Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

My, níže podepsaní, se jako odborníci na závislosti a na léčbu lidí se závislostmi, ale především jako občané, obracíme na kompetentní orgány, aby ukončily nadměrnou a nežádoucí kriminalizaci lidského jednání spojeného s užíváním a s nakládáním s psychoaktivními látkami.

K této výzvě nás motivuje přísný přístup a postup orgánů činných v trestním řízení a posuzování soudů v kauzách, které dle našeho názoru vykazují znaky nízké společenské nebezpečnosti, jako jsou veřejně známé kauzy Dušana Dvořáka, Roberta Veverky a magazínu Legalizace, rodiny Koláčných, manželů Kordysových,[1] Lukáše Chudého a další podobné kauzy.

Jsme přesvědčeni, že současná trestní politika směrem k tzv. omamným a psychotropním látkám (OPL), je přepjatá a jako taková je nelegitimní a neproporcionální. Nakládání s velmi malými množstvími OPL v řádu gramů nebo v řádu několika rostlin konopí, nakládání s OPL v pomáhajícím kontextu nebo v kontextu samoléčby je trestáno odnětím svobody často i v délce několika let, zatímco obdobné nakládání s jinými psychoaktivních látkami, které vykazují mnohem vyšší zdravotní a společenskou nebezpečnost, jako jsou alkohol nebo tabák, je legální, tolerované, propagované v reklamách a nedovolené jednání s nimi spojené je postihováno relativně velmi mírně. Takový nerovnoměrný přístup je dále neakceptovatelný z hlediska lidské svobody a lidských práv a také neodůvodnitelný z vědeckého hlediska. Přemíra represe v oblasti drogové politiky je podle nejlepších dostupných důkazů spojena se zbytnými negativními zdravotními a sociálními dopady a s poklesem blahobytu občanů. Taková trestní politika je také v rozporu s principy národní strategie v oblasti závislostí, ke kterým patří důraz na ověřená fakta, vyváženost, míra regulace podle společenské nebezpečnosti látky, dodržování lidských práv, apod. Pro svá tvrzení jsme připraveni poskytnout nezbytné důkazy.

Vyzýváme proto:

Vládu ČR, aby urychleně projednala otázku trestní politiky vůči OPL, resp. aby pověřila své ministry a příslušné poradní orgány, především Radu vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, Radu vlády pro lidská práva, Národního koordinátora pro protidrogovou politiku a Zmocněnkyni vlády pro lidská práva, aby připravili návrhy na zmírnění trestní politik vůči OPL v právním řádu ČR.
Předsedu vlády ČR, který je zároveň předsedou Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí a Rady vlády pro lidská práva, aby věnoval otázce dekriminalizace drogové trestní politiky pozornost, a to zejména s ohledem na princip politiky založené na důkazech a s ohledem na otázky lidské svobody a lidských práv.
Prezidenta ČR, aby zvážil udělení milosti v kauzách, ve kterých dochází k přemrštěné kriminalizaci občanů ve spojení s nakládáním s OPL, zejména v těch kauzách, ve kterých není poškozených nebo obětí kromě samotných stíhaných osob.
Orgány činné v trestním řízení, aby zvážily zákonné možnosti přerušení, odklonu či zastavení trestního stíhání v bagatelních drogových kauzách. Vyzýváme také orgány činné v trestním řízení, aby nezneužívaly svých pravomocí a svého postavení při vyrábění drogových kauz či zvyšování trestů v drogových kauzách, ve kterých není poškozených nebo obětí kromě samotných stíhaných osob.
Obecné soudy a Ústavní soud, aby posoudily ústavnost zákonných ustanovení spojených s nedovoleným nakládáním s OPL s ohledem na principy ústavnosti, legitimity, proporcionality a subsidiarity práva.
Vládu, Parlament a kraje, aby v rámci svých zákonodárných pravomocí provedly žádoucí změny směrem k dekriminalizaci trestní drogové politiky ČR.

Tato výzva je otevřená a bude zveřejněna na webové stránce e-petice.cz.

[1] https://www.kauza-ayahuasca.cz/

Dne 12.06.2022

Signatáři:

doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., lékař, epidemiolog, ředitel pro výzkum a vzdělávání Společnosti Podané ruce, VŠ pedagog, člen výboru Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP (SNN ČLS JEP)
MUDr. Jakub Minařík, lékař, psychiatr, VŠ pedagog, předseda výboru SNN ČLS JEP
Mgr. Helena Rampachová, předsedkyně Rady Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS)
MUDr. Andrea Miklovičová, lékař, psychiatr, specialista pro léčbu návykových nemocí, členka výboru SNN ČLS JEP
doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc., EMPH, KCLJ, lékař, psychiatr a psychoterapeut, specialista pro léčbu návykových nemocí, VŠ pedagog, člen výboru SNN ČLS JEP
MUDr. Jiří Dolák, lékař, psychiatr, odborný ředitel Společnosti Podané ruce, člen výboru SNN ČLS JEP
PhDr. Josef Radimecký, M.Sc., Ph.D., terapeut, adiktolog, místopředseda Rady APAS
Michal Němec, MBA, systemický terapeut, ředitel společnosti PREVENT 99, viceprezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky pro služby sociální prevence, místopředseda Asociace Dítě a rodina
Mgr. Lukáš Carlos Hrubý, psycholog, terapeut, supervizor, kouč, lektor, odborný ředitel Společnosti Podané ruce
Bc. Martin Boxan, kouč, supervizor, lektor, provozní ředitel Společnosti Podané ruce
Mgr. Tomáš Harant, psycholog, terapeut, ředitel Sekce pro léčbu závislostí PREVENT 99
prim. MUDr. Adéla Stoklasová, náměstkyně pro léčebně preventivní péči Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, členka výboru SNN ČLS JEP

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:

Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 

Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.

Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

• Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let.

• Také se společně domníváme, že realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory.

Bývalý vojenský areál Kraví Hory je jednou z mála zbývajících brněnských lokalit, kde zakořenila komunita výtvarných umělců, hudebníků, architektů a řemeslných dílen. S nedávnou konverzí areálů Vlněny, Mosilany je čím dál složitější nalézt v Brně prostor, kde lze rozvíjet alternativní kulturu, věnovat se experimentální tvorbě v příznivých prostorových a finančních podmínkách.

Ateliéry a zkušebny v areálu Kraví Hory slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců a místo je jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. Areál se pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím tématických workshopů i festivalové akce Open Studios. Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

Rozumíme tomu, že budovy v areálu Kraví Hory neodpovídají po stavebně technické stránce současným standardům, přesto s minimálními investicemi do údržby zde mohou stát další desetiletí.

Chápeme snahu zastupitelů města Brna o naplňování záměru vyplývajícího z územního plánu města Brna a rozšiřování zelených rekreačních ploch s přístupem širší veřejnosti, ale postrádáme koncepční přístup ve vztahu ke zbytku areálu a širšímu území Kraví Hory. Navržený záměr vybourání části areálu sice rozšíří pobytové plochy s parkovou úpravou pro veřejnost, ale nenabízí koncepční řešení pro lokalitu ve vazbě na širší kontext a prostupnost územím. Naopak dílčím zásahem, jakým je navrhovaný stavební záměr vyhlídkového prstence znemožní možné budoucí varianty prostorových řešení.

Realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory ve vazbě na sousední lokality a stane se podkladem pro projekt, který stanoví etapizaci ve vztahu k dostupným investičním prostředkům.

Stavební záměr, který předkládá vedení brněnského Planetária investičně mnohonásobně převýší deklarovaných 10 miliónů Kč. Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let. Nad kvalitou výhledu, který nabídne navržený vyhlídkový prstenec visí otazník. V první fázi budou exponovány střechy zbylých budov areálu, parkoviště a sousední zahrádkářská kolonie.

Představujeme si, že levnější a v mnoha ohledech hodnotnější řešení, které by mohlo překlenout dobu, než bude záměr pro Kraví horu zjasněn a investiční prostředky zajištěny, by bylo umožnění větší pěší prostupnost areálem pro veřejnost. Prázdné zelené areálové plochy jsou často již dnes rekultivovány a upravovány místními nájemci a uživateli a drobné investice do nových klidových zákoutí, která by mohla vzniknout dílčími odstraněními plotu, by přidala areálu na atraktivitě a v zásadě předala veřejnosti mnohem větší a pestřejší pobytové plochy. Podporou umělecké a řemeslné náplně budov areálu, obohacené o služby, případně výstavní plochy s přístupem veřejnosti by areál získal na atraktivitě. Zjasnění zaměření náplně a vymístění nevhodných provozů a skladových ploch by ulevilo dopravní zátěži a s největší pravděpodobností akcelerovalo kreativní a investiční zapojení umělecké komunity do údržby a provozu budov i venkovních areálových ploch.

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Výrobce: Opavia – http://www.opavia-lu.com
Váha: 31g
Cena: 8,- Kč
Energetická hodnota: 2315 kJ / 553 kcal (100 g)

Proč už se nevyrábí vlnky? Odpověď mi zaslali přímo od výrobce MONDELEZ:

Vážený pane Volhejne,

děkujeme Vám za e-mail. Reakcí a názorů našich spotřebitelů si velmi vážíme. Naše portfolio výrobků podléhá neustálé obměně. Řídíme se zde průběžným průzkumem trhu a zájmu našich zákazníků.

Bohužel sušenky Vlnky byly dříve součástí našeho portfolia. V současné době o jejich znovuzavedení na českém a slovenském trhu neuvažujeme, přesto věříme, že v našem portfoliu najdete stejně kvalitní výrobky.

Vaši připomínku ohledně těchto sušenek jsme předali odpovědnému oddělení ke zvážení. 

Se srdečným pozdravem

Petra Seifertová

Nesouhlasím proč obměňovat nějakou výrobu když to byly nejlepší sušenky na Českém trhu!

Podepsáním této petice si zavzpomínáme na tyto výborné sušenky a doufám že to MONDELEZ donutí třeba i obnovit výrobu.

My, občané Ostravy-Poruby a okolních částí města, nesouhlasíme se změnou územního plánu  a s rozšířením VTP. Chceme, aby byl lesopark zachován v takové podobě, jako je dnes. Důrazně žádáme zastupitelstvo města Ostravy, aby pro rozvoj VTP použilo opuštěné prázdné budovy, kterých je v Ostravě mnoho, a neprováděli zbytečné stavby v lesoparku, který je velmi důležitou lokalitou pro naši regeneraci a odpočinek.

Vážená paní ministryně, vážené hejtmanky, vážení hejtmani,

obracíme se na Vás za rodiče a rodinné příslušníky dětí a dospělých s poruchou autistického spektra, jakož i za všechny naše podporovatele, kterým záleží na kvalitě života lidí s postižením v této zemi.

Na základě vlastních letitých zkušeností se domníváme, že v českém sociálním systému jsou vážným způsobem zanedbávány potřeby lidí s poruchou autistického spektra (dále PAS), a že jsou tito lidé a jejich rodiny diskriminováni v přístupu k potřebným sociálním službám. Žádáme Vás tímto o nápravu a zlepšení dostupnosti a kvality těchto služeb.

Co nám chybí

Porucha autistického spektra, zejména pokud je spojena s mentální retardací, deficitem v oblasti komunikace a tzv. problémovým chováním, patří pro pečující rodinu k nejnáročnějším postižením vůbec, což opakovaně potvrzují zahraniční studie.

Aby mohly rodiny normálně fungovat a zajistit svým dětem s PAS i samy sobě určitou kvalitu života, potřebují  podporu v podobě ranné péče, asistenčních a odlehčovacích služeb. A postupně, jak člověk s autismem dospívá a přirozeně se osamostatňuje, také služeb pobytových - v podobě chráněného bydlení, stacionářů a domovů pro osoby s postižením,

V České republice jsou ovšem takové služby pro lidi s PAS velmi špatně dostupné. Tito klienti jsou často nároční, potřebují vyšší míru asistence a specifické podmínky vyplývající z jejich postižení. Existující sociální služby je většinou odmítají kvůli nedostatku kapacit a finančních prostředků na péči. Pár specializovaných organizací pro lidi s PAS se dlouhodobě potýká s nedostatečným financováním ze strany krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Vidět individuální potřeby

Výsledkem této neutěšené situace je, že na pečujících rodinách leží neúměrná zátěž, která má závažné zdravotní, psychické a sociální dopady. Potýkáme se s velkou mírou vyčerpání a  stresu, absencí odpočinku, zdravotními problémy, nemožností seberealizace, sociální izolací a především velkou nejistotou ohledně života našich dětí v budoucnosti. Mnoho rodin tuto zátěž nevydrží a rozpadne se. V České republice není výjimkou, že se o lidi s PAS starají rodiče až do pozdního stáří, protože zkrátka není nikdo ochotný náročnou péči převzít.

Žádáme Vás tímto o zjednání nápravy a zajištění reformy systému sociální péče způsobem, který bude zohledňovat individuální potřeby všech klientů s postižením a zajistí pro ně adekvátní financování. Žádáme Vás, abyste iniciovali potřebné změny a dohlíželi na jejich provedení.

A jsme připravení s tímto náročným úkolem pomoci. Založili jsme sdružení Naděje pro děti úplňku z.s., natočili dokumentární film Děti úplňku, který naší situaci popisuje. Po premiéře v České televizi (2.5. 2017, ČT2, 21.00) bude volně ke shlédnutí na našem webu www.detiuplnku.cz. Budeme rádi, když jej uvidíte. Spouštíme také kampaň Hlavou zeď prorazíš, která pomůže život našich rodin přiblížit veřejnosti.       

Věříme, že společným úsilím se podaří zajistit našim dětem spokojenější život a klidnou budoucnost.

Za spolek Naděje pro děti úplňku,

Petr Třešňák

Petra Třešňáková

Antonín Škoch

My, níže podepsaní,

žádáme premiéra České republiky o legalizaci dobrovolného zapojení našich občanů do cizinecké legie ve válce na Ukrajině. V současné době jste se Vy i pan prezident shodli na tom, že dobrovolníkům bude po návratu do České republiky udělena abolice, což vnímáme jako významný, avšak nedostatečný krok. Na jednu stranu totiž deklaruje, že tito lidé bojují za nás, za kvalitu našich životů, za naši svobodu a naši vlast. Na druhou stranu si však tito lidé musí finance, vybavení, jídlo i dopravu obstarat sami. Nejčastěji je vypravují jejich nejbližší rodinní příslušníci a kamarádi. Tento postup je neorganizovaný a zapojení našich dobrovolníků ve vážném konfliktu velmi komplikuje. Přestože jsou odhodlaní a smíření s tím, že riskují to nejcennější, co mají - vlastní život, odjíždí ze své vlasti s pocitem, že jsou přehlížení, nechtění, na okraji společnosti.

Rovněž premiéra České republiky žádáme o udělení statutu válečného veterána pro dobrovolníky, kteří se do války na Ukrajině zapojili. Je nutné dát jasný signál, že počítáme s jejich návratem, ošetřením jejich fyzických i psychických ran a zapojením do plnohodnotného života.

Z tohoto důvodu je nutné zahájit schvalovací proces udělení statutu válečného veterána, který umožní:

- společenské uznání a veřejné ocenění osobního zapojení do bojové činnosti

- preventivní a následnou zdravotní péči a poskytování psychologických či duchovních služeb, a to jak v zařízeních ministerstva obrany, tak v místě působení nebo přímo v místě bydliště, přičemž budou služby vojenských psychologů a kaplanů dostupné také pro rodinné příslušníky vojáků

- rekreační pobyty s ozdravným programem ve vojenských zařízeních

- dvouleté preventivní prohlídky ve vojenských zdravotnických zařízeních

- zdravotní péči ve vojenských zdravotnických zařízeních formou ambulantní péče, zejména specializované ambulantní péče a ústavní péče

- náhrady škod na zdraví a náhrady při úmrtí vojáka následkem služebního úrazu či nemoci z povolání.

V případě, že se nám podaří účast dobrovolníků na Ukrajině zlegalizovat a vyjednat pro ně status válečného veterána, budou naši občané odjíždět z naší vlasti s vědomím, že na ně myslíme, podporujeme je, jejich osobního hrdinství si vážíme a že jsme připraveni se o ně po jejich návratu postarat.

Vážený pane premiére, pane ministře dopravy, vážené zastupitelky a zastupitelé hl.m. Prahy,

my, níže podepsaní občané, se na vás obracíme s žádostí o podporu řešení okruhu kolem Prahy, které povede k vyloučení tranzitní kamionové dopravy z území hlavního města a středočeských obcí, při respektování zákonných požadavků na ochranu životního prostředí, zdraví obyvatel a územního rozvoje.

Současný návrh SOKP dle zásad územního rozvoje však zavádí tranzitní nákladní dopravu do Prahy. Realizace dnes již dálničního průtahu by vedla ke zhoršení dopravní situace a životního prostředí zejména v městských částech na východě a na severu Prahy a měla by negativní dopady na cca 100 000 obyvatel.

SOKP dle ZÚR je tedy v rozporu s nařízením č. 1315/2013/EU o transevropských dopravních sítích (TEN-T). K zásadám rozvoje TEN-T patří především zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu, rychlé spojení velkých aglomerací, obcházení městských oblastí, oddělení městské a tranzitní dopravy.

Odmítáme prosazování více než 50 let staré koncepce SOKP, která vznikala za jiné geopolitické situace pro zcela odlišné intenzity dopravy a předpokládanou zátěž než dnes. Od té doby došlo k významnému rozvoji města a obrovskému nárůstu dopravy v důsledku přechodu na tržní hospodářství a zapojení do evropských struktur.

Žádáme vás tímto o následující:
1.Iniciovat objektivní posouzení variant řešení pro vyloučení tranzitní, zejména kamionové dopravy z území hl.m. Prahy
2.Projednat navrhované varianty a vybrat tu, která se ukáže jako nejvhodnější z hlediska dopadů na obyvatele, ochrany životního prostředí, bezpečnosti dopravy, nákladů a územního rozvoje
3.Vymezit koridor vybrané varianty v územně plánovacích dokumentech a iniciovat přípravu podkladů pro proces EIA
4.Řešit odděleně od tranzitu dopravní obslužnost v okrajových částech Prahy

Věříme, že se podaří najít řešení přínosné pro Prahu i Středočeský kraj.

Vážení členové vlády, poslanci a senátoři,

dosud jsou dětem a mladým lidem předepsány formy a očekávané výstupy vzdělávání. Jsme zklamáni, když děti ztrácí vnitřní motivaci a vzdělávání jim nedává smysl. Postrádáme důvěru ve schopnosti rodičů, dětí a mladých lidí rozhodovat o svém vzdělávání a řešit důsledky vlastních rozhodnutí.

My ani naše děti nemáme ve vzdělávacím systému naplněné potřeby autonomie, vzájemné úcty, respektu a důstojnosti. Obracíme se proto na Vás. Přejeme si změnit legislativu tak, aby byly naplněny potřeby všech aktérů ve vzdělávání. Chceme otevřít veřejnou diskusi mezi dětmi, mladými lidmi, dospělými a zahájit s Vámi jednání o řešeních.

Je pro nás důležitá především možnost volby vlastních vzdělávacích cest a možnost rozhodovat o vytváření podmínek pro rozvíjení schopností, dovedností a vědomostí. Rádi bychom, aby všichni mohli vyrůstat a učit se v prostředích, ve kterých budou mít naplněny svoje potřeby. Přejeme si rozšířit možnosti vzdělávání v ČR.

Proto navrhujeme úpravu legislativy tak, aby:

- umožňovala zachování stávajících škol i vzdělávacích programů a současně otevřela cesty pro vytváření vlastních různorodých vzdělávacích příležitostí.

- školní docházka byla dobrovolná a vznikla tím příležitost vzdělávat se i jinými způsoby než docházkou do škol a formou individuálního vzdělávání. 

- mohly vznikat rozmanité školy, vzdělávací centra apod. 

- umožnila nabízet rozličné sociálně vzdělávací služby, které by byly legitimními a plnohodnotnými variantami vzdělávání ke školní docházce a odpovídaly by potřebám znevýhodněných dětí a jejich rodin.

- bylo možné nabízet dálkové, distanční a kombinované studium i další formy studia na všech stupních vzdělávání.

- vzdělávací soustava byla prostupná, otevřená a umožňovala studovat jakoukoliv školu nezávisle na věku a dosaženém stupni vzdělání, pokud lidé splní kritéria školy pro přijetí a nároky na studium. 

- všichni účastníci ve vzdělávání byli nezávislí na jednotných rámcových vzdělávacích programech, které by tvořily nezávaznou nabídku.

- každý měl možnost stanovovat si vlastní vzdělávací cíle a formy i způsoby hodnocení výsledků vzdělávání včetně možnosti nebýt hodnocen.

- umožnila vytvářet vlastní kritéria pro prostorové, materiální i personální zajištění podmínek pro vzdělávání.

- proměnila kontrolní organizace na organizace podporující, jejichž služby budou pro školy dobrovolné a výstupy nezávazné.

Náš cíl je změnit legislativu vzdělávání v ČR tak, aby umožnila naplňování potřeb všech účastníků ve vzdělávání. Rádi bychom se aktivně zapojili, otevřeli veřejnou diskusi a zahájili s Vámi jednání o řešeních, která tento cíl umožní naplnit. Tímto vás žádáme o návrh prvního termínu společného setkání.

Michaela Řeřichová

Vladimír Kamba 

David Urubčík

Gabriela Ježková

Milota Kadaňková

Jaroslav Eremiáš

Jiří Košárek

dopis@sanceprovzdelavani.cz

www.sanceprovzdelavani.cz

#sanceprovzdelavani

PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO POPLATKU

STOP poplatkům za Český rozhlas a Českou televizi

Proč vzniká tato petice. Občané se nedozvídají od výše uvedených veřejnoprávních institucí pravdivé informace. Informace jsou záměrně zkreslovány, jsou neúplné nebo zavádějící.

Pokud se občan obrátí na veřejnoprávní TV nebo rozhlas se závažným zjištěním, na který má daný občan důkazy, že se děje něco nepravého, tak se tyto veřejnoprávní instituce rozhodnou o vysílání problému podle toho, jestli ona věc náhodou nejde proti zájmům některých skupin.

Nelíbí se nám, jak se chovají veřejnoprávní instituce k našemu panu prezidentovi. Prezident je volený přímo občany, tedy i poplatníky veřejnoprávního vysílání. Zajímá nás názor pana prezidenta na dění v České republice i ve světě. Z jakého důvodu se nemůžeme dívat nebo poslouchat přímý přenos u výše uvedených médií? Pan prezident vystoupil v přímém přenosu soukromé televize a rozhlase, kterým žádné koncesionářské poplatky neplatíme.

Pokud si uvedená veřejnoprávní média diktují, jak se budou chovat k plátcům koncesionářských poplatků, odmítáme tyto poplatky platit.

Říkáme NE prodloužení tramvajové trati na Lesnou!

Proč?
1. Není to přínosem pro severní část Lesné, tramvaj bude opět jen zajíždět do Čertovy rokle.
2. Původní plán bylo tramvaj prodloužit přes Seifertovu až na Majdalenky. Proti tomu byla radnice. Tohle by bylo řešení přímého spojení z Lesné do centra bez přestupů.
3. Stačí protáhnout trolejbus, který končí na Kohoutové, je to levnější řešení a větší přínos! Lidé by se dostali bez přestupu do centra. Původní cena prodloužení tratě byla 800 mil. Kč, při dnešních cenách se vyšplhá klidně až na 1 mil. a výš.
4. Budou pokáceny vzrostlé stromy od Merhautové až po Čertovu rokli!
5. Na rohu Okružní a tř. Gen. Píky vyroste nevzhledná protihluková zeď.
6. Musí se zbourat Pool Grill před Teslou.

Původně to mělo být prodloužení tramvaje po Seifertově na Majdalenky, Haškovu a Fillovu. To se zásahem radnice zmařilo a teď je z toho propojka bez velkého reálného přínosu za miliardu!
 

Já, níže podepsaný/á, nesouhlasím s Obecně závaznou vyhláškou č. 9/2022 Sb., účinnou od 1.7.2022, která v Praze prakticky zakazuje na veřejnosti nejen konzumaci nápojů s obsahem alkoholu včetně piva, ale i pobyt s otevřenou lahví či jinou nádobou a zbytečně omezuje svobodu lidí, kteří se ničím neprovinili.

Plošná prohibiční vyhláška sama o sobě nijak neřeší problémy hluku, nepořádku nebo problematického chování jednotlivců ve městě. Navíc je tato vyhláška natolik nepřehledná, že se v ní neorientují místní ani návštěvníci Prahy a její vymáhání policií u cizinců je velmi komplikované. Praha je svobodné město, kde žijí svobodní lidé, a nevidíme jediný důvod, proč by si nemohli udělat po práci piknik v parku na dece s lahví vína. Zákaz otevřených lahví formou vyhlášky je nevhodným plošným zákazem. Jít po ulici s otevřenou plechovkou piva nebo kelímkem burčáku či svařáku přece nemůže být zločin.

Vyhláška selhává i v zamýšleném záměru. Hluk na ulicích většinou dělají lidé, kteří se už napili v hospodě a jenom se přesouvají na jiné místo. Ten kdo bude chtít vyhlášku obejít, si navíc může pořídit lahev s víčkem nebo zátkou. Vyhláška tak dopadne jen na běžné lidi, kteří se ničím neprovinili a nejspíš si ani nebudou vědomi toho, že něco porušují. Tento zbytečný předpis tak jen zatíží státní i městskou policii dohledem nad nesmyslným omezením na úkor jiné smysluplnější služby.

Vyhláška sama je navíc velmi nepřehledná, protože otevřené nádoby s nápojem obsahujícím alkohol jsou zakázány nejenom prakticky ve všech parcích, ale také ve vzdálenosti 100 metrů od jakékoliv lékárny nebo jednotlivé ordinace kteréhokoliv lékaře, o jejímž umístění nemusíte ani vědět. Ve vybraných případech platí zákaz také například do vzdálenosti 65 metrů od označníku zastávky MHD. Dohromady s dalšími omezeními okolo vybraných staveb a jmenným seznamem ulic v příloze vyhlášky se tak zákaz otevřených lahví vína, plechovek piva i kelímků s burčákem či svařákem vztahuje prakticky na celý veřejný prostor v zastavěném území města (s pár výjimkami typu restauračních zahrádek bezprostředním okolím prodejních stánků).

Žádám proto zastupitelstvo hl. m. Prahy o projednání této petice, zrušení vyhlášky 9/2022 Sb. a nalezení řešení, které bude fungovat v praxi a ne jen na papíře, bez zbytečného omezování svobody lidí, kteří se ničím neprovinili.

Důrazně žádáme o legislativní změnu, která by zamezila, aby v České republice trpěly tisíce zvířat v množírnách ve kterých se ze psů stává pouhé zboží.

Nejcharakterističtějším znakem těchto prostorů jsou otřesné podmínky, zvířata žijí většinou v těsných klecích, nemají žádný pohyb, pořádnou stravu a v některých případech jsou nechávány v nevytápěných prostorech i v zimě, protože jejich zdraví a spokojenost jsou tím posledním, o co obchodníkům s takto chovanými psy jde.

Feny žijí jen proto, aby rodily a jakmile toho již nejsou schopny, jsou nemilosrdně utráceny. Štěňata jsou odebírána od psů v nejútlejším věku, díky čemuž dochází k jejich častému úmrtí, neboť ještě nejsou schopny samostatného přežití. I v případě, že jsou se štěňata dostatečně životaschopná a přežijí, provází je od mládí zdravotní a psychické problémy, které zcela korespondují s hrůznými podmínkami, ve kterých jsou psi vychováváni. Nejedná se pouze o růstové problémy, díky absolutnímu nedostatku socializace nejsou psi zvyklí nejen na lidi, ale ani na ostatní psy či jiná zvířata, v extrémních případech dokonce ani na denní světlo.

„V množírnách zvířata žijí ve vlastních výkalech na malém prostoru jako ve vězení, nemají dostatek krmení ani vody. Ta, která mají více štěstí, jsou určena na prodej, pokud přežijí transport narvaná do malých přepravek na ovoce a zeleninu bez vody a krmení, na místo určení," říká veterinářka Martina Načeradská.

Problém je zcela nevhodně řešený legislativě, po právní stránce se jedná pouze o obecné formulace, které není sebemenší problém obejít, veterinární zpráva poté nemá právo na kontrolu bez předchozího oznámení, což dává množitelům dostatek času vše na oko zakrýt či uvést do vyhovující stavu, který samozřejmě trvá jen po dobu nezbytně nutnou. Navíc veterinární zpráva operuje vždy v daném regionu, není tedy pro množitele nic jednoduššího, než problematickou množírnu přesunout do jiného kraje.

Vše je podpořeno stále častějším prodejem přes internet, neboť dochází k takřka minimální kontrole před nákupem.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská doufá ve změnu legislativy za dva roky, což nám přijde jako zcela neadekvátně dlouhá doba. Apelujeme proto na ministerstvo zemědělství a spravedlnosti, aby neprodleně zakročily. 

JÁ JAKO OBČAN ČR POŽADUJI ODSTOUPENÍ VLÁDY ČR, KTERÁ VĚDOMĚ NEHÁJÍ ZÁJMY STÁTU, STAVÍ SE PROTI NÁZOROVÉ VĚTŠINĚ OBYVATEL ČR. A TÍM OHROŽUJE SUVERENITU, BEZPEČNOST, TRADICE A HODNOTY ČR A JEJÍCH OBYVATEL.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Petenty zastupuje Mgr. et. Mgr. Pavlína Springerová Ph.D., Velké náměstí 153, Hradec Králové, 500 03, nar. dne 19. 3. 1977 a Ing. Lukáš Řádek, Mánesova 891/26, hradec Králové, 500 02, nar. dne 26. 8. 1977

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice požadujeme, aby byla narušena šeď betonu a neprodyšných ploch, které dusí a rozpalují naše město. Chceme město, jež otevře svou zelenou náruč a začne dýchat. Když nyní pomůžeme stromům my, ony pak pomohou nám. Dají nám stín, ochladí prostor, sníží prašnost a rozzáří naše městské životy.

Proto požadujeme, aby vedení města Hradec Králové vypracovalo plán výsadby a vysadilo na nejvíce přehřívaná veřejná místa (náměstí 28. října, Baťkovo náměstí, Masarykovo náměstí, Velké náměstí, Ulrichovo náměstí, “U Grandu”, “Hvězda”) ve městě skupiny stromů pro zlepšení pobytové hodnoty těchto veřejných prostranství.
Jedině tak dokážeme v našem městě opravdu příjemně a plnohodnotně žít. Dejte hlas našim stromům a podpořte petici za Stromy, které hledají místo.