Nechte medvědy na Točníku! 220 podpisů chybí 780

Nechte medvědy na Točníku!

Petice Obecního úřadu v Točníku


určená: Národnímu památkovému ústavu,

             Ministerstvu životního prostředí ČR

 


                                        Nechte medvědy na Točníku!

 

V červnu loňského roku jsme se z rozhlasového a televizního vysílání dozvěděli, že do roku 2030 bude chov medvědů na hradech a zámcích ukončen. Medvědi mají být na základě podepsaného Memoranda převezeni do soukromé rezervace v Německu. Dosud nikdo oficiálně o této skutečnosti s chovateli nejednal, ani je neinformoval. Ačkoli se dosud nikdo ze signatářů Memoranda nezajímal o skutečné životní podmínky točnických medvědů Agáty a Martina, je plánován jejich odvoz.
 

Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají. Agáta a Martin žijí spolu na Točníku   od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný      a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav. 

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.

 

Proč by měli medvědi na Točníku zůstat?

Nový medvědín byl budován komunitně z finančních příspěvků tisíců návštěvníků hradu, místních obyvatel i regionálních společností. Oba medvědi jsou tu doma, jsou jedním z důvodů, proč návštěvníci hradů Točníku a Žebráku přijíždějí z celé republiky, pro místní obyvatele je medvědín cílem víkendových procházek.
 Jejich přesun do Německa by byl velkým zásahem do jejich životů s nejistým výsledkem.

 

Historie chovu medvědů na Točníku

Medvědi se pod hradem Točníkem chovají od roku 1994, kdy do narychlo vybudovaného medvědína byli přesunuti dva medvědi. Byli dovezeni ze zimoviště cirkusů v Jirnech u Prahy, kde přežívali v otřesných podmínkách po smrti svého majitele Rudolfa Berouska. Medvědy Norberta     a Babetu zachránila Nadace Spisovatelé za práva zvířat, péči o medvědy převzalo Občanské sdružení NUDLE. Medvědice Babeta se dokonce stala majetkem obce Točník.

V dalších letech byl medvědín ze sbírkových prostředků rozšířen, dovybaven a kotce byly přesunuty na úroveň terénu. Životní podmínky medvědů pod hradem Točníkem se výrazně zlepšily. V září 2011 zemřel po vleklé nemoci medvěd Jarda, který poslední rok žil v medvědíně sám. Točnický medvědín osiřel.

V roce 2013 se Občanské sdružení NUDLE, se souhlasem Národního památkového ústavu, rozhodlo vybudovat větší medvědín pro dvě medvíďata Václava Chaloupka – Agátu a Martina. Ta se narodila 13. ledna 2013 v Žatci.

Celý rok 2013 natáčela medvíďata s panem Chaloupkem televizní pořad „Méďové na cestách“. Na základě požadavků pana Chaloupka a pod dozorem zástupců ZOO v Plzni   a veterinářů došlo k rozšíření medvědína na Točníku. Výběh byl plošně ztrojnásoben, začleněn do lesa a přírodního terénu, byl rozšířen o bazének s pravidelně doplňovanou vodou a vystavěna vyhlídková podesta s prolézačkou pro medvědy. Celý prostor byl zatraktivněn také pro návštěvníky, kteří se dostávají blízko k medvědům a mohou se vzájemně pozorovat. Na výběh medvědů navazuje informační Medvědí stezka s dětskou soutěží a také stezka kolem celého hradu. Všechny stavební úpravy byly financovány z příspěvků drobných dárců, místních firem, filmařských společností a dobrovolnických prací.

Do svého nového domova na Točníku byla medvíďata slavnostně vypuštěna 23.11. 2013. V lednu 2014 byli medvědi a rekonstruovaný medvědín předáni do vlastnictví Národního památkového ústavu. O medvědy se nadále stará na základě smlouvy Spolek NUDLE. Většina medvědí stravy a péče se hradí z veřejné sbírky a ročního příspěvku Národního památkového ústavu.

 

Tímto žádáme Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prostředí ČR a další odpovědné instituce, aby:

zachovaly medvědín před hradem Točníkem jako bezpečné útočiště pro medvědy, kteří se nemohou vrátit do volné přírody. Žádáme, aby medvědi Agáta a Martin zde mohli dožít ve známém a bezpečném prostředí.

Podpořte tuto petici svým podpisem a pomozte zachovat točnické medvědy v jejich domově.

Děkujeme za vaši podporu.

Za Obecní úřad v Točníku

starosta Petr Mol                                                                                                                             

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.  
 

Jméno a příjmení:                 povolání:                      adresa:                           podpis:

Autor: Obec Točník | 220 podpisů

Více >
Petice proti muslimské rituální porážce zvířat Halal 1377 podpisů

Petice proti muslimské rituální porážce zvířat Halal

Nejznámější z halal výrobků je halal maso. Při porážce stylem halal (tzv. Zabíha) musí být zvíře podříznuto muslimem za recitace modlitby a to záměrně bez předchozího omráčení (aby tu modlitbu slyšelo), někdy zvíře umírá i několik minut! Zvíře je tedy při porážce při plném vědomí! Ačkoliv je tento způsob ke zvířeti velmi krutý a byl i v mnoha státech zakázán, byla mu v ČR udělena v roce 2010 výjimka Ministerstvem zemědělství v zákoně o ochraně zvířat, kdy se nadřadil islám nad ochranu zvířat a nyní je možné zde tyto rituální vraždy praktikovat.

Naše běžná porážka zajišťuje také vykrvení masa, protože tělo poraženého zvířete je ihned pověšeno za nohy. V pouštních podmínkách nebylo zvíře za co pověsit a tak se podeřezávalo na zemi. Halal maso tak nejenže není lépe vykrveno, ale kromě baktérií obsahuje navíc i plno stresových hormonů.

Halal maso má i naprostá většina Kebab občerstvení, zejména turecký Donner, Indické a podobné restaurace, ale i běžné restaurace a dokonce školní jídelny. Většinou samozřejmě bez označení, aby neodradili nemuslimské zákazníky, nebo o tom nevědí, ale neštítí se občas i lhát. Např. halal s označením firmy DZ Klatovy i s logem Klasa! (již není v prodeji díky našemu upozornění prodejce, za což mu děkujeme).

HYGIENA A RIZIKO INFEKCE
Podle hygienických a právních předpisů Evropské unie musí být porážka provedená po omráčení zvířete. Předpis vyžaduje podvázání jícnu, aby se zabránilo tomu, že střevní a žaludeční obsah přelije maso. Rituální porážky (halal) mají výjimku z těchto právních a hygienických předpisů EU. Velkou pozornost ale přitahují znalecké hygienické posudky, které varují před tím, že způsob halal porážky neumožňuje dodržení požadovaných hygienických norem. Tato metoda porážky de facto není schopna zajistit podvázání jícnu (ligace) a přes zející ránu otevřeného jícnu je maso kontaminované žaludečním a střevním obsahem. Z tohoto důvodu u halal masa roste riziko kontaminace např. bakterií Escherichia Coli, kontaminace se týká hlavně mletého masa zvláště u hamburgerů a dalších produktů z mletého masa.

Autor: Lucyna Rapacká | 1377 podpisů

Více >
Petice za ochranu historické vinice Salabka a přírodního parku Drahaň-Troja 148 podpisů

Petice za ochranu historické vinice Salabka a přírodního parku Drahaň-Troja

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,

 

My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.

 

Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.

 

Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?

Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.


Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.


Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.


Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.

 

Co žádáme?

1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.


2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.


3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.

 

Proč na tom záleží?

Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.

 

Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!

 

Za petiční výbor:

Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
 

Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.

 

V Praze, dne 09. 12. 2024

Autor: Petr Kalla | 148 podpisů

Více >
Petice proti výstavbě lanovky z Pisárek do Univerzitního kampusu v Brně 4908 podpisů

Petice proti výstavbě lanovky z Pisárek do Univerzitního kampusu v Brně

Vážení zastupitelé města Brna,

 

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

 

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

 

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

 

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

 

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

 

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

 

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

 

Děkujeme.                                   19. února 2024

 

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

 

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

 

 

Autor: Jan Sychra | 4908 podpisů

Více >
Petice proti zrušení bikeparku Rokytnice 1152 podpisů

Petice proti zrušení bikeparku Rokytnice

Vážení zástupci společnosti Trigema a.s., žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí zrušit dvě ze tří tras bikeparku Rock-it-nice a nahradit je bobovou dráhou. Věříme, že zachování bikeparku přináší dlouhodobé, měřitelné výhody pro místní komunitu i přírodu, a rozhodnutí budovat v této lokalitě bobovou dráhu místo stávajícího bikeparku je postaveno na mylných předpokladech.

Bikepark v Rokytnici nad Jizerou je mnoho let existující areál, který během letní sezóny přiláká tisíce návštěvníků. O jeho vybudování a provoz se v průběhu let starala parta nadšenců, kteří si za svůj čas a odbornou práci nárokovali minimální odměnu. Díky jejich zapojení se trasy pravidelně udržují a kontrolují, což přispívá k jejich bezpečnému provozu.

Bikepark jako takový je názorná ukázka toho, jak může tato infrastruktura koexistovat s lesním prostředím bez negativního dopadu na krajinu – je navržen a provozován v souladu s přísnými podmínkami Krkonošského národního parku, a v plném souladu s lesním zákonem. Jeho trasy vedou tak, aby respektovaly přirozený charakter krajiny a minimalizovaly zásahy do lesních porostů. Cyklisté nenarušují okolní přírodu, a charakter tras prakticky neumožňuje erozi půdy.

Zachování bikeparku přispěje k rozvoji místního cestovního ruchu s pozitivním dopadem na místní ekonomiku významně více, než jeho náhrada bobovou dráhou.

Výstavba bobové dráhy místo bikeparku není jediným způsobem, jak zajistit ekonomický růst oblasti.

Znehodnocení, nevyužití a nebo zrušení části bikeparku (které již bylo započato) s cílem vybudovat v lokalitě místo něj bobovou dráhu jde proti zdravému rozumu, i základním tezím udržitelnosti a ekologie.

Autor: Martin Podhola | 1152 podpisů

Více >
PETICE proti nekoncepčnímu přemostění přírodního parku Smetanka 174 podpisů

PETICE proti nekoncepčnímu přemostění přírodního parku Smetanka

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

 

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

 

                                                                                    

 

 

V Praze 15. 6. 2022

Autor: Leona Hornová | 174 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj