Za zdravé dělohy 1261 podpisů chybí 3739

Za zdravé dělohy

Endometrióza je druhé nejčastější gynekologické onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici vyskytuje i jinde v těle, než pouze v děloze.
Endometriózu má 1 z 10 žen v reprodukčním věku, což odpovídá 190 milionům žen na celém světě a zhruba 250 tisícům žen v České republice. Diagnóza tohoto onemocnění trvá v průměru 7 až 10 let.
Typickými symptomy jsou bolestivá a silná menstruace, bolestivé vyprazdňování, bolesti podbřišku, bolestivý sex a neplodnost

 

Chceš, aby bylo v České republice více center specializujících se na endometriózu a tím se zkrátila doba diagnostiky? Chceš, aby byla endometrióza uznána jako závažné onemocnění a aby proběhla reforma úhradového systému léčby? Chceš, aby se zlepšila prevence a povědomí o tomto onemocnění? Chceš, aby se přestala bagatelizovat bolestivá menstruace?

MY TO CHCEME TAKY!

Chceme, aby zákonodárci udělali nutné změny a pomohli tak ženám s endometriózou ke kvalitnějšímu životu.

Chceme, aby se o endometrióze mluvilo, protože ženské zdraví není jen otázkou žen, ale CELÉ POPULACE!

Podepiš naši petici Za zdravé dělohy se kterou se vydáme v dubnu 2023 do poslanecké sněmovny.
Čím více podpisů se nám podaří získat, tím větší šanci na úspěch máme!

 

Děkujeme za Tvůj čas

 

Pacientská organizace ENDO talks CZ, z.s.

 

www.endotalks.cz

Autor: Barbora Pospíšilová | 1261 podpisů

Více >
Petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů u lidí s RS 5117 podpisů chybí 14883

Petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů u lidí s RS

Dobrý den,

ráda bych Vás touto cestou požádala o podpis petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Momentálně je míra invalidity u těchto pacientů posuzována zejména podle Kurtzeovy stupnice (EDSS), která se zaměřuje zejména na fyzické projevy roztroušené sklerózy, jako jsou například problémy

s chůzí, řečí a motorikou.

Pravdou ale je, že jsou často nejvíce omezující symptomy jako chronická únava, nebo deprese. Na ty se ale při posuzování nároku na invalidní důchod nebere ohled.

Únava, o které je řeč, není běžná únava, kterou zažívá každý po fyzické nebo psychické námaze. Nejbližší, co může zažít i běžný člověk, je únava spojená s nemocí a horečkou. Není možné jí příliš dlouho odkládat a ani po spánku neodeznívá. Lidé s roztroušenou sklerózou tak zažívají celé dny, kdy nejsou schopni vstát z postele, ačkoli podle škály EDSS, jsou schopni chůze ať už s oporou, nebo bez ní. Případně potřebují během dne často odpočívat i po běžných a pro ostatní lidi nenáročných aktivitách.

To je omezuje v mnoha oblastech života – v oblasti sociální, pracovní, partnerské, v oblasti zájmů, seberealizace, péče o sebe, o domácnost aj.

Chronická únava, je všeobecně známým průvodním jevem roztroušené sklerózy a je možné se o ní dočíst v odborné literatuře. Z části je důsledkem nemoci a z části ji může mít na svědomí i samotná léčba, jejíž cílem je pozastavení rozvoje nemoci a zmírňování jejích příznaků.

Roztroušená skleróza je v současné době nevyléčitelná.

Nejistá sociální situace - nestabilní a nejisté finanční zázemí, neustálé přetahování se o každý stupeň invalidity, odvolávání se proti rozhodnutím posudkových lékařů a absolvování opakovaných návštěv posudkových komisí - pak způsobuje i zvýšenou míru stresu. Stres a nutnost překonávat vyčerpání, mnohdy negativně působí na zdravotní stav pacienta a zvyšují riziko ataky (náhlého a často i nevratného zhoršení zdravotního stavu).

Apeluji na to, aby krom Kurtzeovy stupnice byla používána alespoň pro účely posouzení nároku na invalidní důchod, stupnice hodnotící míru únavy. Takové nástroje (např. FFS – Fatigue Severity scale) se již používají v zahraničí.

Kurtzeova stupnice (EDSS), je vhodný nástroj pro potřeby neurologů (nastavení léčby, sledování vývoje nemoci), ale sama o sobě nereflektuje stav a míru postižení u daného člověka.

V České republice žije přibližně 17 – 20 tisíc lidí s diagnózou RS. Mnozí z nich nedosáhnou na invalidní důchod, mají nižší stupeň než který odpovídá jejich reálnému stavu, nebo žijí ve strachu

z jeho odebrání.

Podpisem této petice se budete spolupodílet na iniciativě, která má za cíl pozitivně ovlivnit kritéria hodnocení nároku na invalidní důchod u pacientů s roztroušenou sklerózou.

Petici může podepsat každý občan ČR starší 16 let.

 

Děkuji za každý podpis, jménem všech pacientů s roztroušenou sklerózou,
Bc. Kateřina Šmídová

 

Autor: Kateřina Šmídová | 5117 podpisů

Více >
Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR 27314 podpisů

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:


Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 


Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.


Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

 

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Autor: Zvířata Nejíme | 27314 podpisů

Více >
Petice za svobodné a udržitelné pohřebnictví 23 podpisů

Petice za svobodné a udržitelné pohřebnictví

My, níže podepsaní, si přejeme, aby se české pohřebnictví otevřelo změnám ve prospěch větší svobody jednotlivce a udržitelného přístupu k životnímu prostředí. Věříme, že i tento často opomíjený obor by se měl dočkat pozornosti, aby nadále neztrácel krok s potřebami moderního člověka a naopak šel naproti hodnotám, které dnešní společnost zastává.

 

Je to již více než 100 let, kdy byla na českém území přijata kremace jako způsob pohřbení. Od této doby se pohřebnictví žádné výrazné změny nedočkalo, což je dáno z velké části tím, že i téma smrti jako takové bylo vytlačeno z veřejné diskuze na okraj společenského zájmu. Až ve světle dnešní doby,  v níž se lidé učí o smrti mluvit a přijímat ji, se dostalo v západním světě přijetí novým metodám pohřbení, které dávají jednotlivci i jeho blízkým větší prostor pro vyjádření myšlenek a hodnot v rámci pohřebního rituálu.

 

Ten se v současné době nachází v krizi, kdy obřad v krematoriu či na hřbitově volí čím dál méně lidí, z čehož vyplývá, že jeho soudobé pojetí je mnohým z nás vzdálené. Věříme, že přijetí těchto nových i staronových způsobů pohřbení, může mít na společnost pozitivní dopad právě v tomto ohledu - každý dostane možnost odejít z tohoto světa způsobem, který je nejblíže jeho přesvědčení, což povede k smysluplnějším posledním rozloučením napříč společností.

 

Důležitým pilířem je pro nás osobní svoboda. Jsme toho názoru, že lidé by měli mít v tak intimní otázce, jako je odchod z tohoto světa, největší možnou volnost. Odvoláváme se tím na článek 10 odst. 2 zákona č. 2/1993 Sb., dále jako “Listina základních práv a svobod”, ve spojení s čl. 9 sdělení č. 209/1992 Sb., Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod., jenž zaručují právo na soukromý život, pod nějž judikatura Evropského soudu pro lidská práva podřadila i právo na pohřbení blízkých osob. 

 

Dožadujeme se také změn ve prospěch udržitelnosti. Nárok na příznivé životní prostředí vyplývá z čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V kontextu doby, kdy směřujeme jako česká společnost na základě Pařížské dohody, zveřejněné sdělením č. 64/2017 Sb. m. s., k uhlíkové neutralitě, nám přijde důležité dovolit lidem učinit krok tímto směrem i ve věci jejich poslední stopy. Z tohoto hlediska nejsou současné legální metody pohřbení ideální. U nás tolik oblíbená kremace s sebou v tuto chvíli nese několikanásobně vyšší uhlíkovou stopu než její nové alternativy. I na druhou legální metodu pohřbení, tedy pohřeb do země, klade podle nás zákon zbytečné nároky, jenž jsou na úkor její šetrnosti. Jsme toho názoru, že stát by občanům neměl odpírat přístup k moderním udržitelným metodám pohřbení a ani k metodám dávno tradičním a prostým.

 

Současný zákon o pohřebnictví proto považujeme za příliš restriktivní a zastaralý. Jsme přesvědčeni, že jeho znění by mělo projít revizí, jelikož v současné podobě dostatečně nereaguje na změny, které se od jeho přijetí udály napříč společností, a to ani v rámci dosud přijatých novel. 

 

My, níže podepsaní, se tímto vyslovujeme pro otevření seriózní debaty o přijetí nového zákona o pohřebnictví, který rozšíří možnosti pohřbení a souvisejícího rituálu. Zároveň svým podpisem vyjadřujeme svůj zájem o to, aby byly tyto změny následně aplikovány v praxi. Věříme, že takové kroky mohou prospět každému z nás jako jednotlivci i naší společnosti jako celku. 

Autor: Poslední stopa z.s. | 23 podpisů

Více >
Petice proti množírnám psů 17143 podpisů

Petice proti množírnám psů

Důrazně žádáme o legislativní změnu, která by zamezila, aby v České republice trpěly tisíce zvířat v množírnách ve kterých se ze psů stává pouhé zboží.

Nejcharakterističtějším znakem těchto prostorů jsou otřesné podmínky, zvířata žijí většinou v těsných klecích, nemají žádný pohyb, pořádnou stravu a v některých případech jsou nechávány v nevytápěných prostorech i v zimě, protože jejich zdraví a spokojenost jsou tím posledním, o co obchodníkům s takto chovanými psy jde.

 

Feny žijí jen proto, aby rodily a jakmile toho již nejsou schopny, jsou nemilosrdně utráceny. Štěňata jsou odebírána od psů v nejútlejším věku, díky čemuž dochází k jejich častému úmrtí, neboť ještě nejsou schopny samostatného přežití. I v případě, že jsou se štěňata dostatečně životaschopná a přežijí, provází je od mládí zdravotní a psychické problémy, které zcela korespondují s hrůznými podmínkami, ve kterých jsou psi vychováváni. Nejedná se pouze o růstové problémy, díky absolutnímu nedostatku socializace nejsou psi zvyklí nejen na lidi, ale ani na ostatní psy či jiná zvířata, v extrémních případech dokonce ani na denní světlo.

 

„V množírnách zvířata žijí ve vlastních výkalech na malém prostoru jako ve vězení, nemají dostatek krmení ani vody. Ta, která mají více štěstí, jsou určena na prodej, pokud přežijí transport narvaná do malých přepravek na ovoce a zeleninu bez vody a krmení, na místo určení," říká veterinářka Martina Načeradská.

Problém je zcela nevhodně řešený legislativě, po právní stránce se jedná pouze o obecné formulace, které není sebemenší problém obejít, veterinární zpráva poté nemá právo na kontrolu bez předchozího oznámení, což dává množitelům dostatek času vše na oko zakrýt či uvést do vyhovující stavu, který samozřejmě trvá jen po dobu nezbytně nutnou. Navíc veterinární zpráva operuje vždy v daném regionu, není tedy pro množitele nic jednoduššího, než problematickou množírnu přesunout do jiného kraje.

Vše je podpořeno stále častějším prodejem přes internet, neboť dochází k takřka minimální kontrole před nákupem.

 

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská doufá ve změnu legislativy za dva roky, což nám přijde jako zcela neadekvátně dlouhá doba. Apelujeme proto na ministerstvo zemědělství a spravedlnosti, aby neprodleně zakročily. 

Autor: Petra Kociánová | 17143 podpisů

Více >
Petice za rozšíření výběhu poslednímu medvědovi Jirkovi na Konopišti 2717 podpisů

Petice za rozšíření výběhu poslednímu medvědovi Jirkovi na Konopišti

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

 

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

 

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

 

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

 

Autor: Anna Richtrová Richtrová | 2717 podpisů

Více >
PETICE proti nekoncepčnímu přemostění přírodního parku Smetanka 131 podpisů

PETICE proti nekoncepčnímu přemostění přírodního parku Smetanka

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

 

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

 

                                                                                    

 

 

V Praze 15. 6. 2022

Autor: Leona Hornová | 131 podpisů

Více >
Přiznejme pacientům s chronickým únavovým syndromem adekvátní invalidní důchod 23 podpisů

Přiznejme pacientům s chronickým únavovým syndromem adekvátní invalidní důchod

Výzva Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR

Chceme adekvátní výši invalidního důchodu pro pacienty s chronickým únavovým syndromem.

V České republice žije až 50 tisíc dlouhodobých pacientů s myalgickou encefalomyelitidou, neboli chronickým únavovým syndromem (zkr. ME/CFS). Odhadem 90 % z nich nemohou kvůli svému onemocnění pokračovat v ekonomicky aktivní činnosti a přijdou posléze o 50 až 75 % příjmů. 

- Přestože jsou podmínky pro přiznání invalidity nastaveny univerzálně, z dlouhodobé zkušenosti pacientů s ME/CFS vyplývá, že je pro ně téměř nemožné získat adekvátní výši inv. důchodu.
- Pacienti tak musí dále pracovat, což vede k přímému zhoršení jejich zdravotního stavu. I tak jsou vystaveni výrazně nižší kvalitě života, jelikož i při nejmírnějším průběhu onemocnění dochází k minimálně 50% snížení úrovně aktivity.
- Ačkoliv se ME/CFS nedá léčit, zvýšené výdaje spojené s léčbou jednotlivých symptomů přispívají k tíživé finanční situaci pacientů a jejich rodin.

Proto vyzýváme ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a jeho kabinet, aby:

1) Zahrnul ME/CFS ve vyhlášce č. 359/2009 Sb. (O posuzování invalidity), díky čemuž dojde k jasnému vymezení podmínek pro přiznání invalidity pacientům s ME/CFS v souladu s nejnovějšími vědeckými a medicínskými poznatky. ME/CFS představuje náročnou nosologickou jednotku, v zahraničí však existují běžně praktikované postupy, jejichž implementaci v ČR nic nebrání.

2) Zařadil ME/CFS do vzdělávání posudkových lékařů. V současnosti je ME/CFS posudkovými lékaři často mylně zaměňováno za duševní či mnohem méně závažné onemocnění. I z těchto důvodů ve většině případů dochází k naprostému nepřiznání invalidity či jejího přiznání v nedostatečné výši.

Autor: Petr Homolka | 23 podpisů

Více >
Ztlumte Matějskou na Výstavišti 7 podpisů chybí 293

Ztlumte Matějskou na Výstavišti

My, níže podepsaní, považujeme hluk z Matějské pouti, která každoročně téměř dva měsíce probíhá v areálu Výstaviště Praha 7, za nadměrný a zbytečný.

Tato veřejná hudební produkce nerespektuje jak běžné hlukové normy, tak aktuální vědecké poznatky o fyzickém a duševním zdraví – bohužel ani hodnoty dobrého sousedského soužití a péče o ty nejzranitelnější.

 

Respektujeme zábavu na Matějské.

 

Ale oprávněně se kvůli hluku a silným basovým zvukům obáváme se o klid nejen náš, ale například i odpolední klid dětí z blízké mateřské školky Bobulka, Sedmikvět, dětí z dětské skupiny Panorama, všech sousedů seniorů, nebo přeživších holocaustu – obyvatel Domu pro seniory na adrese Janovského 46, poblíž Výstaviště, který má dle vyhlášky patřit do klidové zóny.

 

Také se bojíme o klid a zdraví desítek zvířecích druhů a ptactva, které žijí v nedaleké Stromovce, kterým nadměrný a dlouhodobý hluk může ubližovat. 

 

Chceme se konečně přiblížit do 21. století a žít společně v prostoru, kde se lidé mohou svobodně bavit, ale také v klidu pracovat z domova a odpočívat.

 

Žádáme naše zastupitele v čele se starostou Janem Čižinským, aby se postavili za naši iniciativu a konečně prosadili na Matějské na Výstavišti férové a respektující hlukové limity, vhodné pro civilizovanou venkovní pouťovou zábavu, která jinde v Evropě či ve světě nemá potřebu rušit obyvatele okolní zástavby a respektuje vzájemné klidné soužití.

 

Žádáme MČ Praha 7 o zavedení vyhlášky, která zajistí ztlumení hudební produkce na Matějské a dodržování celý den běžného limitu pro venkovní a pro vnitřní hluk – tak jak definuje zákon o ochraně lidského zdraví před hlukem č. 258/2000 Sb. a v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Autor: Jitka Holasová Holasová | 7 podpisů

Více >
Petice za záchranu Roklanské chaty 5306 podpisů chybí 4694

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 5306 podpisů

Více >
Petice za souhlas se vznikem střední školy při MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi (dle čl. 18 Listiny zákl 796 podpisů

Petice za souhlas se vznikem střední školy při MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi (dle čl. 18 Listiny zákl

V Chrudimi 17. 3. 2019

 

MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi podala v září 2018 v řádném termínu žádost o zápis středního stupně vzdělávání – konkrétně pedagogického lycea a přírodovědného lycea. Součástí žádosti byly všechny náležitosti podle § 147 Školského zákona.

Krajský úřad Pardubického kraje i MŠMT se k žádosti vyjádřili zamítavě, a to s odkazem na nesoulad s dlouhodobým záměrem a volné kapacity jiných středních škol v kraji. Ohledně oprávněnosti tohoto postupu již v loňském roce jiné školy podaly žalobu, krom toho dlouhodobý záměr uvádí výjimku v podobě oborů přírodovědného zaměření nebo oborů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků nadaných. Na přírodovědné lyceum se tedy tato výjimka přímo vztahuje. Na pedagogické se vztahuje nepřímo – šlo by totiž o lyceum, které připravuje budoucí asistenty a učitele pro práci v inkluzivní škole, kterých je nyní nedostatek.

Lyceum má navíc nabídnout alternativu, která se v Pardubickém kraji dosud nenachází, a která spočívá v kombinaci montessori pedagogiky a projektového vyučování, což je model, který již úspěšně funguje na MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi a plynule by navazoval.

Pilířem přírodovědného lycea bude výuka formou „dílen“, kdy studenti do značné míry pomocí pozorování a pokusů sami přicházejí na podstatu jevů, učí se vyvozovat závěry, zobecňovat atp. Velký důraz bude kladem také na samostatnou práci s literaturou a práci v terénu na reálných projektech spolupracujících organizací. Tento obor bude především přípravou na vysokou školu.

Pilířem pedagogického lycea bude velký podíl modelových hodin, hospitací a praxí v inovativních a inkluzivních mateřských a základních školách. Přestože součástí studia na pedagogickém lyceu bude automaticky kvalifikace pro práci pedagogického asistenta, obor opět předpokládá především pokračování na vysoké škole pedagogické (získání kvalifikace pro práci učitele).

Volné kapacity jiných středních škol neřeší poptávku po tomto vzdělávacím modelu.

Svým podpisem žádáme o souhlas MŠMT se vznikem této školy.

Mgr. Jana Hrázská, Pobřežní 1237, Chrudim

Autor: Jana Hrázská Hrázská | 796 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj