Ze všech měst v České republice má Brno nejvyšší dům, nejkrásnější vilu nebo největší výstavní halu. Měli jsme i nejlepší fotbalový stadion: Za Lužánkami. Bylo to koloseum pro 50 tisíc lidí a tým, který v něm trénoval, vyhrál Brnu titul mistra ligy.

Až do jeho zavření v roce 2001 chodilo Za Lužánky pravidelně 20 tisíc lidí, a stadion byl tak bezkonkurenčním místem setkávání všech Brňanů bez rozdílu společenského postavení a názorů. Jmenuji se Petr Švancara, pár desítek tisíc lidí mi říká Švanci. Jako dítě jsem tady podával balony hráčům, kteří hájili Brno, jako mladík jsem tady vstřelil svůj první gól v lize, jako fanoušek se sem chci vrátit a povzbuzovat ty, kteří se právě teď učí stát na vlastních nohou.

Podepisuji se pod tuto petici ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála svatého Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně. Stadion Za Lužánkami se rozpadá bez pomoci už 20 let, a tak jsme vzali věc do vlastních rukou. Dobrovolníci už odpracovali na stadionu tisíce hodin, položili novou trávu, nanosili tisíce kýblů betonu, aby alespoň část tribun byla bezpečná pro návštěvníky.

Díky jejich nikým neplacené námaze se stadion dostal do stavu, že se zde mohou lidé scházet.

Podpisy pod touto peticí potvrzují, že Brňané na stadion Za Lužánkami nezapomněli, ale naopak jeho obnova je pro ně jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Masová podpora ale nestačí, musí přijít politické a ekonomické rozhodnutí na úrovni vedení města Brna.

MY, NÍŽE PODEPSANÍ, ŽÁDÁME, ABY VEDENÍ NAŠEHO MĚSTA V ČELE S PRIMÁTOREM PETREM VOKŘÁLEM UDĚLALO VŠE PRO TO, ABY NEJPOZDĚJI DO ROKU 2020 VYROSTL ZA LUŽÁNKAMI NOVÝ STADION, KTERÝ BUDE DŮSTOJNÝM NÁSTUPCEM SVÉHO SLAVNÉHO, ALE MINULÝMI VLÁDAMI TAK OSTUDNĚ ZANEDBANÉHO PŘEDKA.

NOVÝ STADION NAJDE VYUŽITÍ NEJEN SPORTOVNÍ, ALE I KULTURNÍ. JEHO SAMOTNÉ BYTÍ A NEBYTÍ MÁ PŘÍMÝ VLIV NA ATMOSFÉRU VE MĚSTĚ, NA TO, ZDA MŮŽEME BÝT NA SVOJE MĚSTO HRDI. POSILUJE VĚDOMÍ VŠECH GENERACÍ, ŽE SPORT, KULTURA A SETKÁVÁNÍ JSOU PRÁVĚ TĚMI HODNOTAMI, KVŮLI KTERÝM MŮŽEME MĚSTO BRNO MILOVAT.

Pamětníci stále vzpomínají na neopakovatelnou atmosféru na sportovních stadionech v Brně za Lužánkami. Uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy se hokej začal hrát v hale Rondo (nyní aréna Kajot) a fotbal na stadionu na Srbskéu lici.

Kapacita Kajot arény zájmu fanoušků nestačí, na Srbskou chodí méně diváků než za Lužánky. Připomeňme jen, že fotbalový stadion Zbrojovky byl kdysi největší v republice a dodnes drží divácký rekord při ligovém utkání se Slávií, kdy do jeho ochozů přišlo 44 120 diváků. Tradiční místo za Lužánkami, kde brněnský hokej a fotbal slavily největší úspěchy, osiřelo. Proto nás nemile překvapilo, že přes předvolební sliby vedení města v plánovaném sportovním centru s výstavbou hokejového stadionu nepočítá.

Důrazně žádáme vedení města, aby své záměry přehodnotilo a aby se hokej i fotbal vrátily tam, kam historicky patří – za Lužánky!

Podepiště a sdílejte dále.

Fotografie: http://www.kometazaluzanky.cz/piscures/projekty/ACCamera_9-kop.gif

My, níže podepsaní,

touto peticí vyjadřujeme náš zájem o možnost požádat o hnědé popelnice na bioologicky rozložitelný odpad.

Vzhledem k tomu, že většina obyvatel Brna nemá zahradu vhodnou k založení vlastního kompostu, či dokonce žádnou zahradu, myslíme si, že hnědé popelnice jsou pro mnoho lidí ideální řešení. Konkrétně pouze 21% obyvatel Brna bydlí ve venkovských, či vilových zástavbách, kde mají zahradu. Zbylých 79% obyvatel Brna bydlí na sídlištích, či v blokových zástavbách. (zdroj: sčítání lidu 2011)

Obracíme se na Vás, paní Mgr. Jasno Flamiková, jako na místostarostku Brna střed - městské části, jež má nejvyšší počet obyvatel. Navíc v centru města mají lidé jen málokdy místo, kde by mohli umístit vlastní kompost. Usnadnění třídění bioodpadu, by jistě znamenalo snížení celkového objemu směsného odpadu.

Chceme vyjádřit náš zájem o hnědé popelnice. Děkujeme za dosavadní práci na řešení tohoto problému a doufáme, že zvážíte další možný postup.

S pozdravem a přáním hezkého dne, Josefína Susová - Lidická 3, Brno a další obyvatelé města Brna.

My, níže podepsaní, rozhodně protestujeme proti výstavbě chemické spalovny u Hovoran.

Společnost Zenergo hodlá zpracovávat jednu tunu odpadu za hodinu, provozovna by měla fungovat 7000 hodin ročně. Pokud by spalovna likvidovala odpad podle plánu, znamenalo by to, že bude v provozu víc než 19 hodin denně včetně sobot a nedělí.
Stejné množství tun by měla vozit nákladní auta do obce. Po silnici, která je v dezolátním stavu. Nová metoda zpracování odpadu je nová, v Evropě ji zatím používá jen jedna rumunská firma. „Nikde v republice takové zařízení nefunguje. Proč ho chcete zkoušet právě v Hovoranech? Dvanáct pracovních míst na lince nás nezachrání,“ řekl hovoranský občan Vít Marada. „Všichni tady máme ještě v paměti, jak hořelo před šesti lety v Neochemu. Lidé tehdy nemohli ani otevřít okna,“ dodává starosta Josef Grmolec.
 

Také další jsou proti. Při jednání zastupitelstva devět z patnácti přítomných hlasovalo proti, pět se zdrželo a jen jeden zvedl ruku pro. Spalovna by měla být v těsné blízkosti Hovoran, ale v katastru sousedních Šardic. Žádáme proto šardické zastupitele, aby otevření provozovny Zenerga nepovolili.

Stavební úřad Brno-sever 18. 6. 2019 zahájil řízení, jehož součástí je demolice části areálu bývalé věznice gestapa a státního soudu v Brně na Cejlu - a to konkrétně celého křídla do ulice Bratislavská a částečně dvou bočních křídel. (viz. foto)

Odbor památkové péče Magistrátu města Brna gesčně podléhá náměstkovi primátorky T. Koláčnému, který demolici za účelem přestavby věznice inicioval. 

1. Vyzýváme všechny odpovědné osoby, aby se zasadily o zachování unikátní evropské památky jako celku. 

2. Vězením prošly oběti nacismu z celé Evropy, oběti heydrichiády, židovské transporty - i političtí vězni národů Rakousko-uherské monarchie, kteří "se nevešli" na Špilberk. Trpěly tam a umíraly oběti komunismu, katoličtí básníci i odbojáři a hrdinové, které dnes uctíváme.

3. Nedopusťme bagatelizaci demolice významné části areálu věznice s odůvodněním, že pochází z 20. století - právě v tomto století se ve věznici odehrály největší zločiny - justiční vraždy a popravy nevinných lidí. 

4. Žádná část areálu autenticky dochované věznice není méně hodnotná. Nedopusťme demolici, která zachová jen "vybrané" části věznice. Její unikátní hodnota spočívá v autenticitě celku.
 

NESOUHLAS S RIZIKEM OHROŽENÍ 5-tého NEJVĚTŠÍHO ZDROJE PITNÉ VODY  V ČR. ​

Již jedenáctým rokem obce Hodonínska a Uh.Ostroh usilují   o zastavení aktivit společnosti pana Františka Jampílka prosazujících záměr „Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu“.  Realizace tohoto záměru trvale a nepřípustným způsobem ohrožuje kvalitu podzemních vod s daným územím sousedícího jímacího území Bzenec – komplex. Ten je nenahraditelným zdrojem pro výrobu pitné vody, která slouží k uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb především občanů okresu Hodonín a části Břeclavska a Hradišťska. 

Celé řízení probíhá naprosto nestandardním způsobem a s vyloučením nás (obcí a dodavatele vody Vak Hodonín) jako účastníků řízení.

Obracíme se na Vás v souvislosti s  probíhajícím jednáním na Obvodním báňském úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského ve věci stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku v lokalitě Uherský Ostroh – Moravský Písek. Snaha těžební firmy o zahájení dobývání trvá již několik let a k otázce těžby se již vyjádřila řada aktérů. Nyní je situace taková, že s uvedenou těžbou dlouhodobě nesouhlasí zastupitelstva celkem 57 měst  a obcí v hodonínském regionu, včetně města Uherský Ostroh.

Těžbu štěrkopísku v této lokalitě všechny obce odmítají především kvůli zásadním obavám ze znehodnocení zdroje pitné vody, jelikož zamýšlená lokalita leží pouhých 500m od vodního zdroje. Těžba se má odehrávat v části záplavového území řeky Moravy a zasáhla by prameniště pitné vody, kterou v současnosti využívá zhruba 140 tisíc místních obyvatel.

Naše obavy o zachování dostupnosti a kvality vody podporuje fakt, že z odborného hlediska je velmi pravděpodobné, že případná těžba skutečně zasáhne významný zdroj pitné vody pro náš region. Posudek Jihomoravského kraje dokonce říká, že těžba přinese negativní dopady na místní podpovrchové vody a zejména, že rizika vzniklá po odkrytí hladiny podzemní vody není možné eliminovat žádnými reálně a finančně proveditelnými opatřeními. Navíc podle tohoto posudku dosavadní proces posouzení vlivu zamýšlené těžby na životní prostředí proběhl podle modelu, který neodpovídá reálným hydrogeologickým poměrům. Přesto se Ministerstvo životního prostředí v roce 2015 se postavilo k těžbě pozitivně díky souhlasnému posudku EIA.

Více informací jemožné získat na stránce Vak Hodonín/ Petice 

http://www.vak-hod.cz/?page_id=3685

Současně s touto elektronickou peticí je možné podepsat i petiční archy osobně, na všech obecních úřadech Hodonínska. Z právního hlediska mají větší účinnost. 

Petiční výbor ve složení:

Václav Tvrdý, 696  39  Lovčice 297

Martina Bílová, 696  62  Tvarožná Lhota 223

Mgr. Antonín Okénka, 696  75  Nová Lhota 268

Petr Tihelka, 696  34  Uhřice

Hana Habartová, Sokolská 717, 696  85  Moravský Písek

Svým podpisem vyjadřujeme podporu této žádosti a připojujeme se k ní.

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

Žádáme Ministerstvo životního prostředí o ukončení obstrukcí při jednání o likvidaci následků po živelných pohromách v roce 2014, jejichž následkem byla uzavřena krajská komunikace III/42117 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem a učinění veškerých relevantních a zákonných kroků, které povedou k obnovení základní funkce území, tj. krajská komunikace bude moci být zprovozněna v co nejkratším termínu.  

V Dolních Věstonicích, 13.06.2017

Jaroslava Rajchlová, starostka obce Dolní Věstonice

Petice vystupuje proti rozdělení školy ZŠ Boskovice na ZŠ Slováková a sloučeného pracoviště ZŠ Sušilova a ZŠ nám. 9. května.

Petice

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod  a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby byla zachována Mateřská škola na náměstí 24. dubna (dále jen „MŠ“), ať už ve stávající budově či v budově nově vystavěné.

Našimi hlavními argumenty jsou:
 

Spádovost

MŠ navštěvují děti s bydlištěm od sídliště Chaloupky až po Milokošť a v současné době také děti z Milokoště. Vzhledem k velké rozloze je nanejvýš důležité v této části města MŠ zachovat. Tato MŠ je právě jedním z důvodů, proč je tato lokalita oblíbená pro koupi domu či pozemku mladými rodinami.
 

Kapacita MŠ a její naplnění

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem MŠ od jejího vzniku až do současnosti neměla problém naplnit kapacitu, a to ani ve slabších ročnících. Spíše naopak. Například v loňském roce MŠ mohla přijat jen přibližně třetinu přihlášených dětí. Zbylé dvě třetiny musely zcela pochopitelně vyhledat jiné předškolní zařízení a v letošním školním roce již neměly zájem přehlašovat děti na nám. 24. dubna. Nutno podotknout, že MŠ poškozuje i neustálá hrozba jejího zrušení, která se opakovaně objevuje jak v médiích, tak mezi veřejností. Lidé pak pochopitelně mají strach děti do MŠ dát. Přesto všechno Město dosud nemuselo doplácet na  provoz této školky. Pokud by však  v budoucnu k poklesu počtu dětí došlo, lze tuto situaci řešit např. využitím 1.patra  pro zájmové aktivity.
 

Kuchyně

Nespornou výhodou MŠ je její zrekonstruovaná a kompletně vybavená kuchyně, která je schopna zajistit stravování pro všechny mateřské školy ve Veselí nad Moravou. Jejím zrušením by tedy muselo být toto stravování vyřešeno výstavbou nové kuchyně nebo zajištěním a zrekonstruováním náhradních prostor, a to jistě za nemalé finanční prostředky.
 

Projekt budovy

Budova, a to včetně právě zmiňované kuchyně, byla projektována přímo pro její účel. Nejedná se tedy o alternativní budovu, a tedy odpovídá jak z hlediska provozního, tak bezpečnostního. Např. sociální zařízení pro děti se nachází u jídelny a dítě na toaletu nemusí chodit do mezipatra, přes chodbu a podobně. Herna je přímo spojena s jídelnou.
 

Investice

Mimo havarijní stavy, nutné vymalování atp. se MŠ od jejího vzniku nijak nerekonstruovala, na rozdíl od některých jiných mateřských škol v našem městě. V případě výstavby nové budovy, nebo rekonstrukce stávající, by se jistě zvýšila i její atraktivita.
 

Areál MŠ

Areál MŠ je ideální pro své účely, a to z hlediska polohy, rozlohy i příjemného prostředí. V zimních měsících si děti mohou užívat zimní radovánky na kopci, v horkých dnech mohou využít brouzdaliště a v ostatních měsících nedávno zrekonstruováno dětské hřiště a pískoviště. Vše se nachází přímo v areálu, který děti tím pádem nemusejí opouštět. V neposlední řadě je potřeba zmínit i množství vzrostlých stromů.

Požadujeme proto, aby byly zváženy možnosti:

1.zrekonstruování MŠ včetně odstranění obvodových zdí z nevhodných materiálů ( příklady již takto zrekonstruovaných budov jsou uvedeny v příloze petice),
2. výstavba nové mateřské školy v areálu současné MŠ na nám. 24. dubna s možným navýšením kapacity tak, aby pojala i děti z městské části Milokošť. Tímto by se ušetřily nemalé finanční výdaje za rekonstrukci budovy ZŠ Milokošť, která situaci nijak neřeší, není schopna pojmout děti z MŠ nám. 24. dubna o kapacitě 50 dětí.
3. ponechání MŠ v jejím současném stavu a při finančních možnostech situaci řešit výše uvedenými návrhy (např. z vhodného grantu EU apod.)

Závěrem bychom chtěli dodat, že zachování MŠ na nám. 24. dubna je vzhledem k její pozici důležité nejen pro děti, které ji nyní navštěvují, ale také pro budoucí generace.  Jejím zrušením zřejmě již nikdy nedojde k obnově jejího provozu.

Děkujeme Vám za Vaši ochotu věnovat se názorům a zájmům nás, obyvatel tohoto města.

Ve Veselí nad Moravou, dne 10.9.2015

Za petiční výbor:

Eva Brablcová, Stojanova 1537, Veselí nad Moravou

Dagmar Žádníková, třída Masarykova 1260, Veselí nad Moravou

Romana Zunková, Luční 1560, Veselí nad Moravou

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná §5, písm. 1 zák. č. 85/1990 Sb.)
Podpisový arch k petici

Kompletní text petice je umístěn na první straně této složky, případně v těsné blízkosti tohoto podpisového archu.

Dle §4 zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvádíme, že podpisový arch se týká petice o zachování Mateřské školy na náměstí 24. dubna. Dále uvádíme, že přílohou každé složky jsou citace z petičního zákona.

Za petiční výbor:

Eva Brablcová, Stojanova 1537, Veselí nad Moravou

Dagmar Žádníková, třída Masarykova 1260, Veselí nad Moravou

Romana Zunková, Luční 1560, Veselí nad Moravou

Čitelné jméno a příjmení

Bydliště (ulice a číslo)

Podpis

Příloha - Listina základních práv a svobod

Čl. 18

(1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

 
Příloha - zákon 85/1990 Sb . ze dne 27. března 1990 o právu petičním

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)

§ 2

Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.

§ 3

Petiční výbor

(1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem)

(3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

§ 4

Shromažďování podpisů pod petici

(1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.

(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

(4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

§ 5

Podání a vyřízení petice

(1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.

(2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

(3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

Společná ustanovení

§ 9

Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.

Říkáme NE prodloužení tramvajové trati na Lesnou!

Proč?
1. Není to přínosem pro severní část Lesné, tramvaj bude opět jen zajíždět do Čertovy rokle.
2. Původní plán bylo tramvaj prodloužit přes Seifertovu až na Majdalenky. Proti tomu byla radnice. Tohle by bylo řešení přímého spojení z Lesné do centra bez přestupů.
3. Stačí protáhnout trolejbus, který končí na Kohoutové, je to levnější řešení a větší přínos! Lidé by se dostali bez přestupu do centra. Původní cena prodloužení tratě byla 800 mil. Kč, při dnešních cenách se vyšplhá klidně až na 1 mil. a výš.
4. Budou pokáceny vzrostlé stromy od Merhautové až po Čertovu rokli!
5. Na rohu Okružní a tř. Gen. Píky vyroste nevzhledná protihluková zeď.
6. Musí se zbourat Pool Grill před Teslou.

Původně to mělo být prodloužení tramvaje po Seifertově na Majdalenky, Haškovu a Fillovu. To se zásahem radnice zmařilo a teď je z toho propojka bez velkého reálného přínosu za miliardu!
 

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním určená Zastupitelstvu statutárního města Brna a Zastupitelstvu městské části Brno-Královo Pole.

Park Sadová – nový park pro Brno je jedním z vítězných projektů participativního rozpočtu města Brna v ročníku 2018. Projekt získal souhlasná stanoviska všech potřebných odborů a díky hlasům obyvatel Brna obsadil vítězné deváté místo z celkových 133 zúčastněných. I přesto všechno by měl nyní ustoupit další bytové zástavbě.

Město Brno nechalo vypracovat urbanistickou studii, která mimo jiné řeší budoucí využití pozemku č. 19, k.ú. Sadová. Místo navrhovaného parku a zeleně zde mají vzniknout nové pozemky pro účely výstavby zejména bytových domů a silnice spojující Sadovou a Lesnou vedoucí přes zelené údolí oddělující tyto dvě městské části. Park Sadová by se podle stanoviska města měl přesunout na pozemek č. 102/1, k.ú. Sadová. Tento pozemek je pro park zcela nevhodný – nevhodného tvaru, ale především sousedící s frekventovanou silnicí, která je v rozporu s hlavní myšlenkou projektu – místo pro klidný odpočinek a dětské hřiště. Všechny ostatní vhodné pozemky v této lokalitě již jsou nebo v blízké budoucnosti přejdou do rukou soukromých investorů.

Cílem této petice není blokovat další rozvoj Sadové – navrhovaný park Sadová zabírá pouze zlomek pozemku č. 19 a nevylučuje jeho další využití. Chceme však, aby se o dalším využití pozemku vedla veřejná diskuze a město nejednalo jednostranně bez přihlédnutí k potřebám a názorům lidí, kteří na Sadové skutečně žijí. 

Nepromarněme možná poslední příležitost pro vybudování parku a další občanské vybavenosti na Sadové a připojme svůj podpis pod tento petiční arch.

My, níže podepsaní, požadujeme, aby statutární město Brno:

1. Postavilo park Sadová na pozemku č. 19 k.ú. Sadová a jeho realizace proběhla v roce 2019 – v souladu s vítěznou podobou projektu v participativním rozpočtu Dáme na vás.
2. Vyvolalo veřejnou diskusi o dalším využití pozemku č. 19 k.ú. Sadová a přihlédlo k připomínkám místních obyvatel.

Děkujeme za podporu.

Za petiční výbor:

Petr Biedermann, Kumpoštova 9, 612 00 Brno

Michal Škerle, Gustava Broma 88, 612 00 Brno

Petiční výbor může zastupovat jakýkoli člen petičního výboru.

o zařazení do "Seznamu ploch nejvýznamnější zeleně v městě Brně, jejichž plošný rozsah nesmí být zmenšen" lokality Purkyňova-Herčíkova-Vodova-Červinkova (společně s názvem “ZA ZELEŇ PURKYŇOVA“) ve smyslu Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 3/2012, kterou se mění obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 15/2007, o ochraně zeleně v městě Brně.

My, níže podepsaní občané žádáme touto Peticí „ZA ZELEŇ PURKYŇOVA“, aby Zastupitelstvo města Brna zařadilo do Seznamu ploch nejvýznamnější zeleně v městě Brně, jejichž plošný rozsah nesmí být zmenšen parcely seznamu ploch v k. ú. Královo Pole, které tvoří významnou klidovou a oddychovou zónu pro obyvatele jako kompenzace nadměrného hluku, prašnosti a ruchu sportovních, kulturních a jiných aktivit v lokalitě Městská Hala Vodova a přiléhajících sportovišť.

Seznam ploch:

parc. č. 4706/3 o výměře 800 m²,

parc. č. 4699/15 o výměře 4744 m²,

parc. č. 4611/94 o výměře 1680 m²,

parc. č. 4611/95 o výměře 87 m²,

parc. č. 4705/2 o výměře 333 m²,

parc. č. 4704/1 o výměře 309 m²,

parc. č. 4703/2 o výměře 8 m²,

parc. č. 4702 o výměře 853 m²,

parc. č. 4699/23 o výměře 227 m²,

parc. č. 4699/1 o výměře 6329 m²,

parc. č. 4701/2 o výměře 188 m²,

parc. č. 4703/1 o výměře 2081 m² ,

parc. č. 4611/93 o výměře 1200 m²,

parc. č. 4611/100 o výměře 3053 m²,

parc. č. 4611/92 o výměře 227 m²,

parc. č. 4705/1 o výměře 59 m²,

parc. č. 4706/1 o výměře 1066 m²,

parc. č. 4703/3 o výměře 1621 m² ,

parc. č. 4700 o výměře 908 m²,

parc. č. 4706/4 o výměře 1229 m²,

parc. č. 4694 o výměře 126 m², ZPF,

parc. č. 4701/1 o výměře 2385 m²,

vše v k. ú. Královo Pole.

Příklad zeleně na místě je v:

  https://jvanek.fedorapeople.org/slovanak/round6/zelenPurkynova

Na programu zastupitelstva MČ Brno-Černovice konaném 29. 6. 2021 stávající koalice Černovických patriotů, ČSSD, ODS, KDU-ČSL a Miroslava Jursy (nezařazený) schválila převedení pozemků na Černovické terase, které jsou v současnosti ve správě MČ Brno-Černovice, na statutární město Brno. 

Celkem se jedná o 111 pozemků o rozloze 236 000 m² v hodnotě stovek milionů korun, mezi něž patří staré dobývací prostory Pískovny Černovice, které jsou v současnosti hnízdištěm mnoha chráněných druhů ptáků, pole podél ulice Průmyslová, zahrádkářská kolonie Pahrbek nebo bažantnice nad ulicí Vinohradská. Na město Brno by měly být převedeny „za účelem směny či prodeje“. Které pozemky ale budou směněny či prodány, není známo. Černovice za odsvěřené pozemky nedostanou žádnou náhradu či kompenzaci a navíc přijdou o příjmy z pronájmů ve výši několika set tisíc korun ročně.

Plány na případnou výstavbu v této lokalitě poněkud zapomínají na to, že většinu území tvoří zatím nezrekultivovaná bývalá skládka, kde místy leží až 30 metrů navážky nejrůznějších odpadů včetně nebezpečného průmyslového odpadu a čistírenských kalů. Zahájení stavební činnosti na takovém místě s sebou ponese značné komplikace a rizika spojená mimo jiné s nebezpečím kontaminace podzemních vod. Poslední riziková analýza oblasti byla zpracována v roce 2008 a chybí její aktualizace.

Proces schválení materiálu týkajícího se odsvěření pozemků na ZMČ byl uspěchaný, provázelo jej mnoho podivností a chyb:

- plánované zastupitelstvo bylo zrušeno a nové bylo svoláno pouze s týdenním předstihem, dva dny před začátkem prázdnin

- materiál k odsvěření 236 000 m² pozemků čítal pouhé 4 listy formátu A4, zatímco například podklad k prodeji pozemku o rozloze 1 m² měl stran 8 (!)

- materiál nebyl řádně projednán v žádné z příslušných komisí (majetková, životního prostředí), což je jinak běžný postup

- mezi podklady chyběla podrobnější analýza finančních dopadů odsvěření na rozpočet městské části (přiložená tabulka byla nekompletní a neobsahovala některé příjmové položky v řádu statisíců korun ročně)

Situace na Černovické terase je komplikovaná. Mezi hlavní problémy tohoto území patří jeho roztříštěná majetková struktura, skutečnost, že se zde na jednom místě nacházejí nezrekultivované skládky, cenný ptačí biotop, stabilizované plochy zahrádek, se kterými počítá i nový územní plán a které pod MČ bezproblémově fungují, a v případě budoucí výstavby i hodnotné stavební pozemky. Tyto problémy je třeba řešit, ale ne takto narychlo, bez představy o budoucím využití území, bez patřičné přípravy a projednání s majiteli pozemků a nájemci.

Městská část Brno-Černovice by v případě odsvěření vybraných pozemků měla od města Brna obdržet náhradu v podobě finančního transferu především na revitalizaci parku Řehořova a svěření budovy Staré školy na ul. Charbulova 137, která je jedním z nejdůležitějších historických objektů v MČ (příjmy z jejího pronájmu by mohly zčásti pokrýt ztrátu v příjmech z odsvěřených pozemků a městská část by mohla samostatně rozhodovat o jejím budoucím využití).

Žádáme Zastupitelstvo města Brna, aby

a) nesouhlasilo s odsvěřením pozemků v navrhovaném rozsahu

b) rozsah odsvěření byl redukován na nezbytnou míru

c) z výčtu pozemků byly vyňaty pozemky stabilizovaných zahrádek I (pod zahrádkářskou osadou ZO ČZS Pahrbek)

Žádáme Zastupitelstvo města Brna, aby projednalo poskytnutí náhrady MČ Brno-Černovice za odsvěření vybraných pozemků v podobě finančního transferu na plánovanou revitalizaci parku Řehořova a svěření budovy Staré školy na ul. Charbulova 137 do správy MČ.

Žádáme Radu města Brna, aby co nejdříve zadala zpracování aktualizace rizikové analýzy oblasti černovické skládky pro zmapování současného stavu území.

Chceme mít krásné město. Město, kde se nám bude líbit. Město za které se nebudeme muset stydět. Zcela nepochybně nepůsobí pěkně polorozpadlé betonové pískoviště s psími exkrementy. 3 lavičky a jednu houpačku na pružině jako atrakce také nikdo nevnímá. Vyasfaltovaná plocha prostranství rovněž vyhovuje všemu, jen ne bezpečnému prostoru pro dětské hry. Prostor je oddělen od přilehlého chodníku schody, což není bezpečné, ani bezbariérové.

Prosíme všechny, kterým na našem městě záleží, aby podpořili naši snahu uvedené nedostatky změnit.

Výsledky nedávného měření kvality ovzduší v Brně, které prováděl dánský odborník na životní prostředí Kaare Press-Kristensen, jsou šokující.

V žádném evropském městě nejsou hodnoty polétavého prachu tak vysoké, jako právě v moravské metropoli. Ultrajemný prach přitom znamená velké riziko pro lidské zdraví. Na rozdíl od větších částic prachu ho nezachytí dýchací ústrojí. „Částice jsou schopny prostupovat do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním“, říká Miroslav Šuta z Centra zdraví a životního prostředí, který dánského experta do Brna pozval. Částice přispívají k většímu výskytu cévních, kardiovaskulárních i nádorových onemocnění.

Žádáme proto magistrát města Brna, aby se tímto problémem neprodleně zabýval a připravil takové řešení, které by množství polétavého prachu ve městě výrazně snížilo. Chceme žít zdravě a ne čekat, kdy se špatné ovzduší projeví na našem zdraví.

My, níže podepsaní, podporujeme učitelky Mateřské školy ve Ždánicích, aby nadále zůstaly a vzdělávaly naše děti a vyzýváme Radu města, aby na místo ředitelky dosadilo kompetentní osobu s praxí a odborností.

Důvodem naši žádosti je nekompetentnost v řízení školy, neodbornost s jakou vede třídu předškoláků (na což upozornilo i šetření ČŠI), dále chaotičnost se kterou jsou rodiče informováni o provozní době školy, školních akcích a např. i odjezdu na školní výlet.

Tuto petici opíráme také o:

- otevřený dopis učitelek MŠ adresovaný všem Zastupitelům města Ždánice

- stále častější výhrady rodičů ke způsobu vyučování i řízení školy paní Čadílkové

- reálné obavy z psychické zátěže dětí, které paní ředitelka Čadílková vyučuje

Děkujeme za podporu vyjádřenou podpisem.

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

Jsme proti zřízení ubytovny sociálně slabých v brněnském Boby centru. Majitelé chtějí od městské části Královo Pole výjimku z nulové tolerance hazardu, aby mohli v rámci hotelu otevřít kasino.

V případě, že ji nedostanou, vyhrožují nastěhováním několika set nepřizpůsobivých občanů z ústecka. Ačkoliv se domníváme, že se ze strany majitelů jedná hlavně o způsob vydírání městské čtvrti kvůli podmínce pro kasino, protestujeme proti takovéto ubytovně v naší čtvrti, neboť by se jednalo o silné narušení jinak klidného rázu Králova Pole a opět by ještě stížilo vysněnou možnost návratu brněnského fotbalu za lužánky.

Zdůrazňujeme, že tato petice není rasově motivována, protože ve skupině sociálně slabých najdeme zastoupení více národností. Je namířena proti současným majitelům Boby centra, kteří neváhají používat při svém vyjednávání se zastupiteli obyvatele Králova Pole jako rukojmé. Jim také bude petice předána, aby si uvědomili, jak nemorální a eticky špatné je jejich jednání.

Prostor před hlavním nádražím v Brně je ostudou moravské metropole.
Shodují se na tom jak Brňané, tak ti, kteří do města přijedou vlakem. Chaos, špína, nelogické zábradlí, nebezpečí. Zkrátka ostuda pro Brno.

Nejproblematičtějším úsekem je přechod pro chodce od Masarykovy třídy k nádraží. Na začátku i na konci přechodu se musí lidé vyhýbat autům, velké nebezpečí pro ně představují také projíždějící tramvaje. Problémy zde mají i řidič. Pokud někoho vezete na vlak, nemáte ani kde zaparkovat.

Kosmetické úpravy, které město na letošek plánuje, situaci moc nezlepší. Projekt na kompletní rekonstrukci místa město nevyužilo, přestože vznikl na jeho objednávku. 

Žádáme, aby se Magistrát města Brna celým problémem znovu zabýval a celou situaci přehodnotil tak, aby se co nejdřív začalo s kompletní rekonstrukcí prostoru před hlavním nádražím.

obrázek:idnes.cz

„ZA PETARDY V POHODĚ“

Petice občanů města Brna

My, níže podepsaní, žádáme nastavení pravidel pro veřejné používání zábavní pyrotechniky, a to prostřednictvím obecně závazné vyhlášky s platností na celém území města Brna.

Odůvodnění:

Město Brno sice svým rozhodnutím z konce roku 2016 zrušilo organizované pořádání silvestrovských i novoročních ohňostrojů, avšak současně s řešením této problematiky nestanovilo žádná pravidla pro používání zábavní pyrotechniky veřejností na území města Brna. Absence těchto organizovaných oslav, stejně jako absence pravidel pro používání zábavní pyrotechniky občanů města Brna, podporuje zcela živelné, nemírné a neomezené odpalování pyrotechnických zařízení laickou veřejností v mnohem větší míře, než kdyby tuto zábavu organizovalo město Brno či jeho městské části. Následkem toho je, že je takováto pyrotechnika odpalována neodborně, nebezpečně a bezohledně, téměř vždy v obytných zónách a na dalších místech k tomuto účelu zcela nevhodných. Tím je narušován veřejný pořádek a může být ohroženo zdraví, majetek a v extrémních případech i život spoluobčanů!

Je zcela pochopitelné, že oslavy konce roku starého a příchodu roku nového s sebou přinášejí rozšíření používání zábavní pyrotechniky. Tato situace se však bohužel netýká pouze času přechodu na nový rok. Objektivně lze hovořit o dnech a týdnech, které tomuto okamžiku předcházejí, stejně jako i dnech a týdnech následujících, a občané jsou této nekomfortní situaci vystavováni v jakoukoli denní i noční hodinu.

Nadměrným hlukem jsou tak stresováni lidé, nejvíce malé děti od kojenců přes batolata, senioři, osoby nemocné (např. kardiaci či osoby se zvýšenou citlivostí), a v neposlední řadě i domácí zvířata.

Na základě výše popsaných důvodů požadujeme nastavení jasných pravidel městskou vyhláškou pro používání zábavní pyrotechniky po vzoru jiných měst, které takovou vyhlášku využívají (vč. hl.m. Prahy), a kde obyvatelstvu nečiní problém takové regule dodržovat.

My, níže podepsaní, požadujeme takovou vyhlášku, která bude obsahovat:

- konkrétní vymezení míst, kde bude možné zábavní pyrotechniku legálně odpalovat
- jasně stanovený časový rozsah, kdy je možné zábavní pyrotechniku odpalovat

Příkladem vyhlášky může být Obecně závazná vyhláška o používání pyrotechnických výrobků v hlavním městě Praze ze dne 23. 2. 2017.

Pevně věříme, že zavedení takovéto obecně závazné vyhlášky povede k používání zábavní pyrotechniky tak, že budou uspokojeny potřeby uživatelů zábavní pyrotechniky, a zároveň dojde k zachování veřejného pořádku bez narušování života těm, kteří o hluk ze zábavní pyrotechniky nestojí.

Za petiční výbor:

Světlana Karásková, Prušánecká 17, Brno-Vinohrady 628 00

Monika Polehňová, Blatnická 14, Brno – Vinohrady 62