Další ranou pro obyvatele Jesenicka je plánované zrušení vlakového spojení mezi Jeseníkem a Krnovem.
Tím by 15. června skončilo také spojení mezi Jeseníkem a Ostravou. „Byla by to pro nás katastrofa. Už nyní je problém někam se dopravit. Když se nedostanu do Šumperku nebo do Olomouce, řeším to tak, že jezdím do Opavy nebo do Ostravy. To asi padne úplně,“ říká Jaroslava Bednářová z Mikulovic.

Dopravní obslužnost Jesenicka není ani v současnosti ideální. Autobusy se lidé z okolí Zlatých Hor již nyní nedostanou například k prvnímu rannímu vlaku do Olomouce nebo od posledního večerního spoje z vnitrozemí. Všichni řeší dopravu autem. Kdo ho nemá, má smůlu. Jeseník spojují s Krnovem denně čtyři páry spěšných vlaků. Část trasy vede přes polské území. Za používání tohoto úseku dráhy inkasuje polská strana na základě pětašedesát let staré dohody vysoké poplatky. Do údržby zanedbané trati však dlouhodobě neinvestuje.

Žádáme ministerstvo dopravy, aby celou situaci neprodleně řešilo i s polskou stranou tak, aby vlakové spojení mezi Jeseníkem a Krnovem zůstalo zachováno. Vedení Českých drah zřejmě tato situace nezajímá, Jesenicko je daleko od Prahy. Tato oblast s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v republice by tak znovu (po kolikáté už?) utrpěla. Je snad snahou vystěhovat tento krásný kout naší země?

Lyžaři, kteří chtějí ze Šumperka odjet v neděli na svahy v oblasti Branné, Ostružné, Ramzové či na Staroměstsko, mají smůlu. České dráhy zrušily s novým jízdním řádem osobní vlak ze Šumperka s odjezdem po sedmé hodině ráno, který měl v Hanušovicích přípoj do Starého Města i do Jeseníku.

Jedinou možností je odjet ze Šumperka už v půl šesté, což je na lyžování i na túru brzy, nebo až ve čtvrt na deset, což je zase pro turisty i pro lyžaře pozdě. „To si z nás snad dělají legraci“, ozývá se mezi šumperskými lyžaři. Neviňme však jen České dráhy. Krajský úřad v Olomouci, který objednává a platí osobní vlaky, tento spoj zkrátka neobjednal.

„Je to vůči turistům a lyžařům krajně bezohledné. V době, kdy je na Jesenicku jedna z nejvyšších nezaměstnaností v republice a turistický ruch je jednou z mála možností, jak život v této části naší vlasti zpříjemnit“, míní další turisté.

Žádáme proto, aby krajský úřad začal okamžitě s Českými drahami nebo jiným dopravcem jednat a aby byl zrušený spoj co nejdříve obnoven. Nechceme být rukojmími úředníků, kteří od stolu necitlivě rozhodují a daňovým poplatníkům znepříjemňují život!

Fotka:

http://g.denik.cz/58/f6/voda-opoz_denik-1024.jpg

Téměř 130 let funguje pošta v Olomouci ke spokojenosti občanů na náměstí Republiky. Teď by se měla přes nesouhlas vedení města, Univerzity Palackého či arcibiskupství přestěhovat do Galerie Šantovka.

Vedení České pošty se dosud ani neobtěžovalo své kroky lidem vysvětlit. Zásadně nesouhlasíme s tím, aby k tomuto přesunu došlo. Je to proti zájmu obyvatel Olomouce i proti zájmu institucí, které v Olomouci sídlí. Nechápeme, jak je možné, že vedení České pošty dělá takové kroky, které jsou v přímém rozporu s přání občanů.

Přimějte i vy vašimi podpisy generální ředitelství České pošty k přehodnocení tohoto záměru a k zachování pošty v Olomouci na náměstí Republiky!

Sdílejte s přáteli a známými. 

zdroj fotky:

http://i.idnes.cz/14/011/cl6/STK505224_132542_532132.jpg

O možnosti vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách se hovoří už od čtyřicátých let minulého století.

Vždy však tento záměr narážel na nedostatek financí. V současné době se náklady na stavbu, která by byla jednou z největších svého druhu v České republice, odhadují na 4,7 miliardy korun. (Cena tunelu Blanka v Praze se pohybuje kolem 37 miliard korun). Na výstavbu tunelu pod Červenohorským sedlem by bylo možné čerpat peníze z fondů Evropské unie. Tunel o délce 6 150 metrů s celkovým výškovým rozdílem 46 metrů (dnes silnice přes Červenohorské sedlo překonává 1404 metrů) by vzhledem k délkově, výškově a směrově příznivému vedení silnice I/44 by výrazně zkrátil jízdní dobu, snížila by se spotřeba pohonných hmot a lze také předpokládat snížení počtu nehod a dopravních kolizí. Navíc by během výstavby v oblasti klesla nezaměstnanost. Lepší dopravní dostupnost do jesenického regionu by také mohla přilákat více investorů, které právě komplikovaná dopravní situace (zejména v zimním období) odrazuje od výstavby nových průmyslových objektů. Samozřejmě by se tak snížila nezaměstnanost, která na Jesenicku patří k nejvyšším v republice.

Žádáme proto vládu a další instituce, aby se naším podnětem odpovědně zabývaly.