Občanská petiční iniciativa

za setrvání kongregace Redemptoristů

na Svaté Hoře

My níže podepsaní občané prostřednictvím této petiční občanské iniciativy žádáme, aby členové

Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele Redemptoristé (Provincie Bratislava – Praha)

jmenovitě P. Mgr. David Horáček, CSsR., P. Mgr. Pavel Hudousek, CSsR., P. Mgr. Jan Kuník, CSsR. a P. Mgr. Krzysztof Strzelczyk, CSsR. nadále setrvali na Svaté Hoře a vykonávali zde pastorační činnost.

Žádáme, aby vedení kongregace přehodnotilo své rozhodnutí opustit po 123 letech Svatou Horu, neboť je tento řeholní řád s tak významným poutním místem, jakým Svatá Hora je, neodmyslitelně historicky spjatý.

Svatá Hora jako historická památka i jako poutní místo a duchovní instituce je významnou součástí českého duchovního a kulturního dědictví a její příběh provází dějiny města Příbrami. Svou historickou roli má zde i kongregace Redemptoristů, která významně přispěla k rozvoji a významu Svaté Hory.

Kongregace Redemptoristů je pro nás občany věřící i nevěřící, praktikující katolíky i ty, jenž na Svatou Horu rádi zajdou jen občas, neodmyslitelnou součástí nejen dějin města Příbrami, ale i běžného duchovního fungování Svaté Hory.

Rozhodnutí opustit toto významné poutní místo, které Redemptoristé nejen duchovně spravovali 123 let, když je se Svatou Horou tento řeholní řád tak pevně historicky spojen, nepovažujeme za šťastné.

Proto my všichni níže podepsaní žádáme, aby vedení kongregace Redemptoristů své rozhodnutí opustit Svatou Horu přehodnotilo a kongregace Redemptoristů na Svaté Hoře setrvala a nepřerušovala tak duchovní a historickou kontinuitu tohoto celosvětového významného centra duchovní činnosti.

Jsme přesvědčeni, že Redemptoristé ke Svaté Hoře patří a mají zde své místo a své budoucí úkoly, jimiž je zejména duchovní činnost, kterou nám zde poskytovali a poskytují.

Velice děkujeme.

Za organizační výbor petiční občanské iniciativy:

PhDr. Mgr. Jan Traxler, Věra Langová, Mgr. Ing. Pavel Švarc

Požadujeme, aby Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky připravil a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky  následně v tomto volebním období přijala zákon, který zakazuje prodej energetických nápojů s kofeinem a taurinem dětem a mladistvým do 18 let. Škodlivost těchto nápojů pro nedospělý organismus je stejně jako u alkoholu, cigaret a tabákových výrobků dostatečně prokázána. Přesto si je děti mohou běžně koupit v obchodech a ve velkém je konzumují. A to i kvůli velmi nízké ceně, za které je obchodní řetězce bez jakékoliv regulace prodávají. Stejný zákon nedávno prošel polským Sejmem a regulace platí i v dalších zemích. Zároveň žádáme, aby součástí zákona byly citelné sankce za jeho porušení a byla zajištěna jejich vymahatelnost.

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,

My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.

Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.

Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?

Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.

Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.

Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.

Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.

Co žádáme?

1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.

2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.

3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.

Proč na tom záleží?

Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.

Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!

Za petiční výbor:

Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
 

Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.

V Praze, dne 09. 12. 2024

Počínaje 1.9.2024 přechází nemalé množství vysokých škol v ČR na model, kdy se platnost průkazu ISIC dá prokázat pouze v aplikaci. Fyzická karta zůstává pouze pro potřeby školy. Toto řešení nám níže podepsaným přijde nešťastné. Jedním z důvodů je fakt, že i v dnešní době nemusí mít každý student chytrý telefon, primárně proto, že o tuto možnost nestojí. Dále slouží tento průkaz k dokládání statusu studenta i mimo školu, kde ne vždy je možnost telefon dobít a průkaz tak zobrazit. Tímto žádáme, aby byla opět možnost mít kartu ISIC fyzicky prodlouženou za užití termotisku či samolepky.

My, níže podepsaní, jsme pro zachování Českého centra v Nizozemsku a touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s jeho plánovaným zrušením k 31. 12. 2024.

Vedou nás k tomu následující důvody.

(De Nederlandse vertaling vindt u onder Tsjechische tekst)

Uzavření jakéhokoliv Českého centra znamená velkou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci s jinými státy. Jejich existence se postupem času stala vzorem i pro další státy a velmi často jde o jediné opravdu fungující a spolehlivé organizace z celé oblasti střední a východní Evropy.

České centrum v Nizozemsku dokázalo vybudovat rozsáhlou síť kontaktů a partnerství s místními festivaly ve všech žánrech, s nejrůznějšími kulturními institucemi (muzea, galerie, artová kina, nakladatelství, knihovny, debatní centra), školami, univerzitami a komunitními centry. Významně se zapojuje do činnosti nizozemského klastru EUNIC, evropské sítě národních kulturních institutů. Centrum podporuje kulturní aktivity po celém Nizozemsku, od Amsterdamu přes Enschede až po Groningen a Maastricht, a jeho podpora je klíčová pro účast českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků a dalších odborníků na místních akcích a projektech.

Za tři dekády svého působení zorganizovalo České centrum stovky akcí a poskytlo zázemí mnoha českým tvůrcům, vědcům i studentům, kteří zde našli veškerou potřebnou podporu a kontakty. Na jeho aktivity je napojena také česká krajanská komunita v Nizozemsku, včetně studentů a odborníků, pro které centrum zůstává zásadním spojením s českou kulturou.

Každoročně České centrum podporovalo českou účast například na Mezinárodním filmovém festivalu Rotterdam, na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA Amsterdam, na festivalu Eastern Neighbours Film Festival, na mezinárodním designovém Dutch Design Week v Eindhovenu, na mnoha hudebních festivalech, podpořilo vydávání české literatury v nizozemštině. Významná je i realizace rozsáhlého murálu od českého umělce v Bredě.

České centrum také dlouhodobě spolupracuje s Muzeem Komenského v Naardenu. Pečuje o odkaz Františka Škroupa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka nebo československých letců RAF, kteří zde za války přišli o život.

Uvedená rozsáhlá činnost Českého centra má významný podíl na dnešních vynikajících vztazích mezi Českou republikou a Nizozemskem. Dokladem toho je i fakt, že zdejší České centrum vysoce oceňují mnohé nizozemské instituce a osobnosti veřejného života.

Uzavření Českého centra v Nizozemsku by zkrátka bylo krajně nešťastným krokem. Žádáme Vás naléhavě o jeho zachování.

Adresováno:

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha

Jitka Pánek Jurková Ph.D. generální ředitelka, Česká centra, Václavské náměstí 816/49, 110 00 Praha

Sepsali:

Hana a Jan Beránkovi, Bart Poesiatstraat 35 1069 RV Amsterdam, The Netherlands

Významní signatáři a podporovatelé Českého centra:

Albert Jan Postma – honorární konzul pro nizozemské provincie Groningen, Frísko a Drenthe

Kees Mercks - bývalý docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

Dennis Elbers – ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Rada Sesic – bývalá ředitelka filmového festivalu Eastern Neighbours

Dr. Eva Moraal - ředitelka Muzea Komenského v Naardenu

Vladimír Dzuro – kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

Markéta Dočekalová – spisovatelka, autorka knihy „Kde domov můj?“ – rotterdamský příběh Františka Škroupa

Jaroslav Rudiš – spisovatel

Petr Kopecký – profesor politologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku

Patrik Antczak – umělec, autor murálu v Bredě

Jan Beránek – ředitel programu Energie v Greenpeace International Amsterdam, autor knihy o osudech Baťovců v Singapuru

Postupně budeme přidávat další významné sosobnosti, které petici podepíší

Partneři Českého centra Nizozemsko:

EUNIC - European Union National Institutes for Culture

Muzea a galerie – Kunsthal Rotterdam, Kunstmuseum Haag (Gemeentemuseum) + Fotomuseum, Nederlands Fotomuseum Rotterdam, Anne Frank Huis, Comenius Museum Naarden, Affiche museum Hoorn, Odapark, Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen

Radnice – například Naarden, Amsterdam, Rottedram, Den Haag, Groningen, Eindhoven

Knihovny a nakladatelství – například centrální knihovny Amsterdam, Rotterdam, Den Haag

Univerzity – Leiden, Amsterdam, Rotterdam, Groningen, Wageningen

Debatní a komunitní centra po celém Nizozemsku

Artová kina – EYE, Filmhuis Den Haag, Filmhuis Delft, LantarenVenster, KINO, Zienema – VERA Groningen, Filmtheater 't Hoogt Utrecht, Movie W Wageningen

Festivaly - IFFR – Mezinárodní filmový festival Rotterdam, IDFA – Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Dutch Design Week Eindhoven, Fashionclash Maaastricht, Oude Muziek Festival, Huygens Festival, Graphic Matters, Eastern Neighbours Film festival, Crossing Border, Go Short, Kaboom (dříve HAFF), Film by The Sea, Opera Dagen Rotterdam, Woordnacht, Microfestival Dordrecht, Eurosonic Noorderslag, Blind Walls Film Fest, Das Mag Festival, FotoFestival Naarden

Co o spolupráci s Českým centrem Nizozemsko řekli:

„Víc jak 30 let jsem žil v zahraničí a pracoval pro OSN, nejprve pro ICTY v Den Haagu, poté ve Vídni a posledních 17 let v New Yorku. Po vydání mé knihy Vyšetřovatel jsem měl možnost se seznámit s prací českých center a to zejména v New Yorku, Londýně a Den Haagu. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že česká centra mají zcela zásadní význam pro šíření kulturních informací o České republice, což významně napomáhá k tomu, aby se Česko vrátilo na mapu světa jako kulturně vyspělá země. Práce centra v Nizozemí je profesionální a věřím, že finanční prostředky na jeho provoz jsou v tomto směru vynaloženy velmi efektivně.  Běžně se nevyjadřuji k podobným rozhodnutím, ale v tomto případě si myslím, ze zrušení Českého centra v Nizozemsku je rozhodnutí chybné a doufám, že je možné jej ještě přehodnotit.“

Vladimír Dzuro - kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

"Uzavření Českého centra v Nizozemsku by byla velká rána a také ztráta. Pro českou kulturu a propagaci naší země toho v Nizozemsku nikdo nedělá tolik, jako oni."

Jaroslav Rudiš - spisovatel

„České centrum Rotterdam je velmi aktivní v propagaci českých kulturních událostí v Ņizozemsku. Rád bych jeho pracovníkům poděkoval za nadšení a finanční podporu, která tyto aktivity umožňuje. A také za to, že se osobně všech aktivit účastní. Bez této podpory by se řada kulturních událostí vůbec neuskutečnila nebo by se jim nedostalo dostatečné pozornosti."

Kees Mercks - docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

„České centrum Rotterdam bylo hnací silou naší úspěšné kulturní výměny. Vytvářet hodnotná propojení a umožnit umělcům dělat nejlíp to, co umí. Byla radost spolupracovat s tak zanícenými profesionály."

Dennis Elbers - ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Nederlandse vertaling:

Petitie voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland

Wij, ondergetekenden, zijn voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland en door middel van deze petitie spreken wij ons uit tegen de geplande sluiting op 31 december 2024.

Wij zijn tegen de sluiting om de volgende redenen.

De sluiting van een Tsjechisch Centrum betekent een groot en onvervangbaar verlies voor de Tsjechische cultuur in en de betrouwbare samenwerking met andere landen. In de loop der tijd is het bestaan van de Tsjechische Centra een voorbeeld geworden voor andere landen. In veel gevallen zijn deze centra de enige goed functionerende en betrouwbare organisaties van de hele regio Midden- en Oost-Europa.

Het Tsjechisch Centrum in Nederland is erin geslaagd een uitgebreid netwerk van contacten en partnerschappen op te bouwen met lokale festivals in alle genres, met diverse culturele instellingen (musea, galeries, filmhuizen, uitgeverijen, bibliotheken, debatcentra), scholen, universiteiten en buurthuizen. Het is in belangrijke mate betrokken bij het Nederlandse EUNIC-cluster, een Europees netwerk van nationale culturele instellingen. Het Centrum ondersteunt culturele activiteiten in heel Nederland, van Amsterdam tot Enschede, van Groningen tot Maastricht, en zijn steun is cruciaal voor de deelname van Tsjechische kunstenaars, schrijvers, filmmakers, academici en andere professionals aan lokale evenementen en projecten.

In de drie decennia dat het Tsjechisch Centrum actief is, heeft het honderden evenementen georganiseerd en een uitvalsbasis geboden aan vele Tsjechische kunstenaars, wetenschappers en studenten, die hier alle steun en alle contacten vonden die ze nodig hadden. De Tsjechische expatgemeenschap in Nederland, waaronder studenten en professionals, is ook actief betrokken bij het centrum. Voor hen is het een onmisbare schakel met de Tsjechische cultuur.

Het Tsjechisch Centrum ondersteunt jaarlijks de Tsjechische deelname aan het IFFR - International Film Festival Rotterdam, het documentaire filmfestival IDFA Amsterdam, het ENFF - Eastern Neighbours Film Festival, de Dutch Design Week in Eindhoven, vele muziekfestivals en de uitgave van Tsjechische literatuur in Nederlandse vertaling. Een ander belangrijk project is de realisatie van een groot formaat muurschildering door een Tsjechische kunstenaar in Breda.

Het Tsjechisch Centrum werkt ook al lange tijd samen met het Comenius Museum in Naarden. Het draagt zorg voor de nalatenschap van František Škroup, J. A. Komenský/Comenius, T. G. Masaryk en de Tsjecho-Slowaakse RAF-piloten die hier begraven liggen.

De uitgebreide en zeer diverse activiteiten van het Tsjechisch Centrum hebben in belangrijke mate bijgedragen aan de uitstekende betrekkingen tussen Tsjechië en Nederland vandaag de dag. Dit blijkt ook uit het feit dat het Tsjechisch Centrum door veel Nederlandse instellingen en publieke figuren hogelijk wordt gewaardeerd.

Sluiting van het Tsjechisch Centrum in Nederland betekent kortom een verarming van de cultuur in Nederland in het algemeen en de Tsjechische cultuur in het bijzonder. Wij doen daarom een dringend beroep op u het te behouden.

Dobrý den,

ráda bych Vás touto cestou požádala o podpis petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Momentálně je míra invalidity u těchto pacientů posuzována zejména podle Kurtzeovy stupnice (EDSS), která se zaměřuje zejména na fyzické projevy roztroušené sklerózy, jako jsou například problémy

s chůzí, řečí a motorikou.

Pravdou ale je, že jsou často nejvíce omezující symptomy jako chronická únava, nebo deprese. Na ty se ale při posuzování nároku na invalidní důchod nebere ohled.

Únava, o které je řeč, není běžná únava, kterou zažívá každý po fyzické nebo psychické námaze. Nejbližší, co může zažít i běžný člověk, je únava spojená s nemocí a horečkou. Není možné jí příliš dlouho odkládat a ani po spánku neodeznívá. Lidé s roztroušenou sklerózou tak zažívají celé dny, kdy nejsou schopni vstát z postele, ačkoli podle škály EDSS, jsou schopni chůze ať už s oporou, nebo bez ní. Případně potřebují během dne často odpočívat i po běžných a pro ostatní lidi nenáročných aktivitách.

To je omezuje v mnoha oblastech života – v oblasti sociální, pracovní, partnerské, v oblasti zájmů, seberealizace, péče o sebe, o domácnost aj.

Chronická únava, je všeobecně známým průvodním jevem roztroušené sklerózy a je možné se o ní dočíst v odborné literatuře. Z části je důsledkem nemoci a z části ji může mít na svědomí i samotná léčba, jejíž cílem je pozastavení rozvoje nemoci a zmírňování jejích příznaků.

Roztroušená skleróza je v současné době nevyléčitelná.

Nejistá sociální situace - nestabilní a nejisté finanční zázemí, neustálé přetahování se o každý stupeň invalidity, odvolávání se proti rozhodnutím posudkových lékařů a absolvování opakovaných návštěv posudkových komisí - pak způsobuje i zvýšenou míru stresu. Stres a nutnost překonávat vyčerpání, mnohdy negativně působí na zdravotní stav pacienta a zvyšují riziko ataky (náhlého a často i nevratného zhoršení zdravotního stavu).

Apeluji na to, aby krom Kurtzeovy stupnice byla používána alespoň pro účely posouzení nároku na invalidní důchod, stupnice hodnotící míru únavy. Takové nástroje (např. FFS – Fatigue Severity scale) se již používají v zahraničí.

Kurtzeova stupnice (EDSS), je vhodný nástroj pro potřeby neurologů (nastavení léčby, sledování vývoje nemoci), ale sama o sobě nereflektuje stav a míru postižení u daného člověka.

V České republice žije přibližně 17 – 20 tisíc lidí s diagnózou RS. Mnozí z nich nedosáhnou na invalidní důchod, mají nižší stupeň než který odpovídá jejich reálnému stavu, nebo žijí ve strachu

z jeho odebrání.

Podpisem této petice se budete spolupodílet na iniciativě, která má za cíl pozitivně ovlivnit kritéria hodnocení nároku na invalidní důchod u pacientů s roztroušenou sklerózou.

Petici může podepsat každý občan ČR starší 16 let.

Děkuji za každý podpis, jménem všech pacientů s roztroušenou sklerózou,
Bc. Kateřina Šmídová

14 . února 2025 vystoupí v Brně Marilyn Manson . Po velmi dlouhé době a ve skvělé formě . Akce se koná v brněnské hale Vodová s kapacitou 3000 míst . Vstupenky byli vyprodany za 24 hodin a požadujeme aby tato akce byla přístupná ve vetší koncertní hale v Brně ( např . Velodrom kde umělec již vystoupil v minulosti ) a dostalo se na všechny fanoušky této legendy .

Petice za legalizaci marihuany a THC v České republice

Adresováno: Parlamentu České republiky, Senátu České republiky 

My, níže podepsaní občané České republiky, tímto žádáme Parlament České republiky a Senát České republiky o přijetí zákona, který by legalizoval marihuanu a THC pro rekreační a medicínské účely. Tato petice je založena na následujících klíčových bodech:

Regulace a bezpečnost: Legalizace umožní zavést přísnou regulaci trhu s marihuanou, což zvýší bezpečnost spotřebitelů a sníží nelegální obchod. Požadujeme aby regulace zahrnovali: prodej od 18ti let, obsah D9THC do 40%, prodej pouze ve specializovaných prodejnách, kontrola kvality na těžké kovy a pesticidy, nákup maximálně 60g na osobu za měsíc a samopěstování v množství až 9 rostlin na osobu.

Ekonomické přínosy: Legalizace marihuany přinese významné ekonomické přínosy, včetně nových pracovních míst, zvýšených daňových příjmů a podpory ekonomického růstu.

Veřejné zdraví: Přísná regulace umožní lepší kontrolu kvality marihuany a sníží rizika spojená s její konzumací. Legalizace také umožní lepší přístup k medicínskému konopí pro pacienty, kteří ho potřebují.

Omezení černého trhu: Legalizace a regulace omezí černý trh s marihuanou a sníží zisky organizovaného zločinu.

Lidská práva a svobody: Legalizace marihuany je krokem k větší osobní svobodě a respektování práv jednotlivců rozhodovat o vlastním životním stylu..

Petice dále žádá, aby byl proces legalizace marihuany zahrnut do legislativního procesu ještě v aktuálním volebním období a aby byla zajištěna transparentnost a zapojení veřejnosti v průběhu přijímání zákona.

Za petiční výbor: 

Jakub Tichý

Svatava Hýblová

Radek Billa

 
PRO420 s.z 

Kurzova 2222/16

155 00 Praha

Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

Vážení zastupitelé města Brna,

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

Děkujeme.                                   19. února 2024

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby byl zachován most Bailey Bridge na Polance. Je to jedna z krásných dominant Třebíče. Bez něho nebudou Říční lázně Bohuslava Fuchse kompletní. Tak jako bychom si nenechali zničit baziliku a židovský hřbitov, nenechme si zničit ani tento most. Byl by to opravdu krásný dárek k 80.výročí konce druhé světové války Třebíčákům od vedení města. Prosím připojte se a nezničme to, co je v našem městě pěkné.

Požadujeme zrušení tabulkového výchovného v hokeji u nezletilých dětí, které brání jejich svobodné volbě , kde svůj koníček budou děti dělat, provozovat, hrát.

Engelmannova kaple s vyobrazením Loučícího se Krista, u polní cesty ze Svárova do Okřešic zanikla za minulého režimu v 80. letech 20. století v době, kdy se o sakrální památky tvořící nezaměnitelné genius loci naší krajiny, nikdo nestaral. Pojďme tuto kapličku obnovit a opět vrátit tuto památku k rozcestí polních cest, navazující na nově vybudovanou lávku pro pěší přes hlavní silnici.  Obnova zahrnuje i osazení lip a zřízení odpočinkového místa. 

Pojďme přesvědčit vedení Města Česká Lípa, že obnova zaniklého kulturního dědictví a navracení krajinotvorných hodnot do okolí našeho města má smysl.

Nejznámější z halal výrobků je halal maso. Při porážce stylem halal (tzv. Zabíha) musí být zvíře podříznuto muslimem za recitace modlitby a to záměrně bez předchozího omráčení (aby tu modlitbu slyšelo), někdy zvíře umírá i několik minut! Zvíře je tedy při porážce při plném vědomí! Ačkoliv je tento způsob ke zvířeti velmi krutý a byl i v mnoha státech zakázán, byla mu v ČR udělena v roce 2010 výjimka Ministerstvem zemědělství v zákoně o ochraně zvířat, kdy se nadřadil islám nad ochranu zvířat a nyní je možné zde tyto rituální vraždy praktikovat.

Naše běžná porážka zajišťuje také vykrvení masa, protože tělo poraženého zvířete je ihned pověšeno za nohy. V pouštních podmínkách nebylo zvíře za co pověsit a tak se podeřezávalo na zemi. Halal maso tak nejenže není lépe vykrveno, ale kromě baktérií obsahuje navíc i plno stresových hormonů.

Halal maso má i naprostá většina Kebab občerstvení, zejména turecký Donner, Indické a podobné restaurace, ale i běžné restaurace a dokonce školní jídelny. Většinou samozřejmě bez označení, aby neodradili nemuslimské zákazníky, nebo o tom nevědí, ale neštítí se občas i lhát. Např. halal s označením firmy DZ Klatovy i s logem Klasa! (již není v prodeji díky našemu upozornění prodejce, za což mu děkujeme).

HYGIENA A RIZIKO INFEKCE
Podle hygienických a právních předpisů Evropské unie musí být porážka provedená po omráčení zvířete. Předpis vyžaduje podvázání jícnu, aby se zabránilo tomu, že střevní a žaludeční obsah přelije maso. Rituální porážky (halal) mají výjimku z těchto právních a hygienických předpisů EU. Velkou pozornost ale přitahují znalecké hygienické posudky, které varují před tím, že způsob halal porážky neumožňuje dodržení požadovaných hygienických norem. Tato metoda porážky de facto není schopna zajistit podvázání jícnu (ligace) a přes zející ránu otevřeného jícnu je maso kontaminované žaludečním a střevním obsahem. Z tohoto důvodu u halal masa roste riziko kontaminace např. bakterií Escherichia Coli, kontaminace se týká hlavně mletého masa zvláště u hamburgerů a dalších produktů z mletého masa.

My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.

Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.

Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.

Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!

Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!

Po dlouholetých diskuzích o budoucnosti tratě z Lokte do Horního Slavkova se rozhodlo o postavení cyklostezky místo obnovení provozu.

Kvůli rozhodnutí Centrální komise Ministerstva dopravy, které zamítlo rekonstrukci mostu přes Ohři, a také kvůli zahájení legislativního procesu o konzervaci dráhy skončí provoz ze stanice Loket do stanice Loket předměstí. Místo sjízdné tratě se má od změny jízdního řádu v prosinci skončit provoz vlaků a postavit cyklostezka, po další části trati do Horního Slavkova má také vzniknout po nesjízdné trati cyklostezka.

Důvodů, proč zanechat trať v provozu a zároveň obnovit provoz z Lokte Předměstí do Horního Slavkova, je hodně. Prvním je očekávaná těžba lithia, která by na trať znovu přivedla nákladní vlaky. Dalším důvodem je velký počet mostů a tunelů na tak kratkém úseku, který by mohl v budoucnu přilákat nejen fanoušky železnice, ale i turisty. Je to ale také např. zlepšení mobility.

Žádáme, aby kraj nechal rozhodnout v referendu lidi o budoucnosti tratě a dále, aby se uskutečnila studie proveditelnosti o obnovení provozu. 

Politiku zřejmě nezajímá budoucnost dráhy, která by přinesla pracovní místa a také by díky ní prosperovali tamější lidé.

Byla by veliká škoda nechat historicky významnou lokálku po západním vzoru zníčit a nedat lidem možnost výběru mezi vlakem či autobusem. Cyklostezka nedokáže nikdy nahradit vlakovou mobilitu. 

Petice za zachování Českého centra v Athénách 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme touto peticí svůj nesouhlas s plánovaným zrušením Českého centra Athény (ČCA) k datu 31. 12. 2024 a podporujeme jeho zachování.

Považujeme tento krok za negativní z následujících důvodů:

Uzavření jakéhokoliv Českého centra představuje významnou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci na poli mezinárodních vztahů. Tato centra se během let stala vzorem pro další státy a velmi často fungují jako jediné skutečně efektivní a spolehlivé české instituce v zemích, kde působí po celém světě.

ČCA si vybudovalo výrazné postavení v kulturním prostředí Řecka, kolébky kultury a civilizace, obrátilo pozornost na kulturní dědictví naší země, se kterou ho pojí silné historické vazby. Upevnilo vzájemné vztahy díky stovkám kulturních akcí po celé zemi, jak na pevnině, tak na řeckých ostrovech. Navázalo pevná a trvalá partnerství s předními kulturními institucemi jako jsou prestižní nadace, muzea, galerie, divadla, univerzity, desítky festivalů, magistráty, filmové kluby, kulturní instituty či ambasády jiných zemí. Každoročně prezentuje to nejlepší z české tvorby i historie napříč širokou škálou oblastí jako je umění, hudba, kinematografie, věda, literatura, kreativní průmysl aj.

Jeho role je klíčová pro účast řady českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků, vědců a dalších odborníků na místních akcích a projektech, kterým centrum poskytuje veškeré zázemí, péči, podporu a propojení s důležitými řeckými partnery a regiony.

ČCA splňuje nadmíru dobře své poslání: výrazně posiluje pozitivní obraz Česka v Řecku jako moderní a vyspělé země, která si váží sama sebe i vzájemných vztahů s evropskými zeměmi a je důležitým nástrojem české veřejné diplomacie.

Bohatá činnost centra přesahuje do oblastí jako je turismus či vzdělávání a výrazně se podílí na vynikajících vztazích mezi Českem a Řeckem. Proto je také vysoce oceňováno řeckými osobnostmi i instituty veřejného života z politické i kulturní oblasti.

Uzavření ČCA by přineslo, kromě minimálních finančních úspor, velmi negativní dopad, vyvolalo pochyby o vzájemné úctě mezi oběma zeměmi, narušilo navázaná partnerství a vedlo k výraznému ochabnutí propagace české kultury v zahraničí. Ani případný argument o potřebě finanční úspory by nebyl relevantní, neboť centrum zastupuje jediná osoba Ing. Kuligová, pracující ve velice skromných ekonomických podmínkách, mnoho let v Řecku etablovaná, s nenahraditelnými osobními zkušenostmi a kontakty i na místní donátory, díky nimž dochází k významné úspoře státních prostředků.

Tato petice se připojuje k řadě podpůrných emailů z obou zemí, které apelují na zachování tohoto profesionálního a aktivního kulturního centra. Bude předána na Ministerstvo zahraničí ČR a na Ústředí Českých center v Praze.

Děkujeme Vám za pochopení a spolupráci.

Milli Janatková, hudebnice a vizuální umělkyně, pedagožka

Jan Páleníček, hudebník, Smetanovo Trio, Česká kultura, z.s.

...

Αίτηση για τη Διατήρηση του Τσεχικού Κέντρου στην Αθήνα

Εμείς, οι υπογράφοντες, εκφράζουμε την αντίθεσή μας στην προγραμματισμένη κατάργηση του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας (TKA) στις 31 Δεκεμβρίου 2024 και υποστηρίζουμε τη συνέχιση της λειτουργείας του.

Θεωρούμε αυτή την απόφαση αρνητική για τους εξής λόγους:

Το ΤΚΑ, ως ένα από τα πιο δραστήρια και αξιόπιστα ινστιτούτα, έχει εδραιώσει αδιαμφισβήτητα μια ισχυρή θέση στο πολιτιστικό τοπίο της Ελλάδας, της κοιτίδας του πολιτισμού, μία χώρα με την οποία η Τσεχία συνδέεται με ισχυρούς ιστορικούς & πολιτισμικούς δεσμούς.

Μέσα από εκατοντάδες πολιτιστικές εκδηλώσεις σ’ όλη τη χώρα, τόσο στην ηπειρωτική Ελλάδα όσο και στα νησιά, έχει ενισχύσει τις διμερείς σχέσεις και έχει δημιουργήσει σταθερές και μακροχρόνιες συνεργασίες με κορυφαίους πολιτιστικούς και εκπαιδευτικούς φορείς, όπως ιδρύματα, μουσεία, θέατρα, πανεπιστήμια, φεστιβάλ, δημοτικές αρχές, κινηματογραφικές λέσχες, πολιτιστικά ινστιτούτα και πρεσβείες άλλων χωρών.  Προβάλλει τον πλούσιο τσεχικό πολιτισμό στην Ελλάδα και συνδέει με μοναδικό τρόπο τις δύο χώρες μας σε διάφορους τομείς, π.χ. καλές τέχνες, μουσική, κινηματογράφος, επιστήμες, λογοτεχνία, εκπαίδευση κ.α.

Ο ρόλος του είναι καθοριστικός στην επικοινωνία και συνεργασία μεταξύ Τσέχων και Ελλήνων καλλιτεχνών, συγγραφέων, σκηνοθετών, ακαδημαϊκών, επιστημόνων και άλλων ειδικοτήτων.

Το ΤΚΑ εκπληρώνει με τον καλύτερο δυνατό τρόπο την αποστολή του ως αναντικατάστατο εργαλείο της δημόσιας διπλωματίας, ενισχύοντας σημαντικά τη θετική εικόνα της Τσεχίας στην Ελλάδα και το αντίστροφο και δημιουργώντας αυξημένο ενδιαφέρον για την Τσεχία στο ελληνικό κοινό. Ως εκ τούτου, χαίρει ιδιαίτερης εκτίμησης σε προσωπικότητες και θεσμούς της δημόσιας ζωής, τόσο στον πολιτικό όσο και στον πολιτιστικό τομέα.

Η κατάργηση του ΤΚΑ θα αποτελέσει αρνητικό βήμα, προκαλώντας αμφιβολίες για τον αμοιβαίο σεβασμό μεταξύ των δύο χωρών, διαταράσσοντας τις υπάρχουσες συνεργασίες και οδηγώντας σε σημαντική μείωση της εκπροσώπησης του τσεχικού πολιτισμού στην Ελλάδα.

Η παρούσα αίτηση προστίθεται σε σειρά υποστηρικτικών email από τις δύο χώρες, και   απευθύνει μια έκκληση για τη διατήρηση του κέντρου στην Ελλάδα.

Θα παραδοθεί στο ΥΠΕΞ της Τσεχικής Δημοκρατίας και στην Κεντρική Διεύθυνση των Τσεχικών Κέντρων στην Πράγα.

Σας ευχαριστούμε για την κατανόηση και τη συνεργασία σας.

Milli Janatková, μουσικός, εικαστικός και εκπαιδευτικός

Jan Páleníček, μουσικός, Smetana Trio, Czech Culture, z.s.

Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).

Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow. 

Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket. 

Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici. 

Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu

Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.

Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby. 

• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem. 

• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno. 

V příštích letech hrozí nenávratné poškození velké části přírodního parku Drahaň-Troja a jedinečných přírodních památek na severu Prahy šestiproudou transevropskou dálnicí. My, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s vedením dálnice D0 skrz přírodní park Drahaň-Troja a požadujeme posouzení a realizaci udržitelných dopravních alternativ.

Přírodní park Drahaň-Troja leží na pravém břehu Vltavy v katastru Bohnic, Čimic a Dolních Chaber. Nachází se zde několik vyhlášených přírodních památek - Zámky, Bohnické údolí, Salabka, Havránka, Velká skála, Čimické údolí - a také prehistorické hradiště Zámka. Přírodní park je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. V jeho sousedství nalezneme evropsky významnou lokalitu Kaňon Vltavy u Sedlce, která je součástí soustavy Natura 2000. Vyznačuje se bohatstvím otevřených skalních společenstev se vzácnou faunou a flórou. Na levém břehu Vltavského kaňonu se nachází přírodní památka Sedlecké skály a přírodní rezervace Roztocký háj. Přírodní park Drahaň-Troja zároveň slouží jako rekreační zázemí pro desítky tisíc obyvatel Prahy.

Tato nesmírně cenná krajinná oblast je ohrožena zastaralým a nevhodným záměrem Pražského okruhu D0, který je součástí transevropské dopravní sítě. Jedná se o hybridní komunikaci pro místní, příměstskou a tranzitní nákladní dopravu, která nezohledňuje aktuální kontext, potřebu udržitelného rozvoje města a ochrany životního prostředí. Realizace této nekoncepční, škodlivé a extrémně nákladné stavby by vedla k výraznému nárůstu dopravy v pražské aglomeraci a způsobila by nenávratné poškození přírodního parku Drahaň-Troja, Vltavského kaňonu a vzácných přírodních památek na severu Prahy. Zároveň by došlo ke zhoršení kvality života obyvatel na území několika městských částí a obcí, které jsou již nyní vystaveny negativnímu vlivu letecké dopravy. Již v rámci procesu EIA 2001-2002 byl tento záměr hodnocen velmi kriticky ze strany několika odborných institucí a Česká inspekce životního prostředí jej dokonce označila za nepřijatelný.

Požadujeme následující:

1. Posoudit a realizovat udržitelné alternativy pro tranzitní (nákladní) dopravu mimo území hlavního města Prahy.
2. Posoudit a realizovat řešení městské a příměstské dopravy v souladu s Koncepcí městské a aktivní mobility ČR 2021-2030 a Klimatickým závazkem hl. města Prahy.
3. Podpořit rozvoj přírodního a rekreačního zázemí přírodního parku Drahaň-Troja.

Pevně věříme, že se podaří nalézt efektivní řešení, které bude ohleduplné k lidem, městu a přírodě.

--------------------------------------------------------------------
Bližší informace naleznete zde:
 

Přírodní park Drahaň-Troja
https://portalzp.praha.eu/public/c4/6f/85/1727142_422100_letak_pp_drahan.pdf

Kaňon Vltavy u Sedlce

http://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/natura-2000/soustava-natura-2000-na-uzemi-prahy/kanon-vltavy-u-sedlce/

Historická krajina versus dálnice

https://rozumnadoprava.cz/historicka-krajina-versus-dalnice/

Popis a vizualizace úseku D0 518 (Ruzyně- Suchdol)

https://rozumnadoprava.cz/sokp518/

Popis a vizualizace úseku D0 519 (Suchdol – Březiněves)

https://rozumnadoprava.cz/SOKP519/

Dálnice D0 je v rozporu se strategickými dokumenty a klimatickými závazky

https://rozumnadoprava.cz/dalnice-v-rozporu-se-zavazky/

My obyvatelé města Ostravy apelujeme na ostravské zastupitele, aby akutně řešili situaci ohledně halucinogenního chodníku ze svinovského vlakového nádraží vedoucímu směrem k ostravské hromadné dopravě. Tento chodník je v poslední době předmětem diskuzí. Objevují se časté případy, kdy lidé při chůzi na tomto chodníku upadají, točí se jim hlava, nebo pociťují mírnou slabost. Je znám případ, kdy pán staršího věku upadl a poranil se. Média o tomto chodníku několikrát informovali, ale zatím však bez výsledku. Naši volení zastupitelé tento fakt absolutně ignorují. Nechceme čekat na moment, kdy dojde na tomto chodníku k fatálnímu následku v podobě smrti, nebo vážného poranění. Žádamé zastupitelé města Ostravy aby neprodleně tuto situaci řešili podobou přestavby chodníku, nebo změnou jeho vzhledu.