Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Podepište petici proti černé stavbě psího cvičáku v Ďáblickém háji. Dříve klidným parkem teď jezdí auta, na louce oblíbené sousedy ze širokého okolí vyrostly nové objekty s oplocením a rozježděnou příjezdovou cestou. Už teď je vidět, že cvičák se do této lokality nehodí, a bezohlednost provozovatelů nedává naději na změnu. Nenechte to tak být a vyslovte i vy svůj nesouhlas! Petici následně předáme stavebnímu úřadu Městské části Praha 8.

Znění petice:

My, níže podepsaní obyvatelé a přátelé Sídliště Ďáblice, Kobylis, Ďáblic, Dolních Chaber a okolí, zásadně nesouhlasíme se způsobem, jakým bylo vybudováno a je provozováno nové psí cvičiště ZKO č. 202 Kobylisy na louce pod Ďáblickým hájem  (parc. č. 1548/154, k. ú. Ďáblice, v majetku Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou). Prvních pár týdnů jeho provozu jasně ukázalo, že lokalita je pro takto provozované cvičiště zcela nevhodná, a dosavadní bezohlednost jeho provozovatelů i uživatelů ve vztahu k zákonům, přírodě i ostatním návštěvníkům lokality neskýtá lepší vyhlídky ani do budoucna.

Cvičiště, přesunuté sem v létě 2022 z původního umístění v jiné části Kobylis, je dle vyjádření odboru územního rozvoje a výstavby ÚMČ Praha 8[1] budováno protiprávně bez rozhodnutí či opatření stavebního úřadu a je užíváno bez jeho povolení. Stavební úřad proto dne 6.10.2022 zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby[2] a současně vyzval stavebníka k bezodkladnému zastavení prací a k okamžitému ukončení užívání nepovolené stavby[3] do doby pravomocného rozhodnutí tohoto řízení. Cvičiště přesto stále pokračuje v provozu a dokonce aktuálně zve své členy na víkendovou brigádu![4]

Návštěvníci cvičiště na lokalitu často přijíždějí autem – po lesní cestě v bezprostředním sousedství přírodní památky Ládví, na níž je zákaz vjezdu, a po dříve velmi poklidné louce oblíbené běžci, rodiči s kočárky, sousedy venčícími své psy ap. Pojížděný prostor louky je za tuto krátkou dobu již značně zdevastován a provoz aut zde zásadně narušuje jak místní přírodu a ráz lokality, tak i bezpečnost ostatních návštěvníků. Podle vyjádření odboru dopravy ÚMČ Praha 8[1] nebylo provozovatelům ani zákazníkům cvičiště vydáno žádné povolení opravňující je k průjezdu přes zákaz vjezdu.

Podle vyjádření[5] MČ Praha-Ďáblice, která se stavbou ani jejím dopravním řešením nesouhlasí, byli provozovatelé cvičiště předem osobně upozorněni na nevhodnost lokality pro daný záměr. MČ Praha-Ďáblice očekávala, že stavebník po prověření dalších uvažovaných lokalit požádá o povolení výstavby cvičiště standardním způsobem, městská část bude účastníkem řízení a bude vyzvána o vypracování stanoviska. K žádnému takovému kroku ze strany stavebníka vůči městské části nedošlo.

Z výše uvedeného je zřejmé, že provozovatelé cvičiště nestojí o dialog, natož navazování harmonických vztahů s okolím, které od svého příchodu silně negativně ovlivňují, a zřejmě jedinou legální částí jejich fungování je nájemní smlouva s křižovníky. Vyzýváme proto Městskou část Praha 8 a Městskou část Ďáblice, aby co nejdříve proti tomuto nepovolenému cvičišti zasáhly takovým způsobem, aby jeho činnost nemohla dále pokračovat.

[1] vyjádření MČ P8 č. j. MCP8 422129/2022

[2] opatření MČ P8 č. j. MCP8 431042/2022

[3] opatření MČ P8 č. j. MCP8 430614/2022

[4] https://www.zkokobylisy.cz/news/brigada/

[5] https://dablice.cz/domains/dablice.cz/zprava-uradu/24131-cviciste-pro-psy

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o přijetí zákazu používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

PROČ TATO PETICE

1) Kvůli ohňostrojům je více nehod na silnicích. Dispečeři mají na Silvestra rušno, protože vyplašená divoká zvěř daleko častěji vběhne pod kola aut.

2) Kvůli ohňostrojům se v prosinci ztratí stovky zvířat. Psy a kočky můžou být hlukem z ohňostrojů vyděšeni natolik, že přeskočí plot, který nikdy dřív nepřeskočili, a zaběhnou se. V panice také často vběhnou pod auto či se jinak zraní. (Z dat, která nám poskytla společnost "Psí detektiv", víme, že za období od 29.12. 2020-3.1. 2021 se v MS kraji následkem leknutí z ohňostroje ztratilo 17 psů a 4 kočky-z toho byli 2 psi smrtelně zraněni; v období od 29.12. 2021-3.1. 2022 se zaběhlo 17 psů a 6 koček).

3) Kvůli zábavní pyrotechnice jsou v ČR raněny desítky lidí. K nejčastějším úrazům patří popáleniny a fatální poranění končetin a očí. Někteří lidé zraněním podlehnou.

4) V důsledku používání zábavní pyrotechniky vyjíždějí hasiči v prosinci ke stovkám požárů. Konkrétně na přelomu roku 2020/2021 vzniklo takto 431 požárů. Při těchto požárech bylo 5 osob usmrceno a 26 zraněno.

5) Ohňostroje způsobují škodu na majetku. Jen za 431 požárů, které se udály na přelomu let 2020/2021, vznikly škody na majetku za více než 68 milionů korun.

6) Ohňostroje stojí obrovské peníze. Jeden novoroční ohňostroj vyjde radnici na statisíce korun. Dle nás by tyto finance mohly být investovány do potřebnějších odvětví.

7) Zvířata mají mnohem citlivější sluch než lidé. Divoce žijící ptáci vylekaní hlukem prchají v panice ze svých nocovišť. Nárazy do překážek ve vysoké rychlosti pro ně pak bývají smrtelné.
 

Navrhovaná řešení:
-Celoroční zákaz používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

-Alternativou můžou být např. laser show se scénickou hudbou nebo dronové show, které jsou menší hrozbou pro zvířata a životní prostředí.

Za organizaci:
OBRAZ – Obránci zvířat

Barbora Majíčková

Čím dál víc přibývá případů, kdy lidem umírají zvířata kvůli nezodpovědnosti cizích a my jako majitelé zvířat bychom měli mít možnost se bránit. Hromady lidí krmí cizí koně, psi, ovečky a žádné zákazy a cedulky nepomáhají. A zvířata pak kvůli hlouposti lidí trpí ve velkých bolestech, někdy i umírají a majitelé platí desetitisíce, někdy i více za jejich záchranu.

Navrhuji zavést pokutu 100tis (což je kolik majitelé větších zvířat dají kvůli hloupým lidem za veterináře) za krmení cizího zvířete a právo majitelů hlídat si pozemek kamerovým systémem a případné viníky také na místě zadržet do příjezdu policie. 

 Ať už se nikdy neopakuje případ, kdy malá holčička příjde o svého miláčka, milující majitel o součást rodiny jen kvůli pitomcům, co nerespektují zákazy.

https://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/kone-v-obore-zabila-lidska-hloupost-20180919.html

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

Motto: Normální je nerušit, neznečišťovat a neohrožovat zbytečně životy ani zdraví spoluobčanů.

Listina základních práv a svobod, článek 35, odst. 1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.

Proto vítáme iniciativu MŽP ČR a následnou poslaneckou aktivitu, která konečně zamezila rušení lidí i přírody užitím zábavní pyrotechniky v národních parcích (NP) ČR novelou zákona č. 114/92 Sb. To ale nestačí.
 

Nevidíme však důvod, aby ve zbylé části státu (mimo NP), trpěli lidé i příroda čím dál většími škodlivými dopady petard a ohňostrojů. Není důvod diskriminovat ani přírodu ani lidi mimo národní parky – i oni mají právo na klid.
 

Proto my, níže podepsaní obyvatelé České republiky, prostřednictvím této petice žádáme Vládu a Sněmovnu České republiky o stanovení Zákazu používání a prodeje zábavní pyrotechniky na celém území České republiky bez výjimky.
 

Důvody pro podání této petice:

1) Nepříznivý vliv na životní prostředí a zásoby (i pitné) vody – mj. rozpor se zákonem o vodách č.  254/2001 Sb. (Příloha č.1)

2) Nepříznivý vliv na domácí i divoká zvířata včetně ohrožených druhů – mj. rozpor se zákonem č. 114/92 Sb. (Příloha č.2)

3) Neodborná a nepovolená manipulace způsobuje stovky zranění lidem i zvířatům. (Příloha č.3)

4) Nepříznivý vliv na psychiku a zdraví obyvatel, především starších lidí a malých dětí. (Příloha č.4)

5) Trvalé porušování zákonných podmínek pro používání zábavné pyrotechniky jak při prodeji, tak při užití. (Příloha č.5)

6) Znečištění veřejných ploch měst a obcí a následný nadbytečný úklid. (Příloha č.6)

7) Porušování vyhlášek většiny měst a zbytečné výdaje měst a obcí, které namísto plýtvání do pyrotechniky by mohly sloužit potřebným. (Příloha č.7)

8) Znečištění ovzduší a životního prostředí – přímý rozpor se zákonem na ochranu ovzduší č. 201/2012 Sb. (§ 1 odst. 1) a se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. (§ 10, odst. 1) a 2) – povinnost předcházení vzniku odpadů).

9) Nulová možnost rozpoznat teroristický útok od pyrotechnické „zábavy“ – jde dokonce o jasné bezpečnostní riziko pro ČR.

PŘÍLOHY KE STAŽENÍ ZDE

Navrhované řešení:

Jako jediné smysluplné, systémové a nejbezpečnější řešení ve všech ohledech shledáváme úplný zákaz používání zábavné pyrotechniky, a tedy i prodeje na území České republiky.

PETIČNÍ ARCH KE STAŽENÍ ZDE

Adresováno:

Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1 - Malá Strana, PSČ 118 01

Parlament České republiky – Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, Praha 1, PSČ 118 26

Za petiční výbor vyřizuje:

Nikola Alice Hurychová, Přemyslovská 29, Praha 3, 130 00

Nikola Procházková, 28. října 102, Kladno 273 09

Jiří Malík, Horní Teplice, Horní 3, Teplice nad Metují, 549 57 – zastupuje před úřady
 

V Teplicích nad Metují a v Praze dne 4. 1. 2019

Za správnost: Jiří Malík

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

V Praze 15. 6. 2022