Apelujeme na zástupce města neschvalujte změnu územního plánu pro těžbu ve Dvorci, buďte si vědomi své osobní odpovědnosti vůči každému z nás, a nedovolte bezdůvodné zhoršení podmínek našeho života.

Schválení územního plánu Zastupitelstvem města Borovan je nezvratné řešení a nebude možnost v budoucnu těžbu jakkoliv ovlivnit.

Požadujeme zachovat kvalitu života na Borovansku, chránit stávající ekosystém a přírodní dědictví pro nás a naše děti.

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas s otevřením lomu na živec v bývalé pískovně v KÚ Dvorec u Třebče a se zahájením těžby živce v této lokalitě.

Důvody našeho nesouhlasu:

Soukromý byznys vydávaný za veřejný zájem – Soukromá společnost chce nakládat s našimi nerostnými surovinami pod záminkou „státního zájmu“ bez garance zpracování v ČR.

● V ČR zpracováváme celkově pouze 1/3 vytěženého živce a 2/3 vytěženého živce vyvážíme. (1)

● Živec z této bývalé pískovny je velmi nízké kvality a lze pouze z části využít pro deklarovanou výrobu dlaždic v borovanském závodě Lasselsberger bez dalších úprav. (2)

● Nejasné finanční či další přínosy pro obyvatele Borovan a přilehlých obcí.

Zachování kvality života v Borovanech, Dvorci a okolí

● Těžba živce v blízkosti obytných a odpočinkových oblastí po dobu 20 let s plánem těžby do hloubky 35 metrů s rozlohou důlního prostoru 13,5 ha (z toho lom 4,5 ha a 9 ha odlesněné plochy - jedná se zhruba o velikost 13 budějovických náměstí).

● Těžbou dojde ke vzniku dalšího důlního prostoru jako nyní v Růžově s rizikem vzniku skládky odpadů či skladování radioaktivního odpadu. Tímto dojde k narušení významné oblasti v okolí Borovan a souvislé lesní plochy.

● Zvýšený pohyb těžké nákladní dopravy přes Borovany způsobující další zatížení obyvatel Borovan a dalších přilehlých obcí (Dvorec).

● Zvýšení prašnosti a hlučnosti způsobené drcením živce osm či více hodin denně v pracovních dnech - viz zkušenost s nově otevřeným závodem, který způsobuje zvýšenou hlučnost a prašnost 24 hodin denně.

● Otevření lomu znamená zánik unikátního ekosystému. Vyskytuje se zde 52 organismů evidovaných v červeném seznamu kriticky ohrožených druhů. (3)

Petiční výbor:

Zdeněk Struska, Slunečná 715, 373 12 Borovany – předseda petičního výboru

Barbora Bartizalová, Dvorec 6, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Viktor Ambrož, Dvorec 17, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Lísal, Slunečná 710, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Monika Strapková, U trati 670, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Brenner, Luční 267, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Petr Bartizal, Dvorec 6, 373 12 373 12 Borovany   – člen petičního výboru

Edita Strusková, Slunečná 715, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jiří Oesterreicher, Třeboňská 695, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jana Marková, Vodárenská 224, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Ivana Vodhánilová, Třeboňská 479, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Marie Strusková, Zahradní 458, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Bohuslav Čermák, U Haltýře 535, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

------------------

Vysvětlivky:

(1) V drtivé většině živcových lomů v ČR provádí těžbu právě společnost LB Minerals. V číslech 30x vyšší vývoz živce, než kolik je ho dováženo. Dle statistiky Ministerstva životního prostředí za rok 2021 vyvážíme z ČR ročně 244 689 t živce za 894 Kč / t a dovážíme 6 634 t živce za 3 354 Kč / t.

(2) Přimíchání velkého množství kvalitního živce například z aktuálně rozšiřovaného lomu v nedalekých Halámkách, které též vlastní těžební práva LB Minerals a kde je zásoba živce i pro novou výrobní linku na dlouhá desetiletí dopředu. Stejně tak v dalších lokalitách v ČR, kde vlastní těžební práva také LB Minerals (Mračnice, Luženičky, Mutěnín, Žďánov…)

(3) Žije nejméně 11 druhů obojživelníků a plazů, z nichž všichni patří mezi ZCHD (zvláště chráněné druhy dle zákona) zařazených i do červeného seznamu (čolek veliký či horský nebo silně ohrožená a zákonem přísně chráněná rosnička zelená), roste zde 12 druhů rostlin zapsaných v červeném seznamu cévnatých rostlin, kdy jedna z rostlin je kriticky ohrožená (drobýšek nejmenší) a její výskyt v této bývalé pískovně je největší výskyt tohoto druhu v celé ČR vyskytuje se zde 29 vzácných, chráněných a v červeném seznamu zalistovaných hub. Nejvzácnější z nich je kriticky ohrožená čirůvka obrovská zařazená mezi 33 druhů hub, které by měly být chráněny na evropské úrovni.

Petice Obecního úřadu v Točníku

určená: Národnímu památkovému ústavu,

             Ministerstvu životního prostředí ČR

                                        Nechte medvědy na Točníku!

V červnu loňského roku jsme se z rozhlasového a televizního vysílání dozvěděli, že do roku 2030 bude chov medvědů na hradech a zámcích ukončen. Medvědi mají být na základě podepsaného Memoranda převezeni do soukromé rezervace v Německu. Dosud nikdo oficiálně o této skutečnosti s chovateli nejednal, ani je neinformoval. Ačkoli se dosud nikdo ze signatářů Memoranda nezajímal o skutečné životní podmínky točnických medvědů Agáty a Martina, je plánován jejich odvoz.
 

Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají. Agáta a Martin žijí spolu na Točníku   od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný      a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav. 

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.

Proč by měli medvědi na Točníku zůstat?

Nový medvědín byl budován komunitně z finančních příspěvků tisíců návštěvníků hradu, místních obyvatel i regionálních společností. Oba medvědi jsou tu doma, jsou jedním z důvodů, proč návštěvníci hradů Točníku a Žebráku přijíždějí z celé republiky, pro místní obyvatele je medvědín cílem víkendových procházek.
 Jejich přesun do Německa by byl velkým zásahem do jejich životů s nejistým výsledkem.

Historie chovu medvědů na Točníku

Medvědi se pod hradem Točníkem chovají od roku 1994, kdy do narychlo vybudovaného medvědína byli přesunuti dva medvědi. Byli dovezeni ze zimoviště cirkusů v Jirnech u Prahy, kde přežívali v otřesných podmínkách po smrti svého majitele Rudolfa Berouska. Medvědy Norberta     a Babetu zachránila Nadace Spisovatelé za práva zvířat, péči o medvědy převzalo Občanské sdružení NUDLE. Medvědice Babeta se dokonce stala majetkem obce Točník.

V dalších letech byl medvědín ze sbírkových prostředků rozšířen, dovybaven a kotce byly přesunuty na úroveň terénu. Životní podmínky medvědů pod hradem Točníkem se výrazně zlepšily. V září 2011 zemřel po vleklé nemoci medvěd Jarda, který poslední rok žil v medvědíně sám. Točnický medvědín osiřel.

V roce 2013 se Občanské sdružení NUDLE, se souhlasem Národního památkového ústavu, rozhodlo vybudovat větší medvědín pro dvě medvíďata Václava Chaloupka – Agátu a Martina. Ta se narodila 13. ledna 2013 v Žatci.

Celý rok 2013 natáčela medvíďata s panem Chaloupkem televizní pořad „Méďové na cestách“. Na základě požadavků pana Chaloupka a pod dozorem zástupců ZOO v Plzni   a veterinářů došlo k rozšíření medvědína na Točníku. Výběh byl plošně ztrojnásoben, začleněn do lesa a přírodního terénu, byl rozšířen o bazének s pravidelně doplňovanou vodou a vystavěna vyhlídková podesta s prolézačkou pro medvědy. Celý prostor byl zatraktivněn také pro návštěvníky, kteří se dostávají blízko k medvědům a mohou se vzájemně pozorovat. Na výběh medvědů navazuje informační Medvědí stezka s dětskou soutěží a také stezka kolem celého hradu. Všechny stavební úpravy byly financovány z příspěvků drobných dárců, místních firem, filmařských společností a dobrovolnických prací.

Do svého nového domova na Točníku byla medvíďata slavnostně vypuštěna 23.11. 2013. V lednu 2014 byli medvědi a rekonstruovaný medvědín předáni do vlastnictví Národního památkového ústavu. O medvědy se nadále stará na základě smlouvy Spolek NUDLE. Většina medvědí stravy a péče se hradí z veřejné sbírky a ročního příspěvku Národního památkového ústavu.

Tímto žádáme Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prostředí ČR a další odpovědné instituce, aby:

zachovaly medvědín před hradem Točníkem jako bezpečné útočiště pro medvědy, kteří se nemohou vrátit do volné přírody. Žádáme, aby medvědi Agáta a Martin zde mohli dožít ve známém a bezpečném prostředí.

Podpořte tuto petici svým podpisem a pomozte zachovat točnické medvědy v jejich domově.

Děkujeme za vaši podporu.

Za Obecní úřad v Točníku

starosta Petr Mol                                                                                                                             

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.  
 

Jméno a příjmení:                 povolání:                      adresa:                           podpis:

Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).

Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow. 

Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket. 

Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici. 

Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu

Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.

Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby. 

• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem. 

• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno. 

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

My, podepsaní občané, žádáme Zastupitelstvo města Brna, aby zahájilo kroky ke změně účelu obory Holedná na rekreační prostor pro veřejnost a aby byl zrušen statut obory, který umožňuje provozovateli stanovovat veřejnosti vlastní pravidla nad rámec obecně platných zákonů.

Požadujeme, aby v oblasti bývalé obory nebylo možné zavírat les pro veřejnost a aby zde nebyly aplikovány přísnější podmínky pohybu osob než ve standardním lese. Požadujeme také navýšení počtu průchodů plotem, tak aby žádná cesta ani pěšina nebyla plotem přerušena a všechny historické cesty byly plně průchozí.

Obora Holedná se nachází v intravilánu města Brna a měla by proto sloužit především k rekreačním a sportovním aktivitám obyvatel města, nikoliv k chovu zvěře a myslivosti. Uzavírání obory v důsledku veterinárních opatření, nadměrné stavy zvěře a omezený počet vstupů do prostoru omezují přístup široké veřejnosti k přírodě a snižují kvalitu života obyvatel města.

Nadměrné stavy zvěře v oboře Holedná brání přirozené obnově lesa okusem mladých stromků, čímž dochází k postupnému vysychání a degradaci lesního porostu. Narušený les nemá dostatečnou retenční schopnost, což vede při větších srážkách k častějšímu zaplavování městské části Jundrov. Požadujeme proto, aby stav zvěře odpovídal stavu lesa a aby zvěř nebyla v oboře nadměrně přikrmována.

Standardně je v oborách, včetně Holedné, pohyb návštěvníků omezen pouze na zpevněné asfaltové cesty a značené turistické trasy, přičemž volný pohyb mimo tyto cesty je zakázán. Vstupů do obory je málo a oproti minulosti došlo k jejich dalšímu omezení odstraněním přelezů přes ploty bez jakékoli náhrady, což dále ztěžuje přístup veřejnosti. Tyto skutečnosti jsou v rozporu s principem svobodného průchodu krajinou, který by měl být v moderní demokratické společnosti samozřejmostí.

Navíc zvěř chovaná v oborách ztrácí přirozenou plachost vůči lidem, což je doloženo odbornými studiemi, a dochází tak k její částečné domestikaci a degeneraci, což je dalším argumentem proti chovu zvěře v uzavřených prostorách v těsném sousedství městské zástavby.

Uzavření obory také znamená uzavření klíčové cyklostezky propojující městské části Bystrc a Žebětín, což vede k nárůstu automobilové dopravy ve městě a dalším negativním dopadům na životní prostředí.

Svobodný a volný průchod krajinou je základní součástí demokratické společnosti. Uzavřené plochy v intravilánu, jako jsou zahrádkářské kolonie a obory, výrazně omezují možnost rekreace a kontaktu s přírodou. Žádáme proto, aby obora Holedná byla otevřena širší veřejnosti a sloužila prioritně rekreačním a vzdělávacím účelům.

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

Záměr stavby opřený o neplatná čísla vysaje z kraje miliardy korun a k obcím Ladova kraje přivede těžkou dopravu.

Stavba přeložky silnice II/107, ukrývající se pod líbivým názvem „Zlepšení dopravní obslužnosti území Říčansko – jih“, přivede do oblasti Všestar, Strančic i Tehova tisíce nákladních vozidel i kamionů. 

Kraj a tehovský starosta David Hlouch spustili akci, která údajně řeší nadměrné průjezdy Tehovem. Silnice nad úrovní krajiny, betonové koridory, vykácení části Říčanského lesa, stálý noční i denní hluk a smog se mají stát pro obce Ladova kraje denní realitou. Silnice má být zkratkou mezi D1-Všechromy logistickým parkem a Mukařovem.

Říkáme jasné ne! takovému zásahu do Ladova kraje a požadujeme zastavení a zrušení celého projektu zejména z těchto důvodů:

1. Je naprosto zřejmé, že nákladní auta budou mít již za pár let možnost využívat prodlouženou D0 a navazující přeložku silnice II/101 z Říčan na Úvaly včetně jeho obchvatu. Je tedy zbytečné a drahé řešit duplicitní silnici k tomuto obchvatu.

2. Iniciátoři uvažované spojky mezi Černokosteleckou a D1-Všechromy odmítají lokální řešení i variantu záměr odložit a provést nejdříve nová měření po řádném zprovoznění těchto klíčových úseků. 

3. Zatímco hlavní hybatel stavby starosta Tehova David Hlouch uvádí, že obcí Tehov projede kolem pěti tisíc vozidel, aktuální geolokační data Ministerstva vnitra z podzimu 2021 i roku 2022 hovoří o maximálně 1200 lidech na území obce ve špičce.

4. Starosta Říčan upravil zápis z jednání ve prospěch stavby. 

5. Stanovisko EIA vychází ze studie, která je nekompletní, zavádějící a nereflektuje požadavky všech zúčastněných. 

Více informací najdete zde.

Vážení zastupitelé města Brna,

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

Děkujeme.                                   19. února 2024

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

žádáme o Vaši podporu ve věci zamezení budoucí výstavby Multifunkčního domu Nad lesním divadlem na pozemcích parc. č. 2702/1 a 2702/3 v katastrálním území Braník (mezi OC NOVO Plaza a minigolfem). Vznik této stavby zhorší již aktuálně neúnosné dopravní zatížení ulice Nad lesním divadlem, současně dojde k omezení počtu parkovacích míst, který je již aktuálně nedostatečný. Dalším negativním aspektem je skutečnost, že se jedná o dům hotelového typu (a není tedy určen pro trvalé bydlení) a s tím bude spojen vyšší pohyb osob a vozidel v denních i nočních hodinách.  Zahájením výstavby dojde ke "vstupu" do prostoru dosud nenarušené zelené plochy Velkého háje. V případě, že stavba bude zahájena, dojde ke zvýšení prašnosti a hluku ať už samotnou výstavbou, tak pohybem stavební techniky.

Obyvatelé domu NLD 1353 a 1354

Vážený pane Zemane,

My, obyvatelé Kunratic, na Vás apelujeme, abyste při svých aktivitách v okolí našeho bydliště dodržoval platné právní normy, především své kroky konzultoval s příslušnými úřady v souladu s postupy předepsanými zákonem č. 114/199 Sb. o ochraně přírody a krajiny a návaznými právními předpisy, zdržel se „černého kácení“ bez povolení a zdržel se neobvyklých úkonů, jako je kácení v době vánočních svátků.

Požadujeme, aby na pozemku č. 2340/1 v k.ú. Praha-Kunratice, kde bylo provedeno kácení bez řádného povolení, byla provedena náhradní výsadba stromů s minimálním obvodem kmene 14/16, v hodnotě odpovídající vzniklé ekologické újmě, tj. hodnotě pokácených vzrostlých stromů a aby byla pro tuto novou výsadbu zajištěna odpovídající 5letá následná péče.

Upozorňujeme, že „černé kácení“ považujeme za neakceptovatelné a v případě jeho opakování budeme trvat na nejvyšším postihu.

Jana Maršálková, Eva Svobodová

a následující obyvatelé Kunratic:

PETICE

podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

proti nekoncepční masivní výstavbě v rozvojové oblasti Vysočany/Hloubětín na úkor zeleně a vybavenosti

Podpořte svým podpisem snahu zlepšit životní prostředí a kvalitu života v Nových Vysočanech.

(e-mail: petice.rokytka@gmail.com, www.facebook.com/groups/peticerokytka/)

ÚPLNÉ ZNĚNÍ PETICE (14 STRAN), AKTUÁLNÍ SEZNAM PODPISOVÝCH MÍST A DOPLŇUJÍCÍ FOTODOKUMENTACE (není součástí petice) ke stažení na https://1url.cz/mKtVn.

Podpisové archy budou k dispozici u výborů SVJ. Petici může podepsat kdokoli (bez ohledu na bydliště či věk).

STRUČNÉ SHRNUTÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ PETICE (ke stažení zde https://1url.cz/mKtVn):

Již zhruba 15 let neustále narůstá počet bytů a obyvatel v dříve neobydlené oblasti Vysočan a Hloubětína, aniž by následovalo adekvátní posílení občanské vybavenosti a úměrný rozvoj veřejných či zelených prostor. Podle původních plánů, jež naštěstí nebyly tak rychle naplněny, mělo být do konce roku 2010 postaveno 12 tisíc bytů pro více než 20 tisíc nových obyvatel. [i](https://www.archiweb.cz/n/domaci/misto-tovarnich-hal-budou-v-praze-9-byty-kancelare-a-sportoviste).[/i] V současné době pozorujeme nárůst další plánované bytové výstavby v intenzivnější podobě, než je ta stávající. Obáváme se, že se nedostatek vybavenosti v příštích měsících a letech ještě zvýší, zároveň se mnohonásobně přetíží kapacita omezených veřejných prostranství a zeleně. Další výstavba navíc zhorší již nyní kritickou dopravní situaci a parkování a tisíce lidí nepojme ani přetížená cyklostezka. Je potřeba etapizovat výstavbu tak, aby vybavenost a veřejné prostory nezaostávaly. Respektive podmiňovat výstavbu dostatečnou vybaveností a záchranou či adekvátní náhradou zničené zeleně, a to v časovém souladu.

Oceňujeme snahy zastupitelů dát oblasti dobrý základ, ale vidíme také opakující se tlaky developerů, kteří nemají motivaci, aby se všem novým obyvatelům v oblasti žilo dobře i další desítky let. Jejich ochota současně s byty dodávat území přiměřenou vybavenost není zřejmá. Nejmarkantněji to ukazuje stávající neúnosná přetíženost páteřní cyklostezky, jež je kvůli absenci alternativních průchodů oblastí stále častěji téměř neprůjezdná a tím se stává velmi nebezpečným místem pro pěší i cyklisty. V oblasti enormně ubývá hodnotné zeleně a není únosné, aby tento trend nadále pokračoval. Připravované projekty výstavby tomu však nasvědčují. Je smutné, že v jedné z největších rozvojových oblastí byla promarněna šance vytvořit moderní město doslova na zelené louce.

Je potřeba zastavit developery při snaze činit velké sliby, ale nakonec hlavně vytěžit z oblasti krátkodobé zisky a zanechat tu stav, který není příjemný k bydlení. Je potřeba ochránit poslední zbytky vzrostlé a klimaticky i esteticky hodnotné zeleně, především vzrostlé stromy, jež jsou již několik let necitlivě káceny a nahrazovány domy či neadekvátním porostem s alibistickým heslem „u Rokytky je zeleně dost“. Rozhodnutí zastavět zhruba polovinu potenciální plochy zeleně v místě centrálního parku Zahrádky v kontextu nedostatečnosti tak malého prostoru veřejné parkové plochy považujeme za velké pochybení zastupitelů a úředníků. Je však stále možnost toto lokální biocentrum obestavěné domy ochránit zvážením možnosti etapizace rozvoje a důkladným promyšlením koncepce a formy využití prostoru.

CO POŽADUJEME – HLAVNÍ TEZE (úplné znění uloženo zde: https://1url.cz/mKtVn)

My, níže podepsaní, žádáme následující:

·       Předložení argumentů o vyváženosti plánované masivní výstavby v širším okolí říčky Rokytky ze strany zastupitelů a úřadů

·       Profesionální řízení koncepce veřejných prostranství obcí, místními obyvateli a architekty spíše než developery, a to v souladu s všeobecnou strategií rozvoje ČR i hlavního města Prahy (se zaměřením na komfort a kvalitu bydlení, klima a zeleň) tak, aby se místo našeho bydliště proměnilo v moderní a příjemnou komunitní oblast, kde se lidé mají kde potkávat, rádi zde tráví čas a nemusí denně jezdit autem či MHD za lepší vybaveností jinam.

·       Zahrnutí etapizace výstavby podle priorit zohledňujících širší kontext, tedy počet přibývajících obyvatel a odpovídajícího zázemí pro tyto obyvatele, do procesu plánování a schvalování výstavby.

·       Důsledné plnění a realizaci smysluplných vizí a plánů ze strany příslušného stavebního úřadu skrze závazné smlouvy s developery a pečlivou kontrolu jejich plnění v dohodnutém rámci.

·       Rychlé dokončení výstavby roky slibované chybějící základní školy s dostatečnou kapacitou zájmového vyžití velkého počtu místních dětí školního věku a celkové zlepšení vybavenosti oblasti, celistvé a průběžné hodnocení každé změny územního plánu, revizi aktuální situace před dalším územním rozhodnutím o umístění staveb nebo zvýšením stupně zastavitelnosti bez aktuálního zajištění vybavenosti pro stávající i nové obyvatele. Dále promyšlené a koncepční využití možnosti urbanistických studií za předpokladu jejich aktuálnosti, provázanosti a smysluplnosti s ohledem na klíčové parametry komfortu bydlení pro místní obyvatele, a ne pouze na bázi ekonomických výpočtů. Jako nepřímí plátci těchto studií požadujeme, aby tyto studie reflektovaly současnou kritickou situaci popsanou v této petici s rozvržením blíže specifikované zeleně, odpočinkových zón, sportovišť, parků, cyklostezek či pěších promenád a průchodů celou oblastí, prostorů pro výběh psů, počtu bytů/výšky budov/zastavěnosti v jednotlivých zónách, obchodů, služeb, zájmové činnosti, komunitních prostor (zahrady) apod., které zde chybí.

·       Konec zbytečného kácení a likvidace zeleně, pozastavení výstavby v místech zachovalé vzrostlé zeleně do doby, než vznikne odpovídající objem alternativních vzrostlých zelených ploch v rámci výstavby, především však zastavení výstavby v zastavitelné ploše posledních zachovalých zahrádek vedle Parku Zahrádky. Navrhujeme zde efektivnější a účelnější veřejně prospěšné využití k odpočinku, sportu, vzdělávání a jako komunitního prostoru pro setkávání obyvatel, a to s respektem k navrhovanému Metropolitnímu plánu, jenž celé území původních zahrádek logicky označuje jako místo k rekreaci a obslužnosti související s bydlením těch, co žijí kolem něj, a ne k dalšímu navyšování počtu obyvatel. Dále pak zachování oblíbeného zájmového prostoru komunitního charakteru „Ráj poníků“ i přes výstavbu v místě jeho již dlouholeté působnosti, a naopak posílení podobných zájmových center pro všechny věkové kategorie obyvatel.

·       Reflektování stávající dopravní přetíženosti, omezení vjezdu a parkování uvnitř obytné oblasti nerezidentům (vzhledem k nadprůměrné MHD obslužnosti) a důslednější vyměření povinného počtu parkovacích míst na počet bytů, jež neodpovídá současným trendům, dále omezení neúnosného provozu v oblasti parkové zóny (zamezení parkování nerezidentů přijíždějících do přetížené oblasti „na výlet“)

·       Vyřešení kolizní situace na páteřní cyklostezce, odklonění pěšího provozu z cyklostezky do alternativních páteřních promenád s kvalitním zpevněným povrchem, a to atraktivitou cílových destinací (parkové plochy, sezení ve stínu, cvičební prvky, interaktivní a přírodní herní prvky pro děti, občerstvení, obslužnost), revizi průchodnosti oblastí, jež byla vhodně definována již před výstavbou cyklostezky, a tlak na developery, aby se na tvorbě průchodnosti oblastí aktivně podíleli.

·       Zvýšenou pozornost oblasti Bleších trhů, nezapadajících svým charakterem do rezidenční rozvojové čtvrti a nepřiměřeně zatěžujících o víkendech křižovatku U Elektry, a zároveň zohlednění potřeb celé oblasti při urbanistické analýze využití tohoto území nejen pro další bytové domy, ale více jako veřejně prospěšný prostor, jehož se tu dlouhodobě nedostává.

·       Vyřešení problémových oblastí veřejných prostor – např. podmáčené zóny zeleně a cest pro pěší, ochrana částí zeleně a vodních ploch pro úkryt zvířat, ptáků, plazů, žab a hmyzu a zároveň pro bezpečí dětí, zajištění hnízd sršňů v oblasti intenzivního pobývání lidí, plot a okolí zahradnictví v těsném sousedství parku a jeho časté zamořování širšího okolí parku kouřem, říčku znečišťující výpusť v místě lávky v parku, zlepšení stavu frekventované křižovatky U Elektry/Modrého, osvětlení neosvětlených částí průchodů, průchod z rezidence za Kolbenovou ul. (AFI) k unikátním Klíčovským sadům, řešení koncepce kontejnerů na tříděný odpad apod., a to díky aktivní a konstruktivní zpětné vazbě ze strany místních obyvatel.

KOMU JE PETICE ADRESOVÁNA:

Magistrát hl. města Prahy:

Rada hl. m. Prahy

Ing. Arch. Tomáš Veselý, zástupce ředitele Magistrátu pro sekci rozhodování o území

Ing. Martin Čemus, ředitel odboru územního rozvoje

RNDr. Štěpán Kyjovský, ředitel odboru ochrany prostředí

Petr Zeman, předseda Výboru pro územní rozvoj, úz. plán a památkovou péči ZHMP

Městská část Praha 9:

Ing. Jan Jarolím, starosta MČ

Mgr. Tomáš Portlík, místostarosta MČ

Bc. Kamila Viktorinová, Komise bytová, kultury a sportu

Ing. Kornélia Gottmanová, předs. Školské komise, Komise pro územní rozvoj MČ

Bc. Jana Rykrová, odbor výstavby a úz. rozvoje

Bc. Jan Poupě, člen rady MČ

IPR (Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy):

Ing. Marek Zděradička, zástupce ředitele pro odbornou činnost

Ing. Ondřej Zemánek, urbanista koncepční projektant pro Prahu 9

Státní pozemkový úřad, pobočka Kladno (pro Prahu)

Ministerstvo zemědělství: Judr. Jindřich Urfus, ředitel legisl. odboru, podpora „Zahrádkářského zákona“

OBSAH ÚPLNÉHO ZNĚNÍ PETICE (úplné znění uloženo zde: https://1url.cz/mKtVn):

1. Vymezení oblasti – mapa

2. Nekoncepčnost výstavby, studie bez návaznosti, změny územního plánu

3. Likvidace vzrostlé zeleně, kácení zdravých stromů, nahrazování nekvalitní zelenou plochou, přetížený a prostorově sevřený Park Zahrádky

4. Likvidace původních zahrádek, jejich nahrazení výstavbou, záchrana posledního možného rozšíření parku se vzrostlou zelení

5. Chybějící vybavenost, služby, alternativní průchody oblastí, veřejné prostory pro setkávání, slibovaná škola

6. Dopravní přetížení, nedostatek parkovacích míst, nerezidenti přijíždějící auty k parku.

7. Cyklostezka jako jediný páteřní průchod přetížená pěšími a nebezpečná pro všechny

8. Co navrhujeme a požadujeme

9. Komu je petice adresována

Na Magistrátu hl.m. Prahy je projednáván podnět na zastavění parcely městské a krajinné zeleně a orné půdy přímo nad Prokopským údolím rodinnými domy. Jedná se o parcelu č. 1037 – katastrální území Jinonice, která se nalézá na konci ulice Vavřinecká ve starých Butovicích. Prostor vytváří důležitou nástupní plochu pro procházky do Prokopského údolí a využívají ho pro relaxaci občané z celé Prahy včetně sportovců, turistů a rodin s dětmi. Blízkost přírodního parku a hřbitovní kaple s kostelem svatého Vavřince (jednoho z nejstarších kostelů v Praze) dává tomuto místu jedinečnou atmosféru.  Současný územní plán celou parcelu zahrnuje do nezastavitelného území určeného pouze pro městskou zeleň a ornou půdu. Nový Metropolitní plán Prahy, který zpracoval IPR, zahrnuje celou plochu parcely do Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Myslíme si, že tyto skutečnosti nejlépe vypovídají o nemalé hodnotě tohoto místa a o jeho velkém potenciálu pro kvalitní veřejný prostor.   

Podnět na změnu územního plánu P46/2016 navrhuje přeměnu významné části parcely č. 1037 na stavební pozemek, což odporuje současnému (i budoucímu) územnímu plánu. K podnětu se negativně vyjádřil i IPR Praha, citujeme: „Je třeba řešit koncepčně, s ohledem na celé území. V rozporu s §4 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Pro nezemědělské účely je nutné využít nezemědělskou půdu, nezastavěné a nevyužité pozemky v zastavěném území atd. Změna představuje rozvoj zástavby do otevřené krajiny, a to až do okrajové části přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Změna není v souladu s návrhem Metropolitního plánu Prahy, který parcelu řadí do nezastavitelné (krajinné) a stabilizované lokality.“

 Navzdory výše uvedeným skutečnostem byl podnět podpořen zastupitelstvem MČ Praha 5 a schválen Výborem územního rozvoje ZHMP i Radou hlavního města Prahy.

Odmítáme zastavění  tohoto pozemku, který je v územním plánu veden jako zeleň a orná půda. Myslíme si, že občané Prahy by uvítali, pokud by město uvažovalo o odkoupení předmětné parcely s cílem vytvořit plnohodnotný parkový prostor, který bude důstojným vstupem do Prokopského údolí.

My, podepsaní, žádáme zamítnutí podnětu v plném rozsahu.

Petiční výbor:

Ing. Ivo Zatloukal, Vavřinecká 349/17, 158 00, Praha 5
Ing. arch. Natália Zatloukal, Záluské 385/37, 158 00, Praha 5
Ing., akad.arch. Ivan Lalák, Vavřinecká 617 / 29, 158 00 Praha 5

Titulní foto: cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Vážení spoluobčané,

na základě předloženého záměru těžby a zpracování lithia v našem regionu jsme v rámci procesu EIA připravili vlastní připomínky a stanovisko, v nichž upozorňujeme na nedostatečnou transparentnost projektu i závažná rizika pro životní prostředí a zdraví obyvatel.

Pokud sdílíte naše obavy a přejete si podpořit stejné stanovisko, připojte se svým podpisem k tomuto vyjádření. Naším cílem je zajistit, aby hodnocení bylo prováděno důsledně, na základě aktuálních vědeckých poznatků a v souladu s právními předpisy České republiky i mezinárodními závazky v oblasti ochrany životního prostředí. 

Vyjádření obsahuje 19 stran textu, kde jsou jednotlivé body odůvodněny.

Obsah Vyjádření k záměru Závod pro zpracování vytěžené rudy z ložiska Cínovec včetně přepravního systému (MZP529) v bodech je následující: 

Úvodní část

1. Kritické vyjádření k definici místa realizace: Realizací projektu budou nejvíce zasaženy lokality město Dubí, Újezdeček a Prunéřov v obci Kadaň. Nejedná se však o jediné lokality, do kterých těžba zasáhne. Mezi další místa mohou patřit přilehlé obce v čele s největším městem Statutárním městem Teplice, dále Košťany a další obce v regionu, které budou dotčenou těžbou lithia a předně transportem z lokality.

2. Kritické vyjádření k nedostatečnému zpracování hlukové studie a dalších dopadů na životní prostředí

3. Studie je netransparentní: Více než 80 % studie je anonymizováno, pokud odečteme úvodní stranu, obsah na začátku a na konci, a budeme se věnovat pouze stati a textu, který je nositelem nějakých relevantních informací, blíží se míra anonymizace dokumentu dokonce k 90 %.

4. Neposkytování informací občanům a dotčeným obcím: Zdůvodnění potřebnosti projektu je podstatné z toho důvodu, aby převážil veřejný zájem na tomto projektu nad veřejným zájmem na ochranu přírody a životního prostředí. Informace jsou však plošně anonymizovány. Chybí řádné odůvodnění, proč konkrétně nejsou jednotlivé informace poskytnuty. 

5. Možný rozpor s právem na informace: Informace nelze plošně anonymizovat nebo je neposkytnout s pouhým obecným odůvodněním, např. odůvodnění spočívající v obecném odkazu na obchodní tajemství. S neposkytnutím jednotlivých informací je třeba se vypořádat ve vztahu ke každé z nich.

6. Nedostatečná kvalita zpracování Studie

7. Environmentální dopady

7.1 Absence detailní ekologické analýzy: Studie obsahuje pouze obecné obraty. Absentuje konkrétní řešení, kterým prokazatelně zajistí svůj příslib, že získávání lithia bude probíhat „s minimálním dopadem na životní prostředí a krajinu“

7.2 Oblast Cínovce a Sedmihůrek je významná z hlediska ochrany přírody: Přírodní park Krušné hory (od roku 1995), přírodní památka Cínovecký hřbet (od roku 2019), Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří, Přírodní rezervace (od roku 2001) a Evropsky významná lokalita Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště (od roku 2009), Ptačí oblast Východní Krušné hory – Natura 2000 (od roku 2004), proces CHKO Krušné hory (od roku 2024). Evidentně existuje potřeba oblast Krušných hor, zejména pak lokality Cínovec a Sedmihůrky, chránit, a to jak na úrovni České republiky, tak Evropy. Význam ochrany Krušných hor s časem narůstá, o čemž svědčí i aktuální zájem učinit Krušné hory chráněnou krajinnou oblastí. Podle ministra životního prostředí jsou Krušné hory mimořádným fenoménem. Ministerstvo životního prostředí již avizovalo, že vyhlášení CHKO Krušné hory se předběžně očekává v polovině roku 2026. Studie s touto okolností nepracuje.

7.2.1 Přírodní park Krušné hory a přírodní památka Cínovecký hřbet

7.2.2 Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří a Ptačí oblast Východní Krušné hory – Natura 2000
7.2.3 Chráněná krajinná oblast Krušné hory – proces

8. Ochrana tetřívka obecného (tetrao tetrix): Významný zájem regionu, přeshraniční spolupráce, ale i nejcennější přírodní bohatství Evropy. Plánovaná těžba lithia na Cínovci představuje závažné ohrožení populace tetřívka obecného a narušení křehké ekologické rovnováhy v této lokalitě.
8.1 Právní rámec k ochraně tetřívka obecného

9. Neřešený problém odpadu z těžby lithia: Studie nekvantifikuje množství odpadu, jeho složení a způsob zneškodnění. Neuvádí konkrétní plán, jak bude naloženo s odpadem z těžby, ani opatření k prevenci kontaminace vodních zdrojů.

10. Uhlíková stopa těžby a znečištění ovzduší: Studie neobsahuje posouzení uhlíkové stopy těžby a vliv těžby na znečištění ovzduší.

11. Ohrožení vodních zdrojů: Kontaminace podzemních a povrchových vod, lázeňských termálních pramenů, vznik kyselé důlní vody, ohrožení unikátních ekosystémů, pokles hladiny podzemní vody a vysychání rašelinišť

12. Logistické dopady a dopravní zatížení: Vliv na kvalitu života obyvatel a bezpečnost silniční dopravy

13. Větrný potenciál Krušnohoří: Alternativní řešení i čistá energie

14. Volba místa těžby v Evropě a ve světě

15. Nejasnosti ve financování a udržitelnosti projektu

15.1 Financování a udržitelnost bez veřejných zdrojů: Přibližně třetina financí na realizaci projektu má být z veřejných financí – dotací.

15.2 Jaká je návratnost investice v roce 2025 a jaké jsou konkrétní „výhody pro region“?

15.3 Jaká je skutečná poptávka po lithiu a jaký vliv má na financování a udržitelnost bez veřejných zdrojů proměna trhu oproti roku 2022: Studie postrádá komparaci ekonomického potenciálu v roce 2022 a v roce 2024, resp. 2025. Od roku 2022 ekonomický potenciál lithia změnil: Cena lithia se propadla o 85 %, v roce 2025 nabídka převyšuje poptávku, politické změny v roce 2024 přinesly oslabení podpory pro elektronická vozidla. Jak se bude postupováno v případě, že poptávka po lithiu bude nižší a jeho cena se bude dále propadat? Jaký je výhled? Jaké přinesl technologický vývoj alternativní technologie?

16. Nejasnosti v ekonomických přínosech

16.1 Jaké jsou ekonomické výhody pro místní obyvatele? Mají zahraniční investoři zájem o náš region a životní prostředí, nebo jen o vysoké zefektivnění těžby a výroby, která vede k maximalizaci zisku?

16.2 Ekonomické dopady na bydlení v regionu a zásah do vlastnických práv vlastníků nemovitostí v dotčených oblastech

Závěrem

Společně můžeme přispět k tomu, aby se záměr uskutečňoval pouze za podmínek, jež zohlední a ochrání naši krajinu i zdraví budoucích generací. Věříme, že naše připomínky přispějí k objektivnímu a transparentnímu posouzení záměru a že budou řádně zohledněny při konečném rozhodování.

Děkujeme Vám za podporu.

Podpisem této petice se osoba připojuje k vyjádření k záměru, neboť sdílí stejné stanovisko a vyjadřuje svůj nesouhlas se záměrem v jeho současné podobě.

Podpisy budou sbírány do 18. 2. 2025.

Po domluvě je možné podepsat podpisový arch fyzicky. 

Dne 19. 2. 2025 bude Vyjádření i s podpisovými archy odesláno Ministerstvu životního prostředí. 

Vyjádření naleznete v přiloženém PDF (případně je možné zaslat jako obrázek). 
 

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

My, níže podepsaní občané žádáme, aby byla v souladu s veřejným zájmem a odbornými posudky zadanými Městem Příbram pořízena změna územního plánu pro lokalitu Fantova louka.

(k.ú. Příbram , poz. p.č. 1376/17, 1386, 1389/1,  1389/37, 1389/38, 1389/39, 1389/40, 1389/41, 1389/42, 1391, 1392, 1394/1, 1394/2, 4600/2, částečně p.č. 1384/1, 1384/2, 1384/5, 4600/6, 4604, 4749). 

V důsledku zjištění dokumentaristů ČT uveřejněná v dokumentu Továrna na psí prachy žádáme Ministerstvo zemědělství a zákonodárné instituce o následující(i s odůvodněním):
. Zvýšení kapacity zaměstnanců veterinární správy a posílení jejich kompetencí. Veterinární správa si totiž v dokumentu stěžovala na nízké kapacity zaměstnanců a na omezené kompetence, např. že nejsou kompetence na investigativní práci, jenže právě ta je na odhalování nejen psích množíren třeba. Dále je i třeba, aby veterinární správa mohla dělat namátkové kontroly u veterinářů, protože jsou zde jednotky veterinářů, kteří s množiteli spolupracují.
2. Zpřísnění legislativy pro online prodej domácích mazlíčků. Online obchodní weby nemají v současných podmínkách povinnost požadovat od prodejců domácích mazlíčků nějaký dokument, jenž by prokazoval, že prodávající je registrovaným chovatelem a právě tohle hrozně nahrává množitelům, protože kvůli tomu mohou snadno nabízet mazlíčky z množíren. 
3. Legislativní úpravu díky které by náklady spojené s léčením mazlíčků z množíren nesli samotní množitelé. Zatím totiž ty naklády jdou navrub útulkům, kde ti mazlíčci končí, což je za nás hrozné. 

Městský úřad Slavkov u Brna,
odbor stavebního úřadu, územního plánování a životního prostředí
Palackého náměstí 65
684 01 Slavkov u Brna

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Věc: Petice za zastavení nelegální stavby na pozemku č. 5847 v k.ú. Otnice

My, níže podepsaní obyvatelé obce Otnice, tímto vyjadřujeme své znepokojení nad nelegální výstavbou na pozemku č. 5847 v katastrálním území Otnice. Tato stavba probíhá bez řádného stavebního povolení a v rozporu s platnými předpisy a územním plánem obce.

Důvody, proč požadujeme okamžité zastavení stavby:
• Nelegální stavba porušuje platný územní plán obce a zásady ochrany přírody.

• Stavba probíhá na pozemku, který není určen k výstavbě a ohrožuje přírodní prostředí a krajinný ráz.

• Byla porušena právní úprava, která chrání veřejný zájem na zachování zelených ploch a přístupových cest pro místní obyvatele.

• V rámci této stavby došlo k nelegálnímu vykácení dřevin na sousedních pozemcích, což poškodilo přírodní a krajinářské hodnoty.

Požadujeme, aby pověřené úřady zasáhly, zastavily pokračující výstavbu a zahájily správní řízení k odstranění nelegálně postavené stavby. Žádáme, aby byly přijaty kroky k ochraně přírody a krajiny v této oblasti, aby nedošlo k dalšímu znehodnocení tohoto cenného území.

Tato petice je podána za účelem vyjádření veřejného nesouhlasu s pokračováním nelegální stavby a naléhavého požadavku na její zastavení.

Věříme, že odpovědné orgány přistoupí k této záležitosti s náležitou vážností a včasným řešením.

V Otnicích dne 14. 2. 2025

S úctou
Za petiční výbor

Jitka Bublová, Lipová 476, Otnice

Petiční výbor:
Mgr. Jitka Bublová
Pavel Mezuláník
Pavel Muric

My v petici podepsaní vyjadřujeme naši podporu myšlence na vybudování rozhledny na vrchu Kopeček (822 m n. m.) nad vesnicí Studnice u Nového Města na Moravě v kraji Vysočina, Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Díky své vysoké nadmořské výšce a geografické poloze by výhled ze zamýšlené rozhledny byl od východních Alp v Rakousku až po české Krkonoše.

Výhodou je i dopravní dostupnost, blízkost četných turistických tras, rozhledna by mohla být též i příležitostí pro podnikání v cestovním ruchu (občerstvení, ubytování) v samotných Studnicích, Novém Městě na Moravě, blízkých obcích i rozvoj turistiky v destinační oblasti Koruna Vysočiny.

Na druhou stranu by existence rozhledny v lokalitě mohla ulevit přírodní památce Pasecká skála od turistického ruchu.

Jsme přesvědčeni, že klady takového projektu daleko převyšují jeho zápory (zvýšený ruch na Studnicích) či rušení krajinného rázu CHKO. Naopak si myslíme, že správně zvolený projekt rozhledny by mohl harmonicky ladit s okolní přírodou a být ozdobou samotného vrchu, který po postupné dekonstrukci stožárů pro měření námrazy přestává být významným orientačním bodem.

Rozhledna na Kopečku u Studnic by jistě též mohla být dobrým objektem pro propagaci Vysočiny, Žďárských vrchů i Novoměstska.

Více k možné rozhledně zde: https://zdarskevrchy-vyhledy.webnode.cz/rozhledna-na-kopecku-u-studnic/

My níže podepsaní nesouhlasíme s pokácením živých stromů rostoucích před gymnáziem v Třebíči. Je v zájmu všech obyvatel Třebíče udržovat ve městě co nejvíce zeleně a z malicherných důvodů neničit živou přírodu.