My níže podepsání nesouhlasíme s chystanou zástavbou 5ti nových domů na pozemku č. 500/2 (louka) a pozemku č. 500/1 (louka) v katastru Horního Maršova, druhé pasmo KRNAP. Tyto pozemky (louky) jsou klenotem Horního Maršova a
neodmyslitelně k němu patří. Jedinečný pohled na starý kostel a samotný Horní Maršov které
nabízejí, by jejich zástavbou definitivně zmizel. Taktéž jejich smysluplné využití (v létě pastviny v
zimě sport a zimní radovánky). Jistě se v Horním Maršově najdou jiné pozemky, či v lepším případě nevyužité stavby vhodné pro rekonstrukci bez nutnosti zastavovat volná prostranství.

Prosíme připojte svůj podpis pokud vám není lhostejný budoucí vzhled Krkonoš. Děkujeme

Milí sousedé, pokud se Vám nelíbí, co se děje na pozemku 534/4 na ulici Spojovací (pár metrů od benzinky Petr směrem do obce), podpořte prosím naší petici. My, občané ulice Spojovací v obci Horoušánky, se obracíme na vás - naše sousedy a místní správní orgány s naléhavou žádostí o obnovu původního pásma zeleně v naší ulici. Toto území, kdysi plné zeleně a přírody, nyní trpí negativními důsledky kvůli hromadění nákladních aut a vraků. Vše pro komerční účely a bez povolení úřadů. Nový majotel navíc pokryl ornici vrstvou vyfrézované vozovky. Původní zeleň nejen přispívala k estetickému vzhledu naší obce, ale také měla klíčový význam pro zachování životního prostředí (průchod srnek, zajíců, ježků, bažantů, atd. mezi Klánovickým lesem a Jirenskou oborou). Zničením této zeleně došlo k nárůstu negativních dopadů na naše okolí, včetně zvýšeného rizika znečištění a snížení kvality života obyvatel. Důsledky takové změny sníží i hodnotu okolních nemovitostí. Proto vás žádáme, abyste se připojili k našemu úsilí a podpořili obnovu pásma zeleně ve prospěch naší obce a budoucích generací. Vaše podpora je klíčová pro návrat ztraceného kousku přírody a hezkých Horoušánek. Děkujeme za podporu. Obyvatelé ulice Spojovací a ulice K Potoku.

Vážený pane primátore, vážení zastupitelé Hl. m Prahy,

Správa Železnic navrhuje vést vysokorychlostní trať (VRT) středem Dolních Měcholup po 9 metrů vysokém valu, a tím vytvořit téměř neprostupný předěl mezi  dvěma částmi Dolních Měcholup. Navíc se zamezí výstavbě připravovaného parku, výrazně se zhorší životní prostředí a kvalita života v obci. Existuje přitom možnost realizovat VRT bez devastace Dolních Měcholup a přilehlého životního prostředí.

My níže podepsaní vás proto žádáme abyste nepřipustili schválení změny územního plánu bez vymahatelné podmínky provedení vysokorychlostní tratě v katastru Dolním Měcholup v podzemní variantě, anebo ve variantě v nadzemním tubusu na sloupech.

My, níže podepsaní občané, žádáme prostřednictvím této petice Lesy České republiky, s.p, a obci Cejle o komplexní opravu zničené komunikace, která se nachází v katastrálním území Hutě(617423) na následujících parcelách, které jsou v majetku Lesů České Republiky, s.p. a obce Cejle: p.č. 299/3 - Obec Cejle p.č. 298/1 - Obec Cejle p.č. 298/2 - Obec Cejle p.č. 298/3 - Obec Cejle p.č. 289/15 - Lesy České republiky, s.p. p.č. 107/9 - Lesy České republiky, s.p. Katastrofální stav povrchu komunikace neumožňuje bezpečný provoz dopravních prostředků. Dochází k poškozování vozidel všech návštěvníků a dalším škodám. Přírodní park Čeřínek je nejbližší rekreační oblastí krajského města Jihlava. Je hojně využíván v letním i zimním období nezanedbatelným počtem obyvatel kraje Vysočina. Nachází se zde skiareál Čeřínek, cca 80 objektů k individuální rekreaci a dále objekty poskytující ubytovací služby, , v neposlední řadě jsou zde trvale žijící obyvatelé.

My, níže podepsaní občané, žádáme prostřednictvím této petice Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny o komplexní opravu těžce poškozené komunikace, která je v majetku Kraje Vysočina. Špatný stav povrchu komunikace neumožňuje bezpečný provoz dopravních prostředků. Dochází k poškozování vozidel návštěvníků přírodního parku Čeřínek. Přírodní park Čeřínek je nejbližší rekreační oblastí krajského města Jihlava. Je hojně využíván v letním i zimním období nezanedbatelným počtem obyvatel kraje Vysočina. Nachází se zde skiareál Čeřínek, cca 80 objektů k individuální rekreaci a dále objekty poskytující ubytovací služby, v neposlední řadě jsou zde trvale žijící obyvatelé.

Fotbalový stadion Za Lužánkami se nachází v katastrálním území Ponava na jihu brněnské městské části Brno-Královo Pole. Do roku 2001 na něm své zápasy hrával fotbalový klub FC Zbrojovka Brno a do roku 2008 v jeho sousedství stával zimní stadion Za Lužánkami. Chceme aby nadále stadion zde zůstal a neproběhla jeho demolice.

Dne 26. 6. 2023 přijalo Zastupitelstvo MČ Praha 22 usnesení UZ-42-3/23 o změně území bývalé skládky „Hliník“ z původní kategorie SO (nezastavitelné území) na VV (Veřejná vybavenost – území, které je možné zastavět). Tento krok vnímáme jako velice nebezpečný z důvodů níže, rozsah změny v ploše 165 tis. m2 jako bezdůvodně velký a samotný proces schválení MČ, bez nezbytných studií, jako nestandardní.

My, níže podepsaní občané

1. Nesouhlasíme s takto zásadním rozšířením zastavitelné plochy (celkově se změna týká 165 tis. m2) na úkor dnes nezastavitelné plochy oddechu. Žádáme proto MČ Praha 22 o revokaci usnesení UZ-42-3/23, které souhlasilo s touto změnou. Dále žádáme Magistrát hl. m. Prahy o zamítnutí takové změny.
2. Požadujeme vypracování expertního geologického průzkumu s následnou diskusí nad vhodností takové území převádět na plochu typu VV.
3. Požadujeme před případným schvalováním podobné změny zpracovat územní studii na základě studií, průzkumů a participace veřejnosti, které potvrdí základní potřeby MČ, občanů, nezbytné vazby a kapacity daného území.
4. Podporujeme zajištění nových ploch pro veřejnou vybavenost v naší MČ, ale pouze za následujících podmínek:

a) MČ má vyvíjet úsilí, aby veřejná vybavenost byla budována především v kombinaci s bytovou zástavbou v řadě rozvojových ploch v dané lokalitě, které jsou již dnes určeny pro smíšené funkce, namísto zástavbou čistě bytovými projekty bez veřejné vybavenosti (město krátkých vzdáleností).
b) Změna nezastavitelné plochy na plochy veřejné vybavenosti by měla proběhnout jen v minimálním a odůvodněném rozsahu, odhadem to může být jen 10-25 % z předmětné plochy 165 tis. m2.

POZN.: Např. cca 15 tis. m2 je plocha všech pozemků ZŠ U Obory vč. několika budov a hřiště.

c. MČ nejdříve zajistí studie konkrétních projektů veřejné vybavenosti a až pro konkrétní záměry a pozemky zajistit změnu územního plánu.
d. Jelikož většina pozemků dotčených touto změnou je v soukromém vlastnictví, MČ pro plochy vybrané dle bodu 4.c. před zahájením procesu změny ÚP uzavře se všemi vlastníky budoucí kupní smlouvy.

5. Jelikož dochází k uvolňování kontaminantů, požadujeme vypracování postupu pro případ „havárie“ na skládce spojené se zvýšeným uvolňováním nebezpečných látek. A požadujeme též o vypracování postupu informování obyvatelstva.

Odůvodnění našich požadavků a rizika dané změny územního plánu:

1. Předmětné pozemky dnes dle Územního plánu patří do ploch s omezenou zastavitelností sloužící rekreaci, oddechu a sportu. Jejich změna na plochy zastavitelné je obvykle nevratný krok. Navíc nezvykle velký rozsah navržené plochy VV znamená riziko, že nadbytečné plochy budou v budoucnu změněny na plochy s komerčním využitím, např. pro bydlení, a znovu vytvoří tlak na veřejnou vybavenost.
2. V minulosti byla lokalita využívána jako skládka nebezpečného odpadu z nedalekých provozů státních podniků Léčiva, Barvy a laky, Teplárna Malešice a další. Pod navážkou zeminy z pozdější rekultivace se tak ukrývá nebezpečná směs chemických látek.
3. Aktuálně je území stabilizované a monitorované v systému SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst pod Ministerstvem životního prostředí – viz odkaz https://www.sekm.cz/portal/areasource/details/73425002/ ). Probíhají pravidelné odběry a vyhodnocení spodních vod na 11 sondách v lokalitě i přilehlém okolí. Dle závěrů uvedených v SEKM jsou na některých místech překročeny limity kontaminantů v klidovém režimu, voda není ani k závlaze.
4. Lze předpokládat, že stavební činností (s následnou zátěží budov plánovaných v lokalitě skládky) dojde k narušení rovnováhy podzemních vod a hrozí jejich kontaminace uloženými toxickými látkami do okolí, stejně tak zvýšená infiltrace toxických látek do povrchových vod, především Pitkovického a Říčanského potoka. To je v naprostém rozporu se záměrem změnit území na kategorii VV (školy, nemocnice apod.).
5. Dramaticky ubývá nezastavitelných ploch oddechu v MČ Praha 22.

6. Pokud nebude dodržen požadavek na včasné uzavření smluv s vlastníky pozemků dle požadavku v bodě 4.d, tato změna pouze výrazně zvýší hodnoty pozemků v soukromých rukou, ale MČ nebude mít jistotu, zda a za jakou cenu tyto pozemky pro realizaci svých projektů získá.          

Jsem Ústečan Robert Berzkowitsch a spolu se spoustou dalších obyvatel tohoto krajského města si přejeme na Mírovém náměstí místo bloku 004 zvaném „díra‟ opět park, jelikož na hlavním ústeckém náměstí je málo zeleně. Magistrát tam plánuje postavit další kanceláře, v centru města je však již velmi mnoho nevyužitých kancelářských prostor, proč tedy stavět další? Opakuji, že na tomto místě park již byl a velká většina z nás na něj s velikou láskou vzpomíná - vysaďme ho tam znovu.

My, níže podepsaní, požadujeme, aby nebyly dále zastavovány pozemky v Městské památkové rezervaci Brno pod

národní kulturní památkou Špilberk u Pellicovy ulice a nedocházelo tak k nežádoucímu zahušťování zástavby na úkor
zeleně. Jako ukázkový příklad takovéto nevhodné výstavby se nám jeví stavební záměr nové čtyřpodlažní budovy s 18
ubytovacími jednotkami na Pellicově 2c v Brně (na místě stávající zahrady a hřiště), jehož umožnění může z pohledu
generální prevence spustit stavební boom v celém okolí hradu Špilberk. Žádáme proto, aby orgány samosprávy řádně
uplatňovaly proti takové zástavbě všechny dostupné námitky (např. v územním řízení) a aby zde byly naopak
v územněplánovací dokumentaci vymezeny závazné, nezanedbatelné nestavební plochy a plochy určené pro zeleň.
Stejně tak si nepřejeme, aby zde kvůli jakékoli zástavbě byl měněn Územní plán města Brna a Regulační plán městské
památkové rezervace Brno na plochu pro bydlení apod. (viz zejména návrhy změn B17/22 a RP MPR6-22) a zmenšovány
nestavební plochy a plochy určené pro zeleň.

Tato petice je adresována: Statutárnímu městu Brno, Magistrátu města Brna, Městské části Brno-střed, Úřadu Městské části Brno-střed a
dalším orgánům státní správy, které mají ve výše uvedené věci kompetenci anebo se věc dotýká jejich činnosti.
Petiční výbor: Ing. Michaela Nespěchalová, Pellicova2b, 602 00 Brno; Ing. arch. Kateřina Dokoupilová-Pazderková, Ph.D., Pellicova
2a, 602 00 Brno; Ing. Tereza Kadlecová, Pellicova 3a, 602 00 Brno; petiční výbor zastupuje: Ing. Michaela Nespěchalová, Pellicova
2b, 602 00.
Podpisem této petice potvrzuji, že jsem se před jejím podpisem s jejím obsahem řádně seznámil(a) a k podpisu jsem nebyl žádným
způsobem nucen(a). Potvrzuji, že jsem byl/-a řádně poučen/-a dle GDPR.