Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:

Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 

Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.

Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

Výrobce: Opavia – http://www.opavia-lu.com
Váha: 31g
Cena: 8,- Kč
Energetická hodnota: 2315 kJ / 553 kcal (100 g)

Proč už se nevyrábí vlnky? Odpověď mi zaslali přímo od výrobce MONDELEZ:

Vážený pane Volhejne,

děkujeme Vám za e-mail. Reakcí a názorů našich spotřebitelů si velmi vážíme. Naše portfolio výrobků podléhá neustálé obměně. Řídíme se zde průběžným průzkumem trhu a zájmu našich zákazníků.

Bohužel sušenky Vlnky byly dříve součástí našeho portfolia. V současné době o jejich znovuzavedení na českém a slovenském trhu neuvažujeme, přesto věříme, že v našem portfoliu najdete stejně kvalitní výrobky.

Vaši připomínku ohledně těchto sušenek jsme předali odpovědnému oddělení ke zvážení. 

Se srdečným pozdravem

Petra Seifertová

Nesouhlasím proč obměňovat nějakou výrobu když to byly nejlepší sušenky na Českém trhu!

Podepsáním této petice si zavzpomínáme na tyto výborné sušenky a doufám že to MONDELEZ donutí třeba i obnovit výrobu.

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

Vážená paní ministryně, vážené hejtmanky, vážení hejtmani,

obracíme se na Vás za rodiče a rodinné příslušníky dětí a dospělých s poruchou autistického spektra, jakož i za všechny naše podporovatele, kterým záleží na kvalitě života lidí s postižením v této zemi.

Na základě vlastních letitých zkušeností se domníváme, že v českém sociálním systému jsou vážným způsobem zanedbávány potřeby lidí s poruchou autistického spektra (dále PAS), a že jsou tito lidé a jejich rodiny diskriminováni v přístupu k potřebným sociálním službám. Žádáme Vás tímto o nápravu a zlepšení dostupnosti a kvality těchto služeb.

Co nám chybí

Porucha autistického spektra, zejména pokud je spojena s mentální retardací, deficitem v oblasti komunikace a tzv. problémovým chováním, patří pro pečující rodinu k nejnáročnějším postižením vůbec, což opakovaně potvrzují zahraniční studie.

Aby mohly rodiny normálně fungovat a zajistit svým dětem s PAS i samy sobě určitou kvalitu života, potřebují  podporu v podobě ranné péče, asistenčních a odlehčovacích služeb. A postupně, jak člověk s autismem dospívá a přirozeně se osamostatňuje, také služeb pobytových - v podobě chráněného bydlení, stacionářů a domovů pro osoby s postižením,

V České republice jsou ovšem takové služby pro lidi s PAS velmi špatně dostupné. Tito klienti jsou často nároční, potřebují vyšší míru asistence a specifické podmínky vyplývající z jejich postižení. Existující sociální služby je většinou odmítají kvůli nedostatku kapacit a finančních prostředků na péči. Pár specializovaných organizací pro lidi s PAS se dlouhodobě potýká s nedostatečným financováním ze strany krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Vidět individuální potřeby

Výsledkem této neutěšené situace je, že na pečujících rodinách leží neúměrná zátěž, která má závažné zdravotní, psychické a sociální dopady. Potýkáme se s velkou mírou vyčerpání a  stresu, absencí odpočinku, zdravotními problémy, nemožností seberealizace, sociální izolací a především velkou nejistotou ohledně života našich dětí v budoucnosti. Mnoho rodin tuto zátěž nevydrží a rozpadne se. V České republice není výjimkou, že se o lidi s PAS starají rodiče až do pozdního stáří, protože zkrátka není nikdo ochotný náročnou péči převzít.

Žádáme Vás tímto o zjednání nápravy a zajištění reformy systému sociální péče způsobem, který bude zohledňovat individuální potřeby všech klientů s postižením a zajistí pro ně adekvátní financování. Žádáme Vás, abyste iniciovali potřebné změny a dohlíželi na jejich provedení.

A jsme připravení s tímto náročným úkolem pomoci. Založili jsme sdružení Naděje pro děti úplňku z.s., natočili dokumentární film Děti úplňku, který naší situaci popisuje. Po premiéře v České televizi (2.5. 2017, ČT2, 21.00) bude volně ke shlédnutí na našem webu www.detiuplnku.cz. Budeme rádi, když jej uvidíte. Spouštíme také kampaň Hlavou zeď prorazíš, která pomůže život našich rodin přiblížit veřejnosti.       

Věříme, že společným úsilím se podaří zajistit našim dětem spokojenější život a klidnou budoucnost.

Za spolek Naděje pro děti úplňku,

Petr Třešňák

Petra Třešňáková

Antonín Škoch

Vážení členové vlády, poslanci a senátoři,

dosud jsou dětem a mladým lidem předepsány formy a očekávané výstupy vzdělávání. Jsme zklamáni, když děti ztrácí vnitřní motivaci a vzdělávání jim nedává smysl. Postrádáme důvěru ve schopnosti rodičů, dětí a mladých lidí rozhodovat o svém vzdělávání a řešit důsledky vlastních rozhodnutí.

My ani naše děti nemáme ve vzdělávacím systému naplněné potřeby autonomie, vzájemné úcty, respektu a důstojnosti. Obracíme se proto na Vás. Přejeme si změnit legislativu tak, aby byly naplněny potřeby všech aktérů ve vzdělávání. Chceme otevřít veřejnou diskusi mezi dětmi, mladými lidmi, dospělými a zahájit s Vámi jednání o řešeních.

Je pro nás důležitá především možnost volby vlastních vzdělávacích cest a možnost rozhodovat o vytváření podmínek pro rozvíjení schopností, dovedností a vědomostí. Rádi bychom, aby všichni mohli vyrůstat a učit se v prostředích, ve kterých budou mít naplněny svoje potřeby. Přejeme si rozšířit možnosti vzdělávání v ČR.

Proto navrhujeme úpravu legislativy tak, aby:

- umožňovala zachování stávajících škol i vzdělávacích programů a současně otevřela cesty pro vytváření vlastních různorodých vzdělávacích příležitostí.

- školní docházka byla dobrovolná a vznikla tím příležitost vzdělávat se i jinými způsoby než docházkou do škol a formou individuálního vzdělávání. 

- mohly vznikat rozmanité školy, vzdělávací centra apod. 

- umožnila nabízet rozličné sociálně vzdělávací služby, které by byly legitimními a plnohodnotnými variantami vzdělávání ke školní docházce a odpovídaly by potřebám znevýhodněných dětí a jejich rodin.

- bylo možné nabízet dálkové, distanční a kombinované studium i další formy studia na všech stupních vzdělávání.

- vzdělávací soustava byla prostupná, otevřená a umožňovala studovat jakoukoliv školu nezávisle na věku a dosaženém stupni vzdělání, pokud lidé splní kritéria školy pro přijetí a nároky na studium. 

- všichni účastníci ve vzdělávání byli nezávislí na jednotných rámcových vzdělávacích programech, které by tvořily nezávaznou nabídku.

- každý měl možnost stanovovat si vlastní vzdělávací cíle a formy i způsoby hodnocení výsledků vzdělávání včetně možnosti nebýt hodnocen.

- umožnila vytvářet vlastní kritéria pro prostorové, materiální i personální zajištění podmínek pro vzdělávání.

- proměnila kontrolní organizace na organizace podporující, jejichž služby budou pro školy dobrovolné a výstupy nezávazné.

Náš cíl je změnit legislativu vzdělávání v ČR tak, aby umožnila naplňování potřeb všech účastníků ve vzdělávání. Rádi bychom se aktivně zapojili, otevřeli veřejnou diskusi a zahájili s Vámi jednání o řešeních, která tento cíl umožní naplnit. Tímto vás žádáme o návrh prvního termínu společného setkání.

Michaela Řeřichová

Vladimír Kamba 

David Urubčík

Gabriela Ježková

Milota Kadaňková

Jaroslav Eremiáš

Jiří Košárek

dopis@sanceprovzdelavani.cz

www.sanceprovzdelavani.cz

#sanceprovzdelavani

Vážení čtenáři, z finančních důvodů je přerušen provoz Jindřichohradecké místní dráhy. Bohužel nás to hodně mrzí, ale chceme alespoň část tratí zachovat. Prosím podpořte nás v petici a šiřte jí dál. Hledáme také investory a sponzory.