Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

Petice za zajištění informační kampaně a náhradní dopravy k Petřínské rozhledně

Vážené zastupitelstvo hlavního města Prahy,

obracíme se na Vás s žádostí o zajištění opatření, která usnadní návštěvu Petřínské rozhledny v době, kdy je lanová dráha na Petřín mimo provoz. Tato oblíbená turistická atrakce je nejen významnou památkou Prahy, ale i častým cílem rodin, seniorů a zahraničních návštěvníků, kteří jsou nyní při cestě na vrchol kopce značně omezeni.

Žádáme Vás o následující kroky:

      1. Informační kampaň:

       • Zajistěte jasné a přehledné informace pro veřejnost o alternativních způsobech dopravy na Petřín, a to prostřednictvím online kanálů, tištěných map na zastávkách, informačních tabulí u lanové dráhy i v turistických centrech.

       • Informace by měly být dostupné nejen v češtině, ale i v angličtině a dalších cizích jazycích.

      2. Zřízení náhradní autobusové dopravy:

       • Prostřednictvím Dopravního podniku hl. m. Prahy zorganizujte dočasnou autobusovou linku, která by zajistila přístup na Petřín. Linka by mohla vycházet například z oblasti Malé Strany (zastávka Újezd) a zajíždět do blízkosti rozhledny.

       • Tato linka by mohla fungovat především o víkendech a svátcích, kdy je zájem veřejnosti největší.

Jsme přesvědčeni, že přijetí těchto opatření nejen ulehčí přístup k Petřínské rozhledně, ale také zlepší pověst Prahy jako města přívětivého vůči turistům a místním obyvatelům.

Děkujeme Vám za zvážení této petice a za Vaši snahu o zlepšení dostupnosti jedné z ikonických pražských památek.

S úctou,

David Soukup, obyvatel Prahy 1 a provozovatel bistra I LOVE YOU na Petříně

Tato petice navazuje na dosud řádně neukončené projednání „Petice občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko“, kterou podepsalo více než 37 tisíc občanů.

TEXT PETICE:
My, níže podepsaní občané, NESOUHLASÍME s trasováním transevropské komunikace „43“ přes obydlené oblasti Brna a POŽADUJEME, aby tato komunikace byla trasována jako plnohodnotný obchvat CELÉHO Brna.

Odůvodnění:

1. Realizací komunikace R43 jako průtahu přes Brno by došlo k zavlečení další tranzitní transevropské dopravy do města, což je v přímém rozporu s veřejným zájmem.

2. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo ke zvýšení hladiny hluku a vysokým emisím škodlivin v hustě obydlených oblastech.

3. Je nutné dodržovat zákonné hygienické limity, ty však jsou např. v Brně-Bosonohách již dlouhodobě překračovány. 

4. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo k nenávratnému znehodnocení rekreační oblasti Brněnské přehrady, která poskytuje široké rekreační možnosti všem obyvatelům Brna a okolí.

5. Jihomoravským krajem zveřejněná „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, která má sloužit jako legalizační dokument průtahové varianty, je vadná a vzhledem k rozsahu problémů a vad v této studii nemůže sloužit pro účely volby trasování komunikace 43.

6. Existuje k lidem i životnímu prostředí šetrná a přitom dopravně efektivní varianta plnohodnotného obchvatu celého Brna, která by nezatěžovala obydlené oblasti a poskytovala účinné oddělení tranzitní dopravy.

7. Je povinností minimalizovat dopady lidské činnosti na obytné a klidové oblasti v Brněnské aglomeraci. Tyto oblasti je nezbytné chránit pro nás, naše děti a další generace.

Požadujeme proto:
1. Jednoznačné odmítnutí trasování 43 jako průtahu Brnem a neprodlené zastavení a ukončení všech prací na přípravě 43 v této variantě.

2. Zahrnutí plnohodnotného obchvatu celého města Brna do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a do Územního plánu města Brna, a to v trase dle aktuální verze „Optimalizované“ varianty, tj. s trasováním v tzv. Boskovické brázdě.

Za petiční výbor Jana Pálková, Opálkova 16, 635 00 Brno

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Podatel:

Ing. Karel Hasman

Anýžova 96

26801 Hořovice

Datum narození: 1.8.1956

Adresáti:

Město Hořovice, Palackého nám. 1, 26801 Hořovice

Město Zdice, Husova 2, 26751 Zdice

Městys Cerhovice, nám. Kapitána Kučery čp.10, 26761 Cerhovice

Obec Lochovice, Lochovice 77, 26723 Lochovice

Obec Felbabka, Felbabka 79, 26801 Hořovice

Městys Jince, Čsl. dělostřelců 172, 262 23 Jince

Obec Libomyšl, Libomyšl 71, 26723 Lochovice

Obec Hluboš, Hluboš 3, 262 22 Hluboš

Obec Čenkov, Čenkov 66, 262 23 Jince

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, p.o., Zborovská 11,

15021 Praha 5

Policie ČR, Dopravní inspektorát,Žežická 498, 261 23 Příbram V –Zdaboř

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme o umístění zákazové značky pro tranzit nad 12 tun v úseku od sjezdu č. 34 a sjezdu č. 28 dálnice D5 až k silnici 1. třídy I/18 v Příbrami v souvislosti s neuspokojivou dopravní situací v obcích, kterými prochází silnice 2. a 3. třídy č. II/605, II/114, II/117, II/118 a III/1149.

Zdůvodnění:

silnice II. a III. třídy ve výše zmíněné oblasti jsou nadměrně využívány tranzitní kamionovou a jinou nákladní dopravou i přesto, že nejsou pro takovou dopravu určeny. Je zřejmé, že ani podklad silnic není schopen této zátěži odolat, čímž dochází k nadměrnému ničení povrchu komunikací, opotřebování krajnic a ke znehodnocení technického stavu okolních domů, neboť přetížená nákladní vozidla způsobují otřesy a chvění, které není absorbováno podkladem vozovky a je tedy přenášeno na okolní budovy.
V důsledku toho dochází také k ohrožení zdraví a bezpečnosti občanů, kteří se pohybují kolem komunikací, a to zejména z důvodu nadměrné hlučnosti, prašnosti a exhalací. Je tak snížena kvalita života všech obyvatel v okolí těchto komunikací.
Plánovaná první část východního obchvatu města Hořovic je jen částečné řešení, které tranzitní dopravu odklání z centra města Hořovic. Navíc s největší pravděpodobností přenese dopravní zatížení do okolních obcí, v nichž problém nadměrné dopravy také není dořešen.
Směrový průzkum, který proběhl v roce 2017 v Hořovicích, doložil, že výše uvedené silnice jsou využívány kamionovou dopravou především za účelem zkrácení si cesty z dálnice D5 směrem na jih či vyhnutí se placeným úsekům.

Z výše uvedených důvodů žádáme dle zákonů č. 268/2015 Sb., č. 361/2000 Sb. a dle metodického pokynu Ministerstva dopravy „Omezování tranzitní nákladní dopravy“ o umístění zákazové značky pro tranzit nad 12 tun, která by uspokojivě vyřešila problém přetíženosti vyjmenovaných obcí a komunikací tranzitní dopravou. Omezení tranzitní dopravy se v žádném případě netýká zásobování dotčených lokalit.

Petiční výbor ve složení:

Ing. Karel Hasman, Anýžova 96, Hořovice 26801 (zástupce petičního výboru)

Ing. Věra Eschnerová, Příbramská 1105, Hořovice 26801

Ing. Jiří Eschner, Příbramská 1105, Hořovice 26801

Záměr stavby opřený o neplatná čísla vysaje z kraje miliardy korun a k obcím Ladova kraje přivede těžkou dopravu.

Stavba přeložky silnice II/107, ukrývající se pod líbivým názvem „Zlepšení dopravní obslužnosti území Říčansko – jih“, přivede do oblasti Všestar, Strančic i Tehova tisíce nákladních vozidel i kamionů. 

Kraj a tehovský starosta David Hlouch spustili akci, která údajně řeší nadměrné průjezdy Tehovem. Silnice nad úrovní krajiny, betonové koridory, vykácení části Říčanského lesa, stálý noční i denní hluk a smog se mají stát pro obce Ladova kraje denní realitou. Silnice má být zkratkou mezi D1-Všechromy logistickým parkem a Mukařovem.

Říkáme jasné ne! takovému zásahu do Ladova kraje a požadujeme zastavení a zrušení celého projektu zejména z těchto důvodů:

1. Je naprosto zřejmé, že nákladní auta budou mít již za pár let možnost využívat prodlouženou D0 a navazující přeložku silnice II/101 z Říčan na Úvaly včetně jeho obchvatu. Je tedy zbytečné a drahé řešit duplicitní silnici k tomuto obchvatu.

2. Iniciátoři uvažované spojky mezi Černokosteleckou a D1-Všechromy odmítají lokální řešení i variantu záměr odložit a provést nejdříve nová měření po řádném zprovoznění těchto klíčových úseků. 

3. Zatímco hlavní hybatel stavby starosta Tehova David Hlouch uvádí, že obcí Tehov projede kolem pěti tisíc vozidel, aktuální geolokační data Ministerstva vnitra z podzimu 2021 i roku 2022 hovoří o maximálně 1200 lidech na území obce ve špičce.

4. Starosta Říčan upravil zápis z jednání ve prospěch stavby. 

5. Stanovisko EIA vychází ze studie, která je nekompletní, zavádějící a nereflektuje požadavky všech zúčastněných. 

Více informací najdete zde.

Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).

Jak můžete nyní pomoci vy?

Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.

Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).

Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.

Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.

Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.

V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.

Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,

Spolek Za lepší Smíchov

www.zalepsismichov.cz

www.facebook.com/zalepsismichov

Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html

Vážení zastupitelé města Brna,

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

Děkujeme.                                   19. února 2024

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,

My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.

Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.

Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?

Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.

Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.

Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.

Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.

Co žádáme?

1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.

2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.

3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.

Proč na tom záleží?

Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.

Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!

Za petiční výbor:

Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
 

Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.

V Praze, dne 09. 12. 2024

Kozí zahrada v Brně-Komíně leží na okraji města a sousedí ze dvou stran s ornou půdou. Majitelka chová kozy jako koníček, ale jsou velkým přínosem pro široké okolí. Městské děti i dospělí se mohou kdykoliv bavit pozorováním kozího stáda, kde jsou zastoupena v přirozeném poměru obě pohlaví a nejsou oddělována kůzlata od matek, protože se tím omezí stres a agresivita koz. Užívají se zde metody, které minimálně narušují harmonii vztahů ve stádě. Místo je i inspirací pro fotografy a podkladem pro studium v oboru welfare na veterinární fakultě, základem pro první seznámení dětí mateřských škol s hospodářskými zvířaty. Zároveň je zde možno nakoupit čerstvě nadojené kozí mléko, jež je velmi prospěšnou součástí jídelníčku dětí i dospělých, a v některých případech jej kravským mlékem nahradit nelze.

Kozí zahrada má velké množství příznivců a přátel, bohužel jsou i ti, kteří si přejí její odstranění a tomu věnují velké úsilí. Množství podnětů, které tito lidé zasílají na různé instituce, samozřejmě zatěžuje jak chovatelku z Kozí zahrady, tak i úředníky a stát, protože hradí mzdy kontrolujících úředníků, cestovné, poštovné apod., přičemž chov koz na Kozí zahradě se řídí veterinárním i plemenářským zákonem a dalšími.  

 Nedávno však byl dřevěný přístřešek, který kozy obývají, na podnětný dopis občana posouzen jako nepovolená stavba a měl by být odstraněn. Stavba je velmi jednoduchá, pouze ochrana koz proti nečasu, protože kozy jsou velmi otužilá zvířata. Odstranění by nebylo složité, ale znamenalo by, že celé kozí stádo musí být rozprodáno nebo odstěhováno mimo Brno. Úředníci ze stavebního úřadu nemají námitky proti chovu zvířat na zahradách a v zemědělských oblastech na území města Brna, ale proti stavbám, která jsou chovatelským zařízením nutným pro tento chov. Odstranění stavby chovatelského zařízení by znamenalo,  

že v Brně zmizí další místo, které je zajímavé pro děti z okolí i turisty,  

že studenti veterinární fakulty a zemědělské univerzity budou cestovat kvůli vzorkům mléka a studijním pozorováním na venkov,  

že nemocní lidé, kterým nepasterované kozí mléko mléko prospívá, přijdou o možnost si jej koupit, protože supermarkety jej neprodávají,

že matky malých dětí, pro které je někdy čerstvé kozí mléko nenahraditelné, jej také budou obtížně shánět, protože na trhu jsou jen trvanlivá nebo pasterovaná mléka,  

že procházející se obyvatelé a návštěvníci Komína už nepotkají v okolí pasoucí se stádo koz, které je zdejší raritou,  

že už kozy nebudou pomáhat s vypasením soukromých zahrad, kde zahrádkáři nemohou trávu sekat, ani už nepomůžou s likvidací trávy na chráněných stepních místech, kde se vyskytuje vzácná květena.

Likvidace Kozí zahrady cestou odstranění přístřešků pro kozy by byla velkou ztrátou nejen pro Komín, Medlánky, Bystrc, Žabovřesky a okolí, ale i pro další městské části a také ztrátou pro chovatele z jiných částí republiky, protože Kozí zahrada usiluje o nový směr v chovu koz, při němž je velký důraz kladen na pohodu zvířat a tím i kvalitní produkt.

My, níže podepsaní, žádáme, aby úředníci jednali o Kozí zahradě s vědomím toho, co je výše uvedeno, a nalezli cestu, která zajistí další existenci Kozí zahrady v Brně-Komíně.

My, níže podepsaní,

prohlašujeme, že se jednoznačně stavíme za ponechání medvěda Jiřího ve výběhu na zámku Konopiště.

Medvěd Jirka do výběhu u konopišťského zámku patří a je jeho tradiční součástí. Návštěvníci jsou na něj zvyklí a také se domníváme, že jakýkoliv jeho přesun by se mohl negativně propsat do jeho zdravotního stavu a extrémně by ho stresoval.

Medvěd je starý a zvyklý na své ošetřovatele. Režim zámku Konopiště mu umožňuje v klidu hibernovat. Ve vnitřních prostorách výběhu se může v klidu schovat a bez rušení odpočívat. Je samotářský z podstaty, takže snaha dostat ho do výběhu s jiným medvědím samcem není rozhodně ideální.

Plně se připojujeme k názoru kastelánky zámku Konopiště paní Jany Sedláčkové, která pro Novinky.cz uvedla: „Má tady dostatek prostoru, je tady spokojený a má veškerou péči. Nemyslím si, že je vhodné ho někam stěhovat, když je tady zvyklý, je klidný a vůbec není v žádném stresu.“ 

Ze všech těchto důvodů jasně říkáme, že jsme proti jakémukoliv přesunu medvěda Jiřího ze zámku Konopiště.

Za autory petice:

JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.,
senátor za obvod Benešov + Praha-východ

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním zakládám tuto petici:

Vzhledem k velice častým případům, kdy zejména střední a velcí papoušci jsou v zoo obchodech vystaveny v nevyhovujících podmínkách, díky vysokým maržím obchodů žijí mnohdy i několik let v malých klecích bez možnosti proletu, bez možnosti zabavit se, kdy u nich v 80procentech dochází díky stresu k sebepoškozování a narušení jejich psychiky jsem názoru že jde ze strany provozovatelů o týrání zvířat, rozhodl jsem se založit tuto petici. My, níže podepsaní, žádáme o změnu zákonů na ochranu zvířat v těchto konkrétních bodech a důslednou kontrolu a sankcionování ze stran FÚ, KVS a obcí.
- Požadujeme omezení prodeje středních a velkých druhů papoušků v zoo obchodech, nejlepé však úplný zákaz prodeje.
- Žádáme, aby  Zákon na ochranu zvířat obsahoval všechny povinnosti chovatelů a všech dalších subjektů, zejména prodejců zabývajícími se zvířaty, aby zajistili vhodné podmínky pro jejich ubytování před prodejem koncovým zákazníkům.
-  Žádáme důkladnější šetření případů týrání zvířat: využívání možnosti zvíře z nevhodných podmínek ihned odebrat, přísnější posuzování stavu zvířete KVS, kdy se bude přihlížet nejen k výživovému stavu zvířete, ale i ubytování, velikost klece, péči, chorobám, možnosti přirozeně se pohybovat-proletět, zabavit.

Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).

Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow. 

Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket. 

Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici. 

Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu

Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.

Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby. 

• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem. 

• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno. 

Vážení občané, milí sousedé,

obracíme se na vás s naléhavou žádostí o podporu naší petice proti plánované výstavbě fotovoltaické elektrárny na loukách v obci Rudník. Tento projekt by mohl mít závažné negativní dopady na naši krajinu a životní prostředí.

Vyjadřujeme nesouhlas s výstavbou fotovoltaické elektrárny na parcele č. 5308 v katastrálním území Rudník o výměře 195 425 m², která je aktuálně klasifikována jako trvalý travní porost.
Prezentace firmy 8M GROUP s.r.o. dne 22.05.2024 nám, občanům, sdělila, že elektrárna bude vybudována i přes náš nesouhlas a nesouhlas obce. Pokud se nedohodne, firma plánuje využít zákonné věcné břemeno k vybudování přípojky, což znamená, že se proti tomuto rozhodnutí žádný majitel dotčených pozemků nemůže bránit. Navíc firma nepotřebuje žádat o změnu územního plánu. Na oplátku nabízí obci roční příspěvek 200 000 korun, který by mohl být použit například na energie pro základní a mateřskou školu.

Firma 8M GROUP s.r.o. má momentálně v České republice rozpracovaných několik projektů, ale žádný z nich dosud nebyl dokončen, což vzbuzuje naše obavy. Pro fotovoltaickou elektrárnu v Rudníku byla zřízena nová společnost 8m SPV34, s.r.o., která vznikla 28.10.2022 s kapitálem 10 000 Kč. I tato skutečnost působí nedůvěryhodně.

Firmě jde pouze o zisk a expanzi, zatímco nám jde o ochranu přírody kolem nás.

Prostranství na Červené výšince je neodmyslitelnou součástí naší obce. Plán investora na tomto místě považujeme za naprosto nevhodný. Masivní solární panely by nenávratně narušily harmonický vzhled malebného podhůří a výrazně změnily krajinný ráz. Výstavba fotovoltaické elektrárny v Rudníku by negativně ovlivnila venkovský charakter obce. Navíc se tato oblast dlouhodobě potýká se suchem kvůli sníženým srážkovým úhrnům. V boji proti klimatické změně bychom se měli zaměřit na zadržování vody v krajině. Výstavba FVE by naopak přispěla k dalšímu snižování hladiny spodní vody. Tento záměr jde proti obecnému smyslu ochrany přírodních hodnot a ekosystému. Na dané ploše se nacházejí cenná rostlinná a živočišná společenstva, která by realizací projektu zanikla. Naším cílem by mělo být zachovávání vyšších hodnot a podpora organizací, které chrání poslední zelené enklávy a hrají klíčovou roli pro sportovní a rekreační účely. Louky jsou nejen oblíbeným místem pro rodinné vycházky, ale také nezbytným prostředím pro zvěř, které by výstavba FVE narušila migrační koridory a vzala jim přirozené prostředí pro pastvu a kladení mláďat.
Žádáme Vás, podnikněte kroky, které zabrání vybudování fotovoltaické elektrárny.
Pro úsporu energií v základní škole bychom měli raději využít dotace na solární panely, které lze umístit například na střechu školy, aniž by to narušilo vzhled naší obce.

Co můžete udělat:
Podepište tuto petici a přidejte se k nám v boji za zachování luk a krajinného rázu.
Sdílejte tuto petici s přáteli, rodinou a sousedy, aby se co nejvíce lidí dozvědělo o našem úsilí.

Děkujeme,
Domov- pro náš Rudník z.s.

Nesouhlasíme s výstavbou spalovny odpadu v Karviné. Oficiální informace uvádějí, že tato stavba přinese čistější vzduch, avšak nezmiňují varovné zkušenosti ze zahraničí, například ze Švýcarska, kde byly dokumentovány případy zamoření v oblastech s těmito zařízeními (viz: http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/jak-spalovny-odpadu-zevo-zamorili-ciste-svycarsko). Dále se neuvádí, jakým způsobem bude kontrolován odpad určený k spalování. Nedovolme, aby naše oblasti opět utrpěly zamoření! Je důležité si také připomenout zdravotní dopady spaloven. Ty mohou uvolňovat škodlivé látky, jako jsou dioxiny a těžké kovy, které negativně ovlivňují zdraví obyvatelstva. Mnoho studií prokázalo, že dlouhodobé vystavení těmto látkám může zvyšovat riziko rakoviny, respiračních onemocnění a dalších zdravotních problémů.

V Jiříkově má být založeno překladiště odpadu vedle bývalých uhelných skladů. Do našeho města se bude svážet odpad ze Šluknovského výběžku (jedná se zhruha o 150 tun týdně). Kamiony budou jezdit po celém městě, přes Rumburk, přes Šluknov a další obce. Pro nás to znamená hluk, zápach, znečištění podzemní vody a především snížení hodnoty našich nemovitostí v řádu milionů. Pomozte nám zachránit naše město a budoucnost našich dětí. Místo bobovaček, draků a krásných vzpomínek nám Papičák bude přinášet jen odpad a náklaďáky! Na chvíli se zamyslete, kolik legrace jste si na našem kopci užili a dopřejte tyto zážitky i našim dětem, vnoučatům a dalším generacím! Zastavte třídírnu odpadů touto peticí! Děkujeme

My, níže podepsaní, projevujeme touto peticí nesouhlas se změnou územního plánu Statutárního města Liberec č. Z9_49 týkajícího se pozemku v lokalitě Dolní Hanychov, ul. Zemědělská 302/18a (k.ú.: Dolní Hanychov, p.č. 427/5). Tato změna bude mít zásadní dopad pro činnost výchovné organizace Junák – český skaut, z. s., která má v daném území klubovnu pro stovky členů a rozsáhlé materiální zázemí. Jedná se o liberecké skautské oddíly s dlouhou tradicí, kterým by změnou územního plánu bylo zamezeno v dalším dlouho plánovaném a potřebném rozvoji ale i aktuální činnosti jako takové. Dále slouží tato klubovna i jako ubytovací prostor pro skautské ale i školní a jiné mládežnické organizace z celé České republiky. Samotný pozemek je zároveň posledním s volnočasovým potenciálem v celé lokalitě a nabízí možnost pro aktivity místních obyvatel, rodin i dětí včetně školek pro jejich využití (tak jak se doposavad ostatně děje). Vyzýváme tudíž město Liberec, aby tuto změnu územního plánu zastavilo a výše uvedený pozemek vykoupilo do svého vlastnictví.

Statutární město Liberec zde hodlá změnit výše zmíněný pozemek z Plochy občanského vybavení – sport na plochy bydlení všeobecného (BU) za účelem výstavby rodinných domů.

Tím z této, hojně obydlené, části města zmizí prostor pro volnočasové aktivity, který mohou volně využívat všichni místní obyvatelé.

Výrazně se omezí stávající činnost skautů, kteří zde zajišťují provoz kluboven aktuálně poskytující zázemí pro cca 200 dětí a dohromady pro více jak 300 skautů a dalších dětských oddílů, které zde mají každý den schůzky a podobné aktivity

Dále tím Statutární město Liberec znemožní skautům postavit plánovanou klubovnu novou – lépe vyhovující rozrůstající se členské základně a reagující na dožilý stav té stávající.

Z toho důvodu žádáme Statutární město Liberec, aby na své náklady, odkoupilo výše uvedený pozemek a ponechalo ho nadále jako volnočasový prostor. Skauti nabízejí, že se o něj budou i nadále starat a rádi budou spolupracovat s městem na jeho rozvoji a dalšímu využití pro občany i skauty.

Obdobný veřejný volnočasový prostor vznikl za přispění Statutárního města Liberec (včetně výkupu pozemků) např. i u zastávky tramvaje Spáleniště, který je hojně využíván místními k rekreačním účelům.

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„Stop nezákonnému omezování vstupu do lesa“

Petice za dodržování práva na svobodný vstup do lesa na území městské části Praha – Dolní Měcholupy

Vážení, my níže podepsaní občané se na Vás obracíme v záležitosti dodržování našeho práva na svobodný vstup do lesa na území městské části Praha – Dolní Měcholupy. Právo na vstup každého jednotlivce do lesa je garantováno ustanovením § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995, zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o lesích“), kde je stanoveno, že každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. My níže podepsaní občané požadujeme, aby toto zákonem garantované právo bylo dodržováno.

Na území městské části Praha – Dolní Měcholupy je však toto právo zásadně omezováno a porušováno, a to ze strany zábavního parku Krtkův svět, resp. jeho provozovatelů, kteří se poměrně často mění (v nedávné době s jednalo např. o společnosti Krtkův svět s. r.o., Krtkův park s.r.o., Bucini s. r. o. v současné době se jedná o společnost Funny Mike s.r.o.), společně s vlastníkem lesa Josefem Roušalem, nar. 13.8.1977, trvale bytem Hlavní 247, Průhonice, 252 43.

Zábavní park Krtkův svět se částečně nachází na pozemcích, které jsou určeny k plnění funkce lesa, přičemž tento park je vybudován a provozován v rozporu s legislativou (bez příslušných povolení, kolaudačních rozhodnutí, navzdory zákazu činnosti). Oplocením zábavního parku nacházejícího se v lese tak došlo k porušení ustanovení § 32 odst. 8 Zákona o lesích, kde je výslovně zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa. Navzdory tomuto zákazu je však les nacházející se mimo jiné na území městské části Praha – Dolní Měcholupy oplocen, přičemž za vstup do něj, jakožto do zábavního parku, je dokonce vybíráno nezanedbatelné vstupné. Občané nejen z Dolních Měcholup, ale i z přilehlého okolí, tak nemají možnost svobodně vstupovat do lesa, využívat ho za účelem volnočasových aktivit či relaxace. Jejich zákonem garantované právo je tedy dlouhodobě porušováno, a to v důsledku nezákonných zásahů vlastníka lesa a provozovatelů zábavního parku Krtkův svět.

Situace je o to závažnější, že jiný les na území městské části Praha – Dolní Měcholupy navíc není.

Žádáme Vás proto, abyste učinili příslušná opatření k zastavení porušování práva občanů na svobodný vstup do lesa. Požadujeme, aby nezákonné oplocení lesa bylo odstraněno a občanům byl umožněn vstup do lesa, na který mají ze zákona nárok. Žádáme Vás rovněž o učinění efektivních kroků směřujících k ukončení nezákonné činnosti provozovatelů zábavního parku krtkův svět i vlastníka lesa, pana Josefa Roušala.

My, níže podepsaní občané, trváme na zpřístupnění lesa a vyvození důsledků z nezákonného omezování práva na vstup do něj, nezákonného oplocení lesa a provozování zábavního parku krtkův svět v rozporu se zákonem.

Petiční výbor ve složení členů spolku Dolnoměcholupsko z.s.:

1) Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 1110 1,

2) Ing. Petr Šavrda, RČ: 630622/2109, trvale bytem U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01,

3) Ing. Pavel Brabec, RČ: 961127/0515, trvale bytem Nad Vokolky 237/29, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01. Petiční výbor může zastupovat jakýkoliv člen petičního výboru.

Petici organizuje spolek Dolnoměcholupsko, z.s., se sídlem: U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 11101.

Autor petice: Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 111 0 1, předseda spolku Dolnoměcholupsko z.s.

Podpora snahy o zřízení Klidové zóny Královec /Valašské Klobouky/

Tato petice má za cíl vytvořit klidovou zónu v oblasti Královec, kde by měli být stanoveny jasné podmínky pro využívání této oblasti jelikož nárůst turistického ruchu a to nejenom v našem regionu je obrovský. Bohužel vedení města se domnívá, že je vše v pořádku, ovšem opak je pravdou.

Navrhovaná pravidla:

1.zřízení pěších zón v nejvíce zatížených směrech

-od parkoviště u rekreačního střediska směr rozhledna

-od parkoviště směr vysílač

-od hlavní cesty směr Návojské lůky

-od hlavní cesty směr Dobšena

2.úprava parkoviště u rekreačního střediska

3.zákaz parkovaní všech vozidel mimo vyhrazené parkoviště

4.zákaz vjezdu všech vozidel do těchto zón mimo majitele pozemků a chat

-těmto by mělo být vydáno pouze jedno povolení

5.snížení rychlosti všech v této oblasti /cyklo i moto/

6.zřízení odpadkových košů a jejich následnou obsluhu

7.údržba stezek a cest pro turisty
8.rozšíření stráže ochrany přírody

Obyvatelům i návštěvníkům města Litoměřice chybí důstojný a bezpečný vstup do Labe. Střelecký ostrov je jednou z významných oddechových zón v Litoměřicích a každý rok, v létě plavci, v zimě otužilci marně hledají, jak se dostat do řeky. Pravidelně se jich spousty sesouvají z prudkého břehu a odírají si nohy o ostré kameny v korytě. V řadě měst, která leží u řeky, je již několik let standardním prvkem ve veřejném prostoru plavecké molo.

Tímto vyzýváme zastupitele města, aby v této věci začali konat, tak abychom se například už v příštím roce mohli v klidu osvěžit, případně otužit. Plavecké molo by mohlo navazovat na chodník směřující k Labi u seniorského hřiště na Střeleckém ostrově.

Za neformální sdružení přátel Střeleckého ostrova

Michal Hanzl, 16.srpna 2024 v Litoměřicích

Tímto prosíme všechny občany Velkých Opatovic, komu není jedno co se tu děje o podpis petice. Město chce vybudovat velké parkoviště na ulicích Jubilejní a Pod Strážnicí, několik dvouproudových silnic a z klidného místa s krásnou zelení a zahrádkami se stane velké parkoviště a několik dvouproudových silnic. Nebude to tu bezpečné pro děti jako doposud. Chtějí zrušit zahrádky okolních bytových domů kde se pěstují plodiny a okrasné květiny. Bude tu ruch, děti nebudou moci volně pobíhat jako doposud v bezpečí. Nepočítaje pachu z projíždějících aut. Chodí tudy denně hodně děti ať už na dětské hřiště nebo do základní školy tak by to nikomu nemělo být jedno. Přikládám fotky z plánků a děkujeme za všechny podpisy.