My, občané Ostravy-Poruby a okolních částí města, nesouhlasíme se změnou územního plánu  a s rozšířením VTP. Chceme, aby byl lesopark zachován v takové podobě, jako je dnes. Důrazně žádáme zastupitelstvo města Ostravy, aby pro rozvoj VTP použilo opuštěné prázdné budovy, kterých je v Ostravě mnoho, a neprováděli zbytečné stavby v lesoparku, který je velmi důležitou lokalitou pro naši regeneraci a odpočinek.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby byl pravidelný osobní provoz na trati 314 Opava-Východ - Jakartovice zachován.

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje a někteří další zastupitelé rozhodli o zrušení provozu od 7. dubna 2014 a o nahrazení těchto vlakových spojů autobusy. Zastupitelé zároveň uvádí i čísla cestujících, která nejsou přesná a v letní sezóně prý ani jeden motorový vůz pro svoji kapacitu nestačí. Provoz vlaků na této trati je pro občany dotčených obcí klíčový při dopravě do centra regionu - Opavy. Nahrazení autobusy ovšem není to pravé řešení. Občané i někteří starostové těchto obcí se zrušením nesouhlasí, ale krajské zastupitelstvo i přes toto všechno dopravu ruší. Proto požadujeme:

1) Zachování stávajícího, pravidelného osobního provozu na této trati a úpravu JŘ tak aby co nejlépe vyhovoval potřebám cestujících.

2) Upravení jízdního řádu autobusů, tak, aby nedošlo k překrývání spojů se spoji vlakovými.

Děkujeme.

Za petiční výbor:

Petr Foltys, Ostrava

Lukáš Hanzlík, Pardubice

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:

Petr Foltys, Ostrava

P e t i c e
proti výstavbě obalovny živičných směsí, recyklátoru živičných povrchů, recyklační linky stavebních hmot, betonárny a kotlu pro ohřev záměsové vody do betonu.
Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o revizi a znovu otevření veřejného jednání a zároveň prozkoumání udělených povolení ke stavbě recyklační linky a betonárky. Záleží nám, aby byl zachován současný stav přírodního životního prostoru. Stavbou v  k.ú. Chlebovice parc.číslo 783/1 příp. dalších pozemků dojde v okolí k zvýšení hlučnosti, prašnosti, zápachu,  tímto bude výrazně ovlivněna možnost migrace zvěře pro kterou je v blízkosti vybudován koridor, chovný potok Košice bude kontaminován povrchovými vodami které jsou z uvedené plochy drenážemi  odváděny do jeho toku. Dále se neúměrně navýší  nákladní doprava v blízkém okolí.  Pro tuto oblast je typické západní proudění, které bude právě na Zelinkovice, Lysůvky, ale i Chlebovice směřovat veškeré negativní vlivy z provozu zařízení.

Do současné doby nebylo vyřešeno ani odhlučnění rychlostí komunikace R48 v Zelinkovicích a Lysůvkách a opět se má stavět další průmyslový blok, který tuto životní situaci občanů ještě zhorší.

Pro takový typ stavby jsou určitě jiná vhodnější místa, dál od lidských obydlí, která nebudou nikoho obtěžovat.

                        Osadní výbor Zelinkovice - Lysůvky

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Petice občanů města Klimkovice

Jakou cenu má lidský život?

Při tragické nehodě dne 29. července v odpoledních hodinách kamion, který zjevně neměl v Klimkovicích co dělat a měl jet po dálnici, který zjevně jel větší rychlostí, než je zde povoleno a jehož řidič zjevně nevěnoval patřičnou pozornost řízení, doslova smetl osobní auto, které čekalo, až před ním stojící nákladní auto odbočí. Náraz byl tak silný, že přes osobní auto bylo nákladní odraženo do příkopu.  Vrtulník ani sanitní auta neměly koho odvést. Řidič 35 let a spolujezdec 41 let neměli sebemenší šanci, byli doslova rozdrceni ve změti plechů.

Kolik kamion ušetřil na mýtném? Dle aktuálního sazebníku přesně 44,44,- Kč. Pokud ovšem nebyl přetížen a nevyhýbal se přes Klimkovice silniční váze. 

A tady stojíme před nepochopitelnou věcí.

Stát staví dálnice, které na Ostravsku sice nejsou nic moc, ale jsou určeny pro dálkový provoz. Stát staví silniční váhy, aby se cesty neničily přetíženými kamiony. Poté stát kvůli nepochopitelnému a nezdůvodnitelnému přístupu konkrétních úředníků a politiků, ovlivněných loby přepravců, umožňuje jejich objíždění. Těch ušetřených 44,- Kč za každý kamion stojí stát stovky miliónů za opravy ostatních silnic, nehledě na ostatní problémy.

Těch ušetřených 44Kč je zároveň tedy cena dvou lidských životů. Bylo jen otázkou času, kdy k něčemu takovému dojde a je jen otázkou času, kdy to příště bude někdo z nás.

V místě nehody bude ještě do konce roku vybudován přechod pro chodce. Viděli jste kamion, že by zastavil před přechodem a dal vám přednost? Ani náhodou, sotva stačíte uskočit. Jednou to třeba nestihnete. Při současném počtu projíždějících kamiónů přes Klimkovice je riziko pro chodce příliš vysoké.

Klimkovice mají naprosto ideální podmínky k vytěsnění těžké a dálkové dopravy mimo obec a přesto je tomu z nepochopitelných důvodů nadřízenými orgány a stanoviskem magistrátu města Ostrava bráněno od doby otevření dálnice v roce 2008.

Proto já, níže podepsaný občan města Klimkovic, vědom si svých ústavních práv, žádám touto peticí následující:

1. Eliminování těžké nákladní dopravy ve městě Klimkovice osazením značek zákaz vjezdu aut nad 12t  na cestu II/647 u obou dálničních sjezdů D1 a na ostatních příjezdových komunikacích.

2. Eliminování ostatní tranzitní dopravy zrušením zpoplatnění úseku dálnice D1 od sjezdu Bravantice až po bezplatný úsek v Ostravě

3. Prošetření nečinnosti odpovědných orgánů dlouhodobě blokující snahu Města Klimkovic o řešení neúnosné dopravní situace a vyvození odpovědnosti v případě prokázání viny nebo liknavosti.

V Klimkovicích dne 1.8. 2014

České dráhy se rozhodly zbourat havířovské nádraží, postavené v roce 1969, a pro odbavování cestujících předělat sousední kancelářskou budovu. 

Nádraží poutá pozornost velkou prosklenou fasádou, kterou proniká světlo z přednádražního prostoru, dále výrazným členěním prostoru nebo pozoruhodným op-artovým stropem, který reaguje na dobové umění i českou tradici kubismu.

Za unikátní budovu se postavila i Česká komora architektů, která usiluje o to, aby se stavba stala památkou. "Nádraží v Havířově je senzační ukázkou architektury šedesátých let," říká historik architektury Zdeněk Lukeš. 

Také havířovští občané chtějí stávající nádraží zachránit."Je strašná rozmazlenost to prostě zbourat po tak krátké době a postavit něco nového, protože za dalších dvacet let to budou chtít zase zbourat. Lidé, když jim nabídnete něco nového, jsou úplně vyvedení z míry a chtějí to a nedochází jim, že to třeba není ta správná volba," zlobí se Nela Pietrová z Přátel havířovského nádraží.

Žádáme proto vedení Českách drah, aby celou situaci přehodnotilo a budovu zachovalo a zajistilo její opravu.

Svým podpisem vyjadřuji podporu realizaci aktivit směřujících k ekologizaci veřejné dopravy v Ostravě-Porubě, zejména vybudování nových tramvajových tratí na 7. a 8. porubský stavební obvod.

Jsem pro moderní, komfortní a ekologické řešení problematiky dopravního spojení území Poruba sever s ostatními částmi města. Požaduji zejména efektivní, kapacitní, bezbariérové, rychlé a přímé spojení s centrem Ostravy 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Řada obyvatel Frýdku-Místku těžce nese skutečnost, že se bude bourat historická čtyřpodlažní budova Slezanu v Nádražní ulici. 

Informace o bourání vzbudila na Facebooku bouřlivou nesouhlasnou diskusi, zvláště pak poté, co se na něm objevila informace firmy Demoz Trade, podle níž objekt zdemoluje, sanuje a následně připraví staveniště pro obchodní centrum. 

Tato informace zvedla mnohé občany Frýdku-Místku ze židlí. Neumějí si totiž představit, že ve městě, které se "pyšní" největším počtem marketů na jednoho obyvatele v republice, by se stavěl další obchoďák. "Někdo se asi zbláznil," reagoval na Facebooku Lukáš B. z Frýdku-Místku. 

Důrazně protestujeme proti tomu, aby zde bylo vybudováno další obchodní centrum. Žádáme vedení města, aby vstoupilo do jednání s firmou Demoz Trade  s tím, aby pozemek byl využit smysluplněji.

zdroj obrázku:5plus2.cz

Obyvatelé Českého Těšína se musejí dlouhodobě vyrovnávat se problematickým ovzduším, v loňském roce však bylo období, kdy pořádné nadechnutí znamenalo zároveň poškozování svého zdraví, v konečném součtu několikanásobně větší, než povolují limity evropské směrnice i zákona.

Ten říká, že extrémně prašných dnů nemá být v dané oblasti více než 35 za rok, proto působí až neuvěřitelným dojmem, že v Českém Těšíně jich loni bylo 98!

Přijde nám to jako hazardování se zdravím všech obyvatel Českého Těšína, kteří jsou nuceni v takovýchto podmínkách žít. Žádáme stát, aby účinněji prosazoval dodržování zákonů spojených s problematikou ovzduší a nedopustil opět takovéto překračování nastavených limitů a nenutil tak své občany žít ve zcela nevyhovujících podmínkách.

zdroj obrázku:novinky.cz