Za ochranu přírody a krajiny v Jelení v Krušných Horách a proti nové zástavbě 7 podpisů chybí 9993

Za ochranu přírody a krajiny v Jelení v Krušných Horách a proti nové zástavbě

My, níže podepsaní, žádáme zastupitelstvo obce Nové Hamry, aby podniklo konkrétní kroky k ochraně přírodního a krajinného charakteru lokality Jelení před neuváženou novou zástavbou.

Jelení a jeho okolí jsou cennou součástí krajiny Krušných hor. Jejich hodnotu tvoří přírodní prostředí, charakter horské krajiny, klid a návaznost na okolní přírodně cenná území. Nová zástavba může tyto hodnoty postupně a nevratně narušit, mimo jiné záborem volné krajiny, rozdrobením přírodního prostředí a zvýšením dopravní i technické zátěže území. Lokalita je důležitá pro ochranu četných druhů živočichů a jedním z budoucích center zamýšlené CHKO.

Vítáme, že letos na jaře byl schválen územní plán, který je příznivější než jeho předchozí podoba. Přesto máme obavu, že současné změny v území a zájem o pozemky vytvoří tlak na další výstavbu a již se kolíkuje... Žádáme proto obec, aby ochranu Jelení řešila včas, transparentně a na základě odborných podkladů.

Žádáme zastupitelstvo obce Nové Hamry, aby:

1) zajistilo prověření přírodních, krajinných a dalších veřejných hodnot lokality Jelení ve spolupráci s AOPK ČR a dalšími příslušnými odbornými institucemi;
2) prověřilo možnost pořízení změny územního plánu, která by dlouhodobě chránila přírodní a krajinný charakter Jelení a omezila novou zástavbu ve volné krajině;
3) prověřilo možnost dočasné stavební uzávěry pro přesně vymezené území a konkrétní druhy staveb, jejichž povolení by mohlo zmařit zamýšlenou ochranu území;
4) zajistilo, aby případné návrhy změn územního plánu a stavební uzávěry byly řádně odůvodněny, projednány s příslušnými orgány a zpřístupněny veřejnosti;
5) projednalo tuto petici na zasedání zastupitelstva a písemně informovalo jejího zástupce o svém stanovisku a přijatých krocích.

Cílem petice je zachovat přírodní a krajinné hodnoty Jelení pro místní obyvatele i budoucí generace. Žádáme obec, aby před rozhodnutími, která mohou vést k nevratným změnám v území, nejprve prověřila možnosti jeho účinné ochrany.

Autor: Michal HORACEK | 7 podpisů

Více >
Nesouhlas s výstavbou FVE na letišti Ralsko Hradčany 712 podpisů

Nesouhlas s výstavbou FVE na letišti Ralsko Hradčany

My, níže podepsaní občané, návštěvníci a příznivci regionu Ralsko, vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem výstavby rozsáhlé fotovoltaické elektrárny v prostoru bývalého letiště Hradčany v Ralsku.

Požadujeme, aby příslušné orgány státní správy, Liberecký kraj, město Ralsko a další dotčené instituce zastavily přípravu tohoto projektu. 

Důvody našeho nesouhlasu

1. Ochrana jedinečné krajiny Ralska

Letiště Hradčany a jeho okolí představují mimořádně cenné území s vysokou přírodní, krajinářskou a rekreační hodnotou. Rozsáhlá průmyslová fotovoltaická elektrárna by zásadně změnila charakter tohoto území a nenávratně poškodila jeho krajinný ráz.

2. Ochrana významných biotopů a chráněných druhů

Území bývalého letiště je dlouhodobě považováno za biologicky cennou lokalitu s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Zachování těchto stanovišť musí mít přednost před průmyslovým využitím území.

3. Ochrana vodních zdrojů a půdních poměrů

Lokalita se nachází v citlivém území s významem pro ochranu podzemních vod. Rozsáhlé stavební zásahy mohou negativně ovlivnit vodní režim krajiny, vsakování vody a ekologickou stabilitu území.

4. Zachování rekreačního a turistického potenciálu Ralska

Ralsko je vyhledávanou oblastí pro turistiku, cyklistiku, rekreaci a poznávání přírody. Průmyslová energetická stavba tohoto rozsahu je v rozporu s dlouhodobým rozvojem území založeným na cestovním ruchu a ochraně přírody.

5. Nedostatečné zapojení veřejnosti

Občané regionu musí mít možnost aktivně se podílet na rozhodování o budoucnosti svého území. Požadujeme transparentní postup, otevřenou diskusi a respektování názorů místních obyvatel.

 

Autor: Jakub Svoboda | 712 podpisů

Více >
Zachraňte klidné Říčansko -jih – zastavte výstavbu dálničního přivaděče. 337 podpisů

Zachraňte klidné Říčansko -jih – zastavte výstavbu dálničního přivaděče.

Záměr stavby opřený o neplatná čísla vysaje z kraje miliardy korun a k obcím Ladova kraje přivede těžkou dopravu.

Stavba přeložky silnice II/107, ukrývající se pod líbivým názvem „Zlepšení dopravní obslužnosti území Říčansko – jih“, přivede do oblasti Všestar, Strančic i Tehova tisíce nákladních vozidel i kamionů. 

Kraj a tehovský starosta David Hlouch spustili akci, která údajně řeší nadměrné průjezdy Tehovem. Silnice nad úrovní krajiny, betonové koridory, vykácení části Říčanského lesa, stálý noční i denní hluk a smog se mají stát pro obce Ladova kraje denní realitou. Silnice má být zkratkou mezi D1-Všechromy logistickým parkem a Mukařovem.

Říkáme jasné ne! takovému zásahu do Ladova kraje a požadujeme zastavení a zrušení celého projektu zejména z těchto důvodů:

1. Je naprosto zřejmé, že nákladní auta budou mít již za pár let možnost využívat prodlouženou D0 a navazující přeložku silnice II/101 z Říčan na Úvaly včetně jeho obchvatu. Je tedy zbytečné a drahé řešit duplicitní silnici k tomuto obchvatu.

2. Iniciátoři uvažované spojky mezi Černokosteleckou a D1-Všechromy odmítají lokální řešení i variantu záměr odložit a provést nejdříve nová měření po řádném zprovoznění těchto klíčových úseků. 

3. Zatímco hlavní hybatel stavby starosta Tehova David Hlouch uvádí, že obcí Tehov projede kolem pěti tisíc vozidel, aktuální geolokační data Ministerstva vnitra z podzimu 2021 i roku 2022 hovoří o maximálně 1200 lidech na území obce ve špičce.

4. Starosta Říčan upravil zápis z jednání ve prospěch stavby. 

5. Stanovisko EIA vychází ze studie, která je nekompletní, zavádějící a nereflektuje požadavky všech zúčastněných. 

 

Více informací najdete zde.

Autor: Jiří Macháček | 337 podpisů

Více >
Petice za zachování finanční podpory na obnovu okolí lomu ČSA po ukončení těžby 39 podpisů

Petice za zachování finanční podpory na obnovu okolí lomu ČSA po ukončení těžby

Petice je určena pro obyvatele níže uvedených pěti obcí v okrese Chomutov a třech obcí v okrese Most:

ZAJEČICE, VRSKMAŇ, PYŠNÁ, DRMALY, VYSOKÁ PEC, ČERNICE, HORNÍ JIŘETÍN A MARIÁNSKÉ ÚDOLÍ.

 

My, občané žijící v okolí lomu ČSA, vyzýváme zastupitelské úřady našich obcí a Vládu ČR, aby zajistili alokaci finančních prostředků určených na rekultivaci lomu ČSA do našeho regionu v původní plné výši. A požadujeme, aby o rozdělení alokovaných prostředků rozhodovaly orgány státní správy ČR a nikoliv soukromá firma.

 

Jsme znepokojeni zjištěními investigativní novinářky paní Zdislavy Pokorné z Deníku N, která v sérii svých reportáží přinesla informace o netransparentní změně v alokaci částky určené pro snížení míry negativních dopadů těžby v lomu ČSA na náš region. Konkrétně by částka měla být snížena zhruba o 500 mil. Kč.

Považujeme za nepřijatelné, že finanční prostředky, které měla těžařská firma povinnost odkládat po dobu své těžební činnosti do speciálního fondu určeného pro pozdější obnovu oblasti, by nyní měly být kráceny a jejich významná část přešla do rozpočtu soukromé těžařské firmy Sev.En Česká energie a.s. Rozumíme důvodu, že došlo ke změně způsobu rekultivace dotčeného území, kdy na místo nákladné klasické rekultivace bude území ponecháno přirozené regeneraci (sukcesi). Nicméně považujeme za přirozené, aby veškeré ušetřené finance byly alokovány v našem regionu a aby o jejich rozdělení rozhodly orgány státní správy ČR.

 

My, obyvatelé okolních obcí lomu ČSA, jsme důsledkem těžby řadu let trpěli zhoršenými životními podmínkami a s následky těžby se budeme potýkat i v budoucnu. Šlo například o zhoršenou kvalitu ovzduší, smogové situace, hluk, omezení možností pohybu a využívání území v okolí našich obcí či negativní dopad na přírodní a estetické hodnoty okolní krajiny. Důsledkem těžby se mnoho lidí z našeho regionu odstěhovalo do jiných částí ČR, což způsobilo rozdělení rodin či ztrátu přátel a známých. Mnoho z nás má zkušenosti se stigmatizací našeho regionu v jiných částech ČR, kdy zejména kvůli těžbě je milně velkou částí české populace vnímán jako zničený, ošklivý, nezajímavý a podřadný.

 

Petice se nezabývá posuzováním podstaty netransparentní změny alokace finančních prostředků. Nevíme, jestli důvodem mohla být nekompetentnost státních úředníků, jejich korupce či zastrašování. Věříme v profesionální práci orgánů činných v trestním řízení, které dle informací z Deníku N celou situaci prověřují. Věříme, že případné protiprávní jednání bude odhaleno a příslušné osoby budou čelit spravedlnosti. Nicméně jsme přesvědčeni, že finance pro náš region nemají být kráceny a odmítáme, aby břemeno za špatné rozhodnutí určitých osob dopadlo na náš region.

Autor: Petr Kelbich | 39 podpisů

Více >
Petice za zastřešení Jižní spojky 3 podpisy

Petice za zastřešení Jižní spojky

PETICE ZA ZASTŘEŠENÍ JIŽNÍ SPOJKY

Vyzýváme k řešení dlouhodobé hlukové a emisní zátěže obyvatel Prahy 4.

 

Adresáti petice:

• primátor hlavního města Prahy

• radní HMP pro dopravu

• radní HMP pro životní prostředí

• radní HMP pro územní rozvoj

• starosta městské části Praha 4

• radní MČ Praha 4 pro dopravu

• radní MČ Praha 4 pro životní prostředí

• radní MČ Praha 4 pro územní rozvoj

 

Jižní spojka je významnou dopravní komunikací, která dlouhodobě zatěžuje obyvatele okolních částí Prahy.

 

Obyvatelé Braníku, Zeleného Pruhu, Vrbovy, Novodvorské a dalších lokalit jsou vystaveni dopravnímu hluku a emisím z automobilové dopravy.

 

Přestože se dlouhodobě diskutuje o různých opatřeních ke zklidnění této komunikace, před každými volbami se slibuje, dosud se nic nestalo.

 

Žádáme o konkrétní řešení, které bude mít dlouhodobý a skutečný efekt.

 

Co požadujeme

Žádáme hlavní město Prahu a městskou část Praha 4, aby:

1. Zahájily konkrétní přípravu řešení, které Jižní spojku v dotčeném úseku zastřeší nebo umístí do tunelu.

2. Neomezovaly řešení pouze na dílčí protihluková opatření, ale posoudily komplexní řešení dopravní, hlukové, emisní i urbanistické situace.

 

Proč je současná situace problém?

Hluk

Podle údajů dostupných v pražském Geoportálu a Strategické hlukové mapě se v bezprostřední blízkosti Jižní spojky a u přilehlých obytných budov denní hladiny hluku pohybují přibližně nad 70–75 dB. V nočních hodinách může hluk v některých místech dosahovat přibližně 60–65 dB. Dlouhodobá expozice dopravnímu hluku je spojována s narušením spánku, zvýšeným stresem a dalšími zdravotními riziky. Proto považujeme za důležité hledat řešení, které nebude pouze zmírňovat následky, ale bude řešit samotný zdroj zátěže.

 

Protihluková opatření mají své limity, řešením je zastřešení

Jedním z diskutovaných řešení je použití tichého asfaltu. Ten může podle konkrétního typu a podmínek přinést snížení hluku, jeho účinnost však v čase klesá a jeho životnost může být kratší než u běžných povrchů. Protihlukové stěny rovněž mohou pomoci v konkrétních místech, neřeší však komplexně dopady komunikace na okolní území. Přestřešení Jižní spojky by naopak umožnilo oddělit dopravní provoz od okolní zástavby a současně vytvořit prostor pro další využití území nad tunelem.

 

Emise

Uzavření komunikace do tunelu by zároveň umožnilo koncentrovat odvádění vzduchu do kontrolovaných výdechů. V rámci dalšího odborného posouzení proto žádáme prověřit možnosti využití moderních technologií pro čištění odváděného vzduchu, například elektrostatických odlučovačů nebo dalších filtračních a katalytických technologií používaných u některých městských tunelů. Je přitom nezbytné, aby případné řešení vycházelo z odborných měření, aktuálních technologických možností a platných hygienických a environmentálních požadavků.

 

Prostor pro město, auto pod zem

Přestřešení nemusí znamenat pouze zakrytí komunikace. Nad jeho konstrukcí může v případě vhodného technického řešení vzniknout nový veřejný prostor – například zeleň, park, sportoviště nebo jiné veřejné využití. Odvážnější myšlenka může být i výstavba bytových domů nad zastřešenou Jižní spojkou. Inspirace je ve Vídni, v Mnichově, v Amsterodamu. Takové řešení by mohlo současně přispět ke zlepšení prostupnosti území a propojení lokalit, které dnes významná dopravní komunikace rozděluje.

 

Je takové řešení reálné?

Podle předběžného odhadu uvedeného v podkladech k této petici by u srovnatelných staveb mohl být řádový náklad tunelu v závislosti na konkrétním technickém řešení přibližně 1–2 miliardy Kč.

 

Žádáme o konkrétní kroky - zastřešení Jižní spojky

Nežádáme o další roky diskusí pouze o jednotlivých protihlukových zdech, površích a dílčích opatřeních. Nežádáme další sliby, kterými nás nezarmoutíte. Žádáme o řešení a realizaci do konce 2029.

 

Žádáme hlavní město Prahu a Prahu 4, aby realizovalo přestřešení Jižní spojky.

 

Připojte svůj podpis

Pokud podporujete požadavek na přestřešení Jižní spojky, připojte svůj podpis k této petici.

 

Autor: Jana Veselá | 3 podpisy

Více >
Petice za mimořádný zákaz kácení zdravých stromů z důvodu hrozby plošného vysychání 6 podpisů chybí 9994

Petice za mimořádný zákaz kácení zdravých stromů z důvodu hrozby plošného vysychání

„My, níže podepsaní občané České republiky, vyjadřujeme hluboké znepokojení nad kritickým stavem českých lesů, které čelí kritickému suchu a podle vědeckých prognóz hrozí plošné vysychání lesů v následujících letech vlivem probíhající globální klimatické změny se souvisejícími vlnami extrémních veder a současně probíhajícímu vlivu jevu El Niño. V situaci této klimatické nouze je naprosto neudržitelné, že se v lesích České republiky (státních, soukromých, obecních i církevních) vytěží přes 16,7 milionu metrů krychlových dřeva ročně, což v přepočtu znamená masivní ztrátu přibližně 16,7 milionu dospělých stromů za jediný rok. Katastrofální dopady sucha a tohoto intenzivního hospodaření jsou již dnes alarmujícím způsobem patrné například v lesích na Klatovsku, Domažlicku, na Vysočině, ve středních Čechách a v aridních oblastech jižní Moravy, stejně jako v mnoha dalších regionech celé České republiky.“

Les není pouhou zásobárnou dřeva. Je to komplexní živý organismus a klíčový hydroklimatický motor naší země. Stromy nasávají kořeny obrovské množství vody a listy ji odpařují do ovzduší v procesu zvaném evapotranspirace. Jeden dospělý strom může za slunečný den odpařit stovky litrů vody. Tento masivní výpar pumpuje vlhkost do atmosféry, vytváří mraky a doslova táhne vlhký vzduch z oceánů hluboko do vnitrozemí kontinentů. Bez lesů vnitrozemí vysychá a mění se v poušť.

Na odpaření vody stromy spotřebují obrovské množství solární energie (tzv. latentní teplo). Tato energie se díky výparu "přibalí" do vodní páry a odletí nahoru, místo aby ohřívala povrch země. Zalesněná krajina proto zůstává chladná, zatímco odlesněná půda se rozpálí jako betonové parkoviště – energetický rozdíl činí až 500 W na m².

Stromy kromě toho do vzduchu uvolňují mikročástice (např. terpeny), které fungují jako kondenzační jádra. Na těchto částicích se vzdušná vlhkost sráží a vytváří mraky. Lesy si tak doslova samy vyrábějí déšť.

Každý lidský zásah, včetně výběrového kácení, tento ochranný baldachýn narušuje. Dovnitř pak proniká slunce a vítr, což dramaticky urychluje prosychání půdy a oslabuje zbývající stromy. V době klimatické nouze musíme každý zdravý strom chránit jako kritickou infrastrukturu státu.

Vzhledem k tomu, že naše lesy již v této chvíli prokazatelně vysychají, je zřejmé, že v nadcházejících letech bude odumřelého a suchého dřeva k těžbě tragický nadbytek. Lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl o surovinu nepřijdou. V této kritické přechodné fázi je však klíčové kácení omezit a striktně šetřit stromy zdravé. Pokud je vykácíme nyní, vezmeme lesu poslední šanci na zadržení vlhkosti a proces devastace tím fatálně urychlíme.

Důrazně odmítáme, aby byly státní lesy využívány jako skrytý zdroj pro financování deficitu státního rozpočtu. Skutečnost, že stát v roce 2025 odčerpal z podniku Lesy ČR rekordních 5,5 miliardy korun (přičemž původní rozpočtové plány požadovaly dokonce 7 miliard Kč), vytváří nepřípustný ekonomický tlak na intenzivní těžbu dřeva. Žádáme, aby stát upustil od drancování finančních rezerv vlastního podniku a umožnil ponechání těchto zisků přímo v lesnictví na obnovu stability porostů, zadržování vody a adaptaci na sucho. V době klimatické nouze musíme každý zdravý strom chránit jako kritickou infrastrukturu státu.

 

Prostřednictvím této petice žádáme Vládu ČR o bezodkladné přijetí těchto mimořádných opatření:

Vyhlášení okamžitého a úplného zákazu kácení všech zdravých a vitálních stromů na celém území České republiky, a to v lesích státních, obecních i soukromých.

Povolení těžby výhradně pro stromy prokazatelně odumřelé nebo bezprostředně napadené kůrovcem (sanitární těžba), a to za přísných podmínek minimalizujících poškození půdního krytu.

Prioritní zaměření lesního hospodaření na ochranu stávajícího mikroklimatu, zachování celistvosti lesů a zadržování vody v krajině namísto komerční produkce dřeva.

 

Za petiční výbor : Ing. Arch. Pavlína Buchtová

Autor: Pavla Buchtová | 6 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj