Za setrvání kongregace Redemptoristů  na Svaté Hoře v Příbrami 617 podpisů chybí 883

Za setrvání kongregace Redemptoristů na Svaté Hoře v Příbrami

Občanská petiční iniciativa

za setrvání kongregace Redemptoristů

na Svaté Hoře

My níže podepsaní občané prostřednictvím této petiční občanské iniciativy žádáme, aby členové

Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele Redemptoristé (Provincie Bratislava – Praha)

jmenovitě P. Mgr. David Horáček, CSsR., P. Mgr. Pavel Hudousek, CSsR., P. Mgr. Jan Kuník, CSsR. a P. Mgr. Krzysztof Strzelczyk, CSsR. nadále setrvali na Svaté Hoře a vykonávali zde pastorační činnost.

Žádáme, aby vedení kongregace přehodnotilo své rozhodnutí opustit po 123 letech Svatou Horu, neboť je tento řeholní řád s tak významným poutním místem, jakým Svatá Hora je, neodmyslitelně historicky spjatý.

Svatá Hora jako historická památka i jako poutní místo a duchovní instituce je významnou součástí českého duchovního a kulturního dědictví a její příběh provází dějiny města Příbrami. Svou historickou roli má zde i kongregace Redemptoristů, která významně přispěla k rozvoji a významu Svaté Hory.

Kongregace Redemptoristů je pro nás občany věřící i nevěřící, praktikující katolíky i ty, jenž na Svatou Horu rádi zajdou jen občas, neodmyslitelnou součástí nejen dějin města Příbrami, ale i běžného duchovního fungování Svaté Hory.

Rozhodnutí opustit toto významné poutní místo, které Redemptoristé nejen duchovně spravovali 123 let, když je se Svatou Horou tento řeholní řád tak pevně historicky spojen, nepovažujeme za šťastné.

Proto my všichni níže podepsaní žádáme, aby vedení kongregace Redemptoristů své rozhodnutí opustit Svatou Horu přehodnotilo a kongregace Redemptoristů na Svaté Hoře setrvala a nepřerušovala tak duchovní a historickou kontinuitu tohoto celosvětového významného centra duchovní činnosti.

Jsme přesvědčeni, že Redemptoristé ke Svaté Hoře patří a mají zde své místo a své budoucí úkoly, jimiž je zejména duchovní činnost, kterou nám zde poskytovali a poskytují.

Velice děkujeme.

Za organizační výbor petiční občanské iniciativy:

PhDr. Mgr. Jan Traxler, Věra Langová, Mgr. Ing. Pavel Švarc

L'auteur: PhDr. Mgr. Jan Traxler | 617 podpisů

En savoir plus >
Petice za ochranu historické vinice Salabka a přírodního parku Drahaň-Troja 34 podpisů

Petice za ochranu historické vinice Salabka a přírodního parku Drahaň-Troja

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,

 

My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.

 

Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.

 

Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?

Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.


Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.


Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.


Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.

 

Co žádáme?

1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.


2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.


3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.

 

Proč na tom záleží?

Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.

 

Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!

 

Za petiční výbor:

Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
 

Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.

 

V Praze, dne 09. 12. 2024

L'auteur: Petr Kalla | 34 podpisů

En savoir plus >
Petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů u lidí s RS 5975 podpisů chybí 14025

Petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů u lidí s RS

Dobrý den,

ráda bych Vás touto cestou požádala o podpis petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Momentálně je míra invalidity u těchto pacientů posuzována zejména podle Kurtzeovy stupnice (EDSS), která se zaměřuje zejména na fyzické projevy roztroušené sklerózy, jako jsou například problémy

s chůzí, řečí a motorikou.

Pravdou ale je, že jsou často nejvíce omezující symptomy jako chronická únava, nebo deprese. Na ty se ale při posuzování nároku na invalidní důchod nebere ohled.

Únava, o které je řeč, není běžná únava, kterou zažívá každý po fyzické nebo psychické námaze. Nejbližší, co může zažít i běžný člověk, je únava spojená s nemocí a horečkou. Není možné jí příliš dlouho odkládat a ani po spánku neodeznívá. Lidé s roztroušenou sklerózou tak zažívají celé dny, kdy nejsou schopni vstát z postele, ačkoli podle škály EDSS, jsou schopni chůze ať už s oporou, nebo bez ní. Případně potřebují během dne často odpočívat i po běžných a pro ostatní lidi nenáročných aktivitách.

To je omezuje v mnoha oblastech života – v oblasti sociální, pracovní, partnerské, v oblasti zájmů, seberealizace, péče o sebe, o domácnost aj.

Chronická únava, je všeobecně známým průvodním jevem roztroušené sklerózy a je možné se o ní dočíst v odborné literatuře. Z části je důsledkem nemoci a z části ji může mít na svědomí i samotná léčba, jejíž cílem je pozastavení rozvoje nemoci a zmírňování jejích příznaků.

Roztroušená skleróza je v současné době nevyléčitelná.

Nejistá sociální situace - nestabilní a nejisté finanční zázemí, neustálé přetahování se o každý stupeň invalidity, odvolávání se proti rozhodnutím posudkových lékařů a absolvování opakovaných návštěv posudkových komisí - pak způsobuje i zvýšenou míru stresu. Stres a nutnost překonávat vyčerpání, mnohdy negativně působí na zdravotní stav pacienta a zvyšují riziko ataky (náhlého a často i nevratného zhoršení zdravotního stavu).

Apeluji na to, aby krom Kurtzeovy stupnice byla používána alespoň pro účely posouzení nároku na invalidní důchod, stupnice hodnotící míru únavy. Takové nástroje (např. FFS – Fatigue Severity scale) se již používají v zahraničí.

Kurtzeova stupnice (EDSS), je vhodný nástroj pro potřeby neurologů (nastavení léčby, sledování vývoje nemoci), ale sama o sobě nereflektuje stav a míru postižení u daného člověka.

V České republice žije přibližně 17 – 20 tisíc lidí s diagnózou RS. Mnozí z nich nedosáhnou na invalidní důchod, mají nižší stupeň než který odpovídá jejich reálnému stavu, nebo žijí ve strachu

z jeho odebrání.

Podpisem této petice se budete spolupodílet na iniciativě, která má za cíl pozitivně ovlivnit kritéria hodnocení nároku na invalidní důchod u pacientů s roztroušenou sklerózou.

Petici může podepsat každý občan ČR starší 16 let.

 

Děkuji za každý podpis, jménem všech pacientů s roztroušenou sklerózou,
Bc. Kateřina Šmídová

 

L'auteur: Kateřina Šmídová | 5975 podpisů

En savoir plus >
Petice proti muslimské rituální porážce zvířat Halal 1298 podpisů

Petice proti muslimské rituální porážce zvířat Halal

Nejznámější z halal výrobků je halal maso. Při porážce stylem halal (tzv. Zabíha) musí být zvíře podříznuto muslimem za recitace modlitby a to záměrně bez předchozího omráčení (aby tu modlitbu slyšelo), někdy zvíře umírá i několik minut! Zvíře je tedy při porážce při plném vědomí! Ačkoliv je tento způsob ke zvířeti velmi krutý a byl i v mnoha státech zakázán, byla mu v ČR udělena v roce 2010 výjimka Ministerstvem zemědělství v zákoně o ochraně zvířat, kdy se nadřadil islám nad ochranu zvířat a nyní je možné zde tyto rituální vraždy praktikovat.

Naše běžná porážka zajišťuje také vykrvení masa, protože tělo poraženého zvířete je ihned pověšeno za nohy. V pouštních podmínkách nebylo zvíře za co pověsit a tak se podeřezávalo na zemi. Halal maso tak nejenže není lépe vykrveno, ale kromě baktérií obsahuje navíc i plno stresových hormonů.

Halal maso má i naprostá většina Kebab občerstvení, zejména turecký Donner, Indické a podobné restaurace, ale i běžné restaurace a dokonce školní jídelny. Většinou samozřejmě bez označení, aby neodradili nemuslimské zákazníky, nebo o tom nevědí, ale neštítí se občas i lhát. Např. halal s označením firmy DZ Klatovy i s logem Klasa! (již není v prodeji díky našemu upozornění prodejce, za což mu děkujeme).

HYGIENA A RIZIKO INFEKCE
Podle hygienických a právních předpisů Evropské unie musí být porážka provedená po omráčení zvířete. Předpis vyžaduje podvázání jícnu, aby se zabránilo tomu, že střevní a žaludeční obsah přelije maso. Rituální porážky (halal) mají výjimku z těchto právních a hygienických předpisů EU. Velkou pozornost ale přitahují znalecké hygienické posudky, které varují před tím, že způsob halal porážky neumožňuje dodržení požadovaných hygienických norem. Tato metoda porážky de facto není schopna zajistit podvázání jícnu (ligace) a přes zející ránu otevřeného jícnu je maso kontaminované žaludečním a střevním obsahem. Z tohoto důvodu u halal masa roste riziko kontaminace např. bakterií Escherichia Coli, kontaminace se týká hlavně mletého masa zvláště u hamburgerů a dalších produktů z mletého masa.

L'auteur: Lucyna Rapacká | 1298 podpisů

En savoir plus >
Severus Is not black 1 Signature chybí 9999

Severus Is not black

**Petice proti ztvárnění Severuse Snapea jako afroamerického charakteru** My, níže podepsaní, se obracíme k tvůrcům a fanouškům Harryho Pottera s následujícími obavami ohledně ztvárnění postavy Severuse Snapea v případných adaptacích, které by mohly změnit jeho etnický původ na afroamerický.

**1. Autenticita postavy**

Severus Snape je složitým a komplexním charakterem, jehož historie a motivace jsou úzce spjaty s jeho britským pozadím. Jakékoli změny v jeho etnickém původu by mohly narušit autenticitu jeho postavy a vyprávění.

 

**2. Historické a kulturní kontexty**

Příběh Harryho Pottera je zasazen do britské kultury a historie, a jakákoli změna v etnickém složení postav by mohla ovlivnit vnímání a porozumění příběhu, který se dotýká mnoha kulturních a historických témat.

 

**3. Respekt k původnímu dílu**

Původní ztvárnění postavy Severuse Snapea, jak ho vytvořil J.K. Rowling, je důležitou součástí příběhu. Jakékoli změny by mohly oslabit celkovou hodnotu příběhu a jeho vývoj.

 

**4. Názory fanoušků**

Mnozí fanoušci Harryho Pottera sdílejí obavy ohledně této změny a věří, že je důležité zachovat postavy tak, jak byly původně zamýšleny, aby se udržela jejich hloubka a komplexnost. Vyzýváme vás, abyste zvážili naše obavy a respektovali původní vizi postavy Severuse Snapea, jak ji vytvořila J.K. Rowling.

 

Děkujeme za vaši pozornost.

L'auteur: DENIS CINA | 1 Signature

En savoir plus >
Lanovka stojí, Petřín musí žít. 24 podpisů chybí 6476

Lanovka stojí, Petřín musí žít.

Petice za zajištění informační kampaně a náhradní dopravy k Petřínské rozhledně

 

Vážené zastupitelstvo hlavního města Prahy,

obracíme se na Vás s žádostí o zajištění opatření, která usnadní návštěvu Petřínské rozhledny v době, kdy je lanová dráha na Petřín mimo provoz. Tato oblíbená turistická atrakce je nejen významnou památkou Prahy, ale i častým cílem rodin, seniorů a zahraničních návštěvníků, kteří jsou nyní při cestě na vrchol kopce značně omezeni.

 

Žádáme Vás o následující kroky:

      1. Informační kampaň:

       • Zajistěte jasné a přehledné informace pro veřejnost o alternativních způsobech dopravy na Petřín, a to prostřednictvím online kanálů, tištěných map na zastávkách, informačních tabulí u lanové dráhy i v turistických centrech.

       • Informace by měly být dostupné nejen v češtině, ale i v angličtině a dalších cizích jazycích.

      2. Zřízení náhradní autobusové dopravy:

       • Prostřednictvím Dopravního podniku hl. m. Prahy zorganizujte dočasnou autobusovou linku, která by zajistila přístup na Petřín. Linka by mohla vycházet například z oblasti Malé Strany (zastávka Újezd) a zajíždět do blízkosti rozhledny.

       • Tato linka by mohla fungovat především o víkendech a svátcích, kdy je zájem veřejnosti největší.

 

Jsme přesvědčeni, že přijetí těchto opatření nejen ulehčí přístup k Petřínské rozhledně, ale také zlepší pověst Prahy jako města přívětivého vůči turistům a místním obyvatelům.

 

Děkujeme Vám za zvážení této petice a za Vaši snahu o zlepšení dostupnosti jedné z ikonických pražských památek.

 

S úctou,

David Soukup, obyvatel Prahy 1 a provozovatel bistra I LOVE YOU na Petříně

L'auteur: David Soukup | 24 podpisů

En savoir plus >
Za bezpečnou cestu do školy a funkční systém parkování v okolí Jiráskových sadů v Litoměřicích 153 podpisů

Za bezpečnou cestu do školy a funkční systém parkování v okolí Jiráskových sadů v Litoměřicích

Petice "Za bezpečnou cestu do školy a funkční systém parkování v ulici Svojsíkova a okolí Jiráskových sadů"

Podle článku 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.**

 

Adresát: 

Vážení představitelé města Litoměřic,

Stručný popis petice: Petice za zmírnění negativních dopadů prováděné revitalizace zeleného pásu v ulici Svojsíkova, zajištění bezpečné cesty do a ze školy žákům, studentům i jejich rodičům a zavedení funkčního a efektivního systému parkování v okolí Jiráskových sadů, především pak okamžité posunutí betonových zátarasů, bránících bezpečnému zastavení a výstupu a nástupu osob. 


 

Úplný text petice:

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto svoji nespokojenost a obavy ohledně právě probíhajících změn v okrajové části Jiráskových sadů (parcelní číslo 3067/1) k ulici Svojsíkova (tzv. “revitalizace zeleného pásu”), která přímo navazuje na pozemní komunikaci vedoucí ke dvěma školám, školní družině, sportovištím a školní jídelně. Tento zásah nejen že významně ztížil podmínky pro rodiče a žáky v této oblasti a ohrozil bezpečnost našich dětí, ale také jasně ukázal, že tak, jak je nyní realizován, celou situaci zhorší trvale.
Požadujeme proto včasné zjednání nápravy.

Je nutné si uvědomit, o jak důležité místo se jedná. Dvě nejbližší základní školy, gymnázium, protější centrum odborného výcviku a domov mládeže Pohoda zaručují ve všedních dnech, jen v těchto místech opakovaný pohyb více než 1500 žáků (do školy, ze školy, přesuny na oběd, vycházky a sportoviště) a přibližně 200 zaměstnanců, spojených se školskými provozy.
Sama Centrální školní jídelna je v době polední špičky využívána pro stravování pracovníků Policie ČR, Vězeňské služby, Státního zastupitelství a dalších úřadů, dále pak Speciálními školami a dalšími dětskými skupinami, nebo jako závodní stravování různých firem).
Taktéž mimo pracovní dny je tento prostor hojně využíván, ať již pro víkendové relaxační či sportovní aktivity, nebo závody na blízkých sportovištích a ve sportovních organizacích (Sokol, basketbal, florbal, fotbal, ping pong, posilování a fitness, plavání a mnoha dalších, včetně samotných návštěvníků Jiráskových sadů, kteří sem přijíždějí ze širokého okolí). 

 

Problémy spojené s přestavbou:

1. Nemožnost parkování a vystupování pasažérů mimo vozovku kvůli umístění vysokých betonových zátarasů. To nutí a i nadále bude nutit řidiče buď k zastavování přímo na silnici, či dále od krajnice, čímž je omezen ostatní provoz a ohrožena bezpečnost dětí i řidičů.

2. Pokud řidiči zajedou za krajnici, jsou děti nuceny vystupovat přímo do vozovky, což je značně nebezpečné, zejména v době ranní špičky.

3. Rodiče zastavující dále od krajnice způsobují dopravní zácpy a brzdí plynulý provoz v celé této oblasti a to jen proto, aby předešli poškození vozidla kvůli nevhodně zvoleným stavebním prvkům. Posunutí betonových bloků a rozšíření parkovacích míst tedy nepřispěje pouze k vyšší bezpečnosti parkování, ale zároveň rozšíří a zkapacitní  i komunikaci, kterou denně projíždějí v obou směrech stovky vozidel.

4. Betonové zátarasy v současném umístění ani opticky nenavazují na stávající řadu, která již byla vybudována od CŠJ k plaveckému bazénu a jsou zcela bezdůvodně a bezohledně posunuty směrem k vozovce.
 

Proto žádáme představitele města o urgentní řešení této situace a navrhujeme následující opatření:

1. Posunutí betonových zátarasů dále od krajnice vozovky nebo snížení jejich výšky natolik, aby bylo umožněno současně parkovat mimo vozovku a zároveň bylo možné i otevření dveří vozidla na straně spolujezdce a výstup cestujících směrem k parku.

2.  Vytvoření bezpečných zón pro vystupování osob  z aut rozšířením parkovacích míst, a odstranění zbytků polorozpadlých dočasných zúžení u míst k přecházení vozovky, případně jejich nahrazení prvky permanentními

 

Věříme, že přihlédnete k našim návrhům a podniknete kroky k zajištění bezpečného a plynulého provozu v této oblasti.

 

S pozdravem,

 

Občané a přátelé města Litoměřic

 

L'auteur: Radek Voženílek | 153 podpisů

En savoir plus >
Petice proti příspěvku na technickou infrastrukturu obci Jiřice a řešení kanalizace v Jiřicích 38 podpisů

Petice proti příspěvku na technickou infrastrukturu obci Jiřice a řešení kanalizace v Jiřicích

V obci Jiřice (okres Nymburk) má být počátkem příštího roku zahájena výstavba kanalizace, neboť obec kanalizaci nemá. Občané Jiřic nejsou apriori proti kanalizaci, naopak záměr vítají. Co nepřivítali, je projekt, který počítá s tlakovou kanalizací, neboť se jedná o vemi poruchové řešení s krátkou životností. Obec si zažádala o dotaci, která pokryje 70 procent nákladů. Další finance chce pokrýt komerční půjčkou. Obec nereflektovala názory občanů, kteří doporučovali, aby s finanční částí pomohl finanční poradce, ani na hlasy, které volaly po tom, aby se obec stala plátcem DPH, čímž by se jí vrátily nemalé finanční prostředky, ani na ty, kteří upozorňovali na možnost bezplatné půjčky. Obec dále nechala vypracovat žádost o dotaci, v níž se nepočítalo s tím, že by se od občanů vybíral příspěvek na technickou infrastruktoru obce, přičemž nyní obec požaduje tento příspěvek od každé domácnosti včetně bytovek. Bytové domy se šesti byty zaplatí za dvě čerpadla tlakové kanalizace 240 tisíc korun. V obci se dále nacházejí dvojdomy, trojdomy a samostatně stojící domy. Každá rodina tedy zaplatí 40 tisíc korun - poplatek na technickou infrastrukturu, aniž by bylo zohledněno, že ne každá domácnost bude mít příslušné čerpadlo pouze pro sebe. Další poplatky pro občany jsou dále spojené se samotnou přípojkou, kdy si budou domácnosti hradit podle metrů, které je s kanalizací budou spojovat, za revizi elektřiny, připojení k eletřině. Každá domácnost si musí zajistit samostatně jištěnou pojistku s přepěťovou ochranou. Obec zajistila dva elektrikáře, kteří toto vše udělají, ovšem domácnostem tím vzniknou vícenáklady. Zhotovitel "garantuje" po skončení prací uvést pozemek do původního stavu, ovšem na schůzi k výstavbě zhotovitel prohlásil, že rozhodně nikomu nebude shánět travní koberec, či vysévat trávu v případě, že ji bude potřeba znehodnotit výkopovými pracemi. Chování zhotovitele během této shcůze bylo velmi arogantní a na připomínky občanů, kdy si tito stěžovali, že je připojení ke kanalizaci ve finále může přijít i na 80 až 100 tisíc, se jim zástupci zhotovitele vysmáli.

My níže podepsaní občané nesouhlasíme s výběrem neúměrně vysokého poplatku za kanalizaci a požadujeme jeho přepočet, případně změnu zhotovitele. Jsme chotni zaplatit maximálně 20 tisíc korun bez dalších doplatků.

L'auteur: Občané obce Jiřice | 38 podpisů

En savoir plus >
Zklidnění provozu na Radlické (Stodůlecká - Mezi Lány), zřízení SSZ křižovatky Radlická x Butovická 33 podpisů chybí 967

Zklidnění provozu na Radlické (Stodůlecká - Mezi Lány), zřízení SSZ křižovatky Radlická x Butovická

Vážený pane první náměstku primátora,

My, níže podepsaní, tímto žádáme o zvážení zavedení opatření ke zklidnění provozu na Radlické v úseku Stodůlecká - Mezi Lány a o zřízení světelné signalizace na křižovatce Radlická, Butovická. Tato opatření považujeme za nezbytná pro bezpečnost a kvalitu života v této lokalitě, zejména s ohledem na ochranu dětí, které navštěvují dvě blízké základní školy a mateřské školky.

1. Aktuální stav

Kvůli vysoké intenzitě provozu a faktu, že je Radlická v tomto úseku střídavě čtyřpruhová a dvoupruhová, zde mnoho řidičů překračuje povolenou rychlost a dochází tu k tvorbě častých nebezpečných situací pro chodce, motoristy i cyklisty. Tyto situace v kombinaci s frekventovaným přecházením dětí přes Radlickou na přechodu u této křižovatky mohou mít katastrofální následky.

V uplynulých pěti letech vznášeli někteří jinoničtí občané dotazy na zřízení světelné signalizace na zástupce místní samosprávy a TSK. Bohužel jsme dostávali odpovědi typu „nejsou peníze“, „křižovatka nesplňuje požadavky normy na zřízení světelné signalizace“, „investice přijde vniveč, když se bude stavět Radlická radiála“, „nedávno se investovalo do zvýšení bezpečnosti křižovatky“. Na všechny tyto odpovědi existují silné protiargumenty, které jsme ovšem jako jednotliví občané neměli možnost efektivně přednést.

Proto jsme se rozhodli jít cestou petice. Doufáme, že tak nastartujeme aktivní diskuzi odpovědných orgánů s občany na řešení této otázky. Rádi bychom v rámci ní ukázali, jak to s bezpečností této křižovatky vypadá ve skutečnosti, nikoli na papíře.

2. Zklidnění provozu na Radlické v úseku Stodůlecká - Mezi Lány, zřízení světelné signalizace

Radlická ulice v úseku mezi Stodůleckou a Mezi Lány je známá vysokou intenzitou provozu a častým překračováním povolené rychlosti. Proto žádáme o prověření základních bezpečnostních opatření:

zúžení Radlické do jednoho pruhu v tomto úseku v obou směrech,
prověření možnosti využití zrušeného pruhu např. pro parkovací stání a/nebo cyklopruh vhodného typu,
zřízení světelné signalizace na křižovatce s Butovickou.

Nyní proběhlá změna organizace jízdních pruhů v úseku Stodůlecká – Butovická je chvályhodná, sama o sobě však bezpečí zejména dětí dostatečně nezvýšila.

Nedávno se navíc ukázalo, že Praha uvažuje o postupné stavbě Radlické radiály. Tyto úvahy dále zintenzivňují potřebu zvýšení bezpečnosti této křižovatky a tohoto úseku Radlické pro chodce, protože pokud bude tunel Radlice zprovozněn před zbytkem Radlické radiály, intenzita a nebezpečnost provozu na stávající Radlické se dále podstatně navýší.

Omezení počtu pruhů a zřízení světelné signalizace na křižovatce podle našeho názoru zajistí zpomalení neukázněných řidičů na rychlostní limit a tím zvýší schopnost jejich správné reakce na dění na křižovatce. Zároveň by tato opatření významně navýšila počet parkovacích míst, což by mimo jiné mohlo v návaznosti na již existující školní ulici před Tyršovou školou a plánované zklidnění dopravy v oblasti starých Butovic významně pomoci s bezpečnou dopravní obslužností obou škol.

Věříme, že naše žádost bude přijata s pochopením a vstřícností, a že se podaří uskutečnit opatření, která přispějí k bezpečnějšímu a klidnějšímu prostředí pro všechny, zejména pak pro děti.

Děkujeme za Vaši pozornost a ochotu se naší žádostí zabývat.

S úctou, petiční výbor:

Petr Papírník, Markova 528/14, Praha 5, Jinonice, tel. 777 133 259, email petr.purnanand@gmail.com

Marek Měrka, V břízkách 348, Praha 5, tel. 605 295 960, email marek.merka@gmail.com

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru.

L'auteur: Petr Papírník | 33 podpisů

En savoir plus >
Stop cyklostezce na trase lokálky z Lokte do Slavkova 183 podpisů Objectif atteint

Stop cyklostezce na trase lokálky z Lokte do Slavkova

Po dlouholetých diskuzích o budoucnosti tratě z Lokte do Horního Slavkova se rozhodlo o postavení cyklostezky místo obnovení provozu.

 

Kvůli rozhodnutí Centrální komise Ministerstva dopravy, které zamítlo rekonstrukci mostu přes Ohři, a také kvůli zahájení legislativního procesu o konzervaci dráhy skončí provoz ze stanice Loket do stanice Loket předměstí. Místo sjízdné tratě se má od změny jízdního řádu v prosinci skončit provoz vlaků a postavit cyklostezka, po další části trati do Horního Slavkova má také vzniknout po nesjízdné trati cyklostezka.

 

Důvodů, proč zanechat trať v provozu a zároveň obnovit provoz z Lokte Předměstí do Horního Slavkova, je hodně. Prvním je očekávaná těžba lithia, která by na trať znovu přivedla nákladní vlaky. Dalším důvodem je velký počet mostů a tunelů na tak kratkém úseku, který by mohl v budoucnu přilákat nejen fanoušky železnice, ale i turisty. Je to ale také např. zlepšení mobility.

 

Žádáme, aby kraj nechal rozhodnout v referendu lidi o budoucnosti tratě a dále, aby se uskutečnila studie proveditelnosti o obnovení provozu. 

Politiku zřejmě nezajímá budoucnost dráhy, která by přinesla pracovní místa a také by díky ní prosperovali tamější lidé.

 

Byla by veliká škoda nechat historicky významnou lokálku po západním vzoru zníčit a nedat lidem možnost výběru mezi vlakem či autobusem. Cyklostezka nedokáže nikdy nahradit vlakovou mobilitu. 

 

 

L'auteur: Benjamin Parlásek | 183 podpisů

En savoir plus >
Petice proti zrušení bikeparku Rokytnice 1131 podpisů

Petice proti zrušení bikeparku Rokytnice

Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

L'auteur: Martin Podhola | 1131 podpisů

En savoir plus >
Petice za zachování Českého centra v Athénách / Αίτηση Διατήρησης του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας 283 podpisů

Petice za zachování Českého centra v Athénách / Αίτηση Διατήρησης του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας

Petice za zachování Českého centra v Athénách 

 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme touto peticí svůj nesouhlas s plánovaným zrušením Českého centra Athény (ČCA) k datu 31. 12. 2024 a podporujeme jeho zachování.

 

Považujeme tento krok za negativní z následujících důvodů:

 

Uzavření jakéhokoliv Českého centra představuje významnou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci na poli mezinárodních vztahů. Tato centra se během let stala vzorem pro další státy a velmi často fungují jako jediné skutečně efektivní a spolehlivé české instituce v zemích, kde působí po celém světě.

 

ČCA si vybudovalo výrazné postavení v kulturním prostředí Řecka, kolébky kultury a civilizace, obrátilo pozornost na kulturní dědictví naší země, se kterou ho pojí silné historické vazby. Upevnilo vzájemné vztahy díky stovkám kulturních akcí po celé zemi, jak na pevnině, tak na řeckých ostrovech. Navázalo pevná a trvalá partnerství s předními kulturními institucemi jako jsou prestižní nadace, muzea, galerie, divadla, univerzity, desítky festivalů, magistráty, filmové kluby, kulturní instituty či ambasády jiných zemí. Každoročně prezentuje to nejlepší z české tvorby i historie napříč širokou škálou oblastí jako je umění, hudba, kinematografie, věda, literatura, kreativní průmysl aj.

 

Jeho role je klíčová pro účast řady českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků, vědců a dalších odborníků na místních akcích a projektech, kterým centrum poskytuje veškeré zázemí, péči, podporu a propojení s důležitými řeckými partnery a regiony.

 

ČCA splňuje nadmíru dobře své poslání: výrazně posiluje pozitivní obraz Česka v Řecku jako moderní a vyspělé země, která si váží sama sebe i vzájemných vztahů s evropskými zeměmi a je důležitým nástrojem české veřejné diplomacie.

 

Bohatá činnost centra přesahuje do oblastí jako je turismus či vzdělávání a výrazně se podílí na vynikajících vztazích mezi Českem a Řeckem. Proto je také vysoce oceňováno řeckými osobnostmi i instituty veřejného života z politické i kulturní oblasti.

 

Uzavření ČCA by přineslo, kromě minimálních finančních úspor, velmi negativní dopad, vyvolalo pochyby o vzájemné úctě mezi oběma zeměmi, narušilo navázaná partnerství a vedlo k výraznému ochabnutí propagace české kultury v zahraničí. Ani případný argument o potřebě finanční úspory by nebyl relevantní, neboť centrum zastupuje jediná osoba Ing. Kuligová, pracující ve velice skromných ekonomických podmínkách, mnoho let v Řecku etablovaná, s nenahraditelnými osobními zkušenostmi a kontakty i na místní donátory, díky nimž dochází k významné úspoře státních prostředků.

 

Tato petice se připojuje k řadě podpůrných emailů z obou zemí, které apelují na zachování tohoto profesionálního a aktivního kulturního centra. Bude předána na Ministerstvo zahraničí ČR a na Ústředí Českých center v Praze.

 

Děkujeme Vám za pochopení a spolupráci.

 

Milli Janatková, hudebnice a vizuální umělkyně, pedagožka

Jan Páleníček, hudebník, Smetanovo Trio, Česká kultura, z.s.

 

...

 

Αίτηση για τη Διατήρηση του Τσεχικού Κέντρου στην Αθήνα

 

Εμείς, οι υπογράφοντες, εκφράζουμε την αντίθεσή μας στην προγραμματισμένη κατάργηση του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας (TKA) στις 31 Δεκεμβρίου 2024 και υποστηρίζουμε τη συνέχιση της λειτουργείας του.

 

Θεωρούμε αυτή την απόφαση αρνητική για τους εξής λόγους:

 

Το ΤΚΑ, ως ένα από τα πιο δραστήρια και αξιόπιστα ινστιτούτα, έχει εδραιώσει αδιαμφισβήτητα μια ισχυρή θέση στο πολιτιστικό τοπίο της Ελλάδας, της κοιτίδας του πολιτισμού, μία χώρα με την οποία η Τσεχία συνδέεται με ισχυρούς ιστορικούς & πολιτισμικούς δεσμούς.

 

Μέσα από εκατοντάδες πολιτιστικές εκδηλώσεις σ’ όλη τη χώρα, τόσο στην ηπειρωτική Ελλάδα όσο και στα νησιά, έχει ενισχύσει τις διμερείς σχέσεις και έχει δημιουργήσει σταθερές και μακροχρόνιες συνεργασίες με κορυφαίους πολιτιστικούς και εκπαιδευτικούς φορείς, όπως ιδρύματα, μουσεία, θέατρα, πανεπιστήμια, φεστιβάλ, δημοτικές αρχές, κινηματογραφικές λέσχες, πολιτιστικά ινστιτούτα και πρεσβείες άλλων χωρών.  Προβάλλει τον πλούσιο τσεχικό πολιτισμό στην Ελλάδα και συνδέει με μοναδικό τρόπο τις δύο χώρες μας σε διάφορους τομείς, π.χ. καλές τέχνες, μουσική, κινηματογράφος, επιστήμες, λογοτεχνία, εκπαίδευση κ.α.

Ο ρόλος του είναι καθοριστικός στην επικοινωνία και συνεργασία μεταξύ Τσέχων και Ελλήνων καλλιτεχνών, συγγραφέων, σκηνοθετών, ακαδημαϊκών, επιστημόνων και άλλων ειδικοτήτων.

 

Το ΤΚΑ εκπληρώνει με τον καλύτερο δυνατό τρόπο την αποστολή του ως αναντικατάστατο εργαλείο της δημόσιας διπλωματίας, ενισχύοντας σημαντικά τη θετική εικόνα της Τσεχίας στην Ελλάδα και το αντίστροφο και δημιουργώντας αυξημένο ενδιαφέρον για την Τσεχία στο ελληνικό κοινό. Ως εκ τούτου, χαίρει ιδιαίτερης εκτίμησης σε προσωπικότητες και θεσμούς της δημόσιας ζωής, τόσο στον πολιτικό όσο και στον πολιτιστικό τομέα.

 

Η κατάργηση του ΤΚΑ θα αποτελέσει αρνητικό βήμα, προκαλώντας αμφιβολίες για τον αμοιβαίο σεβασμό μεταξύ των δύο χωρών, διαταράσσοντας τις υπάρχουσες συνεργασίες και οδηγώντας σε σημαντική μείωση της εκπροσώπησης του τσεχικού πολιτισμού στην Ελλάδα.

 

Η παρούσα αίτηση προστίθεται σε σειρά υποστηρικτικών email από τις δύο χώρες, και   απευθύνει μια έκκληση για τη διατήρηση του κέντρου στην Ελλάδα.

 

Θα παραδοθεί στο ΥΠΕΞ της Τσεχικής Δημοκρατίας και στην Κεντρική Διεύθυνση των Τσεχικών Κέντρων στην Πράγα.

 

Σας ευχαριστούμε για την κατανόηση και τη συνεργασία σας.

 

Milli Janatková, μουσικός, εικαστικός και εκπαιδευτικός

Jan Páleníček, μουσικός, Smetana Trio, Czech Culture, z.s.

L'auteur: Mgr. Milli Neubert Janatková | 283 podpisů

En savoir plus >
Petice za zachování Českého centra v Nizozemsku 964 podpisů

Petice za zachování Českého centra v Nizozemsku

My, níže podepsaní, jsme pro zachování Českého centra v Nizozemsku a touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s jeho plánovaným zrušením k 31. 12. 2024.

Vedou nás k tomu následující důvody.

(De Nederlandse vertaling vindt u onder Tsjechische tekst)

Uzavření jakéhokoliv Českého centra znamená velkou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci s jinými státy. Jejich existence se postupem času stala vzorem i pro další státy a velmi často jde o jediné opravdu fungující a spolehlivé organizace z celé oblasti střední a východní Evropy.

České centrum v Nizozemsku dokázalo vybudovat rozsáhlou síť kontaktů a partnerství s místními festivaly ve všech žánrech, s nejrůznějšími kulturními institucemi (muzea, galerie, artová kina, nakladatelství, knihovny, debatní centra), školami, univerzitami a komunitními centry. Významně se zapojuje do činnosti nizozemského klastru EUNIC, evropské sítě národních kulturních institutů. Centrum podporuje kulturní aktivity po celém Nizozemsku, od Amsterdamu přes Enschede až po Groningen a Maastricht, a jeho podpora je klíčová pro účast českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků a dalších odborníků na místních akcích a projektech.

Za tři dekády svého působení zorganizovalo České centrum stovky akcí a poskytlo zázemí mnoha českým tvůrcům, vědcům i studentům, kteří zde našli veškerou potřebnou podporu a kontakty. Na jeho aktivity je napojena také česká krajanská komunita v Nizozemsku, včetně studentů a odborníků, pro které centrum zůstává zásadním spojením s českou kulturou.

Každoročně České centrum podporovalo českou účast například na Mezinárodním filmovém festivalu Rotterdam, na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA Amsterdam, na festivalu Eastern Neighbours Film Festival, na mezinárodním designovém Dutch Design Week v Eindhovenu, na mnoha hudebních festivalech, podpořilo vydávání české literatury v nizozemštině. Významná je i realizace rozsáhlého murálu od českého umělce v Bredě.

České centrum také dlouhodobě spolupracuje s Muzeem Komenského v Naardenu. Pečuje o odkaz Františka Škroupa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka nebo československých letců RAF, kteří zde za války přišli o život.

Uvedená rozsáhlá činnost Českého centra má významný podíl na dnešních vynikajících vztazích mezi Českou republikou a Nizozemskem. Dokladem toho je i fakt, že zdejší České centrum vysoce oceňují mnohé nizozemské instituce a osobnosti veřejného života.

Uzavření Českého centra v Nizozemsku by zkrátka bylo krajně nešťastným krokem. Žádáme Vás naléhavě o jeho zachování.

Adresováno:

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha

Jitka Pánek Jurková Ph.D. generální ředitelka, Česká centra, Václavské náměstí 816/49, 110 00 Praha

Sepsali:

Hana a Jan Beránkovi, Bart Poesiatstraat 35 1069 RV Amsterdam, The Netherlands

Významní signatáři a podporovatelé Českého centra:

Albert Jan Postma – honorární konzul pro nizozemské provincie Groningen, Frísko a Drenthe

Kees Mercks - bývalý docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

Dennis Elbers – ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Rada Sesic – bývalá ředitelka filmového festivalu Eastern Neighbours

Dr. Eva Moraal - ředitelka Muzea Komenského v Naardenu

Vladimír Dzuro – kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

Markéta Dočekalová – spisovatelka, autorka knihy „Kde domov můj?“ – rotterdamský příběh Františka Škroupa

Jaroslav Rudiš – spisovatel

Petr Kopecký – profesor politologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku

Patrik Antczak – umělec, autor murálu v Bredě

Jan Beránek – ředitel programu Energie v Greenpeace International Amsterdam, autor knihy o osudech Baťovců v Singapuru

Postupně budeme přidávat další významné sosobnosti, které petici podepíší

Partneři Českého centra Nizozemsko:

EUNIC - European Union National Institutes for Culture

Muzea a galerie – Kunsthal Rotterdam, Kunstmuseum Haag (Gemeentemuseum) + Fotomuseum, Nederlands Fotomuseum Rotterdam, Anne Frank Huis, Comenius Museum Naarden, Affiche museum Hoorn, Odapark, Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen

Radnice – například Naarden, Amsterdam, Rottedram, Den Haag, Groningen, Eindhoven

Knihovny a nakladatelství – například centrální knihovny Amsterdam, Rotterdam, Den Haag

Univerzity – Leiden, Amsterdam, Rotterdam, Groningen, Wageningen

Debatní a komunitní centra po celém Nizozemsku

Artová kina – EYE, Filmhuis Den Haag, Filmhuis Delft, LantarenVenster, KINO, Zienema – VERA Groningen, Filmtheater 't Hoogt Utrecht, Movie W Wageningen

Festivaly - IFFR – Mezinárodní filmový festival Rotterdam, IDFA – Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Dutch Design Week Eindhoven, Fashionclash Maaastricht, Oude Muziek Festival, Huygens Festival, Graphic Matters, Eastern Neighbours Film festival, Crossing Border, Go Short, Kaboom (dříve HAFF), Film by The Sea, Opera Dagen Rotterdam, Woordnacht, Microfestival Dordrecht, Eurosonic Noorderslag, Blind Walls Film Fest, Das Mag Festival, FotoFestival Naarden

Co o spolupráci s Českým centrem Nizozemsko řekli:

„Víc jak 30 let jsem žil v zahraničí a pracoval pro OSN, nejprve pro ICTY v Den Haagu, poté ve Vídni a posledních 17 let v New Yorku. Po vydání mé knihy Vyšetřovatel jsem měl možnost se seznámit s prací českých center a to zejména v New Yorku, Londýně a Den Haagu. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že česká centra mají zcela zásadní význam pro šíření kulturních informací o České republice, což významně napomáhá k tomu, aby se Česko vrátilo na mapu světa jako kulturně vyspělá země. Práce centra v Nizozemí je profesionální a věřím, že finanční prostředky na jeho provoz jsou v tomto směru vynaloženy velmi efektivně.  Běžně se nevyjadřuji k podobným rozhodnutím, ale v tomto případě si myslím, ze zrušení Českého centra v Nizozemsku je rozhodnutí chybné a doufám, že je možné jej ještě přehodnotit.“

Vladimír Dzuro - kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

"Uzavření Českého centra v Nizozemsku by byla velká rána a také ztráta. Pro českou kulturu a propagaci naší země toho v Nizozemsku nikdo nedělá tolik, jako oni."

Jaroslav Rudiš - spisovatel

„České centrum Rotterdam je velmi aktivní v propagaci českých kulturních událostí v Ņizozemsku. Rád bych jeho pracovníkům poděkoval za nadšení a finanční podporu, která tyto aktivity umožňuje. A také za to, že se osobně všech aktivit účastní. Bez této podpory by se řada kulturních událostí vůbec neuskutečnila nebo by se jim nedostalo dostatečné pozornosti."

Kees Mercks - docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

„České centrum Rotterdam bylo hnací silou naší úspěšné kulturní výměny. Vytvářet hodnotná propojení a umožnit umělcům dělat nejlíp to, co umí. Byla radost spolupracovat s tak zanícenými profesionály."

Dennis Elbers - ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Nederlandse vertaling:

Petitie voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland

Wij, ondergetekenden, zijn voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland en door middel van deze petitie spreken wij ons uit tegen de geplande sluiting op 31 december 2024.

Wij zijn tegen de sluiting om de volgende redenen.

De sluiting van een Tsjechisch Centrum betekent een groot en onvervangbaar verlies voor de Tsjechische cultuur in en de betrouwbare samenwerking met andere landen. In de loop der tijd is het bestaan van de Tsjechische Centra een voorbeeld geworden voor andere landen. In veel gevallen zijn deze centra de enige goed functionerende en betrouwbare organisaties van de hele regio Midden- en Oost-Europa.

Het Tsjechisch Centrum in Nederland is erin geslaagd een uitgebreid netwerk van contacten en partnerschappen op te bouwen met lokale festivals in alle genres, met diverse culturele instellingen (musea, galeries, filmhuizen, uitgeverijen, bibliotheken, debatcentra), scholen, universiteiten en buurthuizen. Het is in belangrijke mate betrokken bij het Nederlandse EUNIC-cluster, een Europees netwerk van nationale culturele instellingen. Het Centrum ondersteunt culturele activiteiten in heel Nederland, van Amsterdam tot Enschede, van Groningen tot Maastricht, en zijn steun is cruciaal voor de deelname van Tsjechische kunstenaars, schrijvers, filmmakers, academici en andere professionals aan lokale evenementen en projecten.

In de drie decennia dat het Tsjechisch Centrum actief is, heeft het honderden evenementen georganiseerd en een uitvalsbasis geboden aan vele Tsjechische kunstenaars, wetenschappers en studenten, die hier alle steun en alle contacten vonden die ze nodig hadden. De Tsjechische expatgemeenschap in Nederland, waaronder studenten en professionals, is ook actief betrokken bij het centrum. Voor hen is het een onmisbare schakel met de Tsjechische cultuur.

Het Tsjechisch Centrum ondersteunt jaarlijks de Tsjechische deelname aan het IFFR - International Film Festival Rotterdam, het documentaire filmfestival IDFA Amsterdam, het ENFF - Eastern Neighbours Film Festival, de Dutch Design Week in Eindhoven, vele muziekfestivals en de uitgave van Tsjechische literatuur in Nederlandse vertaling. Een ander belangrijk project is de realisatie van een groot formaat muurschildering door een Tsjechische kunstenaar in Breda.

Het Tsjechisch Centrum werkt ook al lange tijd samen met het Comenius Museum in Naarden. Het draagt zorg voor de nalatenschap van František Škroup, J. A. Komenský/Comenius, T. G. Masaryk en de Tsjecho-Slowaakse RAF-piloten die hier begraven liggen.

De uitgebreide en zeer diverse activiteiten van het Tsjechisch Centrum hebben in belangrijke mate bijgedragen aan de uitstekende betrekkingen tussen Tsjechië en Nederland vandaag de dag. Dit blijkt ook uit het feit dat het Tsjechisch Centrum door veel Nederlandse instellingen en publieke figuren hogelijk wordt gewaardeerd.

Sluiting van het Tsjechisch Centrum in Nederland betekent kortom een verarming van de cultuur in Nederland in het algemeen en de Tsjechische cultuur in het bijzonder. Wij doen daarom een dringend beroep op u het te behouden.

 

L'auteur: Hana Beránková | 964 podpisů

En savoir plus >
Tu veux un changement? Commence ici!
  • Crée
  • Soutiens
  • Partage
Créer une pétition

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj