Petice za snížení maximální povolené rychlosti v obci Lipník, okr. Mladá Boleslav z 50km/hod na 40km/hod v úseku silnice III. v obci Lipník k.ú. Lipník. Hluk, který vytváří vozidla jezdící přes dlažbu, je již několik let neúnosný a předpoklad, že by se kostky vyměnily za asfalt, jsou bohužel nulové. 

Žádáme představitele města Luhačovice o zahájení řešení problémů nadměrné hlukové zátěže.

Naše lázeňské město - perla jižní Moravy - by si mělo

svou vyjímečnost a klid chránit.

                             Navrhujeme:

 - znovuobnovení bezletové zóny nad městem,

   tak jako tomu bylo v minulosti 

- regulaci provozu soukromého spolku Aeroklub,

   jak prostorově, tak časově

- uvážlivě posuzovat žádosti o další aktivity,  

   přinášející další zbytečný hluk.

Svým podpisem podpoříte zahájení konkrétních kroků

k řešení těchto problémů.

             Děkujeme za pochopení a podporu.

Volné sdružení občanů města, návštěvníci, rekreanti, turisté a další fanoušci Luhačovic. 

Základní škola Světoplavci v Třeboni chce navýšit svou kapacitu. Již nyní je zájem o naši školu takový, že jsme letos odmítli 25 zájemců. Nyní pro navýšení kapacity potřebujeme podpisy těch, kteří by o naši školu měli v příštích letech zájem. Ze strany MŠMT je to nutná podmínka schválení navýšení kapacity. Budeme rádi, pokud se mezi naše petenty přidáte i VY! Za každý podpis děkujeme.

My, níže podepsaní občané, reagujeme usnesením Rady města Poděbrady č. 288/2021 ze dne 26. 5. 2021 schválený záměr nabídnout k prodeji pozemky (parc. č. 1397/1, 1399 a 1400/1) ve vnitrobloku „U Letadla“. Prostřednictvím této petice žádáme, aby město Poděbrady svůj záměr prodeje přehodnotilo a namísto prodeje přinejmenším významnou část vnitrobloku revitalizovalo a zachovalo jako zelenou klidovou zónu určenou pro obyvatele města.

Přestože je dnes vnitroblok obestavěn bytovými domy a v poněkud zanedbaném stavu, zůstává veřejnosti snadno přístupným a také je obyvateli přilehlých či vzdálenějších domů běžně využíván. Slouží k procházkám a setkávání, venčení psů nebo dětem k jejich hrám. Je klidný, plný zeleně a vzrostlých stromů. A při troše snahy by mohl být ještě mnohem přívětivějším a využívanějším místem. Důležitost a potřebnost místa se potvrdila v době pandemie a s ní spojených vládních restrikcí, kdy bylo využíváno skutečně hojně.

Máme obavy, že rozprodej vnitrobloku může znamenat nejen likvidaci cenné zeleně, ale například též zastavění dosavadního klidového území parkovacími místy. To by významně poškodilo obyvatele přilehlých domů a připravilo o onu klidovou zónu i další obyvatele města.

Naší vizí je zachovat veřejně přístupný vnitroblok (či jeho významnou část) a zároveň jej revitalizovat, aby bylo zastaveno jeho chátrání a funkci klidové zóny mohl plnit ještě lépe (smysl nám to dává zejména v místech pozemků parc. č. 1399 a 1397/1). Může se jednat například o vytvoření malého hřiště, osazení laviček, městskou/komunitní zahradu apod. Zvelebení a zachování vnitrobloku může výrazně pozitivně ovlivnit vnímání prostoru a vztahy lidí zde bydlících.

Žádáme proto zastupitelky a zastupitele města, aby se o zachování vnitrobloku a umožnění jeho dalšího využívání obyvateli města aktivně zasadili.

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.

Starostovi panu Ing. Františku Padělkovi a místostarostovi panu Vlastimilu Čtverákovi

Karlovo nám. 21

Roudnice n/L, 413 01

Nesouhlas se zahájením školního roku 2021/2022 pro prvňáčky v kulturním domě

Vážený pane starosto Padělku, vážený pane místostarosto Čtveráku, vedení města,

chci vyjádřit svůj nesouhlas s nestandardním zahájením nového školního roku 2021/2022 pro prvňáčky v kulturním domě.

Vedení města zřejmě chtělo dětem připravit pěkné uvítání do nové etapy jejich života, nevzalo ovšem v úvahu několik podstatných skutečností:

1) Na jaře 2021 se z důvodu nepříznivé epidemické situace nekonal zápis do 1. tříd.

Děti se těší do školy, kterou zatím znají jen zvenčí. Těší se, jsou zvědavé, plné očekávání a zároveň obav a nejistoty. Jaké to ve škole bude? Jak vypadá třída? Jací budou spolužáci? Jaká bude paní učitelka? Zahájením školního roku v kulturním domě se dětem oddaluje skutečný nástup do školy a prodlužuje čas nejistoty. Stres a strach z neznámého zažívají hned dvakrát. Poprvé v kulturním domě, kdy netuší, co se bude dít a co se od nich očekává, a 2. 9. znovu ve škole.

2) Děti vůbec nechápou, proč nemohou jít 1. září do školy. Proč ráno nevstanou stejně jako jejich sourozenci, nevezmou aktovku a nejdou do školy, ale čekají až do oběda. A upřímně ani já jako rodič nerozumím.

3) Navíc v červnu 2021 na konci školního roku proběhlo v kulturním domě rozloučení s předškoláky. Děti nerozumějí, proč mají jít znovu do kulturního domu. Chtějí do školy.

4) Rodiče, kteří již dlouho dopředu počítají s dovolenou na 1. 9., si musí vzít 2 dny dovolené. Každý rodič chce své dítě doprovodit poprvé do školy. Pokud se o nestandardním zahájení školního roku dozvíme týden dopředu, může to být pro některé rodiče pozdě a zaměstnavatel jim nemusí vyjít vstříc. Pokud jsou rodiče OSVČ či živnostníci, dovolenou si sice mnozí vzít mohou, ale i tak je to komplikace. Já například pracuji jako OSVČ v oblasti služeb, a to znamená, že si nemohu na 2x 0,5 dne objednat klienty, což s sebou nese ztrátu příjmu.

5) Vzhledem k dlouhé distanční výuce během let 2020-21 většina z nás pochopila, že každý den, který děti stráví ve škole, je dnem dobrým. Proč je tedy byť o jeden jediný den ochuzovat? Navíc v situaci, kdy nevíme, jaká omezení přijdou během podzimu.

Kdysi jsem spolupracovala s organizací věnující se sociálně ohroženým a znevýhodněným dětem a jejich takřka magická věta zněla: „V zájmu dítěte.“ Marně si lámu hlavu, jaký zájem dítěte byl dnes v kulturním domě naplněn. Z mého pohledu nešlo o žádný zájem dětí, ani nás rodičů a ani škol a učitelů. Čí zájem byl tedy touto akcí naplněn?

Vypadá to, že jdu s křížkem po funuse. Ano, jdu. Jsem přesvědčena, že i kdybych Vám dopis odeslala ihned po obdržení pozvánky na slavnost, tedy 25. 8., již naplánovaná akce by přesto proběhla. Doufám, že tímto otevřeným dopisem Vás přinejmenším pozvu k pohledu na vzniklou situaci z naší, tedy rodičovské a dětské strany, a že možná příští rok od podobného zahájení školního roku pro prvňáčky upustíte. Slavnost jako taková není špatná, nešťastné bylo její načasování.

S pozdravem

Mgr. Karolina Šubrtová

V Roudnici n/L 1. září 2021

Evropská unie dala návrh že by se měli zrušit spalovací motory což by znamelo že by se zakázal prodej automobilů se spalovacími motori (nafta, benzín, ethanol atd.) cituji "Evropská komise navrhla 14. července v takzvaném balíčku Fit for 55, aby emise osobních aut a LUV byly o 65 % nižší od roku 2030 a nulové od roku 2035." to by znamenalo že rodiny s dětmi které mají menší finanční prostředky tak by si nemohly dovolit automobil a musely by jezdit vlakem nebo jiným dopravním prostředkem protože by byl zakázán prodej těchto vozidel dotklo by se to nejen rodin ale i mladých řidičů a proto máme pocit že by se proti tomuto návrhu mělo bojovat než to zajde moc daleko i když si říkáte že jeden podpis nic neudělá tak nemáte pravdu změní toho hodně. Nechápeme proč by nás měli omezovat když tady je mnoho zemí kde je ekologie na mnohem horší než u nás v Evropě např. Rusko, Spojené Státy Americké, Čína, Japonsko, Afrika a mnoho dalších tak bojujme ukážme že jsme silní.

Spousta lidí bojuje proti tv nově, ale marně...

Pomozte nám zrušit tuto hrůzu.

Rozhodl jsem se tuto petici proti Tv Nově založit po asi té nejhorší věci kterou kdy tato firma provedla.

Mluvím tu o půjčení auta rodině s postiženým členem ale pouze na 3 měsíce, což Nova nezmínila.

Fuj!

V souvislosti se stahováním koaličních sil po neúspěšné operaci v Afghanistánu a postupem islamistického Talibanu po celé zemi jsou občané ČR v posledních týdnech vystaveni hře na city. Je prý naší povinností pomoci těm, kdo pomáhali v Afghanistánu našim vojákům. Má jít hlavně o tlumočníky, ale i o další spolupracovníky. S nimi by pak mohly přijít i jejich rodiny. Tyto snahy ale musí občané ČR zcela odmítnout.

Za posledních 20 let, kdy se válka v Afghanistánu vedla, většina občanů ČR ani netušila, proč se v Afghanistánu bojuje. Na otázku, jakým způsobem se v Afghanistánu bojuje za Prahu, by nedokázal odpovědět asi nikdo z nich. Taliban je jistě představitelem zla, ale s takovou by naši vojáci mohli zasahovat v téměř každé zemi světa. Faktem ovšem je, že Talibanem naše země, ani její občané, nebyli ohroženi nikdy. Byla to tedy možná válka našich vlád, ale ne našich lidí. Závazek vůči afghánským spolupracovníkům mají tak naše vlády, ale nikoliv čeští občané. 

A pouze zájem českých občanů, nikoliv vlády, musí být rozhodující v tom, zda a jak těmto afghánským spolupracovníkům pomáhat. 

Odmítáme další hru s našimi city. Zkoušeli to se "sirotky", nyní to zkouší s "tlumočníky". Záměrně se nemluví o tom, o jaké počty se jedná. Tlumočník by si mohl přivést celou rodinu. To jsou v afghánských poměrech počty, o kterých se nám ani nesnilo. Z pár desítek "tlumočníků" může být pár tisíc příchozích. Pro začátek. A to může být zcela zásadní dopad na kulturní a etnický ráz naší země. 

Vlády ČR si za naše peníze v Afghanistánu vedly svou válku a dobrodějství. Nyní by měly znovu za naše peníze organizovat přesun tisíců a jejich následnou péči zde. Říkáme ne. 

Pokud chtějí Afghánci ze své země utíkat, nemusí přes půl světa do ČR. Mohou jít do Pakistánu, Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, Tadžikistánu, či do jiné blízké země. Nebyli by první ani poslední. Ti, který záleží na jejich osudu, jim mohou založit sbírku. Problém "tlumočníků" se tím vyřeší, dobrodějové udělají dobrý skutek, a my ostatní, kterých se to netýká, můžeme být bez starostí.

Pokud souhlasíte s tímto řešením, místo importu neznámého počtu Afghánců, podepište prosím tuto petici.

Veteráni, osobnosti veřejného života, veteránské a lidskoprávní organizace vyzývají vládu a zákonodárce: „Zachraňte afghánské tlumočníky”

Armáda České republiky již opustila území Afghánistánu, situace v zemi je velmi nestabilní, hnutí Taliban nabývá na moci a obsazuje stále větší území. Afghánští tlumočníci a další spolupracovníci české mise a jejich rodiny jsou v přímém ohrožení života z důvodu spolupráce s Armádou České republiky. Celá řada spolupracovníků české armády v Afghánistánu se obrací na veteránské i lidskoprávní organizace v České republice se žádostí o pomoc, neboť se bojí o život svůj a své rodiny. 

Jsme přesvědčení, že je povinností České republiky, jako sebevědomého suverénního státu, dostát svým lidskoprávním a bezpečnostním závazkům a nabídnout afghánským spolupracovníkům a jejich rodinám, kteří několik let poskytovali našim vojákům a civilním pracovníkům neocenitelné služby, bezpečné útočiště před pronásledováním. Je naší odpovědností tyto lidi zachránit a nabídnout jim azyl a podporu v integraci do české společnosti. Jediným možným řešením je neprodleně spustit transparentní přesídlovací program. Takový program v minulosti Česká republika již realizovala, má tedy zkušenost a nástroje, jak efektivně situaci řešit. Jedná se o zásadní věc, která nesnese odkladu, neboť později již nemusí být tito lidé naživu. Organizace občanské společnosti - ať již veteránské či poskytující podporu cizincům v integraci - jsou připraveny poskytnout těmto příchozím své služby a na celém programu se na území ČR aktivně podílet. 

Apelujeme na členy a členky vlády, poslance a poslankyně, senátory a senátorky, aby ve věci ochrany životů lidí, kteří pracovali pro Českou republiku, odložili politické neshody, předvolební boj, a společně zajistili bezpečné přesídlení našich spolupracovníků z Afghánistánu. 

Připojte svůj podpis i Vy a pomozte nám zajistit afghánským tlumočníkům bezpečné a transparentní přesídlení do ČR!

Otevřený dopis podepsali:

Veřejně činné osobnosti:

Petr Pavel, bývalý armádní generál; Václav Malý, biskup; Dana Němcová, psycholožka / bývalá mluvčí Charty 77; Tomáš Petříček, výzkumník / bývalý ministr zahraničních věcí; Karol Sidon, rabín; Václav Marhoul, režisér; David Vávra, architekt; Iva Janžurová, herečka; Jiří Suchý, herec; Jan Svěrák, režisér; Ondřej Vetchý, herec; Ondřej Trojan, režisér / producent; Milan Šteindler, herec / režisér; Jan Hřebejk, režisér; Tomáš Hanák, herec / OSVČ; Jaroslav Róna, výtvarník; Vladimír Smutný, kameraman; Anna Grušová, překladatelka / zakladatelka Poradny pro uprchlíky; Daniel Fajfr, emeritní předseda Rady církve bratrské a Ekumenické rady církví; Pavel Pokorný, 1. náměstek synodního seniora Českobratrské církve evangelické; Mikuláš Vymětal, farář ČCE; Petra Vytejčková, advokátka; Martin Šaroch, právník; Aleš Giao Hanek, Hate Crime Officer OSCE Office for Democratic Institutions and Human Rights; Robert Nebřenský, herec / hudebník; Tereza Lexová, herečka; Václav Hašek, scénárista; Václav Veselý, herec / hostinský

Veteráni a vojáci z povolání:

Lumír Němec, Miloš Bohoněk, Rastislav Krkoška, Josef Česal, David Mikoláš, Jan Vanický, Lukáš Rejnek, Aleš Veselý, Pavel Svoboda, Farhad Muqamzada, Pavel Libich, Jan Fiala, Michael Šnajdar, Jan Reindl, Andrea Franzlova, Vít Kratochvíl, Daniel Píša, Jakub Šimák, Romana Musilová, Jan Matoušek, Mirwais Hashimi, Jiří Weiss, Boris Sýkora, Ivana Valenová, Irena Madajová, Jan Kristiňák, Jakub Plešinger, Pavel Plško

Organizace:

Miroslava Pašková, předsedkyně Spolku VLČÍ MÁKY

Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s.

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s.

Kristýna Titěrová, ředitelka Meta, o.p.s.–společnost pro příležitosti mladých migrantů

Michaela Davidová, ředitelka Most pro, o.p.s.

Tereza Knihová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Ozbrojených složek ČR

Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada Česká republika, o.p.s.

Linda Sokačová, ředitelka Amnesty International Česká republika, z.s.

Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v České republice

Andrea Krchová, ředitelka Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty

Radomír Špinka, ředitel ADRA, o.p.s.

Alexandr Zpěvák, ředitel InBáze, z.s.

Marta Malá, Michal Klíma, Nadační fond obětem holocaustu

Jana Raila Hlavsová, zakládající členka spolku Nevzdáme se nikdy - Spolku přátel druhoválečného odboje

Klára Kalibová, ředitelka organizace In IUSTITIA, o.p.s.

Petra Masopust Šachová, předsedkyně Institutu pro restorativní justici, z.s.

Děpold Czernin, předseda spolku Náš Ježíšek

Otevřený dopis dále podepsali:

Jakub Plešinger, Josef Hajm, Jan Matěj Bejček, Vítek Baláž, Kateřina Hajmová, Anna Cízlová, Tomáš Král, Pavel Plško, Jiří Eliáš, Jan Pikora, Josef  Koukola, Robert Keřlík, Jan Kristiňák, Richard Jarošík, Zdeněk Pletka, Zdeněk Chadziandoniu, Vojtech Novak, David Šlajs, Michal Šereda, Petr Bátrna, Marian Szmigiel, Viktor Siegel, Denis Fišer, Pavel Macek, Ondřej Šos, Erika Beranova, Marek Matoušek, Karel Libánský, Vladimír Dalecký, David Matulík, Jiří Adámek, Vojtěch Večerka, Ladislav Procházka, Kristýna Chvojková, Iva Vávrová, Filip Seman, Miroslav Chmelíček, Petr Mundev, Jiři Nenutil, Zuzana Antares Fojtíková, Anna Perglerová, Michal Stříbrný, Alena Tichá, Toby Švédů, Pavel Krompolc, Martin Sodoma, Anna Žilková, Martin Křížek, Irena Madajová, Sabina Poláková, Michal Kukla, Jan Antoň, Pavel Pilch, Magdalena Jírková, Jan Mergl, Barbora Tite, Alžběta Rývorová, Matěj Polák, Ondřej Bzonek, Monika Woliwenderova, Robert Bártek, Vít Hajduch, Martin Javůrek, Lukáš Cohorna, Yulia Skadchenko, Jan Skupník, Margita Knorková, Petr Hrazdira, Ing. Jaroslav Červík, Ph.D., DBA, Zuzana Bičíková, Petr Včulek, Barbora Zachová, Alena Vondřejcová, Veronika Vysoudilová, Peter Palko, Petr Kupka, PhDr. Andrej Rády, Patrik Procházka, Irena Vičarová, Lucie Růžková, Ladislav Ling, Jaromír Pekárek, Helena Drdlová, Michal Balický, Martin Šálovský, Pavla Kotlabova, Pavel Hladký, Anežka Poláčková, Erik Kališ, Emil Holek, Bohuslav Mach, Vojtěch Nosek, Libor Chocholatý, Adam Bílek, Milada Staňková, Veronika Bělíková, Petr Škorpil, Karolina Juráková, Milan Kollmann, Gabriela Jirkalová, Eva Tesaříková, Jan Medřický, Ondřej Havlička, Tereza Vlachová, Premysl Kapoun, Veronika Sejkorová, Marek Šebák, Tomáš Novák, David Valecký, Samuel Bocek, Jan Beneš, Karolína Strnadová, Štefan Fábry, Jakub Marek, Markéta Crane, Irena Štětinová, Eva Volenová, Vojta Kunst, Monika Cejpek, Jaroslav Dlabač, Marie Braná, Lucia Brychtová, Nela Gergelyová, Dominika Hondlikova, Zuzana Balounová, Petr Mazálek, Romana Bičíková, Tereza Koldus Frantová, Kristýna Šejnohová, Markéta Sergejko, Filip Kaul, Kryštof Herold, Ondřej Žůrek, Zdeňka Ciencialová, Jan Jirásek, Johana Ondráčková, Jan Karel, Jaroslav Böhm, Ivana Valenová, Petr Kautský, Zuzana Böhmová, Roman Trachta, Jan Matoušek, Alena Matoušková, Lucia Makošová, Petr Nečas, Lubor Dvořák, Michala Marková, Vít Poláček, Petr Ocelík, Mirwais Hashimi, Jan Osicka, Renáta Sobolevičová, Martin Jirušek, Petr Hurtík, Boris Sýkora, Alastair Millar, Filip Kuthan, Jan Tesař, Kateřina Marko Jabůrková, Dušan Vaněk, Jiří Grambal, Elizabeth Spacilova, Petr Kuběnský, Mgr. Markéta Demlová, Jakub Smiřický, Doubravka Matulová, Veronika Zapletalová, Zuzana Macková, Brian Pozan, Marie Danová, Jan Kruml, Kristýna Wanková, Lukáš Daubner, Monika Rozsypalová, Jevgenija Adamová, Lucie Majerová, Tomáš Kruml, Markéta Wiesnerová, Lukáš Wiesner

Kontakty pro media:

- Miroslava Pašková, Spolek Vlčí máky, 606 417 628, podpora@spolekvlcimaky.cz

- Lumír Němec, veterán, 608 304 021, lumirnemec@gmail.com

- Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci, 731 584 126; faltova@migrace.com

#zachrantetlumocniky

 Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš, historické základní spojnice mezi Čisovicemi, Rymání, Mníškem pod Brdy, Novou Vsí pod Pleší, Hrašticí, Mokrovraty, Starou Hutí a Dobříší. Přesně 22. Září 1897 jel poprvé vlak z Prahy do Mníšku. Nejen že to byla veliká sláva ale také obrovská dopravní úleva, protože do té doby se jezdilo s poštou (poštovním vozem) do Řevnic na vlak, což bylo nejen únavné ale v zimě i kruté. Z Mníšku to bylo 8 km, což ale teprve ze vzdálenějších míst jako Hraštice, Nový Knín, Nová Ves nebo Dobříš. To se chodilo také pěšky. Zpět do současnosti. Trať byla v předchozích měsících velmi nákladně rekonstruována a občané odmítají tento nesmyslný způsob marnotratného hospodaření, tím spíše, že jednou zrušená trať už nedá nikdy obnovit. Rekonstrukce skončila letos a hned by se měla rušit? Jde nějakým způsobem vůbec obhájit, vyhodit desítky miliónů do kanálu? Existence a provoz těchto tratí nemá pouze finanční vyjádření a efekt ale také praktický, historický a především lidský rozměr. Vlak jede jinou trasou než autobusy a sbírá cestující tam, kam autobus nezajíždí. Vlak současně obsluhuje turistickou část veřejnosti, která už je na vlakovou dopravu zvyklá a pravidelně jí na této lince využívá. A to je další nezpochybnitelný přínos, který nelze nazírat pouze finančními brýlemi. Kraj má plná ústa rozvoje regionů, turistické podpory a dalších proklamací, které se jednoduše bez dopravy, tohoto krevního systému zemského rozvoje, neobejdou. Co takhle místo rušení tratí přivést kampaní cestující do vlaků? Rušení osobní železniční dopravy by zasáhlo především ty obce, které nejsou na hlavním tahu. Z Malé Hraštice se například o víkendu do nedaleké Dobříše jinak než vlakem nedostanete. Z Mokrovrat rovněž tak. O víkendu prostě bus nejezdí. Dnes si nikdo nedovede představit, že nebudou jezdit autobusy, ale kvůli tomu bychom měli mít prozíravé politiky, aby dokázali vidět dál než ostatní. Nespočetné příklady změn, které jsme si nedokázali zatím ani představit, právě ukázala Corona krize. Definice úsporných programů má jednu společnou vlastnost: šetří na nepravém místě. Škrtají se užitečné věci a vyhazují se přitom prostředky nás všech za nesmysly. Železnice se jako alternativa hodila a vyplatila už nesčíslněkrát. ŽÁDÁME,NERUŠTE JI! 

Žádáme o zavedení nového přechodu na silnici c.137. V této části Sudoměřic se pohybuje mnoho chodců, cyklistů a především děti. Přejít bezpečně vozovku je mnohdy adrenalinový zážitek. Nebude -li možný přechod pro chodce, budeme žádat alespoň označení Pozor chodci, Pozor děti. Přesto ale výrazně označený přechod považujeme za nejbezpečnější řešení. Dále žádáme o zavedení přechodu u ZŠ.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 

Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:

Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022

012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.

Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 

Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.

Požadujeme:

1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 

https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/

https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

PETICE „za zachování aktivit pro děti a starší děti s autismem a jiným hendikepem“ My, níže podepsaní, se prostřednictvím této petice obracíme s žádostí na vedení Slezské diakonie, aby byly ve stacionáři Lydie, v Českém Těšíně zachovány aktivity, tzv. kroužky pro děti s mentálním a fyzickým postižením. Tyto aktivity měly u dětí i rodičů velký úspěch /vaření, sportovní aktivity, nácvik sociálních dovedností…/ a byly funkční do konce roku 2020 a přesto došlo k zániku většiny aktivit z důvodů, které jsou naprosto absurdní, po několikaletém fungování, kdy byli všichni spokojeni se náhle vyřadily starší děti a zůstalo ponechání aktivit zejména pro menší děti. Vznikla nová služba – návštěva asistenta doma u klienta. Služba se jeví jako problematická u většiny dětí. Je to nešťastné řešení, zvlášť v době, kdy děti byly měsíce doma bez kontaktu s jinými dětmi i svými asistenty. To, co naše děti potřebují jsou sociální kontakty a ne sociální izolace. Dokonce těžké případy autismu byly schopné v prostředí stacionáře a v kolektivu fungovat mnohem lépe než v domácím prostředí s jedním asistentem. V současnosti zbyly pouze  odlehčovací služby, a to rovněž v omezeném množství. V tak velkém městě jako je Český Těšín jsou služby pro postižené děti a mládež naprosto nedostačující, navíc je zarážející, že např. v Karviné funguje stacionář normálně. Pro nás rodiče je to věc naprosto prioritní – dát dětem kousíček radosti v jejich i tak nelehkém osudu

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
 
My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice vyjadřujeme nesouhlas s připravovanou změnou územního plánu B3/15-CM.
 

Tato aktuální změna podle našeho názoru nerespektuje stav a kondici lokality, ve které se nachází historická budova tzv. Briessovy Sladovny. Tedy část bývalé sladovny, přes kterou by, dle nového územního plánu, měla vést v budoucnu silniční komunikace. Areál na adrese Gargulákova 34 byl v posledních letech zásadně rekonstruován a uveden do funkčního stavu, kdy zde aktuálně sídlí firmy i stálí obyvatelé.
 

Dle našeho názoru má rekonstruovaná část sladovny navíc historickou hodnotu (založeno v roce 1900) a není proto namístě její nahrazení silniční komunikací. Očekáváme proto přehodnocení změny územního plánu a zachování opravené části Briessovy Sladovny.
 

Prosím podepište petici proti rušení nočního klidu ze strany podniku Satanka bar. Jen tím a voláním hlídek na místo, donutíme provozovatele k řešení.

Telefon na Městskou polici: 474375826

Vážení sousedé – obyvatelé Hutí,
od 18. května 2021 probíhá rekonstrukce mostu v ulici Za černým mostem a zároveň byl uzavřen průjezd automobilům pod viaduktem (v ulici K Viaduktu) mezi 6-18 hodinou. Jedinou možností výjezdu z/ příjezdu na Hutě je tedy objížďka přes městský okruh, který je, obzvláště ve špičkách, ucpaný a prodlužuje tak délku cesty až o desítky minut, nehledě na vyšší spotřebu pohonných hmot a každodenní stres.

Rekonstrukce bude trvat minimálně 6 měsíců (do půlky října 2021), jedná se tedy o dlouhé a zásadní omezení mobility obyvatel Hutí a přilehlých částí.

Argumentem pro uzavření průjezdu ze strany Městské části a Policie ČR jsou bezpečnostní důvody. Plný provoz v oblasti by prý za daných okolností výrazně komplikoval dopravu a ohrožoval chodce. Částečná regulace dopravy prý není možná.

Ráda bych vyzvala všechny strany k hledání řešení, jak by šel průjezd pod viaduktem umožnit. Vzhledem k tomu, že tento průjezd je za normálních podmínek obousměrný a chodci mají vyhrazený oddělený pruh pro průchod, nevidím pro jejich ohrožení důvod. Stejně tak argument komplikace dopravy - poslední květnový týden byly značky zákazu vjezdu odstraněny a k žádným problémům nedocházelo. Množství aut by šlo redukovat umožněním průjezdu pro rezidenty Hutí.

Touto peticí bych ráda apelovala na správní úřad - odbor dopravy ÚMČ Prahy 14 a dopravní Policii ČR, kteří o omezeních rozhodují, a dále na pana starostu Prahy 14 Radka Vondru jako zástupce obyvatel Hutí, aby provedli zkušební otevření průjezdu pod viaduktem, situaci monitorovali, vyhodnotili a zvážili, zdali by bylo možné pro rezidenty Hutí průjezd pod viaduktem trvale otevřít, popřípadě umožnit alespoň jednosměrný provoz ve špičkách (např. 6-9 hod směrem z Hutí a 15-18 hod na Hutě). 

My níže podepsaní, obyvatelé a návštěvníci města Karlovy Vary tímto nesouhlasíme se stavbou amfiteátru ve volnočasovém areálu Rolava!

Areál Rolava je v těsné blízkosti Staré Role a sídliště Čankovská, jejichž obyvatelé by byli vystaveni hluku ze strany tohoto amfiteátru při konajících se koncertech a akcích, navíc projekt nemá dostatečně vyřešenou hlukovou bariéru, která by šíření tohoto hluku bránila. I v současné době, především o víkendech (v letní sezoně) je situace neúnosná kvůli hluku z akcí.

Areál nedisponuje dostatečnou parkovací kapacitou, kterou by pokryl návštěvníky těchto akcí, což by znamenalo zahlcení parkovacích míst určených pro obyvatele Čankovské.

Myslíme si, že ve chvíli, kdy město Karlovy Vary disponuje už jedním amfiteátrem - Letním kinem, ve kterém se mohou tyto akce bez problému konat a které parkovací kapacitou disponuje, není nutné ani moudré stavět další. Prostředky, které město plánuje do stavby nového amfiteátru dát, by měly být využity na opravu Letního kina.

Za petiční výbor:

Mgr. et Bc. Ondřej Bednář, Nádražní stezka 2, 360 04 Karlovy Vary   email: ondrej.bed@email.cz

Hana Toufarová, Nábřeží Jana Palacha 22, 360 01 Karlovy Vary   email: haninka.toufarova@seznam.cz

Jan Urban, U Koupaliště 839/2, 360 05 Karlovy Vary  email: jurban@vodakva.cz

Vyplněné a podepsané petiční archy lze zasílat na adresu p. Ondřeje Bednáře. Případně se ozvěte na tel. 606 812 941 a my si archy vyzvedneme.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby město Jistebnice podstatným způsobem přepracovalo záměr plánované výstavby v lokalitě nad ulicí Krátká nebo od něj zcela upustilo a nahradilo jej projektem jiným, který:

- Zredukuje plánovanou masu zástavby (větší pozemky, zachování zeleně).
- Omezí negativní dopad výstavby na stávající ráz krajiny.
- Nebude mít negativní dopad na kvalitu života v dané lokalitě (intenzivní stavební práce, nedostatečné odstínění od stávající zástavby, nárůst dopravy)
- Skloubí plánovanou výstavbu a stávající využití lokality k volnočasovým aktivitám
- Dále požadujeme, aby případný projekt vznikl na základě jasného věcného záměru, široké veřejné diskuze, veřejné architektonické soutěže, a aby odpovídal moderním trendům bydlení v přírodě.

Dle dostupných informací ze zápisů Zastupitelstva město Jistebnice zakoupilo v roce 2016 pozemek 1453/17 za cenu 100 Kč/m2. V zápisu Zastupitelstva není uveden účel koupě, ani věcný záměr využití parcely. Na základě rozhodnutí Rady města z 21.5.2020 byl pozemek rozdělen na 10 miniaturních parcel (cca 800m2). Dle ústních informací město plánuje (dosud neznámým způsobem) prodat pozemky pro výstavbu satelitního typu (malé pozemky s hustou zástavbou a minimálními rozestupy).

Plánovaný projekt má vážné nedostatky, a to především proto, že:

- Lokalita je k výstavbě zcela nevhodná. Jedná se o svažitý terén s nezajištěnými svahy nad úrovní jak ulice Krátká, tak ulice Drahnětická. Výstavba domů i sítí v dané lokalitě tak bude nákladná a nesplní údajný záměr levného bydlení. Investice města bude také nehospodárně vysoká.
- Výstavbou dojde k podstatnému narušení rázu krajiny v extravilánu a znehodnocení lokality.
- Plánované pozemky jsou neúměrně malé. Výstavba tak bude mít charakter „satelitu“, který do stávající lokality nezapadá a nesplňuje moderní požadavky na „bydlení v kontaktu s přírodou“.
- Výstavbou dojde ke znemožnění volnočasových aktivit v lokalitě – v současnosti je lokalita využíváná k zimní a letní turistice a navazuje na odpočinkovou zónu kaple sv. Máří Magdalény
- Přístupová komunikace (ul. Drahnětická) je nedostatečně dimenzovaná pro předpokládaný nárůst dopravy.
- Není třeba ničit další lokality intenzivní zástavbou. Případnou výstavbu je možné už dnes realizovat i jinde (např. mezi ulicí v Lipkách a Tisovou, kde živelná výstavba probíhá již dnes).
- Záměr výstavby zajistí bydlení pro maximálně 10 nových rodin, avšak znehodnotí kvalitu života minimálně stejnému počtu stávajících obyvatel a vlastníků nemovistostí v lokalitě. Celkový přínos projektu je tak minimálně diskutabilní.

Satelitní výstavbu v Jistebnici nechceme!

Děkujeme, že Vám záleží na zachování místního charakteru bydlení a celkové krásy Jistebnice a okolí.

Podpořte nás online nebo podpisem petičního archu ve Smíšence u Anežky - Náměstí 154, Jistebnice

Za petiční výbor:

- Jana Ryjáčková
- Marie Rybaříková
- Ondřej Tomala

My, níže podepsaní občané České republiky, zejména občané Zlínského kraje, vyzýváme všechny odpůrce této stavby, aby zanechali veškerých aktivit, jejichž jediným cílem je oddalování výstavby části rychlostní komunikace D49 v úseku Hulín – Fryšták – Horní Lideč – Slovenská republika ve Zlínském kraji.

Máme za to, že co nejrychlejší dostavba této komunikace uleví občanům žijících v přilehlých obcích.

Zejména dojde ke zlepšení životního prostředí v těchto obcích, neboť se omezí hlukové i smogové zatížení těchto oblastí a většina dopravy, která tamní obyvatele každodenně omezuje, bude odkloněna na novou komunikaci. D49 v úseku Hulín – Fryšták – Horní Lideč – Slovenská republika totiž má sloužit zejména jako obchvat výše uvedených obcí. Dalším přínosem pro tyto oblasti bude zkvalitnění místní fauny a flory. Doprava se totiž již nebude koncentrovat v místech, která na to nejsou uzpůsobená.

Dokončení stavby této komunikace nicméně bude mít pozitivní dopad i na ekonomiku Zlínského kraje, kdy Zlín a další obce budou konečně připojeny na dálniční síť. 

Znovu tedy vyzýváme všechny spolky, které se samy označují jako „ekologické“, aby si uvědomily, že nejen někteří aktivisty vybraní živočichové, ale i lidé mají právo na příznivé životní prostředí. Měly by tak přestat oddalovat výstavbu této páteřní komunikace Zlínského kraje. 

Z výše uvedených důvodů požadujeme co nejrychlejší zlepšení životního prostředí a konkurenceschopnost Zlínského kraje, a podporujeme tak dostavbu rychlostní komunikace D49.

Petiční výbor:

Marek Novák, předseda a zástupce petičního výboru, zlínský patriot, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, člen podvýboru pro dopravu

Jiří Korec, člen petičního výboru, primátor města Zlín

Radek Doležal, člen petičního výboru, radní pro dopravu Zlínského kraje

Martin Štětkář, člen petičního výboru, koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, člen výboru pro dopravu zastupitelstva Zlínského kraje

V Nádražní ulici v Českém Těšíně probíhá od dubna 2021 rekonstrukce v rámci projektu Po stopách těšínské tramvaje - rozvoj přeshraniční turistiky. Má dojít k vybudování nového "bulváru", součástí kterého je:

1) vykácení zeleně vč. magnolií (nemalá část již byla vykácena). Nový výsadbový plán neznáme.

2)  odstranění a odvoz historické dlažební (žulové) kostky dvou velikostí (malá - světlá žula, velká - červená žula)

3) tristní a nedostatečná komunikace MěÚ Český Těšín ve věci příprav, průběhu, etapizace a finální podoby.

Touto peticí usilujeme o získání dostatečného počtu podpisů občanů, aby rada města přizpůsobila projektovou dokumentaci a realizovala rekonstrukci dle níže uvedeného.

Podpisem občané Města požadují:

1) zachování stromů magnolií naproti vlakovému nádraží. Magnólie, krom své přirozené funkce a krásy, je stromem charakterizujícím naše město Český Těšín / Cieszyn.

2) zachování dlažební kostky pro příští generace / budoucí citlivé úpravy ulice. Kostky nezpůsobují žádné technické obtíže (jak vyplývá z projektové dokumentace), vytěžením a odvozem dojde ke značnému nárůstu víceprací, tím i ceny (a je vysoce pravděpodobné, že se dlažba ztratí).

3) vytvoření uceleného webového portálu a veřejně přístupného informačního místa, kde bude město Český Těšín, jako investor, komunikovat přípravy, projektovou dokumentaci, vizualizace všech etap, časový plán rekonstrukce, výsadbový plán, aktuální i budoucí organizaci dopravy, parkovacích míst a ploch, pravidla pro zásobování a hromadné dopravní prostředky, informační telefón a e-mail pro dotazy občanů.