Otevřený dopis zastupitelům města Prostějova Vážení členové zastupitelstva, Obracíme se na vás s hlubokým nesouhlasem ohledně plánovaného a dokonce již vámi schváleného prodeje pozemku 2686/19 a 2686/20 na ulici Tylova – za účelem výstavby garážového domu a důsledkem toho zrušení zeleně. Umístěním garážového domu doprostřed vnitrobloku zástavby domů a zničením – odstraněním zeleně, především několika vzrostlých stromů starých desítky let, tak negativně výrazně ovlivníte kvalitu bydlení i života obyvatel do budoucna a samotné životní prostředí obyvatel v této lokalitě, kde preferujeme klidné a tiché prostředí se zelení na trávení volného času. Ba naopak bychom uvítali zlepšení k využití tohoto místa jako odpočinkové zóny pro obyvatelstvo, stačilo by pár laviček, nic finančně pro město nákladného. V této lokalitě je spousta obyvatel, co vlastní psy, za které městu řádně platí poplatky. A veřte nevěřte, psi trávu milují na rozdíl od betonových ploch, smogu a hluku. Žijeme tady vesměs v malých bytech v panelácích a bytových domech, proto si o to víc vážíme zeleně v okolí, která tu má svou atmosféru, kouzlo, historii a doufáme, že i budoucnost pro další generace. Dalším negativním faktorem je i snížení hodnoty nemovitostí v dané lokalitě. Důkazem našeho tvrzení je již veřejně známá nespokojenost obyvatel žijících u již postaveného garážového domu v Krasicích. Nebylo zde odstraněno jen pár stromů dle původního plánu, ale většina stromů v blízkém okolí kvůli technice a umožnění samotné výstavby garážového domu. V podstatě všechny, zůstaly jen stromy v těsné blízkosti silnice. Vzhledem k negativnímu vlivu na kvalitu bydlení i života obyvatel v této lokalitě a pro ochranu životního prostředí – víme, že stromy produkují kyslík, dávají nám stín, snižují teplotu země a výrazně brání vysoušení země (globální oteplování, nedostatek vody), pro spokojenost občanů města, vás žádáme, abyste pečlivě zvážili všechny dopady a hledali alternativní řešení, které by bylo v souladu s pohodou a kvalitním životem obyvatel. A to, že by měl garážový dům zelenou fasádu a střechu nebo modrozelené prvky, to je až ubohé. Žádáme vás proto, aby tento prodej pozemku se zelení spojený s prodejem a s tímto projektem výstavby garážového domu byl pečlivě přezkoumán a aby byly skutečně zváženy negativní dopady pro obyvatele, jejich děti, jejich psi, pro přírodu a životní prostředí. Věříme, že se vám podaří najít jiný pozemek, nejlépe již s betonovým povrchem, bez újmy na zeleni, který by byl pro váš záměr jak pomoci obyvatelstvu s parkovacími místy vhodnější. S pozdravem Monika Oplocká Dobrovského 1456/16 796 01 Prostějov

Vážení zastupitelé města Brna,

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

Děkujeme.                                   19. února 2024

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

žádáme o Vaši podporu ve věci zamezení budoucí výstavby Multifunkčního domu Nad lesním divadlem na pozemcích parc. č. 2702/1 a 2702/3 v katastrálním území Braník (mezi OC NOVO Plaza a minigolfem). Vznik této stavby zhorší již aktuálně neúnosné dopravní zatížení ulice Nad lesním divadlem, současně dojde k omezení počtu parkovacích míst, který je již aktuálně nedostatečný. Dalším negativním aspektem je skutečnost, že se jedná o dům hotelového typu (a není tedy určen pro trvalé bydlení) a s tím bude spojen vyšší pohyb osob a vozidel v denních i nočních hodinách.  Zahájením výstavby dojde ke "vstupu" do prostoru dosud nenarušené zelené plochy Velkého háje. V případě, že stavba bude zahájena, dojde ke zvýšení prašnosti a hluku ať už samotnou výstavbou, tak pohybem stavební techniky.

Obyvatelé domu NLD 1353 a 1354

Petice proti přesunutí a zmenšení dětského hřiště

My, níže podepsaní,

nesouhlasíme se záměrem na přesunutí a zmenšení dětského hřiště v ohybu ulic Sáňkařská a Bruslařská kvůli vybudování parkoviště, který je popsán níže v odstavci 2,
žádáme Magistrát, aby od tohoto záměru upustil, a
žádáme zastupitelstvo Prahy 15, aby v mezích své působnosti na svém zasedání projednalo tento záměr a vyjádřilo s ním nesouhlas.

Předmětem této petice je nesouhlas se záměrem na vybudování parkoviště namísto stávajícího dětského hřiště a na přesunutí a podstatné zmenšení tohoto dětského hřiště v ohybu ulic Sáňkařská a Bruslařská na pozemku parc. č. 2742/19, k. ú. Hostivař v areálu bývalé školky, dnešního domu umění, knihovny a lékařské ordinace, který připravil Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s Radou městské části Praha 15. Záměr spočívá v těchto základních rysech:

zrušení stávajícího dětského hřiště o velikosti cca 700 m2 a jeho nahrazení cca polovičním hřištěm na jiném místě
vytvoření 23 nových parkovacích stání na místě stávajícího dětského hřiště.

Podle našeho názoru je záměr nevhodný a ve významné míře porušuje veřejné zájmy na ochraně zdraví a životního prostředí. Domníváme se tak z těchto důvodů:

Parkoviště má být umístěno naprosto nevhodně na místě dnešního hřiště, které přiléhá k dětskému domu umění, ordinaci dětské lékařky a městské knihovně.
Nově navrhované hřiště o rozměrech cca 350 m2 na místě stávající zahrádky hospody Na Pahorku a přilehlé travnaté plochy by stávající velké hřiště nenahradilo. Jeho výstavbě však nebráníme a v případě její realizace lze toto nové hřiště se stávajícím hřištěm propojit.
Nahrazování stávající zeleně parkovacími místy je zbytečné, neboť stále se zvyšujícím požadavkům na počet parkovacích míst nemůže svou kapacitou vyhovět. Již nyní je možnost parkování například na nově vybudovaných parkovacích místech v ulici Hornoměcholupská.
Parkovací kapacita by byla ihned zaplněna a další řidiči by opět museli parkovat o něco dále, jen s tím rozdílem, že by auta stála i na místě dnešního dětského hřiště.

Žádáme, aby Magistrát města a Rada městské části Praha 15 upustily od záměrů zabírání zeleně na úkor parkovišť.

Informace na:          www.zachranmehriste.cz

Kontaktní e-mail:    zachranmehriste@seznam.cz

Kontaktní adresa:   Jana Juklová, Sáňkařská 909/14, Praha 15

V Praze-Hostivaři dne 10. 4. 2024

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).

Jak můžete nyní pomoci vy?

Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.

Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).

Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.

Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.

Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.

V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.

Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,

Spolek Za lepší Smíchov

www.zalepsismichov.cz

www.facebook.com/zalepsismichov

Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním „Zavrtáme VRT!“ Petice za podzemní řešení (v podobě tunelu) vysokorychlostní trati v Dolních Měcholupech. Vážený pane primátore, vážení zastupitelé hl. m. Prahy, my níže podepsaní občané se na Vás obracíme ve věci vhodného řešení vysokorychlostní trati (dále jen „VRT“), která má v budoucnu procházet městskou částí Praha – Dolní Měcholupy. Dne 19.3.2024 proběhl výbor územního rozvoje zastupitelstva hl. m. Prahy, kde byl projednán i bod, který řešil návrh na změnu územního plánu i Zásad územního rozvoje na vedení trasy VRT přes městskou část Praha - Dolní Měcholupy. Výbor územního rozvoje rozhodoval zcela bez na jednoznačných a relevantních podkladů. Dovolujeme si připomenout, že vedení městské části Praha – Dolní Měcholupy vyjádřilo jednoznačný nesouhlas s projednáním tohoto bodu, pokud není jednoznačně stanoveno, že bude schváleno pouze podzemní vedení trati (tedy tunel). Tento požadavek městské části Praha – dolní Měcholupy nebyl respektován. Ze strany zástupců městské části Praha – Dolní Měcholupy bylo tedy na místě připomenuto, že městská část Praha – Dolní Měcholupy podporuje pouze podzemní variantu. Navzdory této skutečnosti výbor pro územní rozvoj 8 hlasy podpořil návrh na schválení přípravy výše uvedených změn, a to bez jasného a jednoznačného závěru, zda bude VRT vedena tunelem (v podzemí) anebo estakádou (nad zemí). Usnesení výboru tak bylo schváleno bez jasného závěru, zda trať bude vedena v podzemním tunelu či na estakádě viaduktu vysokém 12 m anebo na 9 m vysokém valu, který by fakticky rozdělil městskou část na 2 části. Správa železnic se k věci vyjádřila následovně: „nikdo ještě neříká, zda bude estakáda nebo tunel“. My níže podepsaní občané se na Vás tedy obracíme s žádostí, aby byla VRT před městskou část Praha – Dolní Měcholupy vedena pod zemí, tedy tunelem. Důrazně nesouhlasíme ani s variantou estakády na viaduktu ani s variantou rozdělení městské části na 2 části prostřednictvím valu. Záměr vedení VRT na estakádě viaduktu, který bude vysoký 12 m je zcela nevhodný z následujících důvodů:  Zamezení možnosti výstavby plánovaného parku, rozdělení parku na několik částí, devastace plánovaného parku, neboť např. pod estakádou by patrně nerostla zeleň, nebylo by možné vysadit stromy apod.  Významná limitace množství zeleně v městské části spojené s limity výstavby plánovaného parku.  Negativní dopady jako hluk, vibrace, světlo od projíždějících vlaků atd.  Výrazné zhoršení životního prostředí v městské části.  Zásadní zhoršení kvality života a možnosti volnočasových aktivit. Záměr vedení VRT na valu vysokém 9 m je zcela nevhodný z následujících důvodů:  Faktické rozdělení městské části Praha – Dolní Měcholupy na 2 části a vytvoření mezi těmito dvěma částmi téměř nepřekonatelnou bariéru.  Zamezení výstavbě plánovaného parku, na kterém mají občané městské části velký zájem.  Významná limitace množství zeleně v městské části (s ohledem na absenci plánovaného parku).  Negativní dopady jako hluk, vibrace, světlo od projíždějících vlaků atd.  Výrazné zhoršení životního prostředí v městské části.  Zásadní zhoršení kvality života a možnosti volnočasových aktivit. Vážený pane primátore, vážení zastupitelé hl. m. Prahy, s ohledem na výše uvedené důvody se na Vás obracíme a důrazně žádáme, aby plánovaná VRT v městské části Praha – Dolní Měcholupy byla řešena výlučně podzemní variantou (tunelem), která je pro nás, podepsané občany, i pro vedení městské části, jedinou akceptovatelnou možností. Podzemní varianta je nejméně rušivá, nebude produkovat takové množství hluku, vibrací či světla z projíždějících vlaků, navíc nezamezí výstavbě dlouho plánovaného parku, který by měl podpořit i komunitní a společenský život v Dolních Měcholupech, resp. výstavbu parku neomezí natolik, že by park fakticky nebyl příliš využitelný ke svému účelu. My, občané Dolních Měcholup, tímto žádáme zastupitelstvo hl. Prahy, primátora hl.m. Prahy, Magistrát hl.m. Prahy, aby konali v souladu s tím, že v Dolních Měcholupech za žádnou cenu nechceme nadzemní variantu VRT. Petiční výbor ve složení členů spolku Dolnoměcholupsko z.s.: 1) Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 1110 1, 2) Ing. Petr Šavrda, RČ: 630622/2109, trvale bytem U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01, 3) Ing. Pavel Brabec, RČ: 961127/0515, trvale bytem Nad Vokolky 237/29, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01. Petiční výbor může zastupovat jakýkoliv člen petičního výboru. Petici organizuje spolek Dolnoměcholupsko, z.s., se sídlem: U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 11101. Autor petice: Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 111 0 1, předseda spolku Dolnoměcholupsko z.s.

Svým podpisem této listiny se připojuji a dávám veřejně najevo svůj názor a apeluji tímto na Okresní myslivecký spolek Opava, policii ČR a soudní systém ČR s žádostí o odejmutí zbrojního průkazu a myslivecké zbraně a řádného prošetření tragické události 28.2.2023 na cyklostezce mezi Darkovicemi a Vřesinou. Dle vyjádření Okresního mysliveckého spolku Opava, došlo k porušení nejen bezpečnosti střelby, ale i k porušení myslivecké etiky - jako selhání jedince, kdy zatím z neznámého důvodu střelil border kolii Dixie, majitelky Sabiny Plačkové. Nejen, že neudělil ani ránu z milosti, ale k celé situaci se zachoval absolutně neadekvátně, zvíře umíralo dlouhou dobu v náručí majitelky - které tímto jednáním způsobil trauma. Podpisem této petice dávám najevo nesouhlas, pokud by se na takovýto nepochopitelný čin mělo hledět jako na pouhý přestupek, kde pořizovací cena šteněte border kolie - nehledě na cenu osobní a ocenění všech jejích dovedností rozhodně přesahuje 5000,- Kč. Svým podpisem dávám najevo svůj názor, že takový člověk by nejen neměl mít zbrojní průkaz, zbraň, ale i s ohledem na bezpečnost, nejen zvířat ale i lidí v jeho okolí, by měl být sledován lékaři.

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).