Vaším podpisem zachraníte třídu tercii a můžete si dát úžasnou zmrzlinu v Klokotech
Autor: Adéla Kopecká | 1 podpis
Více >Petice rodičů a klientů, zainteresované veřejnosti, pedagogických pracovníků, odborných lékařů proti jakýmkoliv změnám ve fungování SPC Demlova 28, Jihlava.
Pokud nesouhlasíte se změnami, které se plánují se stávajícím SPC, připojte se.
Byla jsem klientkou SPC Demlova 28, v nelehké době, kdy jsem z plného zdraví přešla do plné invalidity. Závažné onemocnění u dívky v 7. třídě je velmi náročné na psychiku. Procházela jsem stádii přijetí a nepřijetí diagnózy spolu s celou moji rodinou. V té době jsem odmítala kontakt s okolním prostředím a uzavřela jsem se doma. Ze zpětného pohledu jako zásadní vidím, že mě v této kritické době kontaktovaly pracovnice SPC Demlova 28. Začala jsem věřit, že nabízené terapeutické směry a dlouhodobá kvalitní podpora SPC mě navrátí nazpět do života. Často jsem pobývala v nemocničním prostředí, proto jsem ocenila absolutně odlišné prostředí zde.
Velmi podstatné pro mě bylo, že jsem v tomto prostředí získala pro mne tolik zásadní intimitu. Na tomto pracovišti mě postupně začaly zapojovat do běžného života i s mým handicapem. Mohla jsem s podporou SPC dokončit ZŠ, následně pak vystudovat SŠ. Na začátku této cesty jsem si neuměla představit, že budu vést plnohodnotný život jako matka a žena.
Proto chci svou peticí za sebe, za své pedagogy s kterými jsem v kontaktu, kamarády z SPC, podpořit fungující, odborné, bezbariérové zařízení v příjemném prostředí ve stávající podobě, tak aby se nic neměnilo. Pokud sdílíte podobné pocity, připojte se.
Čeho se obávám konkrétně:
- snížení kvality odborné péče , vyhovuje mi pracoviště, kam přijdu se svým dítětem a zažívám pocit intimity mezi mnou dítětem a psychologem a speciálnám pedagogem. To je pro mě zásadní/ 30. let se vyvíjela koncepce tohoto výjimečného pracoviště založena na úzké spolupráci mikrotýmu/
- snížení propojení teorie a praxe /speciálně pedagogická a psychologická péče konkrétně v pracovnách i ve třídách mateřské školy, ověřování inovativních metodických postupů na cílové skupiny ve třídách/
- dojde ke ztrátě koncepčně vybudovaných odborných pracoven, které jsou denně využívány všemi klienty /rehabilitace, trampoterapie, prostorová orientace na zahradě, multifunkční smyslová prolézačka, keramika.../
- pracoviště realizované na základě dlouhodobé vize dítě v přirozeném hravém prostředí, při zachování intimity, které nepřipomíná nemocniční prostředí, kterém jsme museli projít dítě nezažilo pocit strachu, protože nabízené prostory plně vyhovují dítěti
- v SPC se nacházejí odborníci, za kterými se vracím ráda i z Prahy, stále si doplňují vědomosti a zůstávají lidští
- funkčnost zařízení je zajištěna konkrétními lidmi, kteří sdílejí společné vize a hodnoty
Autor: Olga Lenártová | 961 podpisů
Více >Tato elektronická petice slouží jako vyjádření podpory a sběr podpisů a vzkazů lidí k Petici za Pařezák! z 11.8.2018 na internetu. Znění petice je uvedeno níže a v současnosti se sbírají podpisy občanů do petičních archů. Více informací na petice.parezak@gmail.com.
My, níže podepsaní občané, žádáme touto peticí (Petice za Pařezák!) Agenturu pro ochranu přírody a krajiny ČR, dále jen AOPK ČR, pozastavení prací projektu Oprava hráze rybníka Velký Pařezitý – realizace a žádáme o zajištění větší a lepší informovanosti zainteresovaných stran i širší veřejnosti včetně místních občanů, kteří se zásahem do přírody tak, jak jej popisují projektová dokumentace zveřejněná na webových stránkách Ministerstva životního prostředí https://ezak.mzp.cz pod systémovým číslem veřejné zakázky P18V00000851 a článek z 8.8.2018 zveřejněný na stránkách AOPK ČR, nesouhlasí. Rovněž jsou někteří znepokojeni nedostatečnou a včasnou informovaností.
Cílem stavebních prací má být rekonstrukce hráze a technických objektů a provedení opatření vedoucích k zajištění optimálních podmínek předmětů ochrany, které už však neberou v potaz tolik jedinečný krajinný ráz a celkovou faunu i floru okolního prostředí (borůvkové plantáže, lesy, zdravé vzrostlé stromy na hrázi i v okolí, které mají být pokáceny). Součástí prací v přírodní rezervaci má být tzv. úprava litorálního pásma a zajištění optimálních podmínek života předmětů ochrany (viz info cedule u rybníka, př. užovky, hlodavci). Práce mají být prováděny na pozemcích č. parc. 364, 271, 268 v k. ú. Řásná a omezeny či dotčeny stavbou mají být pozemky v k. ú. Řásná p. č. 269, 426/3, 434/1, 329/4, 362, 436/1, 436/2 a 436/3. Majetkoprávní vypořádání s dotčenými subjekty má být součástí nabídkové ceny.
Žádáme o dostatečné zdůvodnění nutnosti rekonstrukce hráze a vypuštění rybníka, také nutnosti kácení zdravých vzrostlých stromů, žádáme o informace o tom, jaké negativní následky může celá rekonstrukce přinést, žádáme o informace o tom, jakou přidanou hodnotu má zpevnění či rekonstrukce přinést okolním lesům, městu Řásná u Telče, místním občanům, majitelům pozemků, podnikatelům i rekreantům. Žádáme o informace o tom, jak má být zajištěno znovunaplnění rybníku a jak má být zajištěno zachování čistoty vody v rybníce, který je považován za nejčistší v celé ČR. AOPK ČR informuje, že předmětem ochrany je rozsáhlý komplex oligotrofního rybníka, mokřadních olšin, rašelinných bříz a na ně vázaných rostlinných společenstev mokřadů, také že rybník slouží jako záložní zdroj pitné vody pro Telč a má mít významnou protipovodňovou funkci. Jakou funkci však má v případě klimatických změn a opakovaných teplých let a sucha v okolních lesích? Nemůže okolní přírodu vypuštění rybníka ohrozit?
Žádáme také o prověření celkové hodnoty projektu, tedy 42.676.848 Kč bez DPH, a to nezávislým hodnotitelem. Žádáme o informace o tom, kdo jsou dotčené orgány a organizace a jak má být ovlivněn katastr nemovitostí (AOPK ČR ve zveřejněné projektové dokumentaci informoval, že součástí díla je i vyhotovení geometrického plánu hráze i technických objektů pro zřízení věcných břemen a zavkladování vodního díla do katastru nemovitostí dle platné legislativy či pro účely uzavření smluv o zřízení věcného břemene s majiteli dotčených pozemků) a zda se nemůže stát, že dílem bude obohacena právnická či fyzická osoba.
V případě, že nedostaneme dostatečnou odpověď a Vaši zástupci s námi nebudou komunikovat, budeme se snažit pracím zabránit medializací a dalšími prostředky. Dne 11.8.2018 oslovujeme Greenpeace Česká republika, Hnutí Duhu a další organizace, instituce či skupiny. Žádáme o prioritní vyřízení věci, neboť dle harmonogramu má dojít již 20.8.2018 k vypouštění rybníka, který se má stát následně dle vyjádření AOPK ČR ze dne 8.8.2018 staveništěm minimálně do září 2019, kdy mají být stavební práce ukončeny a teprve poté má docházet ke znovunaplnění rybníku. Místní byli informováni jednoduchou vyhláškou, která odkazovala na budoucí vyjádření AOPK ČR, ke kterému došlo až 8.8.2018, tedy 2 týdny před plánovaným začátkem prací. To se nemůže považovat za dostatečnou informovanost občanů a zainteresovaných osob.
Dle projektové dokumentace má zhotovitel záruční dobu pro stavební práce 60 měsíců, která má zadavateli, AOPK ČR, zabezpečit dostatečně dlouhou dobu na případné připomínky a opravy nekvalitního plnění ze strany zhotovitele. Celá rekonstrukce se tedy může i protáhnout.
Děkujeme.
Za petiční výbor Michaela Horáková a Michal Salamánek Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn: kterýkoliv člen petičního výboru. Adresy jsou uvedeny v originálním znění petice v textu petice společně s petičními archy.
Informace zveřejněné na stránkách Ministerstva životního prostředí ČR:
https://ezak.mzp.cz/contract_display_9810.html
Článek a avizované informace z tištěné vyhlášky vyvěšené v místě a rozeslané zainteresovaným osobám (až z 8.8.2018):
http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/hraz-rybnika-velky-parezity-se-docka-opravy/
Autor: Michaela Horáková | 867 podpisů
Více >Vážení občané, slovy velkého, velikostí menšího městečka Velké Bíteše, přátelé. Rádi bychom oslovili zastupitele a radní Města Velká Bíteš s žádostí na zřízení venkovního hřiště pro posilování s vlastní vahou.
Město v současné době takovéto hřiště nenabízí a my bychom tento stav rádi změnili.
Proč myslíme, že by bylo hřiště využíváno?
Řada z nás si ještě pamatuje dobu, kdy na základní škole chodívala do takzvaného cvičení. Pod tehdejším vedením pana Tučka, jsme jako děti řádili na bradlech, žebřinách, kurzích a brali všechno jako velkou zábavu. Dnes je situace taková, že člověk odrostl, nemá moc času a nemůže být závislý na volných termínech v tělocvičně. Ve městě fungují posilovny, ale věříme, že doplňková aktivita pod otevřeným nebem může rozšířit a zpříjemnit cvičení i návštěvníkům těchto zařízení. Nejde nám o formu, ale o možnost. Velikost a finanční únosnost hřiště ať zhodnotí pověření. Věříme, že i s minimem financí se dá zpříjemnit život a zkvalitnit volný čas mnoha z nás. Budeme rádi, pokud Vás tento záměr oslovil, aby jste se přidali k nám a podepsali jednoduchou petici za zřízení, kterou následně předáme na MÚ Velká Bíteš.
Pro neznalé - co je workout?
Jedná se o sportovní aktivitu s vlastní vahou těla, která zahrnuje různé cviky na veřejných sportovních hřištích, především na hrazdě, bradlech, žebřinách, horizontálních žebřících, kruzích a jiných konstrukcích, nebo i bez jejich použití (na zemi). Hlavní důraz je kladen na cvičení s vlastní vahou, rozvoj síly a vytrvalosti.
Autor: Eduard Rovenský | 126 podpisů
Více >My, níže podepsaní obyvatelé Pelhřimova o okolí, si nemyslíme, že záp.obchvat (ZO) města by měl vést mezi Pelhřimovem a Starým Pelhřimovem, kde je vhodnější ponechat prostor k bydlení. Zvláště v situaci, kdy již dnes rodiny nemají možnost najít v Pelhřimově pozemek ke stavbě domku. Daná oblast je blízko škol, obchodů i sportovních zařízení a nemá ani daleko do přírody, ke Stráži atd. Je tak dlouhodobě rozumnější tuto oblast zachovat pro život. I když by změna plánů ZO mohla znamenat pozdější výstavbu (nyní plánován start stavby 2023-2025), preferujeme klidně počkat na výstavbu severního obchvatu Starého Pelhřimova a západní obchvat napojit až na něj, aby se Pelhřimovy nerozdělily silnicí a ze Starého Pelhřimova se nestal ostrov obklopený asfaltem. ZO by také v aktuální podobě zbytečně zvýšil hluk u sídliště (ač jsou „v normě“); nějaký dopad by měl na ráz krajiny kolem Stráže. Proto ho postavme dobře, až bude opravdu potřeba na základě vývoje v dopravě a ne špatně „do foroty“ jen díky tomu, že máme (možná) k dispozici dotace. Národní sčítání dopravy prováděná každých 5 let a rozvoj dalších silnic a dálnic v okolí totiž ukazují, že Pelhřimov se záp.obchvatem nemusí vůbec spěchat.
Velmi sporné a neaktuální je současné dopravní odůvodnění ZO za 1,5 miliardy, které si vyfantazírovalo téměř katastrofické zvyšování dopravy, ač realita je dle dopravních dat opačná než předpoklady. Doprava na Jindřichův Hradec mezi roky 2005-2010 klesla o 23%. V centru tento úbytek částečně doplnili místní (je diskutabilní jak moc obchvat sami využijí). Ať už nedbalostí či úmyslně v dokumentaci ZO nejsou vůbec brány v potaz stavby, které by z obchvatu „ukradly“ další velký díl dopravy, a to:
1) místní ulice „Beachwell-Javory“, která je v územním plánu a znamenala by pro Pelhřimov „vnitřní obchvat“. Mohla by obsluhovat právě nové pozemky k bydlení a být šikovnou zkratkou z Agrostroje a Lhotky k sídlištím. Pokud bude postavena od začátku chytře, nabídne rovnou parkování a oddělený prostor pro chodce a cyklisty. Tato spojka by z obchvatu odebrala většinu místní dopravy, protože bude kratší a dostupnější.
2) dálnice D3, která je pro Pelhřimov „vnějším obchvatem“ a v úseku Tábor-České Budějovice má být hotová již v roce 2018. Pro nás absolutně tichá D3 odebírá čím dál více transitní dopravy od D1 i od Prahy směřující na jih. Dříve bylo rychlejší jet na Jindřichův Hradec, to už ale neplatí a tato cesta zůstává pouze “kochací a malebnější” alternativou k D3. Pro transitní dopravu (ale i Pelhřimáky) to znamená, že při cestě na jih se D3 stává o desítky minut rychlejší, dálnice je statisticky 4x bezpečnější a stejně dlouhou alternativou k silnici I/34 vedoucí přes Jindřichův Hradec. Také národní modely dopravy předpokládají poměrně silný růst provozu Tábor-Pelhřimov, protože představuje šikovnou zkratku mezi D1 a D3. Doprava směr Jindřichův Hradec by měla stagnovat (pokud neumožníme kamionům po ní šetřit mýtné). Ani o D3 není v dokumentaci záp.obchvatu ani slovo a je to už poměrně podezřelá nedbalost, vyžadující minimálně aktualizaci dokumentace (u jiných měst běžná praxe).
Západní obchvat tak ve skutečnosti stavíme hlavně pro regionální dopravu (Humpolec - Třeboň) a případně pro kamiony šetřící mýto či řidiče nekupující dálniční známku. ŘSD však předstírá, že je i pro dopravu transitní a místní. To nám nepřijde rozumné vzhledem k hodnotě obětovaného území.
Uvědomujeme si také a požadujeme, aby radnice na rozdíl od podpory suboptimálního obchvatu prováděla opatření k odlehčení místní dopravě ke zmírnění problémů s především místní automobilovou dopravou ve špičkách:
- funkční zelenou vlnu po Nádražní od Racka po bazén, kde se nyní zdá býti plynulý průjezd městem spíše otázkou náhody (alespoň do 50km/h)
- mýtné pro nákladní dopravu od Pelhřimova na Jindřichův Hradec od roku 2018/2019, kdy dojde k dokončení D3 do Č.Budějovic a zároveň obchvatů Kámene a Chýnova. Bez mýta velká část transitní kamionové dopravy průjezdem přes Pe ušetří 300-500kč, které by jinak dopravci zaplatili za stejně dlouhý průjezd dálnicí D3 od Tábora (obě trasy jsou téměř stejně dlouhé, ta po dálnici je bezpečnější). I v dnešní době velká část kamionů jezdí na jih přes Pe kvůli úspoře na dálničním mýtném se všemi důsledky pro Pe, silnice i státní rozpočet. I kdyby se záp.obchvat stavěl v současné podobě, jde minimálně o 6 let, kdy bychom dovolili kamionům zbytečně zatěžovat nejen centrum Pelhřimova. Už dnes by mělo jít využít městské kamery pro automatické sčítání těchto kamionů (a transitní dopravy vůbec, nezávisle na sčítacích pětiletkách ŘSD).
- bezpečný cykloprostor pro průjezd městem, především směr sídliště – Lhotka, pro cestování do práce, relax, turismus, využitelný i pro opravu chodníků z dotací mimo městský rozpočet (některé současné opravy např.podél Pražské zbytečně platí město). V budoucnu cykloprostor propojí budované stezky na periferii a budou tak dostupnější nejen pro rodiny s dětmi. Ve srovnatelně kopcovitých městech kola ulehčí místní dopravě o 10-15%.
- zvažovaná “promenáda” kolem Bělé bude fajn, většina se dá použít už dnes (sady), úsek u Billy a za rybárnou potrvá dlouho (výkupy pozemků) a bohužel těžko vymyslíte dražší trasu (- velká voda)
- “vrstevnicová” trasa Strachovskou, Třídou Legií a Nádražní od bazénu vystačí s opravou chodníků a cyklopiktogramy
-“přírodní” trasa od Javorů kolem Stráže by vystačila s menšími opravami polní cesty pod hrází, promyšlený nový kruhový objezd u Agrostroje by pak umožnil i bezpečný průjezd do Lhotky. Toto je třeba diskutovat a zvažovat, důležité je i učit chodce a cyklisty (a řidiče) tolerovat se.
- plány a vybudování místní silnice “Beachwell-Javory” s 50km/h či méně, která je už nyní v územním plánu jako zkratka od Medenic na sídliště vedoucí mezi Stráží a městem. Dříve tu ŘSD plánovalo “přimknutý” obchvat s 90km/h (tak “blbá” je ŘSD instituce). Vytvoří se tak i pozemky okolo pro bydlení (které mladým chybějí), s parkováním, zelení i cyklostezkou. Představuje také reálnější naději pro ulehčení místní dopravě ve špičkách než mnohem delší záp.obchvat (dokončení 2026+)
- pokud má naše město rekordů smysl pro humor ala “Jára Cimrman”– využijme podchod u bazénu a označme ho jako stanici metra, budeme tak mít nejmenší systém podzemky na světě
Mgr. David Švec, Ph.D. (33let)
(který vážně nemá ambice stavět v oněch místech domek; bydlí v Mikulášské, jezdí raději na kole než autem, protože je to do 5km zpravidla rychlejší; vždy zdravější a šetří to nervy. Je také poznamenán životem a kvalitním plánováním bez spěchu a korupce ze Švédska, kde 4 roky pracoval. V Česku ho štvou hloupá opatření, ač jich naštěstí ubývá.. a kde bohužel moc nepřibývá těch dobrých, zaměřen na duální vysílání, korespondenční volby).
http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/pelhrimak-ktery-volil-ve-svedsku-iniciuje-ulehceni-voleb-v-cizine-pe13.html
http://hlidacipes.org/bidna-ceska-anglictina-dobre-ji-umi-jen-12-dospelych-ve-svedku-54-muze-za-to-dabing/
Autor: David Švec | 60 podpisů
Více >Tato petice vznikla díky naprostému nepochopení situace, kdy nebyl uchovněn kozel hnědé krátkosrsté kozy, chovatelky Olgy Beránkové, díky tomu, že utrpěl úraz, při němž mu jiná koza rohem trvale poškodila oko.
Níže podepsaní chovatelé koz se nikterak nevyjadřují k posudku Ing. Konráda ohledně exteriéru a původu kozla , nýbrž pouze nesouhlasí s tvrzením, že rohatý kozel, který nevidí na jedno oko bude stádem koz napadán a nemůže efektivně plnit roli plemeníka. Toto ze svých chovatelských zkušeností považují za mylné a nepravdivé.
Míru nepochopení umocňuje i to, že matka kozla, je s nádojí 1505l, jednou z nejlepších hnědých koz v České kontrole užitkovosti.
Kozlík je narozený 23.2. 2016 a v den konání nákupního trhnu 17.9. 2016 měl hmotnost 36,5Kg .
Krom poškozeného oka je naprosto zdravý a navíc je nositelem sýrařské alely.
Našlo se hned několik chovatelů, kteří by jej jako plemeníka rádi koupili, na porněné oko nehledě.
Kromě chovatelů koz, jsou níže podepsáni i veterinární lékaři, kteří soudí, že zvíře s trvale poškozeným okem, následkem úrazu, kterému toto nezpůsobuje žádné problémy, je klinicky zdravé a způsobilé k roli plemeníka.
Autor: Lenka Štíhlová | 109 podpisů
Více >My, níže podepsaní, důrazně protestujeme proti záměru znovu otevřít důl na těžbu uranu u Brzkova, kde se zkušebně těžilo v osmdesátých letech minulého století.
V případě těžby by došlo k poškození životního prostředí, jakým je kontaminace spodních vod a podobně. Navíc jsou zásoby uranu u Brzkova podle některých odborníků malé a těžba se státu nevyplatí. Nechápeme, proč někdo chce likvidovat krásnou přírodu. S následky těžby by se musely vyrovnávat další generace velmi dlouho. Věříme, že zdravý rozum zvítězí a těžba uranu u Brzkova obnovena nebude!
Autor: Adam Mějc | 8 podpisů
Více >Spalovna, která by měla vyrůst v Jihlavě, vyvolává velkou debatu. Zatímco krajští radní tvrdí, že není čeho se bát, lidé mají jiný názor. Největší obavy mají ze znečištění dioxiny.
Sdružení Arnika proto požádalo britského odborníka Alana Watsona, který se zabývá problematikou energetiky a odpadů a sedm let pracoval pro britské ministerstvo životního prostředí, aby se k plánované výstavbě spalovny vyjádřil. Ten o dioxinech uvedl, že se jedná o vysoce toxické látky, které mohou mít negativní dopad na lidské zdraví. Počínaje karcinogeny, až třeba po endokrinní zátěž. Více se dočtete zde:
http://jihlava.idnes.cz/britsky-odbornik-alan-watson-varuje-pred-spalovnou-v-jihlave-pu1-/jihlava-zpravy.aspx?c=A121025_1845476_jihlava-zpravy_mv
Důrazně proto protestujeme proti výstavbě spalovny, která by ohrožovala zdraví jihlavských občanů i dalších generací. Žádáme proto Magistrát města Jihlavy, aby přípravy této stavby, která uškodí lidem, neprodleně zastavil.
foto:
idnes.cz
Autor: Pavel Janda | 15 podpisů
Více >Vyberte si svůj region