Otevřený dopis zastupitelům města Prostějova Vážení členové zastupitelstva, Obracíme se na vás s hlubokým nesouhlasem ohledně plánovaného a dokonce již vámi schváleného prodeje pozemku 2686/19 a 2686/20 na ulici Tylova – za účelem výstavby garážového domu a důsledkem toho zrušení zeleně. Umístěním garážového domu doprostřed vnitrobloku zástavby domů a zničením – odstraněním zeleně, především několika vzrostlých stromů starých desítky let, tak negativně výrazně ovlivníte kvalitu bydlení i života obyvatel do budoucna a samotné životní prostředí obyvatel v této lokalitě, kde preferujeme klidné a tiché prostředí se zelení na trávení volného času. Ba naopak bychom uvítali zlepšení k využití tohoto místa jako odpočinkové zóny pro obyvatelstvo, stačilo by pár laviček, nic finančně pro město nákladného. V této lokalitě je spousta obyvatel, co vlastní psy, za které městu řádně platí poplatky. A veřte nevěřte, psi trávu milují na rozdíl od betonových ploch, smogu a hluku. Žijeme tady vesměs v malých bytech v panelácích a bytových domech, proto si o to víc vážíme zeleně v okolí, která tu má svou atmosféru, kouzlo, historii a doufáme, že i budoucnost pro další generace. Dalším negativním faktorem je i snížení hodnoty nemovitostí v dané lokalitě. Důkazem našeho tvrzení je již veřejně známá nespokojenost obyvatel žijících u již postaveného garážového domu v Krasicích. Nebylo zde odstraněno jen pár stromů dle původního plánu, ale většina stromů v blízkém okolí kvůli technice a umožnění samotné výstavby garážového domu. V podstatě všechny, zůstaly jen stromy v těsné blízkosti silnice. Vzhledem k negativnímu vlivu na kvalitu bydlení i života obyvatel v této lokalitě a pro ochranu životního prostředí – víme, že stromy produkují kyslík, dávají nám stín, snižují teplotu země a výrazně brání vysoušení země (globální oteplování, nedostatek vody), pro spokojenost občanů města, vás žádáme, abyste pečlivě zvážili všechny dopady a hledali alternativní řešení, které by bylo v souladu s pohodou a kvalitním životem obyvatel. A to, že by měl garážový dům zelenou fasádu a střechu nebo modrozelené prvky, to je až ubohé. Žádáme vás proto, aby tento prodej pozemku se zelení spojený s prodejem a s tímto projektem výstavby garážového domu byl pečlivě přezkoumán a aby byly skutečně zváženy negativní dopady pro obyvatele, jejich děti, jejich psi, pro přírodu a životní prostředí. Věříme, že se vám podaří najít jiný pozemek, nejlépe již s betonovým povrchem, bez újmy na zeleni, který by byl pro váš záměr jak pomoci obyvatelstvu s parkovacími místy vhodnější. S pozdravem Monika Oplocká Dobrovského 1456/16 796 01 Prostějov

Petice proti přesunutí a zmenšení dětského hřiště

My, níže podepsaní,

nesouhlasíme se záměrem na přesunutí a zmenšení dětského hřiště v ohybu ulic Sáňkařská a Bruslařská kvůli vybudování parkoviště, který je popsán níže v odstavci 2,
žádáme Magistrát, aby od tohoto záměru upustil, a
žádáme zastupitelstvo Prahy 15, aby v mezích své působnosti na svém zasedání projednalo tento záměr a vyjádřilo s ním nesouhlas.

Předmětem této petice je nesouhlas se záměrem na vybudování parkoviště namísto stávajícího dětského hřiště a na přesunutí a podstatné zmenšení tohoto dětského hřiště v ohybu ulic Sáňkařská a Bruslařská na pozemku parc. č. 2742/19, k. ú. Hostivař v areálu bývalé školky, dnešního domu umění, knihovny a lékařské ordinace, který připravil Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s Radou městské části Praha 15. Záměr spočívá v těchto základních rysech:

zrušení stávajícího dětského hřiště o velikosti cca 700 m2 a jeho nahrazení cca polovičním hřištěm na jiném místě
vytvoření 23 nových parkovacích stání na místě stávajícího dětského hřiště.

Podle našeho názoru je záměr nevhodný a ve významné míře porušuje veřejné zájmy na ochraně zdraví a životního prostředí. Domníváme se tak z těchto důvodů:

Parkoviště má být umístěno naprosto nevhodně na místě dnešního hřiště, které přiléhá k dětskému domu umění, ordinaci dětské lékařky a městské knihovně.
Nově navrhované hřiště o rozměrech cca 350 m2 na místě stávající zahrádky hospody Na Pahorku a přilehlé travnaté plochy by stávající velké hřiště nenahradilo. Jeho výstavbě však nebráníme a v případě její realizace lze toto nové hřiště se stávajícím hřištěm propojit.
Nahrazování stávající zeleně parkovacími místy je zbytečné, neboť stále se zvyšujícím požadavkům na počet parkovacích míst nemůže svou kapacitou vyhovět. Již nyní je možnost parkování například na nově vybudovaných parkovacích místech v ulici Hornoměcholupská.
Parkovací kapacita by byla ihned zaplněna a další řidiči by opět museli parkovat o něco dále, jen s tím rozdílem, že by auta stála i na místě dnešního dětského hřiště.

Žádáme, aby Magistrát města a Rada městské části Praha 15 upustily od záměrů zabírání zeleně na úkor parkovišť.

Informace na:          www.zachranmehriste.cz

Kontaktní e-mail:    zachranmehriste@seznam.cz

Kontaktní adresa:   Jana Juklová, Sáňkařská 909/14, Praha 15

V Praze-Hostivaři dne 10. 4. 2024

Vážení zastupitelé města Brna,

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

Děkujeme.                                   19. února 2024

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

žádáme o Vaši podporu ve věci zamezení budoucí výstavby Multifunkčního domu Nad lesním divadlem na pozemcích parc. č. 2702/1 a 2702/3 v katastrálním území Braník (mezi OC NOVO Plaza a minigolfem). Vznik této stavby zhorší již aktuálně neúnosné dopravní zatížení ulice Nad lesním divadlem, současně dojde k omezení počtu parkovacích míst, který je již aktuálně nedostatečný. Dalším negativním aspektem je skutečnost, že se jedná o dům hotelového typu (a není tedy určen pro trvalé bydlení) a s tím bude spojen vyšší pohyb osob a vozidel v denních i nočních hodinách.  Zahájením výstavby dojde ke "vstupu" do prostoru dosud nenarušené zelené plochy Velkého háje. V případě, že stavba bude zahájena, dojde ke zvýšení prašnosti a hluku ať už samotnou výstavbou, tak pohybem stavební techniky.

Obyvatelé domu NLD 1353 a 1354

Bez rychlého zásahu zmizí u Rokytky zeleň i chránění živočichové!

Vyzýváme zodpovědné politiky a úředníky, aby urychleně zabránili další výstavbě v unikátním zeleném srdci rozvojových Vysočan. Nenechme zničit úrodnou půdu, vzrostlé stromy a domov chráněných živočichů. Další byty mohou vyrůst na rozsáhlých okolních brownfieldech po bývalých továrnách. Proč ničit zeleň, které máme kolem sebe stále méně?

V rozvojových Vysočanech (podél Kolbenovy a Poděbradské ulice) jsou ve výstavbě tisíce bytů. Do roku 2035 zde má bydlet více než 45 tisíc obyvatel, což odpovídá krajskému městu Karlovy Vary. Park Zahrádky, jediný přírodní park v této čtvrti, už dnes slouží nejen tisícům místních občanů, ale je i oblíbenou výletní destinací mnoha rodin z Prahy a středních Čech. To vše na území necelých 5 hektarů, tedy méně než poloviny rozlohy obdobných centrálních parků na Proseku nebo Černém Mostě s menším počtem obyvatel.

Stále platný, ale absolutně zastaralý územní plán z roku 1999 nechrání unikátní zelené plochy a nenabízí odpovídající koncepci rozvoje veřejného prostoru čtvrti. Naopak umožňuje, aby jediné klidné místo bylo znovu zahlceno těžkou technikou, prachem a hlukem a cestu mezi novou školou a parkem opět ohrožovala stavba a těžká doprava. Přitom nový návrh pražského územního plánu zelené centrum meandru Rokytky chrání jako zeleň. Jeho schválení je však v nedohlednu.

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích původních zahrad v meandru parku Zahrádky, zejména na místě poslední funkční zahradní kolonie ČZS 99 (parcelní čísla 1805/1 a 1805/3, k. ú. Vysočany)!

Jde o plíce naší čtvrti, zeleň, která nám pomáhá vyrovnat se s klimatickými jevy a dopady aktuální výstavby domů na život nás všech. Bez ní budou v létě Vysočany ještě rozpálenější. Podporu města by neměly mít soukromé zisky, ale veřejný zájem, včetně možnosti využívat zeleň pro rozvoj místní komunity.

Proto žádáme:

1. Zastavení veškerých zásahů majitele nebo developera JRD, zabránění plánované necitlivé demolice v období vegetace, kácení stromů a odnětí úrodné půdy ze zemědělského půdního fondu. Projekt bytové výstavby nerespektuje potřeby místních obyvatel a přináší do centra lokality jen zátěž. Ohrožuje ekologickou rovnováhu a celistvost celého území, včetně chráněných živočichů, i bezpečnost páteřní pěší promenády mezi ulicemi Poděbradská a Kolbenova.

2. Okamžitou změnu Územního plánu na zastavitelných pozemcích původní zahradní kolonie na nezastavitelnou “zeleň městskou a krajinnou" (ZMK), jež povede ke splnění Klimatického plánu hl. m. Prahy v souladu s již několik let navrhovaným Metropolitním plánem HMP a obnovení funkce významného biocentra (L2/89) Prahy 9, jak žádají občané již v petici z roku 2021 (MHMP 518848/2022).

3. Získání pozemků zahradní kolonie zpět do veřejného vlastnictví (zejména pozemky 1805/1, 1805/3, k. ú. Vysočany) ve prospěch občanů Prahy a jejich ochranu jako veřejné zeleně s nenahraditelnou ekologickou funkcí v rámci naší čtvrti.

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality, která je pro mnohé obyvatele i návštěvníky Vysočan zeleným ostrůvkem uprostřed města.

Více informací najdete na www.parkzahradky.cz.

Zde najdete také důvody, které vedly k výzvě, a odpovědi na často kladené dotazy.

Podpořte nás na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/projekt/1207610)

nebo nabídněte jinou pomoc na info@parkzahradky.cz.

Za podpis, sdílení e-petice i jakoukoli další podporu předem děkujeme.

Vážení občané, turisté, milovníci přírody,

obracíme se na vás s naléhavou žádostí o podporu naší petice proti plánované výstavbě cyklostezky v oblasti CHKO Beskydy (pouze část cyklostezky Lomná), která by vedla k pokácení přibližně 50 stromů a trvalému narušení krajinářského charakteru této unikátní lokality.

Proč je tato petice důležitá?

❌Monstrózní zásah do přírody: Plánovaná cyklostezka široká 3,5 metru se vyrovná šířkou standardní silnici, což značně naruší přírodní prostředí. Vzhledem k tomu, že zastupitelé možná nejsou plně informováni o rozsahu tohoto projektu, je důležité, aby se o něm veřejnost dozvěděla a mohla reagovat.

❌Duplicitní infrastruktura: V blízkosti navrhované nové cyklostezky již existuje cesta, kterou aktivně využívají cyklisté a která by mohla být efektivně vylepšena bez potřeby kácení stromů a zbytečného zasahování do přírody.

❌Kácení v chráněné krajinné oblasti: Je alarmující, že bylo povoleno masivní kácení stromů v tak citlivé oblasti jako je CHKO, navíc v blízkosti potoka, což by mohlo mít negativní dopady na celý ekosystém.

Jak můžete pomoci?

✅Podepište tuto petici a pomozte nám ukázat zastupitelům a příslušným institucím, že občanská společnost nesouhlasí s tímto projektem.

✅Šiřte informace mezi svými přáteli a rodinou. Čím více lidí se o situaci dozví, tím větší šanci máme tuto nesmyslnou cyklostezku zastavit.

Společně můžeme ochránit naši milovanou přírodu v Beskydech pro budoucí generace. Děkujeme za vaši podporu a angažovanost.

P.S.: Nevymezujeme se proti cyklostezkám. Sami jsme vášniví cyklisté a ostatní části plánovaných cyklostezek dávají smysl.

Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).

Jak můžete nyní pomoci vy?

Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.

Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).

Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.

Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.

Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.

V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.

Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,

Spolek Za lepší Smíchov

www.zalepsismichov.cz

www.facebook.com/zalepsismichov

Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

V Praze 15. 6. 2022

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Petice za záchranu historického a plně funkčního sportoviště 

- tenisových kurtů v Italské 41 (23N), Praha 2 (TO Centrum Italská), které chce Praha 2 zastavět

My, níže podepsaní, žádáme o zachování tenisových kurtů v Italské ulici, Praha 2 a to z těchto důvodů:

TRADICE A GENIUS LOCI

Jde o starý oddíl vzniklý v roce 1935 s prvorepublikovou tradicí, kde hrával již československý prezident Edvard Beneš.
Oddíl si za téměř 85 let vytvořil pevné místo v rámci sportovního vyžití na Vinohradech.
Místo, kde se kurty nachází, nabízí působivý výhled na budovy hlavního nádraží v pozadí s centrem Prahy a Pražským hradem.
Současná nízká dřevěná budova vytváří dojem zachovalého prvorepublikového prostředí a zpestřuje tak ráz okolní moderní zástavby.

OTEVŘENOST PRO VEŘEJNOST A SOBĚSTAČNOST

Klub je otevřený široké veřejnosti, dospělým i dětem se třemi plnohodnotnými kurty a čtvrtým tréninkovým.
Kurty jsou hojně navštěvovány zaměstnanci okolních firem a kanceláří a obyvateli Prahy 2, kteří tak mají možnost sportovat za velmi lidové ceny.
Na Praze 2 jde o vzácné sportoviště - podobné veřejné venkovní kurty na Praze 2 jsou jen TK Vyšehrad. 
Sportovní klub je součástí širšího sportovního zázemí, které je složeno ze dvou oddílů tenisových (Italská a Na Strži) a dalších oddílů - šachového, basketbalového, stolního tenisu, minigolfu, nohejbalového.
Klub pořádá každoročně pro své členy, včetně dětí a mládeže, turnaje dvouher, čtyřher, smíšených dvojic a čtyřher veteránů.
Tenisové kurty jsou ekonomicky soběstačné a nikdy nevyžadovaly podporu od státních institucí.

PÉČE O DĚTI

Mimoškolní aktivity pro děti a dorost zajišťuje od roku 2003 tenisová školička, vedená profesionálními trenéry s  licencí Českého tenisového svazu. Výuka tenisu ve školičce probíhá celoročně od pondělí do pátku odpoledne. Hlavním cílem tréninků je hravou formou podchytit zájem žáků a zejména klást důraz na všestrannost v pohybové přípravě a naučit děti základní tenisovou techniku a taktiku. Pokročilost ani věk nerozhoduje. V současné době navštěvuje školičku cca 50 žáků převážně z Prahy 2 a 3. 

Tenisová škola vychovává dětské hráče v přirozeném venkovním prostředí a působí tak pozitivně na tělesnou zdatnost dětí žijících převážně na Praze 2 a navíc bez nákladů pro Prahu 2.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Na městském pozemku, převážně travnaté ploše se nachází vedle keřů také 30 zdravých vzrostlých stromů, hlavně jírovců, převážně desítky let starých.

KOMERČNÍ ZAJÍMAVOST POZEMKU

Záměr Městské části Prahy 2 postavit na místě současných kurtů Nový domov, specializovaný pobytový dům pro seniory s předpokládanou kapacitou až 120 lůžek, je jistě chvályhodný z hlediska stárnoucí populace, domníváme se však, že výběr lokality je motivován její komerčně mimořádně zajímavou polohou (prostor mezi ulicemi Italská, Španělská, Kunětická a Lichnická) – a víme také, že Praha 2 disponujeme možností výstavby v jiných místech.
Praha 2 má přitom (zjištěno v listopadu 2019) záměr odprodat cca 130 domů a další domy po bytech, mezi nimi by se jistě našly objekty vhodné k rekonstrukci na dům sociální péče.

ROZPOR S PROGRAMOVÝM PROHLÁŠENÍM PRAHY 2

Sama Praha 2 přitom ve svém programovém prohlášení uvádí, že „Budeme podporovat pohybové aktivity dětí a rozvíjení zdravého životního stylu … budeme přitom respektovat bohaté kulturní a historické dědictví Prahy 2, dlouhodobé tradice … podporovat sportovní aktivity nejen zaměřené na děti a školní mládež, uvedené v kapitole Školství, ale aktivity pro všechny věkové kategorie … Budeme pokračovat v budování sportovišť dostupných pro veřejnost v rámci našich škol i v parcích … Poskytneme vybraná veřejná prostranství pro sportovní aktivity a budeme pomáhat pořadatelům i s propagací … propagovat sportování a zdravý životní styl vč. možnosti zapojení občanů do některé ze sportovních organizací působících v Praze 2“. Zastavení sportoviště je tedy v rozporu s programovým prohlášením Prahy 2.

Za organizátory petice:

doc. PhDr. Marek Preiss, PhD.

psycholog

Ing. Ondřej Krutský

programátor

Ing. Pavel Nejedlý

projektant

Pojďme je nepřejíždět tak často! https://e-petice.cz/PlacataZviratka

Zakládám petici za zákaz obecního pálení veřejného odpadu v obci Divec. Dne 6. 4. 2024 byl v obci úmyslně podpálen veřejný odpad, který svým kouřem negativně ovlivňuje zdraví obyvatel obce Divce. Kouř z obecního pálení obtěžuje  i nadále, to je  9. 4. 2024. Jako alternativu k obecnímu pálení, navrhuji likvidaci veřejného odpadu štěpkováním nebo likvidací přes firmu Marius Pedersen, Hradecké služby a.s. nebo jiné.

My níže podepsáni nesouhlasíme že zřízením národního parku Křivoklátsko to by přineslo jen šikanu obyvatel a trempů taktéž likvidaci trampských osad i jakož to trampingu v této oblasti který je národní kulturní dědictví

Víte, že bylo rozhodnuto o kácení dalších stromů v Oticích?

Tentokrát se jedná o lípy kolem kaple - pět na ulici K Rybníčkům a jednu na ulici Hlavní.

Není Vám to lhostejné? Nesouhlasíte. Podepište se, prosím, níže. ZACHRAŇME je pro zdravější a příjemnější klima v Oticích. Stromy nejsou staré, potřebují jen naši péči. Jsou to naše památné lípy. Děkujeme Vám.

Žádáme o co nejšetrnější přístup k vzrostlým lípám ve stromořadí v ulicích K Rybníčkům, Hlavní a Na kopci. Lípy, rostoucí jako odkaz našich předků v otické dědině zhruba jeden a půl století jsou v současnosti nejcennějším přírodním bohatstvím uvnitř obce. Jako nejstarší a největší bytosti v Oticích přispívají zejména v letních měsících ke snesitelnějším podmínkám ochlazováním a čištěním vzduchu a nezanedbatelná je i jejich estetická hodnota.

Lípy byly během svých životů nejprve poškozeny chaotickým umístěním elektrického vedení, četnými výkopy sítí, necitlivým umístěním chodníků, mohutnící automobilovou dopravou a v posledních letech bezcitnými zásahy, které vedly k zániku mnoha lip bez přijatelné náhrady vysazením nových stromů na jejich místa.

V současnosti, aniž by byl předem odborně posouzen jejich zdravotní stav, bylo nesmyslně rozhodnuto o pokácení dalších 6 stromů. Žádáme, aby kácení bylo považováno až za poslední myslitelné řešení, nikoliv aby bylo upřednostňováno jako řešení první. Zejména, když se jedná o stromy, které mohou být v polovině svých životů. Děkujeme Vám.
 

Prosím pomozte zvířatům. 90%procent populace má zvíře a takhle je stresujete. V přírodě i ňaka umřou. Prosím pomožtemi zakázat petardy Řeknu vám příběh proč chci zakázat petardy. Odbyla půlnoc a stříleli tak jsme šli skontrolovat konĕ. Přišli jsme do stáje a na zemi leží kočka. Přidem blíž a zjisime žeje mrtva.

V žádném případě do aukce, patří zámek Kunraticim a ne jinak M.Petakova

My níže podepsání nesouhlasíme s chystanou zástavbou 5ti nových domů na pozemku č. 500/2 (louka) a pozemku č. 500/1 (louka) v katastru Horního Maršova, druhé pasmo KRNAP. Tyto pozemky (louky) jsou klenotem Horního Maršova a
neodmyslitelně k němu patří. Jedinečný pohled na starý kostel a samotný Horní Maršov které
nabízejí, by jejich zástavbou definitivně zmizel. Taktéž jejich smysluplné využití (v létě pastviny v
zimě sport a zimní radovánky). Jistě se v Horním Maršově najdou jiné pozemky, či v lepším případě nevyužité stavby vhodné pro rekonstrukci bez nutnosti zastavovat volná prostranství.

Prosíme připojte svůj podpis pokud vám není lhostejný budoucí vzhled Krkonoš. Děkujeme

Vážený pane primátore, vážení zastupitelé Hl. m Prahy,

Správa Železnic navrhuje vést vysokorychlostní trať (VRT) středem Dolních Měcholup po 9 metrů vysokém valu, a tím vytvořit téměř neprostupný předěl mezi  dvěma částmi Dolních Měcholup. Navíc se zamezí výstavbě připravovaného parku, výrazně se zhorší životní prostředí a kvalita života v obci. Existuje přitom možnost realizovat VRT bez devastace Dolních Měcholup a přilehlého životního prostředí.

My níže podepsaní vás proto žádáme abyste nepřipustili schválení změny územního plánu bez vymahatelné podmínky provedení vysokorychlostní tratě v katastru Dolním Měcholup v podzemní variantě, anebo ve variantě v nadzemním tubusu na sloupech.

My, níže podepsaní občané, žádáme prostřednictvím této petice Lesy České republiky, s.p, a obci Cejle o komplexní opravu zničené komunikace, která se nachází v katastrálním území Hutě(617423) na následujících parcelách, které jsou v majetku Lesů České Republiky, s.p. a obce Cejle: p.č. 299/3 - Obec Cejle p.č. 298/1 - Obec Cejle p.č. 298/2 - Obec Cejle p.č. 298/3 - Obec Cejle p.č. 289/15 - Lesy České republiky, s.p. p.č. 107/9 - Lesy České republiky, s.p. Katastrofální stav povrchu komunikace neumožňuje bezpečný provoz dopravních prostředků. Dochází k poškozování vozidel všech návštěvníků a dalším škodám. Přírodní park Čeřínek je nejbližší rekreační oblastí krajského města Jihlava. Je hojně využíván v letním i zimním období nezanedbatelným počtem obyvatel kraje Vysočina. Nachází se zde skiareál Čeřínek, cca 80 objektů k individuální rekreaci a dále objekty poskytující ubytovací služby, , v neposlední řadě jsou zde trvale žijící obyvatelé.