Svatý Hostýn je duchovní srdce Moravy. Je to místo tiché modlitby, útěchy i radosti, které po více než sto let doprovázeli a stále doprovázejí jezuité – kněží Tovaryšstva Ježíšova. Jejich každodenní služba poutníkům, mše svaté, zpovědi, duchovní rozhovory i osobní přítomnost utvářely a doposud utvářejí jedinečný duchovní charakter tohoto mariánského poutního místa. My, níže podepsaní občané, poutníci, věřící i nevěřící, vyjadřujeme hluboké znepokojení nad rozhodnutím představeného České provincie Tovaryšstva Ježíšova, P. Petra Přádky SJ, který se v závěru svého mandátu rozhodl ukončit působení jezuitů na Svatém Hostýně. Svatý Hostýn je jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice. Jeho duchovní síla, historická hodnota a společenský význam přesahují hranice regionu i náboženské příslušnosti. Působení jezuitů zde má dlouhou tradici a zásadní význam – přináší hluboké duchovní vedení, kvalitní liturgii, kazatelství, svátostnou službu, ale také otevřenost vůči hledajícím a těm, kdo do kostela přicházejí třeba jen jednou za čas. Jezuité se zde stali nejen správci svatyně, ale i průvodci tisíců poutníků, svědky živé víry a mostem mezi tradicí a dnešním světem. Rozhodnutí ukončit jejich působení na tomto místě vnímáme jako unáhlené, necitlivé a neodpovídající potřebám věřících ani širší veřejnosti. Považujeme za důležité, aby tak zásadní krok byl předmětem širší debaty, naslouchání hlasům poutníků a zohlednění dlouhodobého významu jejich působení na Hostýně. V době, kdy katolická církev celosvětově hovoří o synodální cestě – cestě naslouchání, dialogu a společného rozlišování – vnímáme rozhodnutí o ukončení působení jezuitů na Svatém Hostýně jako krok, který by měl být podroben právě takovému synodálnímu procesu. Svatý Hostýn není jen poutní místo, je to živé duchovní centrum, které si žádá pastorační kontinuitu, lidskou blízkost a hluboké zakořenění. Jezuité zde nebyli jen správci – byli a jsou pastýři. Jejich odchod by byl přerušením vztahové i duchovní sítě, která se tu po generace utvářela. Rozumíme, že Tovaryšstvo Ježíšovo čelí novým výzvám a že každé rozhodnutí vyžaduje zodpovědné rozlišování. Přesto věříme, že Svatý Hostýn má pro život české církve natolik zásadní význam, že by bylo vhodné toto rozhodnutí přehodnotit a hledat cesty, jak působení jezuitů zachovat – byť třeba v jiné formě či rozsahu. Věříme, že jejich odchod by znamenal ztrátu jedinečného duchovního rozměru tohoto místa. Nejde jen o organizační změnu. Jde o ztrátu kontinuity, vztahů, zkušenosti i charisma, které jezuité přinášeli a přinášejí. Tímto žádáme vedení Tovaryšstva Ježíšova v České republice, jakož i představitele olomoucké arcidiecéze, aby přehodnotili odchod jezuitů ze Svatého Hostýna a hledali možnosti, jak zachovat jejich duchovní službu tomuto místu. Nechceme jít proti nikomu. Jen prosíme – nenechávejte Hostýn bez jezuitů. S úctou a nadějí, poutníci.

Petice
proti zbourání kruhové křižovatky na Velkém náměstí  a jejímu opětovnému nahrazení křižovatkou ve tvaru „T“

Dle z. č. 85/1990 Sb. o právu petičním ve znění pozdějších předpisů

My, níže podepsaní obyvatelé města Strakonice, žádáme, aby zůstala zachována kruhová křižovatka se sochou dudáka na Velkém náměstí (u Komerční banky).

Uvedená křižovatka:
a) přispívá zásadním způsobem k bezpečnosti chodců, kteří tímto místem procházejí a přecházejí.

b) významně ovlivňuje pohyb vozidel v prostoru Velkého náměstí: musí při jejím průjezdu zastavit nebo alespoň výrazně zpomalit, což je v místě, kde se pohybuje velké množství chodců, nanejvýš žádoucí. Z uvedeného důvodu pak část řidičů raději volí pro průjezd městem jinou trasu.

c) Obnovená křižovatka ve tvaru „T“ všechny uvedené přínosy zruší, z náměstí se opět stane jen průjezdná ulice.

Dalším významným argumentem proti odstranění je, že na její výstavbu (proběhla před cca 10 lety v rámci 1. části rekonstrukce náměstí) bylo vynaloženo velké množství peněz městských i dotačních. Oproti tomu ve Strakonicích je plno jiných komunikací, které by potřebovaly opravit. Proto rozhodnutí vedení města o zbourání křižovatky není jednáním s péčí řádného hospodáře.

Autor petice:

Mgr. Robert Malota, Pod Hájovnou 365, Strakonice      

(Vizualizaci připravované přestavby západní části Velkého náměstí s křižovatkou ve tvaru T najdete na webu města Strakonice: https://www.strakonice.eu/ pod odkazy Město / Život ve městě / Informace / Tiskové zprávy / Tisková zpráva č. 9 (24. 3. 2025).

Apelujeme na zástupce města neschvalujte změnu územního plánu pro těžbu ve Dvorci, buďte si vědomi své osobní odpovědnosti vůči každému z nás, a nedovolte bezdůvodné zhoršení podmínek našeho života.

Schválení územního plánu Zastupitelstvem města Borovan je nezvratné řešení a nebude možnost v budoucnu těžbu jakkoliv ovlivnit.

Požadujeme zachovat kvalitu života na Borovansku, chránit stávající ekosystém a přírodní dědictví pro nás a naše děti.

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas s otevřením lomu na živec v bývalé pískovně v KÚ Dvorec u Třebče a se zahájením těžby živce v této lokalitě.

Důvody našeho nesouhlasu:

Soukromý byznys vydávaný za veřejný zájem – Soukromá společnost chce nakládat s našimi nerostnými surovinami pod záminkou „státního zájmu“ bez garance zpracování v ČR.

● V ČR zpracováváme celkově pouze 1/3 vytěženého živce a 2/3 vytěženého živce vyvážíme. (1)

● Živec z této bývalé pískovny je velmi nízké kvality a lze pouze z části využít pro deklarovanou výrobu dlaždic v borovanském závodě Lasselsberger bez dalších úprav. (2)

● Nejasné finanční či další přínosy pro obyvatele Borovan a přilehlých obcí.

Zachování kvality života v Borovanech, Dvorci a okolí

● Těžba živce v blízkosti obytných a odpočinkových oblastí po dobu 20 let s plánem těžby do hloubky 35 metrů s rozlohou důlního prostoru 13,5 ha (z toho lom 4,5 ha a 9 ha odlesněné plochy - jedná se zhruba o velikost 13 budějovických náměstí).

● Těžbou dojde ke vzniku dalšího důlního prostoru jako nyní v Růžově s rizikem vzniku skládky odpadů či skladování radioaktivního odpadu. Tímto dojde k narušení významné oblasti v okolí Borovan a souvislé lesní plochy.

● Zvýšený pohyb těžké nákladní dopravy přes Borovany způsobující další zatížení obyvatel Borovan a dalších přilehlých obcí (Dvorec).

● Zvýšení prašnosti a hlučnosti způsobené drcením živce osm či více hodin denně v pracovních dnech - viz zkušenost s nově otevřeným závodem, který způsobuje zvýšenou hlučnost a prašnost 24 hodin denně.

● Otevření lomu znamená zánik unikátního ekosystému. Vyskytuje se zde 52 organismů evidovaných v červeném seznamu kriticky ohrožených druhů. (3)

Petiční výbor:

Zdeněk Struska, Slunečná 715, 373 12 Borovany – předseda petičního výboru

Barbora Bartizalová, Dvorec 6, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Viktor Ambrož, Dvorec 17, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Lísal, Slunečná 710, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Monika Strapková, U trati 670, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Brenner, Luční 267, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Petr Bartizal, Dvorec 6, 373 12 373 12 Borovany   – člen petičního výboru

Edita Strusková, Slunečná 715, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jiří Oesterreicher, Třeboňská 695, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jana Marková, Vodárenská 224, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Ivana Vodhánilová, Třeboňská 479, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Marie Strusková, Zahradní 458, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Bohuslav Čermák, U Haltýře 535, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

------------------

Vysvětlivky:

(1) V drtivé většině živcových lomů v ČR provádí těžbu právě společnost LB Minerals. V číslech 30x vyšší vývoz živce, než kolik je ho dováženo. Dle statistiky Ministerstva životního prostředí za rok 2021 vyvážíme z ČR ročně 244 689 t živce za 894 Kč / t a dovážíme 6 634 t živce za 3 354 Kč / t.

(2) Přimíchání velkého množství kvalitního živce například z aktuálně rozšiřovaného lomu v nedalekých Halámkách, které též vlastní těžební práva LB Minerals a kde je zásoba živce i pro novou výrobní linku na dlouhá desetiletí dopředu. Stejně tak v dalších lokalitách v ČR, kde vlastní těžební práva také LB Minerals (Mračnice, Luženičky, Mutěnín, Žďánov…)

(3) Žije nejméně 11 druhů obojživelníků a plazů, z nichž všichni patří mezi ZCHD (zvláště chráněné druhy dle zákona) zařazených i do červeného seznamu (čolek veliký či horský nebo silně ohrožená a zákonem přísně chráněná rosnička zelená), roste zde 12 druhů rostlin zapsaných v červeném seznamu cévnatých rostlin, kdy jedna z rostlin je kriticky ohrožená (drobýšek nejmenší) a její výskyt v této bývalé pískovně je největší výskyt tohoto druhu v celé ČR vyskytuje se zde 29 vzácných, chráněných a v červeném seznamu zalistovaných hub. Nejvzácnější z nich je kriticky ohrožená čirůvka obrovská zařazená mezi 33 druhů hub, které by měly být chráněny na evropské úrovni.

Petice Obecního úřadu v Točníku

určená: Národnímu památkovému ústavu,

             Ministerstvu životního prostředí ČR

                                        Nechte medvědy na Točníku!

V červnu loňského roku jsme se z rozhlasového a televizního vysílání dozvěděli, že do roku 2030 bude chov medvědů na hradech a zámcích ukončen. Medvědi mají být na základě podepsaného Memoranda převezeni do soukromé rezervace v Německu. Dosud nikdo oficiálně o této skutečnosti s chovateli nejednal, ani je neinformoval. Ačkoli se dosud nikdo ze signatářů Memoranda nezajímal o skutečné životní podmínky točnických medvědů Agáty a Martina, je plánován jejich odvoz.
 

Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají. Agáta a Martin žijí spolu na Točníku   od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný      a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav. 

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.

Proč by měli medvědi na Točníku zůstat?

Nový medvědín byl budován komunitně z finančních příspěvků tisíců návštěvníků hradu, místních obyvatel i regionálních společností. Oba medvědi jsou tu doma, jsou jedním z důvodů, proč návštěvníci hradů Točníku a Žebráku přijíždějí z celé republiky, pro místní obyvatele je medvědín cílem víkendových procházek.
 Jejich přesun do Německa by byl velkým zásahem do jejich životů s nejistým výsledkem.

Historie chovu medvědů na Točníku

Medvědi se pod hradem Točníkem chovají od roku 1994, kdy do narychlo vybudovaného medvědína byli přesunuti dva medvědi. Byli dovezeni ze zimoviště cirkusů v Jirnech u Prahy, kde přežívali v otřesných podmínkách po smrti svého majitele Rudolfa Berouska. Medvědy Norberta     a Babetu zachránila Nadace Spisovatelé za práva zvířat, péči o medvědy převzalo Občanské sdružení NUDLE. Medvědice Babeta se dokonce stala majetkem obce Točník.

V dalších letech byl medvědín ze sbírkových prostředků rozšířen, dovybaven a kotce byly přesunuty na úroveň terénu. Životní podmínky medvědů pod hradem Točníkem se výrazně zlepšily. V září 2011 zemřel po vleklé nemoci medvěd Jarda, který poslední rok žil v medvědíně sám. Točnický medvědín osiřel.

V roce 2013 se Občanské sdružení NUDLE, se souhlasem Národního památkového ústavu, rozhodlo vybudovat větší medvědín pro dvě medvíďata Václava Chaloupka – Agátu a Martina. Ta se narodila 13. ledna 2013 v Žatci.

Celý rok 2013 natáčela medvíďata s panem Chaloupkem televizní pořad „Méďové na cestách“. Na základě požadavků pana Chaloupka a pod dozorem zástupců ZOO v Plzni   a veterinářů došlo k rozšíření medvědína na Točníku. Výběh byl plošně ztrojnásoben, začleněn do lesa a přírodního terénu, byl rozšířen o bazének s pravidelně doplňovanou vodou a vystavěna vyhlídková podesta s prolézačkou pro medvědy. Celý prostor byl zatraktivněn také pro návštěvníky, kteří se dostávají blízko k medvědům a mohou se vzájemně pozorovat. Na výběh medvědů navazuje informační Medvědí stezka s dětskou soutěží a také stezka kolem celého hradu. Všechny stavební úpravy byly financovány z příspěvků drobných dárců, místních firem, filmařských společností a dobrovolnických prací.

Do svého nového domova na Točníku byla medvíďata slavnostně vypuštěna 23.11. 2013. V lednu 2014 byli medvědi a rekonstruovaný medvědín předáni do vlastnictví Národního památkového ústavu. O medvědy se nadále stará na základě smlouvy Spolek NUDLE. Většina medvědí stravy a péče se hradí z veřejné sbírky a ročního příspěvku Národního památkového ústavu.

Tímto žádáme Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prostředí ČR a další odpovědné instituce, aby:

zachovaly medvědín před hradem Točníkem jako bezpečné útočiště pro medvědy, kteří se nemohou vrátit do volné přírody. Žádáme, aby medvědi Agáta a Martin zde mohli dožít ve známém a bezpečném prostředí.

Podpořte tuto petici svým podpisem a pomozte zachovat točnické medvědy v jejich domově.

Děkujeme za vaši podporu.

Za Obecní úřad v Točníku

starosta Petr Mol                                                                                                                             

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.  
 

Jméno a příjmení:                 povolání:                      adresa:                           podpis:

My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.

Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.

Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.

Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!

Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!

My, níže podepsaní občané města Karlovy Vary a další znepokojení obyvatel, tímto jsme oslovili naši nespokojenost a žádáme o odvolání primátorky města Karlovy Vary, paní Andrey Pfeffer Ferklové, z důvodů, které jsou uvedeny níže.
Důvody petice:
1.    Nedodržení podmínek povolení: Kavárna v podobě dřevěného modulu byla po ukončení Mezinárodního filmového festivalu (MFF) ponechána ve Dvořákových sadech v rozporu s dočasným povolením. Tato stavba byla do nedávna nelegální a představovala černou stavbu v oblasti, která vyžaduje zvláštní ochranu.
2.    Porušení pravidel ochrany pramenů: Oblast Dvořákových sadů je zónou s nejvyšší ochranou pramenů. Jakékoliv zásahy do této oblasti musí být schváleny Českým inspektorátem lázní a zřídel, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví. Nelegální umístění kavárny představuje riziko pro tyto chráněné prameny.
3.    Střet zájmů: Kavárnu v Dvořákových sadech instalovala společnost Progresus a pronájem této stavby drží manžel paní primátorky, pan Tomáš Pfeffer. Tato skutečnost je zřejmým střetem zájmů, který ohrožuje důvěru veřejnosti ve spravedlivé a transparentní vedení města.
Vyzýváme zastupitelstvo města Karlovy Vary k okamžitým krokům vedoucím k nápravě této situace, prošetření celé situace a zajištění, aby podobná pochybení v budoucnosti již nenastala. Žádáme rovněž o podniknutí nezbytných právních kroků k zjištění kdo nelegálně v ochranném pásmu nelegálně kopal k zavedení všech přípojek.
Svůj podpis připojujeme jako vyjádření našeho požadavku na nápravu popsané situace a na zajištění transparentního a zákonného vedení našeho města.

Petiční výbor:
Petr Ajšman, Krokova 37/339, Karlovy Vary

V rámci zlepšení dopravní situace na rozhraní Smíchova a Radlic navrhujeme obnovu vlakové zastávky Praha-Konvářka, na kterou se zapomnělo při obnově této tratě. Kvitujeme zachování zastávky Praha-Žvahov i vytvoření nové zastávky Waltrovka (Praha-Jinonice), které jsou dnes daleko více využívané než v dobách minulých. Taktéž zastávka Praha-Konvářka (třeba opět pouze "na znamení") umožní dopravu z "kopce" do centra, ať již na Smíchovské nádraží či hl. nádraží Praha. Nemluvě o možnostech výjezdu na druhou stranu " do přírody" směr Hostivice a jistému ulehčení dopravní situace v ulicích Pod Děvínem, K Závěrce a dalších.       

Občanská petiční iniciativa

za setrvání kongregace Redemptoristů

na Svaté Hoře

My níže podepsaní občané prostřednictvím této petiční občanské iniciativy žádáme, aby členové

Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele Redemptoristé (Provincie Bratislava – Praha)

jmenovitě P. Mgr. David Horáček, CSsR., P. Mgr. Pavel Hudousek, CSsR., P. Mgr. Jan Kuník, CSsR. a P. Mgr. Krzysztof Strzelczyk, CSsR. nadále setrvali na Svaté Hoře a vykonávali zde pastorační činnost.

Žádáme, aby vedení kongregace přehodnotilo své rozhodnutí opustit po 123 letech Svatou Horu, neboť je tento řeholní řád s tak významným poutním místem, jakým Svatá Hora je, neodmyslitelně historicky spjatý.

Svatá Hora jako historická památka i jako poutní místo a duchovní instituce je významnou součástí českého duchovního a kulturního dědictví a její příběh provází dějiny města Příbrami. Svou historickou roli má zde i kongregace Redemptoristů, která významně přispěla k rozvoji a významu Svaté Hory.

Kongregace Redemptoristů je pro nás občany věřící i nevěřící, praktikující katolíky i ty, jenž na Svatou Horu rádi zajdou jen občas, neodmyslitelnou součástí nejen dějin města Příbrami, ale i běžného duchovního fungování Svaté Hory.

Rozhodnutí opustit toto významné poutní místo, které Redemptoristé nejen duchovně spravovali 123 let, když je se Svatou Horou tento řeholní řád tak pevně historicky spojen, nepovažujeme za šťastné.

Proto my všichni níže podepsaní žádáme, aby vedení kongregace Redemptoristů své rozhodnutí opustit Svatou Horu přehodnotilo a kongregace Redemptoristů na Svaté Hoře setrvala a nepřerušovala tak duchovní a historickou kontinuitu tohoto celosvětového významného centra duchovní činnosti.

Jsme přesvědčeni, že Redemptoristé ke Svaté Hoře patří a mají zde své místo a své budoucí úkoly, jimiž je zejména duchovní činnost, kterou nám zde poskytovali a poskytují.

Velice děkujeme.

Za organizační výbor petiční občanské iniciativy:

PhDr. Mgr. Jan Traxler, Věra Langová, Mgr. Ing. Pavel Švarc

Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).

Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow. 

Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket. 

Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici. 

Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu

Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.

Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby. 

• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem. 

• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno.