Níže podepsaní občané, pracovníci v kultuře a představitelé odborné veřejnosti vyjadřujeme zásadní nesouhlas se způsobem, jakým Ministerstvo kultury ČR připravuje sloučení dvou významných kulturních institucí – Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) a Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS).

Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) pečuje, mimo jiné, o veškeré neprofesionální aktivity v ČR, ať je to divadlo, tanec, zpěv, film, fotografie, výtvarné umění, aktivity studentů a mládeže atd. Jsou to stovky až tisíce souborů, spolků, škol a školských zařízení a další tisíce jednotlivců, kteří svou kreativní činností podporují sociální angažovanost a komunitní soudržnost také v místech, kde absentuje profesionální kultura. Rozvíjejí sebevědomí, komunikační dovednosti a schopnost týmové práce a přispívají k bohatšímu a soudržnějšímu kulturnímu životu. Omezení podpory těchto souborů i jednotlivých osob by mělo nevratný negativní důsledek na celou společnost.

Institut umění – Divadelní ústav (IDU) pečuje o profesionální umění zejména v oblasti divadla. Zajišťuje řadu prestižních a mezinárodně významných aktivit s dlouholetou tradicí, výzkumnou činnost Kabinetu pro studium českého divadla, oddělení PerformCzech propagující české divadlo v zahraničí. Spravuje jedinečné specializované knihovny zaznamenává divadelní historii a provozuje rozsáhlou dokumentační a sbírkotvornou činnost.

Jakkoliv se může zdát činnost obou institucí obdobná, vykazuje značné rozdíly, a to jak ve svých cílech, tak i ve svém provozu.

Sloučení těchto institucí, plánované k 30. 6. 2025, je připravováno bez jakékoli předchozí odborné diskuse, bez zveřejnění analýz či studií proveditelnosti a bez předchozí konzultace s dotčenými institucemi a jejich partnery. Tento překotný a netransparentní postup vzbuzuje vážné obavy o budoucnost obou institucí a vytváří riziko nevratného poškození české kultury.

Po Ministerstvu kultury ČR požadujeme:

Vypracování a zveřejnění analýzy dopadů tohoto sloučení

Za klíčové považujeme zveřejnění důvodů a cílů transformace, analýzy přínosů a rizik, jasného časového harmonogramu a především garancí pro zachování klíčových činností. Požadujeme zahájení otevřeného dialogu s vedením a zaměstnanci obou institucí, s odbornou veřejností, mezinárodními partnery i se zástupci regionů a kulturních organizací.

Zveřejnění záměru

Kromě vyjádření, že celý proces má být vnímán jako ochrana obou institucí, není stanoven jasný cíl této transformace.

Záruky zachování podpory neprofesionální a regionální kultury

Vyjma ústního prohlášení nebyly předloženy žádné záruky kontinuity odborného servisu v oblastech neprofesionálního umění a dětských estetických aktivit. 

Garance pro mezinárodní a tuzemské partnery

Mezinárodní i tuzemští partneři jsou konáním MK ČR znejistěni. Tito partneři jsou nezřídka nejen spolupořadatelé, ale také nositelé grantů a donátoři garantující nezbytné materiální zajištění významných akcí. Některé z aktivit, o které NIPOS pečuje, jsou zapsány na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO a další o tento zápis usilují. Neexistuje garance, že tato snaha o zapsání nebude tímto postupem MK ČR poškozena.

Revizi termínu rozhodnutí o sloučení NIPOS a IDU

Žádáme okamžité pozastavení procesu slučování institucí. Považujeme za nezbytné, aby byla nejprve zpracována důkladná analýza dopadů, připraven transparentní plán transformace a zajištěna kontinuita klíčových činností.

Považujeme za nepřijatelné, že o tak zásadní transformaci kulturních institucí s více než šedesátiletou tradicí je rozhodováno bez řádné přípravy a dialogu s odbornou veřejností.

Nejistota v budoucnosti NIPOS může mít dopad na všechny neprofesionální umělce. Tedy na tisíce lidí, kteří dnes a denně nezištně udržují občanskou společnost.

Děkujeme Vám za pochopení a podporu.

Otevřený dopis zaměstnanců NIPOS

My, studenti a budoucí odborníci v oblasti technologií, vyzýváme k okamžitému zrušení povinné výuky české literatury na středních školách, zejména na školách technických zaměřených na IT, inženýrství a vědecký výzkum. Věříme, že místo ztráty času nad texty, které s našimi profesemi nemají žádnou přímou souvislost, bychom měli soustředit svou energii na to, co nás skutečně posune vpřed. V dnešní digitální době, kdy je technika klíčem k budoucnosti, je náš čas cenný. Proč trávit hodiny nad básněmi, které nám nic neříkají, když bychom mohli věnovat čas hlubšímu porozumění programování, algoritmům, nebo vyřešení složitějších matematických úloh? Zatímco historické romány a příběhy o činech minulých generací nás mohou obohatit, jsou dnes zcela nepodstatné pro naši profesní budoucnost. Zatímco svět kolem nás spěje k automatizaci, umělé inteligenci a novým technologickým hranicím, my bychom měli dostat šanci rozvíjet dovednosti, které nám pomohou tento svět formovat. Není přece naší povinností stát se odborníky na Kafku, když se připravujeme na vývoj nových technologií, které budou mít reálný dopad na společnost. Petice se zaměřuje na to, že by měl být výběr předmětů flexibilní, a studenti technických škol by měli mít možnost soustředit se na předměty, které odpovídají jejich kariérním cílům a osobním zájmům. Požadujeme zrušení povinné literatury a její nahrazení předměty, které nám poskytují praktické dovednosti a znalosti pro práci ve 21. století. Připojte se k nám a přestaňme plýtvat cenným časem na něco, co ve své profesní dráze nikdy nevyužijeme. Pomozte nám zaměřit se na to, co je opravdu důležité: inovace, technologie a budoucnost.

Rozvoj kulturních a kreativních odvětví, včetně současného výtvarného umění a podpora jeho potenciálu patří v rámci Kulturní politiky ČR k dlouhodobý strategiím MK ČR. Jedním z důležitých aspektů je kromě internacionalizace podpora současného výtvarného odvětví formou snížení sazby DPH.

Česká republika má v porovnáním se zeměmi EU jednu z nejvyšších sazeb (21%), příklady dobré praxe nalezneme například v Německu (7%), Španělsku (4%), Francii (5,5%) a dalších zemích. Naším cílem je zdravá konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu a aktivní podporu prodeje uměleckých děl.

Pokud s naší společnou iniciativou souhlasíte, podepište prosím přiloženou petici, která bude předložena k jednání na toto tématu u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně ČR dne 31. března.

za iniciátory Trafo Gallery a HuntKastner

únor 2025

====== ČESKÁ VERZE [English text follows] ===== 

PETICE
na podporu Institutu umění – Divadelního ústavu

Od minulého týdne přichází od kolegů z Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU) zprávy o plánovaném sloučení této instituce s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS). Znepokojující na těchto kusých zprávách je rychlost, s jakou má toto sloučení proběhnout, a především pak naprosto nedostatečná a nesystematická příprava tohoto procesu. Je velice zneklidňující, jak nejasné jsou plány a jak málo jsou o procesu informováni nejen zaměstnanci, ale i partneři IDU. Situace je alarmující o to víc, že zprávy z IDU v předchozích měsících opakovaně mluví o finančních nejistotách a obavách ve věci materiálního zajištění IDU.

Nejasnosti kolem připravovaného procesu budí důvodné obavy o budoucnost IDU, a to jak o fungování vnitřní s ohledem na vědeckou, publikační a organizační činnost, tak i o fungování vnější, ve vztahu k národním a mezinárodním partnerům a organizacím.

Žádáme proto pozastavení tohoto procesu a zveřejnění zodpovědně a systematicky připraveného plánu, který zajistí kontinuální fungování IDU.

Ve hře je nejen existence IDU jako takového, ale i řada prestižních a mezinárodně významných aktivit s dlouhou tradicí, jako je světově působící Pražské Quadriennale (PQ), časopis Divadelní revue, výzkumná činnost Kabinetu pro studium českého divadla, oddělení PerformCzech propagující české divadlo v zahraničí, správa jedinečné specializované knihovny, rozsáhlá dokumentační a sbírkotvorná činnost a další. Už jen s ohledem na nejbližší významné světové události, na nichž by IDU zásadní podíl – hostování ČR na Knižním veletrhu ve Frankfurtu 2026 se spojitosti s Rokem české kultury 2026 (který zahajuje v říjnu 2025) nebo jubilejní 16. ročník Pražského Quadriennale v roce 2027 (1967–2027) – je nutné, aby organizační změny byly připraveny pečlivě, systematicky a transparentně tak, aby stabilita IDU jako mezinárodního partnera, ani činnosti IDU nebyly nijak ohroženy.

Prof. doc. Mgr. Pavel Drábek, Ph.D.
31. ledna 2025

Deklarace: Autor petice, prof. Pavel Drábek (Univerzita v Hullu, Velká Británie), je dlouhodobý externí spolupracovník IDU, jako člen ediční rady, člen soutěžních porot, kurátor a člen mezinárodního výboru PQ a expertní spolupracovník, připravující s IDU výzkumný projekt k 60. výročí Pražského Quadriennale.

====== ENGLISH VERSION ===== 

PETITION
in support of the Arts and Theatre Institute in Prague, Czech Republic

Since last week, worrying news have been arriving from our colleagues at the Arts and Theatre Institute (ATI) in Prague, referring to the proposed merger of ATI and the National Information and Consulting Centre for Culture (NIPOS). What is most unsettling about this fragmentary news are the speed with which this proposed institutional fusion is to take place, and the utterly insufficient and unsystematic planning of this process. It is very concerning how vague the plan is and how little information is available to both the staff of ATI and to ATI’s partners. The situation is further exacerbated by the message of recent months regarding the financial uncertainty and worries about the operational security of ATI.

The lack of clarity around the proposal raises justified worries about the future of ATI, both in the sense of its internal operations, their research, publication and organizational activites, and its external engagement: the numerous relations with national and international partners and organizations.

For this reason we call for a suspension of this process and for the publication of a responsibly and systematically prepared proposal that will ensure the continuous operation of ATI.

What is at play is not just the existence of ATI itself but also numerous prestigious and internationally significant activities of long-standing, such as the world-wide reaching Prague Quadrennial (PQ), the journal Theatre Revue (Divadelní revue), the research activities of the Department for the Czech Theatre Studies Department, the PerformCzech department that promotes Czech theatre abroad, its unique specialist library, as well as highly impactful activities of documentation and museum holdings, and others. With a view to the impending high-profile international events that ATI crucially facilitates – such as the presence of the Czech Republic as Guest of Honour at the Franfurt Book Fair 2026 in connection with the Year of Czech Culture 2026 (launching in October 2025) or the 60th anniversary edition of Prague Quadrennial 2027 (1967–2027) – it is essential to ensure that any organizational changes are prepared carefully, systematically and transparently, without any threat to the stability of ATI as an international player and partner, and to the operation of ATI itself.

Professor Pavel Drábek
31 January 2025

Declaration: The author of the petition, Professor Pavel Drábek (Univerzity of Hull, UK), is long-term external collaborator of ATI, as an editorial board member, competion panellist, PQ’s curator and member of the International Team, and an expert collaborator leading a research project bid on the occasion of 60 years of PQ.

My v petici podepsaní vyjadřujeme naši podporu myšlence na vybudování rozhledny na vrchu Kopeček (822 m n. m.) nad vesnicí Studnice u Nového Města na Moravě v kraji Vysočina, Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Díky své vysoké nadmořské výšce a geografické poloze by výhled ze zamýšlené rozhledny byl od východních Alp v Rakousku až po české Krkonoše.

Výhodou je i dopravní dostupnost, blízkost četných turistických tras, rozhledna by mohla být též i příležitostí pro podnikání v cestovním ruchu (občerstvení, ubytování) v samotných Studnicích, Novém Městě na Moravě, blízkých obcích i rozvoj turistiky v destinační oblasti Koruna Vysočiny.

Na druhou stranu by existence rozhledny v lokalitě mohla ulevit přírodní památce Pasecká skála od turistického ruchu.

Jsme přesvědčeni, že klady takového projektu daleko převyšují jeho zápory (zvýšený ruch na Studnicích) či rušení krajinného rázu CHKO. Naopak si myslíme, že správně zvolený projekt rozhledny by mohl harmonicky ladit s okolní přírodou a být ozdobou samotného vrchu, který po postupné dekonstrukci stožárů pro měření námrazy přestává být významným orientačním bodem.

Rozhledna na Kopečku u Studnic by jistě též mohla být dobrým objektem pro propagaci Vysočiny, Žďárských vrchů i Novoměstska.

Více k možné rozhledně zde: https://zdarskevrchy-vyhledy.webnode.cz/rozhledna-na-kopecku-u-studnic/

Karel Kavale, známy YouTuber pod přezdívkou Kek_Zolotaris vytvořil novou přezdívku KEKU. My níže podepsání s novou přezdívkou nesouhlasíme a chceme návrat ke staré přezdívce, Kek_Zolotaris.

Hrabalova zeď vznikla v roce 1999 z dotačního programu Magistrátu hlavniho města Prahy. Připomíná nám jednoho z největších Libeňáků, Bohumila Hrabala, právě na místech, kde dříve skutečně stával Hrabalův dům, v ulici Na hrázi 24. Výtvarné pojetí zdi, které poukazuje na stále přítomného ducha Bohumila Hrabala, je dílem akademické malířky Tatiany Svatošové.

Zeď, jako svébytné výtvarné dílo zabírá plochu 333 metrů čtverečních opěrné zdi metra stanice Palmovka, kvůli které byla zbourána celá původní libeňská zástavba, kde byl i dům, ve kterém žil Hrabal.

Samotná zeď má délku 75 metrů, je v terénu, narůstá od výšky 2,6 metru až do výšky 6 metrů. V místě, kde je nejvyšší, se tyčí v nadlidském rozměru postava Hrabala. Jenom hlava má velikost přes jeden metr. Zeď je členěna do čtyř částí. Nejnižší část ztvárňuje Hrabalův vztah k výtvarnému umění. Připomíná Hrabalova oblíbeného moderního malíře Jacksona Polocka. Zeď pak pokračuje knihovnou, ve které jsou autoři, kterými se Hrabal inspiroval, jako například Lao-C´ a jeho legendární Tao te t´ing, ze kterého si Hrabal denně četl, nebo filozof a Hrabalův přítel, Josef Zumr.

V ohybech zdi pak čteme úryvky z Hrabalových textů, které se vztahují k samotné Libni.

Hrabalova zeď už 25 let láká zahraniční návštěvníky k návštěvě Libně. Můžeme se o ní dočíst v průvodcích a bedekrech o celém světě.

Toto významné dílo je však v dynamicky rozvíjející se Libni ohroženo choutkami developerů, kteří už v letech 2004-2005 navrhovali přestavbu autobusového nádraží s kancelářemi a byty, s Hrabalovou zdí však nepočítali.

I dnešní návrhy projektů existenci toho díla nereflektují a Hrabalovu zeď ve svých návrzích nezmiňují.

Vyhlášení Hrabalovy zdi kulturní památkou je jedinou možností k její záchraně a zároveň její ochraně budoucím generacím.

Občanská petiční iniciativa

za setrvání kongregace Redemptoristů

na Svaté Hoře

My níže podepsaní občané prostřednictvím této petiční občanské iniciativy žádáme, aby členové

Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele Redemptoristé (Provincie Bratislava – Praha)

jmenovitě P. Mgr. David Horáček, CSsR., P. Mgr. Pavel Hudousek, CSsR., P. Mgr. Jan Kuník, CSsR. a P. Mgr. Krzysztof Strzelczyk, CSsR. nadále setrvali na Svaté Hoře a vykonávali zde pastorační činnost.

Žádáme, aby vedení kongregace přehodnotilo své rozhodnutí opustit po 123 letech Svatou Horu, neboť je tento řeholní řád s tak významným poutním místem, jakým Svatá Hora je, neodmyslitelně historicky spjatý.

Svatá Hora jako historická památka i jako poutní místo a duchovní instituce je významnou součástí českého duchovního a kulturního dědictví a její příběh provází dějiny města Příbrami. Svou historickou roli má zde i kongregace Redemptoristů, která významně přispěla k rozvoji a významu Svaté Hory.

Kongregace Redemptoristů je pro nás občany věřící i nevěřící, praktikující katolíky i ty, jenž na Svatou Horu rádi zajdou jen občas, neodmyslitelnou součástí nejen dějin města Příbrami, ale i běžného duchovního fungování Svaté Hory.

Rozhodnutí opustit toto významné poutní místo, které Redemptoristé nejen duchovně spravovali 123 let, když je se Svatou Horou tento řeholní řád tak pevně historicky spojen, nepovažujeme za šťastné.

Proto my všichni níže podepsaní žádáme, aby vedení kongregace Redemptoristů své rozhodnutí opustit Svatou Horu přehodnotilo a kongregace Redemptoristů na Svaté Hoře setrvala a nepřerušovala tak duchovní a historickou kontinuitu tohoto celosvětového významného centra duchovní činnosti.

Jsme přesvědčeni, že Redemptoristé ke Svaté Hoře patří a mají zde své místo a své budoucí úkoly, jimiž je zejména duchovní činnost, kterou nám zde poskytovali a poskytují.

Velice děkujeme.

Za organizační výbor petiční občanské iniciativy:

PhDr. Mgr. Jan Traxler, Věra Langová, Mgr. Ing. Pavel Švarc

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,

My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.

Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.

Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?

Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.

Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.

Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.

Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.

Co žádáme?

1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.

2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.

3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.

Proč na tom záleží?

Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.

Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!

Za petiční výbor:

Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
 

Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.

V Praze, dne 09. 12. 2024

Petice za zajištění informační kampaně a náhradní dopravy k Petřínské rozhledně

Vážené zastupitelstvo hlavního města Prahy,

obracíme se na Vás s žádostí o zajištění opatření, která usnadní návštěvu Petřínské rozhledny v době, kdy je lanová dráha na Petřín mimo provoz. Tato oblíbená turistická atrakce je nejen významnou památkou Prahy, ale i častým cílem rodin, seniorů a zahraničních návštěvníků, kteří jsou nyní při cestě na vrchol kopce značně omezeni.

Žádáme Vás o následující kroky:

      1. Informační kampaň:

       • Zajistěte jasné a přehledné informace pro veřejnost o alternativních způsobech dopravy na Petřín, a to prostřednictvím online kanálů, tištěných map na zastávkách, informačních tabulí u lanové dráhy i v turistických centrech.

       • Informace by měly být dostupné nejen v češtině, ale i v angličtině a dalších cizích jazycích.

      2. Zřízení náhradní autobusové dopravy:

       • Prostřednictvím Dopravního podniku hl. m. Prahy zorganizujte dočasnou autobusovou linku, která by zajistila přístup na Petřín. Linka by mohla vycházet například z oblasti Malé Strany (zastávka Újezd) a zajíždět do blízkosti rozhledny.

       • Tato linka by mohla fungovat především o víkendech a svátcích, kdy je zájem veřejnosti největší.

Jsme přesvědčeni, že přijetí těchto opatření nejen ulehčí přístup k Petřínské rozhledně, ale také zlepší pověst Prahy jako města přívětivého vůči turistům a místním obyvatelům.

Děkujeme Vám za zvážení této petice a za Vaši snahu o zlepšení dostupnosti jedné z ikonických pražských památek.

S úctou,

David Soukup, obyvatel Prahy 1 a provozovatel bistra I LOVE YOU na Petříně

Petice za zachování Českého centra v Athénách 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme touto peticí svůj nesouhlas s plánovaným zrušením Českého centra Athény (ČCA) k datu 31. 12. 2024 a podporujeme jeho zachování.

Považujeme tento krok za negativní z následujících důvodů:

Uzavření jakéhokoliv Českého centra představuje významnou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci na poli mezinárodních vztahů. Tato centra se během let stala vzorem pro další státy a velmi často fungují jako jediné skutečně efektivní a spolehlivé české instituce v zemích, kde působí po celém světě.

ČCA si vybudovalo výrazné postavení v kulturním prostředí Řecka, kolébky kultury a civilizace, obrátilo pozornost na kulturní dědictví naší země, se kterou ho pojí silné historické vazby. Upevnilo vzájemné vztahy díky stovkám kulturních akcí po celé zemi, jak na pevnině, tak na řeckých ostrovech. Navázalo pevná a trvalá partnerství s předními kulturními institucemi jako jsou prestižní nadace, muzea, galerie, divadla, univerzity, desítky festivalů, magistráty, filmové kluby, kulturní instituty či ambasády jiných zemí. Každoročně prezentuje to nejlepší z české tvorby i historie napříč širokou škálou oblastí jako je umění, hudba, kinematografie, věda, literatura, kreativní průmysl aj.

Jeho role je klíčová pro účast řady českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků, vědců a dalších odborníků na místních akcích a projektech, kterým centrum poskytuje veškeré zázemí, péči, podporu a propojení s důležitými řeckými partnery a regiony.

ČCA splňuje nadmíru dobře své poslání: výrazně posiluje pozitivní obraz Česka v Řecku jako moderní a vyspělé země, která si váží sama sebe i vzájemných vztahů s evropskými zeměmi a je důležitým nástrojem české veřejné diplomacie.

Bohatá činnost centra přesahuje do oblastí jako je turismus či vzdělávání a výrazně se podílí na vynikajících vztazích mezi Českem a Řeckem. Proto je také vysoce oceňováno řeckými osobnostmi i instituty veřejného života z politické i kulturní oblasti.

Uzavření ČCA by přineslo, kromě minimálních finančních úspor, velmi negativní dopad, vyvolalo pochyby o vzájemné úctě mezi oběma zeměmi, narušilo navázaná partnerství a vedlo k výraznému ochabnutí propagace české kultury v zahraničí. Ani případný argument o potřebě finanční úspory by nebyl relevantní, neboť centrum zastupuje jediná osoba Ing. Kuligová, pracující ve velice skromných ekonomických podmínkách, mnoho let v Řecku etablovaná, s nenahraditelnými osobními zkušenostmi a kontakty i na místní donátory, díky nimž dochází k významné úspoře státních prostředků.

Tato petice se připojuje k řadě podpůrných emailů z obou zemí, které apelují na zachování tohoto profesionálního a aktivního kulturního centra. Bude předána na Ministerstvo zahraničí ČR a na Ústředí Českých center v Praze.

Děkujeme Vám za pochopení a spolupráci.

Milli Janatková, hudebnice a vizuální umělkyně, pedagožka

Jan Páleníček, hudebník, Smetanovo Trio, Česká kultura, z.s.

...

Αίτηση για τη Διατήρηση του Τσεχικού Κέντρου στην Αθήνα

Εμείς, οι υπογράφοντες, εκφράζουμε την αντίθεσή μας στην προγραμματισμένη κατάργηση του Τσεχικού Κέντρου Αθήνας (TKA) στις 31 Δεκεμβρίου 2024 και υποστηρίζουμε τη συνέχιση της λειτουργείας του.

Θεωρούμε αυτή την απόφαση αρνητική για τους εξής λόγους:

Το ΤΚΑ, ως ένα από τα πιο δραστήρια και αξιόπιστα ινστιτούτα, έχει εδραιώσει αδιαμφισβήτητα μια ισχυρή θέση στο πολιτιστικό τοπίο της Ελλάδας, της κοιτίδας του πολιτισμού, μία χώρα με την οποία η Τσεχία συνδέεται με ισχυρούς ιστορικούς & πολιτισμικούς δεσμούς.

Μέσα από εκατοντάδες πολιτιστικές εκδηλώσεις σ’ όλη τη χώρα, τόσο στην ηπειρωτική Ελλάδα όσο και στα νησιά, έχει ενισχύσει τις διμερείς σχέσεις και έχει δημιουργήσει σταθερές και μακροχρόνιες συνεργασίες με κορυφαίους πολιτιστικούς και εκπαιδευτικούς φορείς, όπως ιδρύματα, μουσεία, θέατρα, πανεπιστήμια, φεστιβάλ, δημοτικές αρχές, κινηματογραφικές λέσχες, πολιτιστικά ινστιτούτα και πρεσβείες άλλων χωρών.  Προβάλλει τον πλούσιο τσεχικό πολιτισμό στην Ελλάδα και συνδέει με μοναδικό τρόπο τις δύο χώρες μας σε διάφορους τομείς, π.χ. καλές τέχνες, μουσική, κινηματογράφος, επιστήμες, λογοτεχνία, εκπαίδευση κ.α.

Ο ρόλος του είναι καθοριστικός στην επικοινωνία και συνεργασία μεταξύ Τσέχων και Ελλήνων καλλιτεχνών, συγγραφέων, σκηνοθετών, ακαδημαϊκών, επιστημόνων και άλλων ειδικοτήτων.

Το ΤΚΑ εκπληρώνει με τον καλύτερο δυνατό τρόπο την αποστολή του ως αναντικατάστατο εργαλείο της δημόσιας διπλωματίας, ενισχύοντας σημαντικά τη θετική εικόνα της Τσεχίας στην Ελλάδα και το αντίστροφο και δημιουργώντας αυξημένο ενδιαφέρον για την Τσεχία στο ελληνικό κοινό. Ως εκ τούτου, χαίρει ιδιαίτερης εκτίμησης σε προσωπικότητες και θεσμούς της δημόσιας ζωής, τόσο στον πολιτικό όσο και στον πολιτιστικό τομέα.

Η κατάργηση του ΤΚΑ θα αποτελέσει αρνητικό βήμα, προκαλώντας αμφιβολίες για τον αμοιβαίο σεβασμό μεταξύ των δύο χωρών, διαταράσσοντας τις υπάρχουσες συνεργασίες και οδηγώντας σε σημαντική μείωση της εκπροσώπησης του τσεχικού πολιτισμού στην Ελλάδα.

Η παρούσα αίτηση προστίθεται σε σειρά υποστηρικτικών email από τις δύο χώρες, και   απευθύνει μια έκκληση για τη διατήρηση του κέντρου στην Ελλάδα.

Θα παραδοθεί στο ΥΠΕΞ της Τσεχικής Δημοκρατίας και στην Κεντρική Διεύθυνση των Τσεχικών Κέντρων στην Πράγα.

Σας ευχαριστούμε για την κατανόηση και τη συνεργασία σας.

Milli Janatková, μουσικός, εικαστικός και εκπαιδευτικός

Jan Páleníček, μουσικός, Smetana Trio, Czech Culture, z.s.

My, níže podepsaní, jsme pro zachování Českého centra v Nizozemsku a touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s jeho plánovaným zrušením k 31. 12. 2024.

Vedou nás k tomu následující důvody.

(De Nederlandse vertaling vindt u onder Tsjechische tekst)

Uzavření jakéhokoliv Českého centra znamená velkou a nenahraditelnou ztrátu pro českou kulturu a důvěryhodnou spolupráci s jinými státy. Jejich existence se postupem času stala vzorem i pro další státy a velmi často jde o jediné opravdu fungující a spolehlivé organizace z celé oblasti střední a východní Evropy.

České centrum v Nizozemsku dokázalo vybudovat rozsáhlou síť kontaktů a partnerství s místními festivaly ve všech žánrech, s nejrůznějšími kulturními institucemi (muzea, galerie, artová kina, nakladatelství, knihovny, debatní centra), školami, univerzitami a komunitními centry. Významně se zapojuje do činnosti nizozemského klastru EUNIC, evropské sítě národních kulturních institutů. Centrum podporuje kulturní aktivity po celém Nizozemsku, od Amsterdamu přes Enschede až po Groningen a Maastricht, a jeho podpora je klíčová pro účast českých umělců, spisovatelů, filmařů, akademiků a dalších odborníků na místních akcích a projektech.

Za tři dekády svého působení zorganizovalo České centrum stovky akcí a poskytlo zázemí mnoha českým tvůrcům, vědcům i studentům, kteří zde našli veškerou potřebnou podporu a kontakty. Na jeho aktivity je napojena také česká krajanská komunita v Nizozemsku, včetně studentů a odborníků, pro které centrum zůstává zásadním spojením s českou kulturou.

Každoročně České centrum podporovalo českou účast například na Mezinárodním filmovém festivalu Rotterdam, na největším festivalu dokumentárních filmů IDFA Amsterdam, na festivalu Eastern Neighbours Film Festival, na mezinárodním designovém Dutch Design Week v Eindhovenu, na mnoha hudebních festivalech, podpořilo vydávání české literatury v nizozemštině. Významná je i realizace rozsáhlého murálu od českého umělce v Bredě.

České centrum také dlouhodobě spolupracuje s Muzeem Komenského v Naardenu. Pečuje o odkaz Františka Škroupa, J. A. Komenského, T. G. Masaryka nebo československých letců RAF, kteří zde za války přišli o život.

Uvedená rozsáhlá činnost Českého centra má významný podíl na dnešních vynikajících vztazích mezi Českou republikou a Nizozemskem. Dokladem toho je i fakt, že zdejší České centrum vysoce oceňují mnohé nizozemské instituce a osobnosti veřejného života.

Uzavření Českého centra v Nizozemsku by zkrátka bylo krajně nešťastným krokem. Žádáme Vás naléhavě o jeho zachování.

Adresováno:

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha

Jitka Pánek Jurková Ph.D. generální ředitelka, Česká centra, Václavské náměstí 816/49, 110 00 Praha

Sepsali:

Hana a Jan Beránkovi, Bart Poesiatstraat 35 1069 RV Amsterdam, The Netherlands

Významní signatáři a podporovatelé Českého centra:

Albert Jan Postma – honorární konzul pro nizozemské provincie Groningen, Frísko a Drenthe

Kees Mercks - bývalý docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

Dennis Elbers – ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Rada Sesic – bývalá ředitelka filmového festivalu Eastern Neighbours

Dr. Eva Moraal - ředitelka Muzea Komenského v Naardenu

Vladimír Dzuro – kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

Markéta Dočekalová – spisovatelka, autorka knihy „Kde domov můj?“ – rotterdamský příběh Františka Škroupa

Jaroslav Rudiš – spisovatel

Petr Kopecký – profesor politologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku

Patrik Antczak – umělec, autor murálu v Bredě

Jan Beránek – ředitel programu Energie v Greenpeace International Amsterdam, autor knihy o osudech Baťovců v Singapuru

Postupně budeme přidávat další významné sosobnosti, které petici podepíší

Partneři Českého centra Nizozemsko:

EUNIC - European Union National Institutes for Culture

Muzea a galerie – Kunsthal Rotterdam, Kunstmuseum Haag (Gemeentemuseum) + Fotomuseum, Nederlands Fotomuseum Rotterdam, Anne Frank Huis, Comenius Museum Naarden, Affiche museum Hoorn, Odapark, Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen

Radnice – například Naarden, Amsterdam, Rottedram, Den Haag, Groningen, Eindhoven

Knihovny a nakladatelství – například centrální knihovny Amsterdam, Rotterdam, Den Haag

Univerzity – Leiden, Amsterdam, Rotterdam, Groningen, Wageningen

Debatní a komunitní centra po celém Nizozemsku

Artová kina – EYE, Filmhuis Den Haag, Filmhuis Delft, LantarenVenster, KINO, Zienema – VERA Groningen, Filmtheater 't Hoogt Utrecht, Movie W Wageningen

Festivaly - IFFR – Mezinárodní filmový festival Rotterdam, IDFA – Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Dutch Design Week Eindhoven, Fashionclash Maaastricht, Oude Muziek Festival, Huygens Festival, Graphic Matters, Eastern Neighbours Film festival, Crossing Border, Go Short, Kaboom (dříve HAFF), Film by The Sea, Opera Dagen Rotterdam, Woordnacht, Microfestival Dordrecht, Eurosonic Noorderslag, Blind Walls Film Fest, Das Mag Festival, FotoFestival Naarden

Co o spolupráci s Českým centrem Nizozemsko řekli:

„Víc jak 30 let jsem žil v zahraničí a pracoval pro OSN, nejprve pro ICTY v Den Haagu, poté ve Vídni a posledních 17 let v New Yorku. Po vydání mé knihy Vyšetřovatel jsem měl možnost se seznámit s prací českých center a to zejména v New Yorku, Londýně a Den Haagu. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že česká centra mají zcela zásadní význam pro šíření kulturních informací o České republice, což významně napomáhá k tomu, aby se Česko vrátilo na mapu světa jako kulturně vyspělá země. Práce centra v Nizozemí je profesionální a věřím, že finanční prostředky na jeho provoz jsou v tomto směru vynaloženy velmi efektivně.  Běžně se nevyjadřuji k podobným rozhodnutím, ale v tomto případě si myslím, ze zrušení Českého centra v Nizozemsku je rozhodnutí chybné a doufám, že je možné jej ještě přehodnotit.“

Vladimír Dzuro - kriminalista, vyšetřovatel válečných zločinů při mezinárodním tribunálu v Haagu, ředitel odboru vnitřní kontroly při OSN v New Yorku

"Uzavření Českého centra v Nizozemsku by byla velká rána a také ztráta. Pro českou kulturu a propagaci naší země toho v Nizozemsku nikdo nedělá tolik, jako oni."

Jaroslav Rudiš - spisovatel

„České centrum Rotterdam je velmi aktivní v propagaci českých kulturních událostí v Ņizozemsku. Rád bych jeho pracovníkům poděkoval za nadšení a finanční podporu, která tyto aktivity umožňuje. A také za to, že se osobně všech aktivit účastní. Bez této podpory by se řada kulturních událostí vůbec neuskutečnila nebo by se jim nedostalo dostatečné pozornosti."

Kees Mercks - docent na Amsterdamské univerzitě, překladatel z češtiny do nizozemštiny

„České centrum Rotterdam bylo hnací silou naší úspěšné kulturní výměny. Vytvářet hodnotná propojení a umožnit umělcům dělat nejlíp to, co umí. Byla radost spolupracovat s tak zanícenými profesionály."

Dennis Elbers - ředitel Graphic Matters/Blind Walls Gallery Breda

Nederlandse vertaling:

Petitie voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland

Wij, ondergetekenden, zijn voor het behoud van het Tsjechisch Centrum in Nederland en door middel van deze petitie spreken wij ons uit tegen de geplande sluiting op 31 december 2024.

Wij zijn tegen de sluiting om de volgende redenen.

De sluiting van een Tsjechisch Centrum betekent een groot en onvervangbaar verlies voor de Tsjechische cultuur in en de betrouwbare samenwerking met andere landen. In de loop der tijd is het bestaan van de Tsjechische Centra een voorbeeld geworden voor andere landen. In veel gevallen zijn deze centra de enige goed functionerende en betrouwbare organisaties van de hele regio Midden- en Oost-Europa.

Het Tsjechisch Centrum in Nederland is erin geslaagd een uitgebreid netwerk van contacten en partnerschappen op te bouwen met lokale festivals in alle genres, met diverse culturele instellingen (musea, galeries, filmhuizen, uitgeverijen, bibliotheken, debatcentra), scholen, universiteiten en buurthuizen. Het is in belangrijke mate betrokken bij het Nederlandse EUNIC-cluster, een Europees netwerk van nationale culturele instellingen. Het Centrum ondersteunt culturele activiteiten in heel Nederland, van Amsterdam tot Enschede, van Groningen tot Maastricht, en zijn steun is cruciaal voor de deelname van Tsjechische kunstenaars, schrijvers, filmmakers, academici en andere professionals aan lokale evenementen en projecten.

In de drie decennia dat het Tsjechisch Centrum actief is, heeft het honderden evenementen georganiseerd en een uitvalsbasis geboden aan vele Tsjechische kunstenaars, wetenschappers en studenten, die hier alle steun en alle contacten vonden die ze nodig hadden. De Tsjechische expatgemeenschap in Nederland, waaronder studenten en professionals, is ook actief betrokken bij het centrum. Voor hen is het een onmisbare schakel met de Tsjechische cultuur.

Het Tsjechisch Centrum ondersteunt jaarlijks de Tsjechische deelname aan het IFFR - International Film Festival Rotterdam, het documentaire filmfestival IDFA Amsterdam, het ENFF - Eastern Neighbours Film Festival, de Dutch Design Week in Eindhoven, vele muziekfestivals en de uitgave van Tsjechische literatuur in Nederlandse vertaling. Een ander belangrijk project is de realisatie van een groot formaat muurschildering door een Tsjechische kunstenaar in Breda.

Het Tsjechisch Centrum werkt ook al lange tijd samen met het Comenius Museum in Naarden. Het draagt zorg voor de nalatenschap van František Škroup, J. A. Komenský/Comenius, T. G. Masaryk en de Tsjecho-Slowaakse RAF-piloten die hier begraven liggen.

De uitgebreide en zeer diverse activiteiten van het Tsjechisch Centrum hebben in belangrijke mate bijgedragen aan de uitstekende betrekkingen tussen Tsjechië en Nederland vandaag de dag. Dit blijkt ook uit het feit dat het Tsjechisch Centrum door veel Nederlandse instellingen en publieke figuren hogelijk wordt gewaardeerd.

Sluiting van het Tsjechisch Centrum in Nederland betekent kortom een verarming van de cultuur in Nederland in het algemeen en de Tsjechische cultuur in het bijzonder. Wij doen daarom een dringend beroep op u het te behouden.

My, níže podepsaní, se obracíme na zodpovědné instituce a veřejnost s výzvou k zachování unikátního uměleckého díla Davida Černého, motýlů na fasádě obchodního domu Máj Národní v Praze. Toto umělecké dílo, které spojuje symboliku míru, svobody a poctu československým stíhacím pilotům, hrdinům RAF, je nejen výrazným kulturním prvkem, ale i důležitým odkazem na historické události naší země. Umístění motýlů přímo na Národní třídě, kde se odehrály klíčové momenty našich moderních dějin, dodává tomuto dílu ještě hlubší význam.

Motýli s křídly, která připomínají jemnost a křehkost života, a trupem inspirovaným stíhačkou Spitfire, odkazují na bojovnost a odvahu v těžkých časech. Toto dílo symbolizuje spojení míru a boje za svobodu, aktuální téma nejen pro českou společnost, ale i pro celý svět. Kinetické sochy na fasádě oživují prostor, který by jinak zůstal pouhou vzpomínkou na minulost.

Nechceme, aby byl tento odkaz odstraněn nebo opomenut! Žádáme proto, aby byly motýli Davida Černého zachováni a zůstali součástí veřejného prostoru v srdci Prahy. Tím podpoříme nejen kulturní život města, ale i připomeneme naši historii a hodnoty, které nás vedly k demokracii a svobodě. Praha musí žít a dýchat nejen historií, ale i současným uměním, které má sílu spojovat generace a přinášet novou perspektivu na svět kolem nás.

Připojte se k nám, zachraňme motýly a zajistěme, aby Praha zůstala městem, které si cení svobody, umění a svých hrdinů!

Podpořte tuto petici a přidejte svůj hlas k těm, kteří chtějí, aby umění žilo dál v srdci naší metropole!

Engelmannova kaple s vyobrazením Loučícího se Krista, u polní cesty ze Svárova do Okřešic zanikla za minulého režimu v 80. letech 20. století v době, kdy se o sakrální památky tvořící nezaměnitelné genius loci naší krajiny, nikdo nestaral. Pojďme tuto kapličku obnovit a opět vrátit tuto památku k rozcestí polních cest, navazující na nově vybudovanou lávku pro pěší přes hlavní silnici.  Obnova zahrnuje i osazení lip a zřízení odpočinkového místa. 

Pojďme přesvědčit vedení Města Česká Lípa, že obnova zaniklého kulturního dědictví a navracení krajinotvorných hodnot do okolí našeho města má smysl.

My, níže podepsaní občané, žádáme o výměnu sochy svatého Václava, která se nachází na Václavském náměstí v Praze, za sochu Blaze z populární videohry Minecraft.

Návrh:

- Socha Blaze – Nová socha Blaze bude 5x větší než aktuální socha svatého Václava.
- Dynamické efekty – Každou hodinu bude z nové sochy Blaze šlehat plameny.
- Zvukové efekty – Socha bude pravidelně vydávat originální zvuky Blaze z videohry Minecraft.
Nápis – Na podstavci sochy bude vyryt text: "V Praze je Blaze".

Důvody:

- Minecraft je celosvětově uznávaná a oblíbená hra, kterou hrají miliony lidí, včetně mnoha občanů České republiky.
- Výměna sochy přinese moderní a zábavný prvek do historického centra města, který bude přitahovat jak domácí, tak zahraniční turisty.
- Interaktivní prvky, jako jsou zvukové a vizuální efekty, přinesou do města nový rozměr umění a zábavy.
- Tato socha by se stala ikonou moderní doby a symbolem spojení tradic s technologiemi.

Jaké změny přinese nová socha Blaze:

- Přiláká mladší generace a nadšence do videoher.
- Zajistí nové turistické příležitosti a marketingový potenciál pro město.
- Oživí Václavské náměstí a poskytne nový důvod pro návštěvu tohoto místa.

Svým podpisem vyjadřujete podporu této modernizaci a věříte, že socha Blaze se stane novým symbolem Prahy, který bude hrdě stát vedle tradičních památek.

Již moc douho pozorujeme, jak se toto posvátné dílo promítá v ty nejméně svaté dny. V létě? V září? Co je za blbost! Říkáme STOP. Chceme se kochat Rocky Horror v ten správný měsíc - měsíc Halloweenu. Navíc říkáme STOP jednomu samotnému vyprodanému promítání. Co my ostatní? Rocky Horror na Halloween! Rocky Horror všem!

My, níže podepsaní, projevujeme touto peticí nesouhlas se změnou územního plánu Statutárního města Liberec č. Z9_49 týkajícího se pozemku v lokalitě Dolní Hanychov, ul. Zemědělská 302/18a (k.ú.: Dolní Hanychov, p.č. 427/5). Tato změna bude mít zásadní dopad pro činnost výchovné organizace Junák – český skaut, z. s., která má v daném území klubovnu pro stovky členů a rozsáhlé materiální zázemí. Jedná se o liberecké skautské oddíly s dlouhou tradicí, kterým by změnou územního plánu bylo zamezeno v dalším dlouho plánovaném a potřebném rozvoji ale i aktuální činnosti jako takové. Dále slouží tato klubovna i jako ubytovací prostor pro skautské ale i školní a jiné mládežnické organizace z celé České republiky. Samotný pozemek je zároveň posledním s volnočasovým potenciálem v celé lokalitě a nabízí možnost pro aktivity místních obyvatel, rodin i dětí včetně školek pro jejich využití (tak jak se doposavad ostatně děje). Vyzýváme tudíž město Liberec, aby tuto změnu územního plánu zastavilo a výše uvedený pozemek vykoupilo do svého vlastnictví.

Statutární město Liberec zde hodlá změnit výše zmíněný pozemek z Plochy občanského vybavení – sport na plochy bydlení všeobecného (BU) za účelem výstavby rodinných domů.

Tím z této, hojně obydlené, části města zmizí prostor pro volnočasové aktivity, který mohou volně využívat všichni místní obyvatelé.

Výrazně se omezí stávající činnost skautů, kteří zde zajišťují provoz kluboven aktuálně poskytující zázemí pro cca 200 dětí a dohromady pro více jak 300 skautů a dalších dětských oddílů, které zde mají každý den schůzky a podobné aktivity

Dále tím Statutární město Liberec znemožní skautům postavit plánovanou klubovnu novou – lépe vyhovující rozrůstající se členské základně a reagující na dožilý stav té stávající.

Z toho důvodu žádáme Statutární město Liberec, aby na své náklady, odkoupilo výše uvedený pozemek a ponechalo ho nadále jako volnočasový prostor. Skauti nabízejí, že se o něj budou i nadále starat a rádi budou spolupracovat s městem na jeho rozvoji a dalšímu využití pro občany i skauty.

Obdobný veřejný volnočasový prostor vznikl za přispění Statutárního města Liberec (včetně výkupu pozemků) např. i u zastávky tramvaje Spáleniště, který je hojně využíván místními k rekreačním účelům.

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby byl zachován most Bailey Bridge na Polance. Je to jedna z krásných dominant Třebíče. Bez něho nebudou Říční lázně Bohuslava Fuchse kompletní. Tak jako bychom si nenechali zničit baziliku a židovský hřbitov, nenechme si zničit ani tento most. Byl by to opravdu krásný dárek k 80.výročí konce druhé světové války Třebíčákům od vedení města. Prosím připojte se a nezničme to, co je v našem městě pěkné.

Česko-anglická Montessori ZŠ a MŠ IDEA působí v obci Zdiby od roku 2016. Základní škola nyní vzdělává žáky 1.- 9. ročníku a také děti předškolního věku. Tato organizace od roku 2021 usiluje o změnu využití vlastního pozemku, aby na něm mohla postavit vlastní školu; za tím účelem je nutná změna územního plánu obce. Nyní je potřeba stavby o to urgentnější, protože je nutná změna působení (a to jen o cca 500 m) - na pozemek parc. č. 21/2 v obci Zdiby, kat. úz. -Přemyšlení.
Podpořte svým podpisem tento záměr - postavit školu pro 90 žáků základní školy IDEA a 24 dětí MŠ v obci Zdiby.
Děkujeme.
Lucie Kubínová, ředitelka

Více o naší škole na www.skola-idea.cz

PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„Stop nezákonnému omezování vstupu do lesa“

Petice za dodržování práva na svobodný vstup do lesa na území městské části Praha – Dolní Měcholupy

Vážení, my níže podepsaní občané se na Vás obracíme v záležitosti dodržování našeho práva na svobodný vstup do lesa na území městské části Praha – Dolní Měcholupy. Právo na vstup každého jednotlivce do lesa je garantováno ustanovením § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995, zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o lesích“), kde je stanoveno, že každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. My níže podepsaní občané požadujeme, aby toto zákonem garantované právo bylo dodržováno.

Na území městské části Praha – Dolní Měcholupy je však toto právo zásadně omezováno a porušováno, a to ze strany zábavního parku Krtkův svět, resp. jeho provozovatelů, kteří se poměrně často mění (v nedávné době s jednalo např. o společnosti Krtkův svět s. r.o., Krtkův park s.r.o., Bucini s. r. o. v současné době se jedná o společnost Funny Mike s.r.o.), společně s vlastníkem lesa Josefem Roušalem, nar. 13.8.1977, trvale bytem Hlavní 247, Průhonice, 252 43.

Zábavní park Krtkův svět se částečně nachází na pozemcích, které jsou určeny k plnění funkce lesa, přičemž tento park je vybudován a provozován v rozporu s legislativou (bez příslušných povolení, kolaudačních rozhodnutí, navzdory zákazu činnosti). Oplocením zábavního parku nacházejícího se v lese tak došlo k porušení ustanovení § 32 odst. 8 Zákona o lesích, kde je výslovně zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa. Navzdory tomuto zákazu je však les nacházející se mimo jiné na území městské části Praha – Dolní Měcholupy oplocen, přičemž za vstup do něj, jakožto do zábavního parku, je dokonce vybíráno nezanedbatelné vstupné. Občané nejen z Dolních Měcholup, ale i z přilehlého okolí, tak nemají možnost svobodně vstupovat do lesa, využívat ho za účelem volnočasových aktivit či relaxace. Jejich zákonem garantované právo je tedy dlouhodobě porušováno, a to v důsledku nezákonných zásahů vlastníka lesa a provozovatelů zábavního parku Krtkův svět.

Situace je o to závažnější, že jiný les na území městské části Praha – Dolní Měcholupy navíc není.

Žádáme Vás proto, abyste učinili příslušná opatření k zastavení porušování práva občanů na svobodný vstup do lesa. Požadujeme, aby nezákonné oplocení lesa bylo odstraněno a občanům byl umožněn vstup do lesa, na který mají ze zákona nárok. Žádáme Vás rovněž o učinění efektivních kroků směřujících k ukončení nezákonné činnosti provozovatelů zábavního parku krtkův svět i vlastníka lesa, pana Josefa Roušala.

My, níže podepsaní občané, trváme na zpřístupnění lesa a vyvození důsledků z nezákonného omezování práva na vstup do něj, nezákonného oplocení lesa a provozování zábavního parku krtkův svět v rozporu se zákonem.

Petiční výbor ve složení členů spolku Dolnoměcholupsko z.s.:

1) Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 1110 1,

2) Ing. Petr Šavrda, RČ: 630622/2109, trvale bytem U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01,

3) Ing. Pavel Brabec, RČ: 961127/0515, trvale bytem Nad Vokolky 237/29, Praha – Dolní Měcholupy, 111 01. Petiční výbor může zastupovat jakýkoliv člen petičního výboru.

Petici organizuje spolek Dolnoměcholupsko, z.s., se sídlem: U Šumavy 278/24, Praha – Dolní Měcholupy, 11101.

Autor petice: Josef Holeš, RČ:720825/0511, trvale bytem Za Kovárnou 52/7, Praha – Dolní Měcholupy, 111 0 1, předseda spolku Dolnoměcholupsko z.s.