My, níže podepsaní, jsme pro zachování Českého centra v Nizozemsku a touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s jeho plánovaným zrušením k 31. 12. 2024.

Vedou nás k tomu následující důvody.

(De Nederlandse vertaling vindt u onder Tsjechische tekst)

Uzavření jakéhokoliv Českého centra znamená velkou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci s jinými státy. Jejich existence se postupem času stala vzorem i pro další státy a velmi často jde o jediné opravdu fungující a spolehlivé organizace z celé oblasti střední a východní Evropy.

České centrum v Nizozemsku dokázalo vybudovat rozsáhlou síť kontaktů a partnerství s místními festivaly ve všech žánrech, s nejrůznějšími kulturními institucemi (muzea, galerie, artová kina, nakladatelství, knihovny, debatní centra), školami, univerzitami a komunitními centry. Významně se zapojuje do činnosti nizozemského klastru EUNIC, evropské sítě národních kulturních institutů. Centrum podporuje kulturní aktivity po celém Nizozemsku, od Amsterdamu přes Enschede až po Groningen a Maastricht, a jeho podpora je klíčová pro účast českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků a dalších odborníků na místních akcích a projektech.

Za tři dekády svého působení zorganizovalo České centrum stovky akcí a poskytlo zázemí mnoha českým tvůrcům, vědcům i studentům, kteří zde našli veškerou potřebnou podporu a kontakty. Na jeho aktivity je napojena také česká krajanská komunita v Nizozemsku, včetně studentů a odborníků, pro které centrum zůstává zásadním spojením s českou kulturou.

Každoročně České centrum podporovalo českou účast například na Mezinárodním filmovém festivalu Rotterdam, na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA Amsterdam, na festivalu Eastern Neighbours Film Festival, na mezinárodním designovém Dutch Design Week v Eindhovenu, na mnoha hudebních festivalech, podpořilo vydávání české literatury v nizozemštině. Významná je i realizace rozsáhlého murálu od českého umělce v Bredě.

České centrum také dlouhodobě spolupracuje s Muzeem Komenského v Naardenu. Pečuje o odkaz Františka Škroupa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka nebo československých letců RAF, kteří zde za války přišli o život.

Uvedená rozsáhlá činnost Českého centra má významný podíl na dnešních vynikajících vztazích mezi Českou republikou a Nizozemskem. Dokladem toho je i fakt, že zdejší České centrum vysoce oceňují mnohé nizozemské instituce a osobnosti veřejného života.

Uzavření Českého centra v Nizozemsku by zkrátka bylo krajně nešťastným krokem. Žádáme Vás naléhavě o jeho zachování.

Adresováno:

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha

Jitka Pánek Jurková Ph.D. generální ředitelka, Česká centra, Václavské náměstí 816/49, 110 00 Praha

Sepsali:

Hana a Jan Beránkovi, Bart Poesiatstraat 35 1069 RV Amsterdam, The Netherlands

Významní signatáři a podporovatelé Českého centra:

Albert Jan Postma – honorární konzul pro nizozemské provincie Groningen, Frísko a Drenthe

Kees Mercks - bývalý docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

Dennis Elbers – ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Rada Sesic – bývalá ředitelka filmového festivalu Eastern Neighbours

Dr. Eva Moraal - ředitelka Muzea Komenského v Naardenu

Vladimír Dzuro – kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

Markéta Dočekalová – spisovatelka, autorka knihy „Kde domov můj?“ – rotterdamský příběh Františka Škroupa

Jaroslav Rudiš – spisovatel

Petr Kopecký – profesor politologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku

Patrik Antczak – umělec, autor murálu v Bredě

Jan Beránek – ředitel programu Energie v Greenpeace International Amsterdam, autor knihy o osudech Baťovců v Singapuru

Postupně budeme přidávat další významné sosobnosti, které petici podepíší

Partneři Českého centra Nizozemsko:

EUNIC - European Union National Institutes for Culture

Muzea a galerie – Kunsthal Rotterdam, Kunstmuseum Haag (Gemeentemuseum) + Fotomuseum, Nederlands Fotomuseum Rotterdam, Anne Frank Huis, Comenius Museum Naarden, Affiche museum Hoorn, Odapark, Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen

Radnice – například Naarden, Amsterdam, Rottedram, Den Haag, Groningen, Eindhoven

Knihovny a nakladatelství – například centrální knihovny Amsterdam, Rotterdam, Den Haag

Univerzity – Leiden, Amsterdam, Rotterdam, Groningen, Wageningen

Debatní a komunitní centra po celém Nizozemsku

Artová kina – EYE, Filmhuis Den Haag, Filmhuis Delft, LantarenVenster, KINO, Zienema – VERA Groningen, Filmtheater 't Hoogt Utrecht, Movie W Wageningen

Festivaly - IFFR – Mezinárodní filmový festival Rotterdam, IDFA – Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Dutch Design Week Eindhoven, Fashionclash Maaastricht, Oude Muziek Festival, Huygens Festival, Graphic Matters, Eastern Neighbours Film festival, Crossing Border, Go Short, Kaboom (dříve HAFF), Film by The Sea, Opera Dagen Rotterdam, Woordnacht, Microfestival Dordrecht, Eurosonic Noorderslag, Blind Walls Film Fest, Das Mag Festival, FotoFestival Naarden

Co o spolupráci s Českým centrem Nizozemsko řekli:

„Víc jak 30 let jsem žil v zahraničí a pracoval pro OSN, nejprve pro ICTY v Den Haagu, poté ve Vídni a posledních 17 let v New Yorku. Po vydání mé knihy Vyšetřovatel jsem měl možnost se seznámit s prací českých center a to zejména v New Yorku, Londýně a Den Haagu. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že česká centra mají zcela zásadní význam pro šíření kulturních informací o České republice, což významně napomáhá k tomu, aby se Česko vrátilo na mapu světa jako kulturně vyspělá země. Práce centra v Nizozemí je profesionální a věřím, že finanční prostředky na jeho provoz jsou v tomto směru vynaloženy velmi efektivně.  Běžně se nevyjadřuji k podobným rozhodnutím, ale v tomto případě si myslím, ze zrušení Českého centra v Nizozemsku je rozhodnutí chybné a doufám, že je možné jej ještě přehodnotit.“

Vladimír Dzuro - kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

"Uzavření Českého centra v Nizozemsku by byla velká rána a také ztráta. Pro českou kulturu a propagaci naší země toho v Nizozemsku nikdo nedělá tolik, jako oni."

Jaroslav Rudiš - spisovatel

„České centrum Rotterdam je velmi aktivní v propagaci českých kulturních událostí v Ņizozemsku. Rád bych jeho pracovníkům poděkoval za nadšení a finanční podporu, která tyto aktivity umožňuje. A také za to, že se osobně všech aktivit účastní. Bez této podpory by se řada kulturních událostí vůbec neuskutečnila nebo by se jim nedostalo dostatečné pozornosti."

Kees Mercks - docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

„České centrum Rotterdam bylo hnací silou naší úspěšné kulturní výměny. Vytvářet hodnotná propojení a umožnit umělcům dělat nejlíp to, co umí. Byla radost spolupracovat s tak zanícenými profesionály."

Dennis Elbers - ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Nederlandse vertaling:

Petitie voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland

Wij, ondergetekenden, zijn voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland en door middel van deze petitie spreken wij ons uit tegen de geplande sluiting op 31 december 2024.

Wij zijn tegen de sluiting om de volgende redenen.

De sluiting van een Tsjechisch Centrum betekent een groot en onvervangbaar verlies voor de Tsjechische cultuur in en de betrouwbare samenwerking met andere landen. In de loop der tijd is het bestaan van de Tsjechische Centra een voorbeeld geworden voor andere landen. In veel gevallen zijn deze centra de enige goed functionerende en betrouwbare organisaties van de hele regio Midden- en Oost-Europa.

Het Tsjechisch Centrum in Nederland is erin geslaagd een uitgebreid netwerk van contacten en partnerschappen op te bouwen met lokale festivals in alle genres, met diverse culturele instellingen (musea, galeries, filmhuizen, uitgeverijen, bibliotheken, debatcentra), scholen, universiteiten en buurthuizen. Het is in belangrijke mate betrokken bij het Nederlandse EUNIC-cluster, een Europees netwerk van nationale culturele instellingen. Het Centrum ondersteunt culturele activiteiten in heel Nederland, van Amsterdam tot Enschede, van Groningen tot Maastricht, en zijn steun is cruciaal voor de deelname van Tsjechische kunstenaars, schrijvers, filmmakers, academici en andere professionals aan lokale evenementen en projecten.

In de drie decennia dat het Tsjechisch Centrum actief is, heeft het honderden evenementen georganiseerd en een uitvalsbasis geboden aan vele Tsjechische kunstenaars, wetenschappers en studenten, die hier alle steun en alle contacten vonden die ze nodig hadden. De Tsjechische expatgemeenschap in Nederland, waaronder studenten en professionals, is ook actief betrokken bij het centrum. Voor hen is het een onmisbare schakel met de Tsjechische cultuur.

Het Tsjechisch Centrum ondersteunt jaarlijks de Tsjechische deelname aan het IFFR - International Film Festival Rotterdam, het documentaire filmfestival IDFA Amsterdam, het ENFF - Eastern Neighbours Film Festival, de Dutch Design Week in Eindhoven, vele muziekfestivals en de uitgave van Tsjechische literatuur in Nederlandse vertaling. Een ander belangrijk project is de realisatie van een groot formaat muurschildering door een Tsjechische kunstenaar in Breda.

Het Tsjechisch Centrum werkt ook al lange tijd samen met het Comenius Museum in Naarden. Het draagt zorg voor de nalatenschap van František Škroup, J. A. Komenský/Comenius, T. G. Masaryk en de Tsjecho-Slowaakse RAF-piloten die hier begraven liggen.

De uitgebreide en zeer diverse activiteiten van het Tsjechisch Centrum hebben in belangrijke mate bijgedragen aan de uitstekende betrekkingen tussen Tsjechië en Nederland vandaag de dag. Dit blijkt ook uit het feit dat het Tsjechisch Centrum door veel Nederlandse instellingen en publieke figuren hogelijk wordt gewaardeerd.

Sluiting van het Tsjechisch Centrum in Nederland betekent kortom een verarming van de cultuur in Nederland in het algemeen en de Tsjechische cultuur in het bijzonder. Wij doen daarom een dringend beroep op u het te behouden.

Požadujeme zrušení tabulkového výchovného v hokeji u nezletilých dětí, které brání jejich svobodné volbě , kde svůj koníček budou děti dělat, provozovat, hrát.

Počínaje 1.9.2024 přechází nemalé množství vysokých škol v ČR na model, kdy se platnost průkazu ISIC dá prokázat pouze v aplikaci. Fyzická karta zůstává pouze pro potřeby školy. Toto řešení nám níže podepsaným přijde nešťastné. Jedním z důvodů je fakt, že i v dnešní době nemusí mít každý student chytrý telefon, primárně proto, že o tuto možnost nestojí. Dále slouží tento průkaz k dokládání statusu studenta i mimo školu, kde ne vždy je možnost telefon dobít a průkaz tak zobrazit. Tímto žádáme, aby byla opět možnost mít kartu ISIC fyzicky prodlouženou za užití termotisku či samolepky.

Po dlouholetých diskuzích o budoucnosti tratě z Lokte do Horního Slavkova se rozhodlo o postavení cyklostezky místo obnovení provozu.

Kvůli rozhodnutí Centrální komise Ministerstva dopravy, které zamítlo rekonstrukci mostu přes Ohři, a také kvůli zahájení legislativního procesu o konzervaci dráhy skončí provoz ze stanice Loket do stanice Loket předměstí. Místo sjízdné tratě se má od změny jízdního řádu v prosinci skončit provoz vlaků a postavit cyklostezka, po další části trati do Horního Slavkova má také vzniknout po nesjízdné trati cyklostezka.

Důvodů, proč zanechat trať v provozu a zároveň obnovit provoz z Lokte Předměstí do Horního Slavkova, je hodně. Prvním je očekávaná těžba lithia, která by na trať znovu přivedla nákladní vlaky. Dalším důvodem je velký počet mostů a tunelů na tak kratkém úseku, který by mohl v budoucnu přilákat nejen fanoušky železnice, ale i turisty. Je to ale také např. zlepšení mobility.

Žádáme, aby kraj nechal rozhodnout v referendu lidi o budoucnosti tratě a dále, aby se uskutečnila studie proveditelnosti o obnovení provozu. 

Politiku zřejmě nezajímá budoucnost dráhy, která by přinesla pracovní místa a také by díky ní prosperovali tamější lidé.

Byla by veliká škoda nechat historicky významnou lokálku po západním vzoru zníčit a nedat lidem možnost výběru mezi vlakem či autobusem. Cyklostezka nedokáže nikdy nahradit vlakovou mobilitu. 

Petice za legalizaci marihuany a THC v České republice

Adresováno: Parlamentu České republiky, Senátu České republiky 

My, níže podepsaní občané České republiky, tímto žádáme Parlament České republiky a Senát České republiky o přijetí zákona, který by legalizoval marihuanu a THC pro rekreační a medicínské účely. Tato petice je založena na následujících klíčových bodech:

Regulace a bezpečnost: Legalizace umožní zavést přísnou regulaci trhu s marihuanou, což zvýší bezpečnost spotřebitelů a sníží nelegální obchod. Požadujeme aby regulace zahrnovali: prodej od 18ti let, obsah D9THC do 40%, prodej pouze ve specializovaných prodejnách, kontrola kvality na těžké kovy a pesticidy, nákup maximálně 60g na osobu za měsíc a samopěstování v množství až 9 rostlin na osobu.

Ekonomické přínosy: Legalizace marihuany přinese významné ekonomické přínosy, včetně nových pracovních míst, zvýšených daňových příjmů a podpory ekonomického růstu.

Veřejné zdraví: Přísná regulace umožní lepší kontrolu kvality marihuany a sníží rizika spojená s její konzumací. Legalizace také umožní lepší přístup k medicínskému konopí pro pacienty, kteří ho potřebují.

Omezení černého trhu: Legalizace a regulace omezí černý trh s marihuanou a sníží zisky organizovaného zločinu.

Lidská práva a svobody: Legalizace marihuany je krokem k větší osobní svobodě a respektování práv jednotlivců rozhodovat o vlastním životním stylu..

Petice dále žádá, aby byl proces legalizace marihuany zahrnut do legislativního procesu ještě v aktuálním volebním období a aby byla zajištěna transparentnost a zapojení veřejnosti v průběhu přijímání zákona.

Za petiční výbor: 

Jakub Tichý

Svatava Hýblová

Radek Billa

 
PRO420 s.z 

Kurzova 2222/16

155 00 Praha

Petice za zachování Českého centra v Athénách 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme touto peticí svůj nesouhlas s plánovaným zrušením Českého centra Athény (ČCA) k datu 31. 12. 2024 a podporujeme jeho zachování.

Považujeme tento krok za negativní z následujících důvodů:

Uzavření jakéhokoliv Českého centra představuje významnou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci na poli mezinárodních vztahů. Tato centra se během let stala vzorem pro další státy a velmi často fungují jako jediné skutečně efektivní a spolehlivé české instituce v zemích, kde působí po celém světě.

ČCA si vybudovalo výrazné postavení v kulturním prostředí Řecka, kolébky kultury a civilizace, obrátilo pozornost na kulturní dědictví naší země, se kterou ho pojí silné historické vazby. Upevnilo vzájemné vztahy díky stovkám kulturních akcí po celé zemi, jak na pevnině, tak na řeckých ostrovech. Navázalo pevná a trvalá partnerství s předními kulturními institucemi jako jsou prestižní nadace, muzea, galerie, divadla, univerzity, desítky festivalů, magistráty, filmové kluby, kulturní instituty či ambasády jiných zemí. Každoročně prezentuje to nejlepší z české tvorby i historie napříč širokou škálou oblastí jako je umění, hudba, kinematografie, věda, literatura, kreativní průmysl aj.

Jeho role je klíčová pro účast řady českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků, vědců a dalších odborníků na místních akcích a projektech, kterým centrum poskytuje veškeré zázemí, péči, podporu a propojení s důležitými řeckými partnery a regiony.

ČCA splňuje nadmíru dobře své poslání: výrazně posiluje pozitivní obraz Česka v Řecku jako moderní a vyspělé země, která si váží sama sebe i vzájemných vztahů s evropskými zeměmi a je důležitým nástrojem české veřejné diplomacie.

Bohatá činnost centra přesahuje do oblastí jako je turismus či vzdělávání a výrazně se podílí na vynikajících vztazích mezi Českem a Řeckem. Proto je také vysoce oceňováno řeckými osobnostmi i instituty veřejného života z politické i kulturní oblasti.

Uzavření ČCA by přineslo, kromě minimálních finančních úspor, velmi negativní dopad, vyvolalo pochyby o vzájemné úctě mezi oběma zeměmi, narušilo navázaná partnerství a vedlo k výraznému ochabnutí propagace české kultury v zahraničí. Ani případný argument o potřebě finanční úspory by nebyl relevantní, neboť centrum zastupuje jediná osoba Ing. Kuligová, pracující ve velice skromných ekonomických podmínkách, mnoho let v Řecku etablovaná, s nenahraditelnými osobními zkušenostmi a kontakty i na místní donátory, díky nimž dochází k významné úspoře státních prostředků.

Tato petice se připojuje k řadě podpůrných emailů z obou zemí, které apelují na zachování tohoto profesionálního a aktivního kulturního centra. Bude předána na Ministerstvo zahraničí ČR a na Ústředí Českých center v Praze.

Děkujeme Vám za pochopení a spolupráci.

Milli Janatková, hudebnice a vizuální umělkyně, pedagožka

Jan Páleníček, hudebník, Smetanovo Trio, Česká kultura, z.s.

...

Αίτηση για τη Διατήρηση του Τσεχικού Κέντρου στην Αθήνα

Εμείς, οι υπογράφοντες, εκφράζουμε την αντίθεσή μας στην προγραμματισμένη κατάργηση του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας (TKA) στις 31 Δεκεμβρίου 2024 και υποστηρίζουμε τη συνέχιση της λειτουργείας του.

Θεωρούμε αυτή την απόφαση αρνητική για τους εξής λόγους:

Το ΤΚΑ, ως ένα από τα πιο δραστήρια και αξιόπιστα ινστιτούτα, έχει εδραιώσει αδιαμφισβήτητα μια ισχυρή θέση στο πολιτιστικό τοπίο της Ελλάδας, της κοιτίδας του πολιτισμού, μία χώρα με την οποία η Τσεχία συνδέεται με ισχυρούς ιστορικούς & πολιτισμικούς δεσμούς.

Μέσα από εκατοντάδες πολιτιστικές εκδηλώσεις σ’ όλη τη χώρα, τόσο στην ηπειρωτική Ελλάδα όσο και στα νησιά, έχει ενισχύσει τις διμερείς σχέσεις και έχει δημιουργήσει σταθερές και μακροχρόνιες συνεργασίες με κορυφαίους πολιτιστικούς και εκπαιδευτικούς φορείς, όπως ιδρύματα, μουσεία, θέατρα, πανεπιστήμια, φεστιβάλ, δημοτικές αρχές, κινηματογραφικές λέσχες, πολιτιστικά ινστιτούτα και πρεσβείες άλλων χωρών.  Προβάλλει τον πλούσιο τσεχικό πολιτισμό στην Ελλάδα και συνδέει με μοναδικό τρόπο τις δύο χώρες μας σε διάφορους τομείς, π.χ. καλές τέχνες, μουσική, κινηματογράφος, επιστήμες, λογοτεχνία, εκπαίδευση κ.α.

Ο ρόλος του είναι καθοριστικός στην επικοινωνία και συνεργασία μεταξύ Τσέχων και Ελλήνων καλλιτεχνών, συγγραφέων, σκηνοθετών, ακαδημαϊκών, επιστημόνων και άλλων ειδικοτήτων.

Το ΤΚΑ εκπληρώνει με τον καλύτερο δυνατό τρόπο την αποστολή του ως αναντικατάστατο εργαλείο της δημόσιας διπλωματίας, ενισχύοντας σημαντικά τη θετική εικόνα της Τσεχίας στην Ελλάδα και το αντίστροφο και δημιουργώντας αυξημένο ενδιαφέρον για την Τσεχία στο ελληνικό κοινό. Ως εκ τούτου, χαίρει ιδιαίτερης εκτίμησης σε προσωπικότητες και θεσμούς της δημόσιας ζωής, τόσο στον πολιτικό όσο και στον πολιτιστικό τομέα.

Η κατάργηση του ΤΚΑ θα αποτελέσει αρνητικό βήμα, προκαλώντας αμφιβολίες για τον αμοιβαίο σεβασμό μεταξύ των δύο χωρών, διαταράσσοντας τις υπάρχουσες συνεργασίες και οδηγώντας σε σημαντική μείωση της εκπροσώπησης του τσεχικού πολιτισμού στην Ελλάδα.

Η παρούσα αίτηση προστίθεται σε σειρά υποστηρικτικών email από τις δύο χώρες, και   απευθύνει μια έκκληση για τη διατήρηση του κέντρου στην Ελλάδα.

Θα παραδοθεί στο ΥΠΕΞ της Τσεχικής Δημοκρατίας και στην Κεντρική Διεύθυνση των Τσεχικών Κέντρων στην Πράγα.

Σας ευχαριστούμε για την κατανόηση και τη συνεργασία σας.

Milli Janatková, μουσικός, εικαστικός και εκπαιδευτικός

Jan Páleníček, μουσικός, Smetana Trio, Czech Culture, z.s.

PETICE „Za bezpečnou Davli“

Dle čl.18 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Čl. I

My,  

níže podepsaní občané Městyse Davle a okolí a návštěvníci Davle žádáme prostřednictvím této petice příslušné státní orgány, aby vyřešily definitivně otázku bezpečnosti občanů Městyse Davle a okolí, žáků Základní školy v Davli a všech, kteří Městys Davle navštíví.

Požadujeme snížení rychlosti v části obce Davle na 30 km/h a vybudování úsekového měření na silnici II třídy č. 102 v ulici Na Javorce, Školní, Na Náměstí, K Pivovaru, na podporu dodržování snížené rychlosti v obci. Tento úsek vede středem obce, v bezprostřední blízkosti Základní školy Davle, lékařského zařízení a jsou zde tři autobusové zastávky. V tomto úseku v ulici K Pivovaru je také kulturní sál Městyse Davle a hotel Pivovar, kde dochází často ke kumulaci většího množství osob a častému přecházení komunikace.

Po rekonstrukci silnice II/102 a výměny povrchu z dlažebních kostek na asfaltový povrch v tomto úseku řidiči nedodržují aktuální předepsanou rychlost. V obci je tato skutečnost dlouhodobým problémem, který se nyní opravenou vozovkou ještě zhoršil. 

Vzhledem ke jmenovaným skutečnostem považujeme za nutné zajistit opatření, která by zabránila případnému neštěstí. Proto se občané rozhodli svými podpisy pod touto peticí upozornit na velice nebezpečnou situaci, které jsou každodenně vystaveni.

Čl. II. 

Zdůvodnění:

Občané Davle a okolí jsou každodenně vystaveni mnoha nebezpečným situacím při přecházení této komunikace při návštěvách lékaře, místních obchodů nebo cestou na autobusové zastávky. 

Zvláště nepříjemná a nebezpečná je situace pro naše děti, které mají tuto komunikaci jako jedinou možnost cesty do školy, k sportovnímu areálu, parku, kam pravidelně chodí také děti z mateřské školy. Nejednou se stalo, že auta nerespektovala předepsanou rychlost a signalizační zařízení u školy a bohužel zde již došlo k několika neštěstím přímo na přechodu pro chodce u základní školy navíc opatřeného semaforem. Po poslední nehodě, kde řidič vozu nerespektoval signál s červeným světlem „Stůj!“, která se stala 13.1.2023, došlo k sepsání petice rodiči žáků ZŠ „Petice za zlepšení dopravní situace u ZŠ Davle“, která žádala kompletně celou dopravní situaci v okolí školy zklidnit dalšími bezpečnostními prvky, jako jsou zpomalovací prahy, zúžení vozovky aj. Během rekonstrukce silnice II/102 se Městysi Davle podařilo projednat zúžení komunikace. K dalším úpravám však nedošlo. Řidiči ani během stavebních prací nerespektují předepsanou rychlost a nový asfaltový povrch je svádí k nebezpečné a rychlé jízdě.  

Čl. III

Závěr:

Žádáme proto o snížení rychlosti v části Davle, podpořené úsekovým měřením, aby řidiči dodržovali stanovenou rychlost a to z důvodu bezpečnosti a zavedení celoevropského trendu 30 km/hod v centru městyse, který klade důraz na bezpečnost nejzranitelnějších uživatelů dopravy a zároveň snižuje emise i hluk. Náš návrh řešení též zvýší plynulost a bezpečnost silničního provozu a ochrání zdraví a bezpečnost našich občanů a dětí navštěvující základní školu z okolních obcí. 

Ze shora uvedených důvodů žádáme o neodkladné vyřízení našeho požadavku s pozitivním výsledkem. 

Děkujeme

Za petiční výbor:

Iveta Nejtková, Davle 

MVDr. Radek Slanec, Davle

Mgr. Jaromír Němec, Davle-Sloup

Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

Výrobce: Opavia – http://www.opavia-lu.com
Váha: 31g
Cena: 8,- Kč
Energetická hodnota: 2315 kJ / 553 kcal (100 g)

Proč už se nevyrábí vlnky? Odpověď mi zaslali přímo od výrobce MONDELEZ:

Vážený pane Volhejne,

děkujeme Vám za e-mail. Reakcí a názorů našich spotřebitelů si velmi vážíme. Naše portfolio výrobků podléhá neustálé obměně. Řídíme se zde průběžným průzkumem trhu a zájmu našich zákazníků.

Bohužel sušenky Vlnky byly dříve součástí našeho portfolia. V současné době o jejich znovuzavedení na českém a slovenském trhu neuvažujeme, přesto věříme, že v našem portfoliu najdete stejně kvalitní výrobky.

Vaši připomínku ohledně těchto sušenek jsme předali odpovědnému oddělení ke zvážení. 

Se srdečným pozdravem

Petra Seifertová

Nesouhlasím proč obměňovat nějakou výrobu když to byly nejlepší sušenky na Českém trhu!

Podepsáním této petice si zavzpomínáme na tyto výborné sušenky a doufám že to MONDELEZ donutí třeba i obnovit výrobu.

Požadujeme, aby Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky připravil a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky  následně v tomto volebním období přijala zákon, který zakazuje prodej energetických nápojů s kofeinem a taurinem dětem a mladistvým do 18 let. Škodlivost těchto nápojů pro nedospělý organismus je stejně jako u alkoholu, cigaret a tabákových výrobků dostatečně prokázána. Přesto si je děti mohou běžně koupit v obchodech a ve velkém je konzumují. A to i kvůli velmi nízké ceně, za které je obchodní řetězce bez jakékoliv regulace prodávají. Stejný zákon nedávno prošel polským Sejmem a regulace platí i v dalších zemích. Zároveň žádáme, aby součástí zákona byly citelné sankce za jeho porušení a byla zajištěna jejich vymahatelnost.

S velikým smutkem jsme se seznámili s faktem, že naše dlouholetá, tradiční Vánoční výprava, byla za našima zády zrušena a nahrazena méně důstojnou a ne tolik atraktivní výpravou Mikulášskou. Anšto jsme oddíl křesťanských skautů a Vánoce jsou jedním z velkých a nejvýznamnějších pilířů liturgického roku i naší víry, prosíme o návrat k naší toliko milované Vánoční výpravě.

Petice "Za bezpečnou cestu do školy a funkční systém parkování v ulici Svojsíkova a okolí Jiráskových sadů"

Podle článku 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.**

Adresát: 

Vážení představitelé města Litoměřic,

Stručný popis petice: Petice za zmírnění negativních dopadů prováděné revitalizace zeleného pásu v ulici Svojsíkova, zajištění bezpečné cesty do a ze školy žákům, studentům i jejich rodičům a zavedení funkčního a efektivního systému parkování v okolí Jiráskových sadů, především pak okamžité posunutí betonových zátarasů, bránících bezpečnému zastavení a výstupu a nástupu osob. 

Úplný text petice:

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto svoji nespokojenost a obavy ohledně právě probíhajících změn v okrajové části Jiráskových sadů (parcelní číslo 3067/1) k ulici Svojsíkova (tzv. “revitalizace zeleného pásu”), která přímo navazuje na pozemní komunikaci vedoucí ke dvěma školám, školní družině, sportovištím a školní jídelně. Tento zásah nejen že významně ztížil podmínky pro rodiče a žáky v této oblasti a ohrozil bezpečnost našich dětí, ale také jasně ukázal, že tak, jak je nyní realizován, celou situaci zhorší trvale.
Požadujeme proto včasné zjednání nápravy.

Je nutné si uvědomit, o jak důležité místo se jedná. Dvě nejbližší základní školy, gymnázium, protější centrum odborného výcviku a domov mládeže Pohoda zaručují ve všedních dnech, jen v těchto místech opakovaný pohyb více než 1500 žáků (do školy, ze školy, přesuny na oběd, vycházky a sportoviště) a přibližně 200 zaměstnanců, spojených se školskými provozy.
Sama Centrální školní jídelna je v době polední špičky využívána pro stravování pracovníků Policie ČR, Vězeňské služby, Státního zastupitelství a dalších úřadů, dále pak Speciálními školami a dalšími dětskými skupinami, nebo jako závodní stravování různých firem).
Taktéž mimo pracovní dny je tento prostor hojně využíván, ať již pro víkendové relaxační či sportovní aktivity, nebo závody na blízkých sportovištích a ve sportovních organizacích (Sokol, basketbal, florbal, fotbal, ping pong, posilování a fitness, plavání a mnoha dalších, včetně samotných návštěvníků Jiráskových sadů, kteří sem přijíždějí ze širokého okolí). 

Problémy spojené s přestavbou:

1. Nemožnost parkování a vystupování pasažérů mimo vozovku kvůli umístění vysokých betonových zátarasů. To nutí a i nadále bude nutit řidiče buď k zastavování přímo na silnici, či dále od krajnice, čímž je omezen ostatní provoz a ohrožena bezpečnost dětí i řidičů.

2. Pokud řidiči zajedou za krajnici, jsou děti nuceny vystupovat přímo do vozovky, což je značně nebezpečné, zejména v době ranní špičky.

3. Rodiče zastavující dále od krajnice způsobují dopravní zácpy a brzdí plynulý provoz v celé této oblasti a to jen proto, aby předešli poškození vozidla kvůli nevhodně zvoleným stavebním prvkům. Posunutí betonových bloků a rozšíření parkovacích míst tedy nepřispěje pouze k vyšší bezpečnosti parkování, ale zároveň rozšíří a zkapacitní  i komunikaci, kterou denně projíždějí v obou směrech stovky vozidel.

4. Betonové zátarasy v současném umístění ani opticky nenavazují na stávající řadu, která již byla vybudována od CŠJ k plaveckému bazénu a jsou zcela bezdůvodně a bezohledně posunuty směrem k vozovce.
 

Proto žádáme představitele města o urgentní řešení této situace a navrhujeme následující opatření:

1. Posunutí betonových zátarasů dále od krajnice vozovky nebo snížení jejich výšky natolik, aby bylo umožněno současně parkovat mimo vozovku a zároveň bylo možné i otevření dveří vozidla na straně spolujezdce a výstup cestujících směrem k parku.

2.  Vytvoření bezpečných zón pro vystupování osob  z aut rozšířením parkovacích míst, a odstranění zbytků polorozpadlých dočasných zúžení u míst k přecházení vozovky, případně jejich nahrazení prvky permanentními

Věříme, že přihlédnete k našim návrhům a podniknete kroky k zajištění bezpečného a plynulého provozu v této oblasti.

S pozdravem,

Občané a přátelé města Litoměřic

14 . února 2025 vystoupí v Brně Marilyn Manson . Po velmi dlouhé době a ve skvělé formě . Akce se koná v brněnské hale Vodová s kapacitou 3000 míst . Vstupenky byli vyprodany za 24 hodin a požadujeme aby tato akce byla přístupná ve vetší koncertní hale v Brně ( např . Velodrom kde umělec již vystoupil v minulosti ) a dostalo se na všechny fanoušky této legendy .

Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).

Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow. 

Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket. 

Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici. 

Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu

Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.

Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby. 

• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem. 

• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno. 

Petice za zajištění informační kampaně a náhradní dopravy k Petřínské rozhledně

Vážené zastupitelstvo hlavního města Prahy,

obracíme se na Vás s žádostí o zajištění opatření, která usnadní návštěvu Petřínské rozhledny v době, kdy je lanová dráha na Petřín mimo provoz. Tato oblíbená turistická atrakce je nejen významnou památkou Prahy, ale i častým cílem rodin, seniorů a zahraničních návštěvníků, kteří jsou nyní při cestě na vrchol kopce značně omezeni.

Žádáme Vás o následující kroky:

      1. Informační kampaň:

       • Zajistěte jasné a přehledné informace pro veřejnost o alternativních způsobech dopravy na Petřín, a to prostřednictvím online kanálů, tištěných map na zastávkách, informačních tabulí u lanové dráhy i v turistických centrech.

       • Informace by měly být dostupné nejen v češtině, ale i v angličtině a dalších cizích jazycích.

      2. Zřízení náhradní autobusové dopravy:

       • Prostřednictvím Dopravního podniku hl. m. Prahy zorganizujte dočasnou autobusovou linku, která by zajistila přístup na Petřín. Linka by mohla vycházet například z oblasti Malé Strany (zastávka Újezd) a zajíždět do blízkosti rozhledny.

       • Tato linka by mohla fungovat především o víkendech a svátcích, kdy je zájem veřejnosti největší.

Jsme přesvědčeni, že přijetí těchto opatření nejen ulehčí přístup k Petřínské rozhledně, ale také zlepší pověst Prahy jako města přívětivého vůči turistům a místním obyvatelům.

Děkujeme Vám za zvážení této petice a za Vaši snahu o zlepšení dostupnosti jedné z ikonických pražských památek.

S úctou,

David Soukup, obyvatel Prahy 1 a provozovatel bistra I LOVE YOU na Petříně

My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.

Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.

Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.

Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!

Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s nařízením vedení města Vsetína, které ukládá základním školám odebírat mobilní telefony žákům a ukládat je do společných skříněk.

Žádáme návrat k předchozímu stavu, kdy si každá škola řešila tuto otázku vlastním způsobem. Tato praxe dlouhodobě fungovala ke spokojenosti pedagogů, žáků a rodičů.

Vedení města překročilo svým nátlakem na školy svoje pravomoci a ignoruje upozornění ministerstva školství, že odebíraní mobilních telefonů je protiprávní.

Zároveň jde o plýtvání finančními prostředky a o zbytečnou zátěž učitelského sboru, který místo pedagogické činnosti bude ztrácet čas administrativou tohoto zbytečného nařízení.

Starosta se v médiích přiznal k vytvoření tlaku na ředitele škol z pozice toho, kdo je platí. A platí je z peněz nás občanů, které ignoruje.

Vedení města by se mělo především věnovat tomu, aby se děti ve městě cítily bezpečně a měly zde dostatečné vyžití. Namísto toho zasahuje do integrity vedení škol a žáků bezprecedentním způsobem. 

Petici sepsal a zveřejnil
Ivo Maňák, Jiráskova 1813, Vsetín

Doplňující informace naleznete na www.vsetindetem.cz

Petice proti návrhu úpravy vyhlášky č. 37/2017 Sb., která bude fakticky znamenat úplný zákaz vapingu v České republice

Vážení představitelé vlády a Ministerstva zdravotnictví,

my, níže podepsaní občané, tímto vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas s plánovanou úpravou vyhlášky č. 37/2017 Sb., která by měla od roku 2025 fakticky zakázat vaping v České republice. Tato vyhláška nejenže ohrožuje svobodu volby dospělých občanů, ale představuje zejména vážné zdravotní a ekonomické riziko pro naši společnost.

Naše důvody jsou následující:

Zdravotní dopady vapingu:

Elektronické cigarety představují výrazně méně škodlivou alternativu k tradičním tabákovým cigaretám. Podle odborných studií vaping snižuje zdravotní rizika spojená s kouřením až o 95%, Zákaz příchutí pro elektronické cigarety donutí mnoho bývalých kuřáků vrátit se ke klasickým cigaretám, což bude mít devastující dopady na veřejné zdraví, včetně nárůstu počtů nemocí spojených s kouřením, jakou je například rakovina plic. 
Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/madame-curieuse-jasne-dukazy-s-elektronickymi-cigaretami-je-nejvetsi-sance-prestat-kourit-41109 
 

Ekonomické důsledky:

Návrh vyhlášky ignoruje ekonomické aspekty, které se dotknou jak spotřebitelů, tak státního rozpočtu. Návrat k tradičním cigaretám povede k minimalizaci výběru nově zavedené spotřební daně na náplně do e-cigaret, vyšším nákladům na zdravotní péči a ztrátě pracovních míst v odvětví vapingu. Jediné, co se zvýší, budou zisky firem, produkující klasické tabákové výrobky (cigarety). 
Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/antonin-berdych-realne-zdaneni-e-cigaret-se-rychle-blizi-jak-ne-bude-fungovat-v-praxi-64775
 

Neefektivní regulace:

Navrhovaná vyhláška nerespektuje rozdíly mezi různými typy nikotinových produktů a jejich uživateli. Vytváří jeden “typizovaný” produkt se syntetickou “tabákovou” příchutí, který na rozdíl od klasického tabáku nemá přírodní základ a je zcela nepoužitelný. Regulace by měla být zaměřena na ochranu mladistvých, nikoliv na plošný zákaz, který trestá dospělé uživatele hledající méně škodlivé alternativy klasického kouření. 
Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/frustrovany-milenial-zdrazit-cigarety-nestaci-zakazme-je-uplne-26820
 

Nárůst černého trhu a rizika nekontrolované domácí výroby:

Faktický zákaz vapingu v navrhované podobě povede k nárůstu černého trhu, kde není nijak regulována kvalita a bezpečnost prodávaných produktů. Nedostupnost kontrolovaného produktu povede v řadě případech k pokusům o podomácku vyrobené náplně, tento scénář bude mít za následek zvýšené zdravotní riziko pro uživatele a pro stát další náklady s tím spojené. 
Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/antonin-berdych-realne-zdaneni-e-cigaret-se-rychle-blizi-jak-ne-bude-fungovat-v-praxi-64775

Žádáme vás, abyste zohlednili tyto argumenty a přehodnotili navrhovanou vyhlášku. Namísto plošného zákazu navrhujeme:

    •    Zpřísnění možnosti prodeje e-cigaret, s cílem minimalizovat dostupnost pro nezletilé.

    •    Zákaz jednorázových cigaret, které jsou vstupní branou nezletilých do světa vapingu

    •    Zajištění regulovaného trhu s kvalitními a bezpečnými produkty
 

S úctou

Adam's vape s.r.o. 
 

Tato petice vychází z reálných obav a argumentů podložených odbornými studiemi a analýzami. Společně můžeme usilovat o změnu, která bude respektovat zdraví a svobodu volby dospělých občanů.

My, níže podepsaní občané, žádáme vedení Magistrátu statutárního města Havířov, aby kvůli nedostatkům uvedeným níže, zahájilo plánování přestavby parkovacích míst pro motorová vozidla v ulici Emy Destinnové.

V současné době je s postupným nárůstem obyvatel a tudíž i držitelů řidičského oprávnění, téměř nemožné u svého bydliště najít vhodné a legální místo pro zaparkování svých osobních automobilů. Některým rezidentům v ulici Emy Destinnové mnohdy nezbývá nic jiného, než volba ulice, vyhrazených míst, okrajů vozovky nebo zákazů stání. Tím tak za marné pokusy o parkování u svých domovů dostávají pokuty právě od magistrátu města Havířov, který by takové problémy spíše měl řešit a netrestat za své chyby své občany.

Navrhujeme proto, aby se dle návrhu na obrázku v této petici nebo jinak, rozšířil počet parkovacích míst pro osobní automobily alespoň o padesát. S aktuálním počtem parkovacích míst nejsme spokojeni, ačkoliv zde žije kolem jednoho tisíce rezidentů, kteří nemají kde zaparkovat. Nejedná se pouze o parkování, jedná se i o přístup k větším nákupům, převoz dětí na vyšetření, cesta do práce, služby apod.

Záměr stavby opřený o neplatná čísla vysaje z kraje miliardy korun a k obcím Ladova kraje přivede těžkou dopravu.

Stavba přeložky silnice II/107, ukrývající se pod líbivým názvem „Zlepšení dopravní obslužnosti území Říčansko – jih“, přivede do oblasti Všestar, Strančic i Tehova tisíce nákladních vozidel i kamionů. 

Kraj a tehovský starosta David Hlouch spustili akci, která údajně řeší nadměrné průjezdy Tehovem. Silnice nad úrovní krajiny, betonové koridory, vykácení části Říčanského lesa, stálý noční i denní hluk a smog se mají stát pro obce Ladova kraje denní realitou. Silnice má být zkratkou mezi D1-Všechromy logistickým parkem a Mukařovem.

Říkáme jasné ne! takovému zásahu do Ladova kraje a požadujeme zastavení a zrušení celého projektu zejména z těchto důvodů:

1. Je naprosto zřejmé, že nákladní auta budou mít již za pár let možnost využívat prodlouženou D0 a navazující přeložku silnice II/101 z Říčan na Úvaly včetně jeho obchvatu. Je tedy zbytečné a drahé řešit duplicitní silnici k tomuto obchvatu.

2. Iniciátoři uvažované spojky mezi Černokosteleckou a D1-Všechromy odmítají lokální řešení i variantu záměr odložit a provést nejdříve nová měření po řádném zprovoznění těchto klíčových úseků. 

3. Zatímco hlavní hybatel stavby starosta Tehova David Hlouch uvádí, že obcí Tehov projede kolem pěti tisíc vozidel, aktuální geolokační data Ministerstva vnitra z podzimu 2021 i roku 2022 hovoří o maximálně 1200 lidech na území obce ve špičce.

4. Starosta Říčan upravil zápis z jednání ve prospěch stavby. 

5. Stanovisko EIA vychází ze studie, která je nekompletní, zavádějící a nereflektuje požadavky všech zúčastněných. 

Více informací najdete zde.