My, signatáři petice, vyzýváme ministra vnitra, aby předložil vládě návrh opatření, která povedou k otevření hraničních přechodů v Aši  a na Svatém Kříži. Vládu pak žádáme, aby návrh neprodleně projednala a schválila.

Situace na hraničních přechodech do Bavorska je už několik týdnů komplikovaná, z německé i české strany vznikají mnohakilometrové kolony, které komplikují pendlerům cestu do zaměstnání, zdržují přepravu zboží a zatěžují životní prostředí výfukovými plyny. Děje se tak v Pomezí nad Ohří, v Rozvadově i na Folmavě. Zatímco na saské straně hranic, která je z hlediska pendlování za prací méně frekventovaná než hranice s Bavorskem, vláda možnosti překročení hranic rozšiřuje, na bavorsko-českém úseku neúnosnou situaci vůbec neřeší. Otevření aspoň jednoho z přechodů (Aš, Svatý Kříž) by přetíženému Pomezí nad Ohří citelně ulevilo, mnoha pendlerům i dopravcům by pak zkrátilo dojezdové vzdálenosti o desítky kilometrů.

Karlovarský kraj je strukturálně postiženým a z hlediska průměrných platů či HDP na obyvatele nejchudším krajem ČR. Ze strany vlády si tak zaslouží zvláštní zřetel a podporu. Zjednodušené překračování hranice do Bavorska by takovým krokem jednoznačně bylo.

MĚSTO KARLOVY VARY PRÁVĚ ŘEŠÍ HAVARIJNÍ STAV VŘÍDELNÍ KOLONÁDY A TAK NASTAL TEN SPRÁVNÝ ČAS NA NÁPRAVU MINULÉ CHYBY. CHCEME NAVRÁTIT MĚSTU JEHO BÝVALÝ KLENOT - VŘÍDELNÍ KOLONÁDU Z R.1879. KOLONÁDU ARCHITEKTŮ FELLNERA A HELMERA, KTEŘÍ DALI MĚSTU MNOHO DALŠÍCH KRÁSNÝCH STAVEB A POMOHLI STVOŘIT GENIA LOCI SVĚTOVĚ UZNÁVANÝCH LÁZNÍ.

Vzhledem k tomu, že současná kolonáda z r.1975, vytvořená v socialismu, je v havarijním stavu, její oprava bude stát dle odhadu cca.20 mil.Kč a její životnost je jen 15 let, nedává smysl dále jí udržovat. Nikdy s městem nesrostla, absolutně se do "šlehačkových" Karlových Varů nehodí, hyzdí nejdůležitější místo krásných lázní a rozhodně nepřispívá k pěknému dojmu z lázeňského města.
Replika původní litinové kolonády od Fellnera a Helmera je technicky možná.

Kolonáda by restartovala zájem o Vary. Všichni co tu už byli, by měli důvod znovu do města přijet a prohlédnout si jak kolonáda do města zapadá a jak změnila historické centrum. Příkladů, kdy efekt obnovy původní zástavby funguje je po světě dost - například katedrála Frauenkirche a historické centrum Altmark v Drážďanech,  nebo katedrála Krista Spasitele v Moskvě. Podobně funguje také rozestavěná Sagrada Familia v Barceloně. V sousedním Německu obnova historických budov centru Berlína a Frankfurtu nad Mohanem. 

Stavba kolonády by nemusela být až tak nákladná. Připomeňme si, že firma Fellner a Helmer jí dokázala postavit během půl roku. Replikou kolonády se zabývali v projektu obchodního centra Josefa v Otovicích. Odhad nákladů vycházel zhruba 150 milionů v případě stavby na zelené louce (bez podzemí a technologie vřídelní vody, jelikož kolonáda měla sloužit pouze jako výstavní a tržní hala). S demolicí staré budovy a úpravou podzemních prostor a technologie lze předpokládat cenu do 250 milionů Kč, což je méně než stál například bazén u KV Arény. Přínos kolonády pro cestovní ruch a věhlas Karlových Varů by byl přitom obrovský - určitě větší než bazén, nebo miliardová KV Arena. Pokud by se stavěla nová - opět moderní kolonáda, tak by byly náklady obdobné a výsledek velmi nejistý.

Stavbu lze zahrnout do programů na podporu cestovního ruchu a lze proto uvažovat s financováním z fondů EU, případně i fondů česko - německé spolupráce, jelikož kolonáda byla stržena v roce 1939 po nástupu fašismu.

Napravil by se i paradox, kdy město, které dalo světu všeobecně platnou značku pro lázně užívanou např.na mapách tj.gejzír tryskající v míse, by opět konečně tuto vřídelní vázu mělo.

Vřídlo je naše rodinné stříbro a město, které tu díky Vřídlu vzniklo, by mělo mít jako prioritu toto rodinné stříbro mít v důstojném a reprezentativním "obalu", nikoliv v krabici od bot made in Bulgaria. Karlovy Vary se snaží stát památkou UNESCO. Návratem původní kolonády se Karlovým Varům navrátí velmi významná součást jejich genia loci a hodnotná architektura odpovídající nárokům této prestižní organizace.

Na zatraktivnění samotného centra a stavbu důstojné Vřídelní kolonády by město mělo umět najít finance. Zase tak chudé není a také není tak bohaté, aby si udržovalo v centru rozpadající kolonádu, která karlovarskému "sletu dortů" atraktivitu ubírá.

Stačí se jen zamyslet.
Podporou této petice vyjadřujeme požadavek, aby město zahájilo práce na nahrazení současné Vřídelní kolonády replikou kolonády z roku 1879 od architektů Fellnera a Helmera.

Petice za obnovení provozu bazénu Thermal Karlovy Vary pro veřejnost

dle čl.18 Listiny základních práv a svobod a zákona č.85/1990 sb. o právu petičním

My, níže podepsaní obyvatelé a návštěvníci města Karlovy Vary,

tímto žádáme Ministerstvo financí ČR jakožto majitele objektu bazén Thermal,

aby co nejdříve obnovilo provoz tohoto objektu pro veřejnost.

Důvody:

1. Jedná se o zcela mimořádnou stavbu světového významu.

1.1 Bazén o rozměrech 50x16 m umístěný na skále s výhledem na okolí umožňující celoroční plavání představuje pro nás, obyvatele a návštěvníky Karlových Varů, estetickou, architektonickou a společenskou hodnotu, pro mládež pak hodnotu výchovnou.
1.2 Komplex Thermal (bazén a hotel) je jedním z nejvýznamnějších děl českých architektů, manželů Machoninových. Vnímáme jako zcela zřejmou hodnotu zachovat toto dílo a užívat jej, a to jak námi, tak dalšími generacemi.
1.3 Bazén je plněný mj. také karlovarskou minerální vodou, a má tedy rovněž význam terapeutický. Do Karlových Varů, lázeňského města, jezdí lidé po staletí z celého světa právě za minerálními prameny s prokázanými léčebnými účinky. Bazén Thermal tak umožňuje kromě sportovního vyžití koupel v minerální vodě, a vzhledem k umístění bazénu, architektuře a rozměrům představuje raritu, jíž se lázně Karlovy Vary významně odlišují od většiny jiných lázeňských měst na světě.

2. Ministerstvo financí je správcem majetku, který jeho prostřednictvím vlastní každý občan ČR. V zájmu skutečného vlastníka, tedy občana ČR, je provozování této občanské vybavenosti a zachování architektonické dominanty města, nikoli zánik a likvidace bazénu.

Návrh opatření:

1. Neprodlené zahájení rekonstrukce bazénu Thermal a promptní zpřístupnění veřejnosti.

Za petiční výbor:

- Ing. Catherine Lee OPPENHEIMER, Česká 146, 360 18 Karlovy Vary – Tašovice, catherine@lee-oppenheimer.com
- Ing. Jiří HABART, Sládkova 19, 360 01 Karlovy Vary – Tuhnice, jiri.habart@centrum.cz

Adresát petice:

- Ministerstvo financí, Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1

Zastupovat petičního výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:

- kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná §5, písm.1 zák.č.85/1990 Sb.)

V  Karlových Varech dne 20. června 2017

Pozn.: Fyzicky podepsané petiční archy zasílejte, pokud možno, doporučeně na adresu: Catherine Oppenheimer, Česká 146, 360 18 Karlovy Vary – Tašovice, a to do 31.8.2017 (1. deadline). Děkujeme.

My občané (i bývalý občané) Chebu, nesouhlasíme s odvoláním Mgr. Antonína Jalovce z funkce starosty a RNDr. Gabrielu Lickovou, Ph.D. z funkce místostarostky.

Svými podpisy vyjadřujeme svůj nesouhlas a svojí nespokojenost s tímto rozhodnutím.

Představitelům stran ANO, ODS, ČSSD A KSČM, kteří budou hlasovat pro odvolání starosty a místostorostky vzkazujeme, že na tohle při příštích volbách nezapomeneme!

 

Kraslický výrobce hudebních nástrojů AMATI – Denak, s.r.o. je v insolvenci.

Máme obavu, že se v rámci možné likvidace společnosti rozprodá sbírka historických dechových nástrojů, kterou společnost AMATI – Denak, s.r.o. vlastní. Obracíme se na Karlovarský kraj, aby tuto vzácnou sbírku odkoupil, tak jako tomu učinil nedávno u sbírky vzácných hudebních nástrojů společnosti Strunal v Lubech u Chebu. Město Kraslice má zájem vytvořit expozici, která bude dokládat celou historii výroby hudebních nástrojů v Kraslicích, včetně výroby V. F. Červeného z Hradce Králové. Je naší povinností udělat vše pro to, aby zůstaly zachovány doklady historie českého a německého - uměleckého řemesla při výrobě hudebních nástrojů.

Petiční výbor: Josef Novotný, Horní předměstí 16, 358 01 Kraslice

František Stůj Fibichova 1683/24, 358 01 Kraslice

Josef Levý Polní 1412/35, 358 01 Kraslice

Otakar Mika 5 května 212, 358 01 Kraslice, +420 724 138 470, otakarmika@email.cz pověřený zastupováním Petičního výboru.

Na základě zpráv o uvažované výstavbě "Integrovaného dopravního terminálu" ve Varšavské a Horově ulici v Karlových Varech (tedy výstavbě centrálního nádraží pro MHD, dálkové autobusy i železnici), parkovacích domů v okolí, čtyřproudového Chebského mostu a dvoúrovňových křižovatek na obou jeho stranách, vyjadřujeme jako občané města Karlovy Vary svůj zásadní nesouhlas s tímto záměrem.

Žádáme námi zvolené představitele Města Karlovy Vary, aby zcela upustili od záměru vybudování nádražního centra v tomto prostoru. Dlouhá léta jsme žili v přesvědčení, že zde jednou vznikne tolik žádané náměstí, které by spojovalo nejen obchodní čtvrť se čtvrtí lázeňskou, ale přispělo i k vytvoření místa setkávání všech Karlovaráků.

Naše město je v současnosti rozděleno průtahem a areálem Dolního nádraží na nesourodé čtvrti a vznikne-li další překážka v pěší a cyklistické komunikaci v podobě nádražní budovy, budou se rozdíly a izolace dále prohlubovat. Doprava automobily a autobusy je jistě důležitá, ale lze ji vyřešit jinde a daleko lépe.

Žádáme Vás, jako své volené zástupce, abyste vzali v potaz opravdové zájmy tohoto města a prostor mezi Ohří, Tržnicí a Becherovkou využili jako základ "města pro lidi".

Kontaktní podpisové místo "papírové petice" Kavárna Piccolo, TGM 36, Karlovy Vary

Po dlouholetých diskuzích o budoucnosti tratě z Lokte do Horního Slavkova se rozhodlo o postavení cyklostezky místo obnovení provozu.

Kvůli rozhodnutí Centrální komise Ministerstva dopravy, které zamítlo rekonstrukci mostu přes Ohři, a také kvůli zahájení legislativního procesu o konzervaci dráhy skončí provoz ze stanice Loket do stanice Loket předměstí. Místo sjízdné tratě se má od změny jízdního řádu v prosinci skončit provoz vlaků a postavit cyklostezka, po další části trati do Horního Slavkova má také vzniknout po nesjízdné trati cyklostezka.

Důvodů, proč zanechat trať v provozu a zároveň obnovit provoz z Lokte Předměstí do Horního Slavkova, je hodně. Prvním je očekávaná těžba lithia, která by na trať znovu přivedla nákladní vlaky. Dalším důvodem je velký počet mostů a tunelů na tak kratkém úseku, který by mohl v budoucnu přilákat nejen fanoušky železnice, ale i turisty. Je to ale také např. zlepšení mobility.

Žádáme, aby kraj nechal rozhodnout v referendu lidi o budoucnosti tratě a dále, aby se uskutečnila studie proveditelnosti o obnovení provozu. 

Politiku zřejmě nezajímá budoucnost dráhy, která by přinesla pracovní místa a také by díky ní prosperovali tamější lidé.

Byla by veliká škoda nechat historicky významnou lokálku po západním vzoru zníčit a nedat lidem možnost výběru mezi vlakem či autobusem. Cyklostezka nedokáže nikdy nahradit vlakovou mobilitu. 

Vyzýváme vedení města Chebu, aby ukončilo iniciativy směřující k prodeji pozemků a následné výstavbě budov na nám. Dr. Milady Horákové v Chebu.
Město Cheb má zásadní nedostatek parkovacích míst právě v prostoru u chebského nádraží. Výstavbou nových objektů před nádražím se potřeba parkovacích míst zvýší a neúnosný stav v parkování se ještě dále zhorší. Zahuštění dopravy obslužnými vozidly bude mít negativní dopad na životní prostředí zvýšením úrovně prašnosti a hlučnosti. Plánovaná výstavba na úkor zeleně (odstranění parčíku) bude mít negativní dopad na životní úroveň lidí žijících v této lokalitě.
Dojde také k porušení stávajícího architektonického řešení prostoru před nádražím, které tvoří vyvážený a architektonicky hodnotný celek.

Tato petice se důrazně ohrazuje proti slovům Mgr. Roberta Čapka v jeho článcích:   

• Jak se ničí dobrý učitel v Sokolově, díl 1. : ředitelka Šišková svévolně upravuje známky 

• Jak se ničí dobrý učitel v Sokolově, díl 2. : ředitelka Šišková posílá vytýkací dopis 

• Jak se ničí dobrý učitel v Sokolově, díl 3. : ředitelka Šišková diskriminuje 

Ve zmíněných článcích se vyskytují nepravdivé informace, které v kombinaci s přehnanou, opulentní rétorikou autora textu, který pravděpodobně čerpal pouze z jednostranné výpovědi, vrhají neoprávněně negativní stín na ředitelku školy, a potažmo tak dehonestuje práci všech učitelů na ZŠ Sokolov, Rokycanova 258.