Chodíte rádi do parku u Chodovské tvrze? Pak už jste si nejspíš všimli velké cedule na restauraci Pavlovín, která je jeho nedílnou součástí - stojí na ní smutný nápis „TRVALE ZAVŘENO“.

V oblíbeném parku tak chybí možnost občerstvení, které by si mohli vychutnat dospělí i ti nejmenší. Co s tím? Objekt je nyní nabízen k prodeji za přibližně 13 milionů korun a my jsme přesvědčení o tom, že by měla Praha 11 usilovat o jeho koupi.

Restaurace by pak mohla být provozována za příznivé ceny a pod kontrolou městské části, podobně jako skvělá kavárna Mezi domy v Křejpského ulici.
Vedle občerstvení by se navíc v budoucnu mohl objekt stát součástí outdoorového rodičovského centra vybudovaného právě v krásném parku u Chodovské tvrze.

Pokud máte stejný názor a chcete, aby místo soukromníka koupila Pavlovín městská část Praha 11, podpořte naši PETICI za jeho záchranu, kterou poté předáme radním naší městské části. Každý podpis je důležitý, společně to dokážeme!

My níže podepsaní žádáme město Říčany, aby začalo jednat o zřízení speciální školky nebo alespoň třídy pro děti s postižením. Z důvodu narůstajícího počtu dětí s postižením žádáme o zřízení aspoň jedné třídy pro tyto děti. Pro rodiče těchto dětí je velmi důležité, aby sehnali pro své děti školku s odpovídající péčí a nemuseli platit desetitisíce za speciální školky soukromé, kam děti musejí dovážet a ne vždy je to zrovna jednoduché. Zkusme pomocí této petice zatlačit na město, aby začalo jednat.

My, níže podepsaní občané Palkovic, Kozlovic a občané ČR, kteří jsou vlastníky lesních pozemků a musí o tyto pozemky řádně pečovat, kteří mají v lokalitě k.ú. Myslík rekreační nemovitosti a kteří využívají tuto veřejnou cestu v rámci turistických aktivit (Myslíkovské Lurdy, Palkovické Hůrky, Kubánkov atd.), prostřednictvím této petice žádáme, aby zastupitelstvo obce Palkovice a starostu Radima Baču osobně, aby urychleně realizovali v letošním roce (2022) napojení veřejné místní komunikace, parcela 1058/1 k.ú. Myslík na hlavní komunikaci, parcela 1059/2.

Zároveň vyzýváme, aby až do doby systémového řešení této dopravní situace byla místní veřejná komunikace, vedená pod č.6c, kterou občané ČR v dané lokalitě od nepaměti využívají, nadále obcí udržována, tj. aby obec vykonávala její řádnou správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy, a aby po celou dobu byla zajištěna její průchodnost pro veřejnost.

Děkujeme.

K rukám:

předsedy vlády ČR PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL.M.

ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mgr. Petra Gazdíka

V Praze dne 20. 4. 2022
 

Věc: Změna výuky druhého cizího jazyka na volitelnou  

Vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře školství,

obracíme se na vás v souvislosti s navrhovanou úpravou RVP ZV, v jejímž důsledku má být výuka druhého cizího jazyka změněna z povinné na volitelnou, a žádáme o zpětvzetí tohoto návrhu či o jeho zásadní přepracování.

Apelujeme na vás díky naší zkušenosti, dokládající okřídlené tvrzení, že jazyky otevírají dveře do světa. Jsme absolventi tzv. českých sekcí ve Francii: čeští studenti, kteří v 9. třídě ZŠ nebo v 1. ročníku SŠ (či v odpovídajících třídách víceletých gymnázií) úspěšně prošli výběrovým řízením, odjeli absolvovat tříletá gymnaziální studia do Francie a tam složili francouzskou maturitní zkoušku. MŠMT je partnerem tohoto programu, jehož absolventi se řadí ke špičkám ve svých oborech. Najdete mezi nimi např. dva ministry školství, další vysoké úředníky ve státní správě i evropských strukturách, akademiky a vědce, mezinárodně úspěšné manažery, právníky či lékaře.

Těchto úspěchů, posilujících pozici ČR v Evropě a ve světě, bychom nemohli dosáhnout bez výuky druhého jazyka. V našem případě se jednalo o francouzštinu. Ta nám umožnila odjet na studia do zahraničí a ukončit je tak, že v průměru každý z nás ovládá v určité míře dokonce více než 4 světové jazyky. Francouzština, náš často nejsilnější cizí jazyk, je pak pro 70 % z nás klíčovým faktorem pro pracovní kariéru.

Uvědomujeme si, že naše zkušenost je specifická; řada jejích prvků je však přenositelná i pro ostatní žáky a studenty, ať už si vyberou kterýkoli jiný jazyk. Podstatné je, aby si cizí jazyky začali osvojovat co nejdříve a aby přijali za své přesvědčení, že jedním ze základů pro úspěšný osobní i profesionální rozvoj je bohatý a rozmanitý jazykový profil. Jinými slovy: schopnost komunikovat v několika cizích jazycích, nikoli jen v angličtině.

ČR chce patřit mezi moderní státy přinášející přidanou hodnotu, chce být na špičce ve vědě, výzkumu i v podnikání. Chceme se vymanit z osudu montovny a překladiště Evropy, chceme zvyšovat naši konkurenceschopnost, produktivitu práce a její přidanou hodnotu. K tomu je třeba skloubit různé předpoklady. Jedním z nich je schopnost – zejména mladých lidí v klíčovém období jejich profesního utváření a zrání – komunikovat, studovat a pracovat v mezinárodním prostředí.

Nezbytnou podmínkou studijní a profesní mobility je jazyková výbava, přičemž jeden jazyk dnes již není dostačující. Ochudíme naše děti o možnosti inspirativních studijních pobytů v evropských zemích? Angličtina jistě pomáhá, je však mateřským jazykem jen malého počtu obyvatel EU. Přitom hlavní hodnotou jazykově pestré Evropy je sdílené kulturní, intelektuální, vědecké a technologické bohatství, které by bez vícejazyčnosti bývalo nevzniklo ani nemohlo být dále rozvíjeno.

Praktické důsledky snížení významu druhého cizího jazyka na pouhý volitelný předmět povedou bezesporu k výraznému omezení výuky dalších cizích jazyků. Pozdní odpolední hodiny, známky nezapočítávané do průměru atp. poškozují výuku, která má přitom strategický přínos:
 

1. Jazyky jsou cestou ke kvalitnějšímu vzdělání a profesnímu uplatnění.

2. Výuka dvou povinných jazyků je faktorem vyrovnávání socioekonomických a regionálních rozdílů.

3. Postoj k problematice výuky cizích jazyků je projevem rozvojové vize české společnosti a zdrojem (de)motivace.
 

Podrobněji:
 

1. Jazyky jsou cestou ke kvalitnějšímu vzdělání a profesnímu uplatnění.

Výuka jazyků umožňuje kvalitnější studium a dlouhodobé zvyšování kvalifikace. Zároveň nijak nepředurčuje volbu budoucího povolání. Jazyková výbava usnadňuje přístup k moderním postupům a inovacím; umožňuje čerpat mezinárodní zkušenosti z první ruky a rozvíjet je v našem prostředí, čímž posiluje vyspělost české ekonomiky. Ovládání cizích jazyků též obohacuje všeobecný rozhled a chápání okolního světa díky schopnosti informovat se prostřednictvím širší a různorodější palety zdrojů. Jazyky tak sehrávají důležitou roli při utváření osobnosti z hlediska ryze lidského a občanského.

Jazyková výbava zkrátka otevírá dveře do světa při studiu i při pracovním uplatnění. Chceme opravdu oslabit výuku cizích jazyků, tak důležitých pro další rozvoj nových generací? Chceme ji vzdát právě tehdy, kdy jsou děti z hlediska osvojování cizích jazyků v nejvhodnějším věku?

2. Výuka dvou povinných jazyků je faktorem vyrovnávání socioekonomických a regionálních rozdílů.

Plně podporujeme stanovisko učitelů cizích jazyků vyjádřené v tiskové zprávě ze dne 30. 3. 2022: Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Jak ukázal výzkum PAQ Research (https://bit.ly/3iOVSl8), v České republice školní úspěch žáků silně závisí na socioekonomickém prostředí, ze kterého pocházejí (rodina, region atd.). Tento fakt zdůrazňuje Česká školní inspekce (horší rodinný původ a málo podnětné prostředí, ve kterém žák vyrůstá, viz https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Spolecne-znaky-vzdelavani-v-usp). Existuje oprávněná obava, že v případě zrušení povinného dalšího cizího jazyka na základních školách se tyto nerovnosti ve vzdělávání ještě prohloubí, a to jak na úrovni žákovských skupin, tak na úrovni regionů. Žáci, kteří budou mít podporu v rodině, se další cizí jazyk učit budou, protože jej pro ně rodiče vyberou; „ti zbylí“ o tuto možnost přijdou. Jazyková výuka obohacuje všechny žáky, nesmí být určena pouze „jazykově nadaným“. Určit toto „nadání“ u dětí ve věku 10–12 let je navíc velmi obtížné a nutnost podobné volby zavře dveře dětem, které by mohly své schopnosti a dovednosti v oblasti jazyků objevit později.

Důsledky na úrovni regionů mohou být ještě rozsáhlejší: jak ukázal výše zmíněný výzkum, v socioekonomicky znevýhodněných regionech mají zároveň školy paradoxně k dispozici méně finančních prostředků než školy v regionech „bohatších“, a nemohou tak tato znevýhodnění patřičně kompenzovat. Celková nepříznivá socioekonomická situace regionu ve spojení se socioekonomickými problémy jednotlivých rodin pak způsobí, že v celých rozsáhlých oblastech naší země se děti ve škole nikdy nepotkají s jiným cizím jazykem než s angličtinou (pro mnohé obory odborného školství je povinná pouze angličtina). To může působit problémy nejen v příhraničních oblastech, kde bude ještě více chybět pracovní síla ovládající alespoň základy němčiny, ale i v dalších regionech, kde se jazyková nabídka omezí na povinnou angličtinu. Výsledek bude monokultura. A jak víme, monokultury jsou zranitelné, zatímco diverzita přináší zdravou rezilienci.

3. Postoj k problematice výuky cizích jazyků je projevem rozvojové vize české společnosti a zdrojem (de)motivace.

Plně rozumíme těžkostem, které výuku druhého jazyka provázejí, a to zejména v regionech či na 2. stupních ZŠ, které trpí odlivem dětí na víceletá gymnázia. Podporujeme zlepšování již existujících možností i hledání nových cest, jak vzdělávání uzpůsobit i dětem, které vyžadují více podpory. Obavu, že zahájení studia druhého cizího jazyka v 6. třídě ZŠ může být pro některé žáky kontraproduktivní, bereme v potaz, ale jsme hluboce přesvědčeni, že tento problém lze a je třeba řešit adresně, nikoli snížením laťky pro všechny. Zajímavou perspektivu vidíme například v návrhu, aby 2. jazyk zůstal povinný, ale s možností – v pedagogicky odůvodněných případech – udělit výjimku žákům, kteří nezvládají angličtinu. Tuto základní myšlenku lze nepochybně doladit a doplnit o další prvky, jež by umožnily přinést účinnou odpověď na obavy, které motivovaly MŠMT k návrhu na zrušení povinné výuky 2. jazyka, aniž by to vedlo k výše popsaným zásadním negativním dopadům. V případě zájmu ze strany MŠMT jsme připraveni mobilizovat své členy, kteří mají pro tuto diskusi relevantní zkušenosti, aby přispěli k práci na tomto či jiném alternativním řešení.

Zcela jasně si též uvědomujeme politický význam rozhodnutí ministerstva školství, které kromě faktického dopadu na výuku jazyků odráží také obecný postoj vlády k řešení problémů. Vždy máme volbu mezi snahou těžkosti překonat, hledat řešení, motivovat ostatní k práci na sobě a na společném systému a mezi jednodušší cestou, snížením laťky, rezignací na důležité hodnoty a cíle.

Stát by měl společnost motivovat ke snaze pracovat na sobě a nevzdávat se. Vždyť co mají společného všechny vzory, které nás inspirují? Především svou houževnatost a odhodlání dosahovat náročných cílů, byť k nim mnohdy vede trnitá cesta. Toto je poselství, které by měl stát vysílat a které je o to důležitější, že se týká dětí, jejich vzdělávání, výchovy a formování občanských postojů.

Vážený pane premiére, vážený pane ministře, věříme, že prioritou ve vašem rozhodování bude otevřená a moderní budoucnost našich dětí, a tudíž i celé naší země. Věříme, že 20. výročí vstupu ČR do EU v roce 2024 nebudeme slavit ústupem od evropských hodnot, opírajících se právě o vícejazyčnost.

S úctou
 

za vedení Spolku bývalých studentů českých sekcí ve Francii a jeho Lycejní stipendijní fond

Kristýna Křížová, Veronika Kraupnerová, Karolína Zamora, Alena Baljajevová, Filip Šváb, Ondřej Dušek, Lukáš Macek

V Liberci dne 19.4.2022

Vážený telefonní operátore T-mobile,

My, níže podepsaní, Vás žádáme, abyste doplnili pokrytí území krajského města Liberec telefonním signálem.  

V části obce Rudolfov a Kateřinky, zvláště pak na frekventované silnici spojující Rudolfov s Bedřichovem (významným turistickým střediskem Jizerských hor) od elektrárny, České chalupy až na Maliník není žádný signál T-mobile. Viz Mapa pokrytí T-Mobile (position.cz)

Jedná se o letitý nedostatek, který stále není odstraněn. A jak bylo i sděleno autorce petice, tak v roce 2022 tuto závadu pokrytí stále řešit nebudete, ač se dotýká významného množství Vašich zákazníků.  

Petice bude předána T-mobile nejpozději 31.5.2022.

Výzva Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR

Chceme adekvátní výši invalidního důchodu pro pacienty s chronickým únavovým syndromem.

V České republice žije až 50 tisíc dlouhodobých pacientů s myalgickou encefalomyelitidou, neboli chronickým únavovým syndromem (zkr. ME/CFS). Odhadem 90 % z nich nemohou kvůli svému onemocnění pokračovat v ekonomicky aktivní činnosti a přijdou posléze o 50 až 75 % příjmů. 

- Přestože jsou podmínky pro přiznání invalidity nastaveny univerzálně, z dlouhodobé zkušenosti pacientů s ME/CFS vyplývá, že je pro ně téměř nemožné získat adekvátní výši inv. důchodu.
- Pacienti tak musí dále pracovat, což vede k přímému zhoršení jejich zdravotního stavu. I tak jsou vystaveni výrazně nižší kvalitě života, jelikož i při nejmírnějším průběhu onemocnění dochází k minimálně 50% snížení úrovně aktivity.
- Ačkoliv se ME/CFS nedá léčit, zvýšené výdaje spojené s léčbou jednotlivých symptomů přispívají k tíživé finanční situaci pacientů a jejich rodin.

Proto vyzýváme ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a jeho kabinet, aby:

1) Zahrnul ME/CFS ve vyhlášce č. 359/2009 Sb. (O posuzování invalidity), díky čemuž dojde k jasnému vymezení podmínek pro přiznání invalidity pacientům s ME/CFS v souladu s nejnovějšími vědeckými a medicínskými poznatky. ME/CFS představuje náročnou nosologickou jednotku, v zahraničí však existují běžně praktikované postupy, jejichž implementaci v ČR nic nebrání.

2) Zařadil ME/CFS do vzdělávání posudkových lékařů. V současnosti je ME/CFS posudkovými lékaři často mylně zaměňováno za duševní či mnohem méně závažné onemocnění. I z těchto důvodů ve většině případů dochází k naprostému nepřiznání invalidity či jejího přiznání v nedostatečné výši.

My níže podepsaní petienti žádáme vládu České republiky, Poslaneckou sněmovnu České republiky a Senát České republiky o zachování a urychlenou implementaci rekodifikace stavebního práva.

Touto peticí vyjadřujeme jednoznačný nesouhlas s plánovaným zrušením povinného dalšího cizího jazyka v základním vzdělávání tak, jak jej navrhuje text revize RVP zveřejněný MŠMT ČR na webu https://velke-revize-zv.rvp.cz/files/hlavni-smery-revize-rvp-zv.pdf.

Plánovaná reforma předpokládá převedení dalšího cizího jazyka v základním vzdělávání mezi tzv. povinně volitelné předměty. Školy by měly povinnost další cizí jazyk žákům nabídnout, ale pokud by se nepřihlásil dostatečný počet zájemců, předmět by se nevyučoval.

Demokraticky zvolená vláda má plné právo provést reformu těchto dokumentů, je ale potřeba, aby tak učinila při vědomí všech důsledků, které takové změny budou pro budoucnost naší země mít, tak aby za ně mohla převzít plnou politickou zodpovědnost.

Svým podpisem se stavíme za zachování dalšího cizího jazyka jako předmětu povinného.

Tuto petici podporují zástupci jazykových profesních sdružení (Asociace učitelů angličtiny v ČR, Česká asociace anglistů, Sdružení učitelů francouzštiny, Sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica, Spolek germanistů a učitelů němčiny SGUN, Svaz germanistů v ČR, Asociace učitelů španělštiny) a učitelé anglického, německého, francouzského, španělského a ruského jazyka, dále Česko-německá obchodní a průmyslová komora a Francouzsko-česká obchodní komora.

Petice bude uzavřena a její výsledek předán MŠMT ČR dne 20.4.2022.

Níže uvádíme argumenty MŠMT ČR, o které svůj záměr opírá, a naši reakci, na které stavíme postoj vyjádřený touto peticí:

1. MŠMT: „Výuka dalšího cizího jazyka (němčiny, francouzštiny, španělštiny, ruštiny nebo italštiny) žáky přetěžuje, je pro ně příliš náročná, a stejně se nic nenaučí“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Cílem výuky dalšího cizího jazyka je dosažení úrovně A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ), tj. základní znalost a seznámení se zvukovou stavbou daného jazyka; taková úroveň žáky nepřetěžuje. Je třeba rovněž připomenout, že v mladším věku si žáci cizí jazyk osvojují snadněji, než když se mu začnou věnovat až na střední škole. I základní úroveň A1, kterou si odnesou ze ZŠ, jim následně umožňuje dosáhnout během studia na střední škole vyšší finální jazykové úrovně, a díky tomu případně konat maturitu a využít cizí jazyk na vysoké škole (Erasmus, dvojí diplomy atd.).

Ale i v případě, že žák na střední škole v jazyce nepokračuje, zvyšuje i třeba jen základní znalost dalšího cizího jazyka nejen jeho sebevědomí, ale také ochotu k celoživotnímu vzdělávání a jeho uplatnitelnost na trhu práce (zaměstnavatel ochotněji investuje do dalšího vzdělávání uchazeče, který již má s požadovaným jazykem nějakou zkušenost, a základy cizího jazyka využijí „bílé“ i „modré“ límečky, viz Tomáš Prouza, Hospodářská komora ČR - https://tn.nova.cz/videa/4894-televizni-noviny/219683-televizni-noviny-pondeli-28-brezna, čas 0:40 - 6:34). Vzhledem k tomu, že německy a francouzsky mluvící země patří mezi hlavní zahraniční investory v ČR (a v interní komunikaci často dávají přednost svému jazyku před angličtinou), je znalost jazyka pro uplatnění na trhu práce zásadní (https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/).

Pokud by někteří žáci skutečně měli problém výuku dalšího cizího jazyka zvládat (např. žáci se specifickými poruchami učení, ale i jiní), mají jejich rodiče již nyní podle současného RVP (Část C, str. 149) možnost nahradit tento předmět jinou výukou. Rozhodnutí zrušit povinný další cizí jazyk je tedy rozhodnutí politické: současné ministerstvo školství soudí, že další cizí jazyk je pro děti zbytný, nadstavbový.

2. MŠMT: „Není dostatek kvalitních učitelů dalšího cizího jazyka, kteří by dokázali žáky motivovat“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: S tím nelze zcela souhlasit. Kvalita výuky samozřejmě kolísá (podle školy i regionu) a bylo by potřeba způsob výuky dalšího cizího jazyka upravit (zaměřit na kompetence, nepřekračovat požadavky RVP atd.). Ale to se týká i mnoha jiných předmětů. Převedením dalšího cizího jazyka mezi volitelné by navíc pravděpodobně vznikl problém s úvazky učitelů jazyků a hrozilo by, že školu opustí, protože nebudou mít úvazek naplněn. A přitom právě mezi učiteli dalšího cizího jazyka (němčiny, francouzštiny atd.) velmi často nacházíme učitele nadšené pro svůj obor, kteří jsou ochotni se žákům věnovat i nad rámec běžné výuky – zapojují se do platformy eTwinning, organizují zájezdy do daných zemí, soutěže, divadelní představení, výměnné pobyty, ochutnávky gastronomie aj. Právě proto, že vědí, že musejí o žáky „soutěžit“ s jinými jazyky, bývají často velmi kreativní, dále se vzdělávají, vedou evropské projekty atd. Své znalosti a dovednosti sdílí nejen s dalšími učiteli jazyků, ale i s učiteli jiných aprobací. Specifika jazykové výuky, která se doplňují i napříč jednotlivými jazyky, tak obohacují celou školu a zvyšují tak kvalitu výuky.

3. MŠMT: „Jazykově nadaní žáci budou mít stále plně ekvivalentní možnost si další cizí jazyk osvojovat v (povinně) volitelném předmětu“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Výuka povinně volitelného předmětu má dle stávající legislativy jiný status než výuka předmětu povinného: povinně volitelné předměty se nepočítají do celkového hodnocení žáka podle průměru známek a obvykle jsou hodiny posouvány do odpoledních hodin, kdy jsou žáci již unavení a nesoustředění. To může způsobit pokles motivace žáků k učení a celkovou změnu dynamiky hodin. Zvládání takové výuky je pak náročné i pro učitele a výsledky mohou být problematické. Jazyková výuka navíc obohacuje všechny žáky, nesmí být určena pouze „jazykově nadaným“. Určit toto „nadání“ u dětí ve věku 10-12 let je navíc velmi obtížné a nutnost podobné volby zavře dveře dětem, které by mohly své schopnosti a dovednosti v oblasti jazyků objevit později.

4. MŠMT: „Ve výuce cizích jazyků neexistuje návaznost mezi základním a středním vzděláváním“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Toto tvrzení je bohužel pravdivé, ale nejedná se o chybu dalšího cizího jazyka – jde o selhání MŠMT a důsledek nepromyšlené, resp. neexistující celkové strategie jazykové politiky. Existují dílčí iniciativy učitelů jazyků, které se snaží tento problém vyřešit, a umožnit tak žákům i rodičům, aby zjistili alespoň návaznost výuky „jejich“ jazyka: tzv. interaktivní mapa francouzštiny (www.mapa-francouzstiny.cz) umožňuje zobrazit v jednotlivých regionech nebo v okolí určité obce školy nabízející výuku francouzštiny (ZŠ, SŠ i VŠ). Kromě toho lze na mapě zobrazit např. také firmy, které zaměstnávají a/nebo hledají zaměstnance, kteří mluví francouzsky. O podporu výuky němčiny se starají aktéři spojení v rakousko-německé kampani Šprechtíme (https://www.goethe.de/prj/spt/cs/index.html), kteří na celonárodní úrovni podporují výuku němčiny a snaží se propojit zaměstnavatele a vzdělavatele.

5. MŠMT: „Na Slovensku další cizí jazyk také přeřadili mezi povinně volitelné předměty“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Na Slovensku ztratil další cizí jazyk statut povinného předmětu 1.9.2015, a je pouze povinně volitelný (povinná nabídka pro žáky 7.-. 9. tříd). Dopad této změny se projevil v následujících letech: ve školním roce 2017/2018 se žádný další cizí jazyk vůbec nevyučoval v 16 % škol (ze souboru škol ve výzkumu Štátného pedagogického ústavu). Rok 2019 ukazuje, že si slovenské ministerstvo školství negativní důsledky změny statusu dalšího cizího jazyka uvědomuje, např. od školního roku 2019/2020 byla na Slovensku zrušena povinnost nabízet angličtinu jako první cizí jazyk, a mohou se tak nabízet i jazyky jiné, např. němčina nebo francouzština.

6. MŠMT: „Revize RVP sníží nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožní maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Jak ukázal výzkum PAQ Research (https://bit.ly/3iOVSl8), v České republice školní úspěch žáků silně závisí na socioekonomickém prostředí, ze kterého pocházejí (rodina, region atd.). Tento fakt zdůrazňuje i Česká školní inspekce (horší rodinný původ a málo podnětné prostředí, ve kterém žák vyrůstá, viz https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Spolecne-znaky-vzdelavani-v-usp). Existuje oprávněná obava, že v případě zrušení povinného dalšího cizího jazyka na základních školách se tyto nerovnosti ve vzdělávání ještě prohloubí, a to jak na úrovni žákovských skupin, tak na úrovni regionů. Žáci, kteří budou mít podporu v rodině, se další cizí jazyk učit budou, protože jej pro ně rodiče vyberou; „ti zbylí“ o tuto možnost přijdou. Důsledky na úrovni regionů mohou být ještě rozsáhlejší: jak ukázal výše zmíněný výzkum, v socioekonomicky znevýhodněných regionech mají zároveň školy paradoxně k dispozici méně finančních prostředků než školy v regionech „bohatších“, a nemohou tak tato znevýhodnění patřičně kompenzovat. Celková nepříznivá socioekonomická situace regionu ve spojení se socioekonomickými problémy jednotlivých rodin pak způsobí, že v celých rozsáhlých oblastech naší země se děti ve škole nikdy nesetkají s jiným cizím jazykem než s angličtinou (. To může působit problémy nejen v příhraničních oblastech, kde bude ještě více chybět pracovní síla ovládající alespoň základy němčiny, ale i v dalších regionech, kde se jazyková nabídka omezí na povinnou angličtinu. Výsledek bude monokultura. A jak víme, monokultury jsou zranitelné, zatímco diverzita přináší zdravou rezilienci.

7. MŠMT: „Další cizí jazyk nebude v budoucnu k ničemu, technologie dostupné v mobilu znalost jazyků nahradí“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Na tento argument je poněkud obtížné reagovat, protože ignoruje základní funkci jazyka, kterou je komunikace, tj. „proces, jímž lidé předávají informace, ideje, postoje a emoce jiným lidem“ (J.W. Vander Zanden). Překladač v mobilu vám umožní na cestách vyřešit na hotelové recepci záměnu pokoje, ale klíč k dané zemi vám nedá. Navíc takové utilitární vidění cizího jazyka ignoruje skutečnost, že výuka jakéhokoli cizího jazyka není jen předávání faktů a znalostí, ale je otevřeným oknem do jiného světa; je prevencí xenofobie a výchovou k toleranci; je výchovou k tomu, aby děti chápaly „jiné“ jako příležitost pro obohacení, nikoli jako neznámé nebezpečí. Navíc je rozvíjením myšlenky skutečné evropské vzájemnosti a sounáležitosti. A to žádný překladač nenahradí. 

Podpisem této petice podpoříte nutnost sehnat k nám na školu školního psychologa. Psychologů je v okolí zoufale málo, navíc ve školním prostředí jsou čím dál více potřeba. Studenti trpící jakýmikoliv psychickými problémy by tak měli mnohem větší možnost sehnat pomoc a předejít tak zhoršení jejich stavu. Nepodceňujme to. Cílem petice je zejména upozornit školu na význam školních psychologů a že by jejich přítomnost mohla poskytnout studentům motivaci a rychlou možnost své problémy řešit a mluvit o nich.

Petice za zavedení frekventovanější autobusové dopravy mezi Prahou, Bezděkovem, Hněvkovicemi, Kožlou a Ledčí nad Sázavou. 

Okolní města Ledče nad Sázavou například Zruč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou již frenkventovanejší dopravu mají. Ať už se jedná o linku 402 která jezdí přes Zruč na Prahu několikrát denně včetně víkendu nebo o vlakové spojení Světle nad Sazavou s Prahou několikrát denně a to včetně víkend. 
 

Pokud souhlasíte s lepším a frekventovanějším spojením prosím podepište petici.

Vážený pane starosto,

v prosinci 2021 schválilo zastupitelstvo MČ Praha 15 Smlouvu o spolupráci mezi Property Taškent a.s. a MČ Praha 15. Tato spolupráce byla schválena hlasy zastupitelů ANO, ODS a TOP 09. Zastupitelé Patnáctky náš domov byli proti této smlouvě.

Městská část Praha 15 se ve smlouvě zavazuje, že bude plně podporovat developerův plán na výstavbu rozlehlého, až 12 podlažního, polyfunkčního komplexu na místě dnešního OC Taškent. Ten bude mít dvoupodlažní komerční základ a tři obytné věže s celkovou hrubou podlažní plochu 27 000 m2. Koaliční strany zároveň zavázaly městskou část, že developerovi umožní na svém přilehlém pozemku mezi ulicemi Tenisová a Plukovníka Mráze vybudovat místo zeleně vydlážděnou piazzettu, která bude sloužit jako předpolí nákupního centra. Soukromá stavba tak bude na pozemek městské části přímo zasahovat a budou do něho přeloženy inženýrské sítě (kanalizace), které jsou nyní na pozemku developera. Do lokality sídliště Hornoměcholupská tak brzy přibudou další stovky obyvatel a automobilů.

Ve Smlouvě o spolupráci mezi Property Taškent a.s. a MČ Praha 15 bylo také dohodnuto pokračování činnosti pobočky České pošty s.p. a prodejny Albert Česká republika, s.r.o. Ve smlouvě se však nepíše nic o další instituci, která v současném komplexu sídlí, a tou je taneční škola InDance. Taneční školu InDance navštěvuje více než 800 žáků a studentů, z toho 230 z Prahy 15, a je tak největší vzdělávací institucí v této městské části. Kvůli této plánované výstavbě však není jisté, že škola bude i nadále pokračovat. Zástupci taneční školy InDance vůbec o této plánované výstavbě ani o Smlouvě o spolupráci s MČ Praha 15 nevěděli.

My, níže podepsaní občané  se záměrem výstavby rezidenčního objektu v podobě, která byla podpořena zastupitelstvem MČ Praha 15 dne 8. 12. 2021 v podobě usnesení R-184, zásadně nesouhlasíme. Takto rozsáhlá obytná výstavba není v zájmu městské části ani jejích občanů, neboť její realizací by došlo ke zhoršení kvality života na sídlišti Hornoměcholupská z hlediska zahuštění území, náporu na zdejší veřejnou vybavenost a dopravní obslužnost.

Žádáme, aby městská část Praha 15 přehodnotila svou podporu výše zmíněnému záměru výstavby v předložené podobě a aby podnikla kroky k vyvázání se ze spolupráce s developerem Property Taškent a.s.

Vyzývám všechny chovatele domácího zvířectva ve městech a obcích Jihomoravského kraje k podpoře petice za zákaz používání výbušné zábavní pyrotechniky v katastrech obcí Jihomoravského kraje.

Každoročně zejména v poslední den roku jsou desetitisíce psů, koček, králíků, slepic a dalšího domácího zvířectva vystavovány obrovskému stresu z ohlušujících explozí výbušné zábavní pyrotechniky, často s fatálními nebo dlouhodobými následky.

Považujeme takovéto nezodpovědné chování ze strany mentálně nedospělých spoluobčanů za úmyslné týrání zvířat a žádáme jeho postavení mimo zákon.

Obracíme se na Vás jako majitele nemovitostí z okolních ulic (Spolková, Partyzánská, Těšínská, Dítětova) s tím, že v této lokalitě se nedá poslední roky parkovat z důvodu nedostatku parkovacích míst. 

Velká část parkovacích míst je zabrána návštěvníky Divadla Alfa, kteří si s parkováním nedělají hlavu a parkují často i na chodních v přilehlých ulicích. 

Divadlo Alfa disponuje velkým dvorem v zadním traktu, které by mohlo sloužit jako parkoviště pro jeho návštěvníky.

Pokud chcete podpořit tuto petici, prosím, přidejte svůj podpis. Pokud se podaří nasbírat dostatek podpisů, bude petice předána Divadlu Alfa a zároveŇ na ÚMO Plzeň 4 Doubravka. 

Podle čl. 18  Listiny základních práv a svobod a zákona  č. 85/1990 Sb. o právu petičním, my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme zastupitelstvo města Liberce a jeho primátora Jaroslava Zámečníka, aby přejmenovali ulici Moskevskou na Kyjevskou ulici, a to z důvodu bezprecedentní válečné, barbarské agrese Ruské Federace vůči svobodné Ukrajině a tím i demokraticky smýšlejícím zemím Evropy.

Několik stovek dětí každý rok vychází z waldorfských školek, dětských skupin a klubíků v Praze. Rodiče vozí své děti na velké vzdálenosti, aby se dostaly do waldorfské školy. Uchylují se ke spádové turistice. Waldorfské základní školy jsou v Praze pouze dvě. Každoročně otevírají pouze dvě první třídy.

Většina dětí z předškolních waldorfských zařízení se do waldorfských základních škol nedostane. Zájem rodičů několikanásobně přesahuje kapacity těchto škol. V případě lycea dokonce čtyřnásobně.

Chceme vybudovat novou waldorfskou základní školu a lyceum na Praze 6 v budově Proboštského dvora nebo Veleslavínského zámku. Proboštský dvůr je krásná historická budova v centru bytové zástavby, kterou dnes využívá sběrný dvůr. Veleslavínský zámek dlouhodobě chátrá. Věříme, že by v těchto budovách bylo mnohem vhodnější umístit školní komplex a nabídnout obyvatelům Prahy kvalitní alternativní vzdělávání.

Chceme do nově zřízené školy přesunout waldorfské třídy ze ZŠ Dědina. Zajistíme tak nové škole kvalitní pedagogický sbor s více než 20 letou zkušeností. Přesun waldorfských tříd rovněž přispěje k řešení závažných kapacitních problémů ZŠ Dědina. 

Chceme oslovit Magistrát HMP, aby se stal zřizovatelem nové základní waldorfské školy a lycea a umožnil tak, aby bylo waldorfské vzdělání dostupné pro děti z celé Prahy.

Ve Velkých Přílepech dne 16. 2. 2022

Zastupitelstvu obce Velké Přílepy 
Pražská 162
252 64 Velké Přílepy

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním „za zachování stávající autobusové zastávky Roztocká pro autobusovou linku 350”

My, níže podepsaní, žádáme zachování stávající autobusové zastávky Roztocká pro linku 350.

Důvody žádosti o zachování této zastávky:

1) Zastávka je denně využívána velkým počtem obyvatel přilehlé oblasti.

2) Zastávka je hojně využívána studenty i nezletilými dětmi, pro které je bezpečnější docházet na zastávku v blízkosti bydliště a vyhnout se tak rušnému centru.  Navíc zastávka v Podmoráňské je dost daleko, tudíž  by všichni, kdo by ji potřebovali využít, včetně těchto dětí, museli vstávat cca o 10 až 15 minut dříve, což je hlavně po ránu pro děti velmi nevýhodné a stresující. Cesta dolů do centra je pro ně spojená i s přechody rušné hlavní silnice. 

3) Zastávka na Roztocké již několik let bez problému slouží a byly do ní investovány finance, které by nyní přišly vniveč. 

4) Přilehlá oblast je hustě osídlena, tudíž by jistě měla  mít možnost pohodlné přepravy.

5) V případě zrušení této zastávky se zhorší obslužnost obyvatel přilehlé oblasti, kteří jsou nuceni z Velkých Přílep dojíždět za prací právě linkou 350. Do  Roztok na vlak, na nákupy a hlavně do školy, za sportem a na zájmové kroužky se jinak dostat nedá. Roztockou základní školu či zájmové kroužky navštěvuje poměrně dost zdejších dětí. Stejně tak mnoho dospělých odsud odjíždí za prací a využívá k dopravě roztocké nádraží. Pro spoustu obyvatel Velkých Přílep je tak tato zastávka velmi důležitá a denně využívaná. Z ekologického hlediska je jistě přínosnější využívat k cestám do školy a do zaměstnání autobus a případně přestup na vlak než dojíždět auty.

6) Docházení na zastávku v Podmoráňské ulici bude nepohodlné pro starší spoluobčany, kteří vyjíždějí za nákupy nebo k lékařům. Pro děti pak bude mnohem nebezpečnější vydávat se do větší  vzdálenosti od domova. Dopravní situace v satelitu je přeci jen o dost klidnější než v blízkosti centra obce. Tato zastávka tak rozhodně nemůže plnohodnotně nahradit tu stávající.

Děkujeme.

Kontaktní osoba: Marie Hykešová, Dvořákova 430, 252 64 Velké přílepy
mail: ma.hyk@volny.cz
 

My, níže podepsaní občané Brandýska, žádáme prostřednictvím této petice, aby zastupitelstvo projednalo a následně veřejně hlasovalo o návrhu snížení počtu zastupitelů pro další volební období ze současných 15 na 11 (jedenáct) zastupitelů.

Snížení počtu zastupitelů na 11 znamená, že pro příští volební období nebude na základě § 99 odst. 3 zákona č.128/2000 o obcích zřízena rada obce a veškerá rozhodnutí budou muset být činěna pouze v rámci jednání zastupitelstva (zasedání rady obce je neveřejné, kdežto jednání zastupitelstva umožňuje účast veřejnosti).

Zrušení jednání rady obce a přenesení přímé odpovědnosti za činěná rozhodnutí přímo na členy zastupitelstva, vyvolá nutnost navýšení počtu jednání zastupitelstva s možností účasti občanů na otevřených diskusích týkajících se dění v obci.

Nižší počet zastupitelů umožní zastupitelům lépe bránit práva a zájmy občanů díky možnosti rozhodovat o zásadních otázkách, které jsou dnes v kompetenci rady obce a o nichž jsou zastupitelé informování spoře anebo zpětně a nemají tudíž často možnost rozhodnout

Absence obecní rady povede v konečném důsledku k rychlejšímu přenosu informací přímo k zastupitelům a následně i k občanům.

Nižší počet zastupitelů a přímá komunikace bude pro občany zárukou, vyšší transparentnosti práce komisařů, zastupitelů i zaměstnanců obce.

Nižší počet zastupitelů znamená personální úspory v řádu až půl milionu Kč za rok, které mohou být využity pro rozvoj obce.

Nižší počet zastupitelů je obvyklým standardem ve všech obcí okresu Kladno, které mají stejný nebo srovnatelný počet obyvatel jako Brandýsek.

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané Brna prostřednictvím této petice nesouhlasíme se zrušením sauny na adrese Drobného 299/26, Brno-Sever, 602 00 a žádáme o její zachování. Budova sauny se nalézá na parcela označené p.č.3331, v katastrálním území Černá Pole [610771].

1. Sauna na ulici Drobného je v současné době saunou s nejdelší tradicí v Brně. Zahájení jejího provozu sahá k 60. letům minulého století. Za tu dobu je využívána už nejednou generací a přetrvala napříč několika státními zřízeními. 

2. Saunování má bezesporu blahodárný vliv na lidské zdraví. Krom toho však sauna na ulici Drobného řadu desítek let umožňuje pravidelné setkávání skupin napříč věkem. Mnoho skupin se tu společně setkává téměř celý život a saunování na tomto místě je pro ně nedílnou součástí volnočasových aktivit.

3. Jedná se o unikátní dědictví, jelikož se budova nachází v blízkosti Arnoldovy vily a vily Tugendhat a historicky tvořila jejich zázemí. Díky své poloze blízko Lužáneckého parku sauna navíc umožňuje dobrou dostupnost pro velkou část občanů místní části Brno-Střed a Brno-Sever.

4. Jsme si vědomi nepříliš dobrého stavu budovy, vnímáme však historickou hodnotu sauny jako takové. Žádáme proto o zachování sauny na tomto místě, aby její tradici bylo možné udržet i pro další generace.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme odvolání Bc. Ivany Vocetkové, současné ředitelky MŠ Jílovská.

Od nastoupení paní Vocetkové do vedení školky MŠ Jílovská (září 2019) jsme zaznamenali výrazné zhoršení ve fungování školky. Jedná se především o vysokou fluktuaci personálu, což má neblahý dopad na rozvoj a psychický stav dětí. Aby se dítě mohlo plně rozvíjet, potřebuje docházet do stabilního a laskavého zařízení bez neustálých změn.

V lednu odešel i pan školník, který byl v kolektivu rodičů i dětí velmi oblíbený a známý svou laskavostí, pracovitostí a zdravou empatií k dětem. Působil zde 25 let.

Máme důvodné podezření, že ze strany paní ředitelky dochází k nekorektnímu jednání s původními zaměstnanci a ti pak vlivem psychického nátlaku odcházejí.

Špatný vliv na kolektiv učitelů ale není u paní Vocetkové ničím novým. Stejné problémy se objevovaly i v MŠ Lipence, kde působila jako ředitelka do 30.4. 2019 než rezignovala.

Požadujeme okamžité prověření výše uvedené situace a odvolání paní Vocetkové z funkce ředitelky.

Děkujeme

24.1. 2022 v Libouchci

Vážený pane starosto,

prostřednictvím této petice se na Vás obracíme s prosbou o pomoc. Petici jsme sepsali z důvodu volného pohybu psů a jejich možného týrání. Psi patří rodině Pastelů žijící v Libouchci.

Je smutné, jak se rodina chová ke svým mazlíčkům a ani neví, kde se část jejích psů nachází. Výmluvy, že se o psy rodina stará, půjde je hledat a tím pro ně celá záležitost skončí, mi přijdou zcestné. Je smutné každý den vidět, jak se štěňata s ostatními psy trápí hlady a mají zdravotní problémy, které zjevně nikdo neřeší. Majitelé se domnívají, že obmotáním plotu páskou se vše vyřeší. Pejsci však nadále utíkají.

Většině spoluobčanů už dochází trpělivost, jelikož jsou psi agresivní a pejskaři se bojí chodit se svými mazlíčky ven. Nestalo se totiž poprvé, co výše zmínění psi napadli jiné psy, kteří byli zrovna venčeni svými majiteli. Pojďme se pod tuto PETICI podepsat, ať je nás tu co největší počet a pejsci se dostanou do lepších rukou, kde jim bude lépe. Nezůstaňme prosím lhostejní.

Všem moc děkuji za podporu :-)