Bába pod kořenem je internetový mem, založený na reportáži natočené Davidem Pikem pro televizi Nova a odvysílané v Televizních novinách dne 26. července 2012.

Slavně se na obrazovky a do kin vrátila jako trailer na chystaný fiktivní film Bába pod kořenem.

Bohužel se tento film neměl nikdy realizovat, ale my to chceme změnit. Jsme banda amatérů, která udělala dokument o Jiřím Károvy a chceme se vrhnout i na Zdenu. 

Když uvidíme že alespoň 2000 z vás tento celovečerák chtějí vidět tak u krouhneme část rodinného rozpočtu a pustíme se do toho.

S pozdravem David, Michal a Kino Balt

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme hlavní město Prahu o zrušení výstavby nového pavilonu v areálu ústavu Domov se zvláštním režimem Krásná Lípa v Ústeckém kraji vzdáleném 130 km od Prahy a žádáme, aby vedení hlavního města převedlo finanční prostředky alokované na stavbu pavilonu a jeho provoz na zajištění komunitních služeb pro Pražany se zdravotním postižením na území hlavního města.

Nesouhlasíme s obnovením bezohledné praxe zavedené před sedmdesáti lety bývalým režimem, který zahájil vyvážení Pražanů se zdravotním postižením mimo území města, zejména do pohraničí, bývalých terezínských kasáren apod. Praha v důsledku toho provozuje tři čtvrtiny svých kapacit pobytových služeb, cca 1.000 lůžek mimo své území; tyto kapacity nyní chybí v Praze.

Trváme na tom, že Praha má budovat kapacity služeb na svém území, jak jí to ukládá platná právní úprava a zejména jak to potřebují a požadují její obyvatelé. Jako občané moderní a vyspělé metropole očekáváme od námi zvolených zástupců, že nám a našim blízkým zajistí kvalitní veřejné služby v místě, kde žijeme.

Nesouhlasíme s tím, že vedení hlavního města plánuje využívat prostředky z Národního plánu obnovy na modernizaci a rozvoj pobytových sociálních služeb tak, že bude podporovat územní segregaci občanů s postižením, když má rozvíjet služby na území Prahy, a to služby komunitní, poskytované tam, kde tito občané mají svůj domov.

Nový pavilon v Krásné Lípě znamená víc než jen desítky milionů investovaných do stavby a vybavení, znamená také vysoké finanční prostředky na provoz nového objektu a zejména další prohlubování historické nespravedlnosti a segregaci Pražanů se zdravotním postižením. Miliarda, kterou hlavní město již dnes každoročně odesílá na provoz služeb mimo Prahu, bude v dalších desetiletích o to více narůstat; s tím nesouhlasíme.

Požadujeme sociální služby bez jakékoliv segregace. A to plně v souladu s povinností hl. m. Prahy jakožto územního samosprávného celku podle § 95 písm. g) ve spojení s § 38 zákona o sociálních službách zajišťovat dostupnost a přístupnost služeb sociální péče pro své občany.

Z toho důvodu žádáme Radu hlavního města Prahy o neodkladnou revokaci usnesení č. 2917 ze dne 11. 12. 2023, zrušení výstavby pavilonu v krásné Lípě a místo toho otevření nových komunitních služeb na území Prahy. Děkujeme.

Petiční výbor:   

Jan Paleček

Vít Zima 

Marek Šilar

Za petiční výbor je oprávněn jednat a členy výboru zastupovat (§ 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.):

Jan Paleček

Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).

Jak můžete nyní pomoci vy?

Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.

Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).

Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.

Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.

Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.

V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.

Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,

Spolek Za lepší Smíchov

www.zalepsismichov.cz

www.facebook.com/zalepsismichov

Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html

My, níže podepsaní farníci, tímto vyjadřujeme své znepokojení a žádáme o podrobné vysvětlení změn v personálním obsazení farnosti Ostrava - Zábřeh. Chápeme, že diecéze ostravsko – opavská má personální problémy, ale právě proto, s ohledem na synodální princip, je vhodné naslouchat farní rodině na společné cestě v Kristu.

Po 22 letech tvrdé práce pro naši farnost má dojít ke změně ve vedení farnosti, kterou duchovně a ekonomicky vede P. Vitězslav Řehulka. Generální vikář, Mons. Jan Czudek, navrhnul přesunu duchovního do farnosti Moravská Ostrava. Má dojít k přesunu dalších kněží v celé diecézi ostravsko - opavské. Přestože se jedná o radikální zásah, komunikace ohledně těchto změn je ze strany vedení diecéze zcela nedostatečná, bez elementárního respektu k farním společenstvím, což v nás vyvolává mnoho otázek o manažerské kompetentnosti generálního vikáře.

Církevní autority mají právo rozhodovat o personálních změnách, avšak rozhodnutí má být založeno na objektivních faktech a diskusi. Máme obavy z dopadu těchto změn na doposud vytvořené unikátní dílo v podobě vybudovaného kostela svatého Ducha s pastoračním centrem Jana Pavla II., život naší farní komunity a naše připravované investiční projekty v podobě dostavby fary kostela, která je nedokončena. Přestože se dílo za 22 let podařilo převážně díky vedení P. Vítězslava Řehulky téměř dokončit, měl by být z farnosti vytržen před jeho úplným završením. Toto nevzbuzuje důvěru partnerů, farníků a ani zástupců municipality ke krokům generálního vikáře.

Zejména z výše uvedených důvodů, s ohledem na synodální principy, které zmiňuje papež František i generální vikář, proto žádáme a navrhujeme, dříve, než diecézní biskup vydá příslušné pověřovací dekrety:

Podrobné vysvětlení důvodů, proč byl generálním vikářem navržen přesun současného faráře farnosti Ostrava – Zábřeh ve chvíli, kdy není dokončen celý projekt kostela svatého Ducha a změnu návrhu tohoto rozhodnutí tak, aby P. Vitězslav Řehulka, jako farář a statutár  farnosti Ostrava – Zábřeh, mohl s pomocí partnerů, kteří v něj mají plnou důvěru, dokončit započaté dílo v podobě dostavby kostela svatého Ducha.

Možnost veřejného setkání s generálním vikářem Mons. Janem Czudkem v pastoračním centru Jana Pavla II., kde bychom mohli otevřeně diskutovat o jeho plánech s farností Ostrava – Zábřeh a kde bychom mu mohli představit vizi farníků.

Věříme, že otevřená komunikace a transparentnost jsou klíčové pro udržení důvěry a jednoty církevního společenství. Farnost Ostrava - Zábřeh přispívá k prezentaci celé diecéze ostravsko - opavské. Prosíme, abyste našim žádostem věnovali pozornost, kdy chápeme i potřeby celé diecéze, ale nejdražší jsou díla nedokončená.

V závěru organizační výbor petice uvádí, že P. Vitězslav Řehulka se na jejím vzniku nijak nepodílel a nepodílí, kdy jde čistě o hnutí farníků, kteří naléhavě vnímají, že je ohroženo dokončení díla, na kterém s partnery soustavně pracovali přes 22 let a do kterého ze svých vlastních prostředků a darů partnerů, včetně vlastní práce farníků, pod vedením P. Vitězslava Řehulky, investovali bezmála 100.000.000,- Kč. Nelze přitom říci, že by farnost Ostrava – Zábřeh nepřispívala k dílu celé diecéze ostravsko opavské, když právě z této farnosti v poslední době vzešla tři nová duchovní povolání.

Děkujeme za pochopení a těšíme se na brzkou odpověď.

S úctou,

Vážení zastupitelé města Brna,

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

Děkujeme.                                   19. února 2024

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

My níže podepsaní občané žádáme o zrušení nových dopravních opatření v centru města Benešov nad Ploučnicí, konkrétně zjednosměrnění ulic Čs. Armády, Sokolovská a Krátkáa zavedení trvalých parkovacích míst v těchto ulicích.
Toto opatření je nelogické, zbytečně ztěžuje průjezd centrem města, komplikuje zásobování provozoven a zhoršuje bezpečnost provozu.

Odůvodnění:

Průjezdnost městem: Jednosměrné užití předmětných ulic ve směru od II/262 k náměstí nutí řidiče, kteří chtějí jet v opačném směru, buď k průjezdu ulicí Čapkova (prudké klesání,úzký profil u č.p. 16, maximální váhové omezení pro vozidla na 3,5 t) nebo k užití komunikace ul. Děčínská, která „křižuje“ přístupové cesty ke škole, školce, sídlišti i zdravotnímu středisku.
Bezpečnost silničního provozu: Dlouhodobě žalostné či absentující značení přechodů pro chodce v prostoru výjezdu z Náměstí Míru do ulic Palackého a Děčínská. Tyto ulice jsouv důsledku změn dopravního značení více zatíženy dopravou. Pravoúhlé uspořádání ulic, kde byly provedeny úpravy, spolu s umožněním jízdy v protisměru cyklistům a vyznačení parkovacích míst vlevo ve směru jízdy vytváří nepřehlednou a potenciálně nebezpečnou situaci.
Životní prostředí: Řidiči jsou nuceni skrze ul. Děčínská ujet více než 1 km středem města, což vede ke zvýšeným emisím, prašnosti a hlučnosti.
Obchodní a ekonomická činnost: Nově vyznačená parkovací místa bez časového omezení jsou využívána k rezidenčnímu parkování, což ztěžuje zásobování prodejen a provozoven ve výše uvedených ulicích.

Autoři petice: Pavel Urx, Čs. Armády 101, Benešov n. Pl., Jan Ušák, Husova..., Benešov nad Ploučnicí
Petiční výbor ve složení:
1. Pavel Urx, Čs. Armády 101, Benešov n. Pl.
2. Jan Ušák, Husova 394, Benešov nad Ploučnicí
3. Ludmila Šumová, Sídliště 637, Benešov nad Ploučnicí

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány byl určen:
Pavel Urx, Čs. Armády 101, Benešov n. Pl.

Otevřený dopis zastupitelům města Prostějova Vážení členové zastupitelstva, Obracíme se na vás s hlubokým nesouhlasem ohledně plánovaného a dokonce již vámi schváleného prodeje pozemku 2686/19 a 2686/20 na ulici Tylova – za účelem výstavby garážového domu a důsledkem toho zrušení zeleně. Umístěním garážového domu doprostřed vnitrobloku zástavby domů a zničením – odstraněním zeleně, především několika vzrostlých stromů starých desítky let, tak negativně výrazně ovlivníte kvalitu bydlení i života obyvatel do budoucna a samotné životní prostředí obyvatel v této lokalitě, kde preferujeme klidné a tiché prostředí se zelení na trávení volného času. Ba naopak bychom uvítali zlepšení k využití tohoto místa jako odpočinkové zóny pro obyvatelstvo, stačilo by pár laviček, nic finančně pro město nákladného. V této lokalitě je spousta obyvatel, co vlastní psy, za které městu řádně platí poplatky. A veřte nevěřte, psi trávu milují na rozdíl od betonových ploch, smogu a hluku. Žijeme tady vesměs v malých bytech v panelácích a bytových domech, proto si o to víc vážíme zeleně v okolí, která tu má svou atmosféru, kouzlo, historii a doufáme, že i budoucnost pro další generace. Dalším negativním faktorem je i snížení hodnoty nemovitostí v dané lokalitě. Důkazem našeho tvrzení je již veřejně známá nespokojenost obyvatel žijících u již postaveného garážového domu v Krasicích. Nebylo zde odstraněno jen pár stromů dle původního plánu, ale většina stromů v blízkém okolí kvůli technice a umožnění samotné výstavby garážového domu. V podstatě všechny, zůstaly jen stromy v těsné blízkosti silnice. Vzhledem k negativnímu vlivu na kvalitu bydlení i života obyvatel v této lokalitě a pro ochranu životního prostředí – víme, že stromy produkují kyslík, dávají nám stín, snižují teplotu země a výrazně brání vysoušení země (globální oteplování, nedostatek vody), pro spokojenost občanů města, vás žádáme, abyste pečlivě zvážili všechny dopady a hledali alternativní řešení, které by bylo v souladu s pohodou a kvalitním životem obyvatel. A to, že by měl garážový dům zelenou fasádu a střechu nebo modrozelené prvky, to je až ubohé. Žádáme vás proto, aby tento prodej pozemku se zelení spojený s prodejem a s tímto projektem výstavby garážového domu byl pečlivě přezkoumán a aby byly skutečně zváženy negativní dopady pro obyvatele, jejich děti, jejich psi, pro přírodu a životní prostředí. Věříme, že se vám podaří najít jiný pozemek, nejlépe již s betonovým povrchem, bez újmy na zeleni, který by byl pro váš záměr jak pomoci obyvatelstvu s parkovacími místy vhodnější. S pozdravem Monika Oplocká Dobrovského 1456/16 796 01 Prostějov

Vážení občané a občanky,

 obracíme se na vás s naléhavou žádostí o podporu pro realizaci projektu, který má potenciál zlepšit životní prostředí a zvýšit bezpečnost v našem městě.

 Jedná se o vybudování lávky pro pěší a cyklisty spojené s plánovanou rekonstrukcí železničního Křižíkova mostu na trase Tábor - Bechyně.

 Současný stav mostu není optimální a nevyhovuje potřebám současného městského života. Vytvoření lávky pro pěší a cyklisty společně s plánovanou rekonstrukcí železničního Křižíkova mostu nejen zlepší přístupnost pro chodce, ale také umožní bezpečnější přecházení řeky pro všechny uživatele, včetně cyklistů.

 Vzhledem k potenciálnímu oddělenému provedení prací, tedy opravě železnižního mostu bez lávky pro pěší a cyklisty, máme oprávněné obavy, že by lávka pro pěší mohla zůstat pouze ve fázi plánování a nikdy by nebyla realizována, nebo by se její výstavba odložila na neurčito a její případná výstavba někdy v budoucnu by byla i výrazně dražší.

Vybudování lávky pro pěší a cyklisty najednou společně s rekonstrukcí železničního mostu představuje důležitou a dlouhodobou investici do bezpečnosti a lepšího propojení obyvatel města Tábor.

 Proto vás žádáme o podporu naší petice, která vyzývá místní úřady a zástupce veřejného sektoru k výstavě lávky pro pěší a cyklisty společně s rekonstrukcí železničního Křižíkova mostu.

Vaše podpora je nezbytná pro zajistění realizace tohoto projektu včas a za dostupných podmínek.

 Děkujeme Vám za vaši podporu k vytvoření bezpečného a propojeného města Tábor pro všechny jeho obyvatele.

S poděkováním a úctou,

Michal ARNOŠT, Milan RYBA, Jiřina CHUDÁ

osadní výbor Čelkovice 

Občané obce Řesanice zásadně odmítají výstavbu větrných elektráren v okolí obce.

Odůvodnění:

Plánování výstavby je ve zřízeném přírodním parku Horažďovická pahorkatina.

Tato stavba nenávratně zničí krajinný ráz, navíc přímo sousedí s památkovou zónou Řesanice.

Kromě znehodnocení kulturního dědictví dojde k razantnímu snížení ceny nemovitostí.

Stavba bude mít přímý dopad na ztrátu diverzity a místní ekologii přírodního parku.

V souvislosti s již probíhajícími spory u nás i v zahraničí, se obáváme přímého ohrožení zdraví

a psychické pohody obyvatelstva.

Výstavba nových obslužných komunikací (hluk, zvýšený provoz) a následným provozem

větrných elektráren (hlučnost a stroboskopické jevy) oblast mění na průmyslovou zónu.

K výstavbě má dojít za stavu chybějící legislativy, kdy se dle vzoru sousedních zemí nedodržují

minimální vzdálenosti od obývaných budov. Při výšce staveb 246 m je minimální vzdálenost

3,5km, u nás jen 600 m. Není zohledněno riziko nehodovostí a unikající nebezpečné inertní plyny.

V neposlední řadě není vyřešena otázka demontáže a recyklace toxických a nerozložitelných

toxických částí po skončení životnosti turbín.