Otevřený dopis zastupitelům města Prostějova Vážení členové zastupitelstva, Obracíme se na vás s hlubokým nesouhlasem ohledně plánovaného a dokonce již vámi schváleného prodeje pozemku 2686/19 a 2686/20 na ulici Tylova – za účelem výstavby garážového domu a důsledkem toho zrušení zeleně. Umístěním garážového domu doprostřed vnitrobloku zástavby domů a zničením – odstraněním zeleně, především několika vzrostlých stromů starých desítky let, tak negativně výrazně ovlivníte kvalitu bydlení i života obyvatel do budoucna a samotné životní prostředí obyvatel v této lokalitě, kde preferujeme klidné a tiché prostředí se zelení na trávení volného času. Ba naopak bychom uvítali zlepšení k využití tohoto místa jako odpočinkové zóny pro obyvatelstvo, stačilo by pár laviček, nic finančně pro město nákladného. V této lokalitě je spousta obyvatel, co vlastní psy, za které městu řádně platí poplatky. A veřte nevěřte, psi trávu milují na rozdíl od betonových ploch, smogu a hluku. Žijeme tady vesměs v malých bytech v panelácích a bytových domech, proto si o to víc vážíme zeleně v okolí, která tu má svou atmosféru, kouzlo, historii a doufáme, že i budoucnost pro další generace. Dalším negativním faktorem je i snížení hodnoty nemovitostí v dané lokalitě. Důkazem našeho tvrzení je již veřejně známá nespokojenost obyvatel žijících u již postaveného garážového domu v Krasicích. Nebylo zde odstraněno jen pár stromů dle původního plánu, ale většina stromů v blízkém okolí kvůli technice a umožnění samotné výstavby garážového domu. V podstatě všechny, zůstaly jen stromy v těsné blízkosti silnice. Vzhledem k negativnímu vlivu na kvalitu bydlení i života obyvatel v této lokalitě a pro ochranu životního prostředí – víme, že stromy produkují kyslík, dávají nám stín, snižují teplotu země a výrazně brání vysoušení země (globální oteplování, nedostatek vody), pro spokojenost občanů města, vás žádáme, abyste pečlivě zvážili všechny dopady a hledali alternativní řešení, které by bylo v souladu s pohodou a kvalitním životem obyvatel. A to, že by měl garážový dům zelenou fasádu a střechu nebo modrozelené prvky, to je až ubohé. Žádáme vás proto, aby tento prodej pozemku se zelení spojený s prodejem a s tímto projektem výstavby garážového domu byl pečlivě přezkoumán a aby byly skutečně zváženy negativní dopady pro obyvatele, jejich děti, jejich psi, pro přírodu a životní prostředí. Věříme, že se vám podaří najít jiný pozemek, nejlépe již s betonovým povrchem, bez újmy na zeleni, který by byl pro váš záměr jak pomoci obyvatelstvu s parkovacími místy vhodnější. S pozdravem Monika Oplocká Dobrovského 1456/16 796 01 Prostějov

Více stromů, keřů a odpočinkových míst v Úsově a jeho okolí. Podél cest, na volných místech, kde dříve rostly.

Přátelé a kamarádi, možná to nebude mít váhu, ale také možná ano. Jsme silná skupina a zbourání místního nádraží nepřichází v úvahu. Poprosím tedy o sdílení a také o podpisy. Děkuje Jonáš Proser a Richard Benýšek.

Vážení občané, prosím vás o to, abyste nám jako spolku za Ze lepší život v Kopřivné vyjádřili souhlas s tím, že se vám taky nelíbí chování paní starostky.

Město Šternberk

Horní náměstí 16

785 01 Šternberk

Věc: petice  „Obchvat Šternberk“.

My, níže uvedení a podepsaní občané města Šternberk se obracíme na město Šternberk, co by právnickou osobu vykonávající státní správu, tedy ve smyslu petičního zákona jako na státní orgán, s odkazem na § 3 z.č.85/1990 Sb a s odkazem na §102 odst.2 zákona o obcích, ve věci doposud nerealizovaného silničního obchvatu města Šternberk.

Záměr vybudovat obchvat je již značně letitý a dle stávajícího stavu jeho realizace není stále stanovena.

Vybudování obchvatu považujeme dlouhodobě za prioritní pro rozvoj města a jeho neexistence vede již nyní k tomu, že průjezd městem Šternberk je utrpením pro řidiče a zejména pro všechny dotčené vlastníky přilehlých nemovitostí.

Situace v určitých hodinách  na ulici Olomoucká a Jivavská je v podstatě dopravní zácpou, hluk a zplodiny jsou doprovodnými prvky, které patrně překračují povolené limity.   

Žádáme město Šternberk, aby se uvedenou problematikou rychle a intenzivně začalo zabývat a opakovaně s příslušnými orgány státní správy, resp. vlastníkem komunikace uvažovaného  jednalo a vyjednalo konkrétní rámec stavby obchvatu Šternberk.

Koho budete volit do Senátu Parlamentu ČR konané v roce 2018?

V rámci zvyšování podpory nezávislého žurnalismu Vám nabízíme alternativu volební komise pro Šumperk.

PETICE

dle čl. 18 Listiny práv a svobod a zákona č. 85/1990, o právu petičním

Za výstavbu bazénu 50 x 25 m v Prostějově

Statutárnímu městu Prostějov. V Prostějově dne 16. 4. 2017

My, níže podepsaní občané statutárního města Prostějova, žádáme, aby v souvislosti s projektem „Rozšíření aquaparku Prostějov“ byl jako jeho součást vybudován plavecký bazén 50 x 25 m z následujících důvodů:

- plavecké dovednosti jsou nepostradatelnou součástí základní výbavy každého člověka
-plavecké aktivity jsou významným faktorem pro zdravý vývoj našich dětí i zdravý život každého občana našeho města i okolí v každém věku.
-výuka dětí i rozvíjení plaveckých dovedností v každém věku jsou zásadním faktorem ochrany toho nejcennějšího, lidského života.
-je nutné, aby koncepce nového zařízení umožňovala výuku i rozvíjení plaveckých dovedností dětí a umožňovala soustavné pěstování plaveckých aktivit co nejširší veřejnosti.
-jsme si vědomí, že při přípravě projektu je nutné uvažovat ekonomické aspekty projektu, ty ale musí být podřízeny rozumné vizi, která určí možnosti pro další generace a povede k rozvoji plaveckého sportu všech kategorií a nikoli k jejich útlumu.
-žádáme takové řešení, abychom v budoucnu nebyli nuceni opět využívat nedostatečně dimenzované prostory plaveckého bazénu v době, která není pro sport vhodná, zejména pro sport mládeže.
-žádáme, aby byly zajištěny řádné podmínky pro základní i zdokonalovací výuku, sportovní i rehabilitační plavecké aktivity sportovních klubů všech odvětví i široké veřejnosti. To dnes není možné.
-žádáme, aby byla vyloučena řešení, která budou vyžadovat jakékoli dispoziční technické změny během provozu, jak je tomu v případě instalace posuvných stěn. Taková řešení jsou nouzová a neodpovídají modernímu nadčasovému konceptu takové investice.
-žádáme, aby byly brány vážně připomínky a návrhy odborníků, které vycházejí z reality a zkušeností v oblasti plavecké výuky i sportovní přípravy v našem městě
-žádáme, aby bylo vybudováno zařízení funkční. Z možných konceptů, které jsou s to splnit požadavky na moderní zařízení pro vodní sporty, vyhovuje nejlépe plavecký bazén o rozměrech 50 x 25 m. Tato varianta umožňuje dělení prostoru bazénu na 50 m x 10 drah, nebo 25 m x 20 drah a tím také nejlepší variabilitu a schopnost přizpůsobit plavecký bazén nejrůznějším potřebám veřejnosti, výuky plavání, rehabilitace, kondičního a sportovního tréninku.
-žádáme bezbariérové začlenění nového bazénu do prostoru stávajícího aquaparku, které umožní komplexní a pohodlné využití celého areálu námi, občany města Prostějova i širokého okolí v letním období a přejeme si, abychom si i v aquaparku mohli konečně zaplavat.

Petiční výbor:
1. Aleš Matyášek, Bezručovo náměstí 508/4, 796 01 Prostějov
2. Lukáš Kousal, Studentská 4301/10, 796 01 Prostějov
3. Petr Adamec, a. Slavíčka 3941/13, 796 04 Prostějov

Zastupovat petiční výbor při jednáních se státními a místními orgány je oprávněn kterýkoli člen petičního výboru.

Podpisem této e-petice vyjádříte nesouhlas s rozhodnutím Města Šternberk, přenechat školní jídelny soukromému subjektu.

Žádáme o úpravu trasování dálnice. Podporujeme záměr, aby mezi městem Přerov a jeho místní částí Dluhonice došlo oproti navržené trase dálnice D1 k jejímu přeložení o 100 až 200 metrů východněji. Žádáme majitele nemovitostí, především činovníky TJ Sokol Dluhonice, Přerov V-Dluhonice, 75002 Přerov, aby pozemky 1145/12, 1145/13 a další v okolí v souvislosti se stavbou D1 neprodávali a podporovali spolu s ostatními majiteli změnu trasování dálnice tak, aby byla vedena spíše přes zdevastované plochy chemických závodů (Precheza) než přes sportoviště a další území v KÚ Dluhonice [626708]

Pohybem a rozhledem nezkaženým pojízdným "Pentagonem" naplníme odkaz Vincence Priessnitze.

V Olomouci, dne 10.4.2015

Krajský úřad Olomouckého kraje
Jeremenkova 40a
779 11 Olomouc

K rukám ing. Zdeňka Švece, náměstka hejtmana Olomouckého kraje pro rezort školství


PETICE ZA NAVÝŠENÍ POČTU VOLNÝCH MÍST NA OSMILETÝCH STUDIJNÍCH OBORECH OLOMOUCKÝCH GYMNÁZIÍ

Vážený pane náměstku,
chtěli bychom Vás tímto požádat o revizi usnesení Rady Olomouckého kraje UR/47/28/2014, které stanovuje počty přijímaných žáků na osmileté studijní obory gymnázií v roce 2015.

Zkušenosti z celého světa ukazují, že kvalitní vzdělání je motorem rozvoje a prosperity celé společnosti. Výsledky státních maturit ukázaly, že právě absolventi osmiletých gymnázií dosahují nejlepších studijních výsledků a následně se z jejich řad rekrutují i nejlepší studenti na univerzitách.

Domníváme se, že výše uvedené rozhodnutí nepodporuje rozvoj vzdělanosti v našem kraji a situace začíná být neúnosná zejména v krajském městě Olomouci, kde byla již v tomto školním roce odebrána jedna třída pro osmiletý studijní program na Gymnáziu Olomouc - Hejčín a pro následující školní rok má být o jednu třídu méně i na Slovanském gymnáziu Olomouc. Důvody pro revizi rozhodnutí vidíme následující :

- z prvního stupně základních škol začínají přicházet populačně silnější ročníky, rozhodnutí omezit počet přijatých studentů nereflektuje tento demografický trend (Český statistický úřad, www.czso.cz),

- zatímco ve čtyřicetitisícových městech Prostějov a Přerov mají děti k dispozici 90 volných míst na osmiletých gymnáziích, tak ve stotisícové Olomouci je jich pouze 114 (www.atlasskolstvi.cz), což znamená, že olomoucké děti mají statisticky výrazně nižší šanci dostat se ke kvalitnímu vzdělání v místě bydliště než jejich prostějovští a přerovští vrstevníci,

- situace zašla tak daleko, že šance pro přijetí na Slovanské gymnázium v Olomouci (cca 11%) je v letošním roce již srovnatelná s šancí dostat se na nejprestižnější obory na univerzitě (data z Univerzity Palackého za rok 2014, např. LF, obor Všeobecné lékařství - 9%, PF, obor Právo - 16%, FF, obor Psychologie - 9%) a takto přísný výběr je u 11-letých dětí a všeobecného studijního oboru zcela neadekvátní,

- obě výše zmiňovaná gymnázia (Ol.-Hejčín a SGO) svými výbornými výsledky dlouhodobě prokazují, že i při větším počtu otevřených tříd mají její absolventi vysokou kvalitu, jinými slovy, že na těchto školách ještě nebylo dosaženo stavu, kdy kvantita jde na úkor kvality (vysledky.cermat.cz).

Věříme, že vezmete v úvahu výše uvedená data a navýšíte počet přijímaných žáků na olomoucká gymnázia. Dejte, prosím, dětem šanci na kvalitní vzdělání.

Petiční výbor:

Doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D. (zástupce pro styk se státními orgány)

MUDr. Andrea Spurná

JUDr. Irena Bischofová

My, níže podepsaní, důrazně protestujeme proti záměru šumperské radnice zbourat hudební altán ve Smetanových sadech v Šumperku.

Altán, který v parku stojí od padesátých let minulého století, k tomuto místu neodmyslitelně patří. Zastupitelé města by měli naopak podpořit nejrůznější aktivity, které by se zde mohly odehrávat. Demolice altánu by navíc přišla jen o málo levněji, než jeho oprava. Připadá nám barbarské ničit něco, co by mohlo sloužit další desetiletí.

Žádáme zastupitele města, aby své rozhodnutí altán zbourat revokovali a stavbu ve Smetanových sadech nechali zachovanou.

Region trpící vysokou nezaměstnaností, nezájmem investorů a také nechutí se situací cokoliv dělat má jeden z nejvyších poplatků za svoz odpadu.

My, níže podepsaní, žádáme adekvátní snížení ceny za svoz odpadu ať už pro ty, kteří třídí, nebo plošně pro všechny. Tímto povinným poplatkem dotujeme město, které by zrova starost o životní prostředí mělo vzít na sebe, protože cestovní ruch je snad jediné, co nám v Jeseníku zůstává.

Žádáme město, aby šlo vstříc občanům a snížilo poplatek za svoz odpadu alespoň pro ty, kteří poctivě třídí a podílí se tak na zachování kvalitního živtního prostředí obecně.

obrázek z denik.cz

Žádáme o zprůjezdnění Kravařovy ulice v Prostějově z náměstí směrem na Plumlovskou ulici a Jiráskovo náměstí.
Ulice byla před několika lety uzavřena s tím, že na ní vznikne kavárenská ulice s posezením a občerstvením. Tento záměr se však nikdy neuskutečnil a uzavření ulice tak ztratilo svůj význam.

„Výjezd z ulice byl vždy bezpečnější a plynulejší, když byl řízený světelnou křižovatkou. Je proti zdravému rozumu používat k výjezdu boční uličky, což ve větší míře ohrožuje chodce i děti kolem školy. Pro chodce i pro maminky s kočárky je daleko víc nebezpečné, když auto s ulice vycouvává. Zároveň je trasa výjezdu o mnoho delší, s čímž souvisí vyšší spotřeba pohonných hmot a zhoršení kvality ovzduší," řekl František Opavský.

Chceme, aby byl obnoven původní stav a Kravařova ulice byla opět průjezdná.

Další ranou pro obyvatele Jesenicka je plánované zrušení vlakového spojení mezi Jeseníkem a Krnovem.
Tím by 15. června skončilo také spojení mezi Jeseníkem a Ostravou. „Byla by to pro nás katastrofa. Už nyní je problém někam se dopravit. Když se nedostanu do Šumperku nebo do Olomouce, řeším to tak, že jezdím do Opavy nebo do Ostravy. To asi padne úplně,“ říká Jaroslava Bednářová z Mikulovic.

Dopravní obslužnost Jesenicka není ani v současnosti ideální. Autobusy se lidé z okolí Zlatých Hor již nyní nedostanou například k prvnímu rannímu vlaku do Olomouce nebo od posledního večerního spoje z vnitrozemí. Všichni řeší dopravu autem. Kdo ho nemá, má smůlu. Jeseník spojují s Krnovem denně čtyři páry spěšných vlaků. Část trasy vede přes polské území. Za používání tohoto úseku dráhy inkasuje polská strana na základě pětašedesát let staré dohody vysoké poplatky. Do údržby zanedbané trati však dlouhodobě neinvestuje.

Žádáme ministerstvo dopravy, aby celou situaci neprodleně řešilo i s polskou stranou tak, aby vlakové spojení mezi Jeseníkem a Krnovem zůstalo zachováno. Vedení Českých drah zřejmě tato situace nezajímá, Jesenicko je daleko od Prahy. Tato oblast s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v republice by tak znovu (po kolikáté už?) utrpěla. Je snad snahou vystěhovat tento krásný kout naší země?

Lyžaři, kteří chtějí ze Šumperka odjet v neděli na svahy v oblasti Branné, Ostružné, Ramzové či na Staroměstsko, mají smůlu. České dráhy zrušily s novým jízdním řádem osobní vlak ze Šumperka s odjezdem po sedmé hodině ráno, který měl v Hanušovicích přípoj do Starého Města i do Jeseníku.

Jedinou možností je odjet ze Šumperka už v půl šesté, což je na lyžování i na túru brzy, nebo až ve čtvrt na deset, což je zase pro turisty i pro lyžaře pozdě. „To si z nás snad dělají legraci“, ozývá se mezi šumperskými lyžaři. Neviňme však jen České dráhy. Krajský úřad v Olomouci, který objednává a platí osobní vlaky, tento spoj zkrátka neobjednal.

„Je to vůči turistům a lyžařům krajně bezohledné. V době, kdy je na Jesenicku jedna z nejvyšších nezaměstnaností v republice a turistický ruch je jednou z mála možností, jak život v této části naší vlasti zpříjemnit“, míní další turisté.

Žádáme proto, aby krajský úřad začal okamžitě s Českými drahami nebo jiným dopravcem jednat a aby byl zrušený spoj co nejdříve obnoven. Nechceme být rukojmími úředníků, kteří od stolu necitlivě rozhodují a daňovým poplatníkům znepříjemňují život!

Fotka:

http://g.denik.cz/58/f6/voda-opoz_denik-1024.jpg

Téměř 130 let funguje pošta v Olomouci ke spokojenosti občanů na náměstí Republiky. Teď by se měla přes nesouhlas vedení města, Univerzity Palackého či arcibiskupství přestěhovat do Galerie Šantovka.

Vedení České pošty se dosud ani neobtěžovalo své kroky lidem vysvětlit. Zásadně nesouhlasíme s tím, aby k tomuto přesunu došlo. Je to proti zájmu obyvatel Olomouce i proti zájmu institucí, které v Olomouci sídlí. Nechápeme, jak je možné, že vedení České pošty dělá takové kroky, které jsou v přímém rozporu s přání občanů.

Přimějte i vy vašimi podpisy generální ředitelství České pošty k přehodnocení tohoto záměru a k zachování pošty v Olomouci na náměstí Republiky!

Sdílejte s přáteli a známými. 

zdroj fotky:

http://i.idnes.cz/14/011/cl6/STK505224_132542_532132.jpg

Hotelový dům Strojař v Přerově, v němž donedávna bydleli vojáci, je prázdný. Sílí obavy, že by tento sedmipodlažní objekt ve středu města mohl po prodeji novému majiteli sloužit jako ubytovna pro sociálně slabé.

http://olomouc.idnes.cz/prerov-se-boji-vzniku-noveho-ghetta-armada-se-tu-zbavuje-ubytovny-1cb-/olomouc-zpravy.aspx?c=A131101_1994798_olomouc-zpravy_mip

S touto variantou zásadně nesouhlasíme, protože by přinesla řadu problémů. Žádáme proto městský úřad, aby udělal všechno co je v jeho silách a sám objekt od státu odkoupil. Jistě by se pro něj našlo lepší využití, než vybudování nového ghetta v Přerově.

Petice bude po úspěšném nasbírání podpisů předána Radě města, komisi pro hospodaření s byty, pro sociální a zdravotní záležitosti

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.

O možnosti vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách se hovoří už od čtyřicátých let minulého století.

Vždy však tento záměr narážel na nedostatek financí. V současné době se náklady na stavbu, která by byla jednou z největších svého druhu v České republice, odhadují na 4,7 miliardy korun. (Cena tunelu Blanka v Praze se pohybuje kolem 37 miliard korun). Na výstavbu tunelu pod Červenohorským sedlem by bylo možné čerpat peníze z fondů Evropské unie. Tunel o délce 6 150 metrů s celkovým výškovým rozdílem 46 metrů (dnes silnice přes Červenohorské sedlo překonává 1404 metrů) by vzhledem k délkově, výškově a směrově příznivému vedení silnice I/44 by výrazně zkrátil jízdní dobu, snížila by se spotřeba pohonných hmot a lze také předpokládat snížení počtu nehod a dopravních kolizí. Navíc by během výstavby v oblasti klesla nezaměstnanost. Lepší dopravní dostupnost do jesenického regionu by také mohla přilákat více investorů, které právě komplikovaná dopravní situace (zejména v zimním období) odrazuje od výstavby nových průmyslových objektů. Samozřejmě by se tak snížila nezaměstnanost, která na Jesenicku patří k nejvyšším v republice.

Žádáme proto vládu a další instituce, aby se naším podnětem odpovědně zabývaly.