Petice za udělení Státní ceny za literaturu Markétě Dočekalové za dokumentární román „Kde domov můj? 55 signatures

Petice za udělení Státní ceny za literaturu Markétě Dočekalové za dokumentární román „Kde domov můj?

My, níže podepsaní, tímto navrhujeme autorku Markétu Dočekalovou na udělení Státní ceny za literaturu (pro díla vydaná v roce 2024) za její významný literární počin, za dílo „Kde domov můj?“, s podtitulem Rotterdamský příběh Františka Škroupa.

Tento dokumentární román představuje v české literatuře unikátní počin, který vrací do národního povědomí osobnost autora české hymny, Františka Škroupa, nikoliv jako zapomenutou ikonu, ale jako trpícího a milujícího člověka. Autorka se v něm věnuje dosud opomíjené, závěrečné etapě Škroupova života – jeho sedmnáctiměsíčnímu působení v Rotterdamu, kde v exilu a odloučení od rodiny vybudoval operní dům na evropské úrovni.

 

Důvody pro udělení ocenění:

- Mimořádný historický a literární přínos: Kniha zaplňuje bílé místo v české historii a splácí dluh vůči Františku Škroupovi tím, že podrobně mapuje jeho trpký osud i pracovní triumf v cizině.
- Vysoká umělecká úroveň: Dílo mistrovsky propojuje reálná historická fakta, doloženou korespondenci a archivní materiály s beletristickým vyprávěním formou literární reportáže.
- Hloubka rešerší: Vzniku knihy předcházely stovky hodin bádání v nizozemských archivech. Autorka díky znalosti jazyka objevila detaily, které byly pro české historiky dosud nedostupné.
- Symbolický význam: Vydání knihy v roce 2024 koresponduje s Rokem české hudby a připomíná 190. výročí prvního veřejného uvedení písně „Kde domov můj“. (V letošním roce navíc slavíme 200. výročí první české opery, jejímž autorem je rovněž hudební skladatel František Škroup.)

 

Příběh je vyprávěn s hlubokou empatií k osudu člověka, který byl ve své vlasti nevděkem krajanů dohnán k žebrotě a nucen v šedesáti letech odejít do neznáma, aby uživil svou rodinu. Kniha je apelem na to, abychom nezapomínali na své velikány, a její význam podtrhují i odborné ohlasy, které doporučují její zařazení do učebních osnov.

Podrobné odborné povídání o knize a jejím tématu, včetně dalších ohlasů, naleznete na oficiálních stránkách projektu: www.frantisek-skroup.cz.

 

Tato petice bude přiložena k oficiální nominaci na Státní cenu za literaturu a bude zaslána na Ministerstvo kultury ČR, aby patřičná místa věděla, že zájem o toto dílo a jeho ocenění je v široké veřejnosti velký.

 

S úctou níže podepsaní

Author: Věra Fleknová | 55 signatures

More >
Nechte medvědy na Točníku! 1726 signatures reached

Nechte medvědy na Točníku!

Petice Obecního úřadu v Točníku


určená: Národnímu památkovému ústavu,

             Ministerstvu životního prostředí ČR

 


                                        Nechte medvědy na Točníku!

 

V červnu loňského roku jsme se z rozhlasového a televizního vysílání dozvěděli, že do roku 2030 bude chov medvědů na hradech a zámcích ukončen. Medvědi mají být na základě podepsaného Memoranda převezeni do soukromé rezervace v Německu. Dosud nikdo oficiálně o této skutečnosti s chovateli nejednal, ani je neinformoval. Ačkoli se dosud nikdo ze signatářů Memoranda nezajímal o skutečné životní podmínky točnických medvědů Agáty a Martina, je plánován jejich odvoz.
 

Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají. Agáta a Martin žijí spolu na Točníku   od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný      a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav. 

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.

 

Proč by měli medvědi na Točníku zůstat?

Nový medvědín byl budován komunitně z finančních příspěvků tisíců návštěvníků hradu, místních obyvatel i regionálních společností. Oba medvědi jsou tu doma, jsou jedním z důvodů, proč návštěvníci hradů Točníku a Žebráku přijíždějí z celé republiky, pro místní obyvatele je medvědín cílem víkendových procházek.
 Jejich přesun do Německa by byl velkým zásahem do jejich životů s nejistým výsledkem.

 

Historie chovu medvědů na Točníku

Medvědi se pod hradem Točníkem chovají od roku 1994, kdy do narychlo vybudovaného medvědína byli přesunuti dva medvědi. Byli dovezeni ze zimoviště cirkusů v Jirnech u Prahy, kde přežívali v otřesných podmínkách po smrti svého majitele Rudolfa Berouska. Medvědy Norberta     a Babetu zachránila Nadace Spisovatelé za práva zvířat, péči o medvědy převzalo Občanské sdružení NUDLE. Medvědice Babeta se dokonce stala majetkem obce Točník.

V dalších letech byl medvědín ze sbírkových prostředků rozšířen, dovybaven a kotce byly přesunuty na úroveň terénu. Životní podmínky medvědů pod hradem Točníkem se výrazně zlepšily. V září 2011 zemřel po vleklé nemoci medvěd Jarda, který poslední rok žil v medvědíně sám. Točnický medvědín osiřel.

V roce 2013 se Občanské sdružení NUDLE, se souhlasem Národního památkového ústavu, rozhodlo vybudovat větší medvědín pro dvě medvíďata Václava Chaloupka – Agátu a Martina. Ta se narodila 13. ledna 2013 v Žatci.

Celý rok 2013 natáčela medvíďata s panem Chaloupkem televizní pořad „Méďové na cestách“. Na základě požadavků pana Chaloupka a pod dozorem zástupců ZOO v Plzni   a veterinářů došlo k rozšíření medvědína na Točníku. Výběh byl plošně ztrojnásoben, začleněn do lesa a přírodního terénu, byl rozšířen o bazének s pravidelně doplňovanou vodou a vystavěna vyhlídková podesta s prolézačkou pro medvědy. Celý prostor byl zatraktivněn také pro návštěvníky, kteří se dostávají blízko k medvědům a mohou se vzájemně pozorovat. Na výběh medvědů navazuje informační Medvědí stezka s dětskou soutěží a také stezka kolem celého hradu. Všechny stavební úpravy byly financovány z příspěvků drobných dárců, místních firem, filmařských společností a dobrovolnických prací.

Do svého nového domova na Točníku byla medvíďata slavnostně vypuštěna 23.11. 2013. V lednu 2014 byli medvědi a rekonstruovaný medvědín předáni do vlastnictví Národního památkového ústavu. O medvědy se nadále stará na základě smlouvy Spolek NUDLE. Většina medvědí stravy a péče se hradí z veřejné sbírky a ročního příspěvku Národního památkového ústavu.

 

Tímto žádáme Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prostředí ČR a další odpovědné instituce, aby:

zachovaly medvědín před hradem Točníkem jako bezpečné útočiště pro medvědy, kteří se nemohou vrátit do volné přírody. Žádáme, aby medvědi Agáta a Martin zde mohli dožít ve známém a bezpečném prostředí.

Podpořte tuto petici svým podpisem a pomozte zachovat točnické medvědy v jejich domově.

Děkujeme za vaši podporu.

Za Obecní úřad v Točníku

starosta Petr Mol                                                                                                                             

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.  
 

Jméno a příjmení:                 povolání:                      adresa:                           podpis:

Author: Obec Točník | 1726 signatures

More >
Zachraňme budovu bývalé věznice v Mladé Boleslavi 195 signatures

Zachraňme budovu bývalé věznice v Mladé Boleslavi

Zachraňme budovu bývalé věznice! Možná jste již zaregistrovali informace, o kterých v posledních dnech informovala média. Budova bývalé věznice má být zbourána a na jejím místě mají vyrůst byty. Trochu naivně jsme čekali, že by se mohl zvednout odpor veřejnosti, ideálně našich představitelů na magistrátu. Nikoliv. Demolice již měla být povolena. Dojde tak k nepochopitelné devastaci této jedinečné soudní budovy, která by za 6 let oslavila již 100 let své existence. Z tohoto unikátního a hodnotného komplexu zbyde torzo, za jehož zády se postaví paneláky. Budova není památkově chráněná. Přesto, že by si ji nepochybně zasloužila. Jedná se o jednu z architektonicky nejhodnotnějších budov ve městě (a přiznejme si, že těch opravdu moc nemáme), která je zároveň z jedné půlky plně funkční a z druhé mimořádně zachovalá. Rovněž se nesmí zapomínat na její historii. Je až s podivem, kolik ohlasu sklidil záměr demolice budovy hlavního nádraží, což je, odpusťte nám to, tuctová drážní budova. Škoda, že tolik energie není směřováno sem. Představitelé města tradičně nemají zájem o zachování jedinečných historických památek, dlouhodobě neusilují o získání budovy do svého vlastnictví a ani o památkovou ochranu. Hlavně, že Kolibu jsme předraženě koupili, aniž by to bylo potřeba. Hlavně, že nám věznice byla dobrá, když se zde dělali populární prohlídky pro veřejnost, že Daniel Marek? Ale když je skutečně potřeba budově pomoci, tak nemáte zájem a ani se k tomu nepostavíte čelem. S podivem navíc zůstává, že má být možné, aby na tomto místě vyrostly byty. Při pohledu do územního plánu MB lze jednoduše zjistit, že toto místo je vedeno jako občanská vybavenost. To může být třeba nemocnice, dopravní terminál, školka, dětské hřiště, zkrátka něco, co slouží občanům města. Pokud by toto území mělo sloužit k bydlení, pak by jako bydlení bylo v územním plánu označeno. To, že se v přízemí udělá obchod a lékárna, když nad tím bude 10 pater bytů, opravdu stačit nebude a stále tedy bude takový záměr v rozporu s platným územním plánem. Ale jsme v MB, tady stavební úřad asi schválí všechno. V každém případě pevně věříme, že ještě není pozdě. Dokud budova stojí, tak má smysl bojovat a nic není ztracené. Apelujeme tedy na všechny aktivní občany, na všechny spolky a zodpovědné politiky, kterým na MB záleží. Pojďme s tím něco udělat! Pojďme dávat podněty k památkové ochraně budovy, pojďme přesvědčit město, že je budovu lepší koupit, než o ní přijít, pojďme ukázat, že si investor nemůže dělat co chce a takto evidentně porušovat platný územní plán. Nelze přece takové jednání umožnit, ať se to snaží tlačit sebevíc. Nepropadejte prosím lacinému tlaku PR a zástupným odůvodněním. Pojďme jednou udělat něco správně. Prosím. Prosíme všechny naše představitele, aby to jako Mladoboleslaváci neignorovali. Pokuste se s tím, prosím, něco udělat. Pokud se tuto budovu podaří zachránit, pak rádi podpoříme ve volbách toho, kdo se o to postará. Klidně celou tuto stránku zrušíme a už o nás nikdy neuslyšíte. Jen, prosím, postavte se jednou za správnou věc a nevolte jen to snadné řešení. Děkujeme všem. ❤️

Author: Petra Novotná Novotná | 195 signatures

More >
Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji 2862 signatures

Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 


Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:


Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022


012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.


Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 


Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 


https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/


https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Author: Štěpán Hálek | 2862 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

Středočeský x celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj