Litomyšl - úprava hřiště Vodní Valy

Vážení zástupci města, zástupci nadace Proměny a autoři architektonického řešení, obracíme se na Vás s prosbou o zvážení úprav na dětském hřišti Vodní valy v Litomyšli. Jako rodiče chodíme na toto hřiště prakticky denně, nelze ovšem říci, že jsme návštěvníky spokojenými. Přesto nám vzhledem k absenci jiného vhodného hřiště v blízkém okolí nezbývá, než Valy navštěvovat.

Úvodem bychom rádi zdůraznili, že si vážíme práce, kterou na úpravách nábřeží odvedli autoři projektu Martin Rusina a Martin Frei, nápadů sochařů Dušana Záhoranského a Pavly Scerankové, a samozřejmě zdrojů poskytnutých nadací Karla Komárka Proměny. Přesto Vás musíme upozornit na několik nedostatků. Ty se týkají především (ne)bezpečnosti hřiště v případě menších – zhruba školkových a mladších děti. Z vlastní rodičovské zkušenosti samozřejmě víme, že odřená kolena a modřiny k dětskému věku patří. Nadto jsme si vědomi toho, že za bezpečnost (obzvlášť malých) dětí jsou vždy zodpovědní rodiče – proto s nimi čas na hřišti trávíme opravdu aktivně. Některé prvky na hřišti Vodní valy jdou ale karambolům (v horších případech i úrazům) spíše naproti, nepomáhá ani absence ohrazení směrem k silnici. Mnohdy je tak pro nás obtížné, například v momentě, kdy máme na hřišti dětí vícero, jim tuto bezpečnost zajistit.

Níže k jednotlivým nedostatkům:

Klouzačka: Obě přístupové trasy na klouzačku – dřevěný žebřík i kovové trubky – jsou pro malé děti velmi příkré. Nadto obě vedou na stejnou poměrně malou plochu, takže pokud lezou nahoru dvě děti zároveň, dochází ke kolizi. Další problém nastává v momentě, kdy si dítě na této malé ploše sedne – pak sedí centimetry od okraje a hrozí mu pád po zádech do trasy s trubkami. Protože je tato plocha navíc příliš vysoko, je pro rodiče obtížné dítě nahoře přidržet či mu jinak pomoci.

Pískoviště: Zde je podle nás nevhodně řešený okraj pískoviště – dřevěnými, ostrými a po dešti kluzkými hranami. Pro malé děti je tak poměrně obtížné se na/z pískoviště dostat a v případě uklouznutí i nebezpečné. Krom toho po tomto "hrazení" často přebíhají a skáčou starší děti, které při podklouznutí padají na děti v pískovišti nebo na samotné hrany.

Kolotoč: Tvar kolotoče je dle našeho názoru řešený nevhodně – cípy při otáčení naráží do točících (a kolem stojících) dětí. Ty vzhledem k jeho tvaru neumí dobře odhadnout, jak se ke kolotoči správně postavit.

Vstup na silnici: Protože hřiště není nijak ohrazené, děti (zabrané do hry) často vbíhají do ulice Vodní Valy. Zde vidíme problém hlavně v tom, že na ulici Vodní Valy není nijak výrazně opticky (nebo například obrubníkem) oddělený chodník od pruhu pro cyklisty a silnice a malé dítě tak nemá šanci rozlišit, kam až může zaběhnout. Chápeme, že klasické oplocení (tak jak tomu bylo u předešlého hřiště) by dobře nezapadlo do celkové koncepce prostoru. Řešením by ale mohla být i menší kamenná zídka, tak jak je tomu na kraji hřiště (směrem ke Komenského náměstí).

Vzhledem k výše uvedenému se nemůžeme ubránit dojmu, že na potřeby malých děti se zde příliš nemyslelo. Ostatně i z informační tabule je patrné, že pro děti dvou až tříleté byly původně navržené pouze dva herní prvky – pískoviště a lochneska. Až později přibylo sezení na pérech a trampolíny. Přesto Vás nyní žádáme o promyšlení dalších úprav tak, aby bylo hřiště pro malé děti ještě přívětivější a hlavně bezpečnější. Ostatně jsou to právě rodiny s nejmenšími dětmi, které mají nejvíc času toto hřiště navštěvovat – například i v dopoledních hodinách, kdy jsou starší děti ve školkách a školách.

Monika Veselíková & Tomáš Veselík

Aktuality

Komu bude petice předána: Daniel Brýdl

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.