Endometrióza je druhé nejčastější gynekologické onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici vyskytuje i jinde v těle, než pouze v děloze.
Endometriózu má 1 z 10 žen v reprodukčním věku, což odpovídá 190 milionům žen na celém světě a zhruba 250 tisícům žen v České republice. Diagnóza tohoto onemocnění trvá v průměru 7 až 10 let.
Typickými symptomy jsou bolestivá a silná menstruace, bolestivé vyprazdňování, bolesti podbřišku, bolestivý sex a neplodnost…

Chceš, aby bylo v České republice více center specializujících se na endometriózu a tím se zkrátila doba diagnostiky? Chceš, aby byla endometrióza uznána jako závažné onemocnění a aby proběhla reforma úhradového systému léčby? Chceš, aby se zlepšila prevence a povědomí o tomto onemocnění? Chceš, aby se přestala bagatelizovat bolestivá menstruace?

MY TO CHCEME TAKY!

Chceme, aby zákonodárci udělali nutné změny a pomohli tak ženám s endometriózou ke kvalitnějšímu životu.

Chceme, aby se o endometrióze mluvilo, protože ženské zdraví není jen otázkou žen, ale CELÉ POPULACE!

Podepiš naši petici Za zdravé dělohy se kterou se vydáme v dubnu 2023 do poslanecké sněmovny.
Čím více podpisů se nám podaří získat, tím větší šanci na úspěch máme!

Děkujeme za Tvůj čas

Pacientská organizace ENDO talks CZ, z.s.

www.endotalks.cz

Vyzýváme zodpovědné zastupitele a úředníky, aby  zabránili změně územního plánu v k.ú. Mchov , obec Staré Sedliště.

Cílem developerů je zbudovat solární elektrárnu o výkonu více než 30 MW. Pro představu - elektrárna zabere 60 ha orné půdy.

Nenechme zničit úrodnou půdu! Proč ničit přírodu a úrodná pole výstavbou elektráren a montážních hal?

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích a změnu územního plánu (parcelní čísla: 1830, 1833, k.ú. Mchov)

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality.

Dobrý den,

ráda bych Vás touto cestou požádala o podpis petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Momentálně je míra invalidity u těchto pacientů posuzována zejména podle Kurtzeovy stupnice (EDSS), která se zaměřuje zejména na fyzické projevy roztroušené sklerózy, jako jsou například problémy

s chůzí, řečí a motorikou.

Pravdou ale je, že jsou často nejvíce omezující symptomy jako chronická únava, nebo deprese. Na ty se ale při posuzování nároku na invalidní důchod nebere ohled.

Únava, o které je řeč, není běžná únava, kterou zažívá každý po fyzické nebo psychické námaze. Nejbližší, co může zažít i běžný člověk, je únava spojená s nemocí a horečkou. Není možné jí příliš dlouho odkládat a ani po spánku neodeznívá. Lidé s roztroušenou sklerózou tak zažívají celé dny, kdy nejsou schopni vstát z postele, ačkoli podle škály EDSS, jsou schopni chůze ať už s oporou, nebo bez ní. Případně potřebují během dne často odpočívat i po běžných a pro ostatní lidi nenáročných aktivitách.

To je omezuje v mnoha oblastech života – v oblasti sociální, pracovní, partnerské, v oblasti zájmů, seberealizace, péče o sebe, o domácnost aj.

Chronická únava, je všeobecně známým průvodním jevem roztroušené sklerózy a je možné se o ní dočíst v odborné literatuře. Z části je důsledkem nemoci a z části ji může mít na svědomí i samotná léčba, jejíž cílem je pozastavení rozvoje nemoci a zmírňování jejích příznaků.

Roztroušená skleróza je v současné době nevyléčitelná.

Nejistá sociální situace - nestabilní a nejisté finanční zázemí, neustálé přetahování se o každý stupeň invalidity, odvolávání se proti rozhodnutím posudkových lékařů a absolvování opakovaných návštěv posudkových komisí - pak způsobuje i zvýšenou míru stresu. Stres a nutnost překonávat vyčerpání, mnohdy negativně působí na zdravotní stav pacienta a zvyšují riziko ataky (náhlého a často i nevratného zhoršení zdravotního stavu).

Apeluji na to, aby krom Kurtzeovy stupnice byla používána alespoň pro účely posouzení nároku na invalidní důchod, stupnice hodnotící míru únavy. Takové nástroje (např. FFS – Fatigue Severity scale) se již používají v zahraničí.

Kurtzeova stupnice (EDSS), je vhodný nástroj pro potřeby neurologů (nastavení léčby, sledování vývoje nemoci), ale sama o sobě nereflektuje stav a míru postižení u daného člověka.

V České republice žije přibližně 17 – 20 tisíc lidí s diagnózou RS. Mnozí z nich nedosáhnou na invalidní důchod, mají nižší stupeň než který odpovídá jejich reálnému stavu, nebo žijí ve strachu

z jeho odebrání.

Podpisem této petice se budete spolupodílet na iniciativě, která má za cíl pozitivně ovlivnit kritéria hodnocení nároku na invalidní důchod u pacientů s roztroušenou sklerózou.

Petici může podepsat každý občan ČR starší 16 let.

Děkuji za každý podpis, jménem všech pacientů s roztroušenou sklerózou,
Bc. Kateřina Šmídová

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:

Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 

Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.

Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Důrazně žádáme o legislativní změnu, která by zamezila, aby v České republice trpěly tisíce zvířat v množírnách ve kterých se ze psů stává pouhé zboží.

Nejcharakterističtějším znakem těchto prostorů jsou otřesné podmínky, zvířata žijí většinou v těsných klecích, nemají žádný pohyb, pořádnou stravu a v některých případech jsou nechávány v nevytápěných prostorech i v zimě, protože jejich zdraví a spokojenost jsou tím posledním, o co obchodníkům s takto chovanými psy jde.

Feny žijí jen proto, aby rodily a jakmile toho již nejsou schopny, jsou nemilosrdně utráceny. Štěňata jsou odebírána od psů v nejútlejším věku, díky čemuž dochází k jejich častému úmrtí, neboť ještě nejsou schopny samostatného přežití. I v případě, že jsou se štěňata dostatečně životaschopná a přežijí, provází je od mládí zdravotní a psychické problémy, které zcela korespondují s hrůznými podmínkami, ve kterých jsou psi vychováváni. Nejedná se pouze o růstové problémy, díky absolutnímu nedostatku socializace nejsou psi zvyklí nejen na lidi, ale ani na ostatní psy či jiná zvířata, v extrémních případech dokonce ani na denní světlo.

„V množírnách zvířata žijí ve vlastních výkalech na malém prostoru jako ve vězení, nemají dostatek krmení ani vody. Ta, která mají více štěstí, jsou určena na prodej, pokud přežijí transport narvaná do malých přepravek na ovoce a zeleninu bez vody a krmení, na místo určení," říká veterinářka Martina Načeradská.

Problém je zcela nevhodně řešený legislativě, po právní stránce se jedná pouze o obecné formulace, které není sebemenší problém obejít, veterinární zpráva poté nemá právo na kontrolu bez předchozího oznámení, což dává množitelům dostatek času vše na oko zakrýt či uvést do vyhovující stavu, který samozřejmě trvá jen po dobu nezbytně nutnou. Navíc veterinární zpráva operuje vždy v daném regionu, není tedy pro množitele nic jednoduššího, než problematickou množírnu přesunout do jiného kraje.

Vše je podpořeno stále častějším prodejem přes internet, neboť dochází k takřka minimální kontrole před nákupem.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská doufá ve změnu legislativy za dva roky, což nám přijde jako zcela neadekvátně dlouhá doba. Apelujeme proto na ministerstvo zemědělství a spravedlnosti, aby neprodleně zakročily. 

My, níže podepsaní, si přejeme, aby se české pohřebnictví otevřelo změnám ve prospěch větší svobody jednotlivce a udržitelného přístupu k životnímu prostředí. Věříme, že i tento často opomíjený obor by se měl dočkat pozornosti, aby nadále neztrácel krok s potřebami moderního člověka a naopak šel naproti hodnotám, které dnešní společnost zastává.

Je to již více než 100 let, kdy byla na českém území přijata kremace jako způsob pohřbení. Od této doby se pohřebnictví žádné výrazné změny nedočkalo, což je dáno z velké části tím, že i téma smrti jako takové bylo vytlačeno z veřejné diskuze na okraj společenského zájmu. Až ve světle dnešní doby,  v níž se lidé učí o smrti mluvit a přijímat ji, se dostalo v západním světě přijetí novým metodám pohřbení, které dávají jednotlivci i jeho blízkým větší prostor pro vyjádření myšlenek a hodnot v rámci pohřebního rituálu.

Ten se v současné době nachází v krizi, kdy obřad v krematoriu či na hřbitově volí čím dál méně lidí, z čehož vyplývá, že jeho soudobé pojetí je mnohým z nás vzdálené. Věříme, že přijetí těchto nových i staronových způsobů pohřbení, může mít na společnost pozitivní dopad právě v tomto ohledu - každý dostane možnost odejít z tohoto světa způsobem, který je nejblíže jeho přesvědčení, což povede k smysluplnějším posledním rozloučením napříč společností.

Důležitým pilířem je pro nás osobní svoboda. Jsme toho názoru, že lidé by měli mít v tak intimní otázce, jako je odchod z tohoto světa, největší možnou volnost. Odvoláváme se tím na článek 10 odst. 2 zákona č. 2/1993 Sb., dále jako “Listina základních práv a svobod”, ve spojení s čl. 9 sdělení č. 209/1992 Sb., Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod., jenž zaručují právo na soukromý život, pod nějž judikatura Evropského soudu pro lidská práva podřadila i právo na pohřbení blízkých osob. 

Dožadujeme se také změn ve prospěch udržitelnosti. Nárok na příznivé životní prostředí vyplývá z čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V kontextu doby, kdy směřujeme jako česká společnost na základě Pařížské dohody, zveřejněné sdělením č. 64/2017 Sb. m. s., k uhlíkové neutralitě, nám přijde důležité dovolit lidem učinit krok tímto směrem i ve věci jejich poslední stopy. Z tohoto hlediska nejsou současné legální metody pohřbení ideální. U nás tolik oblíbená kremace s sebou v tuto chvíli nese několikanásobně vyšší uhlíkovou stopu než její nové alternativy. I na druhou legální metodu pohřbení, tedy pohřeb do země, klade podle nás zákon zbytečné nároky, jenž jsou na úkor její šetrnosti. Jsme toho názoru, že stát by občanům neměl odpírat přístup k moderním udržitelným metodám pohřbení a ani k metodám dávno tradičním a prostým.

Současný zákon o pohřebnictví proto považujeme za příliš restriktivní a zastaralý. Jsme přesvědčeni, že jeho znění by mělo projít revizí, jelikož v současné podobě dostatečně nereaguje na změny, které se od jeho přijetí udály napříč společností, a to ani v rámci dosud přijatých novel. 

My, níže podepsaní, se tímto vyslovujeme pro otevření seriózní debaty o přijetí nového zákona o pohřebnictví, který rozšíří možnosti pohřbení a souvisejícího rituálu. Zároveň svým podpisem vyjadřujeme svůj zájem o to, aby byly tyto změny následně aplikovány v praxi. Věříme, že takové kroky mohou prospět každému z nás jako jednotlivci i naší společnosti jako celku. 

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Výzva Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR

Chceme adekvátní výši invalidního důchodu pro pacienty s chronickým únavovým syndromem.

V České republice žije až 50 tisíc dlouhodobých pacientů s myalgickou encefalomyelitidou, neboli chronickým únavovým syndromem (zkr. ME/CFS). Odhadem 90 % z nich nemohou kvůli svému onemocnění pokračovat v ekonomicky aktivní činnosti a přijdou posléze o 50 až 75 % příjmů. 

- Přestože jsou podmínky pro přiznání invalidity nastaveny univerzálně, z dlouhodobé zkušenosti pacientů s ME/CFS vyplývá, že je pro ně téměř nemožné získat adekvátní výši inv. důchodu.
- Pacienti tak musí dále pracovat, což vede k přímému zhoršení jejich zdravotního stavu. I tak jsou vystaveni výrazně nižší kvalitě života, jelikož i při nejmírnějším průběhu onemocnění dochází k minimálně 50% snížení úrovně aktivity.
- Ačkoliv se ME/CFS nedá léčit, zvýšené výdaje spojené s léčbou jednotlivých symptomů přispívají k tíživé finanční situaci pacientů a jejich rodin.

Proto vyzýváme ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a jeho kabinet, aby:

1) Zahrnul ME/CFS ve vyhlášce č. 359/2009 Sb. (O posuzování invalidity), díky čemuž dojde k jasnému vymezení podmínek pro přiznání invalidity pacientům s ME/CFS v souladu s nejnovějšími vědeckými a medicínskými poznatky. ME/CFS představuje náročnou nosologickou jednotku, v zahraničí však existují běžně praktikované postupy, jejichž implementaci v ČR nic nebrání.

2) Zařadil ME/CFS do vzdělávání posudkových lékařů. V současnosti je ME/CFS posudkovými lékaři často mylně zaměňováno za duševní či mnohem méně závažné onemocnění. I z těchto důvodů ve většině případů dochází k naprostému nepřiznání invalidity či jejího přiznání v nedostatečné výši.

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

V Praze 15. 6. 2022