PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod

a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

Vážení,

my, níže podepsaní občané prostřednictvím této petice důrazně protestujeme proti záměru výstavby vysokopodlažní obytné budovy na pozemcích parc.č. 813/7 a 814/7, v katastrálním území Písek, označených v územním plánu Města Písek značkou P1-12, dle záměru společnosti ENERGY Čenkov s.r.o.. Žádáme zachování původní urbanistické koncepce rodinných domů, případně řadových rodinných domů. Jsme proti jakékoliv další zástavbě porušující vyváženost tohoto harmonického celku. Jsme proti nahrazování občanské vybavenosti nedomyšlenou obytnou výstavbou na stabilizovaném území. Jsme proti jakékoliv další zástavbě porušující vyváženost tohoto harmonického celku. Nesouhlasíme s realizací této příliš intenzivní zástavby a s přivedením další dopravní zátěže do území Václavského předměstí – Nezamyslova ul. souvisejícím zhoršením životního prostředí. Realizací záměru dojde k významnému nárůstu dopravy. Máme obavy z prohloubení deficitu parkování v okolí záměru. Máme důvodné obavy z nedostatečné kapacity bilance spotřeby vod a bilance odvodu splaškových vod v uvedené lokalitě.

 Žádáme proto samosprávu, aby aktivně hájila zájmy místních občanů na zachování urbanistické koncepce bez dalších obytných vysokopodlažních budov a to schválením příslušné změny územního plánu na ploše P1-12 indexem BI2 – plochy bydlení v rodinných domech, dále jen „PETICE PROTI BYTOVÉMU DOMU“.

Děkujeme

Za petiční výbor:

Pavel Tejnor, Neklanova 374, 397 01 Písek

Ladislav Šabat , Nezamyslova 396, 397 01

Bc. Zdeněk Kostohryz, Neklanova 435, 397 01 Písek

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány ve smyslu ustanovení §5, písm. 1 zák. č. 85/1990 Sb. je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru.

Plzeňský prazdroj, mám pro vás velkou prosbu ! Prosím nechte Nám Kingswood ! Je to velmi oblíbený nápoj a garantuji Vám, že se začne prodávat více a více ! MOCKRÁT VÁM DĚKUJI S pozdravem Kuba Havránek

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

Dobrý den spoluobčané, žijeme tady v souladu s přírodou a krásným jezerem. Chcete tady ten smrad z chemičky? Já ne, proto píši tuto petici. Už toho máme prostě dost! A ten smrad je k nežití... Čistý vzduch pro nás. Děkujeme

My, níže podepsaní prostřednictvím této petice žádáme, aby pracoviště chráněné dílny ČESVEL s.r.o. IČ: 05563518  mohlo nadále zůstat na adrese: Jílkova 2602/195, 615 00 Brno-Židenice. Naše dílna zaměstnává klienty, kteří se potýkají se zdravotním handicapem či sociálním znevýhodněním. Pokud by bylo pracoviště přesunuto na jiné místo, mělo by to špatný dopad na zaměstnance této dílny jak po psychické, tak po fyzické stránce.  Také by se zásadně zkomplikovala dopravní dostupnost pro většinu klientů.

Děkujeme za pochopení

Osobou oprávněnou jednat ve styku s příslušnými orgány: Mgr. Česlav Škvařil, cesvelsro@gmail.com,  tel. 777 916 264

Žádáme tímto radnici Prahy 4 o zřízení nové tramvajové zastávky mezi stávajícími zastávkami Černý kůň a Belárie. Díky rychle rostoucím bytovým domům narostl počet obyvatel, studentů a rodičů s dětmi, kteří by tuto novou zastávku velmi uvítali. Vzdálenost od domů projektů Zahálka a Hodkovičky Green je ke stávajícím zastávkám nevyhovující, ve večerních hodinách se na cestě z tramvaje necítíme bezpečně.

Děkujeme velice za kladné posouzení žádosti.

Obyvatelé nové čtvrti Hodkovičky.

P.S. V příloze viz mapka, které domy by novou zastávku využívaly.

Souhlasím s tím, že tak jak je navržena stavba nové budovy Základní a Mateřské škole Na Dědině s.r.o. , budou významným způsobem omezena práva obyvatel ulice Kopánky a Dědina a že navýšením kapacity školy, by se enormně zvýšila zátěž těchto jinak klidných ulic. Myslím si, že stavba těchto rozměrů nepatří do zástavby rodinných domů.

Mám zájem o předškolní vzdělávání pro své děti v Základní a Mateřské škole Na Dědině s.r.o. od roku 1.9.2023

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením osobní železniční dopravy na trati číslo 262, o které usiluje vedení Jihomoravského kraje a již se zrušeným železničním spojením Pardubickým krajem z dřívějších let na trati 017:

Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:

262 Boskovice - Velké Opatovice (zastavení železniční dopravy od 6/2023

017 Velké Opatovice - Chornice - Moravská Třebová/Dzbel (Moravská Třebová - Chornice - Dzbel) víkendový provoz, (Chornice - Velké Opatovice) bez osobní železniční dopravy.

Rušení vlakových spojů jak je známo z dřívějších let v Pardubickém kraji obyvatelstvu Chornicka, Jevíčska, Moravskotřebovska a Konicka přineslo spíše problémy. Ať už jsou to cesty za prací, vzděláním, kulturou. Bohužel alternativní nahrazení autobusovou dopravou je nedostačující a nikdy plně zrušené spojení nenahradilo.

Chornice jakožto přestupní stanice do dvou největších měst České republiky přišla před 10 lety ze dne na den o více než 130 letý každodenní ruch a nulové vlakové spojení kamkoliv ve všední dny. Bohužel za pomoci Pardubického kraje, který zamezil možnost lidem cestovat adekvátním železničním spojením. Zachoval aspoň už tak velmi bídné víkendové spojení z České Třebové do Dzbelu, které si své cestující kupodivu po několika letech odmlky našlo.

Mnoho obyvatel v současné době volá po obnovení provozu i ve všední dny, které Pardubický kraj nelítostně zrušil téměř bez náhrady. V dnešní době kdy panuje doba zeleného cestování a především vlna nekonečného zdražování se není čemu divit, že lidé chtějí místo auty, cestovat alternativní dopravou.

Nicméně Jihomoravský kraj má v plánu stejnou scenérii jako kraj výše zmíněný a to úplné zastavení železniční dopravy v úseku Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice. Bohužel kraj apeluje na nízký počet cestujících v dotčeném úseku. Tato trať nikdy neměla v době plného provozu potenciál místní, ale spíše páteřní. Lidé vlaky cestovali po trati 262/017 především z odlehlých obcí do měst za prací a školou. Zrušením spojů na hranicích krajů se jim zamezila možnost osobního rozvoje a také rozvoj celé dotčené oblasti všech obyvatel.

V případě vybudování takzvané Boskovické spojky vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení regionu Konicka, Chornicka, Moravskotřebovska a Jevíčska. Za předpokladu, že se železniční spojení obnoví a vytvoří se dopravní model s adekvátními návaznostmi.

Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá.

Požadujeme:

1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou nejméně v rozsahu jízdního řádu 2021/2022 i do budoucna na trati 262 ( Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice )

2) Obnovení v co nejkratším možném čase vlakového spojení v úseku: Velké Opatovice - Chornice - Moravská Třebová - (Česká Třebová) a Chornice - Dzbel - (Prostějov) ve všední dny nejméně v počtu potřebných spojů k zajištění odvozu obyvatel do práce/školy/lékaři bez nutnosti několika přestupů autobusy a zbytečného zajíždění z místa bydliště a tím prodlužování své cesty.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby byl autobusový posilový spoj z Špičky točna do Hranic na Moravě obnoven. Autobus 535 odjezd Špičky 7:08 je přeplněný a spousta dětí v ostatních zastávkach se do něj nevejde. 

Děkujeme 

Vážení čtenáři, z finančních důvodů je přerušen provoz Jindřichohradecké místní dráhy. Bohužel nás to hodně mrzí, ale chceme alespoň část tratí zachovat. Prosím podpořte nás v petici a šiřte jí dál. Hledáme také investory a sponzory.

My, co tady žijeme, níže podepsaní občané hlavního města Prahy prostřednictvím této petice žádáme, aby se na nově revitalizovanou plochu Václavského náměstí v hlavním městě vrátil tradiční, český stánek s nabídkou kvalitních klobás za dostupnou cenu pro běžného občana.

Vítáme, že došlo k revitalizaci dolní části Václavského náměstí, že zde zanikl vizuální smog a byly odstraněny stánky, které neměly s místním geniem nic společného.

Děkujeme všem Pražanům a návštěvníkům Prahy, kteří v sobě nosí vzpomínku na tradiční „klobásy z Václaváku“ a svým podpisem nám pomohou podpořit obnovu tradice prodeje tradičních klobás na Václavském náměstí.

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Na základě informace o stavu rozpracovaných projektů z ročníků 2020-2021(magazín Zlín 9-2022) zakládám petici proti této výstavbě, která je umístěna v blízkosti obytných domů č.p.4960 a č.p. 4959 a sousedí přímo s garážemi na Podlesí Zlín.

Prosím o podpoření petice proti této výstavbě

Červinka Pavel

Petice za snížení hluku ze silnice I/13 v Chomutově

Vážený pane primátore,

obracíme se  na Vás jako obyvatelé města Chomutova, především ulic Jezerní,  Št.kpt. Kouby, Fügnerova, V Alejích, Černovická a ostatních přiléhajících k rychlostní silnici I/13 při průjezdu městem Chomutov od sídliště Zahradní.

V posledních letech zaznamenáváme podstatný nárůst tranzitní dopravy, která projíždí celým městem Chomutov v blízkosti obytných zón.

Rychlostní silnice I/13 byla zprovozněna v 80.letech 20.století za zcela jiných dopravních   a legislativních podmínek, které již nereflektují dnešní situaci a stav poznání 21.století. Byla postavena na základě již dnes neplatných potřeb a reálií 80. let.

V uplynulých 30 letech došlo k extrémnímu nárustu dopravy na této páteřní komunikaci v Chomutově a životní podmínky obyvatel bydlících v sousedství této komunikace se každým rokem zhoršují. Dle sčítání dopravy z roku 2020 na nejvíce frekventovaném úseku Březenecká-Černovická projede 25 000 vozidel denně, což je nárůst oproti roku 2000 o 11 000 vozidel denně. Narůst je způsoben tranzitní dopravou, kamionovou tranzitní dopravou a také obchodní zónou Globus. V následujících letech se dá předpokládat další nárůst dopravy z důvodu rozšiřování obchodní zóny a výstavby logistických parků v blízkosti komunikace I/13.

Tento jev je již zřejmý výstavbou logistického parku Panattoni v Jirkově, který bude využívat společnost Amazon a další německé společnosti a lze očekávat další navýšení kamionové přepravy, která bude mířit na mimoúrovňovou křižovatku s komunikací  D7 u Spořic.

Obyvatelé přilehlé bytové zástavby jsou zatěžování nadměrnou hlučnosti, což je viditelné i  dle hlukové mapy Ministerstva zdravotnictví z roku 2017.  

Dále jsou zatěžování prašností, exhalacemi, světelným smogem od přilehlých benzínových pump a osvětlení.

Nejvyšší podíl na hlukové zátěži má především kamionová doprava a dále neukáznění  motocyklisté a řidiči, kteří překračují povolenou rychlost.

Při průjezdu kamionové dopravy jsou také přenášeny vibrace do budov.

Obyvatelé přilehlé bytové zástavby v letních měsících nemohou větrat a v noci klidně spát.

V důsledku těchto negativních jevů dochází ke snížení kvality života obyvatel, zvýšení zdravotních obtíží a znehodnocení majetku, neboť se objevují praskliny a trhliny v omítkách a zdech.

Přestože dochází k tak vysokému nárustu dopravy, tak v okolí silnice I/13 nebyla přijatá žádná významná opatření, která by hlukovou zátěž přilehlé obytné zástavby snížila.   Hluk se považuje za podstatný stresor a snižuje délku života. Město Chomutov je 4. nejhlučnější město Ústeckého kraje a v kvalitě života na 190. místě a významný podíl na tom má právě silnice I/13.

Ulice Jezerní je již nyní postižena souběhem hluku ze silnice I/13 a vlakové zastávky.

Přesunem hlavního nádraží do centra Chomutova budou opět nejvíce postiženy ulice Št.kpt. Kouby, Fügnerova a V Alejích, jak je již uvedeno ve studii o vlivu na životní prostředí k tomuto projektu.

Protihluková stěna postavená v 80. letech 20. století již neplní svoji funkci a je zcela nevyhovující. V některých částech bytové zástavby zcela chybí.

Ke zmírnění všech negativních jevů žádáme:

1/ vybudování nové protihlukové stěny v úseku Zahradní-Černovická, která splňuje platné legislativní podmínky

2/ zavést kamerové měření rychlosti na úseku Březenecká -Globus

3/ snížit rychlost na 50 km/h na úseku Březenecká -Globus

4/ v oblasti Št.Kpt. Kouby- Černovická použít tzv.tichý asfalt

Navrhujeme:

1/ odklon kamionové dopravy do průmyslových oblastí města Chomutova- např. přes nově vznikajicí estakádu u Otvic do průmyslové zony Jižní pole a napojení na dálnici D7

2/ přesunout rychlostní silnici 1/13 do koridoru po zaniklém železničním tělese, které vznikne přesunem hlavního nádraží do centra  a snížením počtu kolejí v oblasti Lipská – původní hlavní nádraží

Marie Štáfková

Daniela Misiarzova

        Petice proti záměru stavby:

Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku

Krasnice katastrální území Litošice / 685852/, parcelní číslo 767/34, investor  Martina  Kučerová, Krasnice 9, 53501 Litošice

My, níže podepsaní občané žádáme tyto orgány:

Obecní úřad Litošice
Stavební odbor Přelouč
Odbor životního prostředí Přelouč
Stavební úřad Pardubice
Odbor Hlavního Architekta v Pardubicích
Odbor životního prostředí v Pardubicích,

aby hájily zájmy občanů obce Litošice, místní část Krasnice.

Jde nám o zachování stávajícího charakteru území a kvality života v dané lokalitě.

Formou této petice důrazně protestujeme proti výše jmenované stavbě haly, jež zásadně naruší vzhled této rekreační obce.

Podle územního plánu pro obec Litošice / cituji /:

1. „…je vyloučeno, umísťování staveb a zařízení,…, které jsou výškově a hmotově dominantní – například: halové objekty pro zemědělskou techniku, ….“

2. „…nepřípustné využití,…. stavby pro zemědělství a výškové stavby a zařízení, která narušují krajinný ráz a dálkové pohledy především na sídla v řešeném území.“

Máme tedy za to, že plánovaná stavba je v rozporu s územním plánem obce Litošice.

Další otázky, které se člověku při pohledu na projekt haly vybaví:

1. Kolik bude  v hale 20x52 m / 1040 m2 / umístěno zemědělské techniky?

2. Jak bude vyřešen případný únik oleje a PHM?

3. Jak bude zabráněno znečistění spodních vod? Občané v obci jsou odkázáni pouze na své studny.

4. Kde bude probíhat případná oprava zemědělské  techniky?

5. Jak bude vyřešena požární bezpečnost? Stěny a střecha haly jsou z technické textilie.

6. Nemá hala sloužit jinému účelu? Například drezůře a parkůrovému skákání, kterýmžto aktivitám odpovídá svým rozměrem.

7. Rozměry drezůrního obdélníku 20x40, resp. 20x60m  / zdroj : Jihočeská univerzita ČB /. Investor se na internetu prezentuje jako Stáj Hippeus se zaměřením na chov koní, jejich výchovu a výcvik, a připravuje koně pro drezůru a parkůrové skákání.

8. „Nejdůležitější využití koní je v současné době sportovní a společenské, nikoliv zemědělské.“ (zdroj – Jihočeská univerzita ČB bakalářská práce).

Žádáme, aby na základě naší petice bylo zastaveno řízení o povolení stavby a o vynětí pozemku z půdního fondu. Žádáme vypořádání našich shora uvedených připomínek a o písemnou odpověď v zákonem stanovené lhůtě (na adresu předsedy petičního výboru).

V Krasnici dne 16.8.2022

Petiční výbor:

Václav Alinč

nar. 17.11.1948

bytem Krasnice 24, 53501 Přelouč

(osoba určená ve smyslu § 3 petičního zákona)

Podpisy a identifikační údaje dalších členů petičního výboru

Kolman Stanislav, Krasnice 45. 53501 Přelouč,………………………..

Procházka Josef, Krasnice 31. 53501 Přelouč………………………….

Níže podepsaní občané - viz příloha – podpisové archy

Podpisový arch k „Petici proti záměru stavby: Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku Krasnice katastrální území Litošice / 685852/, parcelní číslo 767/34, investor  Martina Kučerová, Krasnice 9, 53501 Litošice“

Osoba oprávněná zastupovat petiční výbor:

Václav Alinč

bytem: Krasnice 24., 53501 Přelouč