Apelujeme na zástupce města neschvalujte změnu územního plánu pro těžbu ve Dvorci, buďte si vědomi své osobní odpovědnosti vůči každému z nás, a nedovolte bezdůvodné zhoršení podmínek našeho života.

Schválení územního plánu Zastupitelstvem města Borovan je nezvratné řešení a nebude možnost v budoucnu těžbu jakkoliv ovlivnit.

Požadujeme zachovat kvalitu života na Borovansku, chránit stávající ekosystém a přírodní dědictví pro nás a naše děti.

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas s otevřením lomu na živec v bývalé pískovně v KÚ Dvorec u Třebče a se zahájením těžby živce v této lokalitě.

Důvody našeho nesouhlasu:

Soukromý byznys vydávaný za veřejný zájem – Soukromá společnost chce nakládat s našimi nerostnými surovinami pod záminkou „státního zájmu“ bez garance zpracování v ČR.

● V ČR zpracováváme celkově pouze 1/3 vytěženého živce a 2/3 vytěženého živce vyvážíme. (1)

● Živec z této bývalé pískovny je velmi nízké kvality a lze pouze z části využít pro deklarovanou výrobu dlaždic v borovanském závodě Lasselsberger bez dalších úprav. (2)

● Nejasné finanční či další přínosy pro obyvatele Borovan a přilehlých obcí.

Zachování kvality života v Borovanech, Dvorci a okolí

● Těžba živce v blízkosti obytných a odpočinkových oblastí po dobu 20 let s plánem těžby do hloubky 35 metrů s rozlohou důlního prostoru 13,5 ha (z toho lom 4,5 ha a 9 ha odlesněné plochy - jedná se zhruba o velikost 13 budějovických náměstí).

● Těžbou dojde ke vzniku dalšího důlního prostoru jako nyní v Růžově s rizikem vzniku skládky odpadů či skladování radioaktivního odpadu. Tímto dojde k narušení významné oblasti v okolí Borovan a souvislé lesní plochy.

● Zvýšený pohyb těžké nákladní dopravy přes Borovany způsobující další zatížení obyvatel Borovan a dalších přilehlých obcí (Dvorec).

● Zvýšení prašnosti a hlučnosti způsobené drcením živce osm či více hodin denně v pracovních dnech - viz zkušenost s nově otevřeným závodem, který způsobuje zvýšenou hlučnost a prašnost 24 hodin denně.

● Otevření lomu znamená zánik unikátního ekosystému. Vyskytuje se zde 52 organismů evidovaných v červeném seznamu kriticky ohrožených druhů. (3)

Petiční výbor:

Zdeněk Struska, Slunečná 715, 373 12 Borovany – předseda petičního výboru

Barbora Bartizalová, Dvorec 6, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Viktor Ambrož, Dvorec 17, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Lísal, Slunečná 710, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Monika Strapková, U trati 670, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Brenner, Luční 267, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Petr Bartizal, Dvorec 6, 373 12 373 12 Borovany   – člen petičního výboru

Edita Strusková, Slunečná 715, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jiří Oesterreicher, Třeboňská 695, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jana Marková, Vodárenská 224, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Ivana Vodhánilová, Třeboňská 479, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Marie Strusková, Zahradní 458, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Bohuslav Čermák, U Haltýře 535, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

------------------

Vysvětlivky:

(1) V drtivé většině živcových lomů v ČR provádí těžbu právě společnost LB Minerals. V číslech 30x vyšší vývoz živce, než kolik je ho dováženo. Dle statistiky Ministerstva životního prostředí za rok 2021 vyvážíme z ČR ročně 244 689 t živce za 894 Kč / t a dovážíme 6 634 t živce za 3 354 Kč / t.

(2) Přimíchání velkého množství kvalitního živce například z aktuálně rozšiřovaného lomu v nedalekých Halámkách, které též vlastní těžební práva LB Minerals a kde je zásoba živce i pro novou výrobní linku na dlouhá desetiletí dopředu. Stejně tak v dalších lokalitách v ČR, kde vlastní těžební práva také LB Minerals (Mračnice, Luženičky, Mutěnín, Žďánov…)

(3) Žije nejméně 11 druhů obojživelníků a plazů, z nichž všichni patří mezi ZCHD (zvláště chráněné druhy dle zákona) zařazených i do červeného seznamu (čolek veliký či horský nebo silně ohrožená a zákonem přísně chráněná rosnička zelená), roste zde 12 druhů rostlin zapsaných v červeném seznamu cévnatých rostlin, kdy jedna z rostlin je kriticky ohrožená (drobýšek nejmenší) a její výskyt v této bývalé pískovně je největší výskyt tohoto druhu v celé ČR vyskytuje se zde 29 vzácných, chráněných a v červeném seznamu zalistovaných hub. Nejvzácnější z nich je kriticky ohrožená čirůvka obrovská zařazená mezi 33 druhů hub, které by měly být chráněny na evropské úrovni.

Petice Obecního úřadu v Točníku

určená: Národnímu památkovému ústavu,

             Ministerstvu životního prostředí ČR

                                        Nechte medvědy na Točníku!

V červnu loňského roku jsme se z rozhlasového a televizního vysílání dozvěděli, že do roku 2030 bude chov medvědů na hradech a zámcích ukončen. Medvědi mají být na základě podepsaného Memoranda převezeni do soukromé rezervace v Německu. Dosud nikdo oficiálně o této skutečnosti s chovateli nejednal, ani je neinformoval. Ačkoli se dosud nikdo ze signatářů Memoranda nezajímal o skutečné životní podmínky točnických medvědů Agáty a Martina, je plánován jejich odvoz.
 

Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají. Agáta a Martin žijí spolu na Točníku   od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný      a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav. 

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.

Proč by měli medvědi na Točníku zůstat?

Nový medvědín byl budován komunitně z finančních příspěvků tisíců návštěvníků hradu, místních obyvatel i regionálních společností. Oba medvědi jsou tu doma, jsou jedním z důvodů, proč návštěvníci hradů Točníku a Žebráku přijíždějí z celé republiky, pro místní obyvatele je medvědín cílem víkendových procházek.
 Jejich přesun do Německa by byl velkým zásahem do jejich životů s nejistým výsledkem.

Historie chovu medvědů na Točníku

Medvědi se pod hradem Točníkem chovají od roku 1994, kdy do narychlo vybudovaného medvědína byli přesunuti dva medvědi. Byli dovezeni ze zimoviště cirkusů v Jirnech u Prahy, kde přežívali v otřesných podmínkách po smrti svého majitele Rudolfa Berouska. Medvědy Norberta     a Babetu zachránila Nadace Spisovatelé za práva zvířat, péči o medvědy převzalo Občanské sdružení NUDLE. Medvědice Babeta se dokonce stala majetkem obce Točník.

V dalších letech byl medvědín ze sbírkových prostředků rozšířen, dovybaven a kotce byly přesunuty na úroveň terénu. Životní podmínky medvědů pod hradem Točníkem se výrazně zlepšily. V září 2011 zemřel po vleklé nemoci medvěd Jarda, který poslední rok žil v medvědíně sám. Točnický medvědín osiřel.

V roce 2013 se Občanské sdružení NUDLE, se souhlasem Národního památkového ústavu, rozhodlo vybudovat větší medvědín pro dvě medvíďata Václava Chaloupka – Agátu a Martina. Ta se narodila 13. ledna 2013 v Žatci.

Celý rok 2013 natáčela medvíďata s panem Chaloupkem televizní pořad „Méďové na cestách“. Na základě požadavků pana Chaloupka a pod dozorem zástupců ZOO v Plzni   a veterinářů došlo k rozšíření medvědína na Točníku. Výběh byl plošně ztrojnásoben, začleněn do lesa a přírodního terénu, byl rozšířen o bazének s pravidelně doplňovanou vodou a vystavěna vyhlídková podesta s prolézačkou pro medvědy. Celý prostor byl zatraktivněn také pro návštěvníky, kteří se dostávají blízko k medvědům a mohou se vzájemně pozorovat. Na výběh medvědů navazuje informační Medvědí stezka s dětskou soutěží a také stezka kolem celého hradu. Všechny stavební úpravy byly financovány z příspěvků drobných dárců, místních firem, filmařských společností a dobrovolnických prací.

Do svého nového domova na Točníku byla medvíďata slavnostně vypuštěna 23.11. 2013. V lednu 2014 byli medvědi a rekonstruovaný medvědín předáni do vlastnictví Národního památkového ústavu. O medvědy se nadále stará na základě smlouvy Spolek NUDLE. Většina medvědí stravy a péče se hradí z veřejné sbírky a ročního příspěvku Národního památkového ústavu.

Tímto žádáme Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prostředí ČR a další odpovědné instituce, aby:

zachovaly medvědín před hradem Točníkem jako bezpečné útočiště pro medvědy, kteří se nemohou vrátit do volné přírody. Žádáme, aby medvědi Agáta a Martin zde mohli dožít ve známém a bezpečném prostředí.

Podpořte tuto petici svým podpisem a pomozte zachovat točnické medvědy v jejich domově.

Děkujeme za vaši podporu.

Za Obecní úřad v Točníku

starosta Petr Mol                                                                                                                             

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.  
 

Jméno a příjmení:                 povolání:                      adresa:                           podpis:

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,

My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.

Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.

Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?

Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.

Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.

Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.

Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.

Co žádáme?

1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.

2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.

3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.

Proč na tom záleží?

Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.

Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!

Za petiční výbor:

Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
 

Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.

V Praze, dne 09. 12. 2024

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

Vážení zastupitelé města Brna,

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

Děkujeme.                                   19. února 2024

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

My, níže podepsaní občané žádáme, aby byla v souladu s veřejným zájmem a odbornými posudky zadanými Městem Příbram pořízena změna územního plánu pro lokalitu Fantova louka.

(k.ú. Příbram , poz. p.č. 1376/17, 1386, 1389/1,  1389/37, 1389/38, 1389/39, 1389/40, 1389/41, 1389/42, 1391, 1392, 1394/1, 1394/2, 4600/2, částečně p.č. 1384/1, 1384/2, 1384/5, 4600/6, 4604, 4749). 

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Podatel:

Ing. Karel Hasman

Anýžova 96

26801 Hořovice

Datum narození: 1.8.1956

Adresáti:

Město Hořovice, Palackého nám. 1, 26801 Hořovice

Město Zdice, Husova 2, 26751 Zdice

Městys Cerhovice, nám. Kapitána Kučery čp.10, 26761 Cerhovice

Obec Lochovice, Lochovice 77, 26723 Lochovice

Obec Felbabka, Felbabka 79, 26801 Hořovice

Městys Jince, Čsl. dělostřelců 172, 262 23 Jince

Obec Libomyšl, Libomyšl 71, 26723 Lochovice

Obec Hluboš, Hluboš 3, 262 22 Hluboš

Obec Čenkov, Čenkov 66, 262 23 Jince

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, p.o., Zborovská 11,

15021 Praha 5

Policie ČR, Dopravní inspektorát,Žežická 498, 261 23 Příbram V –Zdaboř

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme o umístění zákazové značky pro tranzit nad 12 tun v úseku od sjezdu č. 34 a sjezdu č. 28 dálnice D5 až k silnici 1. třídy I/18 v Příbrami v souvislosti s neuspokojivou dopravní situací v obcích, kterými prochází silnice 2. a 3. třídy č. II/605, II/114, II/117, II/118 a III/1149.

Zdůvodnění:

silnice II. a III. třídy ve výše zmíněné oblasti jsou nadměrně využívány tranzitní kamionovou a jinou nákladní dopravou i přesto, že nejsou pro takovou dopravu určeny. Je zřejmé, že ani podklad silnic není schopen této zátěži odolat, čímž dochází k nadměrnému ničení povrchu komunikací, opotřebování krajnic a ke znehodnocení technického stavu okolních domů, neboť přetížená nákladní vozidla způsobují otřesy a chvění, které není absorbováno podkladem vozovky a je tedy přenášeno na okolní budovy.
V důsledku toho dochází také k ohrožení zdraví a bezpečnosti občanů, kteří se pohybují kolem komunikací, a to zejména z důvodu nadměrné hlučnosti, prašnosti a exhalací. Je tak snížena kvalita života všech obyvatel v okolí těchto komunikací.
Plánovaná první část východního obchvatu města Hořovic je jen částečné řešení, které tranzitní dopravu odklání z centra města Hořovic. Navíc s největší pravděpodobností přenese dopravní zatížení do okolních obcí, v nichž problém nadměrné dopravy také není dořešen.
Směrový průzkum, který proběhl v roce 2017 v Hořovicích, doložil, že výše uvedené silnice jsou využívány kamionovou dopravou především za účelem zkrácení si cesty z dálnice D5 směrem na jih či vyhnutí se placeným úsekům.

Z výše uvedených důvodů žádáme dle zákonů č. 268/2015 Sb., č. 361/2000 Sb. a dle metodického pokynu Ministerstva dopravy „Omezování tranzitní nákladní dopravy“ o umístění zákazové značky pro tranzit nad 12 tun, která by uspokojivě vyřešila problém přetíženosti vyjmenovaných obcí a komunikací tranzitní dopravou. Omezení tranzitní dopravy se v žádném případě netýká zásobování dotčených lokalit.

Petiční výbor ve složení:

Ing. Karel Hasman, Anýžova 96, Hořovice 26801 (zástupce petičního výboru)

Ing. Věra Eschnerová, Příbramská 1105, Hořovice 26801

Ing. Jiří Eschner, Příbramská 1105, Hořovice 26801

Důrazně žádáme zrušení letního času, neboť časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže.

Argument, že letní čas přináší energetické úspory, nemůže obstát. Podle nejrůznějších studií nedosahuje úspora ani jednoho procenta, naopak se zvyšují náklady na topení a klimatizaci. Vede také ke zvýšení spotřeby pohonných hmot, protože motoristé jezdí auty až do pozdějších večerních hodin. Mezi negativní následky letního času patří také zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po přechodu na letní čas a zpět.

Máme za to, že letní čas, v minulosti několikrát zaveden a později zrušen, nemá žádné opodstatnění.

Proto apelujeme na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, aby se zrušením letního času co nejdříve zabývala.

V důsledku zjištění dokumentaristů ČT uveřejněná v dokumentu Továrna na psí prachy žádáme Ministerstvo zemědělství a zákonodárné instituce o následující(i s odůvodněním):
. Zvýšení kapacity zaměstnanců veterinární správy a posílení jejich kompetencí. Veterinární správa si totiž v dokumentu stěžovala na nízké kapacity zaměstnanců a na omezené kompetence, např. že nejsou kompetence na investigativní práci, jenže právě ta je na odhalování nejen psích množíren třeba. Dále je i třeba, aby veterinární správa mohla dělat namátkové kontroly u veterinářů, protože jsou zde jednotky veterinářů, kteří s množiteli spolupracují.
2. Zpřísnění legislativy pro online prodej domácích mazlíčků. Online obchodní weby nemají v současných podmínkách povinnost požadovat od prodejců domácích mazlíčků nějaký dokument, jenž by prokazoval, že prodávající je registrovaným chovatelem a právě tohle hrozně nahrává množitelům, protože kvůli tomu mohou snadno nabízet mazlíčky z množíren. 
3. Legislativní úpravu díky které by náklady spojené s léčením mazlíčků z množíren nesli samotní množitelé. Zatím totiž ty naklády jdou navrub útulkům, kde ti mazlíčci končí, což je za nás hrozné.