My, níže podepsaní, jsme pro zachování Českého centra v Nizozemsku a touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s jeho plánovaným zrušením k 31. 12. 2024.
Vedou nás k tomu následující důvody.
(De Nederlandse vertaling vindt u onder Tsjechische tekst)
Uzavření jakéhokoliv Českého centra znamená velkou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci s jinými státy. Jejich existence se postupem času stala vzorem i pro další státy a velmi často jde o jediné opravdu fungující a spolehlivé organizace z celé oblasti střední a východní Evropy.
České centrum v Nizozemsku dokázalo vybudovat rozsáhlou síť kontaktů a partnerství s místními festivaly ve všech žánrech, s nejrůznějšími kulturními institucemi (muzea, galerie, artová kina, nakladatelství, knihovny, debatní centra), školami, univerzitami a komunitními centry. Významně se zapojuje do činnosti nizozemského klastru EUNIC, evropské sítě národních kulturních institutů. Centrum podporuje kulturní aktivity po celém Nizozemsku, od Amsterdamu přes Enschede až po Groningen a Maastricht, a jeho podpora je klíčová pro účast českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků a dalších odborníků na místních akcích a projektech.
Za tři dekády svého působení zorganizovalo České centrum stovky akcí a poskytlo zázemí mnoha českým tvůrcům, vědcům i studentům, kteří zde našli veškerou potřebnou podporu a kontakty. Na jeho aktivity je napojena také česká krajanská komunita v Nizozemsku, včetně studentů a odborníků, pro které centrum zůstává zásadním spojením s českou kulturou.
Každoročně České centrum podporovalo českou účast například na Mezinárodním filmovém festivalu Rotterdam, na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA Amsterdam, na festivalu Eastern Neighbours Film Festival, na mezinárodním designovém Dutch Design Week v Eindhovenu, na mnoha hudebních festivalech, podpořilo vydávání české literatury v nizozemštině. Významná je i realizace rozsáhlého murálu od českého umělce v Bredě.
České centrum také dlouhodobě spolupracuje s Muzeem Komenského v Naardenu. Pečuje o odkaz Františka Škroupa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka nebo československých letců RAF, kteří zde za války přišli o život.
Uvedená rozsáhlá činnost Českého centra má významný podíl na dnešních vynikajících vztazích mezi Českou republikou a Nizozemskem. Dokladem toho je i fakt, že zdejší České centrum vysoce oceňují mnohé nizozemské instituce a osobnosti veřejného života.
Uzavření Českého centra v Nizozemsku by zkrátka bylo krajně nešťastným krokem. Žádáme Vás naléhavě o jeho zachování.
Adresováno:
Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha
Jitka Pánek Jurková Ph.D. generální ředitelka, Česká centra, Václavské náměstí 816/49, 110 00 Praha
Sepsali:
Hana a Jan Beránkovi, Bart Poesiatstraat 35 1069 RV Amsterdam, The Netherlands
Významní signatáři a podporovatelé Českého centra:
Albert Jan Postma – honorární konzul pro nizozemské provincie Groningen, Frísko a Drenthe
Kees Mercks - bývalý docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny
Dennis Elbers – ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda
Rada Sesic – bývalá ředitelka filmového festivalu Eastern Neighbours
Dr. Eva Moraal - ředitelka Muzea Komenského v Naardenu
Vladimír Dzuro – kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku
Markéta Dočekalová – spisovatelka, autorka knihy „Kde domov můj?“ – rotterdamský příběh Františka Škroupa
Jaroslav Rudiš – spisovatel
Petr Kopecký – profesor politologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku
Patrik Antczak – umělec, autor murálu v Bredě
Jan Beránek – ředitel programu Energie v Greenpeace International Amsterdam, autor knihy o osudech Baťovců v Singapuru
Postupně budeme přidávat další významné sosobnosti, které petici podepíší
Partneři Českého centra Nizozemsko:
EUNIC - European Union National Institutes for Culture
Muzea a galerie – Kunsthal Rotterdam, Kunstmuseum Haag (Gemeentemuseum) + Fotomuseum, Nederlands Fotomuseum Rotterdam, Anne Frank Huis, Comenius Museum Naarden, Affiche museum Hoorn, Odapark, Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen
Radnice – například Naarden, Amsterdam, Rottedram, Den Haag, Groningen, Eindhoven
Knihovny a nakladatelství – například centrální knihovny Amsterdam, Rotterdam, Den Haag
Univerzity – Leiden, Amsterdam, Rotterdam, Groningen, Wageningen
Debatní a komunitní centra po celém Nizozemsku
Artová kina – EYE, Filmhuis Den Haag, Filmhuis Delft, LantarenVenster, KINO, Zienema – VERA Groningen, Filmtheater 't Hoogt Utrecht, Movie W Wageningen
Festivaly - IFFR – Mezinárodní filmový festival Rotterdam, IDFA – Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Dutch Design Week Eindhoven, Fashionclash Maaastricht, Oude Muziek Festival, Huygens Festival, Graphic Matters, Eastern Neighbours Film festival, Crossing Border, Go Short, Kaboom (dříve HAFF), Film by The Sea, Opera Dagen Rotterdam, Woordnacht, Microfestival Dordrecht, Eurosonic Noorderslag, Blind Walls Film Fest, Das Mag Festival, FotoFestival Naarden
Co o spolupráci s Českým centrem Nizozemsko řekli:
„Víc jak 30 let jsem žil v zahraničí a pracoval pro OSN, nejprve pro ICTY v Den Haagu, poté ve Vídni a posledních 17 let v New Yorku. Po vydání mé knihy Vyšetřovatel jsem měl možnost se seznámit s prací českých center a to zejména v New Yorku, Londýně a Den Haagu. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že česká centra mají zcela zásadní význam pro šíření kulturních informací o České republice, což významně napomáhá k tomu, aby se Česko vrátilo na mapu světa jako kulturně vyspělá země. Práce centra v Nizozemí je profesionální a věřím, že finanční prostředky na jeho provoz jsou v tomto směru vynaloženy velmi efektivně. Běžně se nevyjadřuji k podobným rozhodnutím, ale v tomto případě si myslím, ze zrušení Českého centra v Nizozemsku je rozhodnutí chybné a doufám, že je možné jej ještě přehodnotit.“
Vladimír Dzuro - kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku
"Uzavření Českého centra v Nizozemsku by byla velká rána a také ztráta. Pro českou kulturu a propagaci naší země toho v Nizozemsku nikdo nedělá tolik, jako oni."
Jaroslav Rudiš - spisovatel
„České centrum Rotterdam je velmi aktivní v propagaci českých kulturních událostí v Ņizozemsku. Rád bych jeho pracovníkům poděkoval za nadšení a finanční podporu, která tyto aktivity umožňuje. A také za to, že se osobně všech aktivit účastní. Bez této podpory by se řada kulturních událostí vůbec neuskutečnila nebo by se jim nedostalo dostatečné pozornosti."
Kees Mercks - docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny
„České centrum Rotterdam bylo hnací silou naší úspěšné kulturní výměny. Vytvářet hodnotná propojení a umožnit umělcům dělat nejlíp to, co umí. Byla radost spolupracovat s tak zanícenými profesionály."
Dennis Elbers - ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda
Nederlandse vertaling:
Petitie voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland
Wij, ondergetekenden, zijn voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland en door middel van deze petitie spreken wij ons uit tegen de geplande sluiting op 31 december 2024.
Wij zijn tegen de sluiting om de volgende redenen.
De sluiting van een Tsjechisch Centrum betekent een groot en onvervangbaar verlies voor de Tsjechische cultuur in en de betrouwbare samenwerking met andere landen. In de loop der tijd is het bestaan van de Tsjechische Centra een voorbeeld geworden voor andere landen. In veel gevallen zijn deze centra de enige goed functionerende en betrouwbare organisaties van de hele regio Midden- en Oost-Europa.
Het Tsjechisch Centrum in Nederland is erin geslaagd een uitgebreid netwerk van contacten en partnerschappen op te bouwen met lokale festivals in alle genres, met diverse culturele instellingen (musea, galeries, filmhuizen, uitgeverijen, bibliotheken, debatcentra), scholen, universiteiten en buurthuizen. Het is in belangrijke mate betrokken bij het Nederlandse EUNIC-cluster, een Europees netwerk van nationale culturele instellingen. Het Centrum ondersteunt culturele activiteiten in heel Nederland, van Amsterdam tot Enschede, van Groningen tot Maastricht, en zijn steun is cruciaal voor de deelname van Tsjechische kunstenaars, schrijvers, filmmakers, academici en andere professionals aan lokale evenementen en projecten.
In de drie decennia dat het Tsjechisch Centrum actief is, heeft het honderden evenementen georganiseerd en een uitvalsbasis geboden aan vele Tsjechische kunstenaars, wetenschappers en studenten, die hier alle steun en alle contacten vonden die ze nodig hadden. De Tsjechische expatgemeenschap in Nederland, waaronder studenten en professionals, is ook actief betrokken bij het centrum. Voor hen is het een onmisbare schakel met de Tsjechische cultuur.
Het Tsjechisch Centrum ondersteunt jaarlijks de Tsjechische deelname aan het IFFR - International Film Festival Rotterdam, het documentaire filmfestival IDFA Amsterdam, het ENFF - Eastern Neighbours Film Festival, de Dutch Design Week in Eindhoven, vele muziekfestivals en de uitgave van Tsjechische literatuur in Nederlandse vertaling. Een ander belangrijk project is de realisatie van een groot formaat muurschildering door een Tsjechische kunstenaar in Breda.
Het Tsjechisch Centrum werkt ook al lange tijd samen met het Comenius Museum in Naarden. Het draagt zorg voor de nalatenschap van František Škroup, J. A. Komenský/Comenius, T. G. Masaryk en de Tsjecho-Slowaakse RAF-piloten die hier begraven liggen.
De uitgebreide en zeer diverse activiteiten van het Tsjechisch Centrum hebben in belangrijke mate bijgedragen aan de uitstekende betrekkingen tussen Tsjechië en Nederland vandaag de dag. Dit blijkt ook uit het feit dat het Tsjechisch Centrum door veel Nederlandse instellingen en publieke figuren hogelijk wordt gewaardeerd.
Sluiting van het Tsjechisch Centrum in Nederland betekent kortom een verarming van de cultuur in Nederland in het algemeen en de Tsjechische cultuur in het bijzonder. Wij doen daarom een dringend beroep op u het te behouden.
Autor: Hana Beránková | 654 podpisů
Více >14 . února 2025 vystoupí v Brně Marilyn Manson . Po velmi dlouhé době a ve skvělé formě . Akce se koná v brněnské hale Vodová s kapacitou 3000 míst . Vstupenky byli vyprodany za 24 hodin a požadujeme aby tato akce byla přístupná ve vetší koncertní hale v Brně ( např . Velodrom kde umělec již vystoupil v minulosti ) a dostalo se na všechny fanoušky této legendy .
Autor: Barbora Štefancikova | 322 podpisů
Více >Petice za zachování Českého centra v Athénách
My, níže podepsaní, vyjadřujeme touto peticí svůj nesouhlas s plánovaným zrušením Českého centra Athény (ČCA) k datu 31. 12. 2024 a podporujeme jeho zachování.
Považujeme tento krok za negativní z následujících důvodů:
Uzavření jakéhokoliv Českého centra představuje významnou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci na poli mezinárodních vztahů. Tato centra se během let stala vzorem pro další státy a velmi často fungují jako jediné skutečně efektivní a spolehlivé české instituce v zemích, kde působí po celém světě.
ČCA si vybudovalo výrazné postavení v kulturním prostředí Řecka, kolébky kultury a civilizace, obrátilo pozornost na kulturní dědictví naší země, se kterou ho pojí silné historické vazby. Upevnilo vzájemné vztahy díky stovkám kulturních akcí po celé zemi, jak na pevnině, tak na řeckých ostrovech. Navázalo pevná a trvalá partnerství s předními kulturními institucemi jako jsou prestižní nadace, muzea, galerie, divadla, univerzity, desítky festivalů, magistráty, filmové kluby, kulturní instituty či ambasády jiných zemí. Každoročně prezentuje to nejlepší z české tvorby i historie napříč širokou škálou oblastí jako je umění, hudba, kinematografie, věda, literatura, kreativní průmysl aj.
Jeho role je klíčová pro účast řady českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků, vědců a dalších odborníků na místních akcích a projektech, kterým centrum poskytuje veškeré zázemí, péči, podporu a propojení s důležitými řeckými partnery a regiony.
ČCA splňuje nadmíru dobře své poslání: výrazně posiluje pozitivní obraz Česka v Řecku jako moderní a vyspělé země, která si váží sama sebe i vzájemných vztahů s evropskými zeměmi a je důležitým nástrojem české veřejné diplomacie.
Bohatá činnost centra přesahuje do oblastí jako je turismus či vzdělávání a výrazně se podílí na vynikajících vztazích mezi Českem a Řeckem. Proto je také vysoce oceňováno řeckými osobnostmi i instituty veřejného života z politické i kulturní oblasti.
Uzavření ČCA by přineslo, kromě minimálních finančních úspor, velmi negativní dopad, vyvolalo pochyby o vzájemné úctě mezi oběma zeměmi, narušilo navázaná partnerství a vedlo k výraznému ochabnutí propagace české kultury v zahraničí. Ani případný argument o potřebě finanční úspory by nebyl relevantní, neboť centrum zastupuje jediná osoba Ing. Kuligová, pracující ve velice skromných ekonomických podmínkách, mnoho let v Řecku etablovaná, s nenahraditelnými osobními zkušenostmi a kontakty i na místní donátory, díky nimž dochází k významné úspoře státních prostředků.
Tato petice se připojuje k řadě podpůrných emailů z obou zemí, které apelují na zachování tohoto profesionálního a aktivního kulturního centra. Bude předána na Ministerstvo zahraničí ČR a na Ústředí Českých center v Praze.
Děkujeme Vám za pochopení a spolupráci.
Milli Janatková, hudebnice a vizuální umělkyně, pedagožka
Jan Páleníček, hudebník, Smetanovo Trio, Česká kultura, z.s.
...
Αίτηση για τη Διατήρηση του Τσεχικού Κέντρου στην Αθήνα
Εμείς, οι υπογράφοντες, εκφράζουμε την αντίθεσή μας στην προγραμματισμένη κατάργηση του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας (TKA) στις 31 Δεκεμβρίου 2024 και υποστηρίζουμε τη συνέχιση της λειτουργείας του.
Θεωρούμε αυτή την απόφαση αρνητική για τους εξής λόγους:
Το ΤΚΑ, ως ένα από τα πιο δραστήρια και αξιόπιστα ινστιτούτα, έχει εδραιώσει αδιαμφισβήτητα μια ισχυρή θέση στο πολιτιστικό τοπίο της Ελλάδας, της κοιτίδας του πολιτισμού, μία χώρα με την οποία η Τσεχία συνδέεται με ισχυρούς ιστορικούς & πολιτισμικούς δεσμούς.
Μέσα από εκατοντάδες πολιτιστικές εκδηλώσεις σ’ όλη τη χώρα, τόσο στην ηπειρωτική Ελλάδα όσο και στα νησιά, έχει ενισχύσει τις διμερείς σχέσεις και έχει δημιουργήσει σταθερές και μακροχρόνιες συνεργασίες με κορυφαίους πολιτιστικούς και εκπαιδευτικούς φορείς, όπως ιδρύματα, μουσεία, θέατρα, πανεπιστήμια, φεστιβάλ, δημοτικές αρχές, κινηματογραφικές λέσχες, πολιτιστικά ινστιτούτα και πρεσβείες άλλων χωρών. Προβάλλει τον πλούσιο τσεχικό πολιτισμό στην Ελλάδα και συνδέει με μοναδικό τρόπο τις δύο χώρες μας σε διάφορους τομείς, π.χ. καλές τέχνες, μουσική, κινηματογράφος, επιστήμες, λογοτεχνία, εκπαίδευση κ.α.
Ο ρόλος του είναι καθοριστικός στην επικοινωνία και συνεργασία μεταξύ Τσέχων και Ελλήνων καλλιτεχνών, συγγραφέων, σκηνοθετών, ακαδημαϊκών, επιστημόνων και άλλων ειδικοτήτων.
Το ΤΚΑ εκπληρώνει με τον καλύτερο δυνατό τρόπο την αποστολή του ως αναντικατάστατο εργαλείο της δημόσιας διπλωματίας, ενισχύοντας σημαντικά τη θετική εικόνα της Τσεχίας στην Ελλάδα και το αντίστροφο και δημιουργώντας αυξημένο ενδιαφέρον για την Τσεχία στο ελληνικό κοινό. Ως εκ τούτου, χαίρει ιδιαίτερης εκτίμησης σε προσωπικότητες και θεσμούς της δημόσιας ζωής, τόσο στον πολιτικό όσο και στον πολιτιστικό τομέα.
Η κατάργηση του ΤΚΑ θα αποτελέσει αρνητικό βήμα, προκαλώντας αμφιβολίες για τον αμοιβαίο σεβασμό μεταξύ των δύο χωρών, διαταράσσοντας τις υπάρχουσες συνεργασίες και οδηγώντας σε σημαντική μείωση της εκπροσώπησης του τσεχικού πολιτισμού στην Ελλάδα.
Η παρούσα αίτηση προστίθεται σε σειρά υποστηρικτικών email από τις δύο χώρες, και απευθύνει μια έκκληση για τη διατήρηση του κέντρου στην Ελλάδα.
Θα παραδοθεί στο ΥΠΕΞ της Τσεχικής Δημοκρατίας και στην Κεντρική Διεύθυνση των Τσεχικών Κέντρων στην Πράγα.
Σας ευχαριστούμε για την κατανόηση και τη συνεργασία σας.
Milli Janatková, μουσικός, εικαστικός και εκπαιδευτικός
Jan Páleníček, μουσικός, Smetana Trio, Czech Culture, z.s.
Autor: Mgr. Milli Neubert Janatková | 215 podpisů
Více >My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.
Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.
Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.
Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!
Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!
Autor: Petr Peřina | 538 podpisů
Více >Engelmannova kaple s vyobrazením Loučícího se Krista, u polní cesty ze Svárova do Okřešic zanikla za minulého režimu v 80. letech 20. století v době, kdy se o sakrální památky tvořící nezaměnitelné genius loci naší krajiny, nikdo nestaral. Pojďme tuto kapličku obnovit a opět vrátit tuto památku k rozcestí polních cest, navazující na nově vybudovanou lávku pro pěší přes hlavní silnici. Obnova zahrnuje i osazení lip a zřízení odpočinkového místa.
Pojďme přesvědčit vedení Města Česká Lípa, že obnova zaniklého kulturního dědictví a navracení krajinotvorných hodnot do okolí našeho města má smysl.
Autor: Miroslav Pröller | 46 podpisů
Více >My, níže podepsaní občané, žádáme o výměnu sochy svatého Václava, která se nachází na Václavském náměstí v Praze, za sochu Blaze z populární videohry Minecraft.
Návrh:
- Socha Blaze – Nová socha Blaze bude 5x větší než aktuální socha svatého Václava.
- Dynamické efekty – Každou hodinu bude z nové sochy Blaze šlehat plameny.
- Zvukové efekty – Socha bude pravidelně vydávat originální zvuky Blaze z videohry Minecraft.
Nápis – Na podstavci sochy bude vyryt text: "V Praze je Blaze".
Důvody:
- Minecraft je celosvětově uznávaná a oblíbená hra, kterou hrají miliony lidí, včetně mnoha občanů České republiky.
- Výměna sochy přinese moderní a zábavný prvek do historického centra města, který bude přitahovat jak domácí, tak zahraniční turisty.
- Interaktivní prvky, jako jsou zvukové a vizuální efekty, přinesou do města nový rozměr umění a zábavy.
- Tato socha by se stala ikonou moderní doby a symbolem spojení tradic s technologiemi.
Jaké změny přinese nová socha Blaze:
- Přiláká mladší generace a nadšence do videoher.
- Zajistí nové turistické příležitosti a marketingový potenciál pro město.
- Oživí Václavské náměstí a poskytne nový důvod pro návštěvu tohoto místa.
Svým podpisem vyjadřujete podporu této modernizaci a věříte, že socha Blaze se stane novým symbolem Prahy, který bude hrdě stát vedle tradičních památek.
Autor: Viktor Macalík | 1 podpis
Více >Již moc douho pozorujeme, jak se toto posvátné dílo promítá v ty nejméně svaté dny. V létě? V září? Co je za blbost! Říkáme STOP. Chceme se kochat Rocky Horror v ten správný měsíc - měsíc Halloweenu. Navíc říkáme STOP jednomu samotnému vyprodanému promítání. Co my ostatní? Rocky Horror na Halloween! Rocky Horror všem!
Autor: Ella Katrovasová | 1 podpis
Více >My, níže podepsaní, projevujeme touto peticí nesouhlas se změnou územního plánu Statutárního města Liberec č. Z9_49 týkajícího se pozemku v lokalitě Dolní Hanychov, ul. Zemědělská 302/18a (k.ú.: Dolní Hanychov, p.č. 427/5). Tato změna bude mít zásadní dopad pro činnost výchovné organizace Junák – český skaut, z. s., která má v daném území klubovnu pro stovky členů a rozsáhlé materiální zázemí. Jedná se o liberecké skautské oddíly s dlouhou tradicí, kterým by změnou územního plánu bylo zamezeno v dalším dlouho plánovaném a potřebném rozvoji ale i aktuální činnosti jako takové. Dále slouží tato klubovna i jako ubytovací prostor pro skautské ale i školní a jiné mládežnické organizace z celé České republiky. Samotný pozemek je zároveň posledním s volnočasovým potenciálem v celé lokalitě a nabízí možnost pro aktivity místních obyvatel, rodin i dětí včetně školek pro jejich využití (tak jak se doposavad ostatně děje). Vyzýváme tudíž město Liberec, aby tuto změnu územního plánu zastavilo a výše uvedený pozemek vykoupilo do svého vlastnictví.
Statutární město Liberec zde hodlá změnit výše zmíněný pozemek z Plochy občanského vybavení – sport na plochy bydlení všeobecného (BU) za účelem výstavby rodinných domů.
Tím z této, hojně obydlené, části města zmizí prostor pro volnočasové aktivity, který mohou volně využívat všichni místní obyvatelé.
Výrazně se omezí stávající činnost skautů, kteří zde zajišťují provoz kluboven aktuálně poskytující zázemí pro cca 200 dětí a dohromady pro více jak 300 skautů a dalších dětských oddílů, které zde mají každý den schůzky a podobné aktivity
Dále tím Statutární město Liberec znemožní skautům postavit plánovanou klubovnu novou – lépe vyhovující rozrůstající se členské základně a reagující na dožilý stav té stávající.
Z toho důvodu žádáme Statutární město Liberec, aby na své náklady, odkoupilo výše uvedený pozemek a ponechalo ho nadále jako volnočasový prostor. Skauti nabízejí, že se o něj budou i nadále starat a rádi budou spolupracovat s městem na jeho rozvoji a dalšímu využití pro občany i skauty.
Obdobný veřejný volnočasový prostor vznikl za přispění Statutárního města Liberec (včetně výkupu pozemků) např. i u zastávky tramvaje Spáleniště, který je hojně využíván místními k rekreačním účelům.
Autor: Ondřej Petrovský | 8 podpisů
Více >Vážení,
my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby byl zachován most Bailey Bridge na Polance. Je to jedna z krásných dominant Třebíče. Bez něho nebudou Říční lázně Bohuslava Fuchse kompletní. Tak jako bychom si nenechali zničit baziliku a židovský hřbitov, nenechme si zničit ani tento most. Byl by to opravdu krásný dárek k 80.výročí konce druhé světové války Třebíčákům od vedení města. Prosím připojte se a nezničme to, co je v našem městě pěkné.
Autor: Stanislav Neuman | 718 podpisů
Více >Česko-anglická Montessori ZŠ a MŠ IDEA působí v obci Zdiby od roku 2016. Základní škola nyní vzdělává žáky 1.- 9. ročníku a také děti předškolního věku. Tato organizace od roku 2021 usiluje o změnu využití vlastního pozemku, aby na něm mohla postavit vlastní školu; za tím účelem je nutná změna územního plánu obce. Nyní je potřeba stavby o to urgentnější, protože je nutná změna působení (a to jen o cca 500 m) - na pozemek parc. č. 21/2 v obci Zdiby, kat. úz. -Přemyšlení.
Podpořte svým podpisem tento záměr - postavit školu pro 90 žáků základní školy IDEA a 24 dětí MŠ v obci Zdiby.
Děkujeme.
Lucie Kubínová, ředitelka
Více o naší škole na www.skola-idea.cz
Autor: Lucie Kubínová | 107 podpisů
Více >PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním
„Stop nezákonnému omezování vstupu do lesa“
Petice za dodržování práva na svobodný vstup do lesa na území městské části Praha – Dolní Měcholupy
Vážení, my níže podepsaní občané se na Vás obracíme v záležitosti dodržování našeho práva na svobodný vstup do lesa na území městské části Praha – Dolní Měcholupy. Právo na vstup každého jednotlivce do lesa je garantováno ustanovením § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995, zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o lesích“), kde je stanoveno, že každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. My níže podepsaní občané požadujeme, aby toto zákonem garantované právo bylo dodržováno.
Na území městské části Praha – Dolní Měcholupy je však toto právo zásadně omezováno a porušováno, a to ze strany zábavního parku Krtkův svět, resp. jeho provozovatelů, kteří se poměrně často mění (v nedávné době s jednalo např. o společnosti Krtkův svět s. r.o., Krtkův park s.r.o., Bucini s. r. o. v současné době se jedná o společnost Funny Mike s.r.o.), společně s vlastníkem lesa Josefem Roušalem, nar. 13.8.1977, trvale bytem Hlavní 247, Průhonice, 252 43.
Zábavní park Krtkův svět se částečně nachází na pozemcích, které jsou určeny k plnění funkce lesa, přičemž tento park je vybudován a provozován v rozporu s legislativou (bez příslušných povolení, kolaudačních rozhodnutí, navzdory zákazu činnosti). Oplocením zábavního parku nacházejícího se v lese tak došlo k porušení ustanovení § 32 odst. 8 Zákona o lesích, kde je výslovně zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa. Navzdory tomuto zákazu je však les nacházející se mimo jiné na území městské části Praha – Dolní Měcholupy oplocen, přičemž za vstup do něj, jakožto do zábavního parku, je dokonce vybíráno nezanedbatelné vstupné. Občané nejen z Dolních Měcholup, ale i z přilehlého okolí, tak nemají možnost svobodně vstupovat do lesa, využívat ho za účelem volnočasových aktivit či relaxace. Jejich zákonem garantované právo je tedy dlouhodobě porušováno, a to v důsledku nezákonných zásahů vlastníka lesa a provozovatelů zábavního parku Krtkův svět.
Situace je o to závažnější, že jiný les na území městské části Praha – Dolní Měcholupy navíc není.
Žádáme Vás proto, abyste učinili příslušná opatření k zastavení porušování práva občanů na svobodný vstup do lesa. Požadujeme, aby nezákonné oplocení lesa bylo odstraněno a občanům byl umožněn vstup do lesa, na který mají ze zákona nárok. Žádáme Vás rovněž o učinění efektivních kroků směřujících k ukončení nezákonné činnosti provozovatelů zábavního parku krtkův svět i vlastníka lesa, pana Josefa Roušala.
My, níže podepsaní občané, trváme na zpřístupnění lesa a vyvození důsledků z nezákonného omezování práva na vstup do něj, nezákonného oplocení lesa a provozování zábavního parku krtkův svět v rozporu se zákonem.
Petiční výbor ve složení členů spolku Dolnoměcholupsko z.s.:
1) Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 1110 1,
2) Ing. Petr Šavrda, RČ: 630622/2109, trvale bytem U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01,
3) Ing. Pavel Brabec, RČ: 961127/0515, trvale bytem Nad Vokolky 237/29, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01. Petiční výbor může zastupovat jakýkoliv člen petičního výboru.
Petici organizuje spolek Dolnoměcholupsko, z.s., se sídlem: U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 11101.
Autor petice: Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 111 0 1, předseda spolku Dolnoměcholupsko z.s.
Autor: Josef Holeš | 6 podpisů
Více >Vyzýváme město Brno, které vlastní STAREZ ARÉNA VODOVA, aby odmítlo spolupráci na koncertu Marilyna Mansona a zrušilo jeho konání.
Texty Marilyna Mansona už nemají s uměním nic společného. Kdysi skrz svou hudbu kritizoval konzervativní Ameriku a útlak slabších, dnes ale využívá texty k útokům na mnoho žen, které za svou kariéru týral a zneužíval. Přeživší, které se snaží bránit Marilynu Mansonovi v pokračování s týráním lidí okolo, umlčuje vyhrožováním, které si může dovolit kvůli penězům z hudby, vlivu z hudebního průmyslu a podpoře některých militantních skupin fanoušků.
tw: domácí násilí, znásilnění, zneužívání
Marilyn Manson svá turné využívá k vyhledávání dalších obětí zneužívání mezi fanoušky a zlepšování svojí image jako mučedníka cancel culture – což je opravdu pouze image, kterou se snaží vybudovat, protože jeho kariéře se daří skvěle. Má smlouvu s nahrávacím studiem, vydává nové album a získává pro svou hudbu i velkou mediální pozornost. Přitom už roky komentuje své násilné chování jako by to bylo normální chování rockové hvězdy: od pokoje, kde zamyká své přítelkyně, přes plánování vraždy, které přiznává ve své autobiografii, po hromadná znásilnění a mučení natáčená na video.
Na novém albu komentuje vymezování přeživších texty jako ,,Váš pitevní stůl je připravený… Je mi u prdele, jestli se omluvíš, nepřijmu tvé podvolení.. Pátrací psi už znají tvůj obličej… Je čas zmlátit šikanátory a sundat terč z mých zad” (https://genius.com/Marilyn-manson-raise-the-red-flag-lyrics) A mobilizuje svou násilnější část fanoušku texty jako: ,,Zvedněte se do boje… Nikdo už s náma nebude vyjebávat! Tak na co čekáte? Přímo vstříc nepříteli.” (https://genius.com/Marilyn-manson-front-toward-enemy-lyrics) Ve fanouškovských skupinách se dlouhodobě opakují výzvy k násilí vůči týraným ženám a toto album tyto tendence bude jen podporovat.
Historii jeho násilných činů k jeho partnerkám, fanouškům či třeba novinářům shrnuje mnoho článků: https://www.billboard.com/lists/marilyn-manson-abuse-allegations-timeline/december-2001-assault-and-sexual-misconduct-charge/
V češtině najdeme už celou knihu mapujcí násilí Marilyna Mansona, které provází celou jeho kariéru i texty: https://www.alza.cz/media/marilyn-manson-d12404939.htm
Komplexní shrnutí důkazů k jeho domácímu násilí lze najít i na Youtube:https://youtu.be/WUtPTTHpOec?si=qMKTNOWjArFHZHkN
Seznam svědectví proti Mansonovi: https://docs.google.com/document/d/16ElGjT22SLEoHOB5pXSB4Qy0pNgO1rHomYt7kQz6yqs/edit
Jako jeho bývalí fanoušci a obecně všichni lidi, kterým záleží na bezpečí před (nejen) genderově podmíněným násilím, bychom měli maximálně apelovat na zrušení koncertu zde v Česku.
Podepište a sdílejte!
Autor: Eri Mrtva | 55 podpisů
Více >Nejstrmější a jediná česká ozubnicová železnice Tanvald - Kořenov se po 63 letech dočkala opravy a investic, které jsou plánovány na příští rok.
Unikátní kulturní památku České republiky ohrožují 2 nesmyslné záměry, kvůli kterým se dokonce přerušilo projektování opravy kolejiště bývalého areálu železniční stanice Kořenov.
Ministerstvo dopravy nesmyslně trvá na implementaci evropského vlakového zabezpečovacího zařízení ETCS na trať Tanvald – Harrachov státní hranice. Nerespektuje výjimečnost ozubnicové trati Tanvald – Kořenov, pro kterou se stala v roce 1992 kulturní památkou, ani fakt, že provoz na trati Tanvald – Harrachov státní hranice je zajišťován podle zvláštního předpisu D40 Správy železnic a tato dráha nemůže být interoperabilní v systému železnic Evropské unie.
Je to dáno největším sklonem v České republice až 58 promile, dvoupásovou Abtovou ozubnicí a extrémními zlomy nivelity u nájezdů na ozubnici. V rozporu s tím se požadavek na zabezpečení ETCS objevil v ambiciózním Národním plánu implementace (NIP) ETCS, schváleným Vládou České republiky 13. 9. 2021, a znovu je tento nesmyslný požadavek potvrzen v aktualizovaném NIP ETCS, potvrzeném 5. června Usnesením Vlády č. 362. Schválený dokument je přitom vnitrostátním prováděcím plánem ve smyslu čl. 7.4.4 Přílohy I Prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1695 ze dne 10. srpna 2023 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení nařízení (EU) 2016/919. Logicky se tak nemůže vztahovat na neinteroperabilní dráhu a kulturní památku České republiky.
Památková ochrana trati Tanvald – Kořenov a areálu kořenovského nádraží vylučuje implementaci evropského zabezpečovacího systému ETCS v jakékoliv podobě s instalací balíz. Spolu se soustavou návěstidel a dalšími opatřeními by to představovalo posun nástupišť do atypických až uživatelsky nesmyslných poloh. V rámci dopraven Dolní Polubný a Harrachov by došlo ke zkrácení užitné délky kolejí i nástupišť. To by dokonce znemožňovalo bezpečný provoz oblíbených delších nostalgických vlaků s ozubnicovou lokomotivou.
V souvislosti s ETCS je další komplikací instalace palubních jednotek zabezpečovače do historických vozidel. To by zatížilo Zubačku a objednatele nostalgické dopravy Liberecký kraj nesmyslnými náklady na investice ve výši cca 315 mil. Kč.
Manažer koordinátora veřejné dopravy Libereckého kraje KORIDu Lk Pavel Blažek prosazuje v památkově chráněném areálu kořenovského nádraží vybudování vysokého nástupiště u výpravní budovy s nástupní hranou 550 mm nad temenem kolejnice. Takový záměr je neslučitelný s památkovou ochranou historizujícího rázu areálu. Představuje jednoznačně rušivý element, nepřirozenou zeď a nebezpečnou bariéru v prostoru, který se po příjezdu nostalgických vlaků zaplňuje několika stovkami cestujících a návštěvníků. Kořenovské nádraží se při nostalgických akcích stává velmi živým a specifickým multifunkčním prostorem. To je součást jeho génia loci. V jeho kolejišti je třeba zajistit plynulý a bezpečný pohyb obrovského množství cestujících.
My, níže podepsaní občané prostřednictvím této petice žádáme, aby:
Ministerstvo dopravy aktualizovalo Národní implementační plán ETCS a vyjmulo z něj železniční trať Tanvald – Harrachov – státní hranice.
Správa železnic realizovala akci „Oprava výhybek a kolejí v dopravně Kořenov“ s akcentem na památkovou ochranu areálu, zachování jeho původního rázu bez bariér podle doporučení Národního ústavu památkové péče a stanovisek orgánu státní památkové péče.
Děkujeme.
Petiční výbor:
Jindřich Berounský, Mšenská 4017/13, 466 04 Jablonec nad Nisou – zástupce petičního výboru
MUDr. Jan Lenko, Poštovní 284, 468 41 Tanvald
JUDr. Ing. Lukáš Pleticha, Průmyslová 1631/4, 466 01 Jablonec nad Nisou
Autor: Jindřich Berounský | 47 podpisů
Více >My, níže podepsaní,
prohlašujeme, že se jednoznačně stavíme za ponechání medvěda Jiřího ve výběhu na zámku Konopiště.
Medvěd Jirka do výběhu u konopišťského zámku patří a je jeho tradiční součástí. Návštěvníci jsou na něj zvyklí a také se domníváme, že jakýkoliv jeho přesun by se mohl negativně propsat do jeho zdravotního stavu a extrémně by ho stresoval.
Medvěd je starý a zvyklý na své ošetřovatele. Režim zámku Konopiště mu umožňuje v klidu hibernovat. Ve vnitřních prostorách výběhu se může v klidu schovat a bez rušení odpočívat. Je samotářský z podstaty, takže snaha dostat ho do výběhu s jiným medvědím samcem není rozhodně ideální.
Plně se připojujeme k názoru kastelánky zámku Konopiště paní Jany Sedláčkové, která pro Novinky.cz uvedla: „Má tady dostatek prostoru, je tady spokojený a má veškerou péči. Nemyslím si, že je vhodné ho někam stěhovat, když je tady zvyklý, je klidný a vůbec není v žádném stresu.“
Ze všech těchto důvodů jasně říkáme, že jsme proti jakémukoliv přesunu medvěda Jiřího ze zámku Konopiště.
Za autory petice:
JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.,
senátor za obvod Benešov + Praha-východ
Autor: Zdeněk Hraba | 7 podpisů
Více >Obyvatelům i návštěvníkům města Litoměřice chybí důstojný a bezpečný vstup do Labe. Střelecký ostrov je jednou z významných oddechových zón v Litoměřicích a každý rok, v létě plavci, v zimě otužilci marně hledají, jak se dostat do řeky. Pravidelně se jich spousty sesouvají z prudkého břehu a odírají si nohy o ostré kameny v korytě. V řadě měst, která leží u řeky, je již několik let standardním prvkem ve veřejném prostoru plavecké molo.
Tímto vyzýváme zastupitele města, aby v této věci začali konat, tak abychom se například už v příštím roce mohli v klidu osvěžit, případně otužit. Plavecké molo by mohlo navazovat na chodník směřující k Labi u seniorského hřiště na Střeleckém ostrově.
Za neformální sdružení přátel Střeleckého ostrova
Michal Hanzl, 16.srpna 2024 v Litoměřicích
Autor: Michal Hanzl | 88 podpisů
Více >Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).
Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow.
Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket.
Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici.
Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu
Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.
Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby.
• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem.
• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno.
Autor: Radim Vácha | 1926 podpisů
Více >Věc: Podpora a zachování činnosti Galerie kritiků v Paláci Adria
My, níže podepsaní občané a příznivci kultury, bychom vás rádi upozornili na vážnou situaci, které čelí Galerie kritiků a Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků z.s.(dále jen „Sdružení“). Z důvodu stoprocentního zdražení nájmu prostor v Paláci Adria hrozí, že tato významná kulturní instituce bude nucena ukončit svou činnost. Žádáme vás proto o podporu k zajištění dalšího fungování Galerie kritiků.
O Galerii kritiků
Galerie kritiků byla zřízena jako nezisková instituce v roce 2001 za účelem poskytování hodnotných kulturních služeb v centru Prahy. Od té doby se stala významným kulturním centrem s bohatým výstavním programem a pravidelnými mezinárodními výstavami. Každoročně pořádá soutěž Ceny kritiky za mladou malbu, která podporuje mladé umělce do 30 let, a je důležitou platformou pro začínající talenty.
Význam galerie
Kultura a vzdělávání - galerie přispívá k rozvoji kulturní vzdělanosti a zájmu veřejnosti o současné výtvarné umění, poskytuje vzdělávací programy, komentované prohlídky a besedy s umělci široké veřejnosti.
Podpora umělců - galerie poskytuje prostor mladé generaci umělců, čímž podporuje jejich profesní růst a integraci do mezinárodní umělecké scény.
Mezinárodní spolupráce - díky spolupráci se zahraničními partnery a mezinárodním výstavám galerie zvyšuje prestiž českého umění v zahraničí.
Aktuální situace
Zdražení nájmu v Paláci Adria ohrožuje ekonomickou stabilitu Galerie kritikůa její schopnost poskytovat kvalitní kulturní služby. I přes maximální úspory a získávání finančních prostředků z různých zdrojů, včetně grantů, příspěvků a vlastních aktivit, není Sdružení schopno pokrýt zvýšené náklady na nájem.
Prostor Galerie kritiků v 1. patře budovy Adria není vhodný ani pro galerijní činnost, ani pro komerční podnikání. Sdružení trvalo deset let, než přesvědčilo své publikum o vstupu do galerie po schodech či výtahem. Budova navíc potřebuje opravy a chátrá, což negativně ovlivňuje všechny nájemce. Přestože nájem je hrazen městskými granty, zvýšení nájmu činí komerční pronájem pro Galerii kritiků zcela nereálným.
Sdružení nejen pořádá výstavy, ale také hájí profesní, sociální a autorská práva svých členů, organizuje mezinárodní projekty a slouží jako informační zdroj pro odbornou i širokou veřejnost. Pro rok 2024 jsou plánovány významné zahraniční výstavy z Makedonie a Holandska, které nyní hrozí zrušením.Likvidace galerie by měla vážné dopady na uměleckou obec.
Naše žádost
Zachování výše nájmu: Žádáme o zachování stávající výše nájmu nebo její přiměřené navýšení, které by umožnilo galerii pokračovat ve své činnosti bez finančního kolapsu.
Podpora z veřejných zdrojů: Apelujeme na Magistrát hlavního města Prahy, aby poskytl dodatečnou finanční podporu pro zajištění činnosti Galerie kritiků jako důležité kulturní instituce.
Ochrana kulturního dědictví: Vyzýváme majitele Paláce Adria, aby zvážili kulturní hodnotu a tradici Galerie kritiků a podpořili její zachování.
Proč je Vaše podpora důležitá
Vaše podpora je klíčová pro udržení kulturního bohatství Prahy a pokračování činnosti galerie, která již více než dvě desetiletí obohacuje kulturní život našeho města. Společně můžeme zajistit, že Galerie kritiků bude i nadále místem, kde se setkávají umělci, kritici a široká veřejnost, a kde se tvoří a prezentuje výtvarné umění na nejvyšší úrovni.
Prosíme všechny, kteří souhlasí s touto peticí, aby připojili svůj podpis a pomohli nám zachránit Galerii kritiků. Děkujeme vám za podporu!
Kontakt
Mgr. Vlasta Čiháková-Noshiro, Ph.D.
Předsedkyně Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, kurátorka Galerie kritiků, Palác Adria v Praze
Autor: Vlasta Čiháková Noshiro | 2 podpisy
Více >Jedná se o udržení Autobusového nádraží v Plané leží tam průměrně 2 až 3 velké stromy, ohledně bezpečnosti a zdraví tyto kaštany jsou středně velké a nikomu tu nepřekáží ani ohledně bezpečnosti vpádu do silnice poprosil bych o udržení těchto krásných a památných stromů i zeleně v průměru alespoň 1,5m trávníku v tomto našem krásném kulturním městě.
Autor: Vaclav Pajer | 4 podpisy
Více >Tahle petice slouží k zákazu na všechny cosplay akce ( fantastická Ostrava, Animefest, advík, Akicon, concrunch a další) pro cosplayera @Garuko2001. Garuko je problémový člověk co má má svědomí nespočet obtěžování mladistvých a dětí, nespočet nevhodného chování na akcích a mnoho dalšího. Pokud si přejete, aby měl Garuko na akce zákaz, prosím, podepište petici. Petice pak bude předána akcím.
Autor: Drahoslava Brusakova | 134 podpisů
Více >Žádáme zastavení realizace nové podoby barevného řešení vozidel pražské integrované dopravy, které dominují svislé červené pruhy na nevýrazném šedém podkladu, které jsou výsledkem projektu „Rebrand PID“ – neboli projektu „nové vizuální identity pražské integrované dopravy (PID)“. Požadujeme u všech nově pořizovaných vozidel (a u vozidel, jejichž rekonstrukce nebo oprava bude vyžadovat nový lak nebo nátěr karoserie) návrat k tradiční podobě vizuálního stylu vozidel pražské integrované dopravy s horizontálními červenými pruhy na žlutokrémovém, bílém nebo stříbrném podkladu. Praha svou vizuální identitu vozidel veřejné dopravy má danou víc než stoletou tradicí. Tato tradice představuje kulturní a historickou hodnotu, svázanou se symbolickými barvami města Prahy – se žlutou a červenou, zejména však svázanou s charakteristickými tvarovými liniemi jednotlivých typů vozidel.
Plné znění petice s doprovodným obsahem k naleznutí na www.pid-neprebarvovat.cz
Vážení občané, obracíme se na vás už s druhou peticí, která se týká stejného tématu – nesmyslného přebarvování vozidel veřejné dopravy, tedy tramvají, autobusů, vlaků, nejnověji i trolejbusů, které se staly obětí arogantního záměru – změnit násilně v rozporu s uznávanou tradicí barevnost a vizuální styl vozidel v Praze a následně i ve Středočeském kraji, provozovaných v rámci integrovaného systému PID (Pražské integrované dopravy).
Už první petice z r. 2021, se kterou se někteří z vás seznámili, žádala o zastavení tohoto projektu, i když v jiných souvislostech. Tehdejší zastupitelstvo hl.m. Prahy mírnou většinou, díky tehdejší vládnoucí koalici, odmítlo zrušit tento nesmyslný projekt, který byl v srpnu r. 2020 radou Hlavního města Prahy schválen. Řada tehdejších opozičních politiků veřejně tento projekt odsoudila. Dnes je řada z těchto politiků součástí vládnoucí koalice na pražském magistrátu. Je proto nanejvýš vhodná chvíle znovu s veškerou silou odborných argumentů, které předkládáme jako přílohu na dalších stránkách naší petice, vynaložit veškeré úsilí a právně dostupné prostředky k zastavení tohoto nesmyslného projektu.
Nové vizuální řešení nátěru vozidel Pražské integrované dopravy vzešlo z neveřejné soutěže Magistrátu hl. města Prahy vyzvaných grafických designérů a uplatňuje zcela nové řešení barevnosti vozidel používaných u jednotlivých dopravců v rámci systému Pražské integrované dopravy, zejména vozidel Dopravního podniku hl. města Prahy (soupravy metra, tramvaje, autobusy a trolejbusy), dále železničních vozidel Českých drah (příměstské vlaky) a vozidel dalších dopravců. Toto předkládané řešení svým grafickým pojetím barevného členění vozidel zcela popírá dosavadní tradici, která byla založena už počátkem 20. století ( od roku 1905), byla v průběhu různých časových etap rozvíjena, částečně pod vlivem vývoje vizuálních stylů a nových technologií na vozidlech modifikována, avšak vždy dodržovala kontinuitu jedinečného vizuálního stylu symbolicky se odkazujícího na barevnou kombinaci vlajky hlavního města Prahy. Tento styl je charakteristický kombinací vždy horizontálních prvků, logicky navazujících na vodorovné linie dominantních ploch karoserií vozidel – okenního pásu, střechy a obrysu vozů, vždy v kombinaci červeného horizontálního pruhu ve spodní části vozidel v kombinaci s bílou barvou (nebo krémovou či stříbrnou) na převažujících částech karoserie, opět ve formě horizontálních ploch, s doplňky ve zlaté barvě (v minulosti) a žluté barvě (v současnosti).
Pokud se Vám nové vizuální schéma Pražské integrované dopravy nelíbí, podepište prosím tuto petici, je zapotřebí co nejvíce vašich hlasů, aby byla petice projednatelná na Zastupitelstvu. Děkujeme!
Autor: Kryštof Jelínek | 1 podpis
Více >Vyberte si svůj region