Otevřený dopis zastupitelům města Prostějova Vážení členové zastupitelstva, Obracíme se na vás s hlubokým nesouhlasem ohledně plánovaného a dokonce již vámi schváleného prodeje pozemku 2686/19 a 2686/20 na ulici Tylova – za účelem výstavby garážového domu a důsledkem toho zrušení zeleně. Umístěním garážového domu doprostřed vnitrobloku zástavby domů a zničením – odstraněním zeleně, především několika vzrostlých stromů starých desítky let, tak negativně výrazně ovlivníte kvalitu bydlení i života obyvatel do budoucna a samotné životní prostředí obyvatel v této lokalitě, kde preferujeme klidné a tiché prostředí se zelení na trávení volného času. Ba naopak bychom uvítali zlepšení k využití tohoto místa jako odpočinkové zóny pro obyvatelstvo, stačilo by pár laviček, nic finančně pro město nákladného. V této lokalitě je spousta obyvatel, co vlastní psy, za které městu řádně platí poplatky. A veřte nevěřte, psi trávu milují na rozdíl od betonových ploch, smogu a hluku. Žijeme tady vesměs v malých bytech v panelácích a bytových domech, proto si o to víc vážíme zeleně v okolí, která tu má svou atmosféru, kouzlo, historii a doufáme, že i budoucnost pro další generace. Dalším negativním faktorem je i snížení hodnoty nemovitostí v dané lokalitě. Důkazem našeho tvrzení je již veřejně známá nespokojenost obyvatel žijících u již postaveného garážového domu v Krasicích. Nebylo zde odstraněno jen pár stromů dle původního plánu, ale většina stromů v blízkém okolí kvůli technice a umožnění samotné výstavby garážového domu. V podstatě všechny, zůstaly jen stromy v těsné blízkosti silnice. Vzhledem k negativnímu vlivu na kvalitu bydlení i života obyvatel v této lokalitě a pro ochranu životního prostředí – víme, že stromy produkují kyslík, dávají nám stín, snižují teplotu země a výrazně brání vysoušení země (globální oteplování, nedostatek vody), pro spokojenost občanů města, vás žádáme, abyste pečlivě zvážili všechny dopady a hledali alternativní řešení, které by bylo v souladu s pohodou a kvalitním životem obyvatel. A to, že by měl garážový dům zelenou fasádu a střechu nebo modrozelené prvky, to je až ubohé. Žádáme vás proto, aby tento prodej pozemku se zelení spojený s prodejem a s tímto projektem výstavby garážového domu byl pečlivě přezkoumán a aby byly skutečně zváženy negativní dopady pro obyvatele, jejich děti, jejich psi, pro přírodu a životní prostředí. Věříme, že se vám podaří najít jiný pozemek, nejlépe již s betonovým povrchem, bez újmy na zeleni, který by byl pro váš záměr jak pomoci obyvatelstvu s parkovacími místy vhodnější. S pozdravem Monika Oplocká Dobrovského 1456/16 796 01 Prostějov

Rozšíření těžby přínáší řadu negativ pro celý region mezi které patří.

01 Nestabilní podloží pod Tovačovem

V celé oblasti Tovačovska se nachází vrstva štěrkopísku. Tato vrstva není stabilní a v případě jejího konstantního narušování těžbou se může štěrkopísek začít přesouvat přímo pod Tovačovem. Tento jev způsobuje nadměrné namáhání staveb.

Mezi první důsledky můžou patřit praskliny na fasádách a na stropě. Nejvíce bude zasažen zámek, který se nachází méně než 900 metrů od těžby.

02 Více dopravy, prachu a hluku

Těžba na 60 ha při ložisku v hloubce 2-4 metrů znamená, že ještě před samotnou těžbou bude nutné odvést 1 200 000-2 400 000 m3 vysoce bonitní černozemě. Nákladní automobil má kapacitu 10-20 m3, vlakový vagon 80 m3 za suchého stavu zeminy, který je velmi prašný.

Z toho plyne, že i kdyby byla samotná těžba štěrkopísku velmi šetrná, přípravné práce šetrné nebudou. Dokonce i v případě, kdy by naprosto vše proběhlo šetrně, je velmi nepravděpodobné, aby pásový přepravník o délce 1 km nezačal být do pěti let hlučný a prašný sám o sobě.

Z těžby profituje pouze zahraniční společnost HeidelbergCement AG, pro obyvatele Tovačova plynou minimální benefity.

03 Minimální benefity

Hodnota vymezeného ložiska může být výrazně více než 1 miliarda Kč, bereme-li v úvahu objem plánované těžby a vývoj ceny štěrkopísku.

30 milionů složených převážně z povinných poplatků nedává smysl. Navíc drtivá většina všech zisků z těžby odejde do zahraničí a minimálním způsobem podpoří region. A především hodnota ložiska bude za pár let výrazně vyšší.

Společnost nabízí rekultivaci nových těžebních prostor, avšak na mnoha místech, kde již rekultivace “proběhla”, dochází k velmi silné erozi, kdy se část břehu i se stromy utrhne a spadne do vody. V těchto místech jsou břehy tak příkré, že "benefit" rozšíření koupání je bezcenný. Navíc společnosti téměř nic nebrání v tom, aby provedla plnohodnotnou rekultivaci, jakou provádí ve své domovské zemi.

Lukáš Galeta

Více stromů, keřů a odpočinkových míst v Úsově a jeho okolí. Podél cest, na volných místech, kde dříve rostly.

Na místě starého a notně opotřebovaného areálu by mohlo vzniknout  nadčasově moderní přirodě blízké místo pro osvěžení s vodou bez chloru. Voda nového koupaliště by měla být bez chemie,  čistitění pomocí  vysazených rostlin, štěrku a písku. ... voda nebude chlorovaná, bude živá, čistá.
 

My, občané města Přerova a jeho okolí, chceme důrazně vyjádřit svůj nesouhlas se záměrem představitelů města zbudovat v oblasti Laguny, v těsné blízkosti chráněné přírodní rezervace, atrakci jízdy na vodních lyžích. Zmíněná oblast je oblíbená mezi obyvateli města zejména jako klidová zóna, oblíbené místo vycházek rodin s malými dětmi, čemuž přispívá i nedávno renovované dětské hřiště, je to rovněž oblíbené útočiště rybářů, pejskařů a v neposlední řadě si toto místo oblíbili vyznavači hry diskgolf, která přináší potěšení celým rodinám. V létě je toto místo využíváno občany k opalování a koupání a provoz lyžařského vleku by tyto aktivity výrazně zhoršil. Nakonec nelze vynechat i ekologické hledisko - oblast Laguny je přirozeným útočištěm velkého množství vodního ptactva, nejen kachny, lysky, morčáci, příležitostně i labutě, ale oblast mokřadu kolem laguny je i místem výskytu ledňáčků, pěnkav, dlasků, červenek a jiného ptactva. Jejich život by byl výrazně znepříjemněn existencí pochybné zábavy pro pár zájemců. Apelujeme tedy na radu města Přerova, aby znovu přehodnotila své rozhodnutí ohledně výstavby areálu pro vodní lyžování a přehodnotila hledisko pochybné "zábavy"  lidí a vzala do úvahy rovněž hledisko ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje města.

Žádáme o úpravu trasování dálnice. Podporujeme záměr, aby mezi městem Přerov a jeho místní částí Dluhonice došlo oproti navržené trase dálnice D1 k jejímu přeložení o 100 až 200 metrů východněji. Žádáme majitele nemovitostí, především činovníky TJ Sokol Dluhonice, Přerov V-Dluhonice, 75002 Přerov, aby pozemky 1145/12, 1145/13 a další v okolí v souvislosti se stavbou D1 neprodávali a podporovali spolu s ostatními majiteli změnu trasování dálnice tak, aby byla vedena spíše přes zdevastované plochy chemických závodů (Precheza) než přes sportoviště a další území v KÚ Dluhonice [626708]

Pohybem a rozhledem nezkaženým pojízdným "Pentagonem" naplníme odkaz Vincence Priessnitze.

Region trpící vysokou nezaměstnaností, nezájmem investorů a také nechutí se situací cokoliv dělat má jeden z nejvyších poplatků za svoz odpadu.

My, níže podepsaní, žádáme adekvátní snížení ceny za svoz odpadu ať už pro ty, kteří třídí, nebo plošně pro všechny. Tímto povinným poplatkem dotujeme město, které by zrova starost o životní prostředí mělo vzít na sebe, protože cestovní ruch je snad jediné, co nám v Jeseníku zůstává.

Žádáme město, aby šlo vstříc občanům a snížilo poplatek za svoz odpadu alespoň pro ty, kteří poctivě třídí a podílí se tak na zachování kvalitního živtního prostředí obecně.

obrázek z denik.cz

~~Jednodušší přístup do Jesenického regionu.~~
Železniční trať, která končí v Koutech nad Desnou propojit tunelem do Jeseníku. Tato železniční trať by mohla přepravovat kamionovou dopravu, která nejvíce ohrožuje přírodu Jesenických hor.

Původní železniční trať, která objíždí ve stoupání celou Horní Lipovou, při nákladní dopravě tj., dvě dieslové lokomotivy způsobují vibrace v lesích i ve vzdálenějších obydlích. Projíždí-li nákladní doprava lesem, poznáme to podle výfukových plynů, v kterých místech se nachází. Tato nákladní doprava musí být ekonomicky velmi nákladná a ekologický závadná.
Při vybudování tunelu by se zaručeně zkrátilo spojení do Šumperka a dále. Zájem by později mohla mít i polská strana, využití drahého nákladného (pro ČR) průjezdu z Jeseníku do Krnova přes Glucholazy (PL), by mohlo mít pro Polskou republiku dopravní význam.
Nahlédneme-li do mapy České republiky a okolních států, do budoucna by mohlo být spojení Vídeň až Wroclaw.

Tato železniční trať by mohla být elektrifikovaná, určitě by ochranáři přírody uvítali. Při realizaci železničního tunelu by se zvýšila zaměstnanost v Jesenickém regionu a ten byl hlavním bodem ve volebním programu všech politických stran.
Na výstavbu železničního tunelu pod Červenohorským sedlem by bylo možné čerpat peníze z fondů Evropské unie.

Děkuji za přečtení mého návrhu a prosím petici s podpisy rozesílejte svým známým. Lepší dopravní dostupnost by přilákala investory do Jesenického regionu, oživil by se cestovní ruch a zabránili bychom migraci mladých lidí.  
 " Nikdy není pozdě ". Soňa Konečná, Jeseník.

O možnosti vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách se hovoří už od čtyřicátých let minulého století.

Vždy však tento záměr narážel na nedostatek financí. V současné době se náklady na stavbu, která by byla jednou z největších svého druhu v České republice, odhadují na 4,7 miliardy korun. (Cena tunelu Blanka v Praze se pohybuje kolem 37 miliard korun). Na výstavbu tunelu pod Červenohorským sedlem by bylo možné čerpat peníze z fondů Evropské unie. Tunel o délce 6 150 metrů s celkovým výškovým rozdílem 46 metrů (dnes silnice přes Červenohorské sedlo překonává 1404 metrů) by vzhledem k délkově, výškově a směrově příznivému vedení silnice I/44 by výrazně zkrátil jízdní dobu, snížila by se spotřeba pohonných hmot a lze také předpokládat snížení počtu nehod a dopravních kolizí. Navíc by během výstavby v oblasti klesla nezaměstnanost. Lepší dopravní dostupnost do jesenického regionu by také mohla přilákat více investorů, které právě komplikovaná dopravní situace (zejména v zimním období) odrazuje od výstavby nových průmyslových objektů. Samozřejmě by se tak snížila nezaměstnanost, která na Jesenicku patří k nejvyšším v republice.

Žádáme proto vládu a další instituce, aby se naším podnětem odpovědně zabývaly.