Petice proti diskriminaci v České republice a za právo na sloučení rodiny 720 podpisů chybí 280

Petice proti diskriminaci v České republice a za právo na sloučení rodiny

Dobrý den,

my, občané Ruské federace a Běloruska v České republice, Vás tímto žádáme o pomoc.

 

Obracíme se na Vás jménem vysoce kvalifikovaných odborníků, postgraduálních studentů a vědců, kteří pracují a studují v České republice, a jménem našich rodinných příslušníků. Jsme obyvatelé České republiky, ale kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině jsme přišli o možnost setkat se s našimi rodinami: manželi, manželkami a dětmi. Jsou mezi námi lidé, kteří se kvůli pandemii a dalším byrokratickým okolnostem nemohli více než dva roky spojit se svým rodinným příslušníkem.

 

V současné době platí v České republice nařízení č. 254 ze dne 30. března 2022, které zakazuje vydávání všech typů víz občanům Ruska a Běloruska (s výjimkou sloučení s občanem EU). Nařízení dále ruší všechny žádosti, které již byly našimi rodinnými příslušníky podány na ruském a běloruském konzulátu před 24. únorem a které jsou v současné době vyřizovány Ministerstvem vnitra ČR. Kvůli zastavení těchto žádostí, z nichž některé nebyly vyřízené již více než osm měsíců, přijdou naše rodiny o jakoukoliv možnost se s námi sloučit, jelikož konzuláty v Ruské federaci a Běloruské republice již nepřijímají nové žádosti.

 

Podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je zakázána jakákoli diskriminace. Pozorujeme však situaci, kdy je nám zakázáno právo být s našimi příbuznými v České republice kvůli jejich a našemu občanství. Členové našich rodin zastávají stejné ideologické názory jako my: jsou proti válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Podle nového trestního článku 207.3 ruského trestního zákoníku lze v současné době za ideologický postoj, který se liší od postoje vlády Ruské federace, být trestně stíhán. Požádali jsme Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o humanitární víza, ale byla nám zamítnuta.

 

V této složité pro nás všechny situaci, žádáme Vás, úřady České republiky, Ministerstvo vnitra České republiky, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a osobně předsedu vlády České republiky, o následující:

 

1. Přidat kategorii "sloučení rodiny" s obyvateli ČR (kteří mají dlouhodobé vízum, povolení k pobytu, povolení k trvalému pobytu) do kategorie výjimek z nařízení č. 254 ze dne 30. března 2022, čímž by pokračovalo vyřizování již podaných žádostí na Ministerstvu vnitra.

 

2. Obnovit zpracování žádostí o sloučení, které byly ukončeny v souladu s usnesením č. 254 ze dne 30. března 2022.

 

3. Poskytnout příležitost těm rodinným příslušníkům, kteří tak nestihli učinit do 24. února 2022, podat své žádosti. Tato praxe byla úspěšně zavedena v Estonsku a Lotyšsku, kde bylo zrušeno vydávání prvotních víz a povolení k pobytu občanům Ruska a Běloruska, s výjimkou několika kategorií, včetně kategorie sloučení rodiny s cizinci s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v těchto zemích.

 

4. V průběhu posouzení jednotlivých žádostí se řídit výhradně normami českého a mezinárodního práva, zásadami demokracie a humanity, s vyloučením jakýchkoliv projevů diskriminace.

 

Děkujeme za Váš čas a doufáme v pozitivní vývoj dané situace.

 

Autor: Daria Sapunova | 720 podpisů

Více >
Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji 2838 podpisů

Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 


Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:


Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022


012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.


Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 


Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 


https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/


https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Autor: Štěpán Hálek | 2838 podpisů

Více >
Za ODPADY ZDARMA v Jablonci nad Nisou 8 podpisů

Za ODPADY ZDARMA v Jablonci nad Nisou

Petice ze dne 2. 5. 2022 za odpady zdarma v Jablonci nad Nisou

adresovaná Zastupitelstvu Statutárního města Jablonce nad Nisou

My, níže podepsaní občané Jablonce nad Nisou, požadujeme, aby byl v našem městě zaveden svoz komunálního odpadu pro poctivé občany zdarma.

Chceme bezplatný svoz komunálního odpadu, stejně jako to mají zavedené v České Lípě, Dubí, Frýdlantu nad Ostravicí, Karviné, Kralupech nad Vltavou, Krupce, Mostě, Nové Pace, Strakonicích, Teplicích nebo Ústí nad Labem.

Petiční výbor:

Ondřej Bašus, Boženy Němcové 3656/4, Jablonec nad Nisou

Jaromír Drábek, Turistická 116/9, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou

Roman Gaal, Svatopluka Čecha 1228/6, Jablonec nad Nisou

Petr Mikula, Jizerská 3567/8, Jablonec nad Nisou

Členy petičního výboru zastupuje:

Jaromír Drábek, Turistická 116/9, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou

 

Odůvodnění:

Systém zpoplatnění svozu komunálního odpadu zavedený v Jablonci nad Nisou od počátku roku 2022 se ukázal jako nevhodný a pro jablonecké občany silně nevýhodný. Především pro ty poctivé.

Povinné nahlášení plátce poplatku a průběžné hlášení a evidence změn a následný výpočet poplatku jsou administrativně složité pro občany i pro úředníky.

Povinnost platit svoz odpadu podle bydliště je nekontrolovatelné, protože bydliště na rozdíl od trvalého bydliště není nikde evidováno, záleží tedy na libovůli občana, zda se k poplatku přihlásí nebo nepřihlásí. Poctiví tak platí a nepoctiví se vezou.

Zavedení minimálního poplatku ve výši 48 Kč měsíčně na každou osobu s bydlištěm na území města není vůbec motivační pro třídění odpadu.

Zároveň je v tomto systému velký chaos. Ani po několika měsících nebyly dodány přihlášené nádoby na svoz odpadu.

Pokud je možné, aby srovnatelná města našeho regionu i jiných částí země poskytovala občanům svoz odpadu zdarma, chceme podobné podmínky i u nás. Jsme přesvědčeni, že peníze občanů jsou v tomto systému využívány krajně nehospodárně - neefektivně. Jeho správa je komplikovaná a drahá. Proto požadujeme maximální zjednodušení systému a financování z městského rozpočtu, především z příjmů z daně z nemovitostí.

 

Autor: Petr Mikula | 8 podpisů

Více >
Otevřený dopis ministru školství ohledně zachování povinné výuky druhého cizího jazyka 130 podpisů

Otevřený dopis ministru školství ohledně zachování povinné výuky druhého cizího jazyka

K rukám:

předsedy vlády ČR PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL.M.

ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mgr. Petra Gazdíka

 

V Praze dne 20. 4. 2022
 

Věc: Změna výuky druhého cizího jazyka na volitelnou  

Vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře školství,

obracíme se na vás v souvislosti s navrhovanou úpravou RVP ZV, v jejímž důsledku má být výuka druhého cizího jazyka změněna z povinné na volitelnou, a žádáme o zpětvzetí tohoto návrhu či o jeho zásadní přepracování.

Apelujeme na vás díky naší zkušenosti, dokládající okřídlené tvrzení, že jazyky otevírají dveře do světa. Jsme absolventi tzv. českých sekcí ve Francii: čeští studenti, kteří v 9. třídě ZŠ nebo v 1. ročníku SŠ (či v odpovídajících třídách víceletých gymnázií) úspěšně prošli výběrovým řízením, odjeli absolvovat tříletá gymnaziální studia do Francie a tam složili francouzskou maturitní zkoušku. MŠMT je partnerem tohoto programu, jehož absolventi se řadí ke špičkám ve svých oborech. Najdete mezi nimi např. dva ministry školství, další vysoké úředníky ve státní správě i evropských strukturách, akademiky a vědce, mezinárodně úspěšné manažery, právníky či lékaře.

Těchto úspěchů, posilujících pozici ČR v Evropě a ve světě, bychom nemohli dosáhnout bez výuky druhého jazyka. V našem případě se jednalo o francouzštinu. Ta nám umožnila odjet na studia do zahraničí a ukončit je tak, že v průměru každý z nás ovládá v určité míře dokonce více než 4 světové jazyky. Francouzština, náš často nejsilnější cizí jazyk, je pak pro 70 % z nás klíčovým faktorem pro pracovní kariéru.

Uvědomujeme si, že naše zkušenost je specifická; řada jejích prvků je však přenositelná i pro ostatní žáky a studenty, ať už si vyberou kterýkoli jiný jazyk. Podstatné je, aby si cizí jazyky začali osvojovat co nejdříve a aby přijali za své přesvědčení, že jedním ze základů pro úspěšný osobní i profesionální rozvoj je bohatý a rozmanitý jazykový profil. Jinými slovy: schopnost komunikovat v několika cizích jazycích, nikoli jen v angličtině.

ČR chce patřit mezi moderní státy přinášející přidanou hodnotu, chce být na špičce ve vědě, výzkumu i v podnikání. Chceme se vymanit z osudu montovny a překladiště Evropy, chceme zvyšovat naši konkurenceschopnost, produktivitu práce a její přidanou hodnotu. K tomu je třeba skloubit různé předpoklady. Jedním z nich je schopnost – zejména mladých lidí v klíčovém období jejich profesního utváření a zrání – komunikovat, studovat a pracovat v mezinárodním prostředí.

Nezbytnou podmínkou studijní a profesní mobility je jazyková výbava, přičemž jeden jazyk dnes již není dostačující. Ochudíme naše děti o možnosti inspirativních studijních pobytů v evropských zemích? Angličtina jistě pomáhá, je však mateřským jazykem jen malého počtu obyvatel EU. Přitom hlavní hodnotou jazykově pestré Evropy je sdílené kulturní, intelektuální, vědecké a technologické bohatství, které by bez vícejazyčnosti bývalo nevzniklo ani nemohlo být dále rozvíjeno.

Praktické důsledky snížení významu druhého cizího jazyka na pouhý volitelný předmět povedou bezesporu k výraznému omezení výuky dalších cizích jazyků. Pozdní odpolední hodiny, známky nezapočítávané do průměru atp. poškozují výuku, která má přitom strategický přínos:
 

1. Jazyky jsou cestou ke kvalitnějšímu vzdělání a profesnímu uplatnění.

2. Výuka dvou povinných jazyků je faktorem vyrovnávání socioekonomických a regionálních rozdílů.

3. Postoj k problematice výuky cizích jazyků je projevem rozvojové vize české společnosti a zdrojem (de)motivace.
 

Podrobněji:
 

1. Jazyky jsou cestou ke kvalitnějšímu vzdělání a profesnímu uplatnění.

Výuka jazyků umožňuje kvalitnější studium a dlouhodobé zvyšování kvalifikace. Zároveň nijak nepředurčuje volbu budoucího povolání. Jazyková výbava usnadňuje přístup k moderním postupům a inovacím; umožňuje čerpat mezinárodní zkušenosti z první ruky a rozvíjet je v našem prostředí, čímž posiluje vyspělost české ekonomiky. Ovládání cizích jazyků též obohacuje všeobecný rozhled a chápání okolního světa díky schopnosti informovat se prostřednictvím širší a různorodější palety zdrojů. Jazyky tak sehrávají důležitou roli při utváření osobnosti z hlediska ryze lidského a občanského.

Jazyková výbava zkrátka otevírá dveře do světa při studiu i při pracovním uplatnění. Chceme opravdu oslabit výuku cizích jazyků, tak důležitých pro další rozvoj nových generací? Chceme ji vzdát právě tehdy, kdy jsou děti z hlediska osvojování cizích jazyků v nejvhodnějším věku?

 

2. Výuka dvou povinných jazyků je faktorem vyrovnávání socioekonomických a regionálních rozdílů.

Plně podporujeme stanovisko učitelů cizích jazyků vyjádřené v tiskové zprávě ze dne 30. 3. 2022: Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Jak ukázal výzkum PAQ Research (https://bit.ly/3iOVSl8), v České republice školní úspěch žáků silně závisí na socioekonomickém prostředí, ze kterého pocházejí (rodina, region atd.). Tento fakt zdůrazňuje Česká školní inspekce (horší rodinný původ a málo podnětné prostředí, ve kterém žák vyrůstá, viz https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Spolecne-znaky-vzdelavani-v-usp). Existuje oprávněná obava, že v případě zrušení povinného dalšího cizího jazyka na základních školách se tyto nerovnosti ve vzdělávání ještě prohloubí, a to jak na úrovni žákovských skupin, tak na úrovni regionů. Žáci, kteří budou mít podporu v rodině, se další cizí jazyk učit budou, protože jej pro ně rodiče vyberou; „ti zbylí“ o tuto možnost přijdou. Jazyková výuka obohacuje všechny žáky, nesmí být určena pouze „jazykově nadaným“. Určit toto „nadání“ u dětí ve věku 10–12 let je navíc velmi obtížné a nutnost podobné volby zavře dveře dětem, které by mohly své schopnosti a dovednosti v oblasti jazyků objevit později.

Důsledky na úrovni regionů mohou být ještě rozsáhlejší: jak ukázal výše zmíněný výzkum, v socioekonomicky znevýhodněných regionech mají zároveň školy paradoxně k dispozici méně finančních prostředků než školy v regionech „bohatších“, a nemohou tak tato znevýhodnění patřičně kompenzovat. Celková nepříznivá socioekonomická situace regionu ve spojení se socioekonomickými problémy jednotlivých rodin pak způsobí, že v celých rozsáhlých oblastech naší země se děti ve škole nikdy nepotkají s jiným cizím jazykem než s angličtinou (pro mnohé obory odborného školství je povinná pouze angličtina). To může působit problémy nejen v příhraničních oblastech, kde bude ještě více chybět pracovní síla ovládající alespoň základy němčiny, ale i v dalších regionech, kde se jazyková nabídka omezí na povinnou angličtinu. Výsledek bude monokultura. A jak víme, monokultury jsou zranitelné, zatímco diverzita přináší zdravou rezilienci.

 

3. Postoj k problematice výuky cizích jazyků je projevem rozvojové vize české společnosti a zdrojem (de)motivace.

Plně rozumíme těžkostem, které výuku druhého jazyka provázejí, a to zejména v regionech či na 2. stupních ZŠ, které trpí odlivem dětí na víceletá gymnázia. Podporujeme zlepšování již existujících možností i hledání nových cest, jak vzdělávání uzpůsobit i dětem, které vyžadují více podpory. Obavu, že zahájení studia druhého cizího jazyka v 6. třídě ZŠ může být pro některé žáky kontraproduktivní, bereme v potaz, ale jsme hluboce přesvědčeni, že tento problém lze a je třeba řešit adresně, nikoli snížením laťky pro všechny. Zajímavou perspektivu vidíme například v návrhu, aby 2. jazyk zůstal povinný, ale s možností – v pedagogicky odůvodněných případech – udělit výjimku žákům, kteří nezvládají angličtinu. Tuto základní myšlenku lze nepochybně doladit a doplnit o další prvky, jež by umožnily přinést účinnou odpověď na obavy, které motivovaly MŠMT k návrhu na zrušení povinné výuky 2. jazyka, aniž by to vedlo k výše popsaným zásadním negativním dopadům. V případě zájmu ze strany MŠMT jsme připraveni mobilizovat své členy, kteří mají pro tuto diskusi relevantní zkušenosti, aby přispěli k práci na tomto či jiném alternativním řešení.

Zcela jasně si též uvědomujeme politický význam rozhodnutí ministerstva školství, které kromě faktického dopadu na výuku jazyků odráží také obecný postoj vlády k řešení problémů. Vždy máme volbu mezi snahou těžkosti překonat, hledat řešení, motivovat ostatní k práci na sobě a na společném systému a mezi jednodušší cestou, snížením laťky, rezignací na důležité hodnoty a cíle.

Stát by měl společnost motivovat ke snaze pracovat na sobě a nevzdávat se. Vždyť co mají společného všechny vzory, které nás inspirují? Především svou houževnatost a odhodlání dosahovat náročných cílů, byť k nim mnohdy vede trnitá cesta. Toto je poselství, které by měl stát vysílat a které je o to důležitější, že se týká dětí, jejich vzdělávání, výchovy a formování občanských postojů.

 

Vážený pane premiére, vážený pane ministře, věříme, že prioritou ve vašem rozhodování bude otevřená a moderní budoucnost našich dětí, a tudíž i celé naší země. Věříme, že 20. výročí vstupu ČR do EU v roce 2024 nebudeme slavit ústupem od evropských hodnot, opírajících se právě o vícejazyčnost.


S úctou
 

za vedení Spolku bývalých studentů českých sekcí ve Francii a jeho Lycejní stipendijní fond

Kristýna Křížová, Veronika Kraupnerová, Karolína Zamora, Alena Baljajevová, Filip Šváb, Ondřej Dušek, Lukáš Macek

Autor: Karolína Zamora | 130 podpisů

Více >
PETICE ZA ZKLIDNĚNÍ DOPRAVY V JINONICÍCH 23 podpisů chybí 9977

PETICE ZA ZKLIDNĚNÍ DOPRAVY V JINONICÍCH

Petice za dopravní zklidnění Jinonic

 

My, níže podepsaní se touto peticí obracíme na Hlavní město Prahu a Městskou část Praha 5 se žádostí, aby byly přijaty konkrétní kroky k dopravnímu zklidnění Jinonic. 

 

S ohledem na stále zhoršující se dopravní situaci považujeme za zásadní vyloučení průjezdní dopravy z ulic Karlštejnská, Klikatá, Butovická, Za Zámečkem a Na Vidouli. Již od dob výstavby Jihozápadního města bylo Jinonicím slibováno, že tyto ulice nebudou sloužit pro tranzit. Konkrétní kroky jsou však neustále odkládány - v posledních letech s poukazem na to, že nejprve je třeba vybudovat dopravní propojení v areálu Motorlet (nyní Waltrovka). Chybějící propojení přes bývalý Motorlet bylo konečně otevřeno v roce 2016 (nová ulice U Trezorky).

 

Dlouhodobá uzavírka ulice Klikatá (2020-2021) ukázala, že nová ulice U Trezorky funguje jako plnohodnotná náhrada ulic Karlštejnská a Klikatá (během uzavírky nedochází k dopravním excesům nad rámec běžných pražských poměrů). Důležité je, že na rozdíl od Karlštejnské a Klikaté je ulice U Trezorky na dopravní zátěž připravena (lávka pro chodce, přechody s dělícími ostrůvky a odbočovací pruhy; navíc ulice sousedí s opěrnou zdí a kancelářskými budovami). 

 

Nesouhlasíme s výroky některých politiků, že “vše vyřeší Radlická radiála.” Již při výstavbě dnešní Radlické ulice kolem Jinonic se slibovalo, že tato moderní kapacitní komunikace veškerou zbytnou dopravu z Jinonic odvede. Doprava z Jinonic však nikdy nezmizela, ale naopak stále narůstá. Studie ČVUT (11/2018, www.bit.ly/cvutrr) upozorňuje, že napojení radiály na Městský okruh je nefunkční a kvůli uzavírkám tunelů na radiále mají vznikat kongesce v oblasti Jinonic. I kdyby se všechny problémy radiály podařilo vyřešit, k jejímu zprovoznění dojde nejdříve za deset let. 

Z výše uvedených důvodů žádáme, aby za účelem dopravního zklidnění došlo:

ze strany příslušných institucí k zajištění kontroly dodržování stávajícího dopravního značení omezující vjezd vozidel s hmotností přesahující 3,5 tuny; 

k omezení rychlosti v ulici Butovická na 30 km/h a aby dodržování limitu bylo kontrolováno  ze strany příslušných orgánů radarem;

k uzavření ulice Tichnova v úseku Schwarzenberská - Řeporyjská a zamezení průjezdu ulicemi Na Vidouli - Za Zámečkem k dálnici D5 (pokud by toto opatření nebylo dostatečné, žádáme o vytvoření systému jednosměrek v ulicích Klikatá - Karlštejnská - Butovická).


 

Petiční výbor:  Tomáš Mandlík, Záluské 86/65, Praha 5, Aneta a Michal Dvořákovi, Karlštejnská 43/24, Praha 5, Milan Kostohryz, Souběžná II 40/24, Praha 5.


 

Autor: Aneta Dvorakova | 23 podpisů

Více >
TEMPO 30 V JINONICÍCH 3 podpisy

TEMPO 30 V JINONICÍCH

Tzv. tempo 30 je v západních zemích již mnoho let důležitým opatřením pro zklidňování dopravy na místních komunikacích a v residenčních oblastech. Základní princip je jednoduchý: rychlost 50 km/hod. se povolí pouze na hlavních místních komunikacích, které slouží dálkovým dopravním tahům, kdežto na komunikacích zajišťujících hlavně plošnou dopravní obsluhu se zavede omezení na 30 km/hod. 

 

Inspirací může být v loňském roce velmi mediálně sledovaná iniciativa v Paříži, kde byla povinná třicítka až na hlavní tahy zavedena od 30. srpna 2021. Stejnou povinnost ale již před lety zavedla další velká francouzská města -  Grenoble, Nantes, Lille, Štrasburk nebo Rennes. Ve Španělsku byla od 11. května 2021 povinně zavedena třicítka ve všech městských a obecních ulicích (tedy nejen ve velkých městech). Německo třicítku testuje plošně od roku 2021 v Cáchách, Augsburgu, Hannoveru, Lipsku, Münsteru, Ulmu a v Bonnu. 

 

Diskuse rezonuje i na evropské úrovni. Evropský parlament schválil 6. října 2021 návrh doporučení Evropské komise omezující rychlost na 30 km/h v obytných zónách.  V příslušném usnesení vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala a doporučila pravidla „bezpečného omezování rychlosti“ včetně „maximální rychlosti 30 km/h v obytných oblastech a oblastech s vysokým počtem cyklistů a chodců“.

 

Tempo 30 je v ČR na skromném počátku, přesto už existuje několik prvních odvážných iniciátorů. Prvním průkopníkem byla Městská část Brno-Židenice, která je pojata jako zóna 30 s výjimkou hlavních tahů.  K podobné reakci se odhodlala i radnice Prahy 7, která zavedla na území Holešovic maximální povolenou rychlost 30 km/hod rovněž s výjimkou hlavních tahů.

 

Hlavními důvody jsou zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy a snížení hluku.  

 

Bezpečnost je primárním důvodem pro zavedení třicítky. Dle vědeckých studií je riziko úmrtí chodce při srážce s vozem v 50kilometrové rychlosti 80 %, při snížení na 30 km/h ale klesá na 10 %.  V zemích EU se v souvislosti s dopravními nehodami průměrně eviduje na 22 700 mrtvých osob ročně a asi 120 000 vážně zraněných.

 

Snížení rychlosti na třicítku vede dle provedených studií k poklesu produkovaného hluku zhruba o tři až pět decibelů. Toto snížení hluku znamená subjektivně pokles na polovinu (dvě auta jedoucí rychlostí 30 km/hod. jsou stejně hlučná jako jedno auto jedoucí 50 km/hod.).

 

Byl prokázán dopad snížení rychlosti na zácpy a tedy celkově průjezdnější město. Je nutné ovšem vést řidiče k tomu, aby jezdili na 3. rychlostní stupeň (většina vozidel to bez problémů umožňuje). Nižší rychlost se samozřejmě netýká hlavních komunikací s dálkovými tahy, ale především komunikací obslužných, kde mají zákaz vjezd vozidel nad 3,5 tuny. 

 

S ohledem na výše uvedené žádáme o omezení rychlosti na 30 km/hodinu pro oblast Prahy 5 - Jinonice, zejména pro ulice Karlštejnská, Butovická, Puchmajerova, Klikatá či v Zářezu. 

Autor: Michal Dvořák Dvořák | 3 podpisy

Více >
PETICE za bezpečnou cestu do Klíčovských sadů 281 podpisů

PETICE za bezpečnou cestu do Klíčovských sadů

My, níže podepsaní, žádáme Radu Městské části Praha 9, aby urychleně zahájila jednání s Magistrátem hl. m. Prahy a Správou železnic o úpravě projektové dokumentace k probíhající optimalizaci železniční trati v úseku Mstětice – Praha-Vysočany s cílem rozšířit dokumentaci o vybudování NOVÉHO PROPUSTKU do Klíčovských sadů.

Klíčovské sady ve Vysočanech patří k jedné z mála přírodních lokalit, které mohou obyvatelé Městské části Prahy 9 využívat, od Kolbenovy ulice však vede do sadů jediná cesta, a to nevzhledným podchodem u prodejny s auty Autobond Group.

Návštěvníci sadů si tak velmi často zkracují cestu přes koleje, konkrétně na konci protihlukové zdi u ulice Strnadových, což mimo jiné potvrzuje existence vyšlapané cesty zřetelně viditelné na satelitních snímcích.

Zřízení propustku na tomto místě by tak bylo ideálním řešením, jak do sadů vytvořit alternativní, bezpečnou cestu kopírující potřeby návštěvníků sadů primárně z řad obyvatel Městské části Praha 9.

Vzhledem k rozsáhlé bytové výstavbě u metra Kolbenova, kam se brzy přestěhuje velké množství nových obyvatel, se dá navíc očekávat, že odtud do Klíčovských sadů jako jediné větší přírodní plochy v okolí bude proudit čím dál tím víc lidí – při zachování stávajícího stavu všichni přes koleje, čímž OHROZÍ NEJEN SEBE, ALE I CESTUJÍCÍ v projíždějících vlacích.

Vybudování propustku v rámci probíhající optimalizace železniční trati v úseku Mstětice – Praha-Vysočany se pak jeví jako nejméně finančně, projektově i časově náročná varianta, zvlášť tehdy, kdy už se na místě stejně zvažuje instalace velké roury pro potůček, který tudy teče.

Ačkoliv však byla rada Městské části Praha 9 o potřebnosti propustku a možnosti realizovat jej v souvislosti s rekonstrukcí tratě včas informována a mohla vznést na Magistrát hl. m. Prahy požadavek na úpravu projektu v tomto smyslu, neučinila tak.

Žádáme proto Radu Městské části Praha 9, aby toto závažné pochybení nyní napravila a požadavek na zřízení propustku neprodleně komunikovala Magistrátu hl. m. Prahy, případně přímo Správě železnic coby zadavateli projektu. 

Uvědomujeme si sice, že úprava projektu během jeho realizace není snadná, ne však nemožná, jak potvrzují příklady úspěšného vstupu Magistrátu hl. m. Prahy do projektů Správy železnic na území jiných městských částí.

 

 

Autor: Milan Balahura | 281 podpisů

Více >
Petice za obnovení vydávání víz a pobytových oprávnění občanům Běloruské republiky a zabránění jejic 518 podpisů

Petice za obnovení vydávání víz a pobytových oprávnění občanům Běloruské republiky a zabránění jejic

Petice za obnovení vydávání víz a pobytových oprávnění občanům Běloruské republiky a zabránění jejich diskriminaci na území ČR Prostřednictvím této petice žádáme vládu České republiky o: - obnovení vydávání víz a povolení k dlouhodobým a trvalým pobytům občanům Běloruské republiky na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí a posouzení žádostí podaných dříve; -zajištění možnosti prodloužení dříve vydaných víz a povolení k pobytu pro státní příslušníky Běloruské republiky na území České republiky, pokud to umožňuje zákon; - obnovení registrace běloruských občanů a vydání jim pobytových oprávnění Ministerstvem vnitra; - obnovení vydávání krátkodobých a dlouhodobých turistických víz blízkým příbuzným (rodičům, dětem, sourozencům, prarodičům, vnoučatům) běloruských občanů žijících v České republice; - zabránění diskriminaci Bělorusů na území České republice. Naše žádost se vztahuje na občany Běloruské republiky, kteří nepodporují Lukašenkův režim. Svoji žádost zdůvodňujeme následovně. Vláda České republiky rozhodla o zastavení přijímání a zpracování žádostí o víza a povolení k dlouhodobým a trvalým pobytům státních příslušníků Běloruské republiky v reakci na zapojení Běloruské republiky do invaze Ruské federace na území Ukrajiny, přitom většina Bělorusů je proti válce a samotné Bělorusko je fakticky okupováno, a to jednak nelegitimním režimem Lukašenka, jednak Ruskem. 9. srpna 2020 se v Bělorusku konaly prezidentské volby, které občan Lukašenko prokazatelně prohrál, nicméně se mu podařilo udržet moc pomoci silových složek a armády a za podpory Ruska. Několikaměsíční masové protesty proti uzurpaci moci byly brutálně potlačeny. Již 19 měsíců žijí občané Běloruska v podmínkách tvrdých represí a nefungujícího práva. Všechny lidskoprávní organizace byly zlikvidovány. Bělorusové nemají jediný zákonný prostředek pro obhajobu svých názorů, ba dokonce ani pro ochranu svých životů. Každý Bělorus, který je proti stávajícímu režimu, je neustále vystaven riziku nezákonného zatčení, odsouzení a mučení v své zemi. Získání dlouhodobého českého víza nebo povolení k pobytu je tak možností se ocitnout v bezpečí. Pro většinu mužů, kteří mohou být každou chvíli narukováni, vycestování je možností neúčastnit se války na straně Ruska. Studenti, zejména ti, co byli vyloučeni z běloruských vysokých škol, jsou nejzranitelnější kategorií občanů. V případě neprodloužení víza a návratu do Běloruska jim stejně jako mnoha dalším Bělorusům hrozí vězení nebo narukování. Při této příležitosti žádáme také o obnovení vydání turistických víz rodinným příslušníkům. Mnoho Bělorusů žijících v České republice nemohou navštívit své blízké v Bělorusku kvůli riziku zatčení. V důsledku pandemických opatření jejich blízcí také nemohli v posledních dvou letech navštívit Českou republiku. Současný postoj většiny Bělorusů je velmi jasný: jsou proti válce a kategoricky nepodporují režimy Putina a Lukašenka. Aktivně podporují Ukrajinu a poskytují Ukrajincům nejrůznější pomoc: - převádí peníze na podporu armády, domobrany a uprchlíků; - organizují sbírky a poskytují humanitární pomoc; - šíří pravdivé informace; - poskytují ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny; - protestují proti válce v zahraničí a v Bělorusku (přes hrozbu bití, zatčení a mučení); - brání pohybu ruských jednotek a techniky na území Běloruska; - bojují na straně Ukrajinců na území Ukrajiny. Bělorusové chtějí mír a bezpečnost pro Ukrajince a všechny ostatní národy. Bělorusové žijící v České republice dodržují zákon, platí daně, vyznávají evropské hodnoty. V letech 2020 a 2021 Evropská unie pomohla tisícům Bělorusů, kteří nemohli zůstat ve své rodné zemi. Česká republika nezůstala stranou, za což jsou jí Bělorusové vděčni. Byly vydány stovky humanitárních, studentských, pracovních a rodinných víz. V roce 2022 se situace v Běloruské republice nijak nezlepšila, naopak v souvislosti s umístěním početných ruských jednotek a zahájením války množství rizik se značně zvětšilo. Proto žádáme vládu České republiky, aby neztotožňovala běloruský národ s běloruským režimem a jeho zločiny a vrátila se k postojům solidarity a humanismu. Děkujeme za projednání naší petice.

Autor: V S | 518 podpisů

Více >
Petice za digitální svobodu 12 podpisů

Petice za digitální svobodu

My, níže podepsaní občané České republiky,
žádáme členy vlády a parlamentu:
Zaprvé, aby zrušili povinnost užívat datové schránky pro všechny živnostníky a podnikatele
(povinnost má začít platit 1. ledna 2023 pro všechny podnikatele, bez ohledu na jejich velikost, na základě zákona 261/2021 Sb.)
Zadruhé, aby do procesu digitalizace státní správy pomohli implementovat tři základní podnínky:
1. každý digitální nástroj či platforma musí být ku prospěchu především občanům, nikoli státní správě,
2. používání kteréhokoli digitálního nástroje státní správy musí být pro občany, živnostníky a podnikatele výhradně dobrovolné,
3. pro veškerou digitalizaci musí platit nepřekročitelná podmínka, že občané mají právo žít a podnikat bez počítačů, chytrých telefonů či internetového připojení; a státní správa je k tomu nesmí ani skrytě nutit.

Digitalizace, nejen státní správy, je bezesporu potřebná a užitečná. Nesmí s sebou však přinášet nové a další povinnosti, které zatěžují podnikatele. Pro mnoho podnikatelů, nejen těch starších, je obsluha počítače, tedy i datové schránky, velkým - často nepřekonatelným - problémem. Je nutno si uvědomit, že podnikání není synonymem pro specializaci na IT technologie a každá další administrativní povinnost je pro všechny podnikatele zatěžující. Platí zejména skutečnost, že řada podnikatelů/živnostníků nemá počítač a nepoužívá moderní IT technologie, stále komunikují především papírovou formou. Zároveň existuje objektivní překážka - území ČR dosud není dostatečně pokryto mobilním signálem a internetovým připojením. Na mnoha místech je tedy připojení k datovým službám, prakticky nemožné, jinde je připojení nestabilní a tudíž velmi problematické.

Vládě i parlamentu chceme připomenout, že většina nejmenších živnostníků veškeré státem požadované povinnosti vyřizuje vlastními silami ve volných chvílích. Nemají zdroje na to aby si platili administrativní aparát, a proto je nutné nové povinnosti, které na ně stát navaluje, odmítnout. Povinná datová schránka, kterou musí podnikatel pravidelně kontrolovat (jinak se vystavuje riziku sankcí a pokut!) tyto nové povinnosti zavádí. Digitalizace, která by znamenala jejich povinné zřízení, nemalé části živnostníků žádný benefit nepřinese, jen jim zvýší náklady a zkomplikuje život. Ve svém důsledku je to jen pouhá zástěrka, jak přihrát kšeft několika IT firmám a ulevit úředníkům státní správy.

Apelujeme proto na vládní představitele, aby do připravované digitalizace státní správy tři výše uvedené podmínky zahrnuli. Chceme věřit tomu, že se vláda i parlament budou při svém rozhodování těmito nepřekročitelnými zásadami řídit.
 

Za petiční výbor

Radomil Bábek, předseda výboru Podnikatelských odborů

Autor: Radomil Bábek | 12 podpisů

Více >
PETICE ZA ZÁCHRANU HISTORICKÉHO A PLNĚ FUNKČNÍHO SPORTOVIŠTĚ 1240 podpisů chybí 260

PETICE ZA ZÁCHRANU HISTORICKÉHO A PLNĚ FUNKČNÍHO SPORTOVIŠTĚ

Petice za záchranu historického a plně funkčního sportoviště 

- tenisových kurtů v Italské 41 (23N), Praha 2 (TO Centrum Italská), které chce Praha 2 zastavět

My, níže podepsaní, žádáme o zachování tenisových kurtů v Italské ulici 23, Praha 2 a to z těchto důvodů:

 

TRADICE A GENIUS LOCI

Jde o starý oddíl vzniklý v roce 1935 s prvorepublikovou tradicí, kde hrával již československý prezident Edvard Beneš.
Oddíl si za téměř 85 let vytvořil pevné místo v rámci sportovního vyžití na Vinohradech.
Místo, kde se kurty nachází, nabízí působivý výhled na budovy hlavního nádraží v pozadí s centrem Prahy a Pražským hradem.
Současná nízká dřevěná budova vytváří dojem zachovalého prvorepublikového prostředí a zpestřuje tak ráz okolní moderní zástavby.

 

OTEVŘENOST PRO VEŘEJNOST A SOBĚSTAČNOST

Klub je otevřený široké veřejnosti, dospělým i dětem se třemi plnohodnotnými kurty a čtvrtým tréninkovým.
Kurty jsou hojně navštěvovány zaměstnanci okolních firem a kanceláří a obyvateli Prahy 2, kteří tak mají možnost sportovat za velmi lidové ceny.
Na Praze 2 jde o vzácné sportoviště - podobné veřejné venkovní kurty na Praze 2 jsou jen TK Vyšehrad. 
Sportovní klub je součástí širšího sportovního zázemí, které je složeno ze dvou oddílů tenisových (Italská a Na Strži) a dalších oddílů - šachového, basketbalového, stolního tenisu, minigolfu, nohejbalového.
Klub pořádá každoročně pro své členy, včetně dětí a mládeže, turnaje dvouher, čtyřher, smíšených dvojic a čtyřher veteránů.
Tenisové kurty jsou ekonomicky soběstačné a nikdy nevyžadovaly podporu od státních institucí.

 

PÉČE O DĚTI

Mimoškolní aktivity pro děti a dorost zajišťuje od roku 2003 tenisová školička, vedená profesionálními trenéry s  licencí Českého tenisového svazu. Výuka tenisu ve školičce probíhá celoročně od pondělí do pátku odpoledne. Hlavním cílem tréninků je hravou formou podchytit zájem žáků a zejména klást důraz na všestrannost v pohybové přípravě a naučit děti základní tenisovou techniku a taktiku. Pokročilost ani věk nerozhoduje. V současné době navštěvuje školičku cca 50 žáků převážně z Prahy 2 a 3. 

Tenisová škola vychovává dětské hráče v přirozeném venkovním prostředí a působí tak pozitivně na tělesnou zdatnost dětí žijících převážně na Praze 2 a navíc bez nákladů pro Prahu 2.

 

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Na městském pozemku, převážně travnaté ploše se nachází vedle keřů také 30 zdravých vzrostlých stromů, hlavně jírovců, převážně desítky let starých.

 

KOMERČNÍ ZAJÍMAVOST POZEMKU

Záměr Městské části Prahy 2 postavit na místě současných kurtů Nový domov, specializovaný pobytový dům pro seniory s předpokládanou kapacitou až 120 lůžek, je jistě chvályhodný z hlediska stárnoucí populace, domníváme se však, že výběr lokality je motivován její komerčně mimořádně zajímavou polohou (prostor mezi ulicemi Italská, Španělská, Kunětická a Lichnická) – a víme také, že Praha 2 disponujeme možností výstavby v jiných místech.
Praha 2 má přitom (zjištěno v listopadu 2019) záměr odprodat cca 130 domů a další domy po bytech, mezi nimi by se jistě našly objekty vhodné k rekonstrukci na dům sociální péče.

 

ROZPOR S PROGRAMOVÝM PROHLÁŠENÍM PRAHY 2

Sama Praha 2 přitom ve svém programovém prohlášení uvádí, že „Budeme podporovat pohybové aktivity dětí a rozvíjení zdravého životního stylu … budeme přitom respektovat bohaté kulturní a historické dědictví Prahy 2, dlouhodobé tradice … podporovat sportovní aktivity nejen zaměřené na děti a školní mládež, uvedené v kapitole Školství, ale aktivity pro všechny věkové kategorie … Budeme pokračovat v budování sportovišť dostupných pro veřejnost v rámci našich škol i v parcích … Poskytneme vybraná veřejná prostranství pro sportovní aktivity a budeme pomáhat pořadatelům i s propagací … propagovat sportování a zdravý životní styl vč. možnosti zapojení občanů do některé ze sportovních organizací působících v Praze 2“. Zastavení sportoviště je tedy v rozporu s programovým prohlášením Prahy 2.

 

Za organizátory petice:

 

doc. PhDr. Marek Preiss, PhD.

psycholog

 

Ing. Ondřej Krutský

programátor

 

Ing. Pavel Nejedlý

projektant

Autor: Marek Preiss | 1240 podpisů

Více >
Petice proti množírnám psů 16953 podpisů

Petice proti množírnám psů

Důrazně žádáme o legislativní změnu, která by zamezila, aby v České republice trpěly tisíce zvířat v množírnách ve kterých se ze psů stává pouhé zboží.

Nejcharakterističtějším znakem těchto prostorů jsou otřesné podmínky, zvířata žijí většinou v těsných klecích, nemají žádný pohyb, pořádnou stravu a v některých případech jsou nechávány v nevytápěných prostorech i v zimě, protože jejich zdraví a spokojenost jsou tím posledním, o co obchodníkům s takto chovanými psy jde.

 

Feny žijí jen proto, aby rodily a jakmile toho již nejsou schopny, jsou nemilosrdně utráceny. Štěňata jsou odebírána od psů v nejútlejším věku, díky čemuž dochází k jejich častému úmrtí, neboť ještě nejsou schopny samostatného přežití. I v případě, že jsou se štěňata dostatečně životaschopná a přežijí, provází je od mládí zdravotní a psychické problémy, které zcela korespondují s hrůznými podmínkami, ve kterých jsou psi vychováváni. Nejedná se pouze o růstové problémy, díky absolutnímu nedostatku socializace nejsou psi zvyklí nejen na lidi, ale ani na ostatní psy či jiná zvířata, v extrémních případech dokonce ani na denní světlo.

 

„V množírnách zvířata žijí ve vlastních výkalech na malém prostoru jako ve vězení, nemají dostatek krmení ani vody. Ta, která mají více štěstí, jsou určena na prodej, pokud přežijí transport narvaná do malých přepravek na ovoce a zeleninu bez vody a krmení, na místo určení," říká veterinářka Martina Načeradská.

Problém je zcela nevhodně řešený legislativě, po právní stránce se jedná pouze o obecné formulace, které není sebemenší problém obejít, veterinární zpráva poté nemá právo na kontrolu bez předchozího oznámení, což dává množitelům dostatek času vše na oko zakrýt či uvést do vyhovující stavu, který samozřejmě trvá jen po dobu nezbytně nutnou. Navíc veterinární zpráva operuje vždy v daném regionu, není tedy pro množitele nic jednoduššího, než problematickou množírnu přesunout do jiného kraje.

Vše je podpořeno stále častějším prodejem přes internet, neboť dochází k takřka minimální kontrole před nákupem.

 

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská doufá ve změnu legislativy za dva roky, což nám přijde jako zcela neadekvátně dlouhá doba. Apelujeme proto na ministerstvo zemědělství a spravedlnosti, aby neprodleně zakročily. 

Autor: Petra Kociánová | 16953 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku