Memorandum o ochraně lidí s postižením před násilím 95 podpisů chybí 9905

Memorandum o ochraně lidí s postižením před násilím

My, lidé s postižením, představitelé organizací zdravotně postižených a organizací pracujících s lidmi s postižením, na základě aktuálních poznatků z praxe a výzkumu upozorňujeme na nedostatečnou ochranu lidí s postižením před obecným a předsudečným násilím.

Vyzýváme společnost, instituce i jednotlivce ke společnému úsilí o vytváření prostředí, ve kterém budou podporována, chráněna a prosazována lidská práva a základní svobody lidí s postižením, včetně práva na ochranu před diskriminací a všemi formami násilí.  

Toto úsilí musí být vždy prováděno se zapojením lidí se zdravotním postižením a s respektem k jejich důstojnosti, nezávislosti a rovnosti.

 

I. 

Lidé s postižením čelí častějšímu napadání než lidé bez postižení. Například nedávno provedený výzkum zjistil, že 17 % lidí s postižením zažilo v posledních 5 letech fyzické násilí, v případě lidí bez postižení to bylo pouze 9 %. Podobné výsledky byly získány pro obtěžování, vloupání a podvody.[1]

Projevy násilí na lidech s postižením jsou různé – od ponižování, výsměchu a nadávek přes výhrůžky násilím, omezování osobní svobody a fyzické a sexuální násilí až po zanedbávání péče, omezování svobody rozhodování, finanční vykořisťování či podobné zneužívání.

Lidé s postižením jsou často vystaveni také předsudečnému násilí. Předsudečné násilí je takové násilí, které je motivováno předsudky útočníka vůči některé společenské skupině. Lidé se stávají obětí předsudečného násilí proto, kým jsou a co nemohou změnit. Podle šetření z roku 2021 bylo v Česku v posledních 5 letech předsudečně napadeno 51 % dotazovaných lidí s postižením.[2]

 

II.

Zkušenosti s násilím jsou součástí společenského znevýhodnění lidí s postižením. Nejenže se s napadením potýkají častěji, navíc musejí při dosahování spravedlnosti překonávat fyzické, sociální a komunikační bariéry. Orgány činné v trestním řízení, ale i mnohé organizace pomáhající obětem dostatečně nezohledňují specifické potřeby lidí s postižením.

 

III.

Násilí nezraňuje jen fyzicky, ale také psychicky. V řadě případů jsou napadení silně traumatizováni, rozvíjí se u nich deprese a jiné psychické potíže, které významně zhoršují jejich žití. Někdy se s následky napadení vyrovnávají po zbytek života. Výše citované šetření ukázalo, že mezi nejčastější následky napadení patří úzkost, strach, pocit menší jistoty a pocity méněcennosti. Zkušenosti z praxe dále poukazují na zhoršení zdravotního stavu, pocity viny a v některých případech na ztrátu nabytých dovedností. Násilí prohlubuje společenskou izolaci – napadení se raději vyhýbají některým místům, situacím nebo činnostem. Násilí a jeho zdravotní důsledky přitom často dopadají nejen na napadené, ale také na jejich nejbližší.

Současně zkušenost napadení může prohloubit existující nerovnosti v příjmu, majetku, vzdělání a dalších oblastech zásadních pro plnohodnotnou účast na běžném chodu společnosti. Omezování násilí je třeba chápat v těchto širších společenských souvislostech – posilování ochrany před násilím přispívá ke společenskému uplatnění lidí s postižením, včetně pracovního uplatnění.

 

IV.

Právní ochrana lidí s postižením před předsudečným násilím není dostatečná. Platný trestní zákoník lidi s postižením před předsudečným násilím vůbec nechrání, při rozhodování o trestu tak není žádným způsobem zohledněna skutečnost, že člověk byl napaden z důvodu svého postižení. To vytváří určité napětí i mezi civilními normami a normami nižší právní síly – jak přestupkový zákon[3], tak antidiskriminační zákon[4] poskytuje lidem s postižením specifickou ochranu.

 

V.

Odstraňování společenského znevýhodnění lidí s postižením vyplývá z domácích i mezinárodních právních závazků českého státu. Jejich podstatou je zajistit lidem s postižením takový standard bezpečí a péče, jaký mají lidé bez postižení, a to prostřednictvím zohlednění specifických potřeb lidí s postižením.

Podle čl. 16 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou český stát ratifikoval v roce 2009, se signatáři zavazují přijmout „veškerá příslušná legislativní, administrativní, sociální, vzdělávací a jiná opatření, aby chránily osoby se zdravotním postižením, doma i mimo domov, před všemi formami vykořisťování, násilí a zneužívání, a to i s ohledem na jejich genderový aspekt“.[5]

V souladu s tím vládní Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025[6] řadí mezi své hlavní cíle zamezení násilí a zneužívání osob s postižením, předcházení diskriminace a zajišťování rovných příležitostí pro osoby s postižením a působení proti stereotypům a předsudkům ve vztahu k lidem s postižením.

Přestože český stát uznává závažnost problému násilí na lidech s postižením a potřebnost jeho cíleného řešení, zkušenosti lidí s postižením svědčí o přetrvávajícím faktickém znevýhodnění. Tuto nerovnost je třeba napravit přijetím efektivních opatření.

 

VI.

Za účelem posílení ochrany lidí s postižením před obecným a předsudečným násilím požadujeme přijetí komplexních opatření především na straně státních orgánů, vlády, ale i dalších zainteresovaných institucí. Konkrétně požadujeme, aby ve své praxi zviditelnily témata postižení a znevýhodnění vznikajícího v interakci s širší společností prostřednictvím

- věnování vyšší pozornosti fenoménu násilí na lidech s postižením ve své běžné činnosti,
- mapování projevů násilí a předsudečného násilí, včetně vytváření a zveřejňování oficiálních policejních a justičních statistik,
- novelizování trestního zákoníku tak, aby poskytoval lidem s postižením odpovídající právní ochranu před předsudečným násilím z důvodu postižení,
- zajištění přístupu lidí s postižením ke spravedlnosti, a to zejména důsledným prosazováním jejich procesních práv, práv na náhradu škody v trestním řízení a práv plynoucích ze zákona o obětech trestných činů,
- posílení kompetencí policie v jednání s lidmi s postižením tak, aby její činnost nevedla k sekundární viktimizaci a napomáhala zvyšovat důvěru,
- rozšíření programů pro lidi dotčené násilím o přístupy zohledňující potřeby lidí s postižením, včetně zohlednění skutečnosti, že v případě pachatele jde častěji o osobu, jež je napadenému známa a udržuje s ní dlouhodobý kontakt,
- vytvoření osvětových kampaní jak pro lidi s postižením, tak pro širší veřejnost a preventivních a informačních aktivit za účelem snížení míry násilí na lidech s postižením ve společnosti,

- a to vše učinily se zapojením lidí s postižením, protože na to mají právo a protože to pomůže zvýšit účinnost výše uvedených opatření a snížit jejich sociální znevýhodnění a vyloučení.

 

Signující organizace

In IUSTITIA, o.p.s.

Asistence, o.p.s.

Centrum Paraple, o.p.s.

Česká asociace paraplegiků - CZEPA, z.s.

Fosa, o.p.s.

Jdeme autistům naproti, z.s.

Klub bechtěreviků České republiky, z.s.

Klub vozíčkářů, o.p.s.

Národní ústav pro autismus (Nautis), z.ú.

Okamžik, z.ú.

Portus Praha, z.ú.

Ramus, z.s.

Rozhledna - poradenské služby pro život s těžkým zrakovým postižením, z.ú. 

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, z.s.

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s.

Spolek KOLUMBUS

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s.

Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové

 

 

[1] https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2021-crime-safety-victims-rights-summary_cs.pdf

[2] https://in-ius.cz/wp-content/uploads/2022/06/Factsheet_FINAL_web.pdf

[3] Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích

[4] Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)

[5] https://www.mpsv.cz/documents/20142/225526/Umluva_o_pravech_osob_se_ZP.pdf/1e95a34b-cbdf-0829-3da2-148865b8a4a8

[6] https://www.vlada.cz/assets/ppov/vvozp/dokumenty/Narodni-plan-2021-2025.pdf

Autor: In IUSTITIA | 95 podpisů

Více >
Petice za záchranu přírodního parku Drahaň-Troja 57 podpisů chybí 9943

Petice za záchranu přírodního parku Drahaň-Troja

V příštích letech hrozí nenávratné poškození velké části přírodního parku Drahaň-Troja a jedinečných přírodních památek na severu Prahy šestiproudou transevropskou dálnicí. My, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s vedením dálnice D0 skrz přírodní park Drahaň-Troja a požadujeme posouzení a realizaci udržitelných dopravních alternativ.

 

Přírodní park Drahaň-Troja leží na pravém břehu Vltavy v katastru Bohnic, Čimic a Dolních Chaber. Nachází se zde několik vyhlášených přírodních památek - Zámky, Bohnické údolí, Salabka, Havránka, Velká skála, Čimické údolí - a také prehistorické hradiště Zámka. Přírodní park je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. V jeho sousedství nalezneme evropsky významnou lokalitu Kaňon Vltavy u Sedlce, která je součástí soustavy Natura 2000. Vyznačuje se bohatstvím otevřených skalních společenstev se vzácnou faunou a flórou. Na levém břehu Vltavského kaňonu se nachází přírodní památka Sedlecké skály a přírodní rezervace Roztocký háj. Přírodní park Drahaň-Troja zároveň slouží jako rekreační zázemí pro desítky tisíc obyvatel Prahy.

 

Tato nesmírně cenná krajinná oblast je ohrožena zastaralým a nevhodným záměrem Pražského okruhu D0, který je součástí transevropské dopravní sítě. Jedná se o hybridní komunikaci pro místní, příměstskou a tranzitní nákladní dopravu, která nezohledňuje aktuální kontext, potřebu udržitelného rozvoje města a ochrany životního prostředí. Realizace této nekoncepční, škodlivé a extrémně nákladné stavby by vedla k výraznému nárůstu dopravy v pražské aglomeraci a způsobila by nenávratné poškození přírodního parku Drahaň-Troja, Vltavského kaňonu a vzácných přírodních památek na severu Prahy. Zároveň by došlo ke zhoršení kvality života obyvatel na území několika městských částí a obcí, které jsou již nyní vystaveny negativnímu vlivu letecké dopravy. Již v rámci procesu EIA 2001-2002 byl tento záměr hodnocen velmi kriticky ze strany několika odborných institucí a Česká inspekce životního prostředí jej dokonce označila za nepřijatelný.

 

Požadujeme následující:

1. Posoudit a realizovat udržitelné alternativy pro tranzitní (nákladní) dopravu mimo území hlavního města Prahy.
2. Posoudit a realizovat řešení městské a příměstské dopravy v souladu s Koncepcí městské a aktivní mobility ČR 2021-2030 a Klimatickým závazkem hl. města Prahy.
3. Podpořit rozvoj přírodního a rekreačního zázemí přírodního parku Drahaň-Troja.

 

Pevně věříme, že se podaří nalézt efektivní řešení, které bude ohleduplné k lidem, městu a přírodě.

 

--------------------------------------------------------------------
Bližší informace naleznete zde:
 

Přírodní park Drahaň-Troja
https://portalzp.praha.eu/public/c4/6f/85/1727142_422100_letak_pp_drahan.pdf

Kaňon Vltavy u Sedlce

http://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/natura-2000/soustava-natura-2000-na-uzemi-prahy/kanon-vltavy-u-sedlce/

Historická krajina versus dálnice

https://rozumnadoprava.cz/historicka-krajina-versus-dalnice/

Popis a vizualizace úseku D0 518 (Ruzyně- Suchdol)

https://rozumnadoprava.cz/sokp518/

Popis a vizualizace úseku D0 519 (Suchdol – Březiněves)

https://rozumnadoprava.cz/SOKP519/

Dálnice D0 je v rozporu se strategickými dokumenty a klimatickými závazky

https://rozumnadoprava.cz/dalnice-v-rozporu-se-zavazky/

 

Autor: Lenka Hornychová | 57 podpisů

Více >
Petice proti bytovému domu 226 podpisů chybí 774

Petice proti bytovému domu

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod

a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Vážení,

my, níže podepsaní občané prostřednictvím této petice důrazně protestujeme proti záměru výstavby vysokopodlažní obytné budovy na pozemcích parc.č. 813/7 a 814/7, v katastrálním území Písek, označených v územním plánu Města Písek značkou P1-12, dle záměru společnosti ENERGY Čenkov s.r.o.. Žádáme zachování původní urbanistické koncepce rodinných domů, případně řadových rodinných domů. Jsme proti jakékoliv další zástavbě porušující vyváženost tohoto harmonického celku. Jsme proti nahrazování občanské vybavenosti nedomyšlenou obytnou výstavbou na stabilizovaném území. Jsme proti jakékoliv další zástavbě porušující vyváženost tohoto harmonického celku. Nesouhlasíme s realizací této příliš intenzivní zástavby a s přivedením další dopravní zátěže do území Václavského předměstí – Nezamyslova ul. souvisejícím zhoršením životního prostředí. Realizací záměru dojde k významnému nárůstu dopravy. Máme obavy z prohloubení deficitu parkování v okolí záměru. Máme důvodné obavy z nedostatečné kapacity bilance spotřeby vod a bilance odvodu splaškových vod v uvedené lokalitě.

 Žádáme proto samosprávu, aby aktivně hájila zájmy místních občanů na zachování urbanistické koncepce bez dalších obytných vysokopodlažních budov a to schválením příslušné změny územního plánu na ploše P1-12 indexem BI2 – plochy bydlení v rodinných domech, dále jen „PETICE PROTI BYTOVÉMU DOMU“.

Děkujeme

Za petiční výbor:

Pavel Tejnor, Neklanova 374, 397 01 Písek

Ladislav Šabat , Nezamyslova 396, 397 01

Bc. Zdeněk Kostohryz, Neklanova 435, 397 01 Písek

 

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány ve smyslu ustanovení §5, písm. 1 zák. č. 85/1990 Sb. je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru.

Autor: Zdeněk Kostohryz | 226 podpisů

Více >
Nechceme nelegální psí cvičiště na louce pod Ďáblickým hájem 275 podpisů

Nechceme nelegální psí cvičiště na louce pod Ďáblickým hájem

Podepište petici proti černé stavbě psího cvičáku v Ďáblickém háji. Dříve klidným parkem teď jezdí auta, na louce oblíbené sousedy ze širokého okolí vyrostly nové objekty s oplocením a rozježděnou příjezdovou cestou. Už teď je vidět, že cvičák se do této lokality nehodí, a bezohlednost provozovatelů nedává naději na změnu. Nenechte to tak být a vyslovte i vy svůj nesouhlas! Petici následně předáme stavebnímu úřadu Městské části Praha 8.

 

Znění petice:

My, níže podepsaní obyvatelé a přátelé Sídliště Ďáblice, Kobylis, Ďáblic, Dolních Chaber a okolí, zásadně nesouhlasíme se způsobem, jakým bylo vybudováno a je provozováno nové psí cvičiště ZKO č. 202 Kobylisy na louce pod Ďáblickým hájem  (parc. č. 1548/154, k. ú. Ďáblice, v majetku Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou). Prvních pár týdnů jeho provozu jasně ukázalo, že lokalita je pro takto provozované cvičiště zcela nevhodná, a dosavadní bezohlednost jeho provozovatelů i uživatelů ve vztahu k zákonům, přírodě i ostatním návštěvníkům lokality neskýtá lepší vyhlídky ani do budoucna.

Cvičiště, přesunuté sem v létě 2022 z původního umístění v jiné části Kobylis, je dle vyjádření odboru územního rozvoje a výstavby ÚMČ Praha 8[1] budováno protiprávně bez rozhodnutí či opatření stavebního úřadu a je užíváno bez jeho povolení. Stavební úřad proto dne 6.10.2022 zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby[2] a současně vyzval stavebníka k bezodkladnému zastavení prací a k okamžitému ukončení užívání nepovolené stavby[3] do doby pravomocného rozhodnutí tohoto řízení. Cvičiště přesto stále pokračuje v provozu a dokonce aktuálně zve své členy na víkendovou brigádu![4]

Návštěvníci cvičiště na lokalitu často přijíždějí autem – po lesní cestě v bezprostředním sousedství přírodní památky Ládví, na níž je zákaz vjezdu, a po dříve velmi poklidné louce oblíbené běžci, rodiči s kočárky, sousedy venčícími své psy ap. Pojížděný prostor louky je za tuto krátkou dobu již značně zdevastován a provoz aut zde zásadně narušuje jak místní přírodu a ráz lokality, tak i bezpečnost ostatních návštěvníků. Podle vyjádření odboru dopravy ÚMČ Praha 8[1] nebylo provozovatelům ani zákazníkům cvičiště vydáno žádné povolení opravňující je k průjezdu přes zákaz vjezdu.

Podle vyjádření[5] MČ Praha-Ďáblice, která se stavbou ani jejím dopravním řešením nesouhlasí, byli provozovatelé cvičiště předem osobně upozorněni na nevhodnost lokality pro daný záměr. MČ Praha-Ďáblice očekávala, že stavebník po prověření dalších uvažovaných lokalit požádá o povolení výstavby cvičiště standardním způsobem, městská část bude účastníkem řízení a bude vyzvána o vypracování stanoviska. K žádnému takovému kroku ze strany stavebníka vůči městské části nedošlo.

Z výše uvedeného je zřejmé, že provozovatelé cvičiště nestojí o dialog, natož navazování harmonických vztahů s okolím, které od svého příchodu silně negativně ovlivňují, a zřejmě jedinou legální částí jejich fungování je nájemní smlouva s křižovníky. Vyzýváme proto Městskou část Praha 8 a Městskou část Ďáblice, aby co nejdříve proti tomuto nepovolenému cvičišti zasáhly takovým způsobem, aby jeho činnost nemohla dále pokračovat.

 

[1] vyjádření MČ P8 č. j. MCP8 422129/2022

[2] opatření MČ P8 č. j. MCP8 431042/2022

[3] opatření MČ P8 č. j. MCP8 430614/2022

[4] https://www.zkokobylisy.cz/news/brigada/

[5] https://dablice.cz/domains/dablice.cz/zprava-uradu/24131-cviciste-pro-psy

Autor: Josef Řídký | 275 podpisů

Více >
Petice za zachování Dvořákovy stezky 897 podpisů chybí 1103

Petice za zachování Dvořákovy stezky

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby Správa železnic, státní organizace, přehodnotila rozsáhlou rekonstrukci železniční trati mezi Kralupy nad Vltavou a Nelahozevsí (akce se nazývá Rekonstrukce nelahozeveských tunelů) tak, aby nebyla narušena Dvořákova stezka ve své krajinné ani obytné části.
 

Důrazně nesouhlasíme s rozsáhlým kácením stromů a bouráním budov v ulici Dvořákova stezka.

 

Žádáme, aby Správa železnic, s. o., zohlednila environmentální hledisko, zcela opustila plán na vykácení 3 000 stromů a bourání staveb a zachovala současnou Dvořákovu stezku. Zároveň žádáme zachování panoramatu Nelahozevsi.

Není ve veřejném zájmu řešit plánovanou rekonstrukci trati tak zásadním zásahem do životního prostředí.

Nesouhlasíme s tím, aby se železniční trať posouvala blíže k řece kvůli teoretickým pár vteřinám úspory jízdní doby.

Stezka by byla ve své části prakticky zlikvidována a posunula by se těsně k Vltavě, od níž by ji dělilo jen zábradlí.

Stejně tak nevidíme důvod pro zvyšování trati nad současný terén, což by vizuálně poškodilo pohled na zámek Nelahozeves a na kostel.

Tento projekt, který bude stát několik miliard Kč, nezvratným a devastujícím způsobem zasáhne přírodu, ekosystém, krajinný ráz Dvořákovy stezky a jejího blízkého okolí, naruší stabilitu obytného a historicky významného území v obci Nelahozeves.

Nejsme proti modernizaci železnice a dopravy v ČR, chceme ale především docílit toho, aby projekt byl realizován racionálním způsobem respektujícím širší vztahy v území. Žádáme, aby trať byla nadále vedena v původní, v území stabilizované poloze. Jsme přesvědčeni, že toto řešení je dostačující a značně levnější než řešení navrhované.

Více informací naleznete na webové stránce spolku Dvořákova stezka – www.dvorakovastezka.cz.

Děkujeme.

Petice ke stažení: https://www.dvorakovastezka.cz/petice.pdf

Autor: Dvořákova stezka z. s. | 897 podpisů

Více >
Petice za záchranu Roklanské chaty 5097 podpisů chybí 4903

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 5097 podpisů

Více >
Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262 164 podpisů

Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

 

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

Autor: Svazek obcí Malá Haná | 164 podpisů

Více >
PETICE proti nekoncepčnímu přemostění přírodního parku Smetanka 111 podpisů

PETICE proti nekoncepčnímu přemostění přírodního parku Smetanka

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

 

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

 

                                                                                    

 

 

V Praze 15. 6. 2022

Autor: Leona Hornová | 111 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku