My níže podepsaní nesouhlasíme s demolicí budov bývalého Transgasu.

Jedná se o výjimečné stavby postavené ve stylu high – tech s prvky brutalismu. High – tech styl kladl důraz na technologickou stránku za použití nových materiálů a postupů. Jednalo se o celosvětový architektonický proud, který byl u nás zastoupen například sdružením architektů SIAL (vysílač Ještěd) nebo právě Václavem Aulickým, který je autorem zmiňované stavby. Tato stavba nemá na území Prahy obdoby a přispívá s architektonické pestrosti, kterou je Praha proslulá.

Budovy byly navrženy s ohledem na jiné trasování magistrály a za předpokladu demolice budovy "Nad Muzeem". Reálně k tomu však nikdy nedošlo, proto komplex nevynikl nikdy tak, jak měl. Nově navržená budova od Jakuba Ciglera sice po stránce urbanismu vyhovuje, avšak po architektonické stránce se jedná o naprosto tuctovou stavbu, která nijak nepřispěje k vytváření moderního architektonického odkazu naší doby.

Nepřejeme si, aby naše generace byla do kulturní historie zapsána jako ta, která bořila kvalitu a stavěla průměr.

https://www.facebook.com/architektura489

Knihkupectví Fišer v Kaprově ulici v Praze funguje od roku 1933. Nejlepší knihkupci zde dekády nabízejí tu nejkvalitnější literaturu. Každý, kdo miluje knihy, v něm někdy nakupoval. Knihkupectví Fišer je součástí české historie i oblíbeným obchodem studentů.

Zarmoutila nás zpráva, že knihkupectví Fišer nebyla prodloužena nájemní smlouva a proto má v prosinci 2016 skončit. Údajně ho nahradí kavárna a bageterie. Chápeme tržní argumenty, ale věříme, že chuť zachovat místo, které je  neoficiální  pražskou kuturní památkou, bude silnější.

Přejeme si zachování tohoto jedinečného prostoru, který nikdy nevyjde z módy, i pro další generace, ne další generickou kavárnu!

Pokud máte také hezké vzpomínky na knihkupectví Fišer a nechcete, aby zmizelo, připojte se.

Děkujeme.

Redakce Fashionbook.cz

My, níže podepsaní požadujeme přejmenování Letná Obchodní centrum, dříve také Paláce Stromovka na Obchodní centrum Jiřího Káry. Tento název by měl odkazovat na historii oblasti, kdy se v budově, která stála na místě budoucího obchodního centra v roce 2000 oženila hvězda Prahy 7 Jiří Kára. 

My, níže podepsaní občané, prosazujeme zachování stromořadí v Belgické ulici, jeho postupnou obnovu a průběžnou údržbu. Zároveň odmítáme plošné kácení, navrhované v projektu stavby tzv. rekonstrukce ul. Belgická podle záměru TSK hl. m. Prahy.
(Po podpisu petice můžete podpořit stromořadí v Belgické i hlasováním o Alej roku 2014. Děkujeme.)

Se záměrem tzv. rekonstrukce ul. Belgická podle projektu TSK hl.m. Prahy zásadně nesouhlasíme, protože plošné kácení by na desítky let poškodilo:

- všechny obyvatele ulice zásadním zhoršením životního prostředí
- majitele nemovitostí (nemovitosti se vzrostlými stromy v ulici mají obecně až o 15 % vyšší cenu)
- provozovatele restaurací, kaváren, hotelů (právě atmosféra ulice do ní přivádí návštěvníky)
- výjimečnou atmosféru ulice nacházející se v památkové zóně

V souladu se zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním, se obracíme na Zastupitelstvo MČ Praha 2 a Zastupitelstvo hlavního města Prahy ve věci veřejného zájmu.

My, níže podepsaní občané žádáme, aby

Hlavní město Praha:

1) Vzalo zpět žádost o povolení kácení 75 stromů, které jsou součástí stromořadí v ul. Belgická

2) Nevyužila již vydaného rozhodnutí stavebního úřadu k realizaci projektu AGA - podle zadání TSK hl. m. Prahy

3) Přepracovala projekt tak, aby respektoval všechny stávající dřeviny v ulici

Městská část Praha 2:

1) Informovala obyvatele ulice o současném projektu rekonstrukce i jakékoli jeho upravené verzi.

2) Požádala HMP o svěření správy pozemku s oboustranným uličním stromořadím, neboť současný správce, TSK hl. m. Prahy, zanedbal řádnou péči o stromy.

3) Přistoupila výhradně na postupnou obnovu stromořadí, a to:

- obnovu rozloženou do časového období min. 10 - 20 let tak, aby nově vysazené stromky mohly postupně převzít hygienické, mikroklimatické, ekologické i estetické funkce stávajících dospělých stromů

- obnovu zachovávající historicky původní akát bílý (robinia pseudoacacia Umbraculifera), neboť je to právě nezaměnitelná krása tohoto druhu, která vdechla ulici svébytnost genia loci - a to z toho důvodu, že stromořadí je zvláštně chráněno, protože se nachází v památkové zóně, kde všechny zásahy mají směřovat výlučně k obnově původního stavu
- obnovu s důslednou dosadbou akátu bílého do všech prázdných výsadbových mís uvolněných po kácení bez náhrady v minulosti

- obnovu v pravém slova smyslu, nikoli náhradu akátu bílého módními malokorunnými kultivary navozujícími atmosféru parkoviště supermarketu

- obnovu založenou na řádné průběžné péči o veškeré dřeviny, s případným kácením výlučně na základě odborného znaleckého zhodnocení stavu stromů a vhodných pěstebních opatření v péči o ně, při dodržení zásady kontinuity kvality životního prostředí

My, níže jmenovaní členové petičního výboru, pověřujeme Martina Švihlu, aby nás zastupoval ve styku s adresáty petice.

V Praze dne 14. září 2014

Petiční výbor ve složení:

Ing. Martin Švihla, PhD., Belgická 33, Praha 2 (Bio Zahrada - kavárna)

Přemysl Dominik, Belgická 23, Praha 2 (Ellements - centrum zdraví a krásy)

Ing. Marie Jelínková, Hudečkova 12, Praha 4 (Tilia Thákurova, o.s.)

Mgr. Bedřiška Uždilová, Belgická 18, Praha 2 (Larix, o.s.)

Adresa pro doručování: Martin Švihla, Belgická 33, 120 00 Praha 2, info@belgicka-zije.cz

Důrazně protestuji proti kácení 22 břestovců v ulici Lužická Praha 2.

Protestuji proti záměru postupně zlikvidovat unikátní stromořadí v ulici Lužická a nahradit jej jiným druhem.

Další informace na www.alejluzicka.cz

Žádáme o zabránění rizika převodu zámku v Kunraticích do rukou spekulantů! Zámek Kunratice je historický objekt v Praze – Kunraticích, chráněný jako kulturní památka, spolu s okolním areálem leží v samém srdci obce a měl by sloužit veřejnosti. Zatímco okolní historické budovy a dvůr byly již před lety převedeny do správy obce, opraveny a jsou jedním z center služeb a komunitního života v Kunraticích, samotná budova zámku je již 10 let opuštěná, nepřístupná a chátrá.

Přesto, že o zámek má dlouhodobě zájem MČ Kunratice i místní spolky a občané (v anketě, kterou občanský spolek Kunratice žijou realizoval na akci Zažít Kunratice jinak, získal navržený bod „Opravit/zpřístupnit zámek a zahradu“ druhý nejvyšší počet hlasů), poslal současný disponent, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, zámek těsně před vánočními svátky do aukce, která má proběhnout již 18. ledna 2024 od 10hod.!! 

Takto narychlo vyhlášená aukce vzbuzuje mnoho otázek a rozhodně nenahrává seriózním kupcům se zájmem o zachování budovy. Naopak, máme vážné důvody se obávat, že se může objekt dostat do rukou spekulantů, kteří se budovy “zbaví” a získají tak přístup k lukrativním pozemkům pod ním. Přišli bychom tak nejen o cennou historickou hodnotu zámku, ale i o centrální komponent a dominantu naší obce.

Nám, občanům Kunratic, není zámek lhostejný a proto žádáme okamžité zrušení aukce a otevření jednání státu s hlavním městem a MČ Praha-Kunratice o převodu zámku do jejich vlastnictví.

My, níže podepsaní, s tímto textem souhlasíme

Zásadně nesouhlasíme s převedením pozemků městské zeleně v okolí Hanspaulského zámečku při ulicích Na Hanspaulce, Šárecká a Za Hanspaulkou Hlavnímu městu Praze a se zákazem dětských volnočasových aktivit a společenských akcí v této lokalitě, včetně hudebních produkcí na nově vybudované pěší zóně z ulice Turkovská. Úprava této oblasti byla financována z prostředků Městské části Praha 6 a z fondů Evropské unie, a to přímo s cílem sloužit kromě jiného i kulturním a společenským akcím především obyvatel Hanspaulky a Prahy 6. Celý projekt byl dokončen v roce 2016.

Požadujeme důsledné vyšetření původu požadavku na převedení pozemků do vlastnictví hl. m. Prahy a s ním souvisejících prohlášení vůči Městské části Praha 6 a rozhodně podporujeme zachování tradičního místa pro relaxaci, dětské skotačení a setkávání sousedů a za zachování všech zmíněných zelených ploch ve správě Prahy 6, včetně jejich účelu.

My, níže podepsaní občané Prahy nesouhlasíme, aby v prostorech pod oblouky Negrelliho viaduktu a na „trávnících“ na náměstí v ulicích Prvního pluku mezi ulicemi Křižíkova a Sokolovská bylo umožněno dočasné ani trvalé parkování automobilů, zejména nesouhlasíme se zřizováním parkovacích zón v tomto prostoru.

Žádáme, aby po rekonstrukci viaduktu byly jeho oblouky a okolí využity v souladu s prezentovanými záměry Centre for Central European Architecture (CCEA), tedy aby oblouky byly zaskleny a využity jako galerie, kavárny, workshopové dílny a podobně. Žádáme, aby trávníky u viaduktu byly do budoucna využity jako kvalitní veřejný prostor pro odpočinek a relaxaci.

My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.

Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.

Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.

Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!

Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!

VÝZVA MINISTRU KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY

k respektování závazků památkové ochrany světového kulturního dědictví hlavního města Prahy

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid, který nenávratně poškodí jedinečnou identitu historického centra Prahy!

Central Business District v oblasti Masarykova nádraží není cesta pro moderní rozvoj historického města!

Vážený pane ministře, my, níže podepsaní, považujeme projekt atelieru Zahy Hadid pro společnost Penta, navržený na území pražské chráněné památkové rezervace v okolí Masarykova nádraží, pro centrum Prahy za krajně nevhodný. Uvědomujeme si zejména ohrožení statutu Prahy jako světového kulturního dědictví UNESCO. Souhlas státní správy a samosprávy s tímto záměrem by obětoval historické centrum Prahy tvrdému komerčnímu využití, a to bez ohledu na veřejný zájem o obyvatelné prostředí města.

V dotčeném území od Masarykova nádraží až k Vítkovu je třeba vyřešit funkční vazby na stávající zástavbu. Rozvoj lokality musí být výsledkem komplexní urbanistické rozvahy a veřejné shody o jejím využití a formě. Skupina Penta však bez potřebné diskuze a na základě vlastní soutěže chce realizovat projekt „Central Business District“, který nenapravitelně zničí harmonický charakter centra města, jeho identitu a historickou hodnotu. Navržené naddimenzované budovy poškodí velikostí i měřítkem dochovanou harmonii městské struktury, vyvážený vztah staré a nové zástavby i ikonickou dominantu Vítkova. Architektonické řešení projektu s vysokou zlatou klecí a pásem robustních bloků vnáší do území chaos v podobě cizorodého prvku, který nemá šanci stát se městotvorným faktorem. Obří fasády a mamutí komplexy nepřinášejí pestrost a proměnlivost parteru města. Naopak vždy znamenají zhoršení kvality životního prostředí a nárůst dopravních problémů.

Ve světě se již z urbanistických omylů dávno poučili. V Praze však zájmy developerů mívají často prioritu před ochranou světového kulturního dědictví. Pražský magistrát, respektive jeho výkonná složka památkové péče, prosazuje zpravidla jiný postoj než je odborné stanovisko NPÚ - organizace Ministerstva kultury.

Celé historické jádro Prahy je na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO od roku 1998, kdy se český stát smluvně zavázal k jeho ochraně. Tato skutečnost nás všechny - občany, architekty i projektanty, investory i developery, státní správu i samosprávu - zavazuje pečovat o jedinečnou a krásnou Prahu s úctou a pokorou. Vidíme však, že při rozhodování orgánů památkové péče selhává státní správa a samospráva. Chybná rozhodnutí musí být zrušena a další rozvoj města už nesmí probíhat podle přání developerů.

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme, abyste zrušil souhlas s realizací obřího komerčního projektu Central Business District společnosti Penta v oblasti Masarykova nádraží, který především nevzešel ze zásadní urbanistické studie lokality, ale ze soukromé iniciativy developera, a je v zásadním rozporu s pravidly památkové ochrany města Prahy.

Vizualizace projektanta, bloky výška 38,5,čelní blok ca 42 m, 44m výška ochozu Prašné brány. arch. forma typu Quadrio.

Polyfunkční objekt Masaryk Centre 1 má atiku v západní části v délce 42 m ve výši 37,55 m, zvýrazněný západní akcent nároží dokonce dosahuje výše v projektu 41,9 m.

Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).

Jak můžete nyní pomoci vy?

Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.

Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).

Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.

Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.

Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.

V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.

Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,

Spolek Za lepší Smíchov

www.zalepsismichov.cz

www.facebook.com/zalepsismichov

Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html

       My, níže podepsaní občané a návštěvníci Prahy, chceme touto peticí upozornit na skutečnost, že vítězná architektonická studie týkající se rekonstrukce Malostranského náměstí nepočítá s jediným stromem, který na ploše náměstí nyní roste.

      Určitě nemáme v úmyslu zpochybnit vítězný projekt, stojí však za úvahu, zda nové navrhované stromy podél stěny MMF by nebylo účelnější rozptýlit po ploše náměstí. Zvětšila by se tak plocha určená k odpočinku a relaxaci. Jsme přesvědčeni, že tato změna dispozice, společně s projektovanou kašnou by nebránila připravovaným akcím a především by umožnila přirozené oživení plochy , což je podstatné. 

      Dále by byla škoda kácet jediný zdravý vzrostlý strom, který nám předci zasadili pro radost, stín a pocit přírody v centru překrásných kulis Malé strany. Jako doklad našich úvah zveřejňujeme foto náměstí z 28.8.2016, kde jediní odpočívající lidé sedí ve stínu tohoto platanu. 

My, Cech fiakristů a povozníků Čech a Moravy, chceme vyjádřit náš nesouhlas se zrušením míst pro koňské povozy na Staroměstském náměstí a ve Stromovce.

Rada hlavního města Prahy v této věci rozhodnula dne 20. prosince 2021. Náš cech nebyl ani informován o tom, že se tato věc bude na schůzi rady řešit, čímž mu byla odepřena možnost se k věci vyjádřit a bránit se. I s výsledkem jsme se poprvé setkali až na Twitteru.

Hlasování o zrušení koňských povozů bylo reakcí na tendenční kampaň Kůň není stroj. Kampaň je postavena na lživých informacích. My, jakožto majitelé koní, zásadně odmítáme všechny body zmíněné kampaně. Chceme dostat možnost bránit se proti verdiktu Rady hlavního města Prahy.

Prvním bodem kampaně Kůň není stroj je tvrzení, že kočár je pro koně extrémně těžký. Toto tvrzení je lživé. Kočáry, které používáme, váží mezi 500-550 kg. Skutečnost, že na rovném povrchu kůň utáhne až trojnásobek vlastní váhy, zde byla kompletně opomenuta. I pokud je kočár plně naložený, tak jeho váha nepřesáhne 1200 kg. Pokud dva koně váží dohromady 1400 kg, tak se stále jedná pouze o méně než jednonásobek jejich vlastních vah.

„Kočáry dnes mají taková kuličková ložiska, že ty koně by je v pohodě utáhly i na ocase. Jezdí se okruh asi dva kilometry, pro koně malá procházka.“

Ing. CSc. Jan Navrátil pro Mladou frontu DNES dne 5. ledna 2022

Další argumenty kampaně zmiňují nevhodné prostředí pražských ulic, které koně údajně příliš stresuje, což má za následek jeho splašení a následné ublížení na zdraví sobě, nebo osobám v jeho okolí. Tyto argumenty lze vyvrátit faktem, že v Praze nikdy k žádnému takovému incidentu nedošlo. Je pravda, že ne každý kůň se k této práci hodí, a proto si koně pro tuto činnost pečlivě vybíráme. Naši koně prošli potřebným výcvikem a mají vhodné povahové vlastnosti. I díky tomu a naší prvotřídní péči se naše koně těší dobrému zdraví, jak ostatně dokazuje nespočet veterinárních zpráv, kterými jsme schopni naše tvrzení podložit.

V kampani se také dočteme, že koně jsou v letních vedrech tak přepracovaní, že někteří z nich kolabují a mohou zemřít na přehřátí organismu. Tento argument je opět lživý. V Praze neevidujeme žádný takovýto případ. Přesto jsme však na stanoviště na vlastní náklady pořídili napojení hydrant, ze kterého koně během směny napájíme, případně chladíme.

„Kůň je stepní zvíře, má perfektní termoregulační systém, je zvyklý být na slunci, ostatně v přírodě je na něm taky.“

Aleš Fiala, prezident Asociace svazu chovatelů koní pro Mladou frontu DNES dne 5. ledna 2022

Dalším argumentem kampaně je nevhodný povrch, po kterém jsou koně nuceni chodit. Proto naše koně chráníme speciálními podkovami s tlumící pryží, které jsou schopny eliminovat tvrdé nárazy. Koním s tímto typem podkov chůze po asfaltu a dlažbě nevadí.

Posledním argumentem kampaně Kůň není stroj je tvrzení, že kočáry tažené koňmi do historického centra města nepatří. K vyvrácení tohoto argumentu budeme potřebovat právě Vaši pomoc. My, Cech fiakristů a povozníků Čech a Moravy, Vás proto žádáme o podpis do naší petice, kterým vyjádříte svůj nesouhlas se zrušením této činnosti.

Děkujeme,

Členové Cechu fiakristů a povozníků Čech a Moravy s rodinami

https://www.facebook.com/CechFiakristu

Vyšší odborná škola herecká má pronajaty prostory v ulici Letohradské 44, Praha 7, kde provozuje od roku 2001 stálou školní divadelní scénu pod názvem Pidivadlo.  V divadle se každý víkend odpoledne hrají pohádky pro děti, v týdnu i o víkendu ve večerních hodinách představení pro dospělé, celkem více než 20 představení měsíčně. Dopoledne v divadle probíhá výuka, případně speciální představení pro studenty středních škol, či děti z mateřských a základních škol.

Nájemní smlouva škole končí k 31.7.2015. Městská část Praha 7 vypsala výběrové řízení, kde hledá nájemce na tyto prostory. Škola dlouhodobě usilovala o prodloužení nájemní smlouvy, nicméně radnice se rozhodla pro výběrové řízení. Projekt provozu divadla do výběrového řízení samozřejmě podáváme.

Podpořte nás v této petici, kterou chceme předat radnici, aby bylo zřejmé, že Pidivadlo má okruh svých fanoušků a přátel, kteří chtějí Pidivadlo na Letné v Praze 7 zachovat.

Papírovou petici je možné podepsat přímo v Pidivadle.

Držte nám palce, my chceme na Letné zůstat! 

Děkujeme za Vaši podporu.

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas se záměrem výstavby nazvaným jako „Sportovní centrum Ladronka“, který je připravován na pozemcích parc. č. 2489/18, 2489/3, 2490/2, 3693/4 v katastrálním území Břevnov, společností Sports Centre Ladronka a.s. (dále jen „Záměr“).

Zásadně se ohrazujeme proti výstavbě Záměru v navrhované podobě, a to z následujících důvodů:

1. Záměr svým rozsahem, koncepcí a zastavěností neodpovídá stávajícímu charakteru zástavby v okolí, a tím je v přímém rozporu se stávajícím územním plánem.

2. Záměr je necitlivě umístěn do stávají plochy sportu a výrazně redukuje rozsah sportovních ploch na úkor tzv. doplňkových staveb, přičemž zásadně překračuje běžné normativy a zvyklosti pro výstavbu doplňkových staveb v zóně, jejíž využití je územním plánem určené pro sport.

3. Jednotlivé funkční celky tzv. doplňkových staveb jsou silně předimenzovány, jejich účelnost se jeví jako sporná a navrženými parametry odpovídají spíše luxusním bytovým domům než deklarovanému záměru využití, tj. krátkodobému ubytování pro sportovce.

4. Záměr počítá s budovou velkokapacitní restaurace, klubovny a šaten na západním okraji pozemku jako s existující stavbou, přičemž tyto objekty byly v minulosti zbourány a k dnešnímu dni neexistují! Provozní vliv šaten, klubovny a restaurace nebyl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí, ve studii oslunění ani nebyly dostatečně zohledněny negativní vlivy na přilehlé bytové domy a obyvatele v bezprostředním okolí.

5. V neposlední řadě se obáváme, že projekt přinese do jinak poklidné lokality značné dopravní zatížení, neúměrné kapacitním možnostem příjezdových komunikací, a to i po jejich uvažovaném rozšíření.

Zdůrazňujeme, že nejsme proti výstavbě jako takové, ale proti necitlivé koncepci Záměru v předložené podobě.

Tuto petici směřujeme radním a zastupitelům Městské části Prahy 6 a voleným zástupcům i orgánům Magistrátu Hlavního města Praha a žádáme je, aby:

1. Aby znovu projednali plánovanou výstavbu záměru a umožnili veřejnou diskuzi o podobě projektu „Sportovní centrum Ladronka“ s obyvateli dotčené lokality.

2. Aby stejnou mírou jako zájmy developera brali v úvahu též zájmy obyvatel města a městské části Břevnov.

3. Aby ve svém rozhodnutí ohledně tohoto projektu zohlednili závazné určení územního plánu s ohledem na běžné normativy i novou koncepci Metropolitního územního plánu, která je ve fázi přípravy.

4. Aby z možnosti svých pravomocí přiměli investora ke změně Záměru, která bude citlivě řešit sporné body, výhrady a připomínky dotčených osob.

Dále žádáme příslušné orgány MČ Praha 6, zejména starostu, Radu a Zastupitelstvo MČ, příslušné orgány a zastupitele Magistrátu Hl. města Praha a příslušné orgány státní správy, aby předložili veškeré možné námitky k ochraně zájmůobce, jejích občanů i životního prostředí a zasadili se o zastavení Záměru v navrhované podobě.

Bába pod kořenem je internetový mem, založený na reportáži natočené Davidem Pikem pro televizi Nova a odvysílané v Televizních novinách dne 26. července 2012.

Slavně se na obrazovky a do kin vrátila jako trailer na chystaný fiktivní film Bába pod kořenem.

Bohužel se tento film neměl nikdy realizovat, ale my to chceme změnit. Jsme banda amatérů, která udělala dokument o Jiřím Károvy a chceme se vrhnout i na Zdenu. 

Když uvidíme že alespoň 2000 z vás tento celovečerák chtějí vidět tak u krouhneme část rodinného rozpočtu a pustíme se do toho.

S pozdravem David, Michal a Kino Balt

Vážený pane ministře kultury, 

obracíme se na Vás ve věci ukončení působení pana Adama Budaka v Národní galerii Praha. Po Jiřím Fajtovi a Otto M. Urbanovi se jedná o třetí odchod odborné osobnosti, se kterou se Národní galerie Praha musí vyrovnat. Okolnosti propuštění Adama Budaka jsou přinejmenším kontroverzní a eticky diskutabilní.

Adam Budak je považován za jednoho z největších odborníků ve své profesi. Do ztuhlé a mnoho let zakonzervované státní instituce přinesl určité poslání, otevřel ji lidem, návštěvnost galerie rostla přímo úměrně ke kvalitě mnoha realizovaných projektů, které si získaly lokální i světovou pozornost. Adam Budak byl ke dni 15. 11. 2019 na hodinu propuštěn. Doufáme, že jste si plně vědom toho, že s odchodem Adama Budaka odchází i jeho bohaté vztahy, kontakty, zkušenosti a prestiž, které pro současnou českou výtvarnou scénu měly svůj nezanedbatelný význam.

Generální ředitelka NGP, Ing. Alena Anne-Marie Nedoma, která Budaka odvolala, byla Vámi do funkce jmenována ke dni 26. 9. 2019. Své poslání definovala jako krátkodobé a do jisté míry skryté, protože bude orientováno především na přípravu fungující instituce. 

Odůvodnění propuštění, které paní ředitelka poskytla serveru Aktuálně.cz, je zavádějící a vykonstruované a tímto způsobem realizovaná výpověď osobnosti s tak vysokým renomé jako má Adam Budak pak působí jako jeho účelové odstranění. Zároveň v jejím srovnání s kunsthalle zaznívá vize, ve které chce NGP omezit přítomnost současného umění v programu NGP, stejně jako komunikaci se současnou výtvarnou scénou. To považujeme za velmi nešťastné a tragické, zvláště potom, co Adam Budak konečně dokázal tuto instituci propojit s těmi, kdo konstituují její náplň – s umělci. Je nemyslitelné, aby byla NGP jako jediná největší instituce reprezentující Českou republiku odříznuta od umělců, dalších národních institucí a mezinárodní scény. Ptáme se proto, kolik jiných osobností jako je Adam Budak v této instituci v oblasti současného umění zůstává a jak bude galerie zodpovědně naplňovat program, ke kterému ji její význam zavazuje? 

Jsme přesvědčeni, že kompetence dočasné krizové ředitelky NGP byly překročeny a domníváme se, že byly vědomě zneužity. Vnímáme jako nezodpovědné a neetické činit takto zásadní změny ve výstavním programu galerie a propouštění odborníků na hodinu v krizovém režimu vedení instituce. 

Jsme dále přesvědčeni, že by změny takto vysokých funkcionářů měla provést až řádně zvolený/á ředitel/ka NGP v řádném konkurzním řízení, kde v komisi zasednou skuteční odborníci v oblasti umění.

A ne naposled jsme přesvědčeni, že bychom v našem prostředí měli kultivovat zdravé zaměstnanecké podmínky a spravedlivá procesní řízení.

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme k veřejnému vysvětlení celé situace a jejímu narovnání a ke zveřejnění záměrů, personálních změn a programu NGP pro další období. 

Občanské sdružení Imperativ, o. s. v rámci projektu pod názvem 'Přejmenuj most!' usiluje o oficiální přejmenování Branického mostu v Praze na 'Most Inteligence'.

Navrhovaný název není novou myšlenkou. Již v minulosti most získal lidové označení 'Most Inteligence' proto, že na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence (právníků, filosofů, lékařů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí. Ve skutečnosti se však jednalo  o politickou čistku. Kdo neodešel dobrovolně, byl propuštěn a zařazen do továrny.

V roce 1969 most byl, jako jeden z mála pražských železničních mostů, oficiálně pojmenován - a to jako Branický most. Účelem celé akce je tak mimo jiné připomenout občanům, za jakých okolností byla stavba postavena a rovněž poukázat na tehdy nesmyslný plánovaný přesun desetitisíců zaměstnanců státní správy do výroby.
 

V dnešní době je velmi důležité události, které ovlivnily životy mnoha lidí za minulého režimu, připomínat. Občané naší země si neuvědomují sílu demokracie - a to i se svými chybami. Málokdo staví svobodu na nejvyšší patra svého žebříčku hodnot. Vzhledem ke skutečnosti, že most je v havarijním stavu, nemůže být takřka využíván pro účely, pro které byl postaven. Je tedy také na místě se zamyslet nad jeho dalším využitím. Autor projektu David Strnad má zajímavý nápad. Například v Paříži jsou tyto stavby využívány pro setkávání lidí, trhy a další zajímavé akce. To je však běh na dlouhou cestu. 

Na stránkách Imperativ, o. s. se objeví krátká videa zajímavých osobností s názory na přejmenování tohoto mostu. Dne 30. 5. 2014 se na Branickém mostě ze Smíchovské strany uskuteční malá vzpomínková akce, kde bude možnost rovněž petici podepsat. O rok později k 60 výročí dokončení stavby by se uskutečnil rockový koncert. Ze známých osobností projekt podpoří zpěvák a skladatel David Koller.

Projekt 'Přejmenuj most' bude oficiálně zahájen dne 30.5.2014. Informace o průběhu celé akce najdete na stránkách www.imperativ.cz, na sociálních sítích a v pražském metru. V současné době probíhají přípravy.
 

David Lebeda, předseda Imperativ, o. s.

David Strnad, autor projektu

Nesouhlasím s výstavbou “Rezidence Bohnická“, která by měla vyrůst mezi statkem Vraných a budovu bývalé školy. Její velikost, hmota i zpracování jsou ve výrazném nesouladu se stávající historickou zástavbou starých Bohnic
– vesnické památkové zóny. Svou naddimenzovaností vzhledem k velikosti pozemku ničí panorama vesnické návsi. Zároveň se obávám významného nárůstu dopravy – výjezd z podzemních garáží by měl ústit do uličky, která je v současnosti stezkou pro pěší a cyklisty.

Petici připravil v říjnu 2019 spolek Bohnice žijí, z.s., U Velké skály 151/16, Praha Praha 8-Bohnice, IČO 1358308.

Zastupovat veřejnost pro jednání s úřady bude Eliška Ripková, U Velké skály 151/16, Praha 8-Bohnice.

www.bohniceziji.cz

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti“

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o znovuzprovoznění Křižíkovy světelné fontány na pražském holešovickém Výstavišti.

Fontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847-1941) se poprvé rozsvítila 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od 28. května téhož roku pak fungovala každý večer. První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu, včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později.

Dna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.

Voda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byly využívány různobarevné skla, které byly umístěné nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.

Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.

Nová doba přinesla další technické novinky: promítání obrazu na vodní clonu, filmovou projekci na vodní plochu či laserové efekty. K dispozici byl externí světelný park a díky pětapadesáti elektroakustickým zářičům mohly být tribuny dokonale ozvučeny.

Světelná fontána se již před sto lety stala každovečerní senzací tehdejší výstavy. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb pražského Výstaviště patřila ještě loňského roku k lákavým atrakcím, které stověžatá Praha svým návštěvníkům nabízela. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, pro něž agentura Orfeus rok co rok připravovala vodní a světelná show na nejkrásnější melodie klasiků vážné hudby a popových hvězd i unikátní původní scénické projekty.

Agentuře Orfeus byla za divácky nejpřitažlivější akci opakovaně udělena výroční cena SISYFOS.

V roce 2017 dostal provozovatel výpověď a fontána po více jak 20ti úspěšných letech ukončila svůj provoz.

S touto skutečností se nemůžeme smířit. Je přinejmenším smutné, že to, co by se mělo chránit pro budoucí generace, je zavíráno a zatracováno. Nezanedbatelné množství mladých lidí dovedlo ocenit přínos vážné hudby právě díky Křižíkově fontáně. Pro mnohé děti byla prvotní cestou před divadlem.

Chceme tuto kulturní záležitost zachovat pro budoucí generace, nepřejeme si její zavření.

Děkujeme.

Za petiční výbor:

Bc. Tereza Fortuníková, DiS.

Kratochvílova 2, Praha 6