Rovnoprávnost zrzavých lidí 7 podpisů chybí 9993

Rovnoprávnost zrzavých lidí

Jménem všech zrzavých lidí touto peticí vyzývám všechny obyvatele České republiky k zastavení veškeré diskriminace vůči zrzavým spoluobčanům.

Určitě se každý s nějakým zrzavým spoluobčanem potkal. Jsou všude kolem nás. Jsou součástí společnosti, i když neprávem diskriminovaní a utlačovaní!

 

Snad každé zrzavé dítě se setkalo s šikanou a to jen kvůli vyšší koncentrací světlého pigmentu feomelaninu. Od spolužáků musí psolouchat "vtípky" typu "zrzi zrzi, co tě mrzí" nebo "zrzku, dej mi zmrzku". Když se zrzavé děti dožijí dospělosti, tak tím jejich strasti nekončí, ba naopak. 

 

Každý zrzek se dozajista také setkal s opovrhnutím. Jste v práci a potřebujete pomoc. Řeknete tedy kolegovi, ať vám pomůže, ale jediné čeho se vám dostane, je úšklebek a poznámka, že zrzkům nepomáhá! 

Ve středověku byly zrzavé ženy často považovány za čarodějnice a nezřídka končily na hranici. Dnešní zrzky se potýkají s říkankou "čím zrzavější střecha, tím vlhčí sklep". Ne všichni si totiž uvědomují, že i zrzaví lidé mají city.

Ve společnosti panují vážné předsudky, například že zrzaví lidé nemají duši. Tento předsudek hojně podporuje i neblaze proslulý seriál Městečko South Park, ve kterém opakovaně vyzývají k násilí vůči zrzkům. Představte si, že místo zrzků by to byli černí lidé, najednou vám to vadí, že?!

Sdílel jsem fotku z dovolené, kde jsem měl zelené tričko. Obratem se mi foto vrátilo s velký nápisem "LEPRIKÓN". To mě tak zasáhlo, že jsem musel odstranit z šatníku vše zelené. 
 

Česká republika má 200 poslanců a 81 senátorů. Možná se ptáte, kolik z nich je zrzavých. Odpověď je 0! Další jasný důkaz diskriminace a utlačování.

Všichni určitě znají Winstona Churchilla z černobílých fotografiích. Ale to jen kvůli Britské cenzuře. Žádný fotograf nesměl Churchilla vyfotit barevným aparátem. Ptáte se proč? Protože by lidé zjistili, že je zrzavý!!

Vincent van Gogh. Nizozemský malíř, jehož není potřeba představovat. Za svůj život prodal pouze jedno dílo a nedočkal se výraznějšího uznání. Byl zničen životem a neúspěchem. Spáchal tedy sebevraždu. Až 11 let po jeho smrti se konala výstava s jeho uměním. Dokud byl živ, nikdo se o něj nezajímal, protože byl zrzavý. Po 11 letech lidé zapomněli na jeho zrzavé kadeře a začali oceňovat jeho kvalitu.

Je smutné, že i v dnešní době probíhá něco tak ohavného, jako je vyčleňování jisté skupiny lidí ze společnosti. Podpisem této petice pomůžete všem zrzavým!! 

Autor: Kryštof Zrzek Kudr | 7 podpisů

Více >
Kavárnu Klíner nedáme!! 326 podpisů

Kavárnu Klíner nedáme!!

Touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s překvapivou výpovědí z nájmu kavárny Klíner v areálu poutního místa Marie Vítězné na Bílé hoře.

Níže uvádíme argumenty, které hovoří proti zrušení kavárny a výpovědi z nájmu p. Klínera:

1. Kavárna oživila "mrtvý" prostor kláštera, který byl po léta vnímán jako uzavřený a nepřístupný. 

2. Je to široko daleko jediná kavárna, což vypovídá o tom, že to zde dělá pan Klíner dobře. 

3. Funguje jako zázemí pro mnoho návštěvníků kláštera. Kolik lidí sem zavítá pro informaci a třeba využití WC, kterého se jim nedostává v objektu areálu. 

4. Osobnost pana kavárníka. Je vždy otevřený rozhovoru a připraven podat pomocnou ruku nejen návštěvníkům kavárny, ale všem, kteří se ocitnou v nouzi v areálu nebo jeho bezprostředním okolí. Ač je kavárna pro něj hlavním zdrojem obživy, tak zde člověk nemá pocit komerce a honby za ziskem za každou cenu. 

5. V neposlední řadě, si dovolujeme upozornit, i na sociální aspekt celé výpovědi z nájmu p. Klínera. Pan Klíner je otcem dvou nezletilých dětí s partnerkou po mateřské dovolené. Jakožto mladá rodina to nemají v této turbulentní době lehké a tato rána by pro jejich rodinu mohla být likvidační. Kdo jiný, než lidé a církevní úřady by se měly stavět za základní hodnoty, jako je podpora rodiny? 

6. Přijde nám neslušné, nechat pana Klínera vybudovat kavárnu, za cenu nemalých finančních a osobních obětí, aby pak byl vyhozen, jako někdo, kdo si neplní závazky a je zklamáním pro provozovatele areálu. Teď, se stále vzrůstající komunitou návštěvníků, když by se mu pomalu mohly začít vracet vložené prostředky, najednou přichází překvapivá výpověď.  

Autor: Václav Motl | 326 podpisů

Více >
Petice proti půjčce na výstavbu multifunkční haly v Brně 297 podpisů chybí 703

Petice proti půjčce na výstavbu multifunkční haly v Brně

Touto petiční iniciativou vyjadřujeme svůj nesouhlas s plánovanou půjčkou ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu multifunkční haly v Brně.

Naše společnost čelí náročným výzvám spojeným s pandemií COVID-19 a důsledky války na Ukrajině. Česká republika se potýká s vysokou inflací, hospodářství stagnuje a veřejné finance jsou v rozvráceném stavu. Jsme svědky intenzivních dopadů klimatických změn.

V této obtížné době se zastupitelé města Brna rozhodli zadlužit nás a budoucí generace půjčkou ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu multifunkční haly. Považujeme to za nezodpovědné, jelikož takto vysokou finanční částku by město mělo využít pro prioritní oblasti, které mají větší význam pro život občanů.

Namísto stavby budovy, která primárně slouží zábavě, by měly být finanční prostředky investovány do podpory rodin s malými dětmi, rozšíření nabídky bydlení, vzdělání a vědy, zlepšení zdravotnické péče, budování sportovišť pro děti a mládež, vytvoření center pro seniory a paliativní péči, rozšíření zelených ploch a cyklostezek v Brně, podpory udržitelných technologií, obnovitelných zdrojů energie a lepšího nakládání s vodou, podpory malých živnostníků a začínajících firem a další klíčové investice pro budoucnost města.

V Brně 24. června 2023

Autor: Jiri Damborsky | 297 podpisů

Více >
Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262 279 podpisů

Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

 

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

Autor: Svazek obcí Malá Haná | 279 podpisů

Více >
Petice za zákaz používání zábavní pyrotechniky ve statutárním městě Ostrava 92 podpisů chybí 908

Petice za zákaz používání zábavní pyrotechniky ve statutárním městě Ostrava

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o přijetí zákazu používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

 

PROČ TATO PETICE


1) Kvůli ohňostrojům je více nehod na silnicích. Dispečeři mají na Silvestra rušno, protože vyplašená divoká zvěř daleko častěji vběhne pod kola aut.

2) Kvůli ohňostrojům se v prosinci ztratí stovky zvířat. Psy a kočky můžou být hlukem z ohňostrojů vyděšeni natolik, že přeskočí plot, který nikdy dřív nepřeskočili, a zaběhnou se. V panice také často vběhnou pod auto či se jinak zraní. (Z dat, která nám poskytla společnost "Psí detektiv", víme, že za období od 29.12. 2020-3.1. 2021 se v MS kraji následkem leknutí z ohňostroje ztratilo 17 psů a 4 kočky-z toho byli 2 psi smrtelně zraněni; v období od 29.12. 2021-3.1. 2022 se zaběhlo 17 psů a 6 koček).

3) Kvůli zábavní pyrotechnice jsou v ČR raněny desítky lidí. K nejčastějším úrazům patří popáleniny a fatální poranění končetin a očí. Někteří lidé zraněním podlehnou.

4) V důsledku používání zábavní pyrotechniky vyjíždějí hasiči v prosinci ke stovkám požárů. Konkrétně na přelomu roku 2020/2021 vzniklo takto 431 požárů. Při těchto požárech bylo 5 osob usmrceno a 26 zraněno.

5) Ohňostroje způsobují škodu na majetku. Jen za 431 požárů, které se udály na přelomu let 2020/2021, vznikly škody na majetku za více než 68 milionů korun.

6) Ohňostroje stojí obrovské peníze. Jeden novoroční ohňostroj vyjde radnici na statisíce korun. Dle nás by tyto finance mohly být investovány do potřebnějších odvětví.

7) Zvířata mají mnohem citlivější sluch než lidé. Divoce žijící ptáci vylekaní hlukem prchají v panice ze svých nocovišť. Nárazy do překážek ve vysoké rychlosti pro ně pak bývají smrtelné.
 

Navrhovaná řešení:
-Celoroční zákaz používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

-Alternativou můžou být např. laser show se scénickou hudbou nebo dronové show, které jsou menší hrozbou pro zvířata a životní prostředí.


Za organizaci:
OBRAZ – Obránci zvířat

Barbora Majíčková

Autor: Barbora Majíčková | 92 podpisů

Více >
Zachráníme Multikulturní Centrum v Brně 163 podpisů dosaženo

Zachráníme Multikulturní Centrum v Brně

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

 

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

 

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

 

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

 

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

 

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

 

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

 

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

 

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

 

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

 

Autor: Mgr. Viktoria Nikolaeva | 163 podpisů

Více >
Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně 81 podpisů chybí 319

Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

 

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

 

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

 

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

 

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

 

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

 

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

 

Autor: Světlana Holešovská | 81 podpisů

Více >
Petice za záchranu Roklanské chaty 5344 podpisů chybí 4656

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 5344 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj