My, níže podepsaní, žádáme o vrácení Bohemia Super Penne, jejich chuť byla nezaměnitelná a výtečná. Produkt této výjimečnosti na tuzemském trhu chybí. 

Tato petice navazuje na dosud řádně neukončené projednání „Petice občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko“, kterou podepsalo více než 37 tisíc občanů.

TEXT PETICE:
My, níže podepsaní občané, NESOUHLASÍME s trasováním transevropské komunikace „43“ přes obydlené oblasti Brna a POŽADUJEME, aby tato komunikace byla trasována jako plnohodnotný obchvat CELÉHO Brna.

Odůvodnění:

1. Realizací komunikace R43 jako průtahu přes Brno by došlo k zavlečení další tranzitní transevropské dopravy do města, což je v přímém rozporu s veřejným zájmem.

2. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo ke zvýšení hladiny hluku a vysokým emisím škodlivin v hustě obydlených oblastech.

3. Je nutné dodržovat zákonné hygienické limity, ty však jsou např. v Brně-Bosonohách již dlouhodobě překračovány. 

4. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo k nenávratnému znehodnocení rekreační oblasti Brněnské přehrady, která poskytuje široké rekreační možnosti všem obyvatelům Brna a okolí.

5. Jihomoravským krajem zveřejněná „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, která má sloužit jako legalizační dokument průtahové varianty, je vadná a vzhledem k rozsahu problémů a vad v této studii nemůže sloužit pro účely volby trasování komunikace 43.

6. Existuje k lidem i životnímu prostředí šetrná a přitom dopravně efektivní varianta plnohodnotného obchvatu celého Brna, která by nezatěžovala obydlené oblasti a poskytovala účinné oddělení tranzitní dopravy.

7. Je povinností minimalizovat dopady lidské činnosti na obytné a klidové oblasti v Brněnské aglomeraci. Tyto oblasti je nezbytné chránit pro nás, naše děti a další generace.

Požadujeme proto:
1. Jednoznačné odmítnutí trasování 43 jako průtahu Brnem a neprodlené zastavení a ukončení všech prací na přípravě 43 v této variantě.

2. Zahrnutí plnohodnotného obchvatu celého města Brna do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a do Územního plánu města Brna, a to v trase dle aktuální verze „Optimalizované“ varianty, tj. s trasováním v tzv. Boskovické brázdě.

Za petiční výbor Jana Pálková, Opálkova 16, 635 00 Brno

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

V Praze 15. 6. 2022

Žádám všechny obyvatele, vlastníky, turisty a všechny slušné příchozí o podpis této petice. My slušní občané atd. nechceme ve svém okolí a v okolí svých nemovitostí, které jsou v řádech milionů vidět nepřizpúsobivé občany a vůbec ne, aby zde žili! Zákon který zakázal bezdoplatkové zóny nás chránil! Přijďte se všichni podívat jak to zde v centru Karlových Varů vypadá! Chceme znovu zavést bezdoplatkové zóny a chceme, aby tito lidé, kteří nechodí a nechtějí chodit do práce ani do školy, nedostávali ani korunu zdarma od státu z našich peněz! Ty mercedesy, taxíky a nákupy až domů s tím vůbec nekorespondují! Děkuji za všechny.

Souhlasím, aby bylo činěno maximální možné úsilí k zachování, obnově a rozvoji SDH sítě v naší společnosti, neboť považuji její úlohu v mnohých oblastech telekomunikačního sektoru za nezastupitelnou.

Delivery Hero Czech Republic s.r.o. Smrčkova 2485/4, Libeň, 180 00 Praha 8 Pro společnost Dame jidlo.cz s.r.o. Majitel: Delivery Hero SE Dobrý den. Rádi bychom Vám upřímně poděkovali za dosavadní spolupráci. Věříme, že tvoříme kvalitní tým, který profesionálně plní požadavky svých klientů. Jsme přesvědčen, že VAŠE FIRMA s.r.o. není v našem oboru podprůměrná ani průměrná, ale špičková. Přejeme nám všem, abychom podle toho byli oceňováni. Průměrná tuzemská mzda přitom každoročně stoupá. Dlouhodobě také zdražují základní životní náklady, takže paralelně klesá hodnota české koruny. Na tuzemském pracovním trhu mezitím chybějí volní zaměstnanci… Svoji profesní budoucnost vidíme ve VAŠÍ FIRMĚ s.r.o. Zároveň však bohužel potřebujeme vyšší příjem, abych nedopláceli na inflaci. Jako loajální zaměstnanci Vás proto žádáme, aby plat byl zvýšen aspoň o 18 %. Děkujeme Vám za pochopení. Havířov a Ostrava.

Jelikož v Ústí nad Labem dálková autobusová doprava byla úplně ukončena v roce 2017, od té doby se není možné dostat prostřednictvím autobusové dopravy dále než do Děčína/Teplic.

Můj návrh by byl zařídit/prodloužit tyto linky.

Ze stávajicí linky 

550908: Litoměřice - Praha. Linku upravit tak, aby začínala  v Ústí nad Labem. (Ústí nad Labem - Litoměřice - Praha)

Udělat další spoje do okolních vzdálených měst.

Prostřednictvím této petice, nesouhlasíme s výstavbou vysokopodlažních obytných budov A1 a A2 s komerčními prostory a obytných budov B1 - B7 včetně domu C podle záměru společnosti FINEP CZ a.s.

Jsme proti jakékoliv další zástavbě zelených ploch na území Proseku.

Jsme proti nahrazování občanské vybavenosti nedomyšlenou obytnou výstavbou na stávajícím území sídliště Prosek a v jeho těsném okolí.

Jsme proti jakémukoliv stavebnímu záměru v blízkosti stávajícího sídliště za účelem výstavby vysokopodlažních budov či udělení souhlasu s jejich využitím pro tyto účely.

Jsme proti zhoršování kvality života stávajících obyvatel kvůli další rozsáhlé obytné zástavbě sídliště, pro kterou není uzpůsobena stávající infrastruktura (parkování, kapacita dopravních přivaděčů, kapacita škol a školek, zdravotní péče a sociální služby).

Žádáme samosprávu Městské části Prahy 9, aby aktivně hájila zájmy místních občanů na zachování urbanistické koncepce sídliště Prosek bez dalších vysokopodlažních budov a bez zastavování zelených ploch a nedocházelo tak ke zhoršení kvality života obyvatel Prahy 9.

Ochranu zvířat proti týrání v ČR upravují zákony č. 166/1999 Sb., 246/1992 Sb. a jeho novela č. 77/2004 Sb.
Za týrání se považuje mimo jiné:
"vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy", "zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání".

Tyto zákony platí i pro jatka. I když je nepředstavitelné, že by jakékoli welfare mohlo vést k pohodě zvířat jdoucích na smrt, přesto musí být jatka organizována a vybavena tak, aby ušetřila porážené zvíře utrpení.
I to naprosté minimum ochrany, které výše uvedené zákony zvířatům poskytují, však bývá porušováno, jak je dokumentováno např. nedávno uvedeným dokumentem „Svědectví: Pravda, která měla zůstat skryta“.

Videozáznamy z anonymního zdroje jednoznačně prokazují, že na jatkách Hrabětice soustavně dochází k hrubému porušování zákona. Už tak vystresovaná a vyděšená zvířata jsou po utrpení z chovu a následného transportu předmětem dalšího týrání a nesprávného zacházení.

Na základě těchto záznamů požadujeme, aby byla Jatka Hrabětice uzavřena a osoby, které jsou za týrání odpovědné, byly pohnány k odpovědnosti.

Klamavá reklama je popsána v § 2977 Občanského zákoníku, a to jako něco uvádějící zákazníka v omyl. Tento omyl vede k tomu, že si zákazník může zboží koupit pod vlivem takovéto reklamy, a pokud by klamán nebyl, zboží by si možná nekoupil.

Potravinářský průmysl, a to především živočišná produkce se vyznačuje obrovskou mírou zavádějících informací, lživých zobrazení a zakrýváním skutečností, ať jsou to fialové kravičky nebo takzvané veselé krávy, či šťastná prasátka houpající se na stromě zvaný klobásovník. Ve skutečnosti však zvířata v tomto průmyslu neuvěřitelně trpí a žádné z nich není šťastné.
Proto v rámci petice chceme dosáhnout změny § 2977 tak, aby prodejci i výrobci museli ohledně zvířat uvádět a zobrazovat pravdivé údaje a skutečnosti, podobně jako například prodejci a výrobci tabákových výrobků.

Cílem petice je tedy změna § 2977 Občanského zákoníku tak, aby nebylo možné klamat zákazníka o podmínkách chovu a zacházení se zvířaty v jakékoliv fázi jejich života nebo ohledně smrti. Žádná forma nadsázky, přehánění nebo nepravdivého zobrazení by neměla být přípustná v reklamě, která se týká produktů získávaných z živých bytostí.

Vyzýváme zákonodárce, aby se tímto paragrafem zabývali a také aby začali postihovat společnosti, které se zmiňovaného klamavého jednání dopouští.

Níže podepsané osoby souhlasí se zněním této petice, tedy požadují v jejím smyslu uváděnou změnu zmíněného paragrafu Občanského zákoníku.

My níže podepsaní žádáme město Říčany, aby začalo jednat o zřízení speciální školky nebo alespoň třídy pro děti s postižením. Z důvodu narůstajícího počtu dětí s postižením žádáme o zřízení aspoň jedné třídy pro tyto děti. Pro rodiče těchto dětí je velmi důležité, aby sehnali pro své děti školku s odpovídající péčí a nemuseli platit desetitisíce za speciální školky soukromé, kam děti musejí dovážet a ne vždy je to zrovna jednoduché. Zkusme pomocí této petice zatlačit na město, aby začalo jednat.

My, níže podepsaní občané Palkovic, Kozlovic a občané ČR, kteří jsou vlastníky lesních pozemků a musí o tyto pozemky řádně pečovat, kteří mají v lokalitě k.ú. Myslík rekreační nemovitosti a kteří využívají tuto veřejnou cestu v rámci turistických aktivit (Myslíkovské Lurdy, Palkovické Hůrky, Kubánkov atd.), prostřednictvím této petice žádáme, aby zastupitelstvo obce Palkovice a starostu Radima Baču osobně, aby urychleně realizovali v letošním roce (2022) napojení veřejné místní komunikace, parcela 1058/1 k.ú. Myslík na hlavní komunikaci, parcela 1059/2.

Zároveň vyzýváme, aby až do doby systémového řešení této dopravní situace byla místní veřejná komunikace, vedená pod č.6c, kterou občané ČR v dané lokalitě od nepaměti využívají, nadále obcí udržována, tj. aby obec vykonávala její řádnou správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy, a aby po celou dobu byla zajištěna její průchodnost pro veřejnost.

Děkujeme.

Chodíte rádi do parku u Chodovské tvrze? Pak už jste si nejspíš všimli velké cedule na restauraci Pavlovín, která je jeho nedílnou součástí - stojí na ní smutný nápis „TRVALE ZAVŘENO“.

V oblíbeném parku tak chybí možnost občerstvení, které by si mohli vychutnat dospělí i ti nejmenší. Co s tím? Objekt je nyní nabízen k prodeji za přibližně 13 milionů korun a my jsme přesvědčení o tom, že by měla Praha 11 usilovat o jeho koupi.

Restaurace by pak mohla být provozována za příznivé ceny a pod kontrolou městské části, podobně jako skvělá kavárna Mezi domy v Křejpského ulici.
Vedle občerstvení by se navíc v budoucnu mohl objekt stát součástí outdoorového rodičovského centra vybudovaného právě v krásném parku u Chodovské tvrze.

Pokud máte stejný názor a chcete, aby místo soukromníka koupila Pavlovín městská část Praha 11, podpořte naši PETICI za jeho záchranu, kterou poté předáme radním naší městské části. Každý podpis je důležitý, společně to dokážeme!

K rukám:

předsedy vlády ČR PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL.M.

ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mgr. Petra Gazdíka

V Praze dne 20. 4. 2022
 

Věc: Změna výuky druhého cizího jazyka na volitelnou  

Vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře školství,

obracíme se na vás v souvislosti s navrhovanou úpravou RVP ZV, v jejímž důsledku má být výuka druhého cizího jazyka změněna z povinné na volitelnou, a žádáme o zpětvzetí tohoto návrhu či o jeho zásadní přepracování.

Apelujeme na vás díky naší zkušenosti, dokládající okřídlené tvrzení, že jazyky otevírají dveře do světa. Jsme absolventi tzv. českých sekcí ve Francii: čeští studenti, kteří v 9. třídě ZŠ nebo v 1. ročníku SŠ (či v odpovídajících třídách víceletých gymnázií) úspěšně prošli výběrovým řízením, odjeli absolvovat tříletá gymnaziální studia do Francie a tam složili francouzskou maturitní zkoušku. MŠMT je partnerem tohoto programu, jehož absolventi se řadí ke špičkám ve svých oborech. Najdete mezi nimi např. dva ministry školství, další vysoké úředníky ve státní správě i evropských strukturách, akademiky a vědce, mezinárodně úspěšné manažery, právníky či lékaře.

Těchto úspěchů, posilujících pozici ČR v Evropě a ve světě, bychom nemohli dosáhnout bez výuky druhého jazyka. V našem případě se jednalo o francouzštinu. Ta nám umožnila odjet na studia do zahraničí a ukončit je tak, že v průměru každý z nás ovládá v určité míře dokonce více než 4 světové jazyky. Francouzština, náš často nejsilnější cizí jazyk, je pak pro 70 % z nás klíčovým faktorem pro pracovní kariéru.

Uvědomujeme si, že naše zkušenost je specifická; řada jejích prvků je však přenositelná i pro ostatní žáky a studenty, ať už si vyberou kterýkoli jiný jazyk. Podstatné je, aby si cizí jazyky začali osvojovat co nejdříve a aby přijali za své přesvědčení, že jedním ze základů pro úspěšný osobní i profesionální rozvoj je bohatý a rozmanitý jazykový profil. Jinými slovy: schopnost komunikovat v několika cizích jazycích, nikoli jen v angličtině.

ČR chce patřit mezi moderní státy přinášející přidanou hodnotu, chce být na špičce ve vědě, výzkumu i v podnikání. Chceme se vymanit z osudu montovny a překladiště Evropy, chceme zvyšovat naši konkurenceschopnost, produktivitu práce a její přidanou hodnotu. K tomu je třeba skloubit různé předpoklady. Jedním z nich je schopnost – zejména mladých lidí v klíčovém období jejich profesního utváření a zrání – komunikovat, studovat a pracovat v mezinárodním prostředí.

Nezbytnou podmínkou studijní a profesní mobility je jazyková výbava, přičemž jeden jazyk dnes již není dostačující. Ochudíme naše děti o možnosti inspirativních studijních pobytů v evropských zemích? Angličtina jistě pomáhá, je však mateřským jazykem jen malého počtu obyvatel EU. Přitom hlavní hodnotou jazykově pestré Evropy je sdílené kulturní, intelektuální, vědecké a technologické bohatství, které by bez vícejazyčnosti bývalo nevzniklo ani nemohlo být dále rozvíjeno.

Praktické důsledky snížení významu druhého cizího jazyka na pouhý volitelný předmět povedou bezesporu k výraznému omezení výuky dalších cizích jazyků. Pozdní odpolední hodiny, známky nezapočítávané do průměru atp. poškozují výuku, která má přitom strategický přínos:
 

1. Jazyky jsou cestou ke kvalitnějšímu vzdělání a profesnímu uplatnění.

2. Výuka dvou povinných jazyků je faktorem vyrovnávání socioekonomických a regionálních rozdílů.

3. Postoj k problematice výuky cizích jazyků je projevem rozvojové vize české společnosti a zdrojem (de)motivace.
 

Podrobněji:
 

1. Jazyky jsou cestou ke kvalitnějšímu vzdělání a profesnímu uplatnění.

Výuka jazyků umožňuje kvalitnější studium a dlouhodobé zvyšování kvalifikace. Zároveň nijak nepředurčuje volbu budoucího povolání. Jazyková výbava usnadňuje přístup k moderním postupům a inovacím; umožňuje čerpat mezinárodní zkušenosti z první ruky a rozvíjet je v našem prostředí, čímž posiluje vyspělost české ekonomiky. Ovládání cizích jazyků též obohacuje všeobecný rozhled a chápání okolního světa díky schopnosti informovat se prostřednictvím širší a různorodější palety zdrojů. Jazyky tak sehrávají důležitou roli při utváření osobnosti z hlediska ryze lidského a občanského.

Jazyková výbava zkrátka otevírá dveře do světa při studiu i při pracovním uplatnění. Chceme opravdu oslabit výuku cizích jazyků, tak důležitých pro další rozvoj nových generací? Chceme ji vzdát právě tehdy, kdy jsou děti z hlediska osvojování cizích jazyků v nejvhodnějším věku?

2. Výuka dvou povinných jazyků je faktorem vyrovnávání socioekonomických a regionálních rozdílů.

Plně podporujeme stanovisko učitelů cizích jazyků vyjádřené v tiskové zprávě ze dne 30. 3. 2022: Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Jak ukázal výzkum PAQ Research (https://bit.ly/3iOVSl8), v České republice školní úspěch žáků silně závisí na socioekonomickém prostředí, ze kterého pocházejí (rodina, region atd.). Tento fakt zdůrazňuje Česká školní inspekce (horší rodinný původ a málo podnětné prostředí, ve kterém žák vyrůstá, viz https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Spolecne-znaky-vzdelavani-v-usp). Existuje oprávněná obava, že v případě zrušení povinného dalšího cizího jazyka na základních školách se tyto nerovnosti ve vzdělávání ještě prohloubí, a to jak na úrovni žákovských skupin, tak na úrovni regionů. Žáci, kteří budou mít podporu v rodině, se další cizí jazyk učit budou, protože jej pro ně rodiče vyberou; „ti zbylí“ o tuto možnost přijdou. Jazyková výuka obohacuje všechny žáky, nesmí být určena pouze „jazykově nadaným“. Určit toto „nadání“ u dětí ve věku 10–12 let je navíc velmi obtížné a nutnost podobné volby zavře dveře dětem, které by mohly své schopnosti a dovednosti v oblasti jazyků objevit později.

Důsledky na úrovni regionů mohou být ještě rozsáhlejší: jak ukázal výše zmíněný výzkum, v socioekonomicky znevýhodněných regionech mají zároveň školy paradoxně k dispozici méně finančních prostředků než školy v regionech „bohatších“, a nemohou tak tato znevýhodnění patřičně kompenzovat. Celková nepříznivá socioekonomická situace regionu ve spojení se socioekonomickými problémy jednotlivých rodin pak způsobí, že v celých rozsáhlých oblastech naší země se děti ve škole nikdy nepotkají s jiným cizím jazykem než s angličtinou (pro mnohé obory odborného školství je povinná pouze angličtina). To může působit problémy nejen v příhraničních oblastech, kde bude ještě více chybět pracovní síla ovládající alespoň základy němčiny, ale i v dalších regionech, kde se jazyková nabídka omezí na povinnou angličtinu. Výsledek bude monokultura. A jak víme, monokultury jsou zranitelné, zatímco diverzita přináší zdravou rezilienci.

3. Postoj k problematice výuky cizích jazyků je projevem rozvojové vize české společnosti a zdrojem (de)motivace.

Plně rozumíme těžkostem, které výuku druhého jazyka provázejí, a to zejména v regionech či na 2. stupních ZŠ, které trpí odlivem dětí na víceletá gymnázia. Podporujeme zlepšování již existujících možností i hledání nových cest, jak vzdělávání uzpůsobit i dětem, které vyžadují více podpory. Obavu, že zahájení studia druhého cizího jazyka v 6. třídě ZŠ může být pro některé žáky kontraproduktivní, bereme v potaz, ale jsme hluboce přesvědčeni, že tento problém lze a je třeba řešit adresně, nikoli snížením laťky pro všechny. Zajímavou perspektivu vidíme například v návrhu, aby 2. jazyk zůstal povinný, ale s možností – v pedagogicky odůvodněných případech – udělit výjimku žákům, kteří nezvládají angličtinu. Tuto základní myšlenku lze nepochybně doladit a doplnit o další prvky, jež by umožnily přinést účinnou odpověď na obavy, které motivovaly MŠMT k návrhu na zrušení povinné výuky 2. jazyka, aniž by to vedlo k výše popsaným zásadním negativním dopadům. V případě zájmu ze strany MŠMT jsme připraveni mobilizovat své členy, kteří mají pro tuto diskusi relevantní zkušenosti, aby přispěli k práci na tomto či jiném alternativním řešení.

Zcela jasně si též uvědomujeme politický význam rozhodnutí ministerstva školství, které kromě faktického dopadu na výuku jazyků odráží také obecný postoj vlády k řešení problémů. Vždy máme volbu mezi snahou těžkosti překonat, hledat řešení, motivovat ostatní k práci na sobě a na společném systému a mezi jednodušší cestou, snížením laťky, rezignací na důležité hodnoty a cíle.

Stát by měl společnost motivovat ke snaze pracovat na sobě a nevzdávat se. Vždyť co mají společného všechny vzory, které nás inspirují? Především svou houževnatost a odhodlání dosahovat náročných cílů, byť k nim mnohdy vede trnitá cesta. Toto je poselství, které by měl stát vysílat a které je o to důležitější, že se týká dětí, jejich vzdělávání, výchovy a formování občanských postojů.

Vážený pane premiére, vážený pane ministře, věříme, že prioritou ve vašem rozhodování bude otevřená a moderní budoucnost našich dětí, a tudíž i celé naší země. Věříme, že 20. výročí vstupu ČR do EU v roce 2024 nebudeme slavit ústupem od evropských hodnot, opírajících se právě o vícejazyčnost.

S úctou
 

za vedení Spolku bývalých studentů českých sekcí ve Francii a jeho Lycejní stipendijní fond

Kristýna Křížová, Veronika Kraupnerová, Karolína Zamora, Alena Baljajevová, Filip Šváb, Ondřej Dušek, Lukáš Macek

V Liberci dne 19.4.2022

Vážený telefonní operátore T-mobile,

My, níže podepsaní, Vás žádáme, abyste doplnili pokrytí území krajského města Liberec telefonním signálem.  

V části obce Rudolfov a Kateřinky, zvláště pak na frekventované silnici spojující Rudolfov s Bedřichovem (významným turistickým střediskem Jizerských hor) od elektrárny, České chalupy až na Maliník není žádný signál T-mobile. Viz Mapa pokrytí T-Mobile (position.cz)

Jedná se o letitý nedostatek, který stále není odstraněn. A jak bylo i sděleno autorce petice, tak v roce 2022 tuto závadu pokrytí stále řešit nebudete, ač se dotýká významného množství Vašich zákazníků.  

Petice bude předána T-mobile nejpozději 31.5.2022.

Výzva Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR

Chceme adekvátní výši invalidního důchodu pro pacienty s chronickým únavovým syndromem.

V České republice žije až 50 tisíc dlouhodobých pacientů s myalgickou encefalomyelitidou, neboli chronickým únavovým syndromem (zkr. ME/CFS). Odhadem 90 % z nich nemohou kvůli svému onemocnění pokračovat v ekonomicky aktivní činnosti a přijdou posléze o 50 až 75 % příjmů. 

- Přestože jsou podmínky pro přiznání invalidity nastaveny univerzálně, z dlouhodobé zkušenosti pacientů s ME/CFS vyplývá, že je pro ně téměř nemožné získat adekvátní výši inv. důchodu.
- Pacienti tak musí dále pracovat, což vede k přímému zhoršení jejich zdravotního stavu. I tak jsou vystaveni výrazně nižší kvalitě života, jelikož i při nejmírnějším průběhu onemocnění dochází k minimálně 50% snížení úrovně aktivity.
- Ačkoliv se ME/CFS nedá léčit, zvýšené výdaje spojené s léčbou jednotlivých symptomů přispívají k tíživé finanční situaci pacientů a jejich rodin.

Proto vyzýváme ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a jeho kabinet, aby:

1) Zahrnul ME/CFS ve vyhlášce č. 359/2009 Sb. (O posuzování invalidity), díky čemuž dojde k jasnému vymezení podmínek pro přiznání invalidity pacientům s ME/CFS v souladu s nejnovějšími vědeckými a medicínskými poznatky. ME/CFS představuje náročnou nosologickou jednotku, v zahraničí však existují běžně praktikované postupy, jejichž implementaci v ČR nic nebrání.

2) Zařadil ME/CFS do vzdělávání posudkových lékařů. V současnosti je ME/CFS posudkovými lékaři často mylně zaměňováno za duševní či mnohem méně závažné onemocnění. I z těchto důvodů ve většině případů dochází k naprostému nepřiznání invalidity či jejího přiznání v nedostatečné výši.

My níže podepsaní petienti žádáme vládu České republiky, Poslaneckou sněmovnu České republiky a Senát České republiky o zachování a urychlenou implementaci rekodifikace stavebního práva.

Touto peticí vyjadřujeme jednoznačný nesouhlas s plánovaným zrušením povinného dalšího cizího jazyka v základním vzdělávání tak, jak jej navrhuje text revize RVP zveřejněný MŠMT ČR na webu https://velke-revize-zv.rvp.cz/files/hlavni-smery-revize-rvp-zv.pdf.

Plánovaná reforma předpokládá převedení dalšího cizího jazyka v základním vzdělávání mezi tzv. povinně volitelné předměty. Školy by měly povinnost další cizí jazyk žákům nabídnout, ale pokud by se nepřihlásil dostatečný počet zájemců, předmět by se nevyučoval.

Demokraticky zvolená vláda má plné právo provést reformu těchto dokumentů, je ale potřeba, aby tak učinila při vědomí všech důsledků, které takové změny budou pro budoucnost naší země mít, tak aby za ně mohla převzít plnou politickou zodpovědnost.

Svým podpisem se stavíme za zachování dalšího cizího jazyka jako předmětu povinného.

Tuto petici podporují zástupci jazykových profesních sdružení (Asociace učitelů angličtiny v ČR, Česká asociace anglistů, Sdružení učitelů francouzštiny, Sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica, Spolek germanistů a učitelů němčiny SGUN, Svaz germanistů v ČR, Asociace učitelů španělštiny) a učitelé anglického, německého, francouzského, španělského a ruského jazyka, dále Česko-německá obchodní a průmyslová komora a Francouzsko-česká obchodní komora.

Petice bude uzavřena a její výsledek předán MŠMT ČR dne 20.4.2022.

Níže uvádíme argumenty MŠMT ČR, o které svůj záměr opírá, a naši reakci, na které stavíme postoj vyjádřený touto peticí:

1. MŠMT: „Výuka dalšího cizího jazyka (němčiny, francouzštiny, španělštiny, ruštiny nebo italštiny) žáky přetěžuje, je pro ně příliš náročná, a stejně se nic nenaučí“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Cílem výuky dalšího cizího jazyka je dosažení úrovně A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ), tj. základní znalost a seznámení se zvukovou stavbou daného jazyka; taková úroveň žáky nepřetěžuje. Je třeba rovněž připomenout, že v mladším věku si žáci cizí jazyk osvojují snadněji, než když se mu začnou věnovat až na střední škole. I základní úroveň A1, kterou si odnesou ze ZŠ, jim následně umožňuje dosáhnout během studia na střední škole vyšší finální jazykové úrovně, a díky tomu případně konat maturitu a využít cizí jazyk na vysoké škole (Erasmus, dvojí diplomy atd.).

Ale i v případě, že žák na střední škole v jazyce nepokračuje, zvyšuje i třeba jen základní znalost dalšího cizího jazyka nejen jeho sebevědomí, ale také ochotu k celoživotnímu vzdělávání a jeho uplatnitelnost na trhu práce (zaměstnavatel ochotněji investuje do dalšího vzdělávání uchazeče, který již má s požadovaným jazykem nějakou zkušenost, a základy cizího jazyka využijí „bílé“ i „modré“ límečky, viz Tomáš Prouza, Hospodářská komora ČR - https://tn.nova.cz/videa/4894-televizni-noviny/219683-televizni-noviny-pondeli-28-brezna, čas 0:40 - 6:34). Vzhledem k tomu, že německy a francouzsky mluvící země patří mezi hlavní zahraniční investory v ČR (a v interní komunikaci často dávají přednost svému jazyku před angličtinou), je znalost jazyka pro uplatnění na trhu práce zásadní (https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/).

Pokud by někteří žáci skutečně měli problém výuku dalšího cizího jazyka zvládat (např. žáci se specifickými poruchami učení, ale i jiní), mají jejich rodiče již nyní podle současného RVP (Část C, str. 149) možnost nahradit tento předmět jinou výukou. Rozhodnutí zrušit povinný další cizí jazyk je tedy rozhodnutí politické: současné ministerstvo školství soudí, že další cizí jazyk je pro děti zbytný, nadstavbový.

2. MŠMT: „Není dostatek kvalitních učitelů dalšího cizího jazyka, kteří by dokázali žáky motivovat“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: S tím nelze zcela souhlasit. Kvalita výuky samozřejmě kolísá (podle školy i regionu) a bylo by potřeba způsob výuky dalšího cizího jazyka upravit (zaměřit na kompetence, nepřekračovat požadavky RVP atd.). Ale to se týká i mnoha jiných předmětů. Převedením dalšího cizího jazyka mezi volitelné by navíc pravděpodobně vznikl problém s úvazky učitelů jazyků a hrozilo by, že školu opustí, protože nebudou mít úvazek naplněn. A přitom právě mezi učiteli dalšího cizího jazyka (němčiny, francouzštiny atd.) velmi často nacházíme učitele nadšené pro svůj obor, kteří jsou ochotni se žákům věnovat i nad rámec běžné výuky – zapojují se do platformy eTwinning, organizují zájezdy do daných zemí, soutěže, divadelní představení, výměnné pobyty, ochutnávky gastronomie aj. Právě proto, že vědí, že musejí o žáky „soutěžit“ s jinými jazyky, bývají často velmi kreativní, dále se vzdělávají, vedou evropské projekty atd. Své znalosti a dovednosti sdílí nejen s dalšími učiteli jazyků, ale i s učiteli jiných aprobací. Specifika jazykové výuky, která se doplňují i napříč jednotlivými jazyky, tak obohacují celou školu a zvyšují tak kvalitu výuky.

3. MŠMT: „Jazykově nadaní žáci budou mít stále plně ekvivalentní možnost si další cizí jazyk osvojovat v (povinně) volitelném předmětu“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Výuka povinně volitelného předmětu má dle stávající legislativy jiný status než výuka předmětu povinného: povinně volitelné předměty se nepočítají do celkového hodnocení žáka podle průměru známek a obvykle jsou hodiny posouvány do odpoledních hodin, kdy jsou žáci již unavení a nesoustředění. To může způsobit pokles motivace žáků k učení a celkovou změnu dynamiky hodin. Zvládání takové výuky je pak náročné i pro učitele a výsledky mohou být problematické. Jazyková výuka navíc obohacuje všechny žáky, nesmí být určena pouze „jazykově nadaným“. Určit toto „nadání“ u dětí ve věku 10-12 let je navíc velmi obtížné a nutnost podobné volby zavře dveře dětem, které by mohly své schopnosti a dovednosti v oblasti jazyků objevit později.

4. MŠMT: „Ve výuce cizích jazyků neexistuje návaznost mezi základním a středním vzděláváním“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Toto tvrzení je bohužel pravdivé, ale nejedná se o chybu dalšího cizího jazyka – jde o selhání MŠMT a důsledek nepromyšlené, resp. neexistující celkové strategie jazykové politiky. Existují dílčí iniciativy učitelů jazyků, které se snaží tento problém vyřešit, a umožnit tak žákům i rodičům, aby zjistili alespoň návaznost výuky „jejich“ jazyka: tzv. interaktivní mapa francouzštiny (www.mapa-francouzstiny.cz) umožňuje zobrazit v jednotlivých regionech nebo v okolí určité obce školy nabízející výuku francouzštiny (ZŠ, SŠ i VŠ). Kromě toho lze na mapě zobrazit např. také firmy, které zaměstnávají a/nebo hledají zaměstnance, kteří mluví francouzsky. O podporu výuky němčiny se starají aktéři spojení v rakousko-německé kampani Šprechtíme (https://www.goethe.de/prj/spt/cs/index.html), kteří na celonárodní úrovni podporují výuku němčiny a snaží se propojit zaměstnavatele a vzdělavatele.

5. MŠMT: „Na Slovensku další cizí jazyk také přeřadili mezi povinně volitelné předměty“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Na Slovensku ztratil další cizí jazyk statut povinného předmětu 1.9.2015, a je pouze povinně volitelný (povinná nabídka pro žáky 7.-. 9. tříd). Dopad této změny se projevil v následujících letech: ve školním roce 2017/2018 se žádný další cizí jazyk vůbec nevyučoval v 16 % škol (ze souboru škol ve výzkumu Štátného pedagogického ústavu). Rok 2019 ukazuje, že si slovenské ministerstvo školství negativní důsledky změny statusu dalšího cizího jazyka uvědomuje, např. od školního roku 2019/2020 byla na Slovensku zrušena povinnost nabízet angličtinu jako první cizí jazyk, a mohou se tak nabízet i jazyky jiné, např. němčina nebo francouzština.

6. MŠMT: „Revize RVP sníží nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožní maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Jak ukázal výzkum PAQ Research (https://bit.ly/3iOVSl8), v České republice školní úspěch žáků silně závisí na socioekonomickém prostředí, ze kterého pocházejí (rodina, region atd.). Tento fakt zdůrazňuje i Česká školní inspekce (horší rodinný původ a málo podnětné prostředí, ve kterém žák vyrůstá, viz https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Spolecne-znaky-vzdelavani-v-usp). Existuje oprávněná obava, že v případě zrušení povinného dalšího cizího jazyka na základních školách se tyto nerovnosti ve vzdělávání ještě prohloubí, a to jak na úrovni žákovských skupin, tak na úrovni regionů. Žáci, kteří budou mít podporu v rodině, se další cizí jazyk učit budou, protože jej pro ně rodiče vyberou; „ti zbylí“ o tuto možnost přijdou. Důsledky na úrovni regionů mohou být ještě rozsáhlejší: jak ukázal výše zmíněný výzkum, v socioekonomicky znevýhodněných regionech mají zároveň školy paradoxně k dispozici méně finančních prostředků než školy v regionech „bohatších“, a nemohou tak tato znevýhodnění patřičně kompenzovat. Celková nepříznivá socioekonomická situace regionu ve spojení se socioekonomickými problémy jednotlivých rodin pak způsobí, že v celých rozsáhlých oblastech naší země se děti ve škole nikdy nesetkají s jiným cizím jazykem než s angličtinou (. To může působit problémy nejen v příhraničních oblastech, kde bude ještě více chybět pracovní síla ovládající alespoň základy němčiny, ale i v dalších regionech, kde se jazyková nabídka omezí na povinnou angličtinu. Výsledek bude monokultura. A jak víme, monokultury jsou zranitelné, zatímco diverzita přináší zdravou rezilienci.

7. MŠMT: „Další cizí jazyk nebude v budoucnu k ničemu, technologie dostupné v mobilu znalost jazyků nahradí“

Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Na tento argument je poněkud obtížné reagovat, protože ignoruje základní funkci jazyka, kterou je komunikace, tj. „proces, jímž lidé předávají informace, ideje, postoje a emoce jiným lidem“ (J.W. Vander Zanden). Překladač v mobilu vám umožní na cestách vyřešit na hotelové recepci záměnu pokoje, ale klíč k dané zemi vám nedá. Navíc takové utilitární vidění cizího jazyka ignoruje skutečnost, že výuka jakéhokoli cizího jazyka není jen předávání faktů a znalostí, ale je otevřeným oknem do jiného světa; je prevencí xenofobie a výchovou k toleranci; je výchovou k tomu, aby děti chápaly „jiné“ jako příležitost pro obohacení, nikoli jako neznámé nebezpečí. Navíc je rozvíjením myšlenky skutečné evropské vzájemnosti a sounáležitosti. A to žádný překladač nenahradí. 

Podpisem této petice podpoříte nutnost sehnat k nám na školu školního psychologa. Psychologů je v okolí zoufale málo, navíc ve školním prostředí jsou čím dál více potřeba. Studenti trpící jakýmikoliv psychickými problémy by tak měli mnohem větší možnost sehnat pomoc a předejít tak zhoršení jejich stavu. Nepodceňujme to. Cílem petice je zejména upozornit školu na význam školních psychologů a že by jejich přítomnost mohla poskytnout studentům motivaci a rychlou možnost své problémy řešit a mluvit o nich.

Petice za zavedení frekventovanější autobusové dopravy mezi Prahou, Bezděkovem, Hněvkovicemi, Kožlou a Ledčí nad Sázavou. 

Okolní města Ledče nad Sázavou například Zruč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou již frenkventovanejší dopravu mají. Ať už se jedná o linku 402 která jezdí přes Zruč na Prahu několikrát denně včetně víkendu nebo o vlakové spojení Světle nad Sazavou s Prahou několikrát denně a to včetně víkend. 
 

Pokud souhlasíte s lepším a frekventovanějším spojením prosím podepište petici.