Adresováno pro:

Rada města Kašperské Hory,

Náměstí 1,

34192 Kašperské Hory 

My, občané města Kašperské Hory a ostatní příznivci hradu Kašperku připomínáme, co udělal kastelán Mgr. Zdeněk Svoboda v letech 2000 až 2019 pro rozvoj hradu Kašperku a pro zachování a rozkvět památek Kašperských Hor i pro kulturní klima ve městě. Zároveň podotýkáme, že hrad Kašperk je jako jeden z mála českých hradů finančně naprosto soběstačný a ještě přispívá do pokladny města. Z bezvýznamné památky s podprůměrnou návštěvností dokázal Mgr. Svoboda udělat jeden z nejnavštěvovanějších hradů v Čechách s kulturním programem, který by mu mohly závidět mnohé ze státních hradů a zámků. V poslední době jste vyvolali kompetenční spor, v němž rada města kompletně změnila jak Zřizovací listinu, tak veškeré kompetence, které se hradu týkají. V atmosféře podezíraní a nepřátelství, kdy jste si přisvojili veškeré rozhodování i o běžných provozních záležitostech, které přísluší do pravomoci kastelána a správy hradu, není jakákoliv koncepční, kreativní práce možná. Tím byl Mgr. Svoboda prakticky donucen na svou funkci rezignovat.

Žádáme Vás proto, abyste upustili od změn, které byly správě hradu vnuceny v poslední době nebo, které se mají v nejbližší době uskutečnit a abyste zachovali původní Zřizovací listinu hradu Kašperku jako organizační složky města a vrátili správě hradu kompetence, které si přisvojilo město.

Dále žádáme o stažení výběrového řízení na nového kastelána a o pokus vyřešit tento spor jednáním se stávajícím kastelánem a správou hradu. Máte mezi sebou odborníka s tvůrčí invencí, který vysoce převyšuje běžný průměr, pokuste se proto o dohodu s ním.

My, občané Městského obvodu Plzeň 4, vyzýváme představitele města Plzně, Krizového štábu města Plzně a Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje, aby odstoupili od záměru umístění karanténního místa pro osoby bez domova do budovy bývalé základní školy ve Školní/Masarykově ulici.

Respektujeme nutnost zřízení karanténního místa na území města Plzně, nicméně jeho umístění v budově bývalé školy hodnotíme jako naprosto nevhodné. Jedná se o přirozené centrum Doubravky, v jehož blízkosti se pohybuje a žije tisíce obyvatel našeho obvodu. Domníváme se, že finanční prostředky, které bude nutné použít na úpravu a zabezpečení budovy a přilehlých pozemků lze použít k ochraně lidí bez domova jiným, účelnějším způsobem v jiných nemovitostech ve vlastnictví města či kraje. 

Žádáme proto Radu města Plzně, Krizový štáb města Plzně a Krajskou hygienickou stanici Plzeňského kraje, aby k účelu osob lidí bez domova vytipovali lokalitu, která bude pro takové účely vhodnější.

Petiční výbor: Mgr. Markéta Beránková, Mgr. Jana Tomšíková, Ing. Michaela Bělohlavová

Protestujeme proti záměru krajského úřadu přestěhovat Střední odbornou školu v Rokycanech z tzv. starého gymnázia v ulici Svazu bojovníků za svobodu do uvolněné budovy po Středním odborném učilišti lesnickém a zemědělském.

Ta je ovšem menší, bez draze budovaného vybavení a ve špatném technickém stavu. „Zemědělská škola, kam by se ze starého gymnázia žáci a učitelé přestěhovali, není zdaleka tak udržovaná, jako mnou čtrnáctý rok vedená budova. Navíc se do ní nevejdeme. Nechci studenty přesunout do nevyhovujících a neadekvátních prostor. O dalších zájemcích o studium by bylo předem rozhodnuto," říká ředitelka Drahomíra Rancová.

Do rekonstrukce SOŠ se postupně investovalo přes osm milionů korun, vybavení je na míru, účelné a na velmi vysoké úrovni. To všechno by přišlo vniveč. Budova je navíc blízko železničního a autobusového nádraží. To je vzhledem k převážně dojíždějícím studentům dalším velkým kladem školy.

Žádáme proto Krajský úřad v Plzni, aby svůj záměr přestěhovat školu přehodnotil a ustoupil od něj.

Nesmyslné objíždění přes Pomezí nebo Rozvadov, nekonečné kolony nastartovaných aut, které neuvěřitelně zatěžují životní prostředí. Lidé pracující v těsné blízkosti hraničního přechodu Broumov nemohu pracovat. Není pro koho. Z hranic se stalo mrtvé území. Kontroly na hranicích s politováním posílají zpět turisty i řidiče, kteří chtějí navštívit své přátele v blízkém Mähringu. Přeshraniční pracující nemohou dojíždět za prací 30 km, ale jedou 80-90km

Plzeňský krajský úřad svůj verdikt nakonec přehodnotil a od 1. února 2014 zubní pohotovost na Klatovsku a Domažlicku opět funguje v původním režimu.

V nejbližší době má být rozhodnuto o záměru pokácet 93 ze 136 stromů na Jiráskově náměstí v Plzni v rámci jeho plánované obnovy. Zčásti se jedná o stromy, které jsou součástí významného krajinného prvku č. 8508 a chráněny jako cenná plocha z hlediska krajinářského i botanického. Počet stromů, který má být pokácen, byl veřejnosti sdělen dne 17. 5. 2018 při představení dopracované studie k obnově náměstí. Námitky proti rozsahu kácení stromů, které ústně vznesli občané při předchozích setkáních veřejnosti se zástupci ÚMO Plzeň 2 a architekty, tak zjevně nebyly vyslyšeny.     

My, níže podepsaní, protestujeme proti rozsahu kácení a nesouhlasíme ani s vydáváním jakýchkoli rozhodnutí a povolení za tímto účelem. Zároveň nesouhlasíme s postupem ÚMO Plzeň 2, který při zadávání požadavků na architektonické návrhy na obnovu náměstí automaticky počítal s významným zásahem do uvedeného krajinného prvku či přímo jeho zrušením bez toho, aby proběhla veřejná diskuse a zjistilo se, zda na takovém zásahu mají zájem i obyvatelé. Nesouhlasíme ani s kácením vzrostlého kaštanu v ulici Plzenecká a ostatních stromů, s jejichž kácením vítězný projekt počítá.

Tyto stromy zde plní mnoho významných funkcí - pomáhají snižovat hluk, imise škodlivin i přímé působení větru, pomáhají udržovat zdravé mikroklima, náměstí ochlazují, poskytují stín, útočiště živočichům, tvoří kyslík a v neposlední řadě jsou jako celek esteticky krásné. Součástí plánu obnovy náměstí je i výsadba nových stromů, ovšem trvalo by desítky let, než by nová výsadba plně nahradila funkci současných stromů. Pokácení 93 stromů by tak na mnoho let výrazně zhoršilo životní prostředí všech obyvatel náměstí i jeho uživatelů.

I v souvislosti s pokračujícím nárůstem teplot v posledních letech je plánovaný zásah do stávající zeleně naprosto nepřiměřený.      

Vážený pane starosto, vyzýváme Vás, abyste se zasadil o to, aby nebylo vyhověno záměru kácení 93 stromů na Jiráskově náměstí v Plzni v rámci jeho obnovy, což potvrzujeme níže svým podpisem.

Děkujeme

V Plzni 18.5.2018

Za petiční výbor

Hana Borova, MA,

Jiráskovo nám. 34, Plzeň 326 00

Vyzýváme zodpovědné zastupitele a úředníky, aby  zabránili změně územního plánu v k.ú. Mchov , obec Staré Sedliště.

Cílem developerů je zbudovat solární elektrárnu o výkonu více než 30 MW. Pro představu - elektrárna zabere 60 ha orné půdy.

Nenechme zničit úrodnou půdu! Proč ničit přírodu a úrodná pole výstavbou elektráren a montážních hal?

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích a změnu územního plánu (parcelní čísla: 1830, 1833, k.ú. Mchov)

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality.

Vážený pane starosto.

Obracíme se na Vás jako obyvatelé obce Zruč-Senec, především ulic Třemošenská a Plzeňská, s otevřeným dopisem, ve kterém sdělujeme naše obavy nad dopravní situací v naší obci.

V posledních několika měsících jsme zaznamenali katastrofální zhoršení dopravní situace v naší obci. Týká se to zejména silnic II/180 (ulice Třemošenská) a II/231 (ulice Plzeňská). Zhoršení situace spočívá v několika aspektech:

- Při průjezdů obcí nejsou dodržována pravidla silničního provozu. Není dodržována zejména rychlost průjezdu přes obydlenou zástavbu 50km/h. Nejsme bohužel schopni dodat konkrétní hodnoty, ale pocitově dochází k porušení o 20-50 km/h a to jak osobními automobily, tak motorkami a nákladními vozy. Nezřídka kdy také dochází k nebezpečnému předjíždění.
- Obě silnice 2. třídy jsou využívány nadměrnou kamionovou a nákladní dopravou. Prvním problémem je, že silnice 2. třídy nejsou ze své povahy určeny pro provoz kamionů a těžkých nákladních vozidel. Závažnějším problémem ovšem je, že ani jedna ze silnic není pro takovou dopravu určena – neexistuje dostatečné dopravní značení a zřejmě ani podklad silnic není pro takto těžký provoz určen, neboť dochází k ničení domů v okolí těchto komunikací. Nutno podotknout, že kamionová a nákladní doprava nerespektuje ani zákonem zakázané doby provozu, které jsou v době mimo prázdnin v neděli od 13:00 do 22:00 a v době prázdnin ještě v pátek od 17:00 do 22:00 a v sobotu od 07:00 do 13:00 (platí pro vozidla nad 7,5t a vozidla nad 3,5t s připojeným přípojným vozidlem).

V důsledku toho dochází zejména:

- K ohrožení zdraví a bezpečí všech, kteří se pohybují kolem obou komunikací a to zejména z důvodu rychlosti kamionů a jiných vozidel a kvůli četnosti provozu. Vzhledem k tomu, že se kolem komunikací pohybují i děti, je jen otázkou času, kdy dojde k tragédii!
- Znehodnocení technického stavu okolních domů, neboť těžká kamionová doprava a nákladní vozidla způsobují otřesy a chvění, které není absorbováno podkladem vozovky a je tedy přenášeno na okolní budovy. V důsledku toho dochází ke znehodnocení majetku, neboť se objevují praskliny a trhliny v omítkách a zdech!
- Snížení kvality života všech zejména na ulici Třemošenská a Plzeňská a dále přilehlých ulic.

Vzhledem k výše uvedenému Vás proto vyzýváme, abychom situaci společnými silami začali řešit. Existuje dle našeho názoru několik efektivních způsobů řešení, které by z krátkodobého hlediska měly vést ke zklidňování dopravy v obci a z dlouhodobého hlediska by měly vést k zákazu či omezení vjezdu těžkých nákladních vozidel do obce a k celkovému konceptu řešení dopravy kolem obce:

- Měli bychom z titulu obce začít aktivně pracovat na opatřeních, která povedou k vynucení dodržování rychlosti v naší obci. Tento tlak bychom měli zejména vyvíjet směrem k Policii ČR, ale měli bychom i aktivně přijmout opatření, které by vynucení pravidel a represi přestupků podpořilo – například aktivními radarovými systémy, zpomalovacími semafory či retardéry.
- Z dlouhodobého hlediska bychom měli také zvážit přijetí těchto opatřeních:

   - Vytvořit tzv. adaptační úsek pro postupné snižování rychlosti pomocí např. dopravního značení, menší šířky jízdního pruhu nebo příčných prvků na vozovce a to ještě před vjezdem do obce.
   - Změnit uspořádání na vjezdu do obce tak, aby znemožnilo vjíždět vysokou rychlostí a to pomocí například vjezdových ostrůvků, fyzickému zúžení, malé okružní křižovatky atp.
  - Vytvořit přirozené bariéry při průjezdu obcí – například vytvořením přechodů pro chodce, které prakticky na ulicích Třemošenská či Plzeňská zcela chybí, a která by vedly ke změně režimu průjezdu obcí.

- Měli bychom uvažovat o dalších zklidňujících opatřeních, např.:

  - Informační opatření, která upozorňují účastníky provozu, že se očekává určité chování – například umístěním dopravních značek s omezením rychlosti či informační tabule atp.
  - Úpravy v horizontálním (zúžení vozovky) i vertikálním směru (výškové vychýlení příčnými prahy).

- Měli bychom opět aktivně otevřít debatu plánovaného obchvatu obce, neboť v tomto se, dle našich informací i informací, které se dostávají od obce směrem k občanům, nepodniklo v několika posledních letech vůbec nic a chování obce spíše připomíná smíření s danou situací.
- Obecného zamezení vjezdu kamionové a nákladní dopravy do obce Zruč-Senec či alespoň vymezení doby, v rámci které není vjezd přípustný (noční klid, soboty, neděli, svátky aj.). Tuto skutečnost lze navrhnout, neboť se lze domnívat, že komunikace je využívána kamionovou dopravou za účelem zkrácení si cesty z Rokycan do Třemošné či vyhnutí se placeným úsekům. Tento podnět by tedy mohl být vydán a stanoven přímo obcí s rozšířenou působností po písemném vyjádření příslušného orgánu Policie ČR a to dle zákonů č. 13/1997 Sb., č. 361/2000 Sb. Zde se lze mimo jiné dočíst, že pozemní komunikace smí být užívány bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž silnice 2.třídy nejsou určeny pro tranzitní přepravu.
- Měli bychom začít vyvíjet tlak na krajské úřady, abychom docílili snížení přípustné hmotnosti Dolanského mostu. Tím bychom alespoň částečně zamezili vjezd nejtěžších kamiónu do naší obce.

Tento otevřený dopis je adresován zejména panu starostovi a zastupitelům obce Zruč-Senec a měl by sloužit jako startér pro diskuzi k opatřením, která můžeme přijmout ihned a na kterých bychom měli začít pracovat. Účinnějšího a rychlejšího postupu ovšem dosáhneme i kolektivní cestou. Dokážeme si představit, že se stejnými problémy se potýkají obce Třemošná (silnice II/180), část obce Plzeň – Bílá hora (silnice II/231), obec Chrást (silnice II/180), Dýšina (silnice II/180) či Kyšice (silnice II/180). Stála by tedy za zvážení širší diskuze tak, abychom v některých otázkách postupovali konzistentně a zejména společně.

Tento otevřený dopis byl nejprve adresován všem obyvatelům Zruč-Senec, zejména byl doručen všem, kteří žijí v bezprostřední blízkosti silnice II/180 a II/231. Podporu tomuto dopisu mohli obyvatelé vyjádřit online na stránce e-petice.cz nebo přímo svým podpisem. Přílohou tohoto dopisu je seznam všech, kteří s podporou neváhali.

Očekáváme, že povedete a vyvoláte diskuzi na toto téma na některém z blížících se zasedání zastupitelstva.

Za obyvatele Zruč-Senec,

Aleš Michálek a Pavel Berák

Důrazně žádáme, aby zůstal zachován provoz na železničních zastávkách mezi Plzní a Chebem. Podle návrhu nového jízdního řádu na příští rok by v obcích Ošelín, Pavlovice, Milíkov, Brod nad Tichou či Sulislav neměly zastavovat ani spěšné, ani osobní vlaky. Přitom tato místa leží na hlavním železničním koridoru.

Projížděly by tudy jen rychlíky. Nechápeme, proč by lidé z obcí, kde byly vybudovány nákladné zastávky, měli volit jiný druh dopravy. „Zastávky se zavádí proto, aby tam vlaky zastavovaly. Pokud se někde něco ruší, tak provoz na celé trati. Že by se ale nově postavily zastávky a později se na nich neobjevila žádná vlaková doprava, to je skutečně kuriozita. Pokud si dobře pamatuji, tak taková situace ještě nenastala,“ říká expert na železniční dopravu Emanuel Šíp v Deníku.

Nechápeme, jestli si někdo dělá legraci nebo to myslí vážně. Rozhodně ale protestujeme proti takovému experimentu, který by poškodil zájmy a potřeby občanů.

foto: zelpage