Vážení zástupci rady města Litoměřice,

my, rodiče dětí a zaměstnanci litoměřických mateřských škol a další dotčené skupiny, se na Vás obracíme jako na zřizovatele s naléhavou výzvou. Jsme hrubě nespokojeni s fungováním MŠ ve městě. Ze školek odcházejí kvalitní učitelky a mnoho rodičů dá raději dítě do soukromého zařízení. Jako hlavní příčinu vidíme nebezpečnou koncentraci moci v rukou jediné osoby – ředitelky M. Mejtové. Žádáme:

* ZMĚNU SYSTÉMU ŘÍZENÍ LITOMĚŘICKÝCH MŠ
* PROVEDENÍ PRŮZKUMU SPOKOJENOSTI PEDAGOGŮ A RODIČŮ
* PROŠETŘENÍ PODEZŘENÍ NA BOSSING ZE STRANY ŘEDITELKY MEJTOVÉ
* V PŘÍPADĚ POTVRZENÍ NAŠICH VÝHRAD ODVOLÁNÍ ŘEDITELKY MEJTOVÉ

Fungování 11 mateřských škol pod jediným vedením má mimo jiné tyto následky:

* Nemožnost výběru pro rodiče a děti. Školky jsou unifikované, pokud je rodič nespokojený, musí hledat v soukromém sektoru.
* Systém je zastaralý a rigidní. V mnoha případech nebere ohledy na potřeby dětí. Příkladem může být nucení dětí k odpočinku na lůžku po obědě.
* Tento systém brzdí manažerský růst perspektivních učitelek, z nichž by se za jiných okolností mohly stát ředitelky jednotlivých školek. Město přichází o kvalitní osobnosti.

Především však jde o obrovskou koncentraci moci (i zodpovědnosti) v rukou jednoho člověka.

Pod vedením ředitelky Mejtové vidíme v litoměřických MŠ:

* Vládu „silné ruky“. Rozhodování z pozice moci, která nepřipouští diskuzi. Nerespektování práva na odlišný názor. V mnoha případech máme také podezření na bossing.
* Neempatický přístup k zaměstnancům, dětem i rodičům.
* Přesouvání učitelek ze školky do školky nehledě na jejich názor a na přání dětí a rodičů.
* Mocenskou personální politiku. Pokud učitelka projeví odlišný názor, je na ni vyvíjen nátlak, který často vede až k ukončení pracovního poměru. Kvalitní učitelky odcházejí za hranice našeho města, do soukromých MŠ, či úplně opouštějí profesi.  
* Nedostatečnou komunikaci směrem k rodičům. Důležité informace se často nedozvědí vůbec nebo jen „z druhé ruky“.

Jsme si vědomi, že velká část našich výhrad může být postavena do roviny „tvrzení proti tvrzení“. Některé nelze doložit jinak, než výpovědí postižených učitelek. Ty si však často nechtějí přidělávat problémy, nebo se zkrátka bojí o práci. Navrhujeme proto prošetření nezávislou institucí se zárukou anonymity. Například Mobbing free institut (www.sikanavpraci.cz).

Změny by ideálně měla iniciovat Komise výchovy a vzdělávání při Radě města Litoměřice, kde je však ředitelka Mejtová jako politická nominantka. Do posledních voleb vnímali zaměstnanci i rodiče určité politické krytí její vedoucí pozice. S tím větší nadějí jsme kvitovali změnu politického vedení města, které, jak pevně věříme, dokáže celou věc posoudit objektivně, bez minulých osobních vazeb.

Věříme, že vám záleží na tom, aby se dětem v našem městě dostávalo kvalitního předškolního vzdělávání. Doufáme, že se naším podnětem budete zabývat a shledáte, že je třeba přistoupit ke změnám, které umožní kvalitnější pedagogickou práci. Tu jsou schopni vykonávat pouze ti, kdo nežijí v neustálém strachu o místo. Zároveň to určitě ocení i rodiče a pozitivně se to projeví i u dětí.

Prosíme o sdělení vašeho stanoviska našim zástupcům M.Smejkalové a J.Kotěrovi

emaily: M.Smejkalovi@seznam.cz a kotera@centrum.cz  

Samozřejmě uvítáme také osobní jednání.

V Litoměřicích dne 6. 9. 2023

Rodiče a zaměstnanci litoměřických mateřských škol

Autoři výzvy:

Mgr. Bc. Martina Smejkalová, rodič a Manažerka projektu MAP Roudnicko

Mgr. Jan Kotěra, rodič a ředitel Střediska ekologické výchovy SEVER, Litoměřice

Mgr. Vladimíra Bitalová, 45 let praxe v ltm. školství

Mgr. Hana Vocásková, rodič

Níže máte spolu se svým podpisem možnost přidat svou zkušenost s organizací a vedením litoměřických MŠ.

Požadujeme, aby Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky připravil a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky  následně v tomto volebním období přijala zákon, který zakazuje prodej energetických nápojů s kofeinem a taurinem dětem a mladistvým do 18 let. Škodlivost těchto nápojů pro nedospělý organismus je stejně jako u alkoholu, cigaret a tabákových výrobků dostatečně prokázána. Přesto si je děti mohou běžně koupit v obchodech a ve velkém je konzumují. A to i kvůli velmi nízké ceně, za které je obchodní řetězce bez jakékoliv regulace prodávají. Stejný zákon nedávno prošel polským Sejmem a regulace platí i v dalších zemích. Zároveň žádáme, aby součástí zákona byly citelné sankce za jeho porušení a byla zajištěna jejich vymahatelnost.

My, občané, rodiče a zástupci dětí využívající zdravotních služeb  dětských ozdravoven v Královéhradeckém kraji, jsme hluboce znepokojeni zprávami o jejich možném uzavření. Tato zařízení poskytují důležitou zdravotní péči pro děti z celého regionu i celé republiky a jsou klíčovým faktorem pro podporu zdraví našich nejmladších.

Jsme přesvědčeni, že uzavření dětských ozdravoven by mělo závažné důsledky pro zdraví našich dětí, včetně omezení přístupu k potřebné zdravotní péči a snížení kvality života.

Dětské ozdravovny jsou zdravotnická zařízení ve vhodných klimatických podmínkách, která slouží dětem zdravotně oslabeným vlivem nepříznivého životního prostředí a dětem v rekonvalescenci. Mají své nezastupitelné postavení v podpoře zdraví dětí dotčených zhoršujícím se životním prostředím. Jejich alternativou jsou pouze vysokoprahové komerční pobyty, které však na rozdíl od ozdravoven neposkytují celou řadu služeb zahrnujících zdravotní, pedagogicko-psychologickou i sociální péči.

K uzavření ozdravoven má dojít nikoli z důvodu zpochybnění jejich významu v podpoře zdraví dětí, resp. z lékařských důvodů, ale z důvodu administrativních, tj. odmítnutí udělení oprávnění v nejasné legislativní situaci, kdy zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování “nezná” pojem dětská ozdravovna, což je v rozporu se zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kde je péče v dětských ozdravovnách definovaná jako péče plně hrazená ze všeobecného zdravotního pojištění.

Vyzýváme proto orgány státní i samosprávné a jejich představitele, aby učinili veškeré nezbytné kroky k zachování provozu dětských ozdravoven, a to zejména:

- rozhodli ve prospěch zachování provozu dětských ozdravoven;

- zasadili se o narovnání legislativního prostředí, ve kterém si jednotlivé zákony a ministerské vyhlášky odporují a znejasňují pravidla pro udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb s vazbou na financování provozu a personálního, věcného a technického vybavení ozdravoven;

- zajistili potřebnou podporu pro zachování provozuschopnosti těchto důležitých zařízení včetně případných finančních zdrojů.

Věříme, že dětské ozdravovny jsou důležitými zařízeními nejen pro region, ale pro celou zemi a že by měly být zachovány pro naše děti a pro budoucí generace.

Prosíme vás, podepište naši petici a pomozte nám zachovat dětské ozdravovny v Peci pod Sněžkou, ve Špindlerově Mlýně a Dvoře Králové nad Labem pro naše děti i pro budoucnost regionu.

Děkujeme Vám za Vaši podporu.

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:

Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 

Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.

Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Bez rychlého zásahu zmizí u Rokytky zeleň i chránění živočichové!

Vyzýváme zodpovědné politiky a úředníky, aby urychleně zabránili další výstavbě v unikátním zeleném srdci rozvojových Vysočan. Nenechme zničit úrodnou půdu, vzrostlé stromy a domov chráněných živočichů. Další byty mohou vyrůst na rozsáhlých okolních brownfieldech po bývalých továrnách. Proč ničit zeleň, které máme kolem sebe stále méně?

V rozvojových Vysočanech (podél Kolbenovy a Poděbradské ulice) jsou ve výstavbě tisíce bytů. Do roku 2035 zde má bydlet více než 45 tisíc obyvatel, což odpovídá krajskému městu Karlovy Vary. Park Zahrádky, jediný přírodní park v této čtvrti, už dnes slouží nejen tisícům místních občanů, ale je i oblíbenou výletní destinací mnoha rodin z Prahy a středních Čech. To vše na území necelých 5 hektarů, tedy méně než poloviny rozlohy obdobných centrálních parků na Proseku nebo Černém Mostě s menším počtem obyvatel.

Stále platný, ale absolutně zastaralý územní plán z roku 1999 nechrání unikátní zelené plochy a nenabízí odpovídající koncepci rozvoje veřejného prostoru čtvrti. Naopak umožňuje, aby jediné klidné místo bylo znovu zahlceno těžkou technikou, prachem a hlukem a cestu mezi novou školou a parkem opět ohrožovala stavba a těžká doprava. Přitom nový návrh pražského územního plánu zelené centrum meandru Rokytky chrání jako zeleň. Jeho schválení je však v nedohlednu.

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích původních zahrad v meandru parku Zahrádky, zejména na místě poslední funkční zahradní kolonie ČZS 99 (parcelní čísla 1805/1 a 1805/3, k. ú. Vysočany)!

Jde o plíce naší čtvrti, zeleň, která nám pomáhá vyrovnat se s klimatickými jevy a dopady aktuální výstavby domů na život nás všech. Bez ní budou v létě Vysočany ještě rozpálenější. Podporu města by neměly mít soukromé zisky, ale veřejný zájem, včetně možnosti využívat zeleň pro rozvoj místní komunity.

Proto žádáme:

1. Zastavení veškerých zásahů majitele nebo developera JRD, zabránění plánované necitlivé demolice v období vegetace, kácení stromů a odnětí úrodné půdy ze zemědělského půdního fondu. Projekt bytové výstavby nerespektuje potřeby místních obyvatel a přináší do centra lokality jen zátěž. Ohrožuje ekologickou rovnováhu a celistvost celého území, včetně chráněných živočichů, i bezpečnost páteřní pěší promenády mezi ulicemi Poděbradská a Kolbenova.

2. Okamžitou změnu Územního plánu na zastavitelných pozemcích původní zahradní kolonie na nezastavitelnou “zeleň městskou a krajinnou" (ZMK), jež povede ke splnění Klimatického plánu hl. m. Prahy v souladu s již několik let navrhovaným Metropolitním plánem HMP a obnovení funkce významného biocentra (L2/89) Prahy 9, jak žádají občané již v petici z roku 2021 (MHMP 518848/2022).

3. Získání pozemků zahradní kolonie zpět do veřejného vlastnictví (zejména pozemky 1805/1, 1805/3, k. ú. Vysočany) ve prospěch občanů Prahy a jejich ochranu jako veřejné zeleně s nenahraditelnou ekologickou funkcí v rámci naší čtvrti.

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality, která je pro mnohé obyvatele i návštěvníky Vysočan zeleným ostrůvkem uprostřed města.

Více informací najdete na www.parkzahradky.cz.

Zde najdete také důvody, které vedly k výzvě, a odpovědi na často kladené dotazy.

Podpořte nás na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/projekt/1207610)

nebo nabídněte jinou pomoc na info@parkzahradky.cz.

Za podpis, sdílení e-petice i jakoukoli další podporu předem děkujeme.

Výrobce: Opavia – http://www.opavia-lu.com
Váha: 31g
Cena: 8,- Kč
Energetická hodnota: 2315 kJ / 553 kcal (100 g)

Proč už se nevyrábí vlnky? Odpověď mi zaslali přímo od výrobce MONDELEZ:

Vážený pane Volhejne,

děkujeme Vám za e-mail. Reakcí a názorů našich spotřebitelů si velmi vážíme. Naše portfolio výrobků podléhá neustálé obměně. Řídíme se zde průběžným průzkumem trhu a zájmu našich zákazníků.

Bohužel sušenky Vlnky byly dříve součástí našeho portfolia. V současné době o jejich znovuzavedení na českém a slovenském trhu neuvažujeme, přesto věříme, že v našem portfoliu najdete stejně kvalitní výrobky.

Vaši připomínku ohledně těchto sušenek jsme předali odpovědnému oddělení ke zvážení. 

Se srdečným pozdravem

Petra Seifertová

Nesouhlasím proč obměňovat nějakou výrobu když to byly nejlepší sušenky na Českém trhu!

Podepsáním této petice si zavzpomínáme na tyto výborné sušenky a doufám že to MONDELEZ donutí třeba i obnovit výrobu.

Endometrióza je druhé nejčastější gynekologické onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici vyskytuje i jinde v těle, než pouze v děloze.
Endometriózu má 1 z 10 žen v reprodukčním věku, což odpovídá 190 milionům žen na celém světě a zhruba 250 tisícům žen v České republice. Diagnóza tohoto onemocnění trvá v průměru 7 až 10 let.
Typickými symptomy jsou bolestivá a silná menstruace, bolestivé vyprazdňování, bolesti podbřišku, bolestivý sex a neplodnost…

Chceš, aby bylo v České republice více center specializujících se na endometriózu a tím se zkrátila doba diagnostiky? Chceš, aby byla endometrióza uznána jako závažné onemocnění a aby proběhla reforma úhradového systému léčby? Chceš, aby se zlepšila prevence a povědomí o tomto onemocnění? Chceš, aby se přestala bagatelizovat bolestivá menstruace?

MY TO CHCEME TAKY!

Chceme, aby zákonodárci udělali nutné změny a pomohli tak ženám s endometriózou ke kvalitnějšímu životu.

Chceme, aby se o endometrióze mluvilo, protože ženské zdraví není jen otázkou žen, ale CELÉ POPULACE!

Podepiš naši petici Za zdravé dělohy se kterou se vydáme v dubnu 2023 do poslanecké sněmovny.
Čím více podpisů se nám podaří získat, tím větší šanci na úspěch máme!

Děkujeme za Tvůj čas

Pacientská organizace ENDO talks CZ, z.s.

www.endotalks.cz

My, níže podepsaní občané nesouhlasíme s rozhodnutím zastupitelstva města Kopřivnice ze dne 22. června 2023 ukončit provoz lyžařských vleků a uzavřít tak kopřivnickou sjezdovku na Červeném kameni, která byla doposud jedním z městských sportovišť a žádáme revizi tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Jde o překvapivé rozhodnutí, které působí jako nepromyšlené, nedobře odůvodněné, velmi unáhlené a v konečném důsledku zmatečné.  Souvisí zřejmě se změnou ředitele správy sportovišť, který po svém nástupu provozoval lyžařský areál pouze jeden rok.
Městu chybí jasně zpracovaná koncepce sportu, a to i rekreačního. Což mnohá města i obce zpracované mají. Je samozřejmě chvályhodné podporovat sportovní oddíly, ale je potřeba také myslet na občany, kteří sportují pouze rekreačně. Je zřejmé, že velká část současného zastupitelstva preferuje spíše jiné sporty a nemá k lyžování zásadní vztah. Nezájem vedení města je však znatelný již po několik volebních období.
Ačkoli se město prezentuje jako „Zdravé město“, které podporuje aktivní život obyvatel a ve svém Strategickém plánu v cíli B.3 výslovně zmiňuje zkvalitňování infrastruktury a zvýšení informovanosti o možnostech sportovních aktivit, zde se zachovalo zcela v rozporu s těmito deklarovanými cíli. Toto rozhodnutí o zrušení sjezdovky padlo velmi podivným způsobem a nebralo v potaz názory občanů, respektive ani jejich názor nezjišťovalo. Rozhodnutí padlo těsně před prázdninami, nebylo projednáno na veřejnosti, nebyla provedena žádná anketa, mnoho členů z koaličních stran o tom ani nevědělo. Celkově je zde zjevná nedostatečná konstruktivní komunikace ze strany vedení města, a to i s lyžařským oddílem. Na druhou stranu jsou některé pokusy vedení města o zdůvodnění tohoto rozhodnutí značně zavádějící až nekompetentní.
Uzavření areálu bude mít dopad na zvýšení nákladů na lyžařské kurzy pořádané pro děti a mládež, které organizují základní školy a například i DDM Kopřivnice. Poklesne dostupnost tohoto sportu zejména pro nízkopříjmové obyvatele a rodiny s dětmi.

Doplnění:

V našem městě se podařilo hodně věcí zlepšit a vybudovat, ale v posledních letech postupně upadal zájem zastupitelstva o fungování, propagaci, rozvoj a zachování areálu sjezdovky. Ze strany vedení města se stalo lyžování v Kopřivnici okrajovým sportem. Přitom, mnoho obyvatel města Kopřivnice a jeho okolí na sjezdovce vyrostlo, poznalo své protějšky, našlo přátele.

Troufáme si říct, že kdyby se sjezdovce dostalo trochu více pozornosti, nikdy by k jejímu zrušení nedošlo, protože by místní obyvatelé dostatečně ocenili možnost tohoto sportu přímo v Kopřivnici. Je možné nalézt funkční modely a získat zkušenosti s provozem tohoto typu sportoviště v obecní správě. Například nedaleko v Rybí. Nebo v Hlubočkách u Olomouce, kde je i sedačka, se lyžuje každoročně v průměru 90 dní. Letos to bylo dokonce 95 dní. Přitom areál je ve výšce od 288-370 m nad mořem.

Jsme si vědomi nákladů na provozování sjezdovky, ale vyzýváme město ke hledání dodatečných finančních prostředků například v nadacích a jiných zdrojích. Je poněkud zarážející, kolik město může utratit při renovaci centra, kde je řada okázalých stavebních prvků. Věříme, že město potřebné finanční zdroje může nalézt.

Praktikování sjezdového lyžování je velkým přínosem pro celé tělo a udržování se v dobré tělesné kondici. Podporuje funkci svalů, posiluje svalový aparát a zlepšuje svalovou souhru zvláště pak intersegmentálního systému, který má vliv na posturální stabilitu a dobrou rovnováhu. Z dostupných studií je potvrzen celkově prospěšný vliv sjezdového lyžování na zdraví jedince a vliv rovnováhových schopností na prevenci úrazů. U dětí se navíc při lyžování rozvíjejí jejich pohybové schopnosti.

Autor petice: Miroslav Chalupa, dlouholetý člen lyžařského oddílu a jeho oddílového výboru

Email: petice.koprivnice@seznam.cz

Touto petiční iniciativou vyjadřujeme svůj nesouhlas s plánovanou půjčkou ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu multifunkční haly v Brně.

Naše společnost čelí náročným výzvám spojeným s pandemií COVID-19 a důsledky války na Ukrajině. Česká republika se potýká s vysokou inflací, hospodářství stagnuje a veřejné finance jsou v rozvráceném stavu. Jsme svědky intenzivních dopadů klimatických změn.

V této obtížné době se zastupitelé města Brna rozhodli zadlužit nás a budoucí generace půjčkou ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu multifunkční haly. Považujeme to za nezodpovědné, jelikož takto vysokou finanční částku by město mělo využít pro prioritní oblasti, které mají větší význam pro život občanů.

Namísto stavby budovy, která primárně slouží zábavě, by měly být finanční prostředky investovány do podpory rodin s malými dětmi, rozšíření nabídky bydlení, vzdělání a vědy, zlepšení zdravotnické péče, budování sportovišť pro děti a mládež, vytvoření center pro seniory a paliativní péči, rozšíření zelených ploch a cyklostezek v Brně, podpory udržitelných technologií, obnovitelných zdrojů energie a lepšího nakládání s vodou, podpory malých živnostníků a začínajících firem a další klíčové investice pro budoucnost města.

V Brně 24. června 2023

Dobrý den,

ráda bych Vás touto cestou požádala o podpis petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Momentálně je míra invalidity u těchto pacientů posuzována zejména podle Kurtzeovy stupnice (EDSS), která se zaměřuje zejména na fyzické projevy roztroušené sklerózy, jako jsou například problémy

s chůzí, řečí a motorikou.

Pravdou ale je, že jsou často nejvíce omezující symptomy jako chronická únava, nebo deprese. Na ty se ale při posuzování nároku na invalidní důchod nebere ohled.

Únava, o které je řeč, není běžná únava, kterou zažívá každý po fyzické nebo psychické námaze. Nejbližší, co může zažít i běžný člověk, je únava spojená s nemocí a horečkou. Není možné jí příliš dlouho odkládat a ani po spánku neodeznívá. Lidé s roztroušenou sklerózou tak zažívají celé dny, kdy nejsou schopni vstát z postele, ačkoli podle škály EDSS, jsou schopni chůze ať už s oporou, nebo bez ní. Případně potřebují během dne často odpočívat i po běžných a pro ostatní lidi nenáročných aktivitách.

To je omezuje v mnoha oblastech života – v oblasti sociální, pracovní, partnerské, v oblasti zájmů, seberealizace, péče o sebe, o domácnost aj.

Chronická únava, je všeobecně známým průvodním jevem roztroušené sklerózy a je možné se o ní dočíst v odborné literatuře. Z části je důsledkem nemoci a z části ji může mít na svědomí i samotná léčba, jejíž cílem je pozastavení rozvoje nemoci a zmírňování jejích příznaků.

Roztroušená skleróza je v současné době nevyléčitelná.

Nejistá sociální situace - nestabilní a nejisté finanční zázemí, neustálé přetahování se o každý stupeň invalidity, odvolávání se proti rozhodnutím posudkových lékařů a absolvování opakovaných návštěv posudkových komisí - pak způsobuje i zvýšenou míru stresu. Stres a nutnost překonávat vyčerpání, mnohdy negativně působí na zdravotní stav pacienta a zvyšují riziko ataky (náhlého a často i nevratného zhoršení zdravotního stavu).

Apeluji na to, aby krom Kurtzeovy stupnice byla používána alespoň pro účely posouzení nároku na invalidní důchod, stupnice hodnotící míru únavy. Takové nástroje (např. FFS – Fatigue Severity scale) se již používají v zahraničí.

Kurtzeova stupnice (EDSS), je vhodný nástroj pro potřeby neurologů (nastavení léčby, sledování vývoje nemoci), ale sama o sobě nereflektuje stav a míru postižení u daného člověka.

V České republice žije přibližně 17 – 20 tisíc lidí s diagnózou RS. Mnozí z nich nedosáhnou na invalidní důchod, mají nižší stupeň než který odpovídá jejich reálnému stavu, nebo žijí ve strachu

z jeho odebrání.

Podpisem této petice se budete spolupodílet na iniciativě, která má za cíl pozitivně ovlivnit kritéria hodnocení nároku na invalidní důchod u pacientů s roztroušenou sklerózou.

Petici může podepsat každý občan ČR starší 16 let.

Děkuji za každý podpis, jménem všech pacientů s roztroušenou sklerózou,
Bc. Kateřina Šmídová

Dne 26. 6. 2023 přijalo Zastupitelstvo MČ Praha 22 usnesení UZ-42-3/23 o změně území bývalé skládky „Hliník“ z původní kategorie SO (nezastavitelné území) na VV (Veřejná vybavenost – území, které je možné zastavět). Tento krok vnímáme jako velice nebezpečný z důvodů níže, rozsah změny v ploše 165 tis. m2 jako bezdůvodně velký a samotný proces schválení MČ, bez nezbytných studií, jako nestandardní.

My, níže podepsaní občané

1. Nesouhlasíme s takto zásadním rozšířením zastavitelné plochy (celkově se změna týká 165 tis. m2) na úkor dnes nezastavitelné plochy oddechu. Žádáme proto MČ Praha 22 o revokaci usnesení UZ-42-3/23, které souhlasilo s touto změnou. Dále žádáme Magistrát hl. m. Prahy o zamítnutí takové změny.
2. Požadujeme vypracování expertního geologického průzkumu s následnou diskusí nad vhodností takové území převádět na plochu typu VV.
3. Požadujeme před případným schvalováním podobné změny zpracovat územní studii na základě studií, průzkumů a participace veřejnosti, které potvrdí základní potřeby MČ, občanů, nezbytné vazby a kapacity daného území.
4. Podporujeme zajištění nových ploch pro veřejnou vybavenost v naší MČ, ale pouze za následujících podmínek:

a) MČ má vyvíjet úsilí, aby veřejná vybavenost byla budována především v kombinaci s bytovou zástavbou v řadě rozvojových ploch v dané lokalitě, které jsou již dnes určeny pro smíšené funkce, namísto zástavbou čistě bytovými projekty bez veřejné vybavenosti (město krátkých vzdáleností).
b) Změna nezastavitelné plochy na plochy veřejné vybavenosti by měla proběhnout jen v minimálním a odůvodněném rozsahu, odhadem to může být jen 10-25 % z předmětné plochy 165 tis. m2.

POZN.: Např. cca 15 tis. m2 je plocha všech pozemků ZŠ U Obory vč. několika budov a hřiště.

c. MČ nejdříve zajistí studie konkrétních projektů veřejné vybavenosti a až pro konkrétní záměry a pozemky zajistit změnu územního plánu.
d. Jelikož většina pozemků dotčených touto změnou je v soukromém vlastnictví, MČ pro plochy vybrané dle bodu 4.c. před zahájením procesu změny ÚP uzavře se všemi vlastníky budoucí kupní smlouvy.

5. Jelikož dochází k uvolňování kontaminantů, požadujeme vypracování postupu pro případ „havárie“ na skládce spojené se zvýšeným uvolňováním nebezpečných látek. A požadujeme též o vypracování postupu informování obyvatelstva.

Odůvodnění našich požadavků a rizika dané změny územního plánu:

1. Předmětné pozemky dnes dle Územního plánu patří do ploch s omezenou zastavitelností sloužící rekreaci, oddechu a sportu. Jejich změna na plochy zastavitelné je obvykle nevratný krok. Navíc nezvykle velký rozsah navržené plochy VV znamená riziko, že nadbytečné plochy budou v budoucnu změněny na plochy s komerčním využitím, např. pro bydlení, a znovu vytvoří tlak na veřejnou vybavenost.
2. V minulosti byla lokalita využívána jako skládka nebezpečného odpadu z nedalekých provozů státních podniků Léčiva, Barvy a laky, Teplárna Malešice a další. Pod navážkou zeminy z pozdější rekultivace se tak ukrývá nebezpečná směs chemických látek.
3. Aktuálně je území stabilizované a monitorované v systému SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst pod Ministerstvem životního prostředí – viz odkaz https://www.sekm.cz/portal/areasource/details/73425002/ ). Probíhají pravidelné odběry a vyhodnocení spodních vod na 11 sondách v lokalitě i přilehlém okolí. Dle závěrů uvedených v SEKM jsou na některých místech překročeny limity kontaminantů v klidovém režimu, voda není ani k závlaze.
4. Lze předpokládat, že stavební činností (s následnou zátěží budov plánovaných v lokalitě skládky) dojde k narušení rovnováhy podzemních vod a hrozí jejich kontaminace uloženými toxickými látkami do okolí, stejně tak zvýšená infiltrace toxických látek do povrchových vod, především Pitkovického a Říčanského potoka. To je v naprostém rozporu se záměrem změnit území na kategorii VV (školy, nemocnice apod.).
5. Dramaticky ubývá nezastavitelných ploch oddechu v MČ Praha 22.

6. Pokud nebude dodržen požadavek na včasné uzavření smluv s vlastníky pozemků dle požadavku v bodě 4.d, tato změna pouze výrazně zvýší hodnoty pozemků v soukromých rukou, ale MČ nebude mít jistotu, zda a za jakou cenu tyto pozemky pro realizaci svých projektů získá.          

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

My, níže podepsaní, požadujeme, aby nebyly dále zastavovány pozemky v Městské památkové rezervaci Brno pod

národní kulturní památkou Špilberk u Pellicovy ulice a nedocházelo tak k nežádoucímu zahušťování zástavby na úkor
zeleně. Jako ukázkový příklad takovéto nevhodné výstavby se nám jeví stavební záměr nové čtyřpodlažní budovy s 18
ubytovacími jednotkami na Pellicově 2c v Brně (na místě stávající zahrady a hřiště), jehož umožnění může z pohledu
generální prevence spustit stavební boom v celém okolí hradu Špilberk. Žádáme proto, aby orgány samosprávy řádně
uplatňovaly proti takové zástavbě všechny dostupné námitky (např. v územním řízení) a aby zde byly naopak
v územněplánovací dokumentaci vymezeny závazné, nezanedbatelné nestavební plochy a plochy určené pro zeleň.
Stejně tak si nepřejeme, aby zde kvůli jakékoli zástavbě byl měněn Územní plán města Brna a Regulační plán městské
památkové rezervace Brno na plochu pro bydlení apod. (viz zejména návrhy změn B17/22 a RP MPR6-22) a zmenšovány
nestavební plochy a plochy určené pro zeleň.

Tato petice je adresována: Statutárnímu městu Brno, Magistrátu města Brna, Městské části Brno-střed, Úřadu Městské části Brno-střed a
dalším orgánům státní správy, které mají ve výše uvedené věci kompetenci anebo se věc dotýká jejich činnosti.
Petiční výbor: Ing. Michaela Nespěchalová, Pellicova2b, 602 00 Brno; Ing. arch. Kateřina Dokoupilová-Pazderková, Ph.D., Pellicova
2a, 602 00 Brno; Ing. Tereza Kadlecová, Pellicova 3a, 602 00 Brno; petiční výbor zastupuje: Ing. Michaela Nespěchalová, Pellicova
2b, 602 00.
Podpisem této petice potvrzuji, že jsem se před jejím podpisem s jejím obsahem řádně seznámil(a) a k podpisu jsem nebyl žádným
způsobem nucen(a). Potvrzuji, že jsem byl/-a řádně poučen/-a dle GDPR.

My, níže podepsaní, si přejeme, aby se české pohřebnictví otevřelo změnám ve prospěch větší svobody jednotlivce a udržitelného přístupu k životnímu prostředí. Věříme, že i tento často opomíjený obor by se měl dočkat pozornosti, aby nadále neztrácel krok s potřebami moderního člověka a naopak šel naproti hodnotám, které dnešní společnost zastává.

Je to již více než 100 let, kdy byla na českém území přijata kremace jako způsob pohřbení. Od této doby se pohřebnictví žádné výrazné změny nedočkalo, což je dáno z velké části tím, že i téma smrti jako takové bylo vytlačeno z veřejné diskuze na okraj společenského zájmu. Až ve světle dnešní doby,  v níž se lidé učí o smrti mluvit a přijímat ji, se dostalo v západním světě přijetí novým metodám pohřbení, které dávají jednotlivci i jeho blízkým větší prostor pro vyjádření myšlenek a hodnot v rámci pohřebního rituálu.

Ten se v současné době nachází v krizi, kdy obřad v krematoriu či na hřbitově volí čím dál méně lidí, z čehož vyplývá, že jeho soudobé pojetí je mnohým z nás vzdálené. Věříme, že přijetí těchto nových i staronových způsobů pohřbení, může mít na společnost pozitivní dopad právě v tomto ohledu - každý dostane možnost odejít z tohoto světa způsobem, který je nejblíže jeho přesvědčení, což povede k smysluplnějším posledním rozloučením napříč společností.

Důležitým pilířem je pro nás osobní svoboda. Jsme toho názoru, že lidé by měli mít v tak intimní otázce, jako je odchod z tohoto světa, největší možnou volnost. Odvoláváme se tím na článek 10 odst. 2 zákona č. 2/1993 Sb., dále jako “Listina základních práv a svobod”, ve spojení s čl. 9 sdělení č. 209/1992 Sb., Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod., jenž zaručují právo na soukromý život, pod nějž judikatura Evropského soudu pro lidská práva podřadila i právo na pohřbení blízkých osob. 

Dožadujeme se také změn ve prospěch udržitelnosti. Nárok na příznivé životní prostředí vyplývá z čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V kontextu doby, kdy směřujeme jako česká společnost na základě Pařížské dohody, zveřejněné sdělením č. 64/2017 Sb. m. s., k uhlíkové neutralitě, nám přijde důležité dovolit lidem učinit krok tímto směrem i ve věci jejich poslední stopy. Z tohoto hlediska nejsou současné legální metody pohřbení ideální. U nás tolik oblíbená kremace s sebou v tuto chvíli nese několikanásobně vyšší uhlíkovou stopu než její nové alternativy. I na druhou legální metodu pohřbení, tedy pohřeb do země, klade podle nás zákon zbytečné nároky, jenž jsou na úkor její šetrnosti. Jsme toho názoru, že stát by občanům neměl odpírat přístup k moderním udržitelným metodám pohřbení a ani k metodám dávno tradičním a prostým.

Současný zákon o pohřebnictví proto považujeme za příliš restriktivní a zastaralý. Jsme přesvědčeni, že jeho znění by mělo projít revizí, jelikož v současné podobě dostatečně nereaguje na změny, které se od jeho přijetí udály napříč společností, a to ani v rámci dosud přijatých novel. 

My, níže podepsaní, se tímto vyslovujeme pro otevření seriózní debaty o přijetí nového zákona o pohřebnictví, který rozšíří možnosti pohřbení a souvisejícího rituálu. Zároveň svým podpisem vyjadřujeme svůj zájem o to, aby byly tyto změny následně aplikovány v praxi. Věříme, že takové kroky mohou prospět každému z nás jako jednotlivci i naší společnosti jako celku. 

Žádáme a prosíme o odebrání týraných psů rumunským žebrákům, kteří na ně lákají kolemjdoucí a vybírají peníze.

Skupina žebráků se svými bernardýny jezdí po městech České republiky, kde zubožené psy horkem a hladem nutí celé dny sedět na ulici. Vyhladovělí psi jsou lákadlo, je s nimi násilně jednáno a slouží pouze jako věc k výdělku. Veterinární správa případ uzavřela jako podezření na porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, za které žebrákům teď hrozí pokuta. Než ovšem dojde ke správnímu řízení, mohou být žebráci i s týranými psy někde v zahraničí a týrání bude nadále pokračovat. 

Jedná se o dospělé jedince i malá štěňata, kteří jsou bez ohledu tomuto peklu denodenně vystaveni. Pojďme se pokusit udělat maximum. 

Zachraňme budovu bývalé věznice! Možná jste již zaregistrovali informace, o kterých v posledních dnech informovala média. Budova bývalé věznice má být zbourána a na jejím místě mají vyrůst byty. Trochu naivně jsme čekali, že by se mohl zvednout odpor veřejnosti, ideálně našich představitelů na magistrátu. Nikoliv. Demolice již měla být povolena. Dojde tak k nepochopitelné devastaci této jedinečné soudní budovy, která by za 6 let oslavila již 100 let své existence. Z tohoto unikátního a hodnotného komplexu zbyde torzo, za jehož zády se postaví paneláky. Budova není památkově chráněná. Přesto, že by si ji nepochybně zasloužila. Jedná se o jednu z architektonicky nejhodnotnějších budov ve městě (a přiznejme si, že těch opravdu moc nemáme), která je zároveň z jedné půlky plně funkční a z druhé mimořádně zachovalá. Rovněž se nesmí zapomínat na její historii. Je až s podivem, kolik ohlasu sklidil záměr demolice budovy hlavního nádraží, což je, odpusťte nám to, tuctová drážní budova. Škoda, že tolik energie není směřováno sem. Představitelé města tradičně nemají zájem o zachování jedinečných historických památek, dlouhodobě neusilují o získání budovy do svého vlastnictví a ani o památkovou ochranu. Hlavně, že Kolibu jsme předraženě koupili, aniž by to bylo potřeba. Hlavně, že nám věznice byla dobrá, když se zde dělali populární prohlídky pro veřejnost, že Daniel Marek? Ale když je skutečně potřeba budově pomoci, tak nemáte zájem a ani se k tomu nepostavíte čelem. S podivem navíc zůstává, že má být možné, aby na tomto místě vyrostly byty. Při pohledu do územního plánu MB lze jednoduše zjistit, že toto místo je vedeno jako občanská vybavenost. To může být třeba nemocnice, dopravní terminál, školka, dětské hřiště, zkrátka něco, co slouží občanům města. Pokud by toto území mělo sloužit k bydlení, pak by jako bydlení bylo v územním plánu označeno. To, že se v přízemí udělá obchod a lékárna, když nad tím bude 10 pater bytů, opravdu stačit nebude a stále tedy bude takový záměr v rozporu s platným územním plánem. Ale jsme v MB, tady stavební úřad asi schválí všechno. V každém případě pevně věříme, že ještě není pozdě. Dokud budova stojí, tak má smysl bojovat a nic není ztracené. Apelujeme tedy na všechny aktivní občany, na všechny spolky a zodpovědné politiky, kterým na MB záleží. Pojďme s tím něco udělat! Pojďme dávat podněty k památkové ochraně budovy, pojďme přesvědčit město, že je budovu lepší koupit, než o ní přijít, pojďme ukázat, že si investor nemůže dělat co chce a takto evidentně porušovat platný územní plán. Nelze přece takové jednání umožnit, ať se to snaží tlačit sebevíc. Nepropadejte prosím lacinému tlaku PR a zástupným odůvodněním. Pojďme jednou udělat něco správně. Prosím. Prosíme všechny naše představitele, aby to jako Mladoboleslaváci neignorovali. Pokuste se s tím, prosím, něco udělat. Pokud se tuto budovu podaří zachránit, pak rádi podpoříme ve volbách toho, kdo se o to postará. Klidně celou tuto stránku zrušíme a už o nás nikdy neuslyšíte. Jen, prosím, postavte se jednou za správnou věc a nevolte jen to snadné řešení. Děkujeme všem. ❤️

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Vážená paní ministryně, vážené hejtmanky, vážení hejtmani,

obracíme se na Vás za rodiče a rodinné příslušníky dětí a dospělých s poruchou autistického spektra, jakož i za všechny naše podporovatele, kterým záleží na kvalitě života lidí s postižením v této zemi.

Na základě vlastních letitých zkušeností se domníváme, že v českém sociálním systému jsou vážným způsobem zanedbávány potřeby lidí s poruchou autistického spektra (dále PAS), a že jsou tito lidé a jejich rodiny diskriminováni v přístupu k potřebným sociálním službám. Žádáme Vás tímto o nápravu a zlepšení dostupnosti a kvality těchto služeb.

Co nám chybí

Porucha autistického spektra, zejména pokud je spojena s mentální retardací, deficitem v oblasti komunikace a tzv. problémovým chováním, patří pro pečující rodinu k nejnáročnějším postižením vůbec, což opakovaně potvrzují zahraniční studie.

Aby mohly rodiny normálně fungovat a zajistit svým dětem s PAS i samy sobě určitou kvalitu života, potřebují  podporu v podobě ranné péče, asistenčních a odlehčovacích služeb. A postupně, jak člověk s autismem dospívá a přirozeně se osamostatňuje, také služeb pobytových - v podobě chráněného bydlení, stacionářů a domovů pro osoby s postižením,

V České republice jsou ovšem takové služby pro lidi s PAS velmi špatně dostupné. Tito klienti jsou často nároční, potřebují vyšší míru asistence a specifické podmínky vyplývající z jejich postižení. Existující sociální služby je většinou odmítají kvůli nedostatku kapacit a finančních prostředků na péči. Pár specializovaných organizací pro lidi s PAS se dlouhodobě potýká s nedostatečným financováním ze strany krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Vidět individuální potřeby

Výsledkem této neutěšené situace je, že na pečujících rodinách leží neúměrná zátěž, která má závažné zdravotní, psychické a sociální dopady. Potýkáme se s velkou mírou vyčerpání a  stresu, absencí odpočinku, zdravotními problémy, nemožností seberealizace, sociální izolací a především velkou nejistotou ohledně života našich dětí v budoucnosti. Mnoho rodin tuto zátěž nevydrží a rozpadne se. V České republice není výjimkou, že se o lidi s PAS starají rodiče až do pozdního stáří, protože zkrátka není nikdo ochotný náročnou péči převzít.

Žádáme Vás tímto o zjednání nápravy a zajištění reformy systému sociální péče způsobem, který bude zohledňovat individuální potřeby všech klientů s postižením a zajistí pro ně adekvátní financování. Žádáme Vás, abyste iniciovali potřebné změny a dohlíželi na jejich provedení.

A jsme připravení s tímto náročným úkolem pomoci. Založili jsme sdružení Naděje pro děti úplňku z.s., natočili dokumentární film Děti úplňku, který naší situaci popisuje. Po premiéře v České televizi (2.5. 2017, ČT2, 21.00) bude volně ke shlédnutí na našem webu www.detiuplnku.cz. Budeme rádi, když jej uvidíte. Spouštíme také kampaň Hlavou zeď prorazíš, která pomůže život našich rodin přiblížit veřejnosti.       

Věříme, že společným úsilím se podaří zajistit našim dětem spokojenější život a klidnou budoucnost.

Za spolek Naděje pro děti úplňku,

Petr Třešňák

Petra Třešňáková

Antonín Škoch

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

V Praze 15. 6. 2022