Vážení zastupitelé města Brna,

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

Děkujeme.                                   19. února 2024

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

žádáme o Vaši podporu ve věci zamezení budoucí výstavby Multifunkčního domu Nad lesním divadlem na pozemcích parc. č. 2702/1 a 2702/3 v katastrálním území Braník (mezi OC NOVO Plaza a minigolfem). Vznik této stavby zhorší již aktuálně neúnosné dopravní zatížení ulice Nad lesním divadlem, současně dojde k omezení počtu parkovacích míst, který je již aktuálně nedostatečný. Dalším negativním aspektem je skutečnost, že se jedná o dům hotelového typu (a není tedy určen pro trvalé bydlení) a s tím bude spojen vyšší pohyb osob a vozidel v denních i nočních hodinách.  Zahájením výstavby dojde ke "vstupu" do prostoru dosud nenarušené zelené plochy Velkého háje. V případě, že stavba bude zahájena, dojde ke zvýšení prašnosti a hluku ať už samotnou výstavbou, tak pohybem stavební techniky.

Obyvatelé domu NLD 1353 a 1354

Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).

Jak můžete nyní pomoci vy?

Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.

Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).

Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.

Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.

Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.

V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.

Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,

Spolek Za lepší Smíchov

www.zalepsismichov.cz

www.facebook.com/zalepsismichov

Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html

Petice proti přesunutí a zmenšení dětského hřiště

My, níže podepsaní,

nesouhlasíme se záměrem na přesunutí a zmenšení dětského hřiště v ohybu ulic Sáňkařská a Bruslařská kvůli vybudování parkoviště, který je popsán níže v odstavci 2,
žádáme Magistrát, aby od tohoto záměru upustil, a
žádáme zastupitelstvo Prahy 15, aby v mezích své působnosti na svém zasedání projednalo tento záměr a vyjádřilo s ním nesouhlas.

Předmětem této petice je nesouhlas se záměrem na vybudování parkoviště namísto stávajícího dětského hřiště a na přesunutí a podstatné zmenšení tohoto dětského hřiště v ohybu ulic Sáňkařská a Bruslařská na pozemku parc. č. 2742/19, k. ú. Hostivař v areálu bývalé školky, dnešního domu umění, knihovny a lékařské ordinace, který připravil Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s Radou městské části Praha 15. Záměr spočívá v těchto základních rysech:

zrušení stávajícího dětského hřiště o velikosti cca 700 m2 a jeho nahrazení cca polovičním hřištěm na jiném místě
vytvoření 23 nových parkovacích stání na místě stávajícího dětského hřiště.

Podle našeho názoru je záměr nevhodný a ve významné míře porušuje veřejné zájmy na ochraně zdraví a životního prostředí. Domníváme se tak z těchto důvodů:

Parkoviště má být umístěno naprosto nevhodně na místě dnešního hřiště, které přiléhá k dětskému domu umění, ordinaci dětské lékařky a městské knihovně.
Nově navrhované hřiště o rozměrech cca 350 m2 na místě stávající zahrádky hospody Na Pahorku a přilehlé travnaté plochy by stávající velké hřiště nenahradilo. Jeho výstavbě však nebráníme a v případě její realizace lze toto nové hřiště se stávajícím hřištěm propojit.
Nahrazování stávající zeleně parkovacími místy je zbytečné, neboť stále se zvyšujícím požadavkům na počet parkovacích míst nemůže svou kapacitou vyhovět. Již nyní je možnost parkování například na nově vybudovaných parkovacích místech v ulici Hornoměcholupská.
Parkovací kapacita by byla ihned zaplněna a další řidiči by opět museli parkovat o něco dále, jen s tím rozdílem, že by auta stála i na místě dnešního dětského hřiště.

Žádáme, aby Magistrát města a Rada městské části Praha 15 upustily od záměrů zabírání zeleně na úkor parkovišť.

Informace na:          www.zachranmehriste.cz

Kontaktní e-mail:    zachranmehriste@seznam.cz

Kontaktní adresa:   Jana Juklová, Sáňkařská 909/14, Praha 15

V Praze-Hostivaři dne 10. 4. 2024

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

Na Magistrátu hl.m. Prahy je projednáván podnět na zastavění parcely městské a krajinné zeleně a orné půdy přímo nad Prokopským údolím rodinnými domy. Jedná se o parcelu č. 1037 – katastrální území Jinonice, která se nalézá na konci ulice Vavřinecká ve starých Butovicích. Prostor vytváří důležitou nástupní plochu pro procházky do Prokopského údolí a využívají ho pro relaxaci občané z celé Prahy včetně sportovců, turistů a rodin s dětmi. Blízkost přírodního parku a hřbitovní kaple s kostelem svatého Vavřince (jednoho z nejstarších kostelů v Praze) dává tomuto místu jedinečnou atmosféru.  Současný územní plán celou parcelu zahrnuje do nezastavitelného území určeného pouze pro městskou zeleň a ornou půdu. Nový Metropolitní plán Prahy, který zpracoval IPR, zahrnuje celou plochu parcely do Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Myslíme si, že tyto skutečnosti nejlépe vypovídají o nemalé hodnotě tohoto místa a o jeho velkém potenciálu pro kvalitní veřejný prostor.   

Podnět na změnu územního plánu P46/2016 navrhuje přeměnu významné části parcely č. 1037 na stavební pozemek, což odporuje současnému (i budoucímu) územnímu plánu. K podnětu se negativně vyjádřil i IPR Praha, citujeme: „Je třeba řešit koncepčně, s ohledem na celé území. V rozporu s §4 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Pro nezemědělské účely je nutné využít nezemědělskou půdu, nezastavěné a nevyužité pozemky v zastavěném území atd. Změna představuje rozvoj zástavby do otevřené krajiny, a to až do okrajové části přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Změna není v souladu s návrhem Metropolitního plánu Prahy, který parcelu řadí do nezastavitelné (krajinné) a stabilizované lokality.“

 Navzdory výše uvedeným skutečnostem byl podnět podpořen zastupitelstvem MČ Praha 5 a schválen Výborem územního rozvoje ZHMP i Radou hlavního města Prahy.

Odmítáme zastavění  tohoto pozemku, který je v územním plánu veden jako zeleň a orná půda. Myslíme si, že občané Prahy by uvítali, pokud by město uvažovalo o odkoupení předmětné parcely s cílem vytvořit plnohodnotný parkový prostor, který bude důstojným vstupem do Prokopského údolí.

My, podepsaní, žádáme zamítnutí podnětu v plném rozsahu.

Petiční výbor:

Ing. Ivo Zatloukal, Vavřinecká 349/17, 158 00, Praha 5
Ing. arch. Natália Zatloukal, Záluské 385/37, 158 00, Praha 5
Ing., akad.arch. Ivan Lalák, Vavřinecká 617 / 29, 158 00 Praha 5

Titulní foto: cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Vážení spoluobčané,

SVJ odslouhlasilo umístění odchytových klecí na domech v ulicích Kurkova, Hrubého, Kyselova a Rajmonova, Praha 8 Kobylisy. Jste si všichni vědomi toho, co se s holuby stane? Opravdu jich tu s námi žije tolik, že je musíme zabíjet?

Bližší specifikace odchytových prací: umístění odchytových klecí na místa s nejvyšším výskytem holubů, kdy po dohodě s vlastníky objektů se na vytipovaná místa instalují tyto klece rovněž vybavené systémem tzv. běhaček a dochází k odchytávání jednotlivých kusů. Klece jsou vybaveny návnadou a napájecím zařízením. Doba trvání odchytových prací jsou standardně 2 měsíce, kdy v pravidelných intervalech jsou holubi z místnosti vybíráni a následně dochází k jejich utracení v plynových nádobách a poté jsou odborně likvidováni ve spalovně biologických odpadů. Jsou tak zachována veškerá zákonná i humánní pravidla týkající se této problematiky. Po ukončení odchytových prací se uvede odchytová místnost do původního stavu, je provedena dezinfekce, popřípadě i dezinsekce. Součástí odchytových prací je také vybírání vajíček a vybírání právě vylíhnutých mláďat z hnízd holubů, čímž se likviduje nová generace těchto opeřenců. http://www.radexa.cz/regulacni_odchyty.html

Jako plátce příspěvků SVJ nesouhlasím s tímto postupem, který je sice našimi zákony považován za humánní, ale rozhodně tomu tak není. Zplynování živých bytostí je vždy kruté!!! Holubů tu žije tak akorát a rozhodně nejsou obtěžující více než kuřáci vyhazující nedopalky z oken a balkonů. Navíc kuřáci výrazně omezují ostatní jedovatým kouřem, který se dostavá do bytů. Nepořádek před domy dělají také větší než holubi. Zplynujeme je proto? Absurdní,že? Žijeme tu přeci spolu.

Pokud Vám holubi nejsou na obtíž a tento postup Vám též přijde drastický a zbytečný, připojte svůj podpis. Petice bude předána SVJ. Třeba s tím můžeme ještě něco udělat. Děkuji.

Zakládám petici za zákaz obecního pálení veřejného odpadu v obci Divec. Dne 6. 4. 2024 byl v obci úmyslně podpálen veřejný odpad, který svým kouřem negativně ovlivňuje zdraví obyvatel obce Divce. Kouř z obecního pálení obtěžuje  i nadále, to je  9. 4. 2024. Jako alternativu k obecnímu pálení, navrhuji likvidaci veřejného odpadu štěpkováním nebo likvidací přes firmu Marius Pedersen, Hradecké služby a.s. nebo jiné.

Důrazně žádáme zrušení letního času, neboť časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže.

Argument, že letní čas přináší energetické úspory, nemůže obstát. Podle nejrůznějších studií nedosahuje úspora ani jednoho procenta, naopak se zvyšují náklady na topení a klimatizaci. Vede také ke zvýšení spotřeby pohonných hmot, protože motoristé jezdí auty až do pozdějších večerních hodin. Mezi negativní následky letního času patří také zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po přechodu na letní čas a zpět.

Máme za to, že letní čas, v minulosti několikrát zaveden a později zrušen, nemá žádné opodstatnění.

Proto apelujeme na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, aby se zrušením letního času co nejdříve zabývala.

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas se záměrem výstavby rozsáhlého bytového a obchodního projektu Rezidence Nové Stodůlky na parcelách 2166/26, 2131/281 a 2131/282 společnosti Quinlan Private Golub v oblasti vymezené ulicemi Mukařovského, Archeologická a U Jezera v městské části Praha 13.

Výstavba tohoto projektu by znamenala silné negativní dopady na místní obyvatele. 

Žádáme příslušné orgány MČ Praha 13, zejména starostu, Radu a Zastupitelstvo MČ a příslušné orgány státní správy, aby předložili veškeré možné námitky k ochraně zájmů obce, jejích občanů i životního prostředí a zasadili se o zastavení navrhovaného projektu. Petice je založena dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním. 

Za petiční výbor,

Tomáš Sláma

Pojďme je nepřejíždět tak často! https://e-petice.cz/PlacataZviratka

Vážení občané, turisté, milovníci přírody,

obracíme se na vás s naléhavou žádostí o podporu naší petice proti plánované výstavbě cyklostezky v oblasti CHKO Beskydy (pouze část cyklostezky Lomná), která by vedla k pokácení přibližně 50 stromů a trvalému narušení krajinářského charakteru této unikátní lokality.

Proč je tato petice důležitá?

❌Monstrózní zásah do přírody: Plánovaná cyklostezka široká 3,5 metru se vyrovná šířkou standardní silnici, což značně naruší přírodní prostředí. Vzhledem k tomu, že zastupitelé možná nejsou plně informováni o rozsahu tohoto projektu, je důležité, aby se o něm veřejnost dozvěděla a mohla reagovat.

❌Duplicitní infrastruktura: V blízkosti navrhované nové cyklostezky již existuje cesta, kterou aktivně využívají cyklisté a která by mohla být efektivně vylepšena bez potřeby kácení stromů a zbytečného zasahování do přírody.

❌Kácení v chráněné krajinné oblasti: Je alarmující, že bylo povoleno masivní kácení stromů v tak citlivé oblasti jako je CHKO, navíc v blízkosti potoka, což by mohlo mít negativní dopady na celý ekosystém.

Jak můžete pomoci?

✅Podepište tuto petici a pomozte nám ukázat zastupitelům a příslušným institucím, že občanská společnost nesouhlasí s tímto projektem.

✅Šiřte informace mezi svými přáteli a rodinou. Čím více lidí se o situaci dozví, tím větší šanci máme tuto nesmyslnou cyklostezku zastavit.

Společně můžeme ochránit naši milovanou přírodu v Beskydech pro budoucí generace. Děkujeme za vaši podporu a angažovanost.

P.S.: Nevymezujeme se proti cyklostezkám. Sami jsme vášniví cyklisté a ostatní části plánovaných cyklostezek dávají smysl.

Petice

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

“Za zachování přirozené vegetace - vzrostlých stromů a keřů Petřína a za přísný zákaz nové zástavby na Petříně”

Petřín je chráněná přírodní památka (PP), evropsky významná lokalita (EVL) a bezesporu světový unikát - kousek divoké přírody obklopený skvostnou architekturou přímo v centru Prahy. Klid a ticho uprostřed pulzujícího rušného města.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice požadujeme:

1) Zachovat Petřín pro rekreaci a regeneraci obyvatel Prahy: zachování vzrostlých stromů, přirozeně volně rostoucí zeleně a prostoru pro volně žijící živočichy

2) Zákaz realizace nové výstavby na Petříně ( Především ve Velké Strahovské zahradě, která je nyní v jednání)

3) Zákaz kácení stromů a keřů pro vznik nových cest a vyhlídek (Velká Strahovská zahrada, okolí Petřínských teras)

4) Ochranu biotopu přírodní památky Petřín -  fauny i flory. Respektování a nezasahování do míst, která jsou domovem volně žijících živočichů - Lobkovická zahrada. Při bezpečnostním zásahu do přirozeného biotopu Petřína požadujeme celoroční zoologický průzkum.

5) Stažení těžké zahradní techniky z Petřína, která mimo zpevněné cesty ničí kořenové systémy stromů

Petiční výbor:

Mgr. Jaroslav Cepák, Ph.D., Újezd 390/43, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

Mgr. Romana Ertlová, Jánská 316/8, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

ThDr. Kateřina Klasnová, Kosárkovo nábřeží 1, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

Jan Čep, Úvoz 228/5, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

My, níže podepsaní občané, žádáme prostřednictvím této petice Lesy České republiky, s.p, a obci Cejle o komplexní opravu zničené komunikace, která se nachází v katastrálním území Hutě(617423) na následujících parcelách, které jsou v majetku Lesů České Republiky, s.p. a obce Cejle: p.č. 299/3 - Obec Cejle p.č. 298/1 - Obec Cejle p.č. 298/2 - Obec Cejle p.č. 298/3 - Obec Cejle p.č. 289/15 - Lesy České republiky, s.p. p.č. 107/9 - Lesy České republiky, s.p. Katastrofální stav povrchu komunikace neumožňuje bezpečný provoz dopravních prostředků. Dochází k poškozování vozidel všech návštěvníků a dalším škodám. Přírodní park Čeřínek je nejbližší rekreační oblastí krajského města Jihlava. Je hojně využíván v letním i zimním období nezanedbatelným počtem obyvatel kraje Vysočina. Nachází se zde skiareál Čeřínek, cca 80 objektů k individuální rekreaci a dále objekty poskytující ubytovací služby, , v neposlední řadě jsou zde trvale žijící obyvatelé.

Důrazně protestuji proti kácení 22 břestovců v ulici Lužická Praha 2.

Protestuji proti záměru postupně zlikvidovat unikátní stromořadí v ulici Lužická a nahradit jej jiným druhem.

Další informace na www.alejluzicka.cz

Tato petice navazuje na dosud řádně neukončené projednání „Petice občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko“, kterou podepsalo více než 37 tisíc občanů.

TEXT PETICE:
My, níže podepsaní občané, NESOUHLASÍME s trasováním transevropské komunikace „43“ přes obydlené oblasti Brna a POŽADUJEME, aby tato komunikace byla trasována jako plnohodnotný obchvat CELÉHO Brna.

Odůvodnění:

1. Realizací komunikace R43 jako průtahu přes Brno by došlo k zavlečení další tranzitní transevropské dopravy do města, což je v přímém rozporu s veřejným zájmem.

2. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo ke zvýšení hladiny hluku a vysokým emisím škodlivin v hustě obydlených oblastech.

3. Je nutné dodržovat zákonné hygienické limity, ty však jsou např. v Brně-Bosonohách již dlouhodobě překračovány. 

4. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo k nenávratnému znehodnocení rekreační oblasti Brněnské přehrady, která poskytuje široké rekreační možnosti všem obyvatelům Brna a okolí.

5. Jihomoravským krajem zveřejněná „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, která má sloužit jako legalizační dokument průtahové varianty, je vadná a vzhledem k rozsahu problémů a vad v této studii nemůže sloužit pro účely volby trasování komunikace 43.

6. Existuje k lidem i životnímu prostředí šetrná a přitom dopravně efektivní varianta plnohodnotného obchvatu celého Brna, která by nezatěžovala obydlené oblasti a poskytovala účinné oddělení tranzitní dopravy.

7. Je povinností minimalizovat dopady lidské činnosti na obytné a klidové oblasti v Brněnské aglomeraci. Tyto oblasti je nezbytné chránit pro nás, naše děti a další generace.

Požadujeme proto:
1. Jednoznačné odmítnutí trasování 43 jako průtahu Brnem a neprodlené zastavení a ukončení všech prací na přípravě 43 v této variantě.

2. Zahrnutí plnohodnotného obchvatu celého města Brna do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a do Územního plánu města Brna, a to v trase dle aktuální verze „Optimalizované“ varianty, tj. s trasováním v tzv. Boskovické brázdě.

Za petiční výbor Jana Pálková, Opálkova 16, 635 00 Brno

Vážený pane Zemane,

My, obyvatelé Kunratic, na Vás apelujeme, abyste při svých aktivitách v okolí našeho bydliště dodržoval platné právní normy, především své kroky konzultoval s příslušnými úřady v souladu s postupy předepsanými zákonem č. 114/199 Sb. o ochraně přírody a krajiny a návaznými právními předpisy, zdržel se „černého kácení“ bez povolení a zdržel se neobvyklých úkonů, jako je kácení v době vánočních svátků.

Požadujeme, aby na pozemku č. 2340/1 v k.ú. Praha-Kunratice, kde bylo provedeno kácení bez řádného povolení, byla provedena náhradní výsadba stromů s minimálním obvodem kmene 14/16, v hodnotě odpovídající vzniklé ekologické újmě, tj. hodnotě pokácených vzrostlých stromů a aby byla pro tuto novou výsadbu zajištěna odpovídající 5letá následná péče.

Upozorňujeme, že „černé kácení“ považujeme za neakceptovatelné a v případě jeho opakování budeme trvat na nejvyšším postihu.

Jana Maršálková, Eva Svobodová

a následující obyvatelé Kunratic:

My níže podepsáni nesouhlasíme že zřízením národního parku Křivoklátsko to by přineslo jen šikanu obyvatel a trempů taktéž likvidaci trampských osad i jakož to trampingu v této oblasti který je národní kulturní dědictví

Víte, že bylo rozhodnuto o kácení dalších stromů v Oticích?

Tentokrát se jedná o lípy kolem kaple - pět na ulici K Rybníčkům a jednu na ulici Hlavní.

Není Vám to lhostejné? Nesouhlasíte. Podepište se, prosím, níže. ZACHRAŇME je pro zdravější a příjemnější klima v Oticích. Stromy nejsou staré, potřebují jen naši péči. Jsou to naše památné lípy. Děkujeme Vám.

Žádáme o co nejšetrnější přístup k vzrostlým lípám ve stromořadí v ulicích K Rybníčkům, Hlavní a Na kopci. Lípy, rostoucí jako odkaz našich předků v otické dědině zhruba jeden a půl století jsou v současnosti nejcennějším přírodním bohatstvím uvnitř obce. Jako nejstarší a největší bytosti v Oticích přispívají zejména v letních měsících ke snesitelnějším podmínkám ochlazováním a čištěním vzduchu a nezanedbatelná je i jejich estetická hodnota.

Lípy byly během svých životů nejprve poškozeny chaotickým umístěním elektrického vedení, četnými výkopy sítí, necitlivým umístěním chodníků, mohutnící automobilovou dopravou a v posledních letech bezcitnými zásahy, které vedly k zániku mnoha lip bez přijatelné náhrady vysazením nových stromů na jejich místa.

V současnosti, aniž by byl předem odborně posouzen jejich zdravotní stav, bylo nesmyslně rozhodnuto o pokácení dalších 6 stromů. Žádáme, aby kácení bylo považováno až za poslední myslitelné řešení, nikoliv aby bylo upřednostňováno jako řešení první. Zejména, když se jedná o stromy, které mohou být v polovině svých životů. Děkujeme Vám.
 

Prosím pomozte zvířatům. 90%procent populace má zvíře a takhle je stresujete. V přírodě i ňaka umřou. Prosím pomožtemi zakázat petardy Řeknu vám příběh proč chci zakázat petardy. Odbyla půlnoc a stříleli tak jsme šli skontrolovat konĕ. Přišli jsme do stáje a na zemi leží kočka. Přidem blíž a zjisime žeje mrtva.