Vážení občané,

rád bych vás touto cestou informoval o důležité záležitosti, která se týká našeho okolí a zachování přírodního prostředí. Na adrese Máj Ant. Barcala v naší lokalitě plánuje výstavbu parkovacího domu, který by se nacházel přímo vedle našeho lesa. Tato stavba by měla významný dopad na životní prostředí a přírodní krásu našeho okolí.

Zároveň je vhodné podotknout, že primární část obyvatel části města Máj bude mít zamýšlený parkovací dům celkem z ruky, a je tedy diskutabilní, do jaké míry by byl parkovací dům využíván.

V případě, že by město zvážilo jiné pozemky k výstavbě tohoto zamýšleného parkovacího domu (případně jejich odkup), určitě by bylo možné zvolit jiné pozemky, které budou blíže více zastavěným částem a ulicím V.Volfa, M.Chlajna - např. v lokalitě u Penny na J. Bendy, kde je volná plocha mezi garážemi a parkováním, běžně se na této ploše konají poutě, pozemek je v soukromém vlastnictví. Na obdobném místě by obyvatelé by měli parkovací dům blíže. Není nutné zastavět volné místo vedle lesa na Ant. Barcala, které je nedotčené, s výjimkou točny autobusů. 

Kromě toho je faktem, že spousta obyvatel nebude mít zájem o to docházet pro své zaparkované auto přes celý Máj například z M.Horákové, nebo V.Volfa, až na A.Barcala. Pokud by tito obyvatelé o takto vzdálené parkování měli zájem, neparkují své auta v šílených podmínkách, co mají přímo před barákem a často své auto ráno musí hledat. Pokud by do svého auta chtěli docházet, zaparkují ho na některém z volných, vzdálených míst - například u nákupního centra Čtyři Dvory, nebo v již existujících garážích.

V lese se často konají akce pro děti, dále je v lese možné spatřit žadu volně žijících zvířat a dojít si odpočinout do klidného prostředí za sídlištěm. Tato skutečnost by byla výstavbou a následnou existencí parkovacího domu na tomto místě narušena.

Proto bychom chtěli společně vystoupit a vyjádřit svůj nesouhlas s touto plánovanou výstavbou. Připojujeme se k petici, která žádá zastavení projektu parkovacího domu a zachování lesa nedotčeného.Tato stavba by měla významný dopad na klid a ticho v našem okolí, a proto bychom chtěli vyjádřit svůj nesouhlas a připojit se k petici proti této výstavbě.

Důvody, proč bychom měli podpořit tuto petici, jsou následující:

Klid v okolí: Les a jeho okolí jsou často místem, kam lidé chodí hledat klid, odpočinek a harmonii s přírodou. Výstavba parkovacího domu by přinesla zvýšený provoz, což by mohlo vést k rušení klidu v okolí lesa. Toto rušení by negativně ovlivnilo obyvatele, turisty a další návštěvníky, kteří hledají tiché a klidné místo pro relaxaci a rekreační aktivity.

Přírodní prostředí: Les na Máji Ant. Barcala je přírodní oázou a domovem pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Výstavba parkovacího domu by mohla narušit jejich přirozený životní prostor a mít negativní dopad na biodiverzitu.

Kvalita ovzduší: Lesy jsou přirozenými čističi vzduchu, které produkuji kyslík a zachycují škodlivé látky z okolí. Výstavba parkovacího domu by mohla zvýšit dopravu, emise a negativně ovlivnit kvalitu ovzduší v našem okolí.

Estetická hodnota: Lesy jsou nejen důležité z hlediska životního prostředí, ale také mají velkou estetickou hodnotu. Výstavba parkovacího domu by mohla narušit harmonii okolí a znehodnotit přírodní krajinu.

Proto vás vyzývám, abyste se připojili k této petici a vyjádřili svůj nesouhlas s plánovanou výstavbou parkovacího domu. Společně můžeme mít větší sílu a dosáhnout změny ve prospěch zachování lesa.

Podepište petici a sdílejte ji mezi svými přáteli, rodinou a sousedy. Informujte je o důležitosti ochrany přírody a nutnosti zachování našeho lesa pro budoucí generace. Sami jsme zodpovědní za ochranu životního prostředí, a tím i zajištění kvality života pro nás všechny.

Děkujeme za váš čas a podporu.

S úctou a pozdravem

Níže jsou články s bližšími informacemi k plánovanému parkovacímu domu:
https://www.c-budejovice.cz/nove-vedeni-resi-parkovani-na-maji
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/budejovice-chteji-na-maji-stavet-parkovaci-dum-pro-pet-set-aut-20230328.html

https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/parkovani-doprava-budejovice-maj-parkovaci-dum-automobil.A230329_717024_budejovice-zpravy_pkr

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Název petice:

Petice za snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora.

Text petice:

Osadní výbor v Měšicích, zastoupený jeho předsedou, a níže podepsaní občané, žádají touto peticí ŘSD a kompetentní orgány o snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora. Tato křižovatka je místem častých dopravních nehod. Po zkušebním provozu úpravy této křižovatky byla rychlost v tomto úseku zvýšena na původních 80km/hod. Týden po této úpravě došlo ke dvěma dopravním nehodám. Tato komunikace prochází obcí, kde je standardní povolenou maximální rychlostí 50km/hod. Podél komunikace I/3, procházející příměstskou částí Měšice, jsou dlouhodobě překračovány aktuálně platné hlukové limity ve dne i v noci (naměřený hluk až 69 dB, studie pro ŘSD z roku 2018, zakázka č. 3-1018-2818/1). To vše je možné pouze díky zákonné úpravě a tzv. „staré hlukové zátěži“ z roku 2000 . Tato úprava měla být pouze dočasnou, poskytující státu čas na odstranění této zátěže. Nutnost zvýšení bezpečnosti křižovatky a snížení hlukové zátěže z komunikace I/3 nás opravňují požadovat snížení maximální rychlosti na 50km/hod.

Ing. Milan Jůza, předseda Osadního výboru Měšice, Lipová 377, Tábor 391 56                               ovmesice@seznam.cz

Příjem žádostí: 2.3.2020 - 30.6.2021 Alokace: 200 000 000  Kč Oblíbené dotace se vrací. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje výzvu na zlepšení čištění splaškových vod pomocí domovních čistíren pro oblasti, kde není z technického či ekonomického hlediska možnost připojení nemovitostí ke stokové síti zakončené ČOV. Na co můžete dotaci získat Dotaci získáte na vybudování soustavy domovních čistíren odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (EO) v lokalitách, kde napojení na společnou kanalizaci a čistírnu není technicky možné, nebo by bylo finančně náročné. Příspěvek se vztahuje pouze na čistírny u budov využívaných k trvalému bydlení (zejména rodinné a bytové domy) a u budov ve vlastnictví obce. Soustava musí zároveň odkanalizovat minimálně 30 procent z celkového počtu obyvatel v dané části obce či města.

Občané sídliště M. Horákové, by si přáli před Olympií dvouřadou alej s chodníkem z velkých stromů (platanů, javorů nebo okrasných dubů, se zachováním stávajících vzrostlých stromů). Stromy je v dnešní době nutné uměle zavlažovat a v místě je nedostatek parkovacích míst, proto je do aleje také navrženo  parkoviště o 33 místech s propustnou dlažbou,  které zajistí autonomní zavlažování vysázených  stromů bez použití elektřiny a obsluhy.

Místo trpí silným provozem aut na Harantovce, lidé by uvítali oddělení silnice hustou zelení. Parkoviště před restaurací, kde se vaří a kam řada lidí chodí ráda na oběd, má parkoviště s kapacitou projektovanou na rok 1970. Vzhledem k silnému provozu na Harantovce, nebude nikdy tento prostor odpočinkový park, není zde ani jedna lavička. V tomto velkém otevřeném prostoru by mohla být  alej z velkých stromů. Málokde ve městě je tak velký prostor, aby velké stromy nebránili světlu do oken okolních domů.

V místech, kde jsou velké stromy se prý dobře spí (až do okruhu 300 m), to by jistě uvítali obyvatelé Harantovky i domů na sídlišti, které ruší v noci hluk z aut. Velké stromy v létě prostor ochlazují, a tak i pro chodce by byl v létě prostor příjemnější. Pro chodce jdoucí na sídliště i pro ty co musjí jít Harantovkou třeba ze školy E. Beneše. Velké stromy na svých listech zachytí prach z dopravy a zlepší vzduch plný exhalací.

Chodník a parkoviště v aleji tedy není zlo pro zeleň, ale zajistilo by zalévání stromů. Nová parkovací místa by umožnili změnit nebezpečné šikmé parkování v Harantovce u autobusové zastávky, kde by mohlo zůstat podélné a celkově by přibylo 23 parkovacích míst. Zajistilo by to další místa pro Harantovku a sídliště. 

Prostor by bylo možné oživit i vodním prvkem. Původní jezírko, které jsem uvažoval  by asi nebylo vhodné, ale malý vodopád vytékájící tam, kde je podstavec sochy Gottwalda a pokračující potůček kolem chodníku kolem aleje, končící malou tůňkou by místo jistě zpříjemnil.

Návrh by se měl uvítat odbor dopravy, protože nové parkoviště umožní odstranění nebezpečného šikmého stání v Harantově ulici, měl by se líbit i odboru životního prostředí, protože umožní jímat dešťovou vodu a posílí výrazně místní zeleň a počet velkých stromů ve městě. Bylo by to první místo v Písku s moderním samozavlažovacím systémem.

Návrh obsahuje asi 930 m2 zpevněných propustných ploch na místě, kde je nyní asi 310 m2 zpevněných ploch nepropustných, které sloužili dříve pro klaední věnců pro původní památník, zabírá tedy jen asi 620 m2 v létě vyhořelých trávníků. Odbor ŽP denně povoluje stavby RD, hal, i parkovišť ve městě, musí přistupovat ke všem žadatelům a občanům stejně. Pokud povolil parkoviště u nemocnice a nyní 2 připravovaná parkoviště na Hradišti pro sídliště a hřiště, není žádný logický důvod zamítat parkoviště pro sídliště M. Horákové, které jako jediné bude zavlažovat zeleň.

Občané proto žádají město Písek, aby zrealizovalo tento návrh místních obyvatel, aby příslušné odbory dořešili detaily a udělali vše pro jeho realizaci. Návrh řeší komplexně celý prostor, zlepšuje zeleň, navyšuje kapacitu parkovišť, dává stín chodcům, odstraňuje problematické parkování v Harantovce a nelegální parkování v zákazech na sídlišti za Olympií. Občané žádají ostatní obyvatele Písku, aby je v tomto podpořili, místo bude jistě velmi dobře sloužit všem lidem navštěvujícím tuto lokalitu.

Více obrázků k návrhu včetně zavlažovacích systémů na https://www.servisfull.cz/news/dvourada-alej-v-prostoru-pred-olympii/

My, občané České republiky, prostřednictvím této petice nesouhlasíme s návrhem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, katastrální území Ševětín.
Petice je podávána spolkem Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení Mgr. Lucií Koblencovou, datum narození 2. 3. 1988, bytem Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín.

Důvody a popis nesouhlasu:
• Záměr vybudovat v daných podmínkách průmyslovou zónu, která by svým rozsahem převyšovala dosavadní zastavěnou plochu v areálu, vnímáme jako výrazný zásah do krajiny a kvality životů obyvatel. Takový záměr pro obyvatele přilehlých obcí nepřináší žádná pozitiva či výhody. Naopak, negativní dopady spojené s realizací a provozem takového projektu vnímáme jako zcela zásadní.

• Odmítáme, aby byl prostor výjimečné jihočeské krajiny, tzv. pšeničných blat, obětován investičnímu záměru, který zcela změní její ráz, sníží rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a nedocenitelnou kulturní hodnotu.

• Nesouhlasíme se záborem zemědělského půdního fondu. V lokalitě Švamberk se nachází cca 9,7 ha půdy, která spadá do II. třídy ochrany, 3,2 ha III. třídy ochrany, 1 ha IV. třídy ochrany a 2,3 ha V. třídy ochrany. Nesouhlasíme s trvalým vyjmutím této půdy ze zemědělského půdního fondu. Takto zásadní převedení funkčního krajinného pokryvu na nepropustnou plochu je proti veškerým strategiím územního plánování a trvale udržitelného rozvoje a bude mít vliv na mikroklimatické podmínky a hydrologické poměry v dané lokalitě.

• Nesouhlasíme s přeložkou Ponědražského potoka. Tento krok by byl významným zásahem do unikátního a cenného refugia lužního charakteru, ve kterém se nachází 40 bezobratlých druhů živočichů, z toho 7 zvláště chráněných, a 50 druhů obratlovců, z toho 5 zvláště chráněných. Tato lokalita je také výjimečná výskytem vzácné flory. Nesouhlasíme, aby muselo toto přírodní bohatství ustupovat podnikatelským záměrům, neboť by to pro něj mělo fatální následky.

• Žádáme přezkoumání vydaného územního rozhodnutí na ZTV Švamberk z roku 2015. Součástí tohoto rozhodnutí je závazné stanovisko Magistrátu města České Budějovice k zásahu do významného krajinného prvku Ponědražský potok, které bylo na základě faktických chyb a nezákonného postupu zrušeno Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 12. 11. 2019. Na základě těchto skutečností se domníváme, že celé územní rozhodnutí na ZTV Švamberk vykazuje nedostatky a sporné body a je tedy ve veřejném zájmu, aby bylo podrobeno přezkumu.

• V lokalitě Švamberk se nachází množství vzácných dřevin, které jsou svou skladbou a vzrůstem pro dané místo unikátní. Nesouhlasíme s jejich zamýšleným kácením a rozporujeme vydané povolení ke kácení z roku 2018, neboť nezohledňuje výjimečnost daných dřevin a jejich reálnou hodnotu.

• Nesouhlasíme s odtěžením významných archeologických terénů bez záchranného archeologického výzkumu. Navzdory tomu, že lokalita Švamberk je výjimečným zdrojem archeologického bohatství, nebylo zde v minulosti umožněno provést záchranný archeologický výzkum a předejít tak významné majetkové, historické a kulturní újmě, což považujeme za neakceptovatelné.

• Nepřijatelný je pro nás nárůst nákladní a osobní silniční dopravy spojené s obsluhou uvažované průmyslové zóny. Otevřením dálnice D3, úseku Bošilec-Ševětín, došlo k úbytku dopravy na přetížené silnici I. třídy I/3, investor však počítá s využitím této komunikace, čímž by došlo k opětovnému enormnímu zvýšení provozu v bezprostřední blízkosti zástavby obcí Ševětín, Neplachov, Dynín, Bošilec, Horusice a dalších. Požadujeme, aby nebylo umožněno naprosto neúměrné několikanásobné zvýšení dosavadního provozu (včetně hluku a znečištění životního prostředí), snížení bezpečnosti v okolí dotčených komunikací a narušení práva na klidné životní prostředí. Zcela nepřijatelný je také noční provoz.

• Rozporujeme význam průmyslové zóny v této lokalitě z hlediska snížení nezaměstnanosti. V současné situaci na trhu práce a fázi ekonomického cyklu, kdy poptávka po pracovní síle vysoce převyšuje její nabídku, dosahuje míra nezaměstnanosti nejen v okolních obcích, ale i v celém českobudějovickém okresu historických minim a pohybuje se na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Shledáváme tedy tento argument za zavádějící a význam celého projektu za neodpovídající.

• Žádáme prověření rozhodnutí o vydání demoličního výměru na objekt bývalého panského a zemědělského dvora Švamberk. Historie dvora sahala až do počátku 17. století a jednalo se o unikátní památku dokumentující způsob života našich předků. Zároveň byl tento panský statek historicky výjimečný, neboť jeho kompozice a využití v minulosti nemají v regionu obdoby. Je zdokumentováno, že v objektu se nacházelo mnoho kulturně a historicky cenných prvků, jako např. sgrafita, dřevěné krovy apod. Rozhodnutí o vydání demoličního výměru se uskutečnilo ve stejném rozhodném období, během kterého probíhalo řízení o zapsání dvora Švamberk do seznamu kulturních památek. Za daných podmínek shledáváme rozhodnutí o jeho demolici za problematické a postup daných úřadů za neobvyklý.

• Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem je jednáno a rozhodováno o záměru takového rozsahu a dopadu na okolí. Záměr, který by svým rozsahem převyšoval dosavadní zastavěnou plochu, svým významem a veškerými vlivy přesahuje hranice místního regionu a projekty podobného typu a velikosti by dle nás měl být předmětem celospolečenské diskuze na minimálně regionální úrovni. Žádáme, aby proběhla veřejná diskuze o budoucím směřování a využití areálu Švamberk.

Petiční výbor spolku Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení:
Mgr. Lucie Koblencová, Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín

Zákaz umisťování krmiva a potravin na veřejném prostranství. Výjimkou zůstává možnost umístit krmení do krmítek pro ptáky nebo pro vodní ptactvo. V Českých Velenicich

Preferujeme postupnou obnovu městské zeleně v Soběslavi před plošným kácením stromů. Mladé stromy mohou být vysazovány mezi vzrostlé stromy a postupně přebírat jejich funkci. Žádáme, aby bylo zastaveno kácení a nahrazeno postupnou obnovou.

My níže podepsaní protestujeme proti návrhu záměru pískovny Dráchov ve formě, jak byl předložen k řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Viz https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_OV2065

Záměr zřízení pískovny v oblasti U Sloupu (ohraničené silnicemi Soběslav-Veselí na Lužnicí, silnicí k Dráchovu a řekou Lužnicí) předpokládá umístění technologického zázemí pískovny v severní části celého území v přímém sousedství s bytovou a rekreační zástavbou v lokalitě u Sloupu s negativními dopady do blízké obce Dráchov. Zároveň předpokládá zbudování výjezdu z prostoru pískovny na cestu II/159 vedoucí od křižovatky u Sloupu k obci Dráchov s frekvencí provozu okolo 100 kamiónů denně.

Důrazně protestujeme proti navržené variantě. Požadujeme přemístění úpravny štěrkopísku k jižnímu okraji stávajícího lesa, kde by došlo k výraznému omezení negativních dopadů těžby na obec Dráchov pouze na dobu těžby v severní části ložiska.

Zároveň požadujeme zřízení přímého výjezdu z prostoru pískovny na silnici I/3 (budoucí II/603) v oblasti křižovatky I/3 s I/23 nebo kdekoliv jižněji, např. při severním okraji Veselí nad Lužnicí v průmyslové oblasti. Vzhledem k převážnému směru doprav z prostor pískovny k dálnici D3 by šlo z hlediska dopravy o nepochybně bezpečnější řešení, neboť dochází k menšímu počtu křížení se stávajícími směry dopravy v lokalitě.

Apelujeme na zástupce obce, aby nepřipustili takovou změnu územního plánu, která by umožnila změnu užití lesních pozemků (minimálně v rozsahu parcel 431/1 a 418/6 v k.ú. Řípec) v severní části lokality. Požadujeme zachování co největšího pásu lesa podél silnice k Dráchovu, který zajistí ochranu blízkých obydlí a oblíbené restaurace s venkovním posezením proti přeletu prašnosti z prostor pískovny. Zároveň požadujeme zachování stromořadí okolo cesty k Dráchovu jako významného krajinotvorného prvku.

autoři petice / petiční výbor: Ivana Bártová, Ing. Hana Konečná, Mgr. Ing. Petr Mikeš, Mgr. Pavel Vlček

Petici je možno podpořit podpisem na petiční arch v restauraci Country Saloon u Sloupu nebo v Dráchovské hospodě. Případně je možno podpořit petici alespoň elektronicky zde.

Písemnou formu petice již podpořilo cca 100 obyvatel bezprostředního okolí.

Preferujeme zachování zeleně na náměstí Republiky a žádáme, aby zdravotní stav dvou vzrostlých lip u kostela svatých Petra a Pavla v Soběslavi byl řešen odborným zásahem arboristy (pokud to bude možné) a nikoli pokácením vitálních stromů.

Nechte jelena z Kvildy žít !

My, níže podepsaní, žádáme, aby jelen z areálu Návštěvnického centra na Kvildě byl ponechán naživu. Existují také jiné formy řešení situace kromě navrhovaného odstřelu.

Takovéto řešení je nepřijatelné,jelen jevil známky absolutní ztráty plachosti,zacož nese plně vinu personál návštěvnického centra a nyní je jeho poviností zajistit bezpečnost jelena i návštěvníků výstavbou plotu nebo vyškoleným doprovodem,popřípadě přesunem jelena do jiného chovného zařízení.

Jelen absolvoval tisíce návštěv a vždy se choval přátelsky ke všem návštěvníkům centra.

Vyzýváme tedy tímto ředitele správy národního parku Šumava Mgr. Pavla Hubeného

aby upustil od odstřelu jelena.

Tato petice má za úkol regulovat přemnožené degenerucící lidské pokolení svou sobecky narůstající bezohlednou spotřebou přírodních zdojů. Přišel ten nejvyšší čas zamyslet se nad odkazem co zanecháme příštím pokolením. Jsem pro zastavení bezohledného sobeckého množení konzumní nepřemýšelející masy lidstva. 

Chtěl bych Vás poprosit aby jste se nad tím zamysleli. A pokud ne pro nás lidi, zkuste to pochopit alespoň z  pohledu zvířat...

Děkuji Jan Minář

Bydlím v Jížních Čechách, kde jak každý ví je mnoho rybníků. Pár let sem již přilétají kormoráni. Od asi tak loňského roku jsou u rybníků umístěné plašiče, které nepravidelně vystřelují i v noci. Rybáři si tím chrání ryby, aby neměli ztráty. Na kaprech, které sami krmí chlévskou mrvou. Mimo živnostníků, kteří mají pronajaté rybníky. Když se nad tím člověk zamyslí, tak celkově neprospívají přírodě a vůbec. Budu nesmírně šťastná až toto zkončí. Střílí mi to kousek od domku. Nekonečně děkuji všem, kteří si to přečtou a podepíší. Hanka Molová

Milí rodiče,

Vy, kteří pracujete do 16 hodin nebo dojíždíte za prací do různých končin a vyzvedávání Vaší ratolesti před touto hodinou je pro Vás neskutečný maraton nebo zcela nemožné, prosím přidejte svůj podpis k této žádosti o prodloužení pracovní doby ve školní družině ZŠ Nové Hrady. 

Znění žádosti:

Žádáme vedení školy o prodloužení pracovní doby školní družiny ZŠ v Nových Hradech do 16.15 hod. počátkem září školního roku 2016.

Usilujeme také o letní provoz družiny ve školním roce 2016-2017.

Děkujeme, že jste se přidali!

PS: Tato žádost s podpisy bude předána panu starostovi k získání požehnání a zároveň panu řediteli ZŠ

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

,,Kam se valí loučovické proudy“

Svazek obcí divoká voda Loučovice

IČ: 3993493

Loučovice 51, 382 76

My, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s realizací záměru Sdružení obcí divoká voda Loučovice komerčně využívat staré koryto řeky Vltavy pod VD Lipno I. pro účely adrenalinových vodních sportů.

Především nesouhlasíme s Podnětem k provedení změny manipulačního řádu VD Lipno I. a VD Lipno II. podaným Svazkem obcí, ve kterém je požadováno navyšování průtoku vody z 1,5 m3/s na 15 m3/s v období od poloviny května do září. Takovéto extrémní denní kolísání hladiny by znamenalo vysoké bezpečnostní riziko obyvatel přilehlých obcí i turistů na obou březích říčního koryta Vltavy.

Domníváme se, že v konečných důsledcích by realizace projektu Divoká voda Loučovice znamenala devastaci NPR Čertova stěna-Luč, především tzv. Čertových proudů, a dalších cenných území řeky Vltavy mezi VD Lipno I a VD Lipno II.

Z těchto důvodů nesouhlasíme se záměrem Svazku obcí divoká voda Loučovice a žádáme představitele sdružení, aby podnikli kroky k zastavení veškerých aktivit, které ohrožují jedinečný přírodní poklad našeho regionu – NPR Čertova stěna-Luč s unikátními Čertovými proudy. Chceme tento přírodní klenot zachovat i budoucím generacím.

Chápeme snahy zastupitelů obce Loučovice řešit obtížnou sociální a ekonomickou situaci občanů, ale jsme přesvědčeni, že existují i jiné cesty.

Mgr. Jaroslav Jonáš, Vyšší Brod 79, 382 73

Mgr. Martina Majerová, Lnářský Málkov 52, 388 01 Blatná

Doručovací adresa: Jaroslav Jonáš, Vyšší Brod 79, 382 73

My, níže podepsaní  vnímáme jako nespravedlivé a nedemokratické,  že jsme krokem zastupitelstva Obce Drážov (viz. zápis z jednání zastupitelstva obce Drážov ze dne 11.2.2015) vyčleněni z účastni na průzkumu názoru obyvatel  Dobrše na stavbu rozhledny SCHODY DO NEBE. Výsledek průzkumu s má stát důležitým, rozhodujícím dokumentem při rozhodování zastupitelstva o tom, zda rozhledně na vrchu nad Dobrší Obec Drážov opravdu vyjádří podporu. Provedení průzkumu je zřetelnou revokací usnesení Svazku obcí šumavského Podlesí z listopadu roku 2013.

Jsme přesvědčeni, že možnost vyslovit názor  se týká i nás jako obyvatel,  kteří nemáme sice v Dobrši hlášený trvalý pobyt, ale jsme zde  vlastníky nemovitosti, jsme rodáci, naše rodiny mají kořeny v této obci a nebo jsme k místu jen dlouhodobě vázáni a máme k němu vřelý osobní  vztah.

Oceňujeme osobní přínos osob, v projektu zaangažovaných, mezi nimi i pana Pavla Rejška, který dal část pozemku pro stavbu rozhledny nezištně k dispozici.

Podporujeme úsilí Svazku obcí Šumavského Podlesí  a  závěr  učiněný usnesením SOŠP  (členem SOŠP je i obec Drážov) na zasedání dne 15.11.2013, kde členové svazku souhlasili s financováním projektové dokumentace pro územní řízení na akci „Rozhledna Dobrš“, včetně vydání územního rozhodnutí.

Svým podpisem vyjadřujeme  souhlas a  podporu ke zbudování rozhledny  v podobě,  jak byla navržena (viz. obrázek jako součást petice)  a SOŠP odsouhlasena. Realizaci projektu  vnímáme jako jedinečnou příležitost zviditelnění obcí a regionu šumavského Podlesí v širším kontextu oblasti cestovního ruchu.

Iniciátoři petice: Hana Sovová, Ivo Kraml, Květa Čulejová 

Důrazně protestujeme proti záměru těžební společnosti Keramost těžit podzemní bentonit u Skalice na Táborsku.
Obec, v jejímž okolí je na 150 chat a chalup, žije z turistického ruchu – cyklistů a vodáků, kteří splouvají Lužnici. „Bojíme se narušení životního prostředí, spodních vod, hlučnosti, prašnosti. Většina lidí se sem přestěhovala za klidem a ne aby tady přes obec jezdila nákladní auta a těžilo se tu,“ řekla předsedkyně spolku Skalické NEBE.

Proti těžbě je i zastupitelstvo obce i lidé ze sousedních obcí. Většina průzkumného území se nachází v zemědělsky intenzívně využívané krajině a leží v bezprostřední blízkosti zvláště chráněného území. Kromě orchidejí zde rostou další rostliny, které jsou na červeném seznamu. Na ně by měla případná těžba výrazně negativní vliv a postupně by mohlo dojít k jejich devastaci.

Žádáme proto ministerstvo životního prostředí, aby snahu těžební společnosti Keramost zamítlo a pomohlo nám tak u Skalice zachovat krásnou přírodu

Protestujeme proti geologickému průzkumu na vrchu Chlum u Sepekova. Chlum a jeho okolí je unikátní území, na vrchu je velké množství zachovaných archeologických památek.

Vrch navíc obklopují přírodní památky i evropsky významná lokalita. Sepekov tu má i zdroje vody. Průzkum se v těchto místech uskutečnil už v 70. letech, kdy se tady hledalo zlato. Plánovaný průzkum se týká wolframu, jehož je zde údajně víc než zlata.

Zastupitelé Sepekova se shodli na tom, že cítí zodpovědnost ochránit poslední zbytky nerostného bohatství České republiky pro další generace. „A maximálně omezit škodlivé vlivy těžby na životní prostředí. Nenechme se omámit množstvím zlata a wolframu v ložiscích, ale objektivně posuďme všechny aspekty případné těžby. Státu, to je nám, občanům, zůstane jen krajina nevratně zdevastovaná toxickým odpadem,"  citoval část prohlášení starosta Josef Himl, se kterým souhlasili všichni zastupitelé. 

Žádáme ministerstvo životního prostředí, aby průzkum v žádném případě nepovolovalo.

foto: zivefirmy cz