Ahoj všichni,
určitě nejsem sám, komu chybí nové díly Comebacku. Je to fakt škoda, protože seriál měl parádní fanouškovskou základnu a spoustu lidí by uvítalo, kdyby se vrátil zpátky na obrazovky.
Založil jsem tuhle petici, protože si myslím, že když se nás sejde dost, může to něco znamenat. Není to o tom, že bychom si stěžovali – spíš chceme dát najevo, že o to pořád máme zájem a rádi bychom viděli, jak to s postavami pokračuje dál.
Jestli ti Comeback taky chyběl, podepiš se a sdílej to dál. Čím víc nás bude, tím větší šance, že se to k někomu, kdo o tom rozhoduje, fakt dostane.
Díky za podporu.

Petice za zachování a návrat původního barevného schématu elektrických jednotek řady 471 CityElefant 1.gen 001-025

My, níže podepsaní občané a příznivci železniční dopravy, žádáme organizaci ROPID, Středočeský kraj, hlavní město Prahu a České dráhy o přehodnocení používání nového šedo-červeno-černého vizuálního provedení PID na elektrických jednotkách řady 471 CityElefant.

Původní barevné provedení CityElefantů, kombinující modrou, červenou a bílou barvu, se stalo charakteristickou součástí příměstské železniční dopravy v Praze a Středočeském kraji.

Domníváme se, že původní barevné schéma mnohem lépe odpovídá konstrukci a designu těchto jednotek. Nový šedo-červeno-černý vizuál podle našeho názoru na některých vozidlech působí nevyváženě a potlačuje jejich původní charakter.

Nezpochybňujeme potřebu jednotné vizuální identity Pražské integrované dopravy. Domníváme se však, že jednotná identita nemusí znamenat úplné sjednocení vzhledu všech dopravních prostředků.

Požadujeme proto:

Přehodnocení aplikace nového šedo-černo-červeného schématu na jednotkách CityElefant řady 471.
Zachování či vr původního barevného provedení při dalších obnovách a opravách jednotek, kde je to technicky a ekonomicky možné.
Zastavení dalšího rozšiřování nového schématu na jednotky 471 do doby projednání požadavků této petice.
Veřejné vysvětlení důvodů, které vedly k upřednostnění nového vizuálu před původním designem.

Nežádáme o zrušení vizuální identity PID. Žádáme o respektování charakteristického vzhledu vozidel, která jsou již řadu let součástí pražské a středočeské železniční dopravy.

CityElefanty mají svou vlastní historii a identitu. Zachovejme ji i do budoucna.

Děkujeme všem, kterým není vzhled české železnice lhostejný.

​My, níže podepsaní občané České republiky, zásadně odmítáme stávající systém koncesionářských poplatků a považujeme ho za nespravedlivé a vynucené placení služeb, o které velká část veřejnosti nemá zájem. ​Považujeme za absurdní, aby byli občané nuceni platit za televizní a rozhlasové vysílání jen na základě toho, že vlastní televizi, rádio, nebo nově dokonce chytrý telefon a počítač s internetem. Mobilní telefony a internet si lidé pořizují za své vlastní peníze pro práci a osobní život, nikoliv kvůli veřejnoprávním médiím. Není možné nutit lidi financovat instituce, jejichž obsah prokazatelně nesledují a nesouhlasí s ním. ​Pokud Česká televize a Český rozhlas chtějí fungovat v dnešním moderním světě, musí se přizpůsobit trhu jako každá jiná mediální společnost nebo streamovací služba. ​Požadujeme proto po Vládě a Parlamentu ČR: ​Úplné zrušení koncesionářských poplatků pro všechny domácnosti i firmy, a to bez náhrady. ​Odmítnutí poplatků za chytrá zařízení (mobily, tablety, PC). ​Přechod ČT a ČRo na samofinancování. Požadujeme, aby si tyto instituce na svůj provoz vydělávaly samy (např. komerční činností, reklamou) nebo aby své vysílání zakódovaly a zpoplatnily formou dobrovolného předplatného. Platit by měli pouze ti lidé, kteří se na programy chtějí reálně dívat nebo je poslouchat.

My, níže podepsaní občané Jihomoravského kraje, žádáme vládu České republiky, Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a Senát Parlamentu České republiky, aby odmítly předložený návrh změny financování České televize a Českého rozhlasu, který povede k výraznému omezení rozpočtů obou institucí a ohrozí regionální vysílání.

Jsme přesvědčeni, že navrhované změny povedou k omezení regionálního vysílání, oslabení regionálních studií a zhoršení dostupnosti veřejné služby pro obyvatele Jihomoravského kraje.

Protože:

1. Česká televize Brno a Český rozhlas Brno zajišťují pro obyvatele Jihomoravského kraje nenahraditelné regionální zpravodajství, informace o dění v našem kraji a veřejnou službu.

2. Omezení jejich činnosti by vedlo ke zhoršení informovanosti občanů o dění v jejich městech, obcích i celém regionu.

3. Regionální studia veřejnoprávních médií plní klíčovou úlohu při informování veřejnosti během krizových situací, mimořádných událostí a živelných pohrom.

4. Oslabení regionálních studií by mělo negativní dopad na kreativní a audiovizuální průmysl jižní Moravy. Česká televize Brno je nejvýznamnějším producentem televizní tvorby v regionu a společně s Českým rozhlasem Brno vytváří významné množství pracovních míst nejen přímo ve svých organizacích, ale také u navazujících dodavatelů, tvůrců, produkčních společností a dalších profesí.

5. Omezení regionální tvorby by znamenalo ztrátu pracovních míst a oslabení významného odvětví regionální ekonomiky.

6. Pořady, reportáže a další tvorba vznikající v Brně dlouhodobě představují a propagují města, obce, kulturní dědictví i turistické destinace jižní Moravy. Omezení regionální tvorby by proto negativně zasáhlo také cestovní ruch a dobré jméno našeho kraje.

7. Česká televize Brno a Český rozhlas Brno jsou důležitou součástí kulturního, vzdělávacího a společenského života jižní Moravy.

Žádáme proto, aby nebyl přijat předložený návrh změny financování České televize a Českého rozhlasu, který by vedl k omezení regionálního vysílání, oslabení regionálních studií a zhoršení dostupnosti veřejné služby. Současně vyzýváme zákonodárce, aby hledali takové řešení financování médií veřejné služby, které zachová jejich stabilitu, nezávislost a silné regionální vysílání v Brně i dalších regionech České republiky.

Každý z nás, kdo se narodil v katastru Prahy mezi lety 1920 a 2000 pravděpodobně podepíše větu, že alespoň „jednou v životě bruslil na Štvanici“. Nebo že o té ledové kráse uprostřed města alespoň jednou slyšel vyprávět. Když se všeobecně vzývaný svatostánek začátků zdejšího hokeje v roce 2012 boural, patřili jsme k truchlícím logicky i my.

Přesto bychom dnes rádi coby zástupci kulturních a sportovních subjektů, operujících na území ostrova Štvanice vyjádřili kategorické NE aktuálním snahám prosadit na místě někdejšího dřevěného zimního stadionu novou arénu. Za aktivitou stojí Spolek Univerzitní stadion Praha, který ve jménu pražských  univerzit přesvědčuje veřejnost o nutnosti vybudovat na Štvanici zázemí pro českou univerzitní hokejovou ligu. Náklady na stavbu se letmo odhadují na 700 milionů a zastánci projektu prý mají k dispozici předběžný souhlas MHMP.

Od zmíněné demolice uběhlo 13 let, ostrov Štvanice se mezitím zásadně proměnil a jeho kouzlo objevily desítky tisíc lidí, kteří si ho rozhodně nespojují jen s hokejem. 

Jde o všestranně cenný - a ceněný - pohyb v podobě zcela organického propojení kultury, sportu a odpočinku, jehož smysl před pěti lety umocnily restrikce covidové pandemie. 

Vše organicky navazuje na již léta fungující místní legendy: tenisový areál a skate park. Na místě bývalého stadionu vznikla díky aktivitám české jezdecké elity velmi rychle přírodní BMX dráha. V roce 2014 se v klasicistní budově ze začátku 19. století rozjel divadelní projekt Vila Štvanice. V roce 2018 se ve funkcionalistické budově bývalé Fuchsovy kavárny otevřel hudební klub Fuchs 2. O rok později se k němu ve stejném objektu přidal multifunkční klub Bike Jesus. Oba subjekty kromě klubové produkce poskytují prostor pro hudební zkušebny a především udržují budovu, která před jejich vstupem čelila masivní devastaci, v provozuschopném stavu (tato aktivita jednoznačně zastavila fatální chátrání této kulturní památky). V přízemí mezitím našel zázemí DIY spolek Bike Kitchen, podporující alternativní městskou dopravu. Týmy Fuchs2 a Bike Jesus předložily MHMP projekt obnovy zanedbané BMX dráhy a společně hledají způsob jak ji zrealizovat. Mezitím na Štvanici vznikl projekt Baden Baden, který mnoha Pražanům zpřístupnil Vltavu k letnímu koupání a navázal na historii městského lázeňství známou z poloviny 19. století a doplnil již zmíněné kurty a skate park. K tomuto „jádru“ nedávno v říčním korytě přibyl projekt Vlny Štvanice, umožňující říční surfování.

Naddimenzovaná hala by zmíněným - a návštěvníky ostrova velmi oblíbeným - aktivitám zcela jistě zasadila smrtelnou ránu. K tomuto pohledu nás vede i fakt, že vše výše naznačené se děje v souladu s ideou revitalizace ostrova, jak ji pro potřeby MHMP definuje vítězný projekt z roku 2013 (studio RKAW), jehož smyslem je podporovat prostupnost ostrova pro nejrůznější aktivity i skupiny obyvatel. A stejně tak v souladu s postoji Pražanů, které svého času zmapovala pražská organizace IPR. 

Štvanice dnes v rámci české metropole funguje jako “ostrov pozitivní deviace”. Je to neformální „divočina„ přímo v centru Prahy. Je to místo, kde mohou fungovat hlučnější aktivity (hudební kluby) protože určujícím faktorem hluku je zde přítomnost frekventované Severojižní magistrály. Je to rušné a zároveň intimní místo v samém centru města, což zvyšuje jeho každodenní dostupnost doslova pro každého. Je to místo, kde lze trávit čas s kulturou, sportem, nebo klidně „pouze se svačinou“, což umožňuje ignorovat diktát ekonomického řetězce nezbytného konzumu. 

Prostupnost a fluidní charakter Štvanice, umožňující rozvoj vějíře nejrůznějších „drobných“ aktivit, by s plánovanou hokejovou arénou zcela jistě ztratily svou energii. Masivní stavba by proměnila atmosféru podstatné části ostrova, znamenala by vysoké náklady jak na stavbu tak na provoz - v kontrapunktu k nárazovému využití, nárazové enormní dopravní zátěži či nedostatku nezbytných parkovacích míst.

Pražané na Štvanici oceňují především neformálnost zdejší přírody, blízkost volně přístupné řeky, snadnou dostupnost, možnost neorganizovaného i organizovaného sportování a minimální diktát masového turismu. Mladší ročníky potom svým zájmem jednoznačně podtrhují smysl zdejších kulturních projektů.

To vše dnes funguje díky investicím autorů projektů, jež jsou zároveň  podporovány granty MHMP i MK ČR. Výše podpory (včetně nezbytné sanace budov v majetku MHMP) dnes představuje zlomek nákladů, které by měla nést plánovaný stavba hokejové arény. 

Univerzitní hokej - ANO

Ale NIKOLI na Štvanici

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Parlamentu České Republiky My, níže podepsaní občané České Republiky, prostřednictvím této petice žádáme o projednání a následné zrušení zákona č. 348 ze dne 5. srpna 2005 o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Prostřednictvím této petice usilujeme o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Předem děkujeme. S pozdravem PhDr. Miroslav Sládek

Každý občan naší země musí platit pravidelně a to pod hrozbou obrovských trestů televizní a rozhlasové poplatky. A co za ně občané dostávají?

Pravidelnou dávku demagogie, lží a manipulace. Nedozvědí se sice jedinou objektivní informaci o dění ve společnosti, vývoji politické a ekonomické situace nebo světovém dění. Z televizní obrazovky a rozhlasových přijímačů se line proud nehorázností. Úplně nejhorší však je, že tento proud je hlavně zaměřen na děti a mladou generaci. Ty je totiž nejsnazší infikovat lží, zmanipulovat a vymývat jim mozky. Poslední výkon České televize na Déčku, tedy kanále určeném těm nejmenším vyvolává u každého myslícího člověka mrazení v zádech.

Na pozadí hodně barevného prostředí nějakého kouzelného lesa, nebo jeskyně čarodějnice zní masové skandování Sieg Heil a projevu nejspíše Adolfa Hitlera, jiná čarodějnice vnucuje dětem, že ten řečník je třeba zlý jenom proto, že mu někdo ublížil nebo že to má geneticky zakodováno. A následuje ještě větší nehoráznost a přímo zločin na dětské mysli. Proti zlu, vykládá čarodějnice, se nemá bojovat, ale léčit jej objímáním. Následovaly komentáře, které žádaly jediné, zrušit poplatky za televizní a rozhlasové vysílání.

Proto zveřejňujeme petice s touto žádostí.

Podepisujte, posílejte, předáme do parlamentu a na vládu, samozřejmě i na Hrad.

Všichni společně dosáhneme změny k lepšímu. 

Jak postupovat:

Zde si prosím stáhněte PETICI s podpisovým archem. Vytiskněte ji. Lidem a Vašim přátelům ve Vašem okolí prosím nechte podepsat. Vyplněný podpisový arch zašlete na adresu sekretariátu : SEKRETARIÁT SPR - RSČ Palackého třída 148, 612 00, Brno

Příloha - Listina základních práv a svobod Čl. 18

 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Příloha - zákon 85/1990 Sb . ze dne 27. března 1990 o právu petičním Úvodní ustanovení

§ 1 (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)

§ 2 Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.

§ 3 Petiční výbor (1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem) (3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

§ 4 Shromažďování podpisů pod petici (1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen. (2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat. (3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. (4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

§ 5 Podání a vyřízení petice (1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat. (2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. (3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Společná ustanovení

§ 9 Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona. 

My, níže podepsaní fanoušci časopisu Popcorn, žádáme o zvážení návratu legendárního časopisu Popcorn, který po mnoha letech vycházení skončil v roce 2018. Popcorn patřil mezi nejoblíbenější časopisy pro mladé čtenáře a přinášel rozhovory se známými osobnostmi, hudební novinky, filmové tipy, plakáty, testy, módu i příběhy ze života. Dnes sice existuje mnoho zdrojů informací na internetu, ale tištěný časopis nabízí něco jedinečného. Umožňuje čtenářům zpomalit, soustředit se na kvalitní obsah a vytvořit si k němu osobní vztah. Věříme, že by si moderní verze časopisu našla své čtenáře nejen mezi mladými lidmi, ale i mezi generací, která s Popcornem vyrůstala. Proto vyzýváme držitele značky a případné vydavatele, aby zvážili obnovení časopisu v moderní podobě, případně jeho kombinaci s online obsahem. Chceme znovu číst Popcorn. Chceme znovu zažít radost z nového čísla, rozhovorů, plakátů a světa popkultury na papíře.

Jsem pro zachovani stánku Pravé Maďarské Langoše na zastávce Tupolevova v městské části Praha 18 Letnany

Ahoj jmenuji se Jirka mega miluju Adélu ale nestihl sem lístky a všiml sem si velkého zájmu tak sem hoďte hlas a třeba si toho všimne Ada jinak love you adooo