Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Žádost o zápis „Waldorfské školy České Budějovice – střední odborné školy, základní školy a mateřské školy o.p.s.“ do rejstříku škol vedeného při MŠMT.
V minulých dnech obdržel zřizovatel Střední waldorfské školy zamítavé rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve věci zápisu této školy, obor 78-42-M/004 Waldorfské lyceum, do rejstříku škol.

     Rodiče dětí z Českých Budějovic, Písku a širokého okolí si na základě dlouholetých pozitivních zkušeností s oběma základními waldorfskými školami přejí, aby jejich děti mohly pokračovat ve vzdělávání na střední waldorfské škole.

     Svým podpisem vyjadřujeme souhlas s jejich požadavkem a podporujeme tak jejich občanské právo dané zákonem – právo rodičů na volbu vzdělávací cesty pro své děti.

     Vyjadřujeme tak svou podporu snahám o vznik Střední waldorfské školy v Českých Budějovicích a jednoznačně nesouhlasíme se stanoviskem MŠMT, které žádost o vznik této školy zamítlo, přestože vůle občanů a jejich volených zástupců vedla k jinému cíli.

Petiční výbor: Magdalena Kubínová Šebelková - matka čtyř dětí navštěvujících Waldorfskou školu, Eva Čížková, Tomáš Horák

DOPIS DAGMAR ŠIMKOVÉ

Vážená paní Dagmar Šimková,

v místech, kde jste strávila chvíle šťastného dětství a mládí, které bylo násilně přerušeno Vaším zatčením v roce 1952, se staví lávka. Lávka, která bude spojovat břehy řeky Otavy, snad bude spojovat i lidi. Po dobu dlouhých čtrnácti let Vašeho věznění jste po oblacích posílala vzkazy s otázkou, zda za zdmi věznice o Vás lidé ještě vědí.  Vědí. I po 52 letech, které uplynuly od Vašeho propuštění, i po 23 letech, které nás dělí od Vaší smrti. A proto bychom se Vás rádi do oblak zeptali, zda by lávka mohla nést Vaše jméno. Jméno, které by i dalším generacím, které budou po lávce chodit, připomínalo sílu lidské touhy po smysluplném životě.

V Písku dne 1. 5. 2018

Svým podpisem vyjadřuji souhlas s návrhem, aby se lávka přes řeku Otavu v Písku, realizovaná podle návrhu Ing. arch. Josefa Pleskota, jmenovala po Dagmar Šimkové, politické vězeňkyni československého komunistického režimu.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

,,Kam se valí loučovické proudy“

Svazek obcí divoká voda Loučovice

IČ: 3993493

Loučovice 51, 382 76

My, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s realizací záměru Sdružení obcí divoká voda Loučovice komerčně využívat staré koryto řeky Vltavy pod VD Lipno I. pro účely adrenalinových vodních sportů.

Především nesouhlasíme s Podnětem k provedení změny manipulačního řádu VD Lipno I. a VD Lipno II. podaným Svazkem obcí, ve kterém je požadováno navyšování průtoku vody z 1,5 m3/s na 15 m3/s v období od poloviny května do září. Takovéto extrémní denní kolísání hladiny by znamenalo vysoké bezpečnostní riziko obyvatel přilehlých obcí i turistů na obou březích říčního koryta Vltavy.

Domníváme se, že v konečných důsledcích by realizace projektu Divoká voda Loučovice znamenala devastaci NPR Čertova stěna-Luč, především tzv. Čertových proudů, a dalších cenných území řeky Vltavy mezi VD Lipno I a VD Lipno II.

Z těchto důvodů nesouhlasíme se záměrem Svazku obcí divoká voda Loučovice a žádáme představitele sdružení, aby podnikli kroky k zastavení veškerých aktivit, které ohrožují jedinečný přírodní poklad našeho regionu – NPR Čertova stěna-Luč s unikátními Čertovými proudy. Chceme tento přírodní klenot zachovat i budoucím generacím.

Chápeme snahy zastupitelů obce Loučovice řešit obtížnou sociální a ekonomickou situaci občanů, ale jsme přesvědčeni, že existují i jiné cesty.

Mgr. Jaroslav Jonáš, Vyšší Brod 79, 382 73

Mgr. Martina Majerová, Lnářský Málkov 52, 388 01 Blatná

Doručovací adresa: Jaroslav Jonáš, Vyšší Brod 79, 382 73

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás nejen jménem nás, občanů Hluboké nad Vltavou, ale i tisíců turistů (280 000 ročně), kteří zámek a město Hluboká nad Vltavou každoročně navštěvují. Po celý náš život, 

a to mohou potvrdit i ti nejstarší pamětníci, byla spodní zahrada zámku Hluboká nad Vltavou otevřena veřejnosti 24 hodin denně, stejně jako ostatní park. Večerní procházky touto zahradou a výhled na zámek i na krajinu vltavské kotliny pod ním mají neopakovatelnou atmosféru. 

Také z důvodů této výjimečnosti se na počátku devadesátých let hlubočtí občané a podnikatelé složili na – tehdy ještě neobvyklou – investici nočního osvětlení zámku. Tímto nočním osvětlením se večerní/noční návštěva spodní zahrady posunula o další romantickou úroveň výše. 

Vážený pane ministře, prosíme,  zasaďte se o to, aby nečekané a s hlubockou veřejností neprojednané každodenní uzavírání spodní zahrady a vyhánění návštěvníků z těchto míst bylo zastaveno a zahrada byla, tak jako po celý náš život, otevřena veřejnosti. 

Přání hlubockých občanů stvrzujeme níže svými podpisy, s připomínkou skutečnosti, že také návštěvníci našeho zámku odjinud (ze všech končin republiky i světa), kteří u nás stráví byť jediný den a noc, by se pod petici také rádi podepsali, ale asi se o ní bohužel nedozvědí. 

Vážený pane ministře, přijeďte se k nám na Hlubokou podívat, ať můžete porovnat, jak je hlubocký zámek krásný  ve dne – i v noci. 

Děkujeme!

Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod 

a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

město Hluboká nad Vltavou, dne 25. ledna 2019

Nechte jelena z Kvildy žít !

My, níže podepsaní, žádáme, aby jelen z areálu Návštěvnického centra na Kvildě byl ponechán naživu. Existují také jiné formy řešení situace kromě navrhovaného odstřelu.

Takovéto řešení je nepřijatelné,jelen jevil známky absolutní ztráty plachosti,zacož nese plně vinu personál návštěvnického centra a nyní je jeho poviností zajistit bezpečnost jelena i návštěvníků výstavbou plotu nebo vyškoleným doprovodem,popřípadě přesunem jelena do jiného chovného zařízení.

Jelen absolvoval tisíce návštěv a vždy se choval přátelsky ke všem návštěvníkům centra.

Vyzýváme tedy tímto ředitele správy národního parku Šumava Mgr. Pavla Hubeného

aby upustil od odstřelu jelena.

Krajský úřad Jihočeského kraje uvažuje o zrušení pobočky Alšovy jihočeské galerie v Bechyni a o odvezení keramických sbírek z Bechyně.

Jedná se o naprosto unikátní a jedinečnou sbírku keramiky, která vznikala díky pořádání Mezinárodních keramických sympozií a která nemá nikde ve světě obdobu. Mezinárodní keramická sympozia jsou v Bechyni pořádána od roku 1966 a zúčastňují se jich umělci z celého světa.

S odvezením této sbírky, a tím i se zrušením pobočky AJG, zásadně nesouhlasíme a usilujeme o její zachování v našem městě.

Vážený pane rektore, obracíme se na Vás s žádostí o zachování provozu Bufetu pod schody v budově menzy Jihočeské univerzity.

Nesouhlasíme se záměrem vedení Kolejí a menz JU zrušit provoz bufetu a papírnictví a nahradit jej pouhou kavárnou, čímž by studenti přišli o další služby, jež bufet nabízí (kopírování, tisk, laminace, kroužkové vazby, prodej učebnic, ale také drogistického zboží).

Domníváme se, že tyto služby by měly být zajištěny v rámci každého moderního univerzitního kampusu a zrušení provozu, který je poskytuje, je krokem zpět.

Ulice Nad Hejtmanem se nachází na trase císařské (státní) silnice Praha – Linec (vybudované 1753-1755, opravené ve 20. letech 19. století), která má původní povrch z kvalitních dlažebních kostek. Stará císařská cesta je jedním ze symbolů Strkova se zcela nezaměnitelnou atmosférou. V březnu 2021 Město zveřejnilo plán projektu kanalizace v části ulice Nad Hejtmanem směrem k rybníku Hejtman. Zveřejněná studie počítá s asfaltovým povrchem ulice a žulové kostky mají být využity na nový chodník, který má lemovat novou asfaltovou komunikaci s betonovými obrubníky až na hráz rybníka Hejtman. Tento plán znamená zánik původního rozsahu kamenné dlažby a krajinného rázu celé lokality.

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme:

1) okamžité zastavení rozebírání komunikace ulice Nad Hejtmanem, včetně odvážení kostek

2) přípravu opravy historické cesty tak, aby došlo k obnově původního dlážděného povrchu ulice Nad Hejtmanem v celém rozsahu plochy, aby byla opravena do co možná nejpůvodnější podoby se zachováním patníků na hrázi rybníka Hejtman a jeho okolí

3) město Planá nad Lužnicí představí a projedná připravený projekt s veřejností

Petiční výbor: Jana Vorlová, Jiří Rangl, Nad Hejtmanem, Planá nad Lužnicí