Petice proti bytovému domu 213 podpisů chybí 787

Petice proti bytovému domu

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod

a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Vážení,

my, níže podepsaní občané prostřednictvím této petice důrazně protestujeme proti záměru výstavby vysokopodlažní obytné budovy na pozemcích parc.č. 813/7 a 814/7, v katastrálním území Písek, označených v územním plánu Města Písek značkou P1-12, dle záměru společnosti ENERGY Čenkov s.r.o.. Žádáme zachování původní urbanistické koncepce rodinných domů, případně řadových rodinných domů. Jsme proti jakékoliv další zástavbě porušující vyváženost tohoto harmonického celku. Jsme proti nahrazování občanské vybavenosti nedomyšlenou obytnou výstavbou na stabilizovaném území. Jsme proti jakékoliv další zástavbě porušující vyváženost tohoto harmonického celku. Nesouhlasíme s realizací této příliš intenzivní zástavby a s přivedením další dopravní zátěže do území Václavského předměstí – Nezamyslova ul. souvisejícím zhoršením životního prostředí. Realizací záměru dojde k významnému nárůstu dopravy. Máme obavy z prohloubení deficitu parkování v okolí záměru. Máme důvodné obavy z nedostatečné kapacity bilance spotřeby vod a bilance odvodu splaškových vod v uvedené lokalitě.

 Žádáme proto samosprávu, aby aktivně hájila zájmy místních občanů na zachování urbanistické koncepce bez dalších obytných vysokopodlažních budov a to schválením příslušné změny územního plánu na ploše P1-12 indexem BI2 – plochy bydlení v rodinných domech, dále jen „PETICE PROTI BYTOVÉMU DOMU“.

Děkujeme

Za petiční výbor:

Pavel Tejnor, Neklanova 374, 397 01 Písek

Ladislav Šabat , Nezamyslova 396, 397 01

Bc. Zdeněk Kostohryz, Neklanova 435, 397 01 Písek

 

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány ve smyslu ustanovení §5, písm. 1 zák. č. 85/1990 Sb. je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru.

Autor: Zdeněk Kostohryz | 213 podpisů

Více >
Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262 150 podpisů

Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

 

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

Autor: Svazek obcí Malá Haná | 150 podpisů

Více >
Petice za záchranu Roklanské chaty 5089 podpisů chybí 4911

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 5089 podpisů

Více >
Petice proti rušení osobních vlaků Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice - Chornice/Dzbel 422 podpisů chybí 578

Petice proti rušení osobních vlaků Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice - Chornice/Dzbel

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením osobní železniční dopravy na trati číslo 262, o které usiluje vedení Jihomoravského kraje a již se zrušeným železničním spojením Pardubickým krajem z dřívějších let na trati 017:

 

Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:

 

262 Boskovice - Velké Opatovice (zastavení železniční dopravy od 6/2023

017 Velké Opatovice - Chornice - Moravská Třebová/Dzbel (Moravská Třebová - Chornice - Dzbel) víkendový provoz, (Chornice - Velké Opatovice) bez osobní železniční dopravy.

 

 

Rušení vlakových spojů jak je známo z dřívějších let v Pardubickém kraji obyvatelstvu Chornicka, Jevíčska, Moravskotřebovska a Konicka přineslo spíše problémy. Ať už jsou to cesty za prací, vzděláním, kulturou. Bohužel alternativní nahrazení autobusovou dopravou je nedostačující a nikdy plně zrušené spojení nenahradilo.

 

Chornice jakožto přestupní stanice do dvou největších měst České republiky přišla před 10 lety ze dne na den o více než 130 letý každodenní ruch a nulové vlakové spojení kamkoliv ve všední dny. Bohužel za pomoci Pardubického kraje, který zamezil možnost lidem cestovat adekvátním železničním spojením. Zachoval aspoň už tak velmi bídné víkendové spojení z České Třebové do Dzbelu, které si své cestující kupodivu po několika letech odmlky našlo.

 

Mnoho obyvatel v současné době volá po obnovení provozu i ve všední dny, které Pardubický kraj nelítostně zrušil téměř bez náhrady. V dnešní době kdy panuje doba zeleného cestování a především vlna nekonečného zdražování se není čemu divit, že lidé chtějí místo auty, cestovat alternativní dopravou.

 

Nicméně Jihomoravský kraj má v plánu stejnou scenérii jako kraj výše zmíněný a to úplné zastavení železniční dopravy v úseku Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice. Bohužel kraj apeluje na nízký počet cestujících v dotčeném úseku. Tato trať nikdy neměla v době plného provozu potenciál místní, ale spíše páteřní. Lidé vlaky cestovali po trati 262/017 především z odlehlých obcí do měst za prací a školou. Zrušením spojů na hranicích krajů se jim zamezila možnost osobního rozvoje a také rozvoj celé dotčené oblasti všech obyvatel.

 

V případě vybudování takzvané Boskovické spojky vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení regionu Konicka, Chornicka, Moravskotřebovska a Jevíčska. Za předpokladu, že se železniční spojení obnoví a vytvoří se dopravní model s adekvátními návaznostmi.

 

Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou nejméně v rozsahu jízdního řádu 2021/2022 i do budoucna na trati 262 ( Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice )


2) Obnovení v co nejkratším možném čase vlakového spojení v úseku: Velké Opatovice - Chornice - Moravská Třebová - (Česká Třebová) a Chornice - Dzbel - (Prostějov) ve všední dny nejméně v počtu potřebných spojů k zajištění odvozu obyvatel do práce/školy/lékaři bez nutnosti několika přestupů autobusy a zbytečného zajíždění z místa bydliště a tím prodlužování své cesty.

Autor: Martin Tomášek | 422 podpisů

Více >
Petice za záchranu přírodního parku Drahaň-Troja 9 podpisů chybí 9991

Petice za záchranu přírodního parku Drahaň-Troja

V příštích letech hrozí nenávratné poškození velké části přírodního parku Drahaň-Troja a jedinečných přírodních památek na severu Prahy šestiproudou transevropskou dálnicí. My, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s vedením dálnice D0 skrz přírodní park Drahaň-Troja a požadujeme posouzení a realizaci udržitelných dopravních alternativ.

 

Přírodní park Drahaň-Troja leží na pravém břehu Vltavy v katastru Bohnic, Čimic a Dolních Chaber. Nachází se zde několik vyhlášených přírodních památek - Zámky, Bohnické údolí, Salabka, Havránka, Velká skála, Čimické údolí - a také prehistorické hradiště Zámka. Přírodní park je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. V jeho sousedství nalezneme evropsky významnou lokalitu Kaňon Vltavy u Sedlce, která je součástí soustavy Natura 2000. Vyznačuje se bohatstvím otevřených skalních společenstev se vzácnou faunou a flórou. Na levém břehu Vltavského kaňonu se nachází přírodní památka Sedlecké skály a přírodní rezervace Roztocký háj. Přírodní park Drahaň-Troja zároveň slouží jako rekreační zázemí pro desítky tisíc obyvatel Prahy.

 

Tato nesmírně cenná krajinná oblast je ohrožena zastaralým a nevhodným záměrem Pražského okruhu D0, který je součástí transevropské dopravní sítě. Jedná se o hybridní komunikaci pro místní, příměstskou a tranzitní nákladní dopravu, která nezohledňuje aktuální kontext, potřebu udržitelného rozvoje města a ochrany životního prostředí. Realizace této nekoncepční, škodlivé a extrémně nákladné stavby by vedla k výraznému nárůstu dopravy v pražské aglomeraci a způsobila by nenávratné poškození přírodního parku Drahaň-Troja, Vltavského kaňonu a vzácných přírodních památek na severu Prahy. Zároveň by došlo ke zhoršení kvality života obyvatel na území několika městských částí a obcí, které jsou již nyní vystaveny negativnímu vlivu letecké dopravy. Již v rámci procesu EIA 2001-2002 byl tento záměr hodnocen velmi kriticky ze strany několika odborných institucí a Česká inspekce životního prostředí jej dokonce označila za nepřijatelný.

 

Požadujeme následující:

1. Posoudit a realizovat udržitelné alternativy pro tranzitní (nákladní) dopravu mimo území hlavního města Prahy.
2. Posoudit a realizovat řešení městské a příměstské dopravy v souladu s Koncepcí městské a aktivní mobility ČR 2021-2030 a Klimatickým závazkem hl. města Prahy.
3. Podpořit rozvoj přírodního a rekreačního zázemí přírodního parku Drahaň-Troja.

 

Pevně věříme, že se podaří nalézt efektivní řešení, které bude ohleduplné k lidem, městu a přírodě.

 

--------------------------------------------------------------------
Bližší informace naleznete zde:
 

Přírodní park Drahaň-Troja
https://portalzp.praha.eu/public/c4/6f/85/1727142_422100_letak_pp_drahan.pdf

Kaňon Vltavy u Sedlce

http://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/natura-2000/soustava-natura-2000-na-uzemi-prahy/kanon-vltavy-u-sedlce/

Historická krajina versus dálnice

https://rozumnadoprava.cz/historicka-krajina-versus-dalnice/

Popis a vizualizace úseku D0 518 (Ruzyně- Suchdol)

https://rozumnadoprava.cz/sokp518/

Popis a vizualizace úseku D0 519 (Suchdol – Březiněves)

https://rozumnadoprava.cz/SOKP519/

Dálnice D0 je v rozporu se strategickými dokumenty a klimatickými závazky

https://rozumnadoprava.cz/dalnice-v-rozporu-se-zavazky/

 

Autor: Lenka Hornychová | 9 podpisů

Více >
Výzva k dekriminalizaci trestní drogové politiky a ukončení války proti drogám v ČR 2878 podpisů

Výzva k dekriminalizaci trestní drogové politiky a ukončení války proti drogám v ČR

My, níže podepsaní, se jako odborníci na závislosti a na léčbu lidí se závislostmi, ale především jako občané, obracíme na kompetentní orgány, aby ukončily nadměrnou a nežádoucí kriminalizaci lidského jednání spojeného s užíváním a s nakládáním s psychoaktivními látkami.

K této výzvě nás motivuje přísný přístup a postup orgánů činných v trestním řízení a posuzování soudů v kauzách, které dle našeho názoru vykazují znaky nízké společenské nebezpečnosti, jako jsou veřejně známé kauzy Dušana Dvořáka, Roberta Veverky a magazínu Legalizace, rodiny Koláčných, manželů Kordysových,[1] Lukáše Chudého a další podobné kauzy.

Jsme přesvědčeni, že současná trestní politika směrem k tzv. omamným a psychotropním látkám (OPL), je přepjatá a jako taková je nelegitimní a neproporcionální. Nakládání s velmi malými množstvími OPL v řádu gramů nebo v řádu několika rostlin konopí, nakládání s OPL v pomáhajícím kontextu nebo v kontextu samoléčby je trestáno odnětím svobody často i v délce několika let, zatímco obdobné nakládání s jinými psychoaktivních látkami, které vykazují mnohem vyšší zdravotní a společenskou nebezpečnost, jako jsou alkohol nebo tabák, je legální, tolerované, propagované v reklamách a nedovolené jednání s nimi spojené je postihováno relativně velmi mírně. Takový nerovnoměrný přístup je dále neakceptovatelný z hlediska lidské svobody a lidských práv a také neodůvodnitelný z vědeckého hlediska. Přemíra represe v oblasti drogové politiky je podle nejlepších dostupných důkazů spojena se zbytnými negativními zdravotními a sociálními dopady a s poklesem blahobytu občanů. Taková trestní politika je také v rozporu s principy národní strategie v oblasti závislostí, ke kterým patří důraz na ověřená fakta, vyváženost, míra regulace podle společenské nebezpečnosti látky, dodržování lidských práv, apod. Pro svá tvrzení jsme připraveni poskytnout nezbytné důkazy.

Vyzýváme proto:

Vládu ČR, aby urychleně projednala otázku trestní politiky vůči OPL, resp. aby pověřila své ministry a příslušné poradní orgány, především Radu vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, Radu vlády pro lidská práva, Národního koordinátora pro protidrogovou politiku a Zmocněnkyni vlády pro lidská práva, aby připravili návrhy na zmírnění trestní politik vůči OPL v právním řádu ČR.
Předsedu vlády ČR, který je zároveň předsedou Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí a Rady vlády pro lidská práva, aby věnoval otázce dekriminalizace drogové trestní politiky pozornost, a to zejména s ohledem na princip politiky založené na důkazech a s ohledem na otázky lidské svobody a lidských práv.
Prezidenta ČR, aby zvážil udělení milosti v kauzách, ve kterých dochází k přemrštěné kriminalizaci občanů ve spojení s nakládáním s OPL, zejména v těch kauzách, ve kterých není poškozených nebo obětí kromě samotných stíhaných osob.
Orgány činné v trestním řízení, aby zvážily zákonné možnosti přerušení, odklonu či zastavení trestního stíhání v bagatelních drogových kauzách. Vyzýváme také orgány činné v trestním řízení, aby nezneužívaly svých pravomocí a svého postavení při vyrábění drogových kauz či zvyšování trestů v drogových kauzách, ve kterých není poškozených nebo obětí kromě samotných stíhaných osob.
Obecné soudy a Ústavní soud, aby posoudily ústavnost zákonných ustanovení spojených s nedovoleným nakládáním s OPL s ohledem na principy ústavnosti, legitimity, proporcionality a subsidiarity práva.
Vládu, Parlament a kraje, aby v rámci svých zákonodárných pravomocí provedly žádoucí změny směrem k dekriminalizaci trestní drogové politiky ČR.

Tato výzva je otevřená a bude zveřejněna na webové stránce e-petice.cz.

 

[1] https://www.kauza-ayahuasca.cz/

 

Dne 12.06.2022

Signatáři:

doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., lékař, epidemiolog, ředitel pro výzkum a vzdělávání Společnosti Podané ruce, VŠ pedagog, člen výboru Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP (SNN ČLS JEP)
MUDr. Jakub Minařík, lékař, psychiatr, VŠ pedagog, předseda výboru SNN ČLS JEP
Mgr. Helena Rampachová, předsedkyně Rady Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS)
MUDr. Andrea Miklovičová, lékař, psychiatr, specialista pro léčbu návykových nemocí, členka výboru SNN ČLS JEP
doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc., EMPH, KCLJ, lékař, psychiatr a psychoterapeut, specialista pro léčbu návykových nemocí, VŠ pedagog, člen výboru SNN ČLS JEP
MUDr. Jiří Dolák, lékař, psychiatr, odborný ředitel Společnosti Podané ruce, člen výboru SNN ČLS JEP
PhDr. Josef Radimecký, M.Sc., Ph.D., terapeut, adiktolog, místopředseda Rady APAS
Michal Němec, MBA, systemický terapeut, ředitel společnosti PREVENT 99, viceprezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky pro služby sociální prevence, místopředseda Asociace Dítě a rodina
Mgr. Lukáš Carlos Hrubý, psycholog, terapeut, supervizor, kouč, lektor, odborný ředitel Společnosti Podané ruce
Bc. Martin Boxan, kouč, supervizor, lektor, provozní ředitel Společnosti Podané ruce
Mgr. Tomáš Harant, psycholog, terapeut, ředitel Sekce pro léčbu závislostí PREVENT 99
prim. MUDr. Adéla Stoklasová, náměstkyně pro léčebně preventivní péči Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, členka výboru SNN ČLS JEP

Autor: Viktor Mravčík | 2878 podpisů

Více >
Memorandum o ochraně lidí s postižením před násilím 5 podpisů chybí 9995

Memorandum o ochraně lidí s postižením před násilím

My, lidé s postižením, představitelé organizací zdravotně postižených a organizací pracujících s lidmi s postižením, na základě aktuálních poznatků z praxe a výzkumu upozorňujeme na nedostatečnou ochranu lidí s postižením před obecným a předsudečným násilím.

Vyzýváme společnost, instituce i jednotlivce ke společnému úsilí o vytváření prostředí, ve kterém budou podporována, chráněna a prosazována lidská práva a základní svobody lidí s postižením, včetně práva na ochranu před diskriminací a všemi formami násilí.  

Toto úsilí musí být vždy prováděno se zapojením lidí se zdravotním postižením a s respektem k jejich důstojnosti, nezávislosti a rovnosti.

 

I. 

Lidé s postižením čelí častějšímu napadání než lidé bez postižení. Například nedávno provedený výzkum zjistil, že 17 % lidí s postižením zažilo v posledních 5 letech fyzické násilí, v případě lidí bez postižení to bylo pouze 9 %. Podobné výsledky byly získány pro obtěžování, vloupání a podvody.[1]

Projevy násilí na lidech s postižením jsou různé – od ponižování, výsměchu a nadávek přes výhrůžky násilím, omezování osobní svobody a fyzické a sexuální násilí až po zanedbávání péče, omezování svobody rozhodování, finanční vykořisťování či podobné zneužívání.

Lidé s postižením jsou často vystaveni také předsudečnému násilí. Předsudečné násilí je takové násilí, které je motivováno předsudky útočníka vůči některé společenské skupině. Lidé se stávají obětí předsudečného násilí proto, kým jsou a co nemohou změnit. Podle šetření z roku 2021 bylo v Česku v posledních 5 letech předsudečně napadeno 51 % dotazovaných lidí s postižením.[2]

 

II.

Zkušenosti s násilím jsou součástí společenského znevýhodnění lidí s postižením. Nejenže se s napadením potýkají častěji, navíc musejí při dosahování spravedlnosti překonávat fyzické, sociální a komunikační bariéry. Orgány činné v trestním řízení, ale i mnohé organizace pomáhající obětem dostatečně nezohledňují specifické potřeby lidí s postižením.

 

III.

Násilí nezraňuje jen fyzicky, ale také psychicky. V řadě případů jsou napadení silně traumatizováni, rozvíjí se u nich deprese a jiné psychické potíže, které významně zhoršují jejich žití. Někdy se s následky napadení vyrovnávají po zbytek života. Výše citované šetření ukázalo, že mezi nejčastější následky napadení patří úzkost, strach, pocit menší jistoty a pocity méněcennosti. Zkušenosti z praxe dále poukazují na zhoršení zdravotního stavu, pocity viny a v některých případech na ztrátu nabytých dovedností. Násilí prohlubuje společenskou izolaci – napadení se raději vyhýbají některým místům, situacím nebo činnostem. Násilí a jeho zdravotní důsledky přitom často dopadají nejen na napadené, ale také na jejich nejbližší.

Současně zkušenost napadení může prohloubit existující nerovnosti v příjmu, majetku, vzdělání a dalších oblastech zásadních pro plnohodnotnou účast na běžném chodu společnosti. Omezování násilí je třeba chápat v těchto širších společenských souvislostech – posilování ochrany před násilím přispívá ke společenskému uplatnění lidí s postižením, včetně pracovního uplatnění.

 

IV.

Právní ochrana lidí s postižením před předsudečným násilím není dostatečná. Platný trestní zákoník lidi s postižením před předsudečným násilím vůbec nechrání, při rozhodování o trestu tak není žádným způsobem zohledněna skutečnost, že člověk byl napaden z důvodu svého postižení. To vytváří určité napětí i mezi civilními normami a normami nižší právní síly – jak přestupkový zákon[3], tak antidiskriminační zákon[4] poskytuje lidem s postižením specifickou ochranu.

 

V.

Odstraňování společenského znevýhodnění lidí s postižením vyplývá z domácích i mezinárodních právních závazků českého státu. Jejich podstatou je zajistit lidem s postižením takový standard bezpečí a péče, jaký mají lidé bez postižení, a to prostřednictvím zohlednění specifických potřeb lidí s postižením.

Podle čl. 16 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou český stát ratifikoval v roce 2009, se signatáři zavazují přijmout „veškerá příslušná legislativní, administrativní, sociální, vzdělávací a jiná opatření, aby chránily osoby se zdravotním postižením, doma i mimo domov, před všemi formami vykořisťování, násilí a zneužívání, a to i s ohledem na jejich genderový aspekt“.[5]

V souladu s tím vládní Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025[6] řadí mezi své hlavní cíle zamezení násilí a zneužívání osob s postižením, předcházení diskriminace a zajišťování rovných příležitostí pro osoby s postižením a působení proti stereotypům a předsudkům ve vztahu k lidem s postižením.

Přestože český stát uznává závažnost problému násilí na lidech s postižením a potřebnost jeho cíleného řešení, zkušenosti lidí s postižením svědčí o přetrvávajícím faktickém znevýhodnění. Tuto nerovnost je třeba napravit přijetím efektivních opatření.

 

VI.

Za účelem posílení ochrany lidí s postižením před obecným a předsudečným násilím požadujeme přijetí komplexních opatření především na straně státních orgánů, vlády, ale i dalších zainteresovaných institucí. Konkrétně požadujeme, aby ve své praxi zviditelnily témata postižení a znevýhodnění vznikajícího v interakci s širší společností prostřednictvím

- věnování vyšší pozornosti fenoménu násilí na lidech s postižením ve své běžné činnosti,
- mapování projevů násilí a předsudečného násilí, včetně vytváření a zveřejňování oficiálních policejních a justičních statistik,
- novelizování trestního zákoníku tak, aby poskytoval lidem s postižením odpovídající právní ochranu před předsudečným násilím z důvodu postižení,
- zajištění přístupu lidí s postižením ke spravedlnosti, a to zejména důsledným prosazováním jejich procesních práv, práv na náhradu škody v trestním řízení a práv plynoucích ze zákona o obětech trestných činů,
- posílení kompetencí policie v jednání s lidmi s postižením tak, aby její činnost nevedla k sekundární viktimizaci a napomáhala zvyšovat důvěru,
- rozšíření programů pro lidi dotčené násilím o přístupy zohledňující potřeby lidí s postižením, včetně zohlednění skutečnosti, že v případě pachatele jde častěji o osobu, jež je napadenému známa a udržuje s ní dlouhodobý kontakt,
- vytvoření osvětových kampaní jak pro lidi s postižením, tak pro širší veřejnost a preventivních a informačních aktivit za účelem snížení míry násilí na lidech s postižením ve společnosti,

- a to vše učinily se zapojením lidí s postižením, protože na to mají právo a protože to pomůže zvýšit účinnost výše uvedených opatření a snížit jejich sociální znevýhodnění a vyloučení.

 

Signující organizace

In IUSTITIA, o.p.s.

Asistence, o.p.s.

Centrum Paraple, o.p.s.

Česká asociace paraplegiků - CZEPA, z.s.

Fosa, o.p.s.

Jdeme autistům naproti, z.s.

Klub bechtěreviků České republiky, z.s.

Klub vozíčkářů, o.p.s.

Národní ústav pro autismus (Nautis), z.ú.

Okamžik, z.ú.

Portus Praha, z.ú.

Ramus, z.s.

Rozhledna - poradenské služby pro život s těžkým zrakovým postižením, z.ú. 

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, z.s.

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s.

Spolek KOLUMBUS

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s.

Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové

 

 

[1] https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2021-crime-safety-victims-rights-summary_cs.pdf

[2] https://in-ius.cz/wp-content/uploads/2022/06/Factsheet_FINAL_web.pdf

[3] Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích

[4] Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)

[5] https://www.mpsv.cz/documents/20142/225526/Umluva_o_pravech_osob_se_ZP.pdf/1e95a34b-cbdf-0829-3da2-148865b8a4a8

[6] https://www.vlada.cz/assets/ppov/vvozp/dokumenty/Narodni-plan-2021-2025.pdf

Autor: In IUSTITIA | 5 podpisů

Více >
Petice za zákaz používání zábavní pyrotechniky ve statutárním městě Ostrava 59 podpisů chybí 941

Petice za zákaz používání zábavní pyrotechniky ve statutárním městě Ostrava

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o přijetí zákazu používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

 

PROČ TATO PETICE


1) Kvůli ohňostrojům je více nehod na silnicích. Dispečeři mají na Silvestra rušno, protože vyplašená divoká zvěř daleko častěji vběhne pod kola aut.

2) Kvůli ohňostrojům se v prosinci ztratí stovky zvířat. Psy a kočky můžou být hlukem z ohňostrojů vyděšeni natolik, že přeskočí plot, který nikdy dřív nepřeskočili, a zaběhnou se. V panice také často vběhnou pod auto či se jinak zraní. (Z dat, která nám poskytla společnost "Psí detektiv", víme, že za období od 29.12. 2020-3.1. 2021 se v MS kraji následkem leknutí z ohňostroje ztratilo 17 psů a 4 kočky-z toho byli 2 psi smrtelně zraněni; v období od 29.12. 2021-3.1. 2022 se zaběhlo 17 psů a 6 koček).

3) Kvůli zábavní pyrotechnice jsou v ČR raněny desítky lidí. K nejčastějším úrazům patří popáleniny a fatální poranění končetin a očí. Někteří lidé zraněním podlehnou.

4) V důsledku používání zábavní pyrotechniky vyjíždějí hasiči v prosinci ke stovkám požárů. Konkrétně na přelomu roku 2020/2021 vzniklo takto 431 požárů. Při těchto požárech bylo 5 osob usmrceno a 26 zraněno.

5) Ohňostroje způsobují škodu na majetku. Jen za 431 požárů, které se udály na přelomu let 2020/2021, vznikly škody na majetku za více než 68 milionů korun.

6) Ohňostroje stojí obrovské peníze. Jeden novoroční ohňostroj vyjde radnici na statisíce korun. Dle nás by tyto finance mohly být investovány do potřebnějších odvětví.

7) Zvířata mají mnohem citlivější sluch než lidé. Divoce žijící ptáci vylekaní hlukem prchají v panice ze svých nocovišť. Nárazy do překážek ve vysoké rychlosti pro ně pak bývají smrtelné.
 

Navrhovaná řešení:
-Celoroční zákaz používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

-Alternativou můžou být např. laser show se scénickou hudbou nebo dronové show, které jsou menší hrozbou pro zvířata a životní prostředí.


Za organizaci:
OBRAZ – Obránci zvířat

Barbora Majíčková

Autor: Barbora Majíčková | 59 podpisů

Více >
Petice za zrušení nesmyslné prohibiční vyhlášky 856 podpisů chybí 144

Petice za zrušení nesmyslné prohibiční vyhlášky

Já, níže podepsaný/á, nesouhlasím s Obecně závaznou vyhláškou č. 9/2022 Sb., účinnou od 1.7.2022, která v Praze prakticky zakazuje na veřejnosti nejen konzumaci nápojů s obsahem alkoholu včetně piva, ale i pobyt s otevřenou lahví či jinou nádobou a zbytečně omezuje svobodu lidí, kteří se ničím neprovinili.

 

Plošná prohibiční vyhláška sama o sobě nijak neřeší problémy hluku, nepořádku nebo problematického chování jednotlivců ve městě. Navíc je tato vyhláška natolik nepřehledná, že se v ní neorientují místní ani návštěvníci Prahy a její vymáhání policií u cizinců je velmi komplikované. Praha je svobodné město, kde žijí svobodní lidé, a nevidíme jediný důvod, proč by si nemohli udělat po práci piknik v parku na dece s lahví vína. Zákaz otevřených lahví formou vyhlášky je nevhodným plošným zákazem. Jít po ulici s otevřenou plechovkou piva nebo kelímkem burčáku či svařáku přece nemůže být zločin.

 

Vyhláška selhává i v zamýšleném záměru. Hluk na ulicích většinou dělají lidé, kteří se už napili v hospodě a jenom se přesouvají na jiné místo. Ten kdo bude chtít vyhlášku obejít, si navíc může pořídit lahev s víčkem nebo zátkou. Vyhláška tak dopadne jen na běžné lidi, kteří se ničím neprovinili a nejspíš si ani nebudou vědomi toho, že něco porušují. Tento zbytečný předpis tak jen zatíží státní i městskou policii dohledem nad nesmyslným omezením na úkor jiné smysluplnější služby.

 

Vyhláška sama je navíc velmi nepřehledná, protože otevřené nádoby s nápojem obsahujícím alkohol jsou zakázány nejenom prakticky ve všech parcích, ale také ve vzdálenosti 100 metrů od jakékoliv lékárny nebo jednotlivé ordinace kteréhokoliv lékaře, o jejímž umístění nemusíte ani vědět. Ve vybraných případech platí zákaz také například do vzdálenosti 65 metrů od označníku zastávky MHD. Dohromady s dalšími omezeními okolo vybraných staveb a jmenným seznamem ulic v příloze vyhlášky se tak zákaz otevřených lahví vína, plechovek piva i kelímků s burčákem či svařákem vztahuje prakticky na celý veřejný prostor v zastavěném území města (s pár výjimkami typu restauračních zahrádek bezprostředním okolím prodejních stánků).

 

Žádám proto zastupitelstvo hl. m. Prahy o projednání této petice, zrušení vyhlášky 9/2022 Sb. a nalezení řešení, které bude fungovat v praxi a ne jen na papíře, bez zbytečného omezování svobody lidí, kteří se ničím neprovinili.

Autor: Zdeněk Hřib | 856 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku