Apelujeme na zástupce města neschvalujte změnu územního plánu pro těžbu ve Dvorci, buďte si vědomi své osobní odpovědnosti vůči každému z nás, a nedovolte bezdůvodné zhoršení podmínek našeho života.

Schválení územního plánu Zastupitelstvem města Borovan je nezvratné řešení a nebude možnost v budoucnu těžbu jakkoliv ovlivnit.

Požadujeme zachovat kvalitu života na Borovansku, chránit stávající ekosystém a přírodní dědictví pro nás a naše děti.

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas s otevřením lomu na živec v bývalé pískovně v KÚ Dvorec u Třebče a se zahájením těžby živce v této lokalitě.

Důvody našeho nesouhlasu:

Soukromý byznys vydávaný za veřejný zájem – Soukromá společnost chce nakládat s našimi nerostnými surovinami pod záminkou „státního zájmu“ bez garance zpracování v ČR.

● V ČR zpracováváme celkově pouze 1/3 vytěženého živce a 2/3 vytěženého živce vyvážíme. (1)

● Živec z této bývalé pískovny je velmi nízké kvality a lze pouze z části využít pro deklarovanou výrobu dlaždic v borovanském závodě Lasselsberger bez dalších úprav. (2)

● Nejasné finanční či další přínosy pro obyvatele Borovan a přilehlých obcí.

Zachování kvality života v Borovanech, Dvorci a okolí

● Těžba živce v blízkosti obytných a odpočinkových oblastí po dobu 20 let s plánem těžby do hloubky 35 metrů s rozlohou důlního prostoru 13,5 ha (z toho lom 4,5 ha a 9 ha odlesněné plochy - jedná se zhruba o velikost 13 budějovických náměstí).

● Těžbou dojde ke vzniku dalšího důlního prostoru jako nyní v Růžově s rizikem vzniku skládky odpadů či skladování radioaktivního odpadu. Tímto dojde k narušení významné oblasti v okolí Borovan a souvislé lesní plochy.

● Zvýšený pohyb těžké nákladní dopravy přes Borovany způsobující další zatížení obyvatel Borovan a dalších přilehlých obcí (Dvorec).

● Zvýšení prašnosti a hlučnosti způsobené drcením živce osm či více hodin denně v pracovních dnech - viz zkušenost s nově otevřeným závodem, který způsobuje zvýšenou hlučnost a prašnost 24 hodin denně.

● Otevření lomu znamená zánik unikátního ekosystému. Vyskytuje se zde 52 organismů evidovaných v červeném seznamu kriticky ohrožených druhů. (3)

Petiční výbor:

Zdeněk Struska, Slunečná 715, 373 12 Borovany – předseda petičního výboru

Barbora Bartizalová, Dvorec 6, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Viktor Ambrož, Dvorec 17, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Lísal, Slunečná 710, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Monika Strapková, U trati 670, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Brenner, Luční 267, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Petr Bartizal, Dvorec 6, 373 12 373 12 Borovany   – člen petičního výboru

Edita Strusková, Slunečná 715, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jiří Oesterreicher, Třeboňská 695, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jana Marková, Vodárenská 224, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Ivana Vodhánilová, Třeboňská 479, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Marie Strusková, Zahradní 458, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Bohuslav Čermák, U Haltýře 535, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

------------------

Vysvětlivky:

(1) V drtivé většině živcových lomů v ČR provádí těžbu právě společnost LB Minerals. V číslech 30x vyšší vývoz živce, než kolik je ho dováženo. Dle statistiky Ministerstva životního prostředí za rok 2021 vyvážíme z ČR ročně 244 689 t živce za 894 Kč / t a dovážíme 6 634 t živce za 3 354 Kč / t.

(2) Přimíchání velkého množství kvalitního živce například z aktuálně rozšiřovaného lomu v nedalekých Halámkách, které též vlastní těžební práva LB Minerals a kde je zásoba živce i pro novou výrobní linku na dlouhá desetiletí dopředu. Stejně tak v dalších lokalitách v ČR, kde vlastní těžební práva také LB Minerals (Mračnice, Luženičky, Mutěnín, Žďánov…)

(3) Žije nejméně 11 druhů obojživelníků a plazů, z nichž všichni patří mezi ZCHD (zvláště chráněné druhy dle zákona) zařazených i do červeného seznamu (čolek veliký či horský nebo silně ohrožená a zákonem přísně chráněná rosnička zelená), roste zde 12 druhů rostlin zapsaných v červeném seznamu cévnatých rostlin, kdy jedna z rostlin je kriticky ohrožená (drobýšek nejmenší) a její výskyt v této bývalé pískovně je největší výskyt tohoto druhu v celé ČR vyskytuje se zde 29 vzácných, chráněných a v červeném seznamu zalistovaných hub. Nejvzácnější z nich je kriticky ohrožená čirůvka obrovská zařazená mezi 33 druhů hub, které by měly být chráněny na evropské úrovni.

Petice Obecního úřadu v Točníku

určená: Národnímu památkovému ústavu,

             Ministerstvu životního prostředí ČR

                                        Nechte medvědy na Točníku!

V červnu loňského roku jsme se z rozhlasového a televizního vysílání dozvěděli, že do roku 2030 bude chov medvědů na hradech a zámcích ukončen. Medvědi mají být na základě podepsaného Memoranda převezeni do soukromé rezervace v Německu. Dosud nikdo oficiálně o této skutečnosti s chovateli nejednal, ani je neinformoval. Ačkoli se dosud nikdo ze signatářů Memoranda nezajímal o skutečné životní podmínky točnických medvědů Agáty a Martina, je plánován jejich odvoz.
 

Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají. Agáta a Martin žijí spolu na Točníku   od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný      a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav. 

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.

Proč by měli medvědi na Točníku zůstat?

Nový medvědín byl budován komunitně z finančních příspěvků tisíců návštěvníků hradu, místních obyvatel i regionálních společností. Oba medvědi jsou tu doma, jsou jedním z důvodů, proč návštěvníci hradů Točníku a Žebráku přijíždějí z celé republiky, pro místní obyvatele je medvědín cílem víkendových procházek.
 Jejich přesun do Německa by byl velkým zásahem do jejich životů s nejistým výsledkem.

Historie chovu medvědů na Točníku

Medvědi se pod hradem Točníkem chovají od roku 1994, kdy do narychlo vybudovaného medvědína byli přesunuti dva medvědi. Byli dovezeni ze zimoviště cirkusů v Jirnech u Prahy, kde přežívali v otřesných podmínkách po smrti svého majitele Rudolfa Berouska. Medvědy Norberta     a Babetu zachránila Nadace Spisovatelé za práva zvířat, péči o medvědy převzalo Občanské sdružení NUDLE. Medvědice Babeta se dokonce stala majetkem obce Točník.

V dalších letech byl medvědín ze sbírkových prostředků rozšířen, dovybaven a kotce byly přesunuty na úroveň terénu. Životní podmínky medvědů pod hradem Točníkem se výrazně zlepšily. V září 2011 zemřel po vleklé nemoci medvěd Jarda, který poslední rok žil v medvědíně sám. Točnický medvědín osiřel.

V roce 2013 se Občanské sdružení NUDLE, se souhlasem Národního památkového ústavu, rozhodlo vybudovat větší medvědín pro dvě medvíďata Václava Chaloupka – Agátu a Martina. Ta se narodila 13. ledna 2013 v Žatci.

Celý rok 2013 natáčela medvíďata s panem Chaloupkem televizní pořad „Méďové na cestách“. Na základě požadavků pana Chaloupka a pod dozorem zástupců ZOO v Plzni   a veterinářů došlo k rozšíření medvědína na Točníku. Výběh byl plošně ztrojnásoben, začleněn do lesa a přírodního terénu, byl rozšířen o bazének s pravidelně doplňovanou vodou a vystavěna vyhlídková podesta s prolézačkou pro medvědy. Celý prostor byl zatraktivněn také pro návštěvníky, kteří se dostávají blízko k medvědům a mohou se vzájemně pozorovat. Na výběh medvědů navazuje informační Medvědí stezka s dětskou soutěží a také stezka kolem celého hradu. Všechny stavební úpravy byly financovány z příspěvků drobných dárců, místních firem, filmařských společností a dobrovolnických prací.

Do svého nového domova na Točníku byla medvíďata slavnostně vypuštěna 23.11. 2013. V lednu 2014 byli medvědi a rekonstruovaný medvědín předáni do vlastnictví Národního památkového ústavu. O medvědy se nadále stará na základě smlouvy Spolek NUDLE. Většina medvědí stravy a péče se hradí z veřejné sbírky a ročního příspěvku Národního památkového ústavu.

Tímto žádáme Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prostředí ČR a další odpovědné instituce, aby:

zachovaly medvědín před hradem Točníkem jako bezpečné útočiště pro medvědy, kteří se nemohou vrátit do volné přírody. Žádáme, aby medvědi Agáta a Martin zde mohli dožít ve známém a bezpečném prostředí.

Podpořte tuto petici svým podpisem a pomozte zachovat točnické medvědy v jejich domově.

Děkujeme za vaši podporu.

Za Obecní úřad v Točníku

starosta Petr Mol                                                                                                                             

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.  
 

Jméno a příjmení:                 povolání:                      adresa:                           podpis:

Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).

Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow. 

Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket. 

Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici. 

Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu

Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.

Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby. 

• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem. 

• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno. 

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

My, podepsaní občané, žádáme Zastupitelstvo města Brna, aby zahájilo kroky ke změně účelu obory Holedná na rekreační prostor pro veřejnost a aby byl zrušen statut obory, který umožňuje provozovateli stanovovat veřejnosti vlastní pravidla nad rámec obecně platných zákonů.

Požadujeme, aby v oblasti bývalé obory nebylo možné zavírat les pro veřejnost a aby zde nebyly aplikovány přísnější podmínky pohybu osob než ve standardním lese. Požadujeme také navýšení počtu průchodů plotem, tak aby žádná cesta ani pěšina nebyla plotem přerušena a všechny historické cesty byly plně průchozí.

Obora Holedná se nachází v intravilánu města Brna a měla by proto sloužit především k rekreačním a sportovním aktivitám obyvatel města, nikoliv k chovu zvěře a myslivosti. Uzavírání obory v důsledku veterinárních opatření, nadměrné stavy zvěře a omezený počet vstupů do prostoru omezují přístup široké veřejnosti k přírodě a snižují kvalitu života obyvatel města.

Nadměrné stavy zvěře v oboře Holedná brání přirozené obnově lesa okusem mladých stromků, čímž dochází k postupnému vysychání a degradaci lesního porostu. Narušený les nemá dostatečnou retenční schopnost, což vede při větších srážkách k častějšímu zaplavování městské části Jundrov. Požadujeme proto, aby stav zvěře odpovídal stavu lesa a aby zvěř nebyla v oboře nadměrně přikrmována.

Standardně je v oborách, včetně Holedné, pohyb návštěvníků omezen pouze na zpevněné asfaltové cesty a značené turistické trasy, přičemž volný pohyb mimo tyto cesty je zakázán. Vstupů do obory je málo a oproti minulosti došlo k jejich dalšímu omezení odstraněním přelezů přes ploty bez jakékoli náhrady, což dále ztěžuje přístup veřejnosti. Tyto skutečnosti jsou v rozporu s principem svobodného průchodu krajinou, který by měl být v moderní demokratické společnosti samozřejmostí.

Navíc zvěř chovaná v oborách ztrácí přirozenou plachost vůči lidem, což je doloženo odbornými studiemi, a dochází tak k její částečné domestikaci a degeneraci, což je dalším argumentem proti chovu zvěře v uzavřených prostorách v těsném sousedství městské zástavby.

Uzavření obory také znamená uzavření klíčové cyklostezky propojující městské části Bystrc a Žebětín, což vede k nárůstu automobilové dopravy ve městě a dalším negativním dopadům na životní prostředí.

Svobodný a volný průchod krajinou je základní součástí demokratické společnosti. Uzavřené plochy v intravilánu, jako jsou zahrádkářské kolonie a obory, výrazně omezují možnost rekreace a kontaktu s přírodou. Žádáme proto, aby obora Holedná byla otevřena širší veřejnosti a sloužila prioritně rekreačním a vzdělávacím účelům.

Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

Záměr stavby opřený o neplatná čísla vysaje z kraje miliardy korun a k obcím Ladova kraje přivede těžkou dopravu.

Stavba přeložky silnice II/107, ukrývající se pod líbivým názvem „Zlepšení dopravní obslužnosti území Říčansko – jih“, přivede do oblasti Všestar, Strančic i Tehova tisíce nákladních vozidel i kamionů. 

Kraj a tehovský starosta David Hlouch spustili akci, která údajně řeší nadměrné průjezdy Tehovem. Silnice nad úrovní krajiny, betonové koridory, vykácení části Říčanského lesa, stálý noční i denní hluk a smog se mají stát pro obce Ladova kraje denní realitou. Silnice má být zkratkou mezi D1-Všechromy logistickým parkem a Mukařovem.

Říkáme jasné ne! takovému zásahu do Ladova kraje a požadujeme zastavení a zrušení celého projektu zejména z těchto důvodů:

1. Je naprosto zřejmé, že nákladní auta budou mít již za pár let možnost využívat prodlouženou D0 a navazující přeložku silnice II/101 z Říčan na Úvaly včetně jeho obchvatu. Je tedy zbytečné a drahé řešit duplicitní silnici k tomuto obchvatu.

2. Iniciátoři uvažované spojky mezi Černokosteleckou a D1-Všechromy odmítají lokální řešení i variantu záměr odložit a provést nejdříve nová měření po řádném zprovoznění těchto klíčových úseků. 

3. Zatímco hlavní hybatel stavby starosta Tehova David Hlouch uvádí, že obcí Tehov projede kolem pěti tisíc vozidel, aktuální geolokační data Ministerstva vnitra z podzimu 2021 i roku 2022 hovoří o maximálně 1200 lidech na území obce ve špičce.

4. Starosta Říčan upravil zápis z jednání ve prospěch stavby. 

5. Stanovisko EIA vychází ze studie, která je nekompletní, zavádějící a nereflektuje požadavky všech zúčastněných. 

Více informací najdete zde.

Vážení spoluobčané,

na základě předloženého záměru těžby a zpracování lithia v našem regionu jsme v rámci procesu EIA připravili vlastní připomínky a stanovisko, v nichž upozorňujeme na nedostatečnou transparentnost projektu i závažná rizika pro životní prostředí a zdraví obyvatel.

Pokud sdílíte naše obavy a přejete si podpořit stejné stanovisko, připojte se svým podpisem k tomuto vyjádření. Naším cílem je zajistit, aby hodnocení bylo prováděno důsledně, na základě aktuálních vědeckých poznatků a v souladu s právními předpisy České republiky i mezinárodními závazky v oblasti ochrany životního prostředí. 

Vyjádření obsahuje 19 stran textu, kde jsou jednotlivé body odůvodněny.

Obsah Vyjádření k záměru Závod pro zpracování vytěžené rudy z ložiska Cínovec včetně přepravního systému (MZP529) v bodech je následující: 

Úvodní část

1. Kritické vyjádření k definici místa realizace: Realizací projektu budou nejvíce zasaženy lokality město Dubí, Újezdeček a Prunéřov v obci Kadaň. Nejedná se však o jediné lokality, do kterých těžba zasáhne. Mezi další místa mohou patřit přilehlé obce v čele s největším městem Statutárním městem Teplice, dále Košťany a další obce v regionu, které budou dotčenou těžbou lithia a předně transportem z lokality.

2. Kritické vyjádření k nedostatečnému zpracování hlukové studie a dalších dopadů na životní prostředí

3. Studie je netransparentní: Více než 80 % studie je anonymizováno, pokud odečteme úvodní stranu, obsah na začátku a na konci, a budeme se věnovat pouze stati a textu, který je nositelem nějakých relevantních informací, blíží se míra anonymizace dokumentu dokonce k 90 %.

4. Neposkytování informací občanům a dotčeným obcím: Zdůvodnění potřebnosti projektu je podstatné z toho důvodu, aby převážil veřejný zájem na tomto projektu nad veřejným zájmem na ochranu přírody a životního prostředí. Informace jsou však plošně anonymizovány. Chybí řádné odůvodnění, proč konkrétně nejsou jednotlivé informace poskytnuty. 

5. Možný rozpor s právem na informace: Informace nelze plošně anonymizovat nebo je neposkytnout s pouhým obecným odůvodněním, např. odůvodnění spočívající v obecném odkazu na obchodní tajemství. S neposkytnutím jednotlivých informací je třeba se vypořádat ve vztahu ke každé z nich.

6. Nedostatečná kvalita zpracování Studie

7. Environmentální dopady

7.1 Absence detailní ekologické analýzy: Studie obsahuje pouze obecné obraty. Absentuje konkrétní řešení, kterým prokazatelně zajistí svůj příslib, že získávání lithia bude probíhat „s minimálním dopadem na životní prostředí a krajinu“

7.2 Oblast Cínovce a Sedmihůrek je významná z hlediska ochrany přírody: Přírodní park Krušné hory (od roku 1995), přírodní památka Cínovecký hřbet (od roku 2019), Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří, Přírodní rezervace (od roku 2001) a Evropsky významná lokalita Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště (od roku 2009), Ptačí oblast Východní Krušné hory – Natura 2000 (od roku 2004), proces CHKO Krušné hory (od roku 2024). Evidentně existuje potřeba oblast Krušných hor, zejména pak lokality Cínovec a Sedmihůrky, chránit, a to jak na úrovni České republiky, tak Evropy. Význam ochrany Krušných hor s časem narůstá, o čemž svědčí i aktuální zájem učinit Krušné hory chráněnou krajinnou oblastí. Podle ministra životního prostředí jsou Krušné hory mimořádným fenoménem. Ministerstvo životního prostředí již avizovalo, že vyhlášení CHKO Krušné hory se předběžně očekává v polovině roku 2026. Studie s touto okolností nepracuje.

7.2.1 Přírodní park Krušné hory a přírodní památka Cínovecký hřbet

7.2.2 Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří a Ptačí oblast Východní Krušné hory – Natura 2000
7.2.3 Chráněná krajinná oblast Krušné hory – proces

8. Ochrana tetřívka obecného (tetrao tetrix): Významný zájem regionu, přeshraniční spolupráce, ale i nejcennější přírodní bohatství Evropy. Plánovaná těžba lithia na Cínovci představuje závažné ohrožení populace tetřívka obecného a narušení křehké ekologické rovnováhy v této lokalitě.
8.1 Právní rámec k ochraně tetřívka obecného

9. Neřešený problém odpadu z těžby lithia: Studie nekvantifikuje množství odpadu, jeho složení a způsob zneškodnění. Neuvádí konkrétní plán, jak bude naloženo s odpadem z těžby, ani opatření k prevenci kontaminace vodních zdrojů.

10. Uhlíková stopa těžby a znečištění ovzduší: Studie neobsahuje posouzení uhlíkové stopy těžby a vliv těžby na znečištění ovzduší.

11. Ohrožení vodních zdrojů: Kontaminace podzemních a povrchových vod, lázeňských termálních pramenů, vznik kyselé důlní vody, ohrožení unikátních ekosystémů, pokles hladiny podzemní vody a vysychání rašelinišť

12. Logistické dopady a dopravní zatížení: Vliv na kvalitu života obyvatel a bezpečnost silniční dopravy

13. Větrný potenciál Krušnohoří: Alternativní řešení i čistá energie

14. Volba místa těžby v Evropě a ve světě

15. Nejasnosti ve financování a udržitelnosti projektu

15.1 Financování a udržitelnost bez veřejných zdrojů: Přibližně třetina financí na realizaci projektu má být z veřejných financí – dotací.

15.2 Jaká je návratnost investice v roce 2025 a jaké jsou konkrétní „výhody pro region“?

15.3 Jaká je skutečná poptávka po lithiu a jaký vliv má na financování a udržitelnost bez veřejných zdrojů proměna trhu oproti roku 2022: Studie postrádá komparaci ekonomického potenciálu v roce 2022 a v roce 2024, resp. 2025. Od roku 2022 ekonomický potenciál lithia změnil: Cena lithia se propadla o 85 %, v roce 2025 nabídka převyšuje poptávku, politické změny v roce 2024 přinesly oslabení podpory pro elektronická vozidla. Jak se bude postupováno v případě, že poptávka po lithiu bude nižší a jeho cena se bude dále propadat? Jaký je výhled? Jaké přinesl technologický vývoj alternativní technologie?

16. Nejasnosti v ekonomických přínosech

16.1 Jaké jsou ekonomické výhody pro místní obyvatele? Mají zahraniční investoři zájem o náš region a životní prostředí, nebo jen o vysoké zefektivnění těžby a výroby, která vede k maximalizaci zisku?

16.2 Ekonomické dopady na bydlení v regionu a zásah do vlastnických práv vlastníků nemovitostí v dotčených oblastech

Závěrem

Společně můžeme přispět k tomu, aby se záměr uskutečňoval pouze za podmínek, jež zohlední a ochrání naši krajinu i zdraví budoucích generací. Věříme, že naše připomínky přispějí k objektivnímu a transparentnímu posouzení záměru a že budou řádně zohledněny při konečném rozhodování.

Děkujeme Vám za podporu.

Podpisem této petice se osoba připojuje k vyjádření k záměru, neboť sdílí stejné stanovisko a vyjadřuje svůj nesouhlas se záměrem v jeho současné podobě.

Podpisy budou sbírány do 18. 2. 2025.

Po domluvě je možné podepsat podpisový arch fyzicky. 

Dne 19. 2. 2025 bude Vyjádření i s podpisovými archy odesláno Ministerstvu životního prostředí. 

Vyjádření naleznete v přiloženém PDF (případně je možné zaslat jako obrázek).