Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

My, níže podepsaní, jsme pro zachování Českého centra v Nizozemsku a touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s jeho plánovaným zrušením k 31. 12. 2024.

Vedou nás k tomu následující důvody.

(De Nederlandse vertaling vindt u onder Tsjechische tekst)

Uzavření jakéhokoliv Českého centra znamená velkou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci s jinými státy. Jejich existence se postupem času stala vzorem i pro další státy a velmi často jde o jediné opravdu fungující a spolehlivé organizace z celé oblasti střední a východní Evropy.

České centrum v Nizozemsku dokázalo vybudovat rozsáhlou síť kontaktů a partnerství s místními festivaly ve všech žánrech, s nejrůznějšími kulturními institucemi (muzea, galerie, artová kina, nakladatelství, knihovny, debatní centra), školami, univerzitami a komunitními centry. Významně se zapojuje do činnosti nizozemského klastru EUNIC, evropské sítě národních kulturních institutů. Centrum podporuje kulturní aktivity po celém Nizozemsku, od Amsterdamu přes Enschede až po Groningen a Maastricht, a jeho podpora je klíčová pro účast českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků a dalších odborníků na místních akcích a projektech.

Za tři dekády svého působení zorganizovalo České centrum stovky akcí a poskytlo zázemí mnoha českým tvůrcům, vědcům i studentům, kteří zde našli veškerou potřebnou podporu a kontakty. Na jeho aktivity je napojena také česká krajanská komunita v Nizozemsku, včetně studentů a odborníků, pro které centrum zůstává zásadním spojením s českou kulturou.

Každoročně České centrum podporovalo českou účast například na Mezinárodním filmovém festivalu Rotterdam, na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA Amsterdam, na festivalu Eastern Neighbours Film Festival, na mezinárodním designovém Dutch Design Week v Eindhovenu, na mnoha hudebních festivalech, podpořilo vydávání české literatury v nizozemštině. Významná je i realizace rozsáhlého murálu od českého umělce v Bredě.

České centrum také dlouhodobě spolupracuje s Muzeem Komenského v Naardenu. Pečuje o odkaz Františka Škroupa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka nebo československých letců RAF, kteří zde za války přišli o život.

Uvedená rozsáhlá činnost Českého centra má významný podíl na dnešních vynikajících vztazích mezi Českou republikou a Nizozemskem. Dokladem toho je i fakt, že zdejší České centrum vysoce oceňují mnohé nizozemské instituce a osobnosti veřejného života.

Uzavření Českého centra v Nizozemsku by zkrátka bylo krajně nešťastným krokem. Žádáme Vás naléhavě o jeho zachování.

Adresováno:

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha

Jitka Pánek Jurková Ph.D. generální ředitelka, Česká centra, Václavské náměstí 816/49, 110 00 Praha

Sepsali:

Hana a Jan Beránkovi, Bart Poesiatstraat 35 1069 RV Amsterdam, The Netherlands

Významní signatáři a podporovatelé Českého centra:

Albert Jan Postma – honorární konzul pro nizozemské provincie Groningen, Frísko a Drenthe

Kees Mercks - bývalý docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

Dennis Elbers – ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Rada Sesic – bývalá ředitelka filmového festivalu Eastern Neighbours

Dr. Eva Moraal - ředitelka Muzea Komenského v Naardenu

Vladimír Dzuro – kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

Markéta Dočekalová – spisovatelka, autorka knihy „Kde domov můj?“ – rotterdamský příběh Františka Škroupa

Jaroslav Rudiš – spisovatel

Petr Kopecký – profesor politologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku

Patrik Antczak – umělec, autor murálu v Bredě

Jan Beránek – ředitel programu Energie v Greenpeace International Amsterdam, autor knihy o osudech Baťovců v Singapuru

Postupně budeme přidávat další významné sosobnosti, které petici podepíší

Partneři Českého centra Nizozemsko:

EUNIC - European Union National Institutes for Culture

Muzea a galerie – Kunsthal Rotterdam, Kunstmuseum Haag (Gemeentemuseum) + Fotomuseum, Nederlands Fotomuseum Rotterdam, Anne Frank Huis, Comenius Museum Naarden, Affiche museum Hoorn, Odapark, Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen

Radnice – například Naarden, Amsterdam, Rottedram, Den Haag, Groningen, Eindhoven

Knihovny a nakladatelství – například centrální knihovny Amsterdam, Rotterdam, Den Haag

Univerzity – Leiden, Amsterdam, Rotterdam, Groningen, Wageningen

Debatní a komunitní centra po celém Nizozemsku

Artová kina – EYE, Filmhuis Den Haag, Filmhuis Delft, LantarenVenster, KINO, Zienema – VERA Groningen, Filmtheater 't Hoogt Utrecht, Movie W Wageningen

Festivaly - IFFR – Mezinárodní filmový festival Rotterdam, IDFA – Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Dutch Design Week Eindhoven, Fashionclash Maaastricht, Oude Muziek Festival, Huygens Festival, Graphic Matters, Eastern Neighbours Film festival, Crossing Border, Go Short, Kaboom (dříve HAFF), Film by The Sea, Opera Dagen Rotterdam, Woordnacht, Microfestival Dordrecht, Eurosonic Noorderslag, Blind Walls Film Fest, Das Mag Festival, FotoFestival Naarden

Co o spolupráci s Českým centrem Nizozemsko řekli:

„Víc jak 30 let jsem žil v zahraničí a pracoval pro OSN, nejprve pro ICTY v Den Haagu, poté ve Vídni a posledních 17 let v New Yorku. Po vydání mé knihy Vyšetřovatel jsem měl možnost se seznámit s prací českých center a to zejména v New Yorku, Londýně a Den Haagu. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že česká centra mají zcela zásadní význam pro šíření kulturních informací o České republice, což významně napomáhá k tomu, aby se Česko vrátilo na mapu světa jako kulturně vyspělá země. Práce centra v Nizozemí je profesionální a věřím, že finanční prostředky na jeho provoz jsou v tomto směru vynaloženy velmi efektivně.  Běžně se nevyjadřuji k podobným rozhodnutím, ale v tomto případě si myslím, ze zrušení Českého centra v Nizozemsku je rozhodnutí chybné a doufám, že je možné jej ještě přehodnotit.“

Vladimír Dzuro - kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

"Uzavření Českého centra v Nizozemsku by byla velká rána a také ztráta. Pro českou kulturu a propagaci naší země toho v Nizozemsku nikdo nedělá tolik, jako oni."

Jaroslav Rudiš - spisovatel

„České centrum Rotterdam je velmi aktivní v propagaci českých kulturních událostí v Ņizozemsku. Rád bych jeho pracovníkům poděkoval za nadšení a finanční podporu, která tyto aktivity umožňuje. A také za to, že se osobně všech aktivit účastní. Bez této podpory by se řada kulturních událostí vůbec neuskutečnila nebo by se jim nedostalo dostatečné pozornosti."

Kees Mercks - docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

„České centrum Rotterdam bylo hnací silou naší úspěšné kulturní výměny. Vytvářet hodnotná propojení a umožnit umělcům dělat nejlíp to, co umí. Byla radost spolupracovat s tak zanícenými profesionály."

Dennis Elbers - ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Nederlandse vertaling:

Petitie voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland

Wij, ondergetekenden, zijn voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland en door middel van deze petitie spreken wij ons uit tegen de geplande sluiting op 31 december 2024.

Wij zijn tegen de sluiting om de volgende redenen.

De sluiting van een Tsjechisch Centrum betekent een groot en onvervangbaar verlies voor de Tsjechische cultuur in en de betrouwbare samenwerking met andere landen. In de loop der tijd is het bestaan van de Tsjechische Centra een voorbeeld geworden voor andere landen. In veel gevallen zijn deze centra de enige goed functionerende en betrouwbare organisaties van de hele regio Midden- en Oost-Europa.

Het Tsjechisch Centrum in Nederland is erin geslaagd een uitgebreid netwerk van contacten en partnerschappen op te bouwen met lokale festivals in alle genres, met diverse culturele instellingen (musea, galeries, filmhuizen, uitgeverijen, bibliotheken, debatcentra), scholen, universiteiten en buurthuizen. Het is in belangrijke mate betrokken bij het Nederlandse EUNIC-cluster, een Europees netwerk van nationale culturele instellingen. Het Centrum ondersteunt culturele activiteiten in heel Nederland, van Amsterdam tot Enschede, van Groningen tot Maastricht, en zijn steun is cruciaal voor de deelname van Tsjechische kunstenaars, schrijvers, filmmakers, academici en andere professionals aan lokale evenementen en projecten.

In de drie decennia dat het Tsjechisch Centrum actief is, heeft het honderden evenementen georganiseerd en een uitvalsbasis geboden aan vele Tsjechische kunstenaars, wetenschappers en studenten, die hier alle steun en alle contacten vonden die ze nodig hadden. De Tsjechische expatgemeenschap in Nederland, waaronder studenten en professionals, is ook actief betrokken bij het centrum. Voor hen is het een onmisbare schakel met de Tsjechische cultuur.

Het Tsjechisch Centrum ondersteunt jaarlijks de Tsjechische deelname aan het IFFR - International Film Festival Rotterdam, het documentaire filmfestival IDFA Amsterdam, het ENFF - Eastern Neighbours Film Festival, de Dutch Design Week in Eindhoven, vele muziekfestivals en de uitgave van Tsjechische literatuur in Nederlandse vertaling. Een ander belangrijk project is de realisatie van een groot formaat muurschildering door een Tsjechische kunstenaar in Breda.

Het Tsjechisch Centrum werkt ook al lange tijd samen met het Comenius Museum in Naarden. Het draagt zorg voor de nalatenschap van František Škroup, J. A. Komenský/Comenius, T. G. Masaryk en de Tsjecho-Slowaakse RAF-piloten die hier begraven liggen.

De uitgebreide en zeer diverse activiteiten van het Tsjechisch Centrum hebben in belangrijke mate bijgedragen aan de uitstekende betrekkingen tussen Tsjechië en Nederland vandaag de dag. Dit blijkt ook uit het feit dat het Tsjechisch Centrum door veel Nederlandse instellingen en publieke figuren hogelijk wordt gewaardeerd.

Sluiting van het Tsjechisch Centrum in Nederland betekent kortom een verarming van de cultuur in Nederland in het algemeen en de Tsjechische cultuur in het bijzonder. Wij doen daarom een dringend beroep op u het te behouden.

Petice za zachování Českého centra v Athénách 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme touto peticí svůj nesouhlas s plánovaným zrušením Českého centra Athény (ČCA) k datu 31. 12. 2024 a podporujeme jeho zachování.

Považujeme tento krok za negativní z následujících důvodů:

Uzavření jakéhokoliv Českého centra představuje významnou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci na poli mezinárodních vztahů. Tato centra se během let stala vzorem pro další státy a velmi často fungují jako jediné skutečně efektivní a spolehlivé české instituce v zemích, kde působí po celém světě.

ČCA si vybudovalo výrazné postavení v kulturním prostředí Řecka, kolébky kultury a civilizace, obrátilo pozornost na kulturní dědictví naší země, se kterou ho pojí silné historické vazby. Upevnilo vzájemné vztahy díky stovkám kulturních akcí po celé zemi, jak na pevnině, tak na řeckých ostrovech. Navázalo pevná a trvalá partnerství s předními kulturními institucemi jako jsou prestižní nadace, muzea, galerie, divadla, univerzity, desítky festivalů, magistráty, filmové kluby, kulturní instituty či ambasády jiných zemí. Každoročně prezentuje to nejlepší z české tvorby i historie napříč širokou škálou oblastí jako je umění, hudba, kinematografie, věda, literatura, kreativní průmysl aj.

Jeho role je klíčová pro účast řady českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků, vědců a dalších odborníků na místních akcích a projektech, kterým centrum poskytuje veškeré zázemí, péči, podporu a propojení s důležitými řeckými partnery a regiony.

ČCA splňuje nadmíru dobře své poslání: výrazně posiluje pozitivní obraz Česka v Řecku jako moderní a vyspělé země, která si váží sama sebe i vzájemných vztahů s evropskými zeměmi a je důležitým nástrojem české veřejné diplomacie.

Bohatá činnost centra přesahuje do oblastí jako je turismus či vzdělávání a výrazně se podílí na vynikajících vztazích mezi Českem a Řeckem. Proto je také vysoce oceňováno řeckými osobnostmi i instituty veřejného života z politické i kulturní oblasti.

Uzavření ČCA by přineslo, kromě minimálních finančních úspor, velmi negativní dopad, vyvolalo pochyby o vzájemné úctě mezi oběma zeměmi, narušilo navázaná partnerství a vedlo k výraznému ochabnutí propagace české kultury v zahraničí. Ani případný argument o potřebě finanční úspory by nebyl relevantní, neboť centrum zastupuje jediná osoba Ing. Kuligová, pracující ve velice skromných ekonomických podmínkách, mnoho let v Řecku etablovaná, s nenahraditelnými osobními zkušenostmi a kontakty i na místní donátory, díky nimž dochází k významné úspoře státních prostředků.

Tato petice se připojuje k řadě podpůrných emailů z obou zemí, které apelují na zachování tohoto profesionálního a aktivního kulturního centra. Bude předána na Ministerstvo zahraničí ČR a na Ústředí Českých center v Praze.

Děkujeme Vám za pochopení a spolupráci.

Milli Janatková, hudebnice a vizuální umělkyně, pedagožka

Jan Páleníček, hudebník, Smetanovo Trio, Česká kultura, z.s.

...

Αίτηση για τη Διατήρηση του Τσεχικού Κέντρου στην Αθήνα

Εμείς, οι υπογράφοντες, εκφράζουμε την αντίθεσή μας στην προγραμματισμένη κατάργηση του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας (TKA) στις 31 Δεκεμβρίου 2024 και υποστηρίζουμε τη συνέχιση της λειτουργείας του.

Θεωρούμε αυτή την απόφαση αρνητική για τους εξής λόγους:

Το ΤΚΑ, ως ένα από τα πιο δραστήρια και αξιόπιστα ινστιτούτα, έχει εδραιώσει αδιαμφισβήτητα μια ισχυρή θέση στο πολιτιστικό τοπίο της Ελλάδας, της κοιτίδας του πολιτισμού, μία χώρα με την οποία η Τσεχία συνδέεται με ισχυρούς ιστορικούς & πολιτισμικούς δεσμούς.

Μέσα από εκατοντάδες πολιτιστικές εκδηλώσεις σ’ όλη τη χώρα, τόσο στην ηπειρωτική Ελλάδα όσο και στα νησιά, έχει ενισχύσει τις διμερείς σχέσεις και έχει δημιουργήσει σταθερές και μακροχρόνιες συνεργασίες με κορυφαίους πολιτιστικούς και εκπαιδευτικούς φορείς, όπως ιδρύματα, μουσεία, θέατρα, πανεπιστήμια, φεστιβάλ, δημοτικές αρχές, κινηματογραφικές λέσχες, πολιτιστικά ινστιτούτα και πρεσβείες άλλων χωρών.  Προβάλλει τον πλούσιο τσεχικό πολιτισμό στην Ελλάδα και συνδέει με μοναδικό τρόπο τις δύο χώρες μας σε διάφορους τομείς, π.χ. καλές τέχνες, μουσική, κινηματογράφος, επιστήμες, λογοτεχνία, εκπαίδευση κ.α.

Ο ρόλος του είναι καθοριστικός στην επικοινωνία και συνεργασία μεταξύ Τσέχων και Ελλήνων καλλιτεχνών, συγγραφέων, σκηνοθετών, ακαδημαϊκών, επιστημόνων και άλλων ειδικοτήτων.

Το ΤΚΑ εκπληρώνει με τον καλύτερο δυνατό τρόπο την αποστολή του ως αναντικατάστατο εργαλείο της δημόσιας διπλωματίας, ενισχύοντας σημαντικά τη θετική εικόνα της Τσεχίας στην Ελλάδα και το αντίστροφο και δημιουργώντας αυξημένο ενδιαφέρον για την Τσεχία στο ελληνικό κοινό. Ως εκ τούτου, χαίρει ιδιαίτερης εκτίμησης σε προσωπικότητες και θεσμούς της δημόσιας ζωής, τόσο στον πολιτικό όσο και στον πολιτιστικό τομέα.

Η κατάργηση του ΤΚΑ θα αποτελέσει αρνητικό βήμα, προκαλώντας αμφιβολίες για τον αμοιβαίο σεβασμό μεταξύ των δύο χωρών, διαταράσσοντας τις υπάρχουσες συνεργασίες και οδηγώντας σε σημαντική μείωση της εκπροσώπησης του τσεχικού πολιτισμού στην Ελλάδα.

Η παρούσα αίτηση προστίθεται σε σειρά υποστηρικτικών email από τις δύο χώρες, και   απευθύνει μια έκκληση για τη διατήρηση του κέντρου στην Ελλάδα.

Θα παραδοθεί στο ΥΠΕΞ της Τσεχικής Δημοκρατίας και στην Κεντρική Διεύθυνση των Τσεχικών Κέντρων στην Πράγα.

Σας ευχαριστούμε για την κατανόηση και τη συνεργασία σας.

Milli Janatková, μουσικός, εικαστικός και εκπαιδευτικός

Jan Páleníček, μουσικός, Smetana Trio, Czech Culture, z.s.

My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.

Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.

Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.

Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!

Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!

Po dlouholetých diskuzích o budoucnosti tratě z Lokte do Horního Slavkova se rozhodlo o postavení cyklostezky místo obnovení provozu.

Kvůli rozhodnutí Centrální komise Ministerstva dopravy, které zamítlo rekonstrukci mostu přes Ohři, a také kvůli zahájení legislativního procesu o konzervaci dráhy skončí provoz ze stanice Loket do stanice Loket předměstí. Místo sjízdné tratě se má od změny jízdního řádu v prosinci skončit provoz vlaků a postavit cyklostezka, po další části trati do Horního Slavkova má také vzniknout po nesjízdné trati cyklostezka.

Důvodů, proč zanechat trať v provozu a zároveň obnovit provoz z Lokte Předměstí do Horního Slavkova, je hodně. Prvním je očekávaná těžba lithia, která by na trať znovu přivedla nákladní vlaky. Dalším důvodem je velký počet mostů a tunelů na tak kratkém úseku, který by mohl v budoucnu přilákat nejen fanoušky železnice, ale i turisty. Je to ale také např. zlepšení mobility.

Žádáme, aby kraj nechal rozhodnout v referendu lidi o budoucnosti tratě a dále, aby se uskutečnila studie proveditelnosti o obnovení provozu. 

Politiku zřejmě nezajímá budoucnost dráhy, která by přinesla pracovní místa a také by díky ní prosperovali tamější lidé.

Byla by veliká škoda nechat historicky významnou lokálku po západním vzoru zníčit a nedat lidem možnost výběru mezi vlakem či autobusem. Cyklostezka nedokáže nikdy nahradit vlakovou mobilitu. 

Požadujeme, aby Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky připravil a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky  následně v tomto volebním období přijala zákon, který zakazuje prodej energetických nápojů s kofeinem a taurinem dětem a mladistvým do 18 let. Škodlivost těchto nápojů pro nedospělý organismus je stejně jako u alkoholu, cigaret a tabákových výrobků dostatečně prokázána. Přesto si je děti mohou běžně koupit v obchodech a ve velkém je konzumují. A to i kvůli velmi nízké ceně, za které je obchodní řetězce bez jakékoliv regulace prodávají. Stejný zákon nedávno prošel polským Sejmem a regulace platí i v dalších zemích. Zároveň žádáme, aby součástí zákona byly citelné sankce za jeho porušení a byla zajištěna jejich vymahatelnost.

My, níže podepsaní občané, žádáme vedení Magistrátu statutárního města Havířov, aby kvůli nedostatkům uvedeným níže, zahájilo plánování přestavby parkovacích míst pro motorová vozidla v ulici Emy Destinnové.

V současné době je s postupným nárůstem obyvatel a tudíž i držitelů řidičského oprávnění, téměř nemožné u svého bydliště najít vhodné a legální místo pro zaparkování svých osobních automobilů. Některým rezidentům v ulici Emy Destinnové mnohdy nezbývá nic jiného, než volba ulice, vyhrazených míst, okrajů vozovky nebo zákazů stání. Tím tak za marné pokusy o parkování u svých domovů dostávají pokuty právě od magistrátu města Havířov, který by takové problémy spíše měl řešit a netrestat za své chyby své občany.

Navrhujeme proto, aby se dle návrhu na obrázku v této petici nebo jinak, rozšířil počet parkovacích míst pro osobní automobily alespoň o padesát. S aktuálním počtem parkovacích míst nejsme spokojeni, ačkoliv zde žije kolem jednoho tisíce rezidentů, kteří nemají kde zaparkovat. Nejedná se pouze o parkování, jedná se i o přístup k větším nákupům, převoz dětí na vyšetření, cesta do práce, služby apod.

Engelmannova kaple s vyobrazením Loučícího se Krista, u polní cesty ze Svárova do Okřešic zanikla za minulého režimu v 80. letech 20. století v době, kdy se o sakrální památky tvořící nezaměnitelné genius loci naší krajiny, nikdo nestaral. Pojďme tuto kapličku obnovit a opět vrátit tuto památku k rozcestí polních cest, navazující na nově vybudovanou lávku pro pěší přes hlavní silnici.  Obnova zahrnuje i osazení lip a zřízení odpočinkového místa. 

Pojďme přesvědčit vedení Města Česká Lípa, že obnova zaniklého kulturního dědictví a navracení krajinotvorných hodnot do okolí našeho města má smysl.

Vážený pane první náměstku primátora,

My, níže podepsaní, tímto žádáme o zvážení zavedení opatření ke zklidnění provozu na Radlické v úseku Stodůlecká - Mezi Lány a o zřízení světelné signalizace na křižovatce Radlická, Butovická. Tato opatření považujeme za nezbytná pro bezpečnost a kvalitu života v této lokalitě, zejména s ohledem na ochranu dětí, které navštěvují dvě blízké základní školy a mateřské školky.

1. Aktuální stav

Kvůli vysoké intenzitě provozu a faktu, že je Radlická v tomto úseku střídavě čtyřpruhová a dvoupruhová, zde mnoho řidičů překračuje povolenou rychlost a dochází tu k tvorbě častých nebezpečných situací pro chodce, motoristy i cyklisty. Tyto situace v kombinaci s frekventovaným přecházením dětí přes Radlickou na přechodu u této křižovatky mohou mít katastrofální následky.

V uplynulých pěti letech vznášeli někteří jinoničtí občané dotazy na zřízení světelné signalizace na zástupce místní samosprávy a TSK. Bohužel jsme dostávali odpovědi typu „nejsou peníze“, „křižovatka nesplňuje požadavky normy na zřízení světelné signalizace“, „investice přijde vniveč, když se bude stavět Radlická radiála“, „nedávno se investovalo do zvýšení bezpečnosti křižovatky“. Na všechny tyto odpovědi existují silné protiargumenty, které jsme ovšem jako jednotliví občané neměli možnost efektivně přednést.

Proto jsme se rozhodli jít cestou petice. Doufáme, že tak nastartujeme aktivní diskuzi odpovědných orgánů s občany na řešení této otázky. Rádi bychom v rámci ní ukázali, jak to s bezpečností této křižovatky vypadá ve skutečnosti, nikoli na papíře.

2. Zklidnění provozu na Radlické v úseku Stodůlecká - Mezi Lány, zřízení světelné signalizace

Radlická ulice v úseku mezi Stodůleckou a Mezi Lány je známá vysokou intenzitou provozu a častým překračováním povolené rychlosti. Proto žádáme o prověření základních bezpečnostních opatření:

zúžení Radlické do jednoho pruhu v tomto úseku v obou směrech,
prověření možnosti využití zrušeného pruhu např. pro parkovací stání a/nebo cyklopruh vhodného typu,
zřízení světelné signalizace na křižovatce s Butovickou.

Nyní proběhlá změna organizace jízdních pruhů v úseku Stodůlecká – Butovická je chvályhodná, sama o sobě však bezpečí zejména dětí dostatečně nezvýšila.

Nedávno se navíc ukázalo, že Praha uvažuje o postupné stavbě Radlické radiály. Tyto úvahy dále zintenzivňují potřebu zvýšení bezpečnosti této křižovatky a tohoto úseku Radlické pro chodce, protože pokud bude tunel Radlice zprovozněn před zbytkem Radlické radiály, intenzita a nebezpečnost provozu na stávající Radlické se dále podstatně navýší.

Omezení počtu pruhů a zřízení světelné signalizace na křižovatce podle našeho názoru zajistí zpomalení neukázněných řidičů na rychlostní limit a tím zvýší schopnost jejich správné reakce na dění na křižovatce. Zároveň by tato opatření významně navýšila počet parkovacích míst, což by mimo jiné mohlo v návaznosti na již existující školní ulici před Tyršovou školou a plánované zklidnění dopravy v oblasti starých Butovic významně pomoci s bezpečnou dopravní obslužností obou škol.

Věříme, že naše žádost bude přijata s pochopením a vstřícností, a že se podaří uskutečnit opatření, která přispějí k bezpečnějšímu a klidnějšímu prostředí pro všechny, zejména pak pro děti.

Děkujeme za Vaši pozornost a ochotu se naší žádostí zabývat.

S úctou, petiční výbor:

Petr Papírník, Markova 528/14, Praha 5, Jinonice, tel. 777 133 259, email petr.purnanand@gmail.com

Marek Měrka, V břízkách 348, Praha 5, tel. 605 295 960, email marek.merka@gmail.com

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru.

S velikým smutkem jsme se seznámili s faktem, že naše dlouholetá, tradiční Vánoční výprava, byla za našima zády zrušena a nahrazena méně důstojnou a ne tolik atraktivní výpravou Mikulášskou. Anšto jsme oddíl křesťanských skautů a Vánoce jsou jedním z velkých a nejvýznamnějších pilířů liturgického roku i naší víry, prosíme o návrat k naší toliko milované Vánoční výpravě.

Jako rodiče dětí na Základní škole Drtinova sledujeme množství poživatelů drog v těsném sousedství hřiště a jídelny školy směrem ke Stanici přírodovědců. Těsně u školy se nacházejí injekční stříkačky a děti mají z jídelny výhled na aplikaci drog narkomany, což podle nás není vhodné, a ani bezpečné. Problém má podle nás relativně jednoduché a rychlé řešení. Ulička by díky tomu mohla prospět škole, která by ji mohla využívat buď pro přístup nebo jako zahrádku pro děti. S ředitelem školy jsme návrh konzultovali. Cílem by bylo jednoduše uličku ohradit plotem a vstupní bránou a rekultivovat ji jako přístup ke škole.

Žádáme proto, aby Městská část Praha 5 zajistila ohrazení, které by zamezilo přístupu a koncentraci nežádoucích osob v okolí školy. Bylo by již na škole, zda by např. v rámci kroužků využila uličku i pro zahradnické aktivity.

Záměr stavby opřený o neplatná čísla vysaje z kraje miliardy korun a k obcím Ladova kraje přivede těžkou dopravu.

Stavba přeložky silnice II/107, ukrývající se pod líbivým názvem „Zlepšení dopravní obslužnosti území Říčansko – jih“, přivede do oblasti Všestar, Strančic i Tehova tisíce nákladních vozidel i kamionů. 

Kraj a tehovský starosta David Hlouch spustili akci, která údajně řeší nadměrné průjezdy Tehovem. Silnice nad úrovní krajiny, betonové koridory, vykácení části Říčanského lesa, stálý noční i denní hluk a smog se mají stát pro obce Ladova kraje denní realitou. Silnice má být zkratkou mezi D1-Všechromy logistickým parkem a Mukařovem.

Říkáme jasné ne! takovému zásahu do Ladova kraje a požadujeme zastavení a zrušení celého projektu zejména z těchto důvodů:

1. Je naprosto zřejmé, že nákladní auta budou mít již za pár let možnost využívat prodlouženou D0 a navazující přeložku silnice II/101 z Říčan na Úvaly včetně jeho obchvatu. Je tedy zbytečné a drahé řešit duplicitní silnici k tomuto obchvatu.

2. Iniciátoři uvažované spojky mezi Černokosteleckou a D1-Všechromy odmítají lokální řešení i variantu záměr odložit a provést nejdříve nová měření po řádném zprovoznění těchto klíčových úseků. 

3. Zatímco hlavní hybatel stavby starosta Tehova David Hlouch uvádí, že obcí Tehov projede kolem pěti tisíc vozidel, aktuální geolokační data Ministerstva vnitra z podzimu 2021 i roku 2022 hovoří o maximálně 1200 lidech na území obce ve špičce.

4. Starosta Říčan upravil zápis z jednání ve prospěch stavby. 

5. Stanovisko EIA vychází ze studie, která je nekompletní, zavádějící a nereflektuje požadavky všech zúčastněných. 

Více informací najdete zde.

Endometrióza je druhé nejčastější gynekologické onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici vyskytuje i jinde v těle, než pouze v děloze.
Endometriózu má 1 z 10 žen v reprodukčním věku, což odpovídá 190 milionům žen na celém světě a zhruba 250 tisícům žen v České republice. Diagnóza tohoto onemocnění trvá v průměru 7 až 10 let.
Typickými symptomy jsou bolestivá a silná menstruace, bolestivé vyprazdňování, bolesti podbřišku, bolestivý sex a neplodnost…

Chceš, aby bylo v České republice více center specializujících se na endometriózu a tím se zkrátila doba diagnostiky? Chceš, aby byla endometrióza uznána jako závažné onemocnění a aby proběhla reforma úhradového systému léčby? Chceš, aby se zlepšila prevence a povědomí o tomto onemocnění? Chceš, aby se přestala bagatelizovat bolestivá menstruace?

MY TO CHCEME TAKY!

Chceme, aby zákonodárci udělali nutné změny a pomohli tak ženám s endometriózou ke kvalitnějšímu životu.

Chceme, aby se o endometrióze mluvilo, protože ženské zdraví není jen otázkou žen, ale CELÉ POPULACE!

Podepiš naši petici Za zdravé dělohy se kterou se vydáme v dubnu 2023 do poslanecké sněmovny.
Čím více podpisů se nám podaří získat, tím větší šanci na úspěch máme!

Děkujeme za Tvůj čas

Pacientská organizace ENDO talks CZ, z.s.

www.endotalks.cz

14 . února 2025 vystoupí v Brně Marilyn Manson . Po velmi dlouhé době a ve skvělé formě . Akce se koná v brněnské hale Vodová s kapacitou 3000 míst . Vstupenky byli vyprodany za 24 hodin a požadujeme aby tato akce byla přístupná ve vetší koncertní hale v Brně ( např . Velodrom kde umělec již vystoupil v minulosti ) a dostalo se na všechny fanoušky této legendy .

Vážení zastupitelé města Brna,

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

Děkujeme.                                   19. února 2024

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

V Jiříkově má být založeno překladiště odpadu vedle bývalých uhelných skladů. Do našeho města se bude svážet odpad ze Šluknovského výběžku (jedná se zhruha o 150 tun týdně). Kamiony budou jezdit po celém městě, přes Rumburk, přes Šluknov a další obce. Pro nás to znamená hluk, zápach, znečištění podzemní vody a především snížení hodnoty našich nemovitostí v řádu milionů. Pomozte nám zachránit naše město a budoucnost našich dětí. Místo bobovaček, draků a krásných vzpomínek nám Papičák bude přinášet jen odpad a náklaďáky! Na chvíli se zamyslete, kolik legrace jste si na našem kopci užili a dopřejte tyto zážitky i našim dětem, vnoučatům a dalším generacím! Zastavte třídírnu odpadů touto peticí! Děkujeme

PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO POPLATKU

STOP poplatkům za Český rozhlas a Českou televizi

Proč vzniká tato petice. Občané se nedozvídají od výše uvedených veřejnoprávních institucí pravdivé informace. Informace jsou záměrně zkreslovány, jsou neúplné nebo zavádějící.

Pokud se občan obrátí na veřejnoprávní TV nebo rozhlas se závažným zjištěním, na který má daný občan důkazy, že se děje něco nepravého, tak se tyto veřejnoprávní instituce rozhodnou o vysílání problému podle toho, jestli ona věc náhodou nejde proti zájmům některých skupin.

Nelíbí se nám, jak se chovají veřejnoprávní instituce k našemu panu prezidentovi. Prezident je volený přímo občany, tedy i poplatníky veřejnoprávního vysílání. Zajímá nás názor pana prezidenta na dění v České republice i ve světě. Z jakého důvodu se nemůžeme dívat nebo poslouchat přímý přenos u výše uvedených médií? Pan prezident vystoupil v přímém přenosu soukromé televize a rozhlase, kterým žádné koncesionářské poplatky neplatíme.

Pokud si uvedená veřejnoprávní média diktují, jak se budou chovat k plátcům koncesionářských poplatků, odmítáme tyto poplatky platit.

Počínaje 1.9.2024 přechází nemalé množství vysokých škol v ČR na model, kdy se platnost průkazu ISIC dá prokázat pouze v aplikaci. Fyzická karta zůstává pouze pro potřeby školy. Toto řešení nám níže podepsaným přijde nešťastné. Jedním z důvodů je fakt, že i v dnešní době nemusí mít každý student chytrý telefon, primárně proto, že o tuto možnost nestojí. Dále slouží tento průkaz k dokládání statusu studenta i mimo školu, kde ne vždy je možnost telefon dobít a průkaz tak zobrazit. Tímto žádáme, aby byla opět možnost mít kartu ISIC fyzicky prodlouženou za užití termotisku či samolepky.

Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).

Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow. 

Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket. 

Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici. 

Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu

Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.

Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby. 

• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem. 

• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno. 

My, níže podepsaní občané a uživatelé veřejného prostoru náměstí Smiřických a veřejného prostoru za budovou č.p. 15 v Kostelci nad Černými lesy žádáme, aby proběhla realizace projektu „Revitalizace a modernizace veřejného prostoru Kostelec nad Černými lesy“ v předkládané podobě, v jaké je aktuálně zpracován a podán na stavební úřad v Říčanech v rámci žádosti o vydání stavebního povolení podaného 2.2.2024.

Zejména žádáme:

- aby byl veřejný prostor před základní školou na náměstí Smiřických řešen zejména s ohledem na bezpečnost školních dětí, které zde prochází do školy,
- aby ve veřejném prostoru před základní školou byla z důvodu bezpečnosti chodců a dětí zklidněna doprava a aby došlo k redukci parkoviště na parkovací stání K+R s provozem např. doby stání v době frekventovaného využití max. 3 min, jinak max. 20 minut,
- aby ve veřejném prostoru před základní školou bylo vytvořeno alespoň 1 stání pro invalidy a imobilní občany,
- aby namísto současných kapacitně nevyhovujících zastávek byly vytvořeny dostatečně velké zálivy pro autobusové zastávky, aby podpořily plynulost silničního provozu v době, kdy je frekvence dopravy vysoká a čekající cestující veřejnou dopravou v bezpečí nebo při nepřízni počasí mohli využít autobusové zastávky,
- aby v prostoru před základní školou a na náměstí vznikly záhony s květinami a prostor byl osázen stromy,
- aby nebyl prostor před školou využíván jako místo pro dlouhodobé parkování aut a město zajistilo kontrolu platby parkovného městskými strážníky na denní bázi s frekvencí alespoň 3x denně,
- aby byla náhradou vytvořena parkovací místa za místa zrušená v prostoru před základní školou na náměstí Smiřických, popř. za budovou č.p. 15 pro delší parkování,
- aby v dolní částí náměstí za kostelem vzniklo dětské hřiště,
- aby na náměstí nebo v bližším okruhu vzniklo veřejné WC provozované 24h
- aby za budovou č.p.15 nově vzniklé veřejné prostranství obsahovalo skate park nebo obdobné místo pro aktivní trávení volného času mládeže.

Zdůvodnění: Projekt ideově vychází ze studie, která byla občanům a uživatelům veřejného prostranství představena v květnu r. 2023, veřejností byl záměr velmi dobře přijat. Dále byl projektový záměr a studie diskutována se zastupiteli města, kteří podobu schválili většinově dne 13.9.2023. Taktéž 13.9.2023 byli občani města vyzváni veřejně starostou města J. Černým na zastupitelstvu, aby případně připomínky zasílali průběžně na radu města. Dále proběhlo setkání se zástupci vedení z místní základní školy a dále zástupci rodičů, kteří se studií a návrhem projektu souhlasili ve všech bodech. Setkání se účastnili také zástupci podnikatelů, jejichž požadavky byly do projektu zapracovány. Následně byly tyto změny podrobeny schvalování kompetentních orgánů.

Z pohledu problematiky sucha, která je pro celou oblast Praha - Východ naprosto zásadní, je projekt moderně pojatý a jeho realizace vdechne nové využití nevyužívaného náměstí a veřejných prostranství města. V cílovém stavu bude povrch dotčené oblasti natolik propustný a srážková voda bude akumulována pro zálivku, že dojde k výraznému zlepšení mezoklimatických podmínek, zvýšení zasakování srážkových vod a efektivnějšímu nakládání s nimi. 

Také arboristické ošetření vzrostlých stromů, výsadba dalších nebo navrhovaná druhová skladba keřového patra veřejný prostor pomůže lépe přizpůsobit klimatickým změnám.

Současné umístění parkoviště před základní školou je neslučitelné s funkcí veřejného prostoru před školním zařízením, proto kvitujeme jeho eliminaci. Projekt tak myslí na nutnost vybudovat náhradní parkovací stání v dochozí vzdálenosti na náměstí pro krátkodobé parkování nebo pro dlouhodobé parkování za budovou č.p.15. Dále je třeba zajistit dostatečně velké zálivy pro autobusy pro dojíždějící děti do místní základní školy a další osoby za prací nebo do školy mimo Kostelec nad Černými lesy. Toto řešení je nutno realizovat především z hlediska bezpečnosti chodců a plynulosti silničního provozu a aby nebyly ohroženy volně se pohybující děti v prostoru před základní školou. Stejně jako doma auto neparkujeme v obytné části zahrady, i tady je nutno jej odklonit na odstavné parkoviště nebo využít místa K+R jen na nezbytně nutnou dobu nákupu (max. 20 minut) nebo naložení a vyložení dětí do/ze školy.

Vzhledem k výše uvedené skutečnosti žádáme o realizaci rekonstrukce náměstí a přilehlých veřejných prostor v plném rozsahu předkládaného projektu ve stavebním řízení veřejnou vyhláškou. Děkujeme za vaši pozornost a doufáme, že naše žádost bude brzy vyslyšena.

S úctou, všichni níže podepsáni.