Havířovská radnice se rozhodla pro revitalizaci parku za KD Radost. 

https://www.havirov-city.cz/aktuality/park-za-kulturnim-domem-radost-v-havirove-ceka-velka-rekonstrukce-bude-moderni-elegantni

Souhlasíte s jejím plným provedením v rozsahu navrhovaného projektu? Pokud máte k realizaci výhrady jako já (který zde vyrůstal od dítěte), zde jsou uvedeny některé důvody, proč toto řešení není úplně nejšťastnější...

1. Úplným vykácením původních vzrostlých stromů dojde k výrazné změně termiky této části města. V horkých letních dnech to bude znamenat zvýšení teplot v průměru o 5-10 stupňů a sucho. Přežije kompletně nová výsadba tuto výheň bez pravidelného zavlažování (např. cisternou)?

2. Vzrostlé stromy, které jsou stabilní a zdravé, by měly být zachovány také coby přirozené úkryty pro ptactvo a drobnou zvěř (např. veverky).

3. Původní vzrostlé stromy poskytují v parných horkých dnech i lidem úkryt před výhní. Na lavičkách pod stromy tak bývá příjemněji než na přímém slunci při 30ti stupních.

4. V tomto parku mají své přirozené úkryty dokonce i divocí zajíci polní. Vrátí se, když nebudou mít své keře a stromy?

5. Není v Havířově dostatek dětských aj. hřišť? Pokud chceme nové, proč je situovat ještě i do parků? Proč se nezaměřovat spíše na revitalizace již existujících dvorků mezi zástavbou?

Pokud ve vás nový projekt vzbuzuje tyto a podobné otázky, prosím zvažte podepsání petice ke změně plánu revitalizace tohoto parku. Protože až se park začne kácet a možná uslyšíte zvuky řetězových pil, patrně již bude pozdě...

Cíle petice: revitalizace parku s ohledem na zachování zdravých původních stromů (maximálně provést opravný prosvětlovací řez), zvážení skutečného účelu outdoorových hřišť v tomto parku, změna původního projektu s ohledem na tyto okolnosti.

 

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Ze všech měst v České republice má Brno nejvyšší dům, nejkrásnější vilu nebo největší výstavní halu. Měli jsme i nejlepší fotbalový stadion: Za Lužánkami. Bylo to koloseum pro 50 tisíc lidí a tým, který v něm trénoval, vyhrál Brnu titul mistra ligy.

Až do jeho zavření v roce 2001 chodilo Za Lužánky pravidelně 20 tisíc lidí, a stadion byl tak bezkonkurenčním místem setkávání všech Brňanů bez rozdílu společenského postavení a názorů. Jmenuji se Petr Švancara, pár desítek tisíc lidí mi říká Švanci. Jako dítě jsem tady podával balony hráčům, kteří hájili Brno, jako mladík jsem tady vstřelil svůj první gól v lize, jako fanoušek se sem chci vrátit a povzbuzovat ty, kteří se právě teď učí stát na vlastních nohou.

Podepisuji se pod tuto petici ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála svatého Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně. Stadion Za Lužánkami se rozpadá bez pomoci už 20 let, a tak jsme vzali věc do vlastních rukou. Dobrovolníci už odpracovali na stadionu tisíce hodin, položili novou trávu, nanosili tisíce kýblů betonu, aby alespoň část tribun byla bezpečná pro návštěvníky.

Díky jejich nikým neplacené námaze se stadion dostal do stavu, že se zde mohou lidé scházet.

Podpisy pod touto peticí potvrzují, že Brňané na stadion Za Lužánkami nezapomněli, ale naopak jeho obnova je pro ně jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Masová podpora ale nestačí, musí přijít politické a ekonomické rozhodnutí na úrovni vedení města Brna.

MY, NÍŽE PODEPSANÍ, ŽÁDÁME, ABY VEDENÍ NAŠEHO MĚSTA V ČELE S PRIMÁTOREM PETREM VOKŘÁLEM UDĚLALO VŠE PRO TO, ABY NEJPOZDĚJI DO ROKU 2020 VYROSTL ZA LUŽÁNKAMI NOVÝ STADION, KTERÝ BUDE DŮSTOJNÝM NÁSTUPCEM SVÉHO SLAVNÉHO, ALE MINULÝMI VLÁDAMI TAK OSTUDNĚ ZANEDBANÉHO PŘEDKA.

NOVÝ STADION NAJDE VYUŽITÍ NEJEN SPORTOVNÍ, ALE I KULTURNÍ. JEHO SAMOTNÉ BYTÍ A NEBYTÍ MÁ PŘÍMÝ VLIV NA ATMOSFÉRU VE MĚSTĚ, NA TO, ZDA MŮŽEME BÝT NA SVOJE MĚSTO HRDI. POSILUJE VĚDOMÍ VŠECH GENERACÍ, ŽE SPORT, KULTURA A SETKÁVÁNÍ JSOU PRÁVĚ TĚMI HODNOTAMI, KVŮLI KTERÝM MŮŽEME MĚSTO BRNO MILOVAT.

Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Ze všech měst v České republice má Brno nejvyšší dům, nejkrásnější vilu nebo největší výstavní halu. Měli jsme i nejlepší fotbalový stadion: Za Lužánkami. Bylo to koloseum pro 50 tisíc lidí a tým, který v něm trénoval, vyhrál Brnu titul mistra ligy.

Až do jeho zavření v roce 2001 chodilo Za Lužánky pravidelně 20 tisíc lidí, a stadion byl tak bezkonkurenčním místem setkávání všech Brňanů bez rozdílu společenského postavení a názorů. Jmenuji se Petr Švancara, pár desítek tisíc lidí mi říká Švanci. Jako dítě jsem tady podával balony hráčům, kteří hájili Brno, jako mladík jsem tady vstřelil svůj první gól v lize, jako fanoušek se sem chci vrátit a povzbuzovat ty, kteří se právě teď učí stát na vlastních nohou.

Podepisuji se pod tuto petici ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála svatého Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně. Stadion Za Lužánkami se rozpadá bez pomoci už 20 let, a tak jsme vzali věc do vlastních rukou. Dobrovolníci už odpracovali na stadionu tisíce hodin, položili novou trávu, nanosili tisíce kýblů betonu, aby alespoň část tribun byla bezpečná pro návštěvníky.

Díky jejich nikým neplacené námaze se stadion dostal do stavu, že se zde mohou lidé scházet.

Podpisy pod touto peticí potvrzují, že Brňané na stadion Za Lužánkami nezapomněli, ale naopak jeho obnova je pro ně jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Masová podpora ale nestačí, musí přijít politické a ekonomické rozhodnutí na úrovni vedení města Brna.

MY, NÍŽE PODEPSANÍ, ŽÁDÁME, ABY VEDENÍ NAŠEHO MĚSTA V ČELE S PRIMÁTOREM PETREM VOKŘÁLEM UDĚLALO VŠE PRO TO, ABY NEJPOZDĚJI DO ROKU 2020 VYROSTL ZA LUŽÁNKAMI NOVÝ STADION, KTERÝ BUDE DŮSTOJNÝM NÁSTUPCEM SVÉHO SLAVNÉHO, ALE MINULÝMI VLÁDAMI TAK OSTUDNĚ ZANEDBANÉHO PŘEDKA.

NOVÝ STADION NAJDE VYUŽITÍ NEJEN SPORTOVNÍ, ALE I KULTURNÍ. JEHO SAMOTNÉ BYTÍ A NEBYTÍ MÁ PŘÍMÝ VLIV NA ATMOSFÉRU VE MĚSTĚ, NA TO, ZDA MŮŽEME BÝT NA SVOJE MĚSTO HRDI. POSILUJE VĚDOMÍ VŠECH GENERACÍ, ŽE SPORT, KULTURA A SETKÁVÁNÍ JSOU PRÁVĚ TĚMI HODNOTAMI, KVŮLI KTERÝM MŮŽEME MĚSTO BRNO MILOVAT.

Dobrý den, 

ráda bych upozorinla na fakt, který rozhodlo 659 občanů města Mostu. Aby na rekreační ploše s vodou bylo oplocené výcvikové hřiště pro psi. Za prvé v areálu mají psi zákaz koupání. Za druhé je tam dětské hřiště a neříkám že všichni pejskaři tam nechávají po svých miláčcích exkrementy, ale je tomu bohužel tak. A také pokud by tam to hřiště bylo tak by byla jen otázka času kdy by Vaše dítě nějaký pes pokousal. Nejsem proti hřišti jako takovému ať si ho postaví jinde ale určitě ne na Benediku. 

Na základě stávající situace obyvatel žijících v bezprostředním, ale i širším okolí vzletové a přistávací plochy PETER´S GROUND v Kunčicích pod Ondřejníkem jsme se rozhodli sestavit občanský APEL, resp. DESATERO, které adresujeme kunčickým letcům SLZ (ultralightů).

Prostřednictvím tohoto DESATERA my, níže podepsaní, žádáme, aby byla snížena zátěž občanů, která spočívá především v nadměrném hluku, ve ztrátě soukromí a v ohrožení bezpečnosti díky četným průletům ve velmi nízkých výškách nad rodinnými domy a zahradami.

Byť jsme si vědomi toho, že sportovní létání může být pro někoho společensky přínosná a obohacující činnost, se vší vážností APELUJEME na piloty a letce užívající inkriminované letiště, aby se ztotožnili s následujícím DESATEREM a řídili se jím:

1. DODRŽUJEME max. počet vzletů a přistání - tj. 3 x 1 letadlo/týden, max. však 9x/týden.

2. DODRŽUJEMJE stanovený koridor pro vzlety a přistání – tj. mimo rodinné domy a jejich příslušenství.

3. DODRŽUJEME stanovené minimální výšky letů – tj. min. 300 m nad rodinnými domy a min. 150 m nad loukami, lesy atd.; snažíme se vyhnout rodinným domům a jejich příslušenstvím.

4. NEPROVÁDÍME praktický výcvik a instruktáž pilotů.

5. NEPROVÁDÍME další typy komerčních či nekomerčních letů - seznamovacích, zaváděcích, vyhlídkových, ukázkových,….

6. NEPROVÁDÍME žádné reklamní akce, které by vedly ke zvyšování intenzity leteckého provozu v Kunčicích p.O.

7. VYBAVÍME svá letadla doposud ještě nepovinnými GPS a to za účelem objektivního zjištění dodržování všech závazných leteckých předpisů ze strany dozorových orgánů.

8. BEREME NA VĚDOMÍ, že jsou na vybraných objektech v obci postupně instalována záznamová a monitorovací zařízení, která budou sloužit k dostatečnému prokázání letecké nekázně.

9. RESPEKTUJEME A DODRŽUJEME práva ostatních občanů a to zejména jejich práva vlastnická, práva na soukromí, na klidné bydlení

a spokojený život.

10. JSME OHLEDUPLNÍ vůči ostatním občanům při provozování našeho leteckého koníčku.

Hlasuj zdali souhlasíš s odstraněním palet s prostoru skateparku za účelem zvýšení užitné plochy pro většinu uživatelů.

V případě, že hlasování ukáže, že většina uživatelů souhlasí s odstraněním palet, dojde k jejich seskupení v rohu skateparku. Kdokoli na nich bude chtít jezdit může dráhu sestavit a po skončení tréninku ji uloží zpět.

Důvod hlasování: palety v prostorách skateparku jsou využívány jen nahodile, velmi ojediněle a při tom zabírají podstatnou část plochy skateparku, kterou by ostatní rádi využívali denně.

Ps: Hlasování bude sečteno a podle hlasů se pak bude konat co se teda bude dít.

Každou zimu z posledních 18 let byla Na Františku v Praze 1 přístupná ledová plocha. A to jak pro veřejnost, tak i pro školy, které jej využívaly a děti se zde učily bruslit. Obyvatelé centra města tu měli jeden z mála prostorů na sport, hrát hokej sem pravidelně chodili i lékaři z nemocnice Na Homolce. Kluziště vždy fungovalo až do konce března, ale letos jeho provoz Praha 1 utnula v polovině sezóny, údajně pro nedostatek financí. Nejbohatší část republiky nejspíš nechce, aby měli její obyvatelé kde sportovat. Na neschopnost radních zajistit provoz do konce sezóny tak opět doplatí ti z nás, kteří si chtějí do života dostat trochu pohybu. Připojte se k nám svým podpisem a pomozte nám zachovat tuto sportovní zimní tradici pro vás i vaše děti. 

Vážení zastupitelé města Znojma, 

jsme klubem, který vede ke sportu 264 plavců – dětí a mládeže do 18 let. Tréninky plavců probíhají ve školním bazénu na ZŠ v Příměticích (92 plavců) a zejména v městských lázních (172 plavců), ohledně kterých se na Vás obracíme. 

Kapacita městských lázní je omezená a dráhy určené pro „závodní plavání“ se dělí mezi náš klub (PKZN) a klub TJ plavání Znojmo (TJZN). Od našeho vzniku v roce 2017 se potýkáme s nedostatkem přidělených drah v městském bazénu pro plavce našeho klubu v odpoledních hodinách. Letos konečně v rozpise platném od září do prosince 2022 byl počet drah našemu klubu navýšen, a mohli jsme tak zlepšit plavecké podmínky pro plavce našeho klubu a logicky jsme přesunuli plavce z Přímětic do Městských lázní a do kurzu pro začínající plavce v Příměticích přijali plavce nové.

Přes navýšení drah celé pololetí se potvrzuje skutečnost, že dráhy přidělené pro plavce našeho klubu jsou výrazně více zaplněné (efektivněji) než dráhy TJZN. TJZN tak má po celou dobu dostatečný prostor přibírat plavce nové, zatímco dráhy našeho klubu jsou naplněné na maximum. 

Bohužel i přes poukázání na tuto skutečnost při jednání s vedením města Znojma a vysvětlení situace se vedení města Znojma rozhodlo od ledna snížit počet drah v odpoledních hodinách plavcům našeho klubu (jedná se o 172 plavců, kteří trénují minimálně 2 hodiny týdně v městských lázních) o 5 ve prospěch TJZN. TJZN udává počet plavců 100. Toto rozhodnutí negativně ovlivniví tréninky až 50 dětí našeho klubu a v žádném případě nepovede ke zlepšení podmínek ani jednoho plavce, a to jak v PK, tak v TJ. 

Jsme přesvědčeni, že v dnešní době je potřeba maximálně sportování a zdravý pohyb dětí (kterým plavání bezesporu je) podpořit a ne naopak. Současné vedení radnice svým rozhodnutím, dle našeho názoru šla proti svému programovému prohlášení, kde proklamuje, že bude prioritně podporovat sportovní aktivity dětí a mládeže. 

Jsme přesvědčeni, že zástupci města by měli maximálně podporovat každé dítě, které se chce věnovat zdravému pohybu. Rádi bychom z tohoto důvodu požádali o ponechání rozpisu minimálně dle rozpisu platného v září - prosinci 2022, lépe však ještě o navýšení rozpisu o 1 dráhu v pondělí v čase 16:00 – 17:00. 

Toto Vaše rozhodnutí povede totiž k tomu, k čemu se vedení města Znojma zavázalo a mělo dělat i bez toho, a to podporování sportovních aktivit dětí a mládeže. Město Znojmo toto rozhodnutí nebude nic stát a neomezí ani jedno dítě (ani v TJZN) v jeho sportování, naopak umožní dětem trávit sportem více času, a také dojde k uvolnění kapacity pro plavce, které jsou zapsáni v pořadníku klubu. Toto považujeme za podporu!!!

Tímto podpisem, Vás, vážení zastupitelé, žádáme o schválení rozpisu drah dle návrhu PKZN. 

Děkujeme 

S pozdravem

Ing. Monika Dufková

Předsedkyně

Plavecký klub Znojmo z.s.

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Petenty zastupuje Mgr. et. Mgr. Pavlína Springerová Ph.D., Velké náměstí 153, Hradec Králové, 500 03, nar. dne 19. 3. 1977 a Ing. Lukáš Řádek, Mánesova 891/26, hradec Králové, 500 02, nar. dne 26. 8. 1977.

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice říkáme:

Hradec, stejně jako celá země, prošel těžkou zkouškou covidové pandemie, která naše životy vytrhla ze zažitých zvyklostí. Covid nás konfrontoval nejen se zdravotními komplikacemi, ale i se samotou, opuštěním a možností žít naše životy tak, jak jsme byli zvyklí.
Když skončil covid, přišla strašná ruská agrese na Ukrajinu a s tím související bezprecedentní energetická krize. Tato krize silně dopadá také na hradecké domácnosti. Velké ekonomické problémy hrozí především rodinám s dětmi.
Nechceme COVID II. Nechceme, aby naše hradecké děti, které už v době pandemie ztratily kontakt se svými kamarády či prarodiči, které přišly o možnost standardně se vzdělávat, sportovat či umělecky se rozvíjet, opět přišly o své koníčky, možnost sportování a rozvoje z důvodů skokového růstu cen energií.

Současný dramatický nárůst cen energií reálně
ohrožuje existenci sportovních klubů, tělocvičen, bazénů a dalších volnočasových aktivit pro
děti.
Proto požadujeme, aby město Hradec Králové v rámci městem zřizovaných škol či dalších vzdělávacích zařízeních a sportovních organizací poskytovalo tyto volnočasové aktivity ohroženým dětem zdarma!

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme o revokaci usnesení Zastupitelstva města Brna č. Z8/33 ze dne 9. 11. 2021 ve věcí použití zdrojů z Fondu mobility ve výši 10 000 tis. Kč na akci ORG 2140 „Dětské dopravní hřiště Černovice“ na rok 2022 o zastavení veškerých činností souvisejících s výše uvedenou akcí.

Odůvodnění naší žádosti:

Zastupitelstvo města Brna rozhodlo na svém zasedání č. Z8/33 v listopadu 2021 o finanční podpoře projektu dopravního hřiště před areálem Nové Mosilany.

K podání naší žádosti nás vedou mimo jiné následující důvody:

Jedná se o velkou rozvojovou plochu mezi Starými a Novými Černovicemi, jejíž využití by se mělo dobře naplánovat a prodiskutovat s občany. To vše i s ohledem na budoucí rozvojové plány, včetně plánované výstavby v lokalitě Kaménky.
Je to jedno z posledních míst v Černovicích, kde lze umístit třeba velké sportovní hřiště (na ragby nebo fotbal) nebo veřejnou vybavenost.
Projekt dopravního hřiště nebyl diskutován s občany ani zastupiteli. Tak zvaná vyhledávací studie neřešila jiné varianty.
Dopravní hřiště v navrhované variantě bude oplocené a nebude primárně sloužit občanům Černovic. Pro černovické občany si umíme představit menší otevřené dopravní hřiště na betonových plochách v nedalekém lesoparku.

Z výše uvedených důvodů Vás žádáme o přehodnocení tohoto záměru.

Badmintonový hráč Ondřej Kaplan byl vyhozen z reprezentace.
Nenechme to tak!!!

Svým podpisem souhlasíte s Navrácením hráče Ondřeje Kaplana (U17) do reprezentační skupiny ČR

Petice za odvolání vedení a realizačního týmu fotbalového klubu AC Sparta Praha!!

Chodíte rádi do parku u Chodovské tvrze? Pak už jste si nejspíš všimli velké cedule na restauraci Pavlovín, která je jeho nedílnou součástí - stojí na ní smutný nápis „TRVALE ZAVŘENO“.

V oblíbeném parku tak chybí možnost občerstvení, které by si mohli vychutnat dospělí i ti nejmenší. Co s tím? Objekt je nyní nabízen k prodeji za přibližně 13 milionů korun a my jsme přesvědčení o tom, že by měla Praha 11 usilovat o jeho koupi.

Restaurace by pak mohla být provozována za příznivé ceny a pod kontrolou městské části, podobně jako skvělá kavárna Mezi domy v Křejpského ulici.
Vedle občerstvení by se navíc v budoucnu mohl objekt stát součástí outdoorového rodičovského centra vybudovaného právě v krásném parku u Chodovské tvrze.

Pokud máte stejný názor a chcete, aby místo soukromníka koupila Pavlovín městská část Praha 11, podpořte naši PETICI za jeho záchranu, kterou poté předáme radním naší městské části. Každý podpis je důležitý, společně to dokážeme!

Jsme srdcem Evropy, vždycky jsme byli. Naše země je na správném místě a náš lid by měl udělat akci ve správný čas a ten, cítím, je právě teď. Takzvaně za 5 minut 12. Doufám, že tato petice nepřichází takzvaně s křížkem po funusu.To co je u této petice nejdůležitější, je šířit ji, jakkoliv se to dá. Zlo může vyhrát jen tehdy, když dobří lidé nebudou dělat nic. Ano, měli bychom nechat věci plynout a nezasahovat do konfliktů cizích. Tedy podle pořekadla: "Nehas, co Tě nepálí" . Mně osobně je jedno, kolik je v místě, kde se možná schyluje k válce, zlata, ropy, lithia, či čehokoliv jiného.

Zlato máme každý v sobě, je to zlato, co se netřpytí, je v místě našeho solar plexu, jako slunce v duši, je to naše srdce, které bije pro život neustále, nebere si volno, neříká, že dnes tlouct nebude. Tedy dokud naše srdce tluče a dokážeme provést nádech a výdech, máme sílu změnit okolnosti událostí. Tato změna se dělá velmi snadno, ale musíte věřit, věřit v sebe a své neomezené možnosti potenciálu každého jednotlivého člověka. Všichni lidé dohromady v jedné myšlence a v jedné víře se rovná vzniku nové éry lidství a tou je HUMANITA. Cokoliv vám přijde nehumánní, nebojujte s tím ani s nikým jiným. Vytvořte opačnou stránku. Nelíbí se Vám válka? Vytvořte neválečné prostředí. Nelíbí se Vám nenávist? Vytvořte láskyplné prostředí. Nelíbí se Vám korupce? Vytvořte prostředí, kde se korupci nebude dařit, čili prostředí, kde nebude korupce mít z čeho žít. A u všech těchto otázek a jim podobných, si musí každý z nás položit tu jednu otázku pro sebe? Jsem to já, kdo má čisté svědomí a tedy i já mohu něco změnit ve světě? Pokud odpovíte sobě ANO, přiložte svůj hlas. Pokud v těch otázkách nemůžete odpovědět ANO, tak  můžete cokoliv změnit, aby Vaše svědomí bylo čisté a mohli jste také tento svět měnit na lepší místo.

Věřím, že války se budou vyhrávat na olympiádách a mistrovstvích v různých odvětvích sportů, že lze válčit pomocí počítačových her nebo airsoftových zbraní. Věřím, že válkám se dá vyhnout lecjakým způsobem. Nejlepší bojovník, mistr boje, najde vždy cestu bez boje a válčení, neb ví, že to je ta poslední možnost, jak dosáhnout kompromisu, nebo lépe konsenzu.

Cítím se být tímto bojovníkem, cítím se být předurčen k tomu, co nyní dělám, protože dělám, co cítím, že bych dělat měl, jinak toho moc nevím, ale mé srdce mi našeptává, věřím, že správně.

S klidem k lidem

Petr Šinták

tel: 792768365

mail: tvoje.rodina1@gmail.com

PS: technologie i prostředky k soběstačnosti tu dávno byly a jsou nadále, jen jsme na ně zapomněli, protože jsme je používali nevědomě a přežití lidstva už mělo namále.