Petice pro zachování dalšího cizího jazyka v základním školství jako povinného předmětu
2406 podpisů

Petice pro zachování dalšího cizího jazyka v základním školství jako povinného předmětu

Autor: Tomáš Klinka | vloženo: 04.04.2022 | 2406 podpisů
Sdílejte s přáteli

Touto peticí vyjadřujeme jednoznačný nesouhlas s plánovaným zrušením povinného dalšího cizího jazyka v základním vzdělávání tak, jak jej navrhuje text revize RVP zveřejněný MŠMT ČR na webu https://velke-revize-zv.rvp.cz/files/hlavni-smery-revize-rvp-zv.pdf.

Plánovaná reforma předpokládá převedení dalšího cizího jazyka v základním vzdělávání mezi tzv. povinně volitelné předměty. Školy by měly povinnost další cizí jazyk žákům nabídnout, ale pokud by se nepřihlásil dostatečný počet zájemců, předmět by se nevyučoval.

Demokraticky zvolená vláda má plné právo provést reformu těchto dokumentů, je ale potřeba, aby tak učinila při vědomí všech důsledků, které takové změny budou pro budoucnost naší země mít, tak aby za ně mohla převzít plnou politickou zodpovědnost.

Svým podpisem se stavíme za zachování dalšího cizího jazyka jako předmětu povinného.

Tuto petici podporují zástupci jazykových profesních sdružení (Asociace učitelů angličtiny v ČR, Česká asociace anglistů, Sdružení učitelů francouzštiny, Sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica, Spolek germanistů a učitelů němčiny SGUN, Svaz germanistů v ČR, Asociace učitelů španělštiny) a učitelé anglického, německého, francouzského, španělského a ruského jazyka, dále Česko-německá obchodní a průmyslová komora a Francouzsko-česká obchodní komora.

Petice bude uzavřena a její výsledek předán MŠMT ČR dne 20.4.2022.

Níže uvádíme argumenty MŠMT ČR, o které svůj záměr opírá, a naši reakci, na které stavíme postoj vyjádřený touto peticí:

 

1. MŠMT: „Výuka dalšího cizího jazyka (němčiny, francouzštiny, španělštiny, ruštiny nebo italštiny) žáky přetěžuje, je pro ně příliš náročná, a stejně se nic nenaučí“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Cílem výuky dalšího cizího jazyka je dosažení úrovně A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ), tj. základní znalost a seznámení se zvukovou stavbou daného jazyka; taková úroveň žáky nepřetěžuje. Je třeba rovněž připomenout, že v mladším věku si žáci cizí jazyk osvojují snadněji, než když se mu začnou věnovat až na střední škole. I základní úroveň A1, kterou si odnesou ze ZŠ, jim následně umožňuje dosáhnout během studia na střední škole vyšší finální jazykové úrovně, a díky tomu případně konat maturitu a využít cizí jazyk na vysoké škole (Erasmus, dvojí diplomy atd.).

Ale i v případě, že žák na střední škole v jazyce nepokračuje, zvyšuje i třeba jen základní znalost dalšího cizího jazyka nejen jeho sebevědomí, ale také ochotu k celoživotnímu vzdělávání a jeho uplatnitelnost na trhu práce (zaměstnavatel ochotněji investuje do dalšího vzdělávání uchazeče, který již má s požadovaným jazykem nějakou zkušenost, a základy cizího jazyka využijí „bílé“ i „modré“ límečky, viz Tomáš Prouza, Hospodářská komora ČR - https://tn.nova.cz/videa/4894-televizni-noviny/219683-televizni-noviny-pondeli-28-brezna, čas 0:40 - 6:34). Vzhledem k tomu, že německy a francouzsky mluvící země patří mezi hlavní zahraniční investory v ČR (a v interní komunikaci často dávají přednost svému jazyku před angličtinou), je znalost jazyka pro uplatnění na trhu práce zásadní (https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/).

Pokud by někteří žáci skutečně měli problém výuku dalšího cizího jazyka zvládat (např. žáci se specifickými poruchami učení, ale i jiní), mají jejich rodiče již nyní podle současného RVP (Část C, str. 149) možnost nahradit tento předmět jinou výukou. Rozhodnutí zrušit povinný další cizí jazyk je tedy rozhodnutí politické: současné ministerstvo školství soudí, že další cizí jazyk je pro děti zbytný, nadstavbový.

 

2. MŠMT: „Není dostatek kvalitních učitelů dalšího cizího jazyka, kteří by dokázali žáky motivovat“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: S tím nelze zcela souhlasit. Kvalita výuky samozřejmě kolísá (podle školy i regionu) a bylo by potřeba způsob výuky dalšího cizího jazyka upravit (zaměřit na kompetence, nepřekračovat požadavky RVP atd.). Ale to se týká i mnoha jiných předmětů. Převedením dalšího cizího jazyka mezi volitelné by navíc pravděpodobně vznikl problém s úvazky učitelů jazyků a hrozilo by, že školu opustí, protože nebudou mít úvazek naplněn. A přitom právě mezi učiteli dalšího cizího jazyka (němčiny, francouzštiny atd.) velmi často nacházíme učitele nadšené pro svůj obor, kteří jsou ochotni se žákům věnovat i nad rámec běžné výuky – zapojují se do platformy eTwinning, organizují zájezdy do daných zemí, soutěže, divadelní představení, výměnné pobyty, ochutnávky gastronomie aj. Právě proto, že vědí, že musejí o žáky „soutěžit“ s jinými jazyky, bývají často velmi kreativní, dále se vzdělávají, vedou evropské projekty atd. Své znalosti a dovednosti sdílí nejen s dalšími učiteli jazyků, ale i s učiteli jiných aprobací. Specifika jazykové výuky, která se doplňují i napříč jednotlivými jazyky, tak obohacují celou školu a zvyšují tak kvalitu výuky.

 

3. MŠMT: „Jazykově nadaní žáci budou mít stále plně ekvivalentní možnost si další cizí jazyk osvojovat v (povinně) volitelném předmětu“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Výuka povinně volitelného předmětu má dle stávající legislativy jiný status než výuka předmětu povinného: povinně volitelné předměty se nepočítají do celkového hodnocení žáka podle průměru známek a obvykle jsou hodiny posouvány do odpoledních hodin, kdy jsou žáci již unavení a nesoustředění. To může způsobit pokles motivace žáků k učení a celkovou změnu dynamiky hodin. Zvládání takové výuky je pak náročné i pro učitele a výsledky mohou být problematické. Jazyková výuka navíc obohacuje všechny žáky, nesmí být určena pouze „jazykově nadaným“. Určit toto „nadání“ u dětí ve věku 10-12 let je navíc velmi obtížné a nutnost podobné volby zavře dveře dětem, které by mohly své schopnosti a dovednosti v oblasti jazyků objevit později.

 

4. MŠMT: „Ve výuce cizích jazyků neexistuje návaznost mezi základním a středním vzděláváním“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Toto tvrzení je bohužel pravdivé, ale nejedná se o chybu dalšího cizího jazyka – jde o selhání MŠMT a důsledek nepromyšlené, resp. neexistující celkové strategie jazykové politiky. Existují dílčí iniciativy učitelů jazyků, které se snaží tento problém vyřešit, a umožnit tak žákům i rodičům, aby zjistili alespoň návaznost výuky „jejich“ jazyka: tzv. interaktivní mapa francouzštiny (www.mapa-francouzstiny.cz) umožňuje zobrazit v jednotlivých regionech nebo v okolí určité obce školy nabízející výuku francouzštiny (ZŠ, SŠ i VŠ). Kromě toho lze na mapě zobrazit např. také firmy, které zaměstnávají a/nebo hledají zaměstnance, kteří mluví francouzsky. O podporu výuky němčiny se starají aktéři spojení v rakousko-německé kampani Šprechtíme (https://www.goethe.de/prj/spt/cs/index.html), kteří na celonárodní úrovni podporují výuku němčiny a snaží se propojit zaměstnavatele a vzdělavatele.

 

5. MŠMT: „Na Slovensku další cizí jazyk také přeřadili mezi povinně volitelné předměty“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Na Slovensku ztratil další cizí jazyk statut povinného předmětu 1.9.2015, a je pouze povinně volitelný (povinná nabídka pro žáky 7.-. 9. tříd). Dopad této změny se projevil v následujících letech: ve školním roce 2017/2018 se žádný další cizí jazyk vůbec nevyučoval v 16 % škol (ze souboru škol ve výzkumu Štátného pedagogického ústavu). Rok 2019 ukazuje, že si slovenské ministerstvo školství negativní důsledky změny statusu dalšího cizího jazyka uvědomuje, např. od školního roku 2019/2020 byla na Slovensku zrušena povinnost nabízet angličtinu jako první cizí jazyk, a mohou se tak nabízet i jazyky jiné, např. němčina nebo francouzština.

 

6. MŠMT: „Revize RVP sníží nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožní maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Jak ukázal výzkum PAQ Research (https://bit.ly/3iOVSl8), v České republice školní úspěch žáků silně závisí na socioekonomickém prostředí, ze kterého pocházejí (rodina, region atd.). Tento fakt zdůrazňuje i Česká školní inspekce (horší rodinný původ a málo podnětné prostředí, ve kterém žák vyrůstá, viz https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Spolecne-znaky-vzdelavani-v-usp). Existuje oprávněná obava, že v případě zrušení povinného dalšího cizího jazyka na základních školách se tyto nerovnosti ve vzdělávání ještě prohloubí, a to jak na úrovni žákovských skupin, tak na úrovni regionů. Žáci, kteří budou mít podporu v rodině, se další cizí jazyk učit budou, protože jej pro ně rodiče vyberou; „ti zbylí“ o tuto možnost přijdou. Důsledky na úrovni regionů mohou být ještě rozsáhlejší: jak ukázal výše zmíněný výzkum, v socioekonomicky znevýhodněných regionech mají zároveň školy paradoxně k dispozici méně finančních prostředků než školy v regionech „bohatších“, a nemohou tak tato znevýhodnění patřičně kompenzovat. Celková nepříznivá socioekonomická situace regionu ve spojení se socioekonomickými problémy jednotlivých rodin pak způsobí, že v celých rozsáhlých oblastech naší země se děti ve škole nikdy nesetkají s jiným cizím jazykem než s angličtinou (. To může působit problémy nejen v příhraničních oblastech, kde bude ještě více chybět pracovní síla ovládající alespoň základy němčiny, ale i v dalších regionech, kde se jazyková nabídka omezí na povinnou angličtinu. Výsledek bude monokultura. A jak víme, monokultury jsou zranitelné, zatímco diverzita přináší zdravou rezilienci.

 

7. MŠMT: „Další cizí jazyk nebude v budoucnu k ničemu, technologie dostupné v mobilu znalost jazyků nahradí“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Na tento argument je poněkud obtížné reagovat, protože ignoruje základní funkci jazyka, kterou je komunikace, tj. „proces, jímž lidé předávají informace, ideje, postoje a emoce jiným lidem“ (J.W. Vander Zanden). Překladač v mobilu vám umožní na cestách vyřešit na hotelové recepci záměnu pokoje, ale klíč k dané zemi vám nedá. Navíc takové utilitární vidění cizího jazyka ignoruje skutečnost, že výuka jakéhokoli cizího jazyka není jen předávání faktů a znalostí, ale je otevřeným oknem do jiného světa; je prevencí xenofobie a výchovou k toleranci; je výchovou k tomu, aby děti chápaly „jiné“ jako příležitost pro obohacení, nikoli jako neznámé nebezpečí. Navíc je rozvíjením myšlenky skutečné evropské vzájemnosti a sounáležitosti. A to žádný překladač nenahradí. 

 

 

Aktuality

06.04.2022 13:46

UPOZORNĚNÍ Potvrzující mail, na kterém je nutno kliknout na dokončení podpisu petice, padá často do vevyžádané pošty/spamu. Bez potvrzení není podpis počítán. 

 

Komu bude petice předána: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.

Sdílejte s přáteli a známými

Vzkazy | 190

09. 04. 2022 | Záviš Šuman Šuman | Praha 10
Neříkal už Masaryk (na něhož jsme právem hrdi a jehož politici rádi citují), že čím víc jazyků umíš, tím víc jsi člověkem?
Podotýkám, že kvalitní výuka cizích jazyků posiluje i vnímavost k mateřštině.
Jazyk - brána do světa a k srdcím!
+3 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

09. 04. 2022 | Renáta Lagarde | Opava
Již mnoho let žiju v zahraničí a do ČR jsem se vrátila mimo jiné proto,aby se moje dĕti naučily jazyky.Bohužel vidím,jak úroveň českého školství rapidnĕ klesá:místo výuky by se stále jen nĕkam chodilo,písemná stránka je potlačena,zruší se cizí jazyk.Pokud k tomu opravdu dojde,bude to pouze z politických důvodů.Dĕti jsou jako houbičky,nasávají a nepotřebují mít další úlevu.Víte,jak to dopadne?Nikdo nebude umĕt nic a bude se pouze vyhledávat na internetu.Druhý jazyk se neotevře ani pro zájemce,jelikož to nebude ekonomické(učit jen malou skupinku),kvalitní učitelé vymizejí a na gymnázium půjdou lidé s nulovou znalostí druhého jazyka.Úroveň klesne,8.gympl zanikne a-konečnĕ na tom naše dĕti budou stejnĕ jako v celé Evropĕ!To opravdu chcete?Lidé,probuďte se!
+2 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

09. 04. 2022 | Anya Chalupová Chalupová | PRAHA 9
Učím na ZŠ, pokud má v dnešní době nějaké dítě opravdu problém, není tak složité ho z druhého jazyka osvobodit.
+2 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

08. 04. 2022 | Olga Kolářová | Chomutov
Pokud jsme a chceme zústat součástí Evropy,musíme ovládat angličtinu a k tomu alespoň další cizí jazyk,ideálně němčinu,neboť je naším hraničním důležitým hospodářským partnerem.Německé firmy mají u nás zájem,aby se němčina v jejich firmách vyučovala.
+2 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

08. 04. 2022 | Helena Jaklová | Pardubice
Zkušený učitel si poradí i s výukou druhého cizího jazyka. Geografická poloha České republiky, naše kulturní tradice a současné navázání na ekonomické struktury logicky vyžadují více než jen jeden cizí jazyk. Zvýšíme tím konkurenceschopnost na trhu práce.
+2 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

08. 04. 2022 | Martin Václavík | Nový Bydžov
Spíš než zrušit druhý jazyk by měli zapracovat na tom, aby byl větší výběr
+2 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

07. 04. 2022 | Alena Faberová | Praha 4
Tento krok popírá principy podpory vícejazyčnosti a rozvoje jazykových a interkulturních kompetencí. Odkazuje na pochybné argumenty o přetíženosti žáků a jejich neschopnosti si začít osvojovat více než jeden cizí jazyk již na ZŠ, tedy v raném věku.
+2 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

10. 04. 2022 | Martin Potůček | Praha 8
Držte se!
+1 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

10. 04. 2022 | Eva Králíková | Ostrava
Velmi důležitá iniciativa. Znalost jazyků lidem otevírá nové obzory a posouvá je.
+1 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

10. 04. 2022 | Ludmila Škopíková Škopíková | Praha 1 - Staré Město
Děti se učí velmi rychle a to, co se naučí v dětství, si pamatují až do dospělosti.
+1 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

08. 04. 2022 | Olga Kolářová | Chomutov
Pokud jsme a chceme zústat součástí Evropy,musíme ovládat angličtinu a k tomu alespoň další cizí jazyk,ideálně němčinu,neboť je naším hraničním důležitým hospodářským partnerem.Německé firmy mají u nás zájem,aby se němčina v jejich firmách vyučovala.
+2 | -0
doporučit +

Podpoření příspěvku je možné pouze po přihlášení. Přihlásit se nebo zaregistrovat

Podepsat tuto petici

Podpisy | 2406 (+147 nepotvrzených)

Podpisový arch v PDF
  • Ondřej Kukan | Praha 6
  • Údaje podepisujícího nezveřejněny
  • Vilém Niessner | Havířov
  • Marketa Smalcova | Mistek
  • Věra Kuklíková | Poděbrady
  • Údaje podepisujícího nezveřejněny
  • Údaje podepisujícího nezveřejněny
  • Adéla Špačková | Tichá
  • Údaje podepisujícího nezveřejněny
  • Michaela Čekanová | Velký Újezd
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici