Svatý Hostýn je duchovní srdce Moravy. Je to místo tiché modlitby, útěchy i radosti, které po více než sto let doprovázeli a stále doprovázejí jezuité – kněží Tovaryšstva Ježíšova. Jejich každodenní služba poutníkům, mše svaté, zpovědi, duchovní rozhovory i osobní přítomnost utvářely a doposud utvářejí jedinečný duchovní charakter tohoto mariánského poutního místa. My, níže podepsaní občané, poutníci, věřící i nevěřící, vyjadřujeme hluboké znepokojení nad rozhodnutím představeného České provincie Tovaryšstva Ježíšova, P. Petra Přádky SJ, který se v závěru svého mandátu rozhodl ukončit působení jezuitů na Svatém Hostýně. Svatý Hostýn je jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice. Jeho duchovní síla, historická hodnota a společenský význam přesahují hranice regionu i náboženské příslušnosti. Působení jezuitů zde má dlouhou tradici a zásadní význam – přináší hluboké duchovní vedení, kvalitní liturgii, kazatelství, svátostnou službu, ale také otevřenost vůči hledajícím a těm, kdo do kostela přicházejí třeba jen jednou za čas. Jezuité se zde stali nejen správci svatyně, ale i průvodci tisíců poutníků, svědky živé víry a mostem mezi tradicí a dnešním světem. Rozhodnutí ukončit jejich působení na tomto místě vnímáme jako unáhlené, necitlivé a neodpovídající potřebám věřících ani širší veřejnosti. Považujeme za důležité, aby tak zásadní krok byl předmětem širší debaty, naslouchání hlasům poutníků a zohlednění dlouhodobého významu jejich působení na Hostýně. V době, kdy katolická církev celosvětově hovoří o synodální cestě – cestě naslouchání, dialogu a společného rozlišování – vnímáme rozhodnutí o ukončení působení jezuitů na Svatém Hostýně jako krok, který by měl být podroben právě takovému synodálnímu procesu. Svatý Hostýn není jen poutní místo, je to živé duchovní centrum, které si žádá pastorační kontinuitu, lidskou blízkost a hluboké zakořenění. Jezuité zde nebyli jen správci – byli a jsou pastýři. Jejich odchod by byl přerušením vztahové i duchovní sítě, která se tu po generace utvářela. Rozumíme, že Tovaryšstvo Ježíšovo čelí novým výzvám a že každé rozhodnutí vyžaduje zodpovědné rozlišování. Přesto věříme, že Svatý Hostýn má pro život české církve natolik zásadní význam, že by bylo vhodné toto rozhodnutí přehodnotit a hledat cesty, jak působení jezuitů zachovat – byť třeba v jiné formě či rozsahu. Věříme, že jejich odchod by znamenal ztrátu jedinečného duchovního rozměru tohoto místa. Nejde jen o organizační změnu. Jde o ztrátu kontinuity, vztahů, zkušenosti i charisma, které jezuité přinášeli a přinášejí. Tímto žádáme vedení Tovaryšstva Ježíšova v České republice, jakož i představitele olomoucké arcidiecéze, aby přehodnotili odchod jezuitů ze Svatého Hostýna a hledali možnosti, jak zachovat jejich duchovní službu tomuto místu. Nechceme jít proti nikomu. Jen prosíme – nenechávejte Hostýn bez jezuitů. S úctou a nadějí, poutníci.

Petice
proti zbourání kruhové křižovatky na Velkém náměstí  a jejímu opětovnému nahrazení křižovatkou ve tvaru „T“

Dle z. č. 85/1990 Sb. o právu petičním ve znění pozdějších předpisů

My, níže podepsaní obyvatelé města Strakonice, žádáme, aby zůstala zachována kruhová křižovatka se sochou dudáka na Velkém náměstí (u Komerční banky).

Uvedená křižovatka:
a) přispívá zásadním způsobem k bezpečnosti chodců, kteří tímto místem procházejí a přecházejí.

b) významně ovlivňuje pohyb vozidel v prostoru Velkého náměstí: musí při jejím průjezdu zastavit nebo alespoň výrazně zpomalit, což je v místě, kde se pohybuje velké množství chodců, nanejvýš žádoucí. Z uvedeného důvodu pak část řidičů raději volí pro průjezd městem jinou trasu.

c) Obnovená křižovatka ve tvaru „T“ všechny uvedené přínosy zruší, z náměstí se opět stane jen průjezdná ulice.

Dalším významným argumentem proti odstranění je, že na její výstavbu (proběhla před cca 10 lety v rámci 1. části rekonstrukce náměstí) bylo vynaloženo velké množství peněz městských i dotačních. Oproti tomu ve Strakonicích je plno jiných komunikací, které by potřebovaly opravit. Proto rozhodnutí vedení města o zbourání křižovatky není jednáním s péčí řádného hospodáře.

Autor petice:

Mgr. Robert Malota, Pod Hájovnou 365, Strakonice      

(Vizualizaci připravované přestavby západní části Velkého náměstí s křižovatkou ve tvaru T najdete na webu města Strakonice: https://www.strakonice.eu/ pod odkazy Město / Život ve městě / Informace / Tiskové zprávy / Tisková zpráva č. 9 (24. 3. 2025).

Apelujeme na zástupce města neschvalujte změnu územního plánu pro těžbu ve Dvorci, buďte si vědomi své osobní odpovědnosti vůči každému z nás, a nedovolte bezdůvodné zhoršení podmínek našeho života.

Schválení územního plánu Zastupitelstvem města Borovan je nezvratné řešení a nebude možnost v budoucnu těžbu jakkoliv ovlivnit.

Požadujeme zachovat kvalitu života na Borovansku, chránit stávající ekosystém a přírodní dědictví pro nás a naše děti.

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas s otevřením lomu na živec v bývalé pískovně v KÚ Dvorec u Třebče a se zahájením těžby živce v této lokalitě.

Důvody našeho nesouhlasu:

Soukromý byznys vydávaný za veřejný zájem – Soukromá společnost chce nakládat s našimi nerostnými surovinami pod záminkou „státního zájmu“ bez garance zpracování v ČR.

● V ČR zpracováváme celkově pouze 1/3 vytěženého živce a 2/3 vytěženého živce vyvážíme. (1)

● Živec z této bývalé pískovny je velmi nízké kvality a lze pouze z části využít pro deklarovanou výrobu dlaždic v borovanském závodě Lasselsberger bez dalších úprav. (2)

● Nejasné finanční či další přínosy pro obyvatele Borovan a přilehlých obcí.

Zachování kvality života v Borovanech, Dvorci a okolí

● Těžba živce v blízkosti obytných a odpočinkových oblastí po dobu 20 let s plánem těžby do hloubky 35 metrů s rozlohou důlního prostoru 13,5 ha (z toho lom 4,5 ha a 9 ha odlesněné plochy - jedná se zhruba o velikost 13 budějovických náměstí).

● Těžbou dojde ke vzniku dalšího důlního prostoru jako nyní v Růžově s rizikem vzniku skládky odpadů či skladování radioaktivního odpadu. Tímto dojde k narušení významné oblasti v okolí Borovan a souvislé lesní plochy.

● Zvýšený pohyb těžké nákladní dopravy přes Borovany způsobující další zatížení obyvatel Borovan a dalších přilehlých obcí (Dvorec).

● Zvýšení prašnosti a hlučnosti způsobené drcením živce osm či více hodin denně v pracovních dnech - viz zkušenost s nově otevřeným závodem, který způsobuje zvýšenou hlučnost a prašnost 24 hodin denně.

● Otevření lomu znamená zánik unikátního ekosystému. Vyskytuje se zde 52 organismů evidovaných v červeném seznamu kriticky ohrožených druhů. (3)

Petiční výbor:

Zdeněk Struska, Slunečná 715, 373 12 Borovany – předseda petičního výboru

Barbora Bartizalová, Dvorec 6, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Viktor Ambrož, Dvorec 17, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Lísal, Slunečná 710, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Monika Strapková, U trati 670, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Brenner, Luční 267, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Petr Bartizal, Dvorec 6, 373 12 373 12 Borovany   – člen petičního výboru

Edita Strusková, Slunečná 715, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jiří Oesterreicher, Třeboňská 695, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jana Marková, Vodárenská 224, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Ivana Vodhánilová, Třeboňská 479, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Marie Strusková, Zahradní 458, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Bohuslav Čermák, U Haltýře 535, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

------------------

Vysvětlivky:

(1) V drtivé většině živcových lomů v ČR provádí těžbu právě společnost LB Minerals. V číslech 30x vyšší vývoz živce, než kolik je ho dováženo. Dle statistiky Ministerstva životního prostředí za rok 2021 vyvážíme z ČR ročně 244 689 t živce za 894 Kč / t a dovážíme 6 634 t živce za 3 354 Kč / t.

(2) Přimíchání velkého množství kvalitního živce například z aktuálně rozšiřovaného lomu v nedalekých Halámkách, které též vlastní těžební práva LB Minerals a kde je zásoba živce i pro novou výrobní linku na dlouhá desetiletí dopředu. Stejně tak v dalších lokalitách v ČR, kde vlastní těžební práva také LB Minerals (Mračnice, Luženičky, Mutěnín, Žďánov…)

(3) Žije nejméně 11 druhů obojživelníků a plazů, z nichž všichni patří mezi ZCHD (zvláště chráněné druhy dle zákona) zařazených i do červeného seznamu (čolek veliký či horský nebo silně ohrožená a zákonem přísně chráněná rosnička zelená), roste zde 12 druhů rostlin zapsaných v červeném seznamu cévnatých rostlin, kdy jedna z rostlin je kriticky ohrožená (drobýšek nejmenší) a její výskyt v této bývalé pískovně je největší výskyt tohoto druhu v celé ČR vyskytuje se zde 29 vzácných, chráněných a v červeném seznamu zalistovaných hub. Nejvzácnější z nich je kriticky ohrožená čirůvka obrovská zařazená mezi 33 druhů hub, které by měly být chráněny na evropské úrovni.

Petice Obecního úřadu v Točníku

určená: Národnímu památkovému ústavu,

             Ministerstvu životního prostředí ČR

                                        Nechte medvědy na Točníku!

V červnu loňského roku jsme se z rozhlasového a televizního vysílání dozvěděli, že do roku 2030 bude chov medvědů na hradech a zámcích ukončen. Medvědi mají být na základě podepsaného Memoranda převezeni do soukromé rezervace v Německu. Dosud nikdo oficiálně o této skutečnosti s chovateli nejednal, ani je neinformoval. Ačkoli se dosud nikdo ze signatářů Memoranda nezajímal o skutečné životní podmínky točnických medvědů Agáty a Martina, je plánován jejich odvoz.
 

Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají. Agáta a Martin žijí spolu na Točníku   od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný      a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav. 

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.

Proč by měli medvědi na Točníku zůstat?

Nový medvědín byl budován komunitně z finančních příspěvků tisíců návštěvníků hradu, místních obyvatel i regionálních společností. Oba medvědi jsou tu doma, jsou jedním z důvodů, proč návštěvníci hradů Točníku a Žebráku přijíždějí z celé republiky, pro místní obyvatele je medvědín cílem víkendových procházek.
 Jejich přesun do Německa by byl velkým zásahem do jejich životů s nejistým výsledkem.

Historie chovu medvědů na Točníku

Medvědi se pod hradem Točníkem chovají od roku 1994, kdy do narychlo vybudovaného medvědína byli přesunuti dva medvědi. Byli dovezeni ze zimoviště cirkusů v Jirnech u Prahy, kde přežívali v otřesných podmínkách po smrti svého majitele Rudolfa Berouska. Medvědy Norberta     a Babetu zachránila Nadace Spisovatelé za práva zvířat, péči o medvědy převzalo Občanské sdružení NUDLE. Medvědice Babeta se dokonce stala majetkem obce Točník.

V dalších letech byl medvědín ze sbírkových prostředků rozšířen, dovybaven a kotce byly přesunuty na úroveň terénu. Životní podmínky medvědů pod hradem Točníkem se výrazně zlepšily. V září 2011 zemřel po vleklé nemoci medvěd Jarda, který poslední rok žil v medvědíně sám. Točnický medvědín osiřel.

V roce 2013 se Občanské sdružení NUDLE, se souhlasem Národního památkového ústavu, rozhodlo vybudovat větší medvědín pro dvě medvíďata Václava Chaloupka – Agátu a Martina. Ta se narodila 13. ledna 2013 v Žatci.

Celý rok 2013 natáčela medvíďata s panem Chaloupkem televizní pořad „Méďové na cestách“. Na základě požadavků pana Chaloupka a pod dozorem zástupců ZOO v Plzni   a veterinářů došlo k rozšíření medvědína na Točníku. Výběh byl plošně ztrojnásoben, začleněn do lesa a přírodního terénu, byl rozšířen o bazének s pravidelně doplňovanou vodou a vystavěna vyhlídková podesta s prolézačkou pro medvědy. Celý prostor byl zatraktivněn také pro návštěvníky, kteří se dostávají blízko k medvědům a mohou se vzájemně pozorovat. Na výběh medvědů navazuje informační Medvědí stezka s dětskou soutěží a také stezka kolem celého hradu. Všechny stavební úpravy byly financovány z příspěvků drobných dárců, místních firem, filmařských společností a dobrovolnických prací.

Do svého nového domova na Točníku byla medvíďata slavnostně vypuštěna 23.11. 2013. V lednu 2014 byli medvědi a rekonstruovaný medvědín předáni do vlastnictví Národního památkového ústavu. O medvědy se nadále stará na základě smlouvy Spolek NUDLE. Většina medvědí stravy a péče se hradí z veřejné sbírky a ročního příspěvku Národního památkového ústavu.

Tímto žádáme Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prostředí ČR a další odpovědné instituce, aby:

zachovaly medvědín před hradem Točníkem jako bezpečné útočiště pro medvědy, kteří se nemohou vrátit do volné přírody. Žádáme, aby medvědi Agáta a Martin zde mohli dožít ve známém a bezpečném prostředí.

Podpořte tuto petici svým podpisem a pomozte zachovat točnické medvědy v jejich domově.

Děkujeme za vaši podporu.

Za Obecní úřad v Točníku

starosta Petr Mol                                                                                                                             

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.  
 

Jméno a příjmení:                 povolání:                      adresa:                           podpis:

My, níže podepsaní občané města Karlovy Vary a další znepokojení obyvatel, tímto jsme oslovili naši nespokojenost a žádáme o odvolání primátorky města Karlovy Vary, paní Andrey Pfeffer Ferklové, z důvodů, které jsou uvedeny níže.
Důvody petice:
1.    Nedodržení podmínek povolení: Kavárna v podobě dřevěného modulu byla po ukončení Mezinárodního filmového festivalu (MFF) ponechána ve Dvořákových sadech v rozporu s dočasným povolením. Tato stavba byla do nedávna nelegální a představovala černou stavbu v oblasti, která vyžaduje zvláštní ochranu.
2.    Porušení pravidel ochrany pramenů: Oblast Dvořákových sadů je zónou s nejvyšší ochranou pramenů. Jakékoliv zásahy do této oblasti musí být schváleny Českým inspektorátem lázní a zřídel, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví. Nelegální umístění kavárny představuje riziko pro tyto chráněné prameny.
3.    Střet zájmů: Kavárnu v Dvořákových sadech instalovala společnost Progresus a pronájem této stavby drží manžel paní primátorky, pan Tomáš Pfeffer. Tato skutečnost je zřejmým střetem zájmů, který ohrožuje důvěru veřejnosti ve spravedlivé a transparentní vedení města.
Vyzýváme zastupitelstvo města Karlovy Vary k okamžitým krokům vedoucím k nápravě této situace, prošetření celé situace a zajištění, aby podobná pochybení v budoucnosti již nenastala. Žádáme rovněž o podniknutí nezbytných právních kroků k zjištění kdo nelegálně v ochranném pásmu nelegálně kopal k zavedení všech přípojek.
Svůj podpis připojujeme jako vyjádření našeho požadavku na nápravu popsané situace a na zajištění transparentního a zákonného vedení našeho města.

Petiční výbor:
Petr Ajšman, Krokova 37/339, Karlovy Vary

V rámci zlepšení dopravní situace na rozhraní Smíchova a Radlic navrhujeme obnovu vlakové zastávky Praha-Konvářka, na kterou se zapomnělo při obnově této tratě. Kvitujeme zachování zastávky Praha-Žvahov i vytvoření nové zastávky Waltrovka (Praha-Jinonice), které jsou dnes daleko více využívané než v dobách minulých. Taktéž zastávka Praha-Konvářka (třeba opět pouze "na znamení") umožní dopravu z "kopce" do centra, ať již na Smíchovské nádraží či hl. nádraží Praha. Nemluvě o možnostech výjezdu na druhou stranu " do přírody" směr Hostivice a jistému ulehčení dopravní situace v ulicích Pod Děvínem, K Závěrce a dalších.       

Občanská petiční iniciativa

za setrvání kongregace Redemptoristů

na Svaté Hoře

My níže podepsaní občané prostřednictvím této petiční občanské iniciativy žádáme, aby členové

Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele Redemptoristé (Provincie Bratislava – Praha)

jmenovitě P. Mgr. David Horáček, CSsR., P. Mgr. Pavel Hudousek, CSsR., P. Mgr. Jan Kuník, CSsR. a P. Mgr. Krzysztof Strzelczyk, CSsR. nadále setrvali na Svaté Hoře a vykonávali zde pastorační činnost.

Žádáme, aby vedení kongregace přehodnotilo své rozhodnutí opustit po 123 letech Svatou Horu, neboť je tento řeholní řád s tak významným poutním místem, jakým Svatá Hora je, neodmyslitelně historicky spjatý.

Svatá Hora jako historická památka i jako poutní místo a duchovní instituce je významnou součástí českého duchovního a kulturního dědictví a její příběh provází dějiny města Příbrami. Svou historickou roli má zde i kongregace Redemptoristů, která významně přispěla k rozvoji a významu Svaté Hory.

Kongregace Redemptoristů je pro nás občany věřící i nevěřící, praktikující katolíky i ty, jenž na Svatou Horu rádi zajdou jen občas, neodmyslitelnou součástí nejen dějin města Příbrami, ale i běžného duchovního fungování Svaté Hory.

Rozhodnutí opustit toto významné poutní místo, které Redemptoristé nejen duchovně spravovali 123 let, když je se Svatou Horou tento řeholní řád tak pevně historicky spojen, nepovažujeme za šťastné.

Proto my všichni níže podepsaní žádáme, aby vedení kongregace Redemptoristů své rozhodnutí opustit Svatou Horu přehodnotilo a kongregace Redemptoristů na Svaté Hoře setrvala a nepřerušovala tak duchovní a historickou kontinuitu tohoto celosvětového významného centra duchovní činnosti.

Jsme přesvědčeni, že Redemptoristé ke Svaté Hoře patří a mají zde své místo a své budoucí úkoly, jimiž je zejména duchovní činnost, kterou nám zde poskytovali a poskytují.

Velice děkujeme.

Za organizační výbor petiční občanské iniciativy:

PhDr. Mgr. Jan Traxler, Věra Langová, Mgr. Ing. Pavel Švarc

My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.

Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.

Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.

Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!

Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:

Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 

Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.

Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Petice za legalizaci marihuany a THC v České republice

Adresováno: Parlamentu České republiky, Senátu České republiky 

My, níže podepsaní občané České republiky, tímto žádáme Parlament České republiky a Senát České republiky o přijetí zákona, který by legalizoval marihuanu a THC pro rekreační a medicínské účely. Tato petice je založena na následujících klíčových bodech:

Regulace a bezpečnost: Legalizace umožní zavést přísnou regulaci trhu s marihuanou, což zvýší bezpečnost spotřebitelů a sníží nelegální obchod. Požadujeme aby regulace zahrnovali: prodej od 18ti let, obsah D9THC do 40%, prodej pouze ve specializovaných prodejnách, kontrola kvality na těžké kovy a pesticidy, nákup maximálně 60g na osobu za měsíc a samopěstování v množství až 9 rostlin na osobu.

Ekonomické přínosy: Legalizace marihuany přinese významné ekonomické přínosy, včetně nových pracovních míst, zvýšených daňových příjmů a podpory ekonomického růstu.

Veřejné zdraví: Přísná regulace umožní lepší kontrolu kvality marihuany a sníží rizika spojená s její konzumací. Legalizace také umožní lepší přístup k medicínskému konopí pro pacienty, kteří ho potřebují.

Omezení černého trhu: Legalizace a regulace omezí černý trh s marihuanou a sníží zisky organizovaného zločinu.

Lidská práva a svobody: Legalizace marihuany je krokem k větší osobní svobodě a respektování práv jednotlivců rozhodovat o vlastním životním stylu..

Petice dále žádá, aby byl proces legalizace marihuany zahrnut do legislativního procesu ještě v aktuálním volebním období a aby byla zajištěna transparentnost a zapojení veřejnosti v průběhu přijímání zákona.

Za petiční výbor: 

Jakub Tichý

Svatava Hýblová

Radek Billa

 
PRO420 s.z 

Kurzova 2222/16

155 00 Praha

Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).

Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow. 

Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket. 

Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici. 

Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu

Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.

Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby. 

• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem. 

• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno. 

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

**Petice proti ztvárnění Severuse Snapea jako afroamerického charakteru** My, níže podepsaní, se obracíme k tvůrcům a fanouškům Harryho Pottera s následujícími obavami ohledně ztvárnění postavy Severuse Snapea v případných adaptacích, které by mohly změnit jeho etnický původ na afroamerický.

**1. Autenticita postavy**

Severus Snape je složitým a komplexním charakterem, jehož historie a motivace jsou úzce spjaty s jeho britským pozadím. Jakékoli změny v jeho etnickém původu by mohly narušit autenticitu jeho postavy a vyprávění.

**2. Historické a kulturní kontexty**

Příběh Harryho Pottera je zasazen do britské kultury a historie, a jakákoli změna v etnickém složení postav by mohla ovlivnit vnímání a porozumění příběhu, který se dotýká mnoha kulturních a historických témat.

**3. Respekt k původnímu dílu**

Původní ztvárnění postavy Severuse Snapea, jak ho vytvořil J.K. Rowling, je důležitou součástí příběhu. Jakékoli změny by mohly oslabit celkovou hodnotu příběhu a jeho vývoj.

**4. Názory fanoušků**

Mnozí fanoušci Harryho Pottera sdílejí obavy ohledně této změny a věří, že je důležité zachovat postavy tak, jak byly původně zamýšleny, aby se udržela jejich hloubka a komplexnost. Vyzýváme vás, abyste zvážili naše obavy a respektovali původní vizi postavy Severuse Snapea, jak ji vytvořila J.K. Rowling.

Děkujeme za vaši pozornost.

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním zakládám tuto petici: Vzhledem k velice častým případům, kdy zejména králíci a ostatní hlodavci jsou v zoo obchodech vystaveny v nevyhovujících podmínkách, díky jejich stavu, vysokým maržím obchodů žijí mnohdy i několik let v malých klecích, v horším případě v akváriích bez možnosti přirozeně se pohybovat a zabavit se, kdy u nich v 80procentech dochází díky stresu k sebepoškozování a narušení jejich psychiky jsem názoru že jde ze strany provozovatelů o týrání zvířat, rozhodl jsem se založit tuto petici. My, níže podepsaní, žádáme o změnu zákonů na ochranu zvířat v těchto konkrétních bodech a důslednou kontrolu a sankcionování ze stran FÚ, KVS a obcí. - Požadujeme omezení prodeje králíků v zoo obchodech, nejlepé však úplný zákaz prodeje. - Žádáme, aby Zákon na ochranu zvířat obsahoval všechny povinnosti chovatelů a všech dalších subjektů, zejména prodejců zabývajícími se zvířaty, aby zajistili vhodné podmínky pro jejich ubytování před prodejem koncovým zákazníkům. - Žádáme důkladnější šetření případů týrání zvířat: využívání možnosti zvíře z nevhodných podmínek ihned odebrat, přísnější posuzování stavu zvířete KVS, kdy se bude přihlížet nejen k výživovému stavu zvířete, ale i ubytování, velikost klece, péči, chorobám, možnosti přirozeně se pohybovat, zabavit.

Výrobce: Opavia – http://www.opavia-lu.com
Váha: 31g
Cena: 8,- Kč
Energetická hodnota: 2315 kJ / 553 kcal (100 g)

Proč už se nevyrábí vlnky? Odpověď mi zaslali přímo od výrobce MONDELEZ:

Vážený pane Volhejne,

děkujeme Vám za e-mail. Reakcí a názorů našich spotřebitelů si velmi vážíme. Naše portfolio výrobků podléhá neustálé obměně. Řídíme se zde průběžným průzkumem trhu a zájmu našich zákazníků.

Bohužel sušenky Vlnky byly dříve součástí našeho portfolia. V současné době o jejich znovuzavedení na českém a slovenském trhu neuvažujeme, přesto věříme, že v našem portfoliu najdete stejně kvalitní výrobky.

Vaši připomínku ohledně těchto sušenek jsme předali odpovědnému oddělení ke zvážení. 

Se srdečným pozdravem

Petra Seifertová

Nesouhlasím proč obměňovat nějakou výrobu když to byly nejlepší sušenky na Českém trhu!

Podepsáním této petice si zavzpomínáme na tyto výborné sušenky a doufám že to MONDELEZ donutí třeba i obnovit výrobu.

Petice za zlepšení autobusové dopravy na lince 123 a zavedení nové trasy

Stručný popis:
Žádáme zvýšení kapacity autobusové linky 123 během špičky, zrušení zkráceného provozu o víkendech (autobus jede pouze do stanice Kavalírka) a vytvoření nové trasy Kavalírka – Průchová – Nové Butovice (ulicemi Nad Kavalírkou, Nad Turbovou,). Jsme přesvědčeni, že tato opatření zlepší dopravní dostupnost a komfort cestujících.

Důvody naší žádosti:

Přeplněnost spojů: Autobusy linky 123 jsou zejména v ranní a odpolední špičce přeplněné. Mnozí cestující se na zastávkách nevejdou do autobusu, včetně rodičů s kočárky, pro které je situace obzvláště problematická.

Demografické změny: Oblast je hustě obydlená mladými rodinami a výstavbou nových bytových domů v okolí zastávky Průchová se počet obyvatel dále výrazně zvýšil.

Terénní náročnost: Oblast Košíř je kopcovitá, což omezuje pěší docházku, a dostupnost veřejné dopravy je proto klíčová pro zajištění mobility místních obyvatel.

Žádáme:
1. Zvýšení kapacity spojů autobusové linky 123 při stávají trase, dokud nebude zaveden bod tři

2. Víkendový provoz: Na trase linky 123 je z důvodu zvýšené poptávky po dopravním spojení během víkendů navrhováno zavedení spojů až na stanici Anděl. To by umožnilo obyvatelům Košíř lepší dostupnost služeb a kulturních zařízení v centru města i mimo pracovní dny, bez nutnosti přestupu.

3. Zavedení nové autobusové trasy propojující zastávky Kavalírka a Průchova vedoucí po ulicích Nad Kavalírkou, Nad Turbovou. Tato trasa by zlepšila dostupnost nových obytných oblastí a zároveň pomohla odlehčit přetíženým spojům na trase Anděl – Šmukýřka, přes zastávky Schodová, Nádraží Cibulka, Naskové.

4. Zvážení prodloužení této nové linky navrhované v bodu číslo 3 až ke stanici metra Nové Butovice. Propojení by přineslo lepší dostupnost občanské vybavenosti v oblasti Jinonic. Pro tuto variantu navrhujeme:

a. Zavedení kyvadlové dopravy řízené světelnou signalizací v ulici Na Pomezí,

b. zavedení okružní linky Kavalírka – Průchová – Nové Butovice s možností návratu přes zastávky jako Šafránkova, Motol (ulice Bucharova a Plzeňská).

Věříme, že navržená opatření povedou k lepší dostupnosti veřejné dopravy, zvýší komfort cestujících a přispějí ke zlepšení kvality života obyvatel Košíř.

Děkujeme za pochopení a podporu našich požadavků.

Pro zobrazení celého návrhu včetně schémat naskenujte QR kód v záhlaví.

V příštích letech hrozí nenávratné poškození velké části přírodního parku Drahaň-Troja a jedinečných přírodních památek na severu Prahy šestiproudou transevropskou dálnicí. My, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s vedením dálnice D0 skrz přírodní park Drahaň-Troja a požadujeme posouzení a realizaci udržitelných dopravních alternativ.

Přírodní park Drahaň-Troja leží na pravém břehu Vltavy v katastru Bohnic, Čimic a Dolních Chaber. Nachází se zde několik vyhlášených přírodních památek - Zámky, Bohnické údolí, Salabka, Havránka, Velká skála, Čimické údolí - a také prehistorické hradiště Zámka. Přírodní park je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. V jeho sousedství nalezneme evropsky významnou lokalitu Kaňon Vltavy u Sedlce, která je součástí soustavy Natura 2000. Vyznačuje se bohatstvím otevřených skalních společenstev se vzácnou faunou a flórou. Na levém břehu Vltavského kaňonu se nachází přírodní památka Sedlecké skály a přírodní rezervace Roztocký háj. Přírodní park Drahaň-Troja zároveň slouží jako rekreační zázemí pro desítky tisíc obyvatel Prahy.

Tato nesmírně cenná krajinná oblast je ohrožena zastaralým a nevhodným záměrem Pražského okruhu D0, který je součástí transevropské dopravní sítě. Jedná se o hybridní komunikaci pro místní, příměstskou a tranzitní nákladní dopravu, která nezohledňuje aktuální kontext, potřebu udržitelného rozvoje města a ochrany životního prostředí. Realizace této nekoncepční, škodlivé a extrémně nákladné stavby by vedla k výraznému nárůstu dopravy v pražské aglomeraci a způsobila by nenávratné poškození přírodního parku Drahaň-Troja, Vltavského kaňonu a vzácných přírodních památek na severu Prahy. Zároveň by došlo ke zhoršení kvality života obyvatel na území několika městských částí a obcí, které jsou již nyní vystaveny negativnímu vlivu letecké dopravy. Již v rámci procesu EIA 2001-2002 byl tento záměr hodnocen velmi kriticky ze strany několika odborných institucí a Česká inspekce životního prostředí jej dokonce označila za nepřijatelný.

Požadujeme následující:

1. Posoudit a realizovat udržitelné alternativy pro tranzitní (nákladní) dopravu mimo území hlavního města Prahy.
2. Posoudit a realizovat řešení městské a příměstské dopravy v souladu s Koncepcí městské a aktivní mobility ČR 2021-2030 a Klimatickým závazkem hl. města Prahy.
3. Podpořit rozvoj přírodního a rekreačního zázemí přírodního parku Drahaň-Troja.

Pevně věříme, že se podaří nalézt efektivní řešení, které bude ohleduplné k lidem, městu a přírodě.

--------------------------------------------------------------------
Bližší informace naleznete zde:
 

Přírodní park Drahaň-Troja
https://portalzp.praha.eu/public/c4/6f/85/1727142_422100_letak_pp_drahan.pdf

Kaňon Vltavy u Sedlce

http://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/natura-2000/soustava-natura-2000-na-uzemi-prahy/kanon-vltavy-u-sedlce/

Historická krajina versus dálnice

https://rozumnadoprava.cz/historicka-krajina-versus-dalnice/

Popis a vizualizace úseku D0 518 (Ruzyně- Suchdol)

https://rozumnadoprava.cz/sokp518/

Popis a vizualizace úseku D0 519 (Suchdol – Březiněves)

https://rozumnadoprava.cz/SOKP519/

Dálnice D0 je v rozporu se strategickými dokumenty a klimatickými závazky

https://rozumnadoprava.cz/dalnice-v-rozporu-se-zavazky/

Chceme skatepark v Mariánských Lázních! Podpořte nás!

Mariánské Lázně jsou Evropské město sportu, ale chybí nám jedno důležité sportoviště - skatepark! Přitom tu už kdysi byl a sloužil nejen skejťákům, ale i jezdcům na in-line bruslích, koloběžkách nebo BMX. 

Skateboarding je navíc olympijský sport, který rozvíjí koordinaci, rovnováhu, fyzičku i kreativitu.

Cheme, aby děti i dospělí měli možnost sportovat a trávit čas aktivně, bez nutnosti jezdit do jiných měst. Pomozte nám ukázat, že je o skatepark v Mariánkách zájem! Podepište petici a dejte nám šanci něco změnit.. Každý podpis se počítá - sdílejte, ať se o petici dozví co nejvíc lidí!

Petice proti návrhu úpravy vyhlášky č. 37/2017 Sb., která bude fakticky znamenat úplný zákaz vapingu v České republice

Vážení představitelé vlády a Ministerstva zdravotnictví,

my, níže podepsaní občané, tímto vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas s plánovanou úpravou vyhlášky č. 37/2017 Sb., která by měla od roku 2025 fakticky zakázat vaping v České republice. Tato vyhláška nejenže ohrožuje svobodu volby dospělých občanů, ale představuje zejména vážné zdravotní a ekonomické riziko pro naši společnost.

Naše důvody jsou následující:

Zdravotní dopady vapingu:

Elektronické cigarety představují výrazně méně škodlivou alternativu k tradičním tabákovým cigaretám. Podle odborných studií vaping snižuje zdravotní rizika spojená s kouřením až o 95%, Zákaz příchutí pro elektronické cigarety donutí mnoho bývalých kuřáků vrátit se ke klasickým cigaretám, což bude mít devastující dopady na veřejné zdraví, včetně nárůstu počtů nemocí spojených s kouřením, jakou je například rakovina plic. 
Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/madame-curieuse-jasne-dukazy-s-elektronickymi-cigaretami-je-nejvetsi-sance-prestat-kourit-41109 
 

Ekonomické důsledky:

Návrh vyhlášky ignoruje ekonomické aspekty, které se dotknou jak spotřebitelů, tak státního rozpočtu. Návrat k tradičním cigaretám povede k minimalizaci výběru nově zavedené spotřební daně na náplně do e-cigaret, vyšším nákladům na zdravotní péči a ztrátě pracovních míst v odvětví vapingu. Jediné, co se zvýší, budou zisky firem, produkující klasické tabákové výrobky (cigarety). 
Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/antonin-berdych-realne-zdaneni-e-cigaret-se-rychle-blizi-jak-ne-bude-fungovat-v-praxi-64775
 

Neefektivní regulace:

Navrhovaná vyhláška nerespektuje rozdíly mezi různými typy nikotinových produktů a jejich uživateli. Vytváří jeden “typizovaný” produkt se syntetickou “tabákovou” příchutí, který na rozdíl od klasického tabáku nemá přírodní základ a je zcela nepoužitelný. Regulace by měla být zaměřena na ochranu mladistvých, nikoliv na plošný zákaz, který trestá dospělé uživatele hledající méně škodlivé alternativy klasického kouření. 
Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/frustrovany-milenial-zdrazit-cigarety-nestaci-zakazme-je-uplne-26820
 

Nárůst černého trhu a rizika nekontrolované domácí výroby:

Faktický zákaz vapingu v navrhované podobě povede k nárůstu černého trhu, kde není nijak regulována kvalita a bezpečnost prodávaných produktů. Nedostupnost kontrolovaného produktu povede v řadě případech k pokusům o podomácku vyrobené náplně, tento scénář bude mít za následek zvýšené zdravotní riziko pro uživatele a pro stát další náklady s tím spojené. 
Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/antonin-berdych-realne-zdaneni-e-cigaret-se-rychle-blizi-jak-ne-bude-fungovat-v-praxi-64775

Žádáme vás, abyste zohlednili tyto argumenty a přehodnotili navrhovanou vyhlášku. Namísto plošného zákazu navrhujeme:

    •    Zpřísnění možnosti prodeje e-cigaret, s cílem minimalizovat dostupnost pro nezletilé.

    •    Zákaz jednorázových cigaret, které jsou vstupní branou nezletilých do světa vapingu

    •    Zajištění regulovaného trhu s kvalitními a bezpečnými produkty
 

S úctou

Adam's vape s.r.o. 
 

Tato petice vychází z reálných obav a argumentů podložených odbornými studiemi a analýzami. Společně můžeme usilovat o změnu, která bude respektovat zdraví a svobodu volby dospělých občanů.

Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.