Vážený pane starosto, vážení místostarostové, radní a zastupitelé města Písku,

obracíme se na Vás jako občané města Písku, čtenáři a účastníci kulturních akcí v městské knihovně. Jsme zneklidněni aktuální situací v této instituci. Městskou knihovnu v posledních letech opustilo již několik pracovnic, které vykonávaly svou práci kvalifikovaně a s pozitivní zpětnou vazbou od čtenářů. Nedávno se rozhodla odejít i vedoucí Centra vzdělávání, PhDr. Štěpánka Činátlová, která pět let zajišťovala bohatý kulturní a vzdělávací program knihovny. Dlouhodobá personální nestabilita MěK Písek (např. i na dětském oddělení) a především aktuální odchod obětavé a zodpovědné knihovnice v nás vzbuzuje otázky ohledně strategie řízení a kvality pracovního prostředí v této instituci. Prosíme Vás jako občané města, čtenáři a návštěvníci akcí knihovny, abyste situaci prověřili.

Za petiční výbor

Jan Manek

Martin Simota

Anna Simotová

Hana Manková

Jakub Cenek

Petr Putna

Lenka Čížková

Zbyněk Konvička

Kateřina Literáková

Petr Mano

Martina Pobříslová

Vratislav Němeček

Vážení občané,

rád bych vás touto cestou informoval o důležité záležitosti, která se týká našeho okolí a zachování přírodního prostředí. Na adrese Máj Ant. Barcala v naší lokalitě plánuje výstavbu parkovacího domu, který by se nacházel přímo vedle našeho lesa. Tato stavba by měla významný dopad na životní prostředí a přírodní krásu našeho okolí.

Zároveň je vhodné podotknout, že primární část obyvatel části města Máj bude mít zamýšlený parkovací dům celkem z ruky, a je tedy diskutabilní, do jaké míry by byl parkovací dům využíván.

V případě, že by město zvážilo jiné pozemky k výstavbě tohoto zamýšleného parkovacího domu (případně jejich odkup), určitě by bylo možné zvolit jiné pozemky, které budou blíže více zastavěným částem a ulicím V.Volfa, M.Chlajna - např. v lokalitě u Penny na J. Bendy, kde je volná plocha mezi garážemi a parkováním, běžně se na této ploše konají poutě, pozemek je v soukromém vlastnictví. Na obdobném místě by obyvatelé by měli parkovací dům blíže. Není nutné zastavět volné místo vedle lesa na Ant. Barcala, které je nedotčené, s výjimkou točny autobusů. 

Kromě toho je faktem, že spousta obyvatel nebude mít zájem o to docházet pro své zaparkované auto přes celý Máj například z M.Horákové, nebo V.Volfa, až na A.Barcala. Pokud by tito obyvatelé o takto vzdálené parkování měli zájem, neparkují své auta v šílených podmínkách, co mají přímo před barákem a často své auto ráno musí hledat. Pokud by do svého auta chtěli docházet, zaparkují ho na některém z volných, vzdálených míst - například u nákupního centra Čtyři Dvory, nebo v již existujících garážích.

V lese se často konají akce pro děti, dále je v lese možné spatřit žadu volně žijících zvířat a dojít si odpočinout do klidného prostředí za sídlištěm. Tato skutečnost by byla výstavbou a následnou existencí parkovacího domu na tomto místě narušena.

Proto bychom chtěli společně vystoupit a vyjádřit svůj nesouhlas s touto plánovanou výstavbou. Připojujeme se k petici, která žádá zastavení projektu parkovacího domu a zachování lesa nedotčeného.Tato stavba by měla významný dopad na klid a ticho v našem okolí, a proto bychom chtěli vyjádřit svůj nesouhlas a připojit se k petici proti této výstavbě.

Důvody, proč bychom měli podpořit tuto petici, jsou následující:

Klid v okolí: Les a jeho okolí jsou často místem, kam lidé chodí hledat klid, odpočinek a harmonii s přírodou. Výstavba parkovacího domu by přinesla zvýšený provoz, což by mohlo vést k rušení klidu v okolí lesa. Toto rušení by negativně ovlivnilo obyvatele, turisty a další návštěvníky, kteří hledají tiché a klidné místo pro relaxaci a rekreační aktivity.

Přírodní prostředí: Les na Máji Ant. Barcala je přírodní oázou a domovem pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Výstavba parkovacího domu by mohla narušit jejich přirozený životní prostor a mít negativní dopad na biodiverzitu.

Kvalita ovzduší: Lesy jsou přirozenými čističi vzduchu, které produkuji kyslík a zachycují škodlivé látky z okolí. Výstavba parkovacího domu by mohla zvýšit dopravu, emise a negativně ovlivnit kvalitu ovzduší v našem okolí.

Estetická hodnota: Lesy jsou nejen důležité z hlediska životního prostředí, ale také mají velkou estetickou hodnotu. Výstavba parkovacího domu by mohla narušit harmonii okolí a znehodnotit přírodní krajinu.

Proto vás vyzývám, abyste se připojili k této petici a vyjádřili svůj nesouhlas s plánovanou výstavbou parkovacího domu. Společně můžeme mít větší sílu a dosáhnout změny ve prospěch zachování lesa.

Podepište petici a sdílejte ji mezi svými přáteli, rodinou a sousedy. Informujte je o důležitosti ochrany přírody a nutnosti zachování našeho lesa pro budoucí generace. Sami jsme zodpovědní za ochranu životního prostředí, a tím i zajištění kvality života pro nás všechny.

Děkujeme za váš čas a podporu.

S úctou a pozdravem

Níže jsou články s bližšími informacemi k plánovanému parkovacímu domu:
https://www.c-budejovice.cz/nove-vedeni-resi-parkovani-na-maji
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/budejovice-chteji-na-maji-stavet-parkovaci-dum-pro-pet-set-aut-20230328.html

https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/parkovani-doprava-budejovice-maj-parkovaci-dum-automobil.A230329_717024_budejovice-zpravy_pkr

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Název petice:

Petice za snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora.

Text petice:

Osadní výbor v Měšicích, zastoupený jeho předsedou, a níže podepsaní občané, žádají touto peticí ŘSD a kompetentní orgány o snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora. Tato křižovatka je místem častých dopravních nehod. Po zkušebním provozu úpravy této křižovatky byla rychlost v tomto úseku zvýšena na původních 80km/hod. Týden po této úpravě došlo ke dvěma dopravním nehodám. Tato komunikace prochází obcí, kde je standardní povolenou maximální rychlostí 50km/hod. Podél komunikace I/3, procházející příměstskou částí Měšice, jsou dlouhodobě překračovány aktuálně platné hlukové limity ve dne i v noci (naměřený hluk až 69 dB, studie pro ŘSD z roku 2018, zakázka č. 3-1018-2818/1). To vše je možné pouze díky zákonné úpravě a tzv. „staré hlukové zátěži“ z roku 2000 . Tato úprava měla být pouze dočasnou, poskytující státu čas na odstranění této zátěže. Nutnost zvýšení bezpečnosti křižovatky a snížení hlukové zátěže z komunikace I/3 nás opravňují požadovat snížení maximální rychlosti na 50km/hod.

Ing. Milan Jůza, předseda Osadního výboru Měšice, Lipová 377, Tábor 391 56                               ovmesice@seznam.cz

My, níže podepsaní občané, tímto žádáme zastupitele města Českých Budějovic o zkvalitnění veřejného prostoru ve čtvrti Luční jez, tak aby účelně sloužil obyvatelům této čtvrti popř. i ostatním obyvatelům Č. Budějovic.

Odůvodnění:

1) Vzhledem k tomu, že pozemky v lokalitě U Lučního jezu jsou v majetku Města České Budějovice, má město možnost přímo ovlivňovat veřejný prostor moderně, kvalitně a s jasnou vizí. 

2) V této čtvrti se bydlí již 12 let (od roku 2008) a stále není obyvatelům známo, jaký je plán veřejného i zastavěného prostoru v této čtvrti a kdy bude realizován. Pakliže jsou prezentovány developerem studie, tak ty se po několika letech obvykle zásadně mění.

3) Po ukončení výstavby developer odejde a Město musí převzít odpovědnost za vzhled veřejného prostoru U Lučního jezu už dnes.

4) Žádáme především o zkvalitnění dětského hřiště, příjezdové cesty od hlavní silnice, chodníků, veřejné zeleně a stání pro kontejnery na tříděný odpad.

Žádáme tedy jasný plán, podle kterého bude probíhat výstavba. A žádáme, aby veřejný prostor pro tak velký počet obyvatel byl adekvátně kvalitně promyšlen a postupně realizován.

Za petiční výbor:

Mgr. Aleš Michna, U Lučního jezu 1616/7a, 370 01 České Budějovice

Ing. Miroslav Rys, U Lučního jezu 1616/7b, 370 01 České Budějovice

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:

kterýkoliv člen petičního výboru.

Návrh přípravného výboru na konání místního referenda v obci Písek o REKONSTRUKCI A MODERNIZACI PLAVECKÉHO AREÁLU POD
HRADBAMI ve dnech konání nejbližších voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Přípravný výbor podává ve smyslu § 9 odst. 2 písm. a) a § 10 zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, v platném znění, tento návrh na konání místního referenda.

I.Místní referendum se bude konat na území obce Písek.

II. Otázku pro místní referendum navrhujeme v tomto znění: Chcete kompletní rekonstrukci a modernizaci stávajícího plaveckého areálu v Písku pod hradbami včetně jeho venkovní části se zachováním venkovního plaveckého bazénu? ANO - NE

III. Odůvodnění návrhu: V současné době byl přijat v zastupitelstvu návrh na přemístění plaveckého bazénu pod Střední lesnickou školu v Písku. Finanční limit pro stavbu pod lesnickou školou určili zastupitelé tentokrát na 380 milionů korun bez daně. V ceně je vnitřní bazén, venkovní areál a wellness části, interiéry, vnitřní vybavení a parkoviště nad hřištěm s umělou trávou. Jelikož každá stavba má své vícepráce, je i v tomto případě reálný předpoklad, že odhadovaná cena nebude jistě konečná. Celkově se nám zdá takto investovaná částka neúměrně vysoká, především z důvodu současné covidové situace. Za předpokladu, že existuje nějaká srovnatelná alternativa, za kterou považujeme právě levnější a mnohem efektivnější kompletní rekonstrukci a modernizaci stávajícího plaveckého areálu v Písku, jsme jednoznačně právě pro tuto alternativu. V této době považujeme za rozumné mít jak rezervy na městském účtě, tak mít možnost realizovat i jiné potřebné investice v Písku, které občané našeho města ocení, jako např. parkovací domy, všesportovní halu apod. Z výše uvedených důvodů se nám jako ekonomicky výhodnější jeví kompletní rekonstrukce a modernizace
stávajícího plaveckého areálu v Písku a za ušetřené finanční prostředky realizovat další potřebné a užitečné stavby. Kromě toho je místo současného plaveckého areálu naprosto výjimečné svou polohou a dostupností pro všechny návštěvníky, včetně dostatečného prostoru pro venkovní aktivity.

IV. Náklady na provedení místního referenda: Předpokládané náklady na konání místního referenda jsou odhadovány na cca 300 tisíc korun českých. Výhodné je i navrhované datum konání referenda, které je naplánováno na dobu konání parlamentních voleb, čímž budou významně sníženy náklady na jeho konání. Náklady spojené s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu: Náklady na kompletní rekonstrukci a modernizaci stávajícího píseckého plaveckého areálu pod hradbami, včetně jeho venkovní části se zachováním venkovního plaveckého bazénu, jsou odhadovány na cca 150-180 milionů korun bez daně podle rozsahu, což není ani polovina plánované investice do stavby nového bazénu pod lesnickou školou.

V. Zmocněncem členů přípravného výboru je:
Marek Anděl, nar. 3.12.1971, bytem Tyršova 681/38, Písek

VI. Členové přípravného výboru:
1. Marek Anděl, nar. 3.12.1971, bytem Tyršova 681/38, Písek
2. Martin Brož, nar. 28.8.1981, bytem Pažoutova 2603, Písek
3. Pavel Hubka, nar. 26.10.1968, bytem Ouzká 385, Písek
4. Radek Boček, nar. 15.3.1974, bytem Na Rozmezí 209, Písek
5. Lukáš Nebes, nar. 24.4.1982, bytem Stanislava Maliny 353, Písek
6. Vladimír Lešek, nar. 27.2.1965, bytem Velké náměstí 28, Písek
7. Aleš Procházka, nar. 29.1.1990, bytem Kollárova 1578, Písek
8. Jiří Černý, nar. 22.6.1973, bytem Harantova 1391, Písek
9. Jan Belak, nar. 14.3.1988, bytem Zahradní 225, Písek
10. Michal Horák, nar. 11.6.1965, bytem Na Stínadlech 361, Písek
11. Martin Žák, nar. 6.9.1971, bytem Kollárova 1336, Písek
12. Ivo Voříšek, nar. 23.02.1965, bytem Pražská 298, Písek

Občané sídliště M. Horákové, by si přáli před Olympií dvouřadou alej s chodníkem z velkých stromů (platanů, javorů nebo okrasných dubů, se zachováním stávajících vzrostlých stromů). Stromy je v dnešní době nutné uměle zavlažovat a v místě je nedostatek parkovacích míst, proto je do aleje také navrženo  parkoviště o 33 místech s propustnou dlažbou,  které zajistí autonomní zavlažování vysázených  stromů bez použití elektřiny a obsluhy.

Místo trpí silným provozem aut na Harantovce, lidé by uvítali oddělení silnice hustou zelení. Parkoviště před restaurací, kde se vaří a kam řada lidí chodí ráda na oběd, má parkoviště s kapacitou projektovanou na rok 1970. Vzhledem k silnému provozu na Harantovce, nebude nikdy tento prostor odpočinkový park, není zde ani jedna lavička. V tomto velkém otevřeném prostoru by mohla být  alej z velkých stromů. Málokde ve městě je tak velký prostor, aby velké stromy nebránili světlu do oken okolních domů.

V místech, kde jsou velké stromy se prý dobře spí (až do okruhu 300 m), to by jistě uvítali obyvatelé Harantovky i domů na sídlišti, které ruší v noci hluk z aut. Velké stromy v létě prostor ochlazují, a tak i pro chodce by byl v létě prostor příjemnější. Pro chodce jdoucí na sídliště i pro ty co musjí jít Harantovkou třeba ze školy E. Beneše. Velké stromy na svých listech zachytí prach z dopravy a zlepší vzduch plný exhalací.

Chodník a parkoviště v aleji tedy není zlo pro zeleň, ale zajistilo by zalévání stromů. Nová parkovací místa by umožnili změnit nebezpečné šikmé parkování v Harantovce u autobusové zastávky, kde by mohlo zůstat podélné a celkově by přibylo 23 parkovacích míst. Zajistilo by to další místa pro Harantovku a sídliště. 

Prostor by bylo možné oživit i vodním prvkem. Původní jezírko, které jsem uvažoval  by asi nebylo vhodné, ale malý vodopád vytékájící tam, kde je podstavec sochy Gottwalda a pokračující potůček kolem chodníku kolem aleje, končící malou tůňkou by místo jistě zpříjemnil.

Návrh by se měl uvítat odbor dopravy, protože nové parkoviště umožní odstranění nebezpečného šikmého stání v Harantově ulici, měl by se líbit i odboru životního prostředí, protože umožní jímat dešťovou vodu a posílí výrazně místní zeleň a počet velkých stromů ve městě. Bylo by to první místo v Písku s moderním samozavlažovacím systémem.

Návrh obsahuje asi 930 m2 zpevněných propustných ploch na místě, kde je nyní asi 310 m2 zpevněných ploch nepropustných, které sloužili dříve pro klaední věnců pro původní památník, zabírá tedy jen asi 620 m2 v létě vyhořelých trávníků. Odbor ŽP denně povoluje stavby RD, hal, i parkovišť ve městě, musí přistupovat ke všem žadatelům a občanům stejně. Pokud povolil parkoviště u nemocnice a nyní 2 připravovaná parkoviště na Hradišti pro sídliště a hřiště, není žádný logický důvod zamítat parkoviště pro sídliště M. Horákové, které jako jediné bude zavlažovat zeleň.

Občané proto žádají město Písek, aby zrealizovalo tento návrh místních obyvatel, aby příslušné odbory dořešili detaily a udělali vše pro jeho realizaci. Návrh řeší komplexně celý prostor, zlepšuje zeleň, navyšuje kapacitu parkovišť, dává stín chodcům, odstraňuje problematické parkování v Harantovce a nelegální parkování v zákazech na sídlišti za Olympií. Občané žádají ostatní obyvatele Písku, aby je v tomto podpořili, místo bude jistě velmi dobře sloužit všem lidem navštěvujícím tuto lokalitu.

Více obrázků k návrhu včetně zavlažovacích systémů na https://www.servisfull.cz/news/dvourada-alej-v-prostoru-pred-olympii/

Bezpečnostní situace v Písku se v poslední době stala žhavým tématem diskuzí ve veřejném prostoru. Aktuálně se nejvíce mluví o chystaném projektu vybudování domu pro podmínečně propuštěné vězně z celé České republiky. Tento probační dům má za úkol snížení recidivy a zajištění integrace vězňů do běžného života…

…Potenciální koncentrace těchto osob bez přímé vazby na město resp. okres Písek je alarmující! Dá se důvodně předpokládat, že tyto osoby po výkonu trestu mohou představovat riziko pro občany. Zároveň si během dlouhodobého pobytu vytvoří místní vazby a budou i po ukončení programu zůstávat na území města. Jejich počet, stejně tak jako potenciální riziko s tímto spojené, se tak může dlouhodobě navyšovat.

  Předcházející experiment toho druhu v Ostravě skončil neúspěchem.

  Projekt zatím nebyl veřejně diskutován a vedení města zaujalo pasivní postoj pouhým prohlášením, že se nejedná o jeho zodpovědnost a není možné toto rozhodnutí PMS* nijak ovlivnit. Deklarované podmínky města jsou tak pouze připomínkami bez faktické váhy.

Chceme bezpečné město! Nechceme vězeňská ghetta!

My, níže podepsaní občané požadujeme:

1.Zastavení projektu příprav probačního domu na území města Písku a v jeho okolí
2.Integraci pouze podmínečně propuštěných osob s vazbami na město Písek a to individuálním přístupem PMS*, nikoliv formou ubytoven.

My, občané České republiky, prostřednictvím této petice nesouhlasíme s návrhem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, katastrální území Ševětín.
Petice je podávána spolkem Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení Mgr. Lucií Koblencovou, datum narození 2. 3. 1988, bytem Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín.

Důvody a popis nesouhlasu:
• Záměr vybudovat v daných podmínkách průmyslovou zónu, která by svým rozsahem převyšovala dosavadní zastavěnou plochu v areálu, vnímáme jako výrazný zásah do krajiny a kvality životů obyvatel. Takový záměr pro obyvatele přilehlých obcí nepřináší žádná pozitiva či výhody. Naopak, negativní dopady spojené s realizací a provozem takového projektu vnímáme jako zcela zásadní.

• Odmítáme, aby byl prostor výjimečné jihočeské krajiny, tzv. pšeničných blat, obětován investičnímu záměru, který zcela změní její ráz, sníží rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a nedocenitelnou kulturní hodnotu.

• Nesouhlasíme se záborem zemědělského půdního fondu. V lokalitě Švamberk se nachází cca 9,7 ha půdy, která spadá do II. třídy ochrany, 3,2 ha III. třídy ochrany, 1 ha IV. třídy ochrany a 2,3 ha V. třídy ochrany. Nesouhlasíme s trvalým vyjmutím této půdy ze zemědělského půdního fondu. Takto zásadní převedení funkčního krajinného pokryvu na nepropustnou plochu je proti veškerým strategiím územního plánování a trvale udržitelného rozvoje a bude mít vliv na mikroklimatické podmínky a hydrologické poměry v dané lokalitě.

• Nesouhlasíme s přeložkou Ponědražského potoka. Tento krok by byl významným zásahem do unikátního a cenného refugia lužního charakteru, ve kterém se nachází 40 bezobratlých druhů živočichů, z toho 7 zvláště chráněných, a 50 druhů obratlovců, z toho 5 zvláště chráněných. Tato lokalita je také výjimečná výskytem vzácné flory. Nesouhlasíme, aby muselo toto přírodní bohatství ustupovat podnikatelským záměrům, neboť by to pro něj mělo fatální následky.

• Žádáme přezkoumání vydaného územního rozhodnutí na ZTV Švamberk z roku 2015. Součástí tohoto rozhodnutí je závazné stanovisko Magistrátu města České Budějovice k zásahu do významného krajinného prvku Ponědražský potok, které bylo na základě faktických chyb a nezákonného postupu zrušeno Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 12. 11. 2019. Na základě těchto skutečností se domníváme, že celé územní rozhodnutí na ZTV Švamberk vykazuje nedostatky a sporné body a je tedy ve veřejném zájmu, aby bylo podrobeno přezkumu.

• V lokalitě Švamberk se nachází množství vzácných dřevin, které jsou svou skladbou a vzrůstem pro dané místo unikátní. Nesouhlasíme s jejich zamýšleným kácením a rozporujeme vydané povolení ke kácení z roku 2018, neboť nezohledňuje výjimečnost daných dřevin a jejich reálnou hodnotu.

• Nesouhlasíme s odtěžením významných archeologických terénů bez záchranného archeologického výzkumu. Navzdory tomu, že lokalita Švamberk je výjimečným zdrojem archeologického bohatství, nebylo zde v minulosti umožněno provést záchranný archeologický výzkum a předejít tak významné majetkové, historické a kulturní újmě, což považujeme za neakceptovatelné.

• Nepřijatelný je pro nás nárůst nákladní a osobní silniční dopravy spojené s obsluhou uvažované průmyslové zóny. Otevřením dálnice D3, úseku Bošilec-Ševětín, došlo k úbytku dopravy na přetížené silnici I. třídy I/3, investor však počítá s využitím této komunikace, čímž by došlo k opětovnému enormnímu zvýšení provozu v bezprostřední blízkosti zástavby obcí Ševětín, Neplachov, Dynín, Bošilec, Horusice a dalších. Požadujeme, aby nebylo umožněno naprosto neúměrné několikanásobné zvýšení dosavadního provozu (včetně hluku a znečištění životního prostředí), snížení bezpečnosti v okolí dotčených komunikací a narušení práva na klidné životní prostředí. Zcela nepřijatelný je také noční provoz.

• Rozporujeme význam průmyslové zóny v této lokalitě z hlediska snížení nezaměstnanosti. V současné situaci na trhu práce a fázi ekonomického cyklu, kdy poptávka po pracovní síle vysoce převyšuje její nabídku, dosahuje míra nezaměstnanosti nejen v okolních obcích, ale i v celém českobudějovickém okresu historických minim a pohybuje se na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Shledáváme tedy tento argument za zavádějící a význam celého projektu za neodpovídající.

• Žádáme prověření rozhodnutí o vydání demoličního výměru na objekt bývalého panského a zemědělského dvora Švamberk. Historie dvora sahala až do počátku 17. století a jednalo se o unikátní památku dokumentující způsob života našich předků. Zároveň byl tento panský statek historicky výjimečný, neboť jeho kompozice a využití v minulosti nemají v regionu obdoby. Je zdokumentováno, že v objektu se nacházelo mnoho kulturně a historicky cenných prvků, jako např. sgrafita, dřevěné krovy apod. Rozhodnutí o vydání demoličního výměru se uskutečnilo ve stejném rozhodném období, během kterého probíhalo řízení o zapsání dvora Švamberk do seznamu kulturních památek. Za daných podmínek shledáváme rozhodnutí o jeho demolici za problematické a postup daných úřadů za neobvyklý.

• Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem je jednáno a rozhodováno o záměru takového rozsahu a dopadu na okolí. Záměr, který by svým rozsahem převyšoval dosavadní zastavěnou plochu, svým významem a veškerými vlivy přesahuje hranice místního regionu a projekty podobného typu a velikosti by dle nás měl být předmětem celospolečenské diskuze na minimálně regionální úrovni. Žádáme, aby proběhla veřejná diskuze o budoucím směřování a využití areálu Švamberk.

Petiční výbor spolku Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení:
Mgr. Lucie Koblencová, Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín