Ze všech měst v České republice má Brno nejvyšší dům, nejkrásnější vilu nebo největší výstavní halu. Měli jsme i nejlepší fotbalový stadion: Za Lužánkami. Bylo to koloseum pro 50 tisíc lidí a tým, který v něm trénoval, vyhrál Brnu titul mistra ligy.

Až do jeho zavření v roce 2001 chodilo Za Lužánky pravidelně 20 tisíc lidí, a stadion byl tak bezkonkurenčním místem setkávání všech Brňanů bez rozdílu společenského postavení a názorů. Jmenuji se Petr Švancara, pár desítek tisíc lidí mi říká Švanci. Jako dítě jsem tady podával balony hráčům, kteří hájili Brno, jako mladík jsem tady vstřelil svůj první gól v lize, jako fanoušek se sem chci vrátit a povzbuzovat ty, kteří se právě teď učí stát na vlastních nohou.

Podepisuji se pod tuto petici ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála svatého Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně. Stadion Za Lužánkami se rozpadá bez pomoci už 20 let, a tak jsme vzali věc do vlastních rukou. Dobrovolníci už odpracovali na stadionu tisíce hodin, položili novou trávu, nanosili tisíce kýblů betonu, aby alespoň část tribun byla bezpečná pro návštěvníky.

Díky jejich nikým neplacené námaze se stadion dostal do stavu, že se zde mohou lidé scházet.

Podpisy pod touto peticí potvrzují, že Brňané na stadion Za Lužánkami nezapomněli, ale naopak jeho obnova je pro ně jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Masová podpora ale nestačí, musí přijít politické a ekonomické rozhodnutí na úrovni vedení města Brna.

MY, NÍŽE PODEPSANÍ, ŽÁDÁME, ABY VEDENÍ NAŠEHO MĚSTA V ČELE S PRIMÁTOREM PETREM VOKŘÁLEM UDĚLALO VŠE PRO TO, ABY NEJPOZDĚJI DO ROKU 2020 VYROSTL ZA LUŽÁNKAMI NOVÝ STADION, KTERÝ BUDE DŮSTOJNÝM NÁSTUPCEM SVÉHO SLAVNÉHO, ALE MINULÝMI VLÁDAMI TAK OSTUDNĚ ZANEDBANÉHO PŘEDKA.

NOVÝ STADION NAJDE VYUŽITÍ NEJEN SPORTOVNÍ, ALE I KULTURNÍ. JEHO SAMOTNÉ BYTÍ A NEBYTÍ MÁ PŘÍMÝ VLIV NA ATMOSFÉRU VE MĚSTĚ, NA TO, ZDA MŮŽEME BÝT NA SVOJE MĚSTO HRDI. POSILUJE VĚDOMÍ VŠECH GENERACÍ, ŽE SPORT, KULTURA A SETKÁVÁNÍ JSOU PRÁVĚ TĚMI HODNOTAMI, KVŮLI KTERÝM MŮŽEME MĚSTO BRNO MILOVAT.

My níže podepsaní členové akademické obce Masarykovy univerzity si dovolujeme touto peticí zdvořile požádat o zachování původního (tradičního) loga Masarykovy univerzity. Jsme na naše logo hrdí a domníváme se, že naše Alma Mater je s ním neodlučně spjata.

Současně prosíme, aby byly prostředky vyhrazené pro změnu loga na mnoha univerzitních budovách, reklamních předmětech, banerech, dopisních papírech, prezentacích, apod. investovány do zkvalitnění výuky a výzkumu na naší univerzitě.

My, níže podepsaní občané ČR vyzýváme předsedu a členy Vlády ČR, členy Parlamentu ČR, hejtmana a zastupitele Jihomoravského kraje, aby se plnou vahou svých kompetencí zasadili o co nejintenzivnější a co nejrychlejší přípravu a realizaci dálnice D43 (Brno – Moravská Třebová).

Tato komunikace a její potřebnost je v úvahách Ministerstva dopravy ČR již více jak 15 let a její realizace se stále a neúnosně prodlužuje. Stávající silnice I/43 (Brno – Svitavy) je již dlouhou dobu kapacitně přetížená a tím i dopravně nebezpečná. Na komunikaci I/43 stále častěji umírají lidé při dopravních nehodách.
Pokud je pro veřejnoprávní schválení dálnice D43 a celkový rozvoj Jihomoravského kraje, jako jeden z podstatných a nezbytných dokumentů, zapotřebí schválení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, žádáme zastupitele Jihomoravského kraje o jejich schválení v co nejkratším termínu. Jihomoravský kraj je posledním krajem v ČR, který, přes snahu minulých Zastupitelstev Jihomoravského kraje, nemá Zásady územního rozvoje schváleny a nemůže se řádně rozvíjet. Zároveň odsuzujeme účelové, neopodstatněné, popř. nepravdivé snahy v nejrůznějších podobách od kohokoliv, kdo aktivně a vědomě usiluje o další komplikace, neschválení nebo zrušení uvedených Zásad.
Petiční výbor ve složení:
1. Ing. Jaromíra Vítková, 680 01, Boskovice, Dukelská 32a
2. Ing. Tomáš Kožoušek, 679 37, Borotín u Boskovic 90
3. Tomáš Janda, 530 02, Pardubice, Anenská 1296
 

PETICE PRO ZACHOVÁNÍ PROVOZNÍCH ZAMĚSTNANCŮ ČD, a.s. (vlaky Moravia)

My, níže podepsaní občané, zaměstnanci dráhy, dopravců, jiných útvarů veřejných či neveřejných, uživatelé a podporovatelé železniční dopravy, vyjadřujeme svůj nesouhlas s rozhodnutím kraje o zrušení provozních železničních zaměstnanců, zahrnujících vlakvedoucí, pokladní a také ohrožení nekterých strojvedoucích, v rámci akciové společnosti České dráhy, státního dopravce. Toto rozhodnutí má negativní dopad nejen na fungování dopravce, ale zejména na psychický stav dotčených zaměstnanců, kteří mají být propuštěni.

Způsobený rozklad dopravce povede k nedostatečnému zajištění bezpečnosti cestujících a k narušení spolehlivosti provozování drážní dopravy, například způsobem svévolného pohybu pochybných osob/cestujících ve vlacích, kteří záměrně poškozují nejen majetek uvnitř i vně vlakové soupravy, ale i obtěžují ostatní spolucestující. Tím dochází k porušení základního práva na bezpečnou a spolehlivou veřejnou dopravu, jak je stanoveno v zákonech o provozování drážní dopravy (č. 266/1994 Sb.) a o drážní dopravní obslužnosti (č. 77/2017 Sb.).

Dále zdůrazňujeme, že uváděná bezpečnost elektrických vlakových jednotek Moravia, řada 530 a 550, je pochybná. Ne vždy je zajištěna bezpečnost jak cestujících, tak i provozování drážní dopravy, zejména při nedostatku personálu na vlakových soupravách, jak je uváděno. Tento stav odporuje pravidlům a povinnostem pro železniční dopravce, stejně jako předpisům, které zakazují provozování nedoprovázených vlakových souprav vlakovým personálem. Také při mimořádné události je též povinností vlakového personálu aktivně se věnovat cestujícím, podávat jim informace, starat se o jejich bezpečí a pohodu, zajišťovat čistotu a upotřebitelný stav soupravy, komunikace s dispečinkem, přepravu služebních zásilek, zajišťování přípojů, řešení a vyrovnání konfliktů, vylučování z přepravy, sčítání cestujících a jejich odbavení.

Dále co se týče k omezení pokladních přepážek či jejich úplné zrušení je zcela jistě špatný tah k nafouknutí problému zvanému černí pasažéři a je zřejmé, že cestující nebudou mít přístup k informacím ve stanici, ze které chtějí například cestovat, informace a vyřízení jednotlivých jízdenek, slev, doplatků, dokladů, jejich správnému odbavení, informace k jednotlivým spojům, a dále i prodeji návazných dokladů a místenek, také pokladní řeší služební zásilky, služby ztrát a nálezů, distribuci letáků a informačních plakátů a mnoho dalšího.

Vyzýváme proto k přehodnocení rozhodnutí kraje, prověření této situace Ministerstvem dopravy, Drážním úřadem a Drážní inspekcí a k nalezení alternativních řešení, která budou respektovat bezpečnost cestujících, zachování pracovních míst a udržení kvality a spolehlivosti železniční dopravy v České republice, respektive v Jihomoravském kraji.

Zde uvádíme některé předpisy a dokumenty, které o těchto tématech hovoří:

zákon 266/1994 Sb.
zák. 1/2000 Sb.
zák. 86/1937 Sb.
zák. 77/2017 Sb.
zák. 101/1995 Sb.
zák. 194/2010 Sb.
zák. 77/2002 Sb.
zák. 376/2006 Sb.
předpis SŽ D1
předpis ČD D2 a předpisy vztahující se k doprovodu vlaku, 

a další

Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

Pamětníci stále vzpomínají na neopakovatelnou atmosféru na sportovních stadionech v Brně za Lužánkami. Uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy se hokej začal hrát v hale Rondo (nyní aréna Kajot) a fotbal na stadionu na Srbskéu lici.

Kapacita Kajot arény zájmu fanoušků nestačí, na Srbskou chodí méně diváků než za Lužánky. Připomeňme jen, že fotbalový stadion Zbrojovky byl kdysi největší v republice a dodnes drží divácký rekord při ligovém utkání se Slávií, kdy do jeho ochozů přišlo 44 120 diváků. Tradiční místo za Lužánkami, kde brněnský hokej a fotbal slavily největší úspěchy, osiřelo. Proto nás nemile překvapilo, že přes předvolební sliby vedení města v plánovaném sportovním centru s výstavbou hokejového stadionu nepočítá.

Důrazně žádáme vedení města, aby své záměry přehodnotilo a aby se hokej i fotbal vrátily tam, kam historicky patří – za Lužánky!

Podepiště a sdílejte dále.

Fotografie: http://www.kometazaluzanky.cz/piscures/projekty/ACCamera_9-kop.gif

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
 
My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice vyjadřujeme nesouhlas s připravovanou změnou územního plánu B3/15-CM.
 

Tato aktuální změna podle našeho názoru nerespektuje stav a kondici lokality, ve které se nachází historická budova tzv. Briessovy Sladovny. Tedy část bývalé sladovny, přes kterou by, dle nového územního plánu, měla vést v budoucnu silniční komunikace. Areál na adrese Gargulákova 34 byl v posledních letech zásadně rekonstruován a uveden do funkčního stavu, kdy zde aktuálně sídlí firmy i stálí obyvatelé.
 

Dle našeho názoru má rekonstruovaná část sladovny navíc historickou hodnotu (založeno v roce 1900) a není proto namístě její nahrazení silniční komunikací. Očekáváme proto přehodnocení změny územního plánu a zachování opravené části Briessovy Sladovny.
 

Kozí zahrada v Brně-Komíně leží na okraji města a sousedí ze dvou stran s ornou půdou. Majitelka chová kozy jako koníček, ale jsou velkým přínosem pro široké okolí. Městské děti i dospělí se mohou kdykoliv bavit pozorováním kozího stáda, kde jsou zastoupena v přirozeném poměru obě pohlaví a nejsou oddělována kůzlata od matek, protože se tím omezí stres a agresivita koz. Užívají se zde metody, které minimálně narušují harmonii vztahů ve stádě. Místo je i inspirací pro fotografy a podkladem pro studium v oboru welfare na veterinární fakultě, základem pro první seznámení dětí mateřských škol s hospodářskými zvířaty. Zároveň je zde možno nakoupit čerstvě nadojené kozí mléko, jež je velmi prospěšnou součástí jídelníčku dětí i dospělých, a v některých případech jej kravským mlékem nahradit nelze.

Kozí zahrada má velké množství příznivců a přátel, bohužel jsou i ti, kteří si přejí její odstranění a tomu věnují velké úsilí. Množství podnětů, které tito lidé zasílají na různé instituce, samozřejmě zatěžuje jak chovatelku z Kozí zahrady, tak i úředníky a stát, protože hradí mzdy kontrolujících úředníků, cestovné, poštovné apod., přičemž chov koz na Kozí zahradě se řídí veterinárním i plemenářským zákonem a dalšími.  

 Nedávno však byl dřevěný přístřešek, který kozy obývají, na podnětný dopis občana posouzen jako nepovolená stavba a měl by být odstraněn. Stavba je velmi jednoduchá, pouze ochrana koz proti nečasu, protože kozy jsou velmi otužilá zvířata. Odstranění by nebylo složité, ale znamenalo by, že celé kozí stádo musí být rozprodáno nebo odstěhováno mimo Brno. Úředníci ze stavebního úřadu nemají námitky proti chovu zvířat na zahradách a v zemědělských oblastech na území města Brna, ale proti stavbám, která jsou chovatelským zařízením nutným pro tento chov. Odstranění stavby chovatelského zařízení by znamenalo,  

že v Brně zmizí další místo, které je zajímavé pro děti z okolí i turisty,  

že studenti veterinární fakulty a zemědělské univerzity budou cestovat kvůli vzorkům mléka a studijním pozorováním na venkov,  

že nemocní lidé, kterým nepasterované kozí mléko mléko prospívá, přijdou o možnost si jej koupit, protože supermarkety jej neprodávají,

že matky malých dětí, pro které je někdy čerstvé kozí mléko nenahraditelné, jej také budou obtížně shánět, protože na trhu jsou jen trvanlivá nebo pasterovaná mléka,  

že procházející se obyvatelé a návštěvníci Komína už nepotkají v okolí pasoucí se stádo koz, které je zdejší raritou,  

že už kozy nebudou pomáhat s vypasením soukromých zahrad, kde zahrádkáři nemohou trávu sekat, ani už nepomůžou s likvidací trávy na chráněných stepních místech, kde se vyskytuje vzácná květena.

Likvidace Kozí zahrady cestou odstranění přístřešků pro kozy by byla velkou ztrátou nejen pro Komín, Medlánky, Bystrc, Žabovřesky a okolí, ale i pro další městské části a také ztrátou pro chovatele z jiných částí republiky, protože Kozí zahrada usiluje o nový směr v chovu koz, při němž je velký důraz kladen na pohodu zvířat a tím i kvalitní produkt.

My, níže podepsaní, žádáme, aby úředníci jednali o Kozí zahradě s vědomím toho, co je výše uvedeno, a nalezli cestu, která zajistí další existenci Kozí zahrady v Brně-Komíně.

My, níže podepsaní,

touto peticí vyjadřujeme náš zájem o možnost požádat o hnědé popelnice na bioologicky rozložitelný odpad.

Vzhledem k tomu, že většina obyvatel Brna nemá zahradu vhodnou k založení vlastního kompostu, či dokonce žádnou zahradu, myslíme si, že hnědé popelnice jsou pro mnoho lidí ideální řešení. Konkrétně pouze 21% obyvatel Brna bydlí ve venkovských, či vilových zástavbách, kde mají zahradu. Zbylých 79% obyvatel Brna bydlí na sídlištích, či v blokových zástavbách. (zdroj: sčítání lidu 2011)

Obracíme se na Vás, paní Mgr. Jasno Flamiková, jako na místostarostku Brna střed - městské části, jež má nejvyšší počet obyvatel. Navíc v centru města mají lidé jen málokdy místo, kde by mohli umístit vlastní kompost. Usnadnění třídění bioodpadu, by jistě znamenalo snížení celkového objemu směsného odpadu.

Chceme vyjádřit náš zájem o hnědé popelnice. Děkujeme za dosavadní práci na řešení tohoto problému a doufáme, že zvážíte další možný postup.

S pozdravem a přáním hezkého dne, Josefína Susová - Lidická 3, Brno a další obyvatelé města Brna.