Jedná se o udržení Autobusového nádraží v Plané leží tam průměrně 2 až 3 velké stromy, ohledně bezpečnosti a zdraví tyto kaštany jsou středně velké a nikomu tu nepřekáží ani ohledně bezpečnosti vpádu do silnice poprosil bych o udržení těchto krásných a památných stromů i zeleně v průměru alespoň 1,5m trávníku v tomto našem krásném kulturním městě.

My, občané Městského obvodu Plzeň 4, vyzýváme představitele města Plzně, Krizového štábu města Plzně a Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje, aby odstoupili od záměru umístění karanténního místa pro osoby bez domova do budovy bývalé základní školy ve Školní/Masarykově ulici.

Respektujeme nutnost zřízení karanténního místa na území města Plzně, nicméně jeho umístění v budově bývalé školy hodnotíme jako naprosto nevhodné. Jedná se o přirozené centrum Doubravky, v jehož blízkosti se pohybuje a žije tisíce obyvatel našeho obvodu. Domníváme se, že finanční prostředky, které bude nutné použít na úpravu a zabezpečení budovy a přilehlých pozemků lze použít k ochraně lidí bez domova jiným, účelnějším způsobem v jiných nemovitostech ve vlastnictví města či kraje. 

Žádáme proto Radu města Plzně, Krizový štáb města Plzně a Krajskou hygienickou stanici Plzeňského kraje, aby k účelu osob lidí bez domova vytipovali lokalitu, která bude pro takové účely vhodnější.

Petiční výbor: Mgr. Markéta Beránková, Mgr. Jana Tomšíková, Ing. Michaela Bělohlavová

Adresováno pro:

Rada města Kašperské Hory,

Náměstí 1,

34192 Kašperské Hory 

My, občané města Kašperské Hory a ostatní příznivci hradu Kašperku připomínáme, co udělal kastelán Mgr. Zdeněk Svoboda v letech 2000 až 2019 pro rozvoj hradu Kašperku a pro zachování a rozkvět památek Kašperských Hor i pro kulturní klima ve městě. Zároveň podotýkáme, že hrad Kašperk je jako jeden z mála českých hradů finančně naprosto soběstačný a ještě přispívá do pokladny města. Z bezvýznamné památky s podprůměrnou návštěvností dokázal Mgr. Svoboda udělat jeden z nejnavštěvovanějších hradů v Čechách s kulturním programem, který by mu mohly závidět mnohé ze státních hradů a zámků. V poslední době jste vyvolali kompetenční spor, v němž rada města kompletně změnila jak Zřizovací listinu, tak veškeré kompetence, které se hradu týkají. V atmosféře podezíraní a nepřátelství, kdy jste si přisvojili veškeré rozhodování i o běžných provozních záležitostech, které přísluší do pravomoci kastelána a správy hradu, není jakákoliv koncepční, kreativní práce možná. Tím byl Mgr. Svoboda prakticky donucen na svou funkci rezignovat.

Žádáme Vás proto, abyste upustili od změn, které byly správě hradu vnuceny v poslední době nebo, které se mají v nejbližší době uskutečnit a abyste zachovali původní Zřizovací listinu hradu Kašperku jako organizační složky města a vrátili správě hradu kompetence, které si přisvojilo město.

Dále žádáme o stažení výběrového řízení na nového kastelána a o pokus vyřešit tento spor jednáním se stávajícím kastelánem a správou hradu. Máte mezi sebou odborníka s tvůrčí invencí, který vysoce převyšuje běžný průměr, pokuste se proto o dohodu s ním.

Touto peticí, kterou jsme včerejším dnem spustili, nechceme poukázat pouze na betonového "pukavce" před novým divadlem. Toto vejce je sice vidět, ale je to pouze jeden problém. Divadlo jich má mnohem víc a mnohem horší. A co je podstatné, brzy uplyne záruční doba na řešení těchto problémů, což nikdo neřeší a pak už si, tyto zjevné nedostatky, zaplatíme bohužel sami.

Bavorka
Když Václav Chaloupek točil v devadesátých letech minulého století reportáž o slepicích bavorkách (k vidění na Facebooku Tvořte s námi Plzeň), ani ve snu ho nenapadlo, že velké vejce se jednou stane symbolem před novým divadlem v Plzni. Je zkamenělé, ne moc hezké, rozpůlené a zase slepené, malé a šedivé a slouží Plzeňanům pro legraci. Vážou na něj velikonoční vajíčka, balí ho do alobalu. V obou případech je to lepší, než když jen tak leží a nahoře z něj začínají koukat dráty.
Vajíčko, v němž se bude zrcadlit okolí, a divák tak bude vtažen do magického světa ještě před vstupem do budovy.  Krásný popis skulptury, která měla být třešničkou na dortu nového divadla v Plzni. Ve vajíčku se rozhodně nic nezrcadlí. Je zhruba o třetinu menší a ještě o kus menší vypadá, protože se před divadlem válí a nestojí. Prostě taková demoverze. Za 6 a půl milionu.
Naší petiční akcí vyzýváme konšele, aby vajíčko nařídili zhotovitelské firmě odstranit a nahradili ho původním
návrhem. Pomozte nám, prosím, pokud byste také raději viděli před divadlem vajíčko navržené ve studii.
Víme, že v nové budově je celá řada naléhavějších problémů. Ty však nejde odstěhovat, ty se musí opravit. Plzeň je bohaté město. Proč si však dodavatelé mohou dělat, co chtějí, a naši radní tomu jen přihlížejí? O prázdninách byla například uzavřena část budovy, hygieně se nelíbila plíseň v ní!!!
Známé jsou stížnosti vozíčkářů, chybí jim bezbariérový přístup. Ve velké části stavby za miliardu zase není klimatizace (tu už mají i obyčejné obchodní domy)!!! Budova má podzemní garáže. Jen škoda, že nejsou spojené ani malou chodbičkou s divadlem. Takže deštníky a v plískanici honem podél divadla ke vchodu.
Už téměř 2 tisíce návštěvníků se pohodlně, ale marně usadilo do křesel a těšilo na umělecký zážitek. Technika selhala a diváci byli posláni s omluvou domů. V jednom případě šli domů i z náhradního představení. To nejsou bolesti začínajícího provozu, zvlášť když k nim dochází tři roky po otevření.
Nikdo už ani nesleduje technické chyby, které představení jen ohrozily.  V roce zahájení to bylo za září a říjen dvanáct představení. Náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS) zastupitelům vysvětloval, jak už jsou všechny technické závady odstraněny. Od listopadu do prosince téhož roku pak technika selhala ještě patnáctkrát. Snad žádný ředitel divadla se nenaběhal tolik před oponu jako ten plzeňský s prosbou, aby nám diváci odpustili. A když nebyl ředitel, omlouvali se režiséři či scénáristé. A diváci trpělivě čekali půl hodiny i více. Komu by se taky chtělo odcházet z divadla, když se pohodlně usadil, manželka má hlavu od holiče a manžel se těší na sklenku po představení?

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby byl posunut termín výstavy bakalářských a diplomových prací, a tím došlo k oddělení od výstavy klauzurních a semestrálních prací. Své závěrečné práce, na kterých jsme pracovali téměř celý rok, chceme důstojně prezentovat v prostorách budovy školy. Myslíme si, že by se škola měla otevírat veřejnosti a chlubit se pracemi svých budoucích absolventů. Zároveň by jim měla poskytovat adekvátní výstavní prostor. U varianty souběžných výstav nám nevyhovuje velké množství vystavených prací, ve kterých jednotlivá díla nemají dostatek prostoru, čímž zanikají a snižuje se tak jejich umělecká hodnota.

Děkujeme za vyslyšení naší prosby.

Níže podepsaní studenti naší Sutnarky.

Protestujeme proti záměru krajského úřadu přestěhovat Střední odbornou školu v Rokycanech z tzv. starého gymnázia v ulici Svazu bojovníků za svobodu do uvolněné budovy po Středním odborném učilišti lesnickém a zemědělském.

Ta je ovšem menší, bez draze budovaného vybavení a ve špatném technickém stavu. „Zemědělská škola, kam by se ze starého gymnázia žáci a učitelé přestěhovali, není zdaleka tak udržovaná, jako mnou čtrnáctý rok vedená budova. Navíc se do ní nevejdeme. Nechci studenty přesunout do nevyhovujících a neadekvátních prostor. O dalších zájemcích o studium by bylo předem rozhodnuto," říká ředitelka Drahomíra Rancová.

Do rekonstrukce SOŠ se postupně investovalo přes osm milionů korun, vybavení je na míru, účelné a na velmi vysoké úrovni. To všechno by přišlo vniveč. Budova je navíc blízko železničního a autobusového nádraží. To je vzhledem k převážně dojíždějícím studentům dalším velkým kladem školy.

Žádáme proto Krajský úřad v Plzni, aby svůj záměr přestěhovat školu přehodnotil a ustoupil od něj.