Níže podepsaní občané, pracovníci v kultuře a představitelé odborné veřejnosti vyjadřujeme zásadní nesouhlas se způsobem, jakým Ministerstvo kultury ČR připravuje sloučení dvou významných kulturních institucí – Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) a Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS).
Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) pečuje, mimo jiné, o veškeré neprofesionální aktivity v ČR, ať je to divadlo, tanec, zpěv, film, fotografie, výtvarné umění, aktivity studentů a mládeže atd. Jsou to stovky až tisíce souborů, spolků, škol a školských zařízení a další tisíce jednotlivců, kteří svou kreativní činností podporují sociální angažovanost a komunitní soudržnost také v místech, kde absentuje profesionální kultura. Rozvíjejí sebevědomí, komunikační dovednosti a schopnost týmové práce a přispívají k bohatšímu a soudržnějšímu kulturnímu životu. Omezení podpory těchto souborů i jednotlivých osob by mělo nevratný negativní důsledek na celou společnost.
Institut umění – Divadelní ústav (IDU) pečuje o profesionální umění zejména v oblasti divadla. Zajišťuje řadu prestižních a mezinárodně významných aktivit s dlouholetou tradicí, výzkumnou činnost Kabinetu pro studium českého divadla, oddělení PerformCzech propagující české divadlo v zahraničí. Spravuje jedinečné specializované knihovny zaznamenává divadelní historii a provozuje rozsáhlou dokumentační a sbírkotvornou činnost.
Jakkoliv se může zdát činnost obou institucí obdobná, vykazuje značné rozdíly, a to jak ve svých cílech, tak i ve svém provozu.
Sloučení těchto institucí, plánované k 30. 6. 2025, je připravováno bez jakékoli předchozí odborné diskuse, bez zveřejnění analýz či studií proveditelnosti a bez předchozí konzultace s dotčenými institucemi a jejich partnery. Tento překotný a netransparentní postup vzbuzuje vážné obavy o budoucnost obou institucí a vytváří riziko nevratného poškození české kultury.
Po Ministerstvu kultury ČR požadujeme:
Vypracování a zveřejnění analýzy dopadů tohoto sloučení
Za klíčové považujeme zveřejnění důvodů a cílů transformace, analýzy přínosů a rizik, jasného časového harmonogramu a především garancí pro zachování klíčových činností. Požadujeme zahájení otevřeného dialogu s vedením a zaměstnanci obou institucí, s odbornou veřejností, mezinárodními partnery i se zástupci regionů a kulturních organizací.
Zveřejnění záměru
Kromě vyjádření, že celý proces má být vnímán jako ochrana obou institucí, není stanoven jasný cíl této transformace.
Záruky zachování podpory neprofesionální a regionální kultury
Vyjma ústního prohlášení nebyly předloženy žádné záruky kontinuity odborného servisu v oblastech neprofesionálního umění a dětských estetických aktivit.
Garance pro mezinárodní a tuzemské partnery
Mezinárodní i tuzemští partneři jsou konáním MK ČR znejistěni. Tito partneři jsou nezřídka nejen spolupořadatelé, ale také nositelé grantů a donátoři garantující nezbytné materiální zajištění významných akcí. Některé z aktivit, o které NIPOS pečuje, jsou zapsány na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO a další o tento zápis usilují. Neexistuje garance, že tato snaha o zapsání nebude tímto postupem MK ČR poškozena.
Revizi termínu rozhodnutí o sloučení NIPOS a IDU
Žádáme okamžité pozastavení procesu slučování institucí. Považujeme za nezbytné, aby byla nejprve zpracována důkladná analýza dopadů, připraven transparentní plán transformace a zajištěna kontinuita klíčových činností.
Považujeme za nepřijatelné, že o tak zásadní transformaci kulturních institucí s více než šedesátiletou tradicí je rozhodováno bez řádné přípravy a dialogu s odbornou veřejností.
Nejistota v budoucnosti NIPOS může mít dopad na všechny neprofesionální umělce. Tedy na tisíce lidí, kteří dnes a denně nezištně udržují občanskou společnost.
Děkujeme Vám za pochopení a podporu.
Otevřený dopis zaměstnanců NIPOS
Author: Michal Drtina | 677 signatures
More >====== ČESKÁ VERZE [English text follows] =====
PETICE
na podporu Institutu umění – Divadelního ústavu
Od minulého týdne přichází od kolegů z Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) zprávy o plánovaném sloučení této instituce s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS). Znepokojující na těchto kusých zprávách je rychlost, s jakou má toto sloučení proběhnout, a především pak naprosto nedostatečná a nesystematická příprava tohoto procesu. Je velice zneklidňující, jak nejasné jsou plány a jak málo jsou o procesu informováni nejen zaměstnanci, ale i partneři IDU. Situace je alarmující o to víc, že zprávy z IDU v předchozích měsících opakovaně mluví o finančních nejistotách a obavách ve věci materiálního zajištění IDU.
Nejasnosti kolem připravovaného procesu budí důvodné obavy o budoucnost IDU, a to jak o fungování vnitřní s ohledem na vědeckou, publikační a organizační činnost, tak i o fungování vnější, ve vztahu k národním a mezinárodním partnerům a organizacím.
Žádáme proto pozastavení tohoto procesu a zveřejnění zodpovědně a systematicky připraveného plánu, který zajistí kontinuální fungování IDU.
Ve hře je nejen existence IDU jako takového, ale i řada prestižních a mezinárodně významných aktivit s dlouhou tradicí, jako je světově působící Pražské Quadriennale (PQ), časopis Divadelní revue, výzkumná činnost Kabinetu pro studium českého divadla, oddělení PerformCzech propagující české divadlo v zahraničí, správa jedinečné specializované knihovny, rozsáhlá dokumentační a sbírkotvorná činnost a další. Už jen s ohledem na nejbližší významné světové události, na nichž by IDU zásadní podíl – hostování ČR na Knižním veletrhu ve Frankfurtu 2026 se spojitosti s Rokem české kultury 2026 (který zahajuje v říjnu 2025) nebo jubilejní 16. ročník Pražského Quadriennale v roce 2027 (1967–2027) – je nutné, aby organizační změny byly připraveny pečlivě, systematicky a transparentně tak, aby stabilita IDU jako mezinárodního partnera, ani činnosti IDU nebyly nijak ohroženy.
Prof. doc. Mgr. Pavel Drábek, Ph.D.
31. ledna 2025
Deklarace: Autor petice, prof. Pavel Drábek (Univerzita v Hullu, Velká Británie), je dlouhodobý externí spolupracovník IDU, jako člen ediční rady, člen soutěžních porot, kurátor a člen mezinárodního výboru PQ a expertní spolupracovník, připravující s IDU výzkumný projekt k 60. výročí Pražského Quadriennale.
====== ENGLISH VERSION =====
PETITION
in support of the Arts and Theatre Institute in Prague, Czech Republic
Since last week, worrying news have been arriving from our colleagues at the Arts and Theatre Institute (ATI) in Prague, referring to the proposed merger of ATI and the National Information and Consulting Centre for Culture (NIPOS). What is most unsettling about this fragmentary news are the speed with which this proposed institutional fusion is to take place, and the utterly insufficient and unsystematic planning of this process. It is very concerning how vague the plan is and how little information is available to both the staff of ATI and to ATI’s partners. The situation is further exacerbated by the message of recent months regarding the financial uncertainty and worries about the operational security of ATI.
The lack of clarity around the proposal raises justified worries about the future of ATI, both in the sense of its internal operations, their research, publication and organizational activites, and its external engagement: the numerous relations with national and international partners and organizations.
For this reason we call for a suspension of this process and for the publication of a responsibly and systematically prepared proposal that will ensure the continuous operation of ATI.
What is at play is not just the existence of ATI itself but also numerous prestigious and internationally significant activities of long-standing, such as the world-wide reaching Prague Quadrennial (PQ), the journal Theatre Revue (Divadelní revue), the research activities of the Department for the Czech Theatre Studies Department, the PerformCzech department that promotes Czech theatre abroad, its unique specialist library, as well as highly impactful activities of documentation and museum holdings, and others. With a view to the impending high-profile international events that ATI crucially facilitates – such as the presence of the Czech Republic as Guest of Honour at the Franfurt Book Fair 2026 in connection with the Year of Czech Culture 2026 (launching in October 2025) or the 60th anniversary edition of Prague Quadrennial 2027 (1967–2027) – it is essential to ensure that any organizational changes are prepared carefully, systematically and transparently, without any threat to the stability of ATI as an international player and partner, and to the operation of ATI itself.
Professor Pavel Drábek
31 January 2025
Declaration: The author of the petition, Professor Pavel Drábek (Univerzity of Hull, UK), is long-term external collaborator of ATI, as an editorial board member, competion panellist, PQ’s curator and member of the International Team, and an expert collaborator leading a research project bid on the occasion of 60 years of PQ.
Author: Pavel Drábek | 1004 signatures
More >Občanská petiční iniciativa
za setrvání kongregace Redemptoristů
na Svaté Hoře
My níže podepsaní občané prostřednictvím této petiční občanské iniciativy žádáme, aby členové
Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele Redemptoristé (Provincie Bratislava – Praha)
jmenovitě P. Mgr. David Horáček, CSsR., P. Mgr. Pavel Hudousek, CSsR., P. Mgr. Jan Kuník, CSsR. a P. Mgr. Krzysztof Strzelczyk, CSsR. nadále setrvali na Svaté Hoře a vykonávali zde pastorační činnost.
Žádáme, aby vedení kongregace přehodnotilo své rozhodnutí opustit po 123 letech Svatou Horu, neboť je tento řeholní řád s tak významným poutním místem, jakým Svatá Hora je, neodmyslitelně historicky spjatý.
Svatá Hora jako historická památka i jako poutní místo a duchovní instituce je významnou součástí českého duchovního a kulturního dědictví a její příběh provází dějiny města Příbrami. Svou historickou roli má zde i kongregace Redemptoristů, která významně přispěla k rozvoji a významu Svaté Hory.
Kongregace Redemptoristů je pro nás občany věřící i nevěřící, praktikující katolíky i ty, jenž na Svatou Horu rádi zajdou jen občas, neodmyslitelnou součástí nejen dějin města Příbrami, ale i běžného duchovního fungování Svaté Hory.
Rozhodnutí opustit toto významné poutní místo, které Redemptoristé nejen duchovně spravovali 123 let, když je se Svatou Horou tento řeholní řád tak pevně historicky spojen, nepovažujeme za šťastné.
Proto my všichni níže podepsaní žádáme, aby vedení kongregace Redemptoristů své rozhodnutí opustit Svatou Horu přehodnotilo a kongregace Redemptoristů na Svaté Hoře setrvala a nepřerušovala tak duchovní a historickou kontinuitu tohoto celosvětového významného centra duchovní činnosti.
Jsme přesvědčeni, že Redemptoristé ke Svaté Hoře patří a mají zde své místo a své budoucí úkoly, jimiž je zejména duchovní činnost, kterou nám zde poskytovali a poskytují.
Velice děkujeme.
Za organizační výbor petiční občanské iniciativy:
PhDr. Mgr. Jan Traxler, Věra Langová, Mgr. Ing. Pavel Švarc
Author: PhDr. Mgr. Jan Traxler | 1148 signatures
More >My, studenti a budoucí odborníci v oblasti technologií, vyzýváme k okamžitému zrušení povinné výuky české literatury na středních školách, zejména na školách technických zaměřených na IT, inženýrství a vědecký výzkum. Věříme, že místo ztráty času nad texty, které s našimi profesemi nemají žádnou přímou souvislost, bychom měli soustředit svou energii na to, co nás skutečně posune vpřed. V dnešní digitální době, kdy je technika klíčem k budoucnosti, je náš čas cenný. Proč trávit hodiny nad básněmi, které nám nic neříkají, když bychom mohli věnovat čas hlubšímu porozumění programování, algoritmům, nebo vyřešení složitějších matematických úloh? Zatímco historické romány a příběhy o činech minulých generací nás mohou obohatit, jsou dnes zcela nepodstatné pro naši profesní budoucnost. Zatímco svět kolem nás spěje k automatizaci, umělé inteligenci a novým technologickým hranicím, my bychom měli dostat šanci rozvíjet dovednosti, které nám pomohou tento svět formovat. Není přece naší povinností stát se odborníky na Kafku, když se připravujeme na vývoj nových technologií, které budou mít reálný dopad na společnost. Petice se zaměřuje na to, že by měl být výběr předmětů flexibilní, a studenti technických škol by měli mít možnost soustředit se na předměty, které odpovídají jejich kariérním cílům a osobním zájmům. Požadujeme zrušení povinné literatury a její nahrazení předměty, které nám poskytují praktické dovednosti a znalosti pro práci ve 21. století. Připojte se k nám a přestaňme plýtvat cenným časem na něco, co ve své profesní dráze nikdy nevyužijeme. Pomozte nám zaměřit se na to, co je opravdu důležité: inovace, technologie a budoucnost.
Author: Matyáš Vrbka | 3 signatures
More >Engelmannova kaple s vyobrazením Loučícího se Krista, u polní cesty ze Svárova do Okřešic zanikla za minulého režimu v 80. letech 20. století v době, kdy se o sakrální památky tvořící nezaměnitelné genius loci naší krajiny, nikdo nestaral. Pojďme tuto kapličku obnovit a opět vrátit tuto památku k rozcestí polních cest, navazující na nově vybudovanou lávku pro pěší přes hlavní silnici. Obnova zahrnuje i osazení lip a zřízení odpočinkového místa.
Pojďme přesvědčit vedení Města Česká Lípa, že obnova zaniklého kulturního dědictví a navracení krajinotvorných hodnot do okolí našeho města má smysl.
Author: Miroslav Pröller | 89 signatures
More >Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).
Jak můžete nyní pomoci vy?
Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.
Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).
Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.
Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.
Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.
V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.
Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,
Spolek Za lepší Smíchov
www.zalepsismichov.cz
www.facebook.com/zalepsismichov
Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html
Author: spolek Za lepší Smíchov | 513 signatures
More >14 . února 2025 vystoupí v Brně Marilyn Manson . Po velmi dlouhé době a ve skvělé formě . Akce se koná v brněnské hale Vodová s kapacitou 3000 míst . Vstupenky byli vyprodany za 24 hodin a požadujeme aby tato akce byla přístupná ve vetší koncertní hale v Brně ( např . Velodrom kde umělec již vystoupil v minulosti ) a dostalo se na všechny fanoušky této legendy .
Author: Barbora Štefancikova | 354 signatures
More >ŽÁDOST
dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním
My, níže podepsaní občané Statutárního města Zlína, prostřednictvím této petice žádáme zastupitelstvo, aby respektovalo naše společné přání a zmenšilo území Městské památkové zóny Zlín vytýčené vyhláškou Jihomoravského KNV ze dne 20.11.1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny, na jednu „hlavní“ či „páteřní“ ulici“ dané čtvrti (např. na Letné pouze na ulici Mostní).
Důvody našeho rozhodnutí jsou v hrubých rysech tyto:
Městská památková zóna Zlín zahrnuje téměř celé území Velkého Zlína, tj. převážnou část průmyslového zahradního města vybudovaného z velké části firmou Baťa v 1. třetině 20. století. Rozloha území Městské památkové zóny činí 430 ha. Statutární město Zlín stanovilo hlavní zásady památkové péče v Městské památkové zóně Zlín, které však nelze v současné době dodržet. Ačkoliv hlavní a obslužné komunikace protínající památkovou zónu svou velikostí neodpovídají současnému provozu a obyvatelé či návštěvníci rodinných domků nemají kde zaparkovat vozidla - pokud parkují na komunikaci, brání mnohdy průjezdu jiným vozidlům (což zejména u vozidel záchranné služby či hasičů může mít fatální následky), nelze na pozemku přináležejícím k objektu baťovského domku umisťovat kromě přístavby žádné další stavby jako např. volně stojící garáže, přístřešky, zpevněná parkovací stání atd. Stávající nepovolené dřevěné přístavby je nutno údajně chápat jako dočasnou a nezbytnou podmínku asanace nejpozději během realizace přístavby domku s tím, že pokud se občan rozhodne pro rekonstrukci domku, je součástí podmínek památkové péče i podmínka odstranění provizorní stavby. Obyvatelé se tak dostávají do neřešitelné situace – buď domek neopraví a nechají u svého jednodomku, půldomku či čtvrtdomku nevzhlednou stavbu, kterou mohou využívat jako příslušenství k svému obydlí nebo se pokusí domek opravit a dostanou se do situace, kdy budou stavět bez řádného povolení, neboť stavba nebude povolena a bude jim hrozit sankce v podobě odstranění nepovolené stavby.
Již dávno nelze říci, že by v památkové zóně byl zachován jednotný „vzhled“ domků. Původní urbanistické pojetí výstavby baťovských dělnických koloniích bylo dáno záměrem vytvořit město v zahradách. Architektonický záměr však začal brát za své v průběhu 2. světové války, kdy se začalo okolí domků využívat zemědělsky a došlo k narušení jednolitého rázu. V dnešní době je památková zóna plná stávajících a nově postavených staveb s tím, že některé stavby jsou trpěny a jiné ne – občan nemá jistotu, zda mu bude měřeno stejným metrem jako ostatním a jeho stavba bude trpěna či bude označena za stavbu v rozporu s veřejným zájmem. Město nezvládá řešit stávající problémy, a tak dochází ke sporům ohledně „černých staveb“ a často i k sousedským sporům. Co je či bylo umožněno jednomu, je zakázáno druhému. Chybí předvídatelnost a transparentnost postupu veřejných orgánů.
S ohledem na výše uvedené navrhujeme, aby byla Městské památková zóna zmenšena - zúžena na jednu „hlavní“ či „páteřní“ ulici“ dané čtvrti (např. na Letné pouze na ulici Mostní), které budou opraveny za finanční pomoci města tak, aby bylo pro budoucí generace zachováno „baťovské bydlení“ v původním duchu, kde se všem občanům bude žít dobře, nikoliv chátrající skanzen. Pevně doufáme, že jako naši volení zastupitelé budete respektovat naše přání a zasadíte se o zmenšení území Městské památkové zóny Zlín vytýčené vyhláškou Jihomoravského KNV ze dne 20.11.1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny, na jednu „hlavní“ či „páteřní“ ulici dané čtvrti (např. na Letné pouze na ulici Mostní) a pomůžete tak ke zkvalitnění života občanů svého města. Děkujeme.
Author: Petr Říha | 81 signatures
More >My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o přijetí zákazu používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.
PROČ TATO PETICE
1) Kvůli ohňostrojům je více nehod na silnicích. Dispečeři mají na Silvestra rušno, protože vyplašená divoká zvěř daleko častěji vběhne pod kola aut.
2) Kvůli ohňostrojům se v prosinci ztratí stovky zvířat. Psy a kočky můžou být hlukem z ohňostrojů vyděšeni natolik, že přeskočí plot, který nikdy dřív nepřeskočili, a zaběhnou se. V panice také často vběhnou pod auto či se jinak zraní. (Z dat, která nám poskytla společnost "Psí detektiv", víme, že za období od 29.12. 2020-3.1. 2021 se v MS kraji následkem leknutí z ohňostroje ztratilo 17 psů a 4 kočky-z toho byli 2 psi smrtelně zraněni; v období od 29.12. 2021-3.1. 2022 se zaběhlo 17 psů a 6 koček).
3) Kvůli zábavní pyrotechnice jsou v ČR raněny desítky lidí. K nejčastějším úrazům patří popáleniny a fatální poranění končetin a očí. Někteří lidé zraněním podlehnou.
4) V důsledku používání zábavní pyrotechniky vyjíždějí hasiči v prosinci ke stovkám požárů. Konkrétně na přelomu roku 2020/2021 vzniklo takto 431 požárů. Při těchto požárech bylo 5 osob usmrceno a 26 zraněno.
5) Ohňostroje způsobují škodu na majetku. Jen za 431 požárů, které se udály na přelomu let 2020/2021, vznikly škody na majetku za více než 68 milionů korun.
6) Ohňostroje stojí obrovské peníze. Jeden novoroční ohňostroj vyjde radnici na statisíce korun. Dle nás by tyto finance mohly být investovány do potřebnějších odvětví.
7) Zvířata mají mnohem citlivější sluch než lidé. Divoce žijící ptáci vylekaní hlukem prchají v panice ze svých nocovišť. Nárazy do překážek ve vysoké rychlosti pro ně pak bývají smrtelné.
Navrhovaná řešení:
-Celoroční zákaz používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.
-Alternativou můžou být např. laser show se scénickou hudbou nebo dronové show, které jsou menší hrozbou pro zvířata a životní prostředí.
Za organizaci:
OBRAZ – Obránci zvířat
Barbora Majíčková
Author: Barbora Majíčková | 103 signatures
More >Rozvoj kulturních a kreativních odvětví, včetně současného výtvarného umění a podpora jeho potenciálu patří v rámci Kulturní politiky ČR k dlouhodobý strategiím MK ČR. Jedním z důležitých aspektů je kromě internacionalizace podpora současného výtvarného odvětví formou snížení sazby DPH.
Česká republika má v porovnáním se zeměmi EU jednu z nejvyšších sazeb (21%), příklady dobré praxe nalezneme například v Německu (7%), Španělsku (4%), Francii (5,5%) a dalších zemích. Naším cílem je zdravá konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu a aktivní podporu prodeje uměleckých děl.
Pokud s naší společnou iniciativou souhlasíte, podepište prosím přiloženou petici, která bude předložena k jednání na toto tématu u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně ČR dne 31. března.
za iniciátory Trafo Gallery a HuntKastner
únor 2025
Author: Blanka Cermakova | 1 signature
More >My v petici podepsaní vyjadřujeme naši podporu myšlence na vybudování rozhledny na vrchu Kopeček (822 m n. m.) nad vesnicí Studnice u Nového Města na Moravě v kraji Vysočina, Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Díky své vysoké nadmořské výšce a geografické poloze by výhled ze zamýšlené rozhledny byl od východních Alp v Rakousku až po české Krkonoše.
Výhodou je i dopravní dostupnost, blízkost četných turistických tras, rozhledna by mohla být též i příležitostí pro podnikání v cestovním ruchu (občerstvení, ubytování) v samotných Studnicích, Novém Městě na Moravě, blízkých obcích i rozvoj turistiky v destinační oblasti Koruna Vysočiny.
Na druhou stranu by existence rozhledny v lokalitě mohla ulevit přírodní památce Pasecká skála od turistického ruchu.
Jsme přesvědčeni, že klady takového projektu daleko převyšují jeho zápory (zvýšený ruch na Studnicích) či rušení krajinného rázu CHKO. Naopak si myslíme, že správně zvolený projekt rozhledny by mohl harmonicky ladit s okolní přírodou a být ozdobou samotného vrchu, který po postupné dekonstrukci stožárů pro měření námrazy přestává být významným orientačním bodem.
Rozhledna na Kopečku u Studnic by jistě též mohla být dobrým objektem pro propagaci Vysočiny, Žďárských vrchů i Novoměstska.
Více k možné rozhledně zde: https://zdarskevrchy-vyhledy.webnode.cz/rozhledna-na-kopecku-u-studnic/
Author: Josef Humlíček | 54 signatures
More >Karel Kavale, známy YouTuber pod přezdívkou Kek_Zolotaris vytvořil novou přezdívku KEKU. My níže podepsání s novou přezdívkou nesouhlasíme a chceme návrat ke staré přezdívce, Kek_Zolotaris.
Author: Viktor Vrtilka | 1 signature
More >Hrabalova zeď vznikla v roce 1999 z dotačního programu Magistrátu hlavniho města Prahy. Připomíná nám jednoho z největších Libeňáků, Bohumila Hrabala, právě na místech, kde dříve skutečně stával Hrabalův dům, v ulici Na hrázi 24. Výtvarné pojetí zdi, které poukazuje na stále přítomného ducha Bohumila Hrabala, je dílem akademické malířky Tatiany Svatošové.
Zeď, jako svébytné výtvarné dílo zabírá plochu 333 metrů čtverečních opěrné zdi metra stanice Palmovka, kvůli které byla zbourána celá původní libeňská zástavba, kde byl i dům, ve kterém žil Hrabal.
Samotná zeď má délku 75 metrů, je v terénu, narůstá od výšky 2,6 metru až do výšky 6 metrů. V místě, kde je nejvyšší, se tyčí v nadlidském rozměru postava Hrabala. Jenom hlava má velikost přes jeden metr. Zeď je členěna do čtyř částí. Nejnižší část ztvárňuje Hrabalův vztah k výtvarnému umění. Připomíná Hrabalova oblíbeného moderního malíře Jacksona Polocka. Zeď pak pokračuje knihovnou, ve které jsou autoři, kterými se Hrabal inspiroval, jako například Lao-C´ a jeho legendární Tao te t´ing, ze kterého si Hrabal denně četl, nebo filozof a Hrabalův přítel, Josef Zumr.
V ohybech zdi pak čteme úryvky z Hrabalových textů, které se vztahují k samotné Libni.
Hrabalova zeď už 25 let láká zahraniční návštěvníky k návštěvě Libně. Můžeme se o ní dočíst v průvodcích a bedekrech o celém světě.
Toto významné dílo je však v dynamicky rozvíjející se Libni ohroženo choutkami developerů, kteří už v letech 2004-2005 navrhovali přestavbu autobusového nádraží s kancelářemi a byty, s Hrabalovou zdí však nepočítali.
I dnešní návrhy projektů existenci toho díla nereflektují a Hrabalovu zeď ve svých návrzích nezmiňují.
Vyhlášení Hrabalovy zdi kulturní památkou je jedinou možností k její záchraně a zároveň její ochraně budoucím generacím.
Author: Libuše Rudinská | 90 signatures
More >Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,
My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.
Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.
Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?
Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.
Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.
Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.
Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.
Co žádáme?
1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.
2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.
3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.
Proč na tom záleží?
Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.
Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!
Za petiční výbor:
Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.
V Praze, dne 09. 12. 2024
Author: Petr Kalla | 106 signatures
More >Petice za zajištění informační kampaně a náhradní dopravy k Petřínské rozhledně
Vážené zastupitelstvo hlavního města Prahy,
obracíme se na Vás s žádostí o zajištění opatření, která usnadní návštěvu Petřínské rozhledny v době, kdy je lanová dráha na Petřín mimo provoz. Tato oblíbená turistická atrakce je nejen významnou památkou Prahy, ale i častým cílem rodin, seniorů a zahraničních návštěvníků, kteří jsou nyní při cestě na vrchol kopce značně omezeni.
Žádáme Vás o následující kroky:
1. Informační kampaň:
• Zajistěte jasné a přehledné informace pro veřejnost o alternativních způsobech dopravy na Petřín, a to prostřednictvím online kanálů, tištěných map na zastávkách, informačních tabulí u lanové dráhy i v turistických centrech.
• Informace by měly být dostupné nejen v češtině, ale i v angličtině a dalších cizích jazycích.
2. Zřízení náhradní autobusové dopravy:
• Prostřednictvím Dopravního podniku hl. m. Prahy zorganizujte dočasnou autobusovou linku, která by zajistila přístup na Petřín. Linka by mohla vycházet například z oblasti Malé Strany (zastávka Újezd) a zajíždět do blízkosti rozhledny.
• Tato linka by mohla fungovat především o víkendech a svátcích, kdy je zájem veřejnosti největší.
Jsme přesvědčeni, že přijetí těchto opatření nejen ulehčí přístup k Petřínské rozhledně, ale také zlepší pověst Prahy jako města přívětivého vůči turistům a místním obyvatelům.
Děkujeme Vám za zvážení této petice a za Vaši snahu o zlepšení dostupnosti jedné z ikonických pražských památek.
S úctou,
David Soukup, obyvatel Prahy 1 a provozovatel bistra I LOVE YOU na Petříně
Author: David Soukup | 24 signatures
More >Petice za zachování Českého centra v Athénách
My, níže podepsaní, vyjadřujeme touto peticí svůj nesouhlas s plánovaným zrušením Českého centra Athény (ČCA) k datu 31. 12. 2024 a podporujeme jeho zachování.
Považujeme tento krok za negativní z následujících důvodů:
Uzavření jakéhokoliv Českého centra představuje významnou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci na poli mezinárodních vztahů. Tato centra se během let stala vzorem pro další státy a velmi často fungují jako jediné skutečně efektivní a spolehlivé české instituce v zemích, kde působí po celém světě.
ČCA si vybudovalo výrazné postavení v kulturním prostředí Řecka, kolébky kultury a civilizace, obrátilo pozornost na kulturní dědictví naší země, se kterou ho pojí silné historické vazby. Upevnilo vzájemné vztahy díky stovkám kulturních akcí po celé zemi, jak na pevnině, tak na řeckých ostrovech. Navázalo pevná a trvalá partnerství s předními kulturními institucemi jako jsou prestižní nadace, muzea, galerie, divadla, univerzity, desítky festivalů, magistráty, filmové kluby, kulturní instituty či ambasády jiných zemí. Každoročně prezentuje to nejlepší z české tvorby i historie napříč širokou škálou oblastí jako je umění, hudba, kinematografie, věda, literatura, kreativní průmysl aj.
Jeho role je klíčová pro účast řady českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků, vědců a dalších odborníků na místních akcích a projektech, kterým centrum poskytuje veškeré zázemí, péči, podporu a propojení s důležitými řeckými partnery a regiony.
ČCA splňuje nadmíru dobře své poslání: výrazně posiluje pozitivní obraz Česka v Řecku jako moderní a vyspělé země, která si váží sama sebe i vzájemných vztahů s evropskými zeměmi a je důležitým nástrojem české veřejné diplomacie.
Bohatá činnost centra přesahuje do oblastí jako je turismus či vzdělávání a výrazně se podílí na vynikajících vztazích mezi Českem a Řeckem. Proto je také vysoce oceňováno řeckými osobnostmi i instituty veřejného života z politické i kulturní oblasti.
Uzavření ČCA by přineslo, kromě minimálních finančních úspor, velmi negativní dopad, vyvolalo pochyby o vzájemné úctě mezi oběma zeměmi, narušilo navázaná partnerství a vedlo k výraznému ochabnutí propagace české kultury v zahraničí. Ani případný argument o potřebě finanční úspory by nebyl relevantní, neboť centrum zastupuje jediná osoba Ing. Kuligová, pracující ve velice skromných ekonomických podmínkách, mnoho let v Řecku etablovaná, s nenahraditelnými osobními zkušenostmi a kontakty i na místní donátory, díky nimž dochází k významné úspoře státních prostředků.
Tato petice se připojuje k řadě podpůrných emailů z obou zemí, které apelují na zachování tohoto profesionálního a aktivního kulturního centra. Bude předána na Ministerstvo zahraničí ČR a na Ústředí Českých center v Praze.
Děkujeme Vám za pochopení a spolupráci.
Milli Janatková, hudebnice a vizuální umělkyně, pedagožka
Jan Páleníček, hudebník, Smetanovo Trio, Česká kultura, z.s.
...
Αίτηση για τη Διατήρηση του Τσεχικού Κέντρου στην Αθήνα
Εμείς, οι υπογράφοντες, εκφράζουμε την αντίθεσή μας στην προγραμματισμένη κατάργηση του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας (TKA) στις 31 Δεκεμβρίου 2024 και υποστηρίζουμε τη συνέχιση της λειτουργείας του.
Θεωρούμε αυτή την απόφαση αρνητική για τους εξής λόγους:
Το ΤΚΑ, ως ένα από τα πιο δραστήρια και αξιόπιστα ινστιτούτα, έχει εδραιώσει αδιαμφισβήτητα μια ισχυρή θέση στο πολιτιστικό τοπίο της Ελλάδας, της κοιτίδας του πολιτισμού, μία χώρα με την οποία η Τσεχία συνδέεται με ισχυρούς ιστορικούς & πολιτισμικούς δεσμούς.
Μέσα από εκατοντάδες πολιτιστικές εκδηλώσεις σ’ όλη τη χώρα, τόσο στην ηπειρωτική Ελλάδα όσο και στα νησιά, έχει ενισχύσει τις διμερείς σχέσεις και έχει δημιουργήσει σταθερές και μακροχρόνιες συνεργασίες με κορυφαίους πολιτιστικούς και εκπαιδευτικούς φορείς, όπως ιδρύματα, μουσεία, θέατρα, πανεπιστήμια, φεστιβάλ, δημοτικές αρχές, κινηματογραφικές λέσχες, πολιτιστικά ινστιτούτα και πρεσβείες άλλων χωρών. Προβάλλει τον πλούσιο τσεχικό πολιτισμό στην Ελλάδα και συνδέει με μοναδικό τρόπο τις δύο χώρες μας σε διάφορους τομείς, π.χ. καλές τέχνες, μουσική, κινηματογράφος, επιστήμες, λογοτεχνία, εκπαίδευση κ.α.
Ο ρόλος του είναι καθοριστικός στην επικοινωνία και συνεργασία μεταξύ Τσέχων και Ελλήνων καλλιτεχνών, συγγραφέων, σκηνοθετών, ακαδημαϊκών, επιστημόνων και άλλων ειδικοτήτων.
Το ΤΚΑ εκπληρώνει με τον καλύτερο δυνατό τρόπο την αποστολή του ως αναντικατάστατο εργαλείο της δημόσιας διπλωματίας, ενισχύοντας σημαντικά τη θετική εικόνα της Τσεχίας στην Ελλάδα και το αντίστροφο και δημιουργώντας αυξημένο ενδιαφέρον για την Τσεχία στο ελληνικό κοινό. Ως εκ τούτου, χαίρει ιδιαίτερης εκτίμησης σε προσωπικότητες και θεσμούς της δημόσιας ζωής, τόσο στον πολιτικό όσο και στον πολιτιστικό τομέα.
Η κατάργηση του ΤΚΑ θα αποτελέσει αρνητικό βήμα, προκαλώντας αμφιβολίες για τον αμοιβαίο σεβασμό μεταξύ των δύο χωρών, διαταράσσοντας τις υπάρχουσες συνεργασίες και οδηγώντας σε σημαντική μείωση της εκπροσώπησης του τσεχικού πολιτισμού στην Ελλάδα.
Η παρούσα αίτηση προστίθεται σε σειρά υποστηρικτικών email από τις δύο χώρες, και απευθύνει μια έκκληση για τη διατήρηση του κέντρου στην Ελλάδα.
Θα παραδοθεί στο ΥΠΕΞ της Τσεχικής Δημοκρατίας και στην Κεντρική Διεύθυνση των Τσεχικών Κέντρων στην Πράγα.
Σας ευχαριστούμε για την κατανόηση και τη συνεργασία σας.
Milli Janatková, μουσικός, εικαστικός και εκπαιδευτικός
Jan Páleníček, μουσικός, Smetana Trio, Czech Culture, z.s.
Author: Mgr. Milli Neubert Janatková | 285 signatures
More >My, níže podepsaní, jsme pro zachování Českého centra v Nizozemsku a touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s jeho plánovaným zrušením k 31. 12. 2024.
Vedou nás k tomu následující důvody.
(De Nederlandse vertaling vindt u onder Tsjechische tekst)
Uzavření jakéhokoliv Českého centra znamená velkou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci s jinými státy. Jejich existence se postupem času stala vzorem i pro další státy a velmi často jde o jediné opravdu fungující a spolehlivé organizace z celé oblasti střední a východní Evropy.
České centrum v Nizozemsku dokázalo vybudovat rozsáhlou síť kontaktů a partnerství s místními festivaly ve všech žánrech, s nejrůznějšími kulturními institucemi (muzea, galerie, artová kina, nakladatelství, knihovny, debatní centra), školami, univerzitami a komunitními centry. Významně se zapojuje do činnosti nizozemského klastru EUNIC, evropské sítě národních kulturních institutů. Centrum podporuje kulturní aktivity po celém Nizozemsku, od Amsterdamu přes Enschede až po Groningen a Maastricht, a jeho podpora je klíčová pro účast českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků a dalších odborníků na místních akcích a projektech.
Za tři dekády svého působení zorganizovalo České centrum stovky akcí a poskytlo zázemí mnoha českým tvůrcům, vědcům i studentům, kteří zde našli veškerou potřebnou podporu a kontakty. Na jeho aktivity je napojena také česká krajanská komunita v Nizozemsku, včetně studentů a odborníků, pro které centrum zůstává zásadním spojením s českou kulturou.
Každoročně České centrum podporovalo českou účast například na Mezinárodním filmovém festivalu Rotterdam, na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA Amsterdam, na festivalu Eastern Neighbours Film Festival, na mezinárodním designovém Dutch Design Week v Eindhovenu, na mnoha hudebních festivalech, podpořilo vydávání české literatury v nizozemštině. Významná je i realizace rozsáhlého murálu od českého umělce v Bredě.
České centrum také dlouhodobě spolupracuje s Muzeem Komenského v Naardenu. Pečuje o odkaz Františka Škroupa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka nebo československých letců RAF, kteří zde za války přišli o život.
Uvedená rozsáhlá činnost Českého centra má významný podíl na dnešních vynikajících vztazích mezi Českou republikou a Nizozemskem. Dokladem toho je i fakt, že zdejší České centrum vysoce oceňují mnohé nizozemské instituce a osobnosti veřejného života.
Uzavření Českého centra v Nizozemsku by zkrátka bylo krajně nešťastným krokem. Žádáme Vás naléhavě o jeho zachování.
Adresováno:
Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha
Jitka Pánek Jurková Ph.D. generální ředitelka, Česká centra, Václavské náměstí 816/49, 110 00 Praha
Sepsali:
Hana a Jan Beránkovi, Bart Poesiatstraat 35 1069 RV Amsterdam, The Netherlands
Významní signatáři a podporovatelé Českého centra:
Albert Jan Postma – honorární konzul pro nizozemské provincie Groningen, Frísko a Drenthe
Kees Mercks - bývalý docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny
Dennis Elbers – ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda
Rada Sesic – bývalá ředitelka filmového festivalu Eastern Neighbours
Dr. Eva Moraal - ředitelka Muzea Komenského v Naardenu
Vladimír Dzuro – kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku
Markéta Dočekalová – spisovatelka, autorka knihy „Kde domov můj?“ – rotterdamský příběh Františka Škroupa
Jaroslav Rudiš – spisovatel
Petr Kopecký – profesor politologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku
Patrik Antczak – umělec, autor murálu v Bredě
Jan Beránek – ředitel programu Energie v Greenpeace International Amsterdam, autor knihy o osudech Baťovců v Singapuru
Postupně budeme přidávat další významné sosobnosti, které petici podepíší
Partneři Českého centra Nizozemsko:
EUNIC - European Union National Institutes for Culture
Muzea a galerie – Kunsthal Rotterdam, Kunstmuseum Haag (Gemeentemuseum) + Fotomuseum, Nederlands Fotomuseum Rotterdam, Anne Frank Huis, Comenius Museum Naarden, Affiche museum Hoorn, Odapark, Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen
Radnice – například Naarden, Amsterdam, Rottedram, Den Haag, Groningen, Eindhoven
Knihovny a nakladatelství – například centrální knihovny Amsterdam, Rotterdam, Den Haag
Univerzity – Leiden, Amsterdam, Rotterdam, Groningen, Wageningen
Debatní a komunitní centra po celém Nizozemsku
Artová kina – EYE, Filmhuis Den Haag, Filmhuis Delft, LantarenVenster, KINO, Zienema – VERA Groningen, Filmtheater 't Hoogt Utrecht, Movie W Wageningen
Festivaly - IFFR – Mezinárodní filmový festival Rotterdam, IDFA – Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Dutch Design Week Eindhoven, Fashionclash Maaastricht, Oude Muziek Festival, Huygens Festival, Graphic Matters, Eastern Neighbours Film festival, Crossing Border, Go Short, Kaboom (dříve HAFF), Film by The Sea, Opera Dagen Rotterdam, Woordnacht, Microfestival Dordrecht, Eurosonic Noorderslag, Blind Walls Film Fest, Das Mag Festival, FotoFestival Naarden
Co o spolupráci s Českým centrem Nizozemsko řekli:
„Víc jak 30 let jsem žil v zahraničí a pracoval pro OSN, nejprve pro ICTY v Den Haagu, poté ve Vídni a posledních 17 let v New Yorku. Po vydání mé knihy Vyšetřovatel jsem měl možnost se seznámit s prací českých center a to zejména v New Yorku, Londýně a Den Haagu. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že česká centra mají zcela zásadní význam pro šíření kulturních informací o České republice, což významně napomáhá k tomu, aby se Česko vrátilo na mapu světa jako kulturně vyspělá země. Práce centra v Nizozemí je profesionální a věřím, že finanční prostředky na jeho provoz jsou v tomto směru vynaloženy velmi efektivně. Běžně se nevyjadřuji k podobným rozhodnutím, ale v tomto případě si myslím, ze zrušení Českého centra v Nizozemsku je rozhodnutí chybné a doufám, že je možné jej ještě přehodnotit.“
Vladimír Dzuro - kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku
"Uzavření Českého centra v Nizozemsku by byla velká rána a také ztráta. Pro českou kulturu a propagaci naší země toho v Nizozemsku nikdo nedělá tolik, jako oni."
Jaroslav Rudiš - spisovatel
„České centrum Rotterdam je velmi aktivní v propagaci českých kulturních událostí v Ņizozemsku. Rád bych jeho pracovníkům poděkoval za nadšení a finanční podporu, která tyto aktivity umožňuje. A také za to, že se osobně všech aktivit účastní. Bez této podpory by se řada kulturních událostí vůbec neuskutečnila nebo by se jim nedostalo dostatečné pozornosti."
Kees Mercks - docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny
„České centrum Rotterdam bylo hnací silou naší úspěšné kulturní výměny. Vytvářet hodnotná propojení a umožnit umělcům dělat nejlíp to, co umí. Byla radost spolupracovat s tak zanícenými profesionály."
Dennis Elbers - ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda
Nederlandse vertaling:
Petitie voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland
Wij, ondergetekenden, zijn voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland en door middel van deze petitie spreken wij ons uit tegen de geplande sluiting op 31 december 2024.
Wij zijn tegen de sluiting om de volgende redenen.
De sluiting van een Tsjechisch Centrum betekent een groot en onvervangbaar verlies voor de Tsjechische cultuur in en de betrouwbare samenwerking met andere landen. In de loop der tijd is het bestaan van de Tsjechische Centra een voorbeeld geworden voor andere landen. In veel gevallen zijn deze centra de enige goed functionerende en betrouwbare organisaties van de hele regio Midden- en Oost-Europa.
Het Tsjechisch Centrum in Nederland is erin geslaagd een uitgebreid netwerk van contacten en partnerschappen op te bouwen met lokale festivals in alle genres, met diverse culturele instellingen (musea, galeries, filmhuizen, uitgeverijen, bibliotheken, debatcentra), scholen, universiteiten en buurthuizen. Het is in belangrijke mate betrokken bij het Nederlandse EUNIC-cluster, een Europees netwerk van nationale culturele instellingen. Het Centrum ondersteunt culturele activiteiten in heel Nederland, van Amsterdam tot Enschede, van Groningen tot Maastricht, en zijn steun is cruciaal voor de deelname van Tsjechische kunstenaars, schrijvers, filmmakers, academici en andere professionals aan lokale evenementen en projecten.
In de drie decennia dat het Tsjechisch Centrum actief is, heeft het honderden evenementen georganiseerd en een uitvalsbasis geboden aan vele Tsjechische kunstenaars, wetenschappers en studenten, die hier alle steun en alle contacten vonden die ze nodig hadden. De Tsjechische expatgemeenschap in Nederland, waaronder studenten en professionals, is ook actief betrokken bij het centrum. Voor hen is het een onmisbare schakel met de Tsjechische cultuur.
Het Tsjechisch Centrum ondersteunt jaarlijks de Tsjechische deelname aan het IFFR - International Film Festival Rotterdam, het documentaire filmfestival IDFA Amsterdam, het ENFF - Eastern Neighbours Film Festival, de Dutch Design Week in Eindhoven, vele muziekfestivals en de uitgave van Tsjechische literatuur in Nederlandse vertaling. Een ander belangrijk project is de realisatie van een groot formaat muurschildering door een Tsjechische kunstenaar in Breda.
Het Tsjechisch Centrum werkt ook al lange tijd samen met het Comenius Museum in Naarden. Het draagt zorg voor de nalatenschap van František Škroup, J. A. Komenský/Comenius, T. G. Masaryk en de Tsjecho-Slowaakse RAF-piloten die hier begraven liggen.
De uitgebreide en zeer diverse activiteiten van het Tsjechisch Centrum hebben in belangrijke mate bijgedragen aan de uitstekende betrekkingen tussen Tsjechië en Nederland vandaag de dag. Dit blijkt ook uit het feit dat het Tsjechisch Centrum door veel Nederlandse instellingen en publieke figuren hogelijk wordt gewaardeerd.
Sluiting van het Tsjechisch Centrum in Nederland betekent kortom een verarming van de cultuur in Nederland in het algemeen en de Tsjechische cultuur in het bijzonder. Wij doen daarom een dringend beroep op u het te behouden.
Author: Hana Beránková | 973 signatures
More >My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.
Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.
Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.
Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!
Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!
Author: Petr Peřina | 597 signatures
More >My, níže podepsaní občané, žádáme o výměnu sochy svatého Václava, která se nachází na Václavském náměstí v Praze, za sochu Blaze z populární videohry Minecraft.
Návrh:
- Socha Blaze – Nová socha Blaze bude 5x větší než aktuální socha svatého Václava.
- Dynamické efekty – Každou hodinu bude z nové sochy Blaze šlehat plameny.
- Zvukové efekty – Socha bude pravidelně vydávat originální zvuky Blaze z videohry Minecraft.
Nápis – Na podstavci sochy bude vyryt text: "V Praze je Blaze".
Důvody:
- Minecraft je celosvětově uznávaná a oblíbená hra, kterou hrají miliony lidí, včetně mnoha občanů České republiky.
- Výměna sochy přinese moderní a zábavný prvek do historického centra města, který bude přitahovat jak domácí, tak zahraniční turisty.
- Interaktivní prvky, jako jsou zvukové a vizuální efekty, přinesou do města nový rozměr umění a zábavy.
- Tato socha by se stala ikonou moderní doby a symbolem spojení tradic s technologiemi.
Jaké změny přinese nová socha Blaze:
- Přiláká mladší generace a nadšence do videoher.
- Zajistí nové turistické příležitosti a marketingový potenciál pro město.
- Oživí Václavské náměstí a poskytne nový důvod pro návštěvu tohoto místa.
Svým podpisem vyjadřujete podporu této modernizaci a věříte, že socha Blaze se stane novým symbolem Prahy, který bude hrdě stát vedle tradičních památek.
Author: Viktor Macalík | 1 signature
More >Již moc douho pozorujeme, jak se toto posvátné dílo promítá v ty nejméně svaté dny. V létě? V září? Co je za blbost! Říkáme STOP. Chceme se kochat Rocky Horror v ten správný měsíc - měsíc Halloweenu. Navíc říkáme STOP jednomu samotnému vyprodanému promítání. Co my ostatní? Rocky Horror na Halloween! Rocky Horror všem!
Author: Ella Katrovasová | 1 signature
More >