PETICE JAKO PODPORA MGR. PETRY KYTKOVÉ VE SPORU S VEDENÍM ŠKOLY A STÍŽNOST NA ŘEDITELE ZŠ PERUC 230 podpisů

PETICE JAKO PODPORA MGR. PETRY KYTKOVÉ VE SPORU S VEDENÍM ŠKOLY A STÍŽNOST NA ŘEDITELE ZŠ PERUC

Důvodem petice je podpora Mgr. Petry Kytkové ve sporu s vedením školy a stížnost na ředitele ZŠ Peruc ve věci řešení této záležitosti. Ředitel školy Mgr. Tomáš Hosnedl Mgr. Petru Kytkovou křivě obviňuje a zpochybňuje její mnohaletou pracovní praxi a vzdělávací postupy.

Mgr. Petra Kytková a asistentka Andrea Vavřinová byly bez řádných důkazů obviněny a postiženy za údajné sebepoškozování problematického žáka 7. třídy během jejich vyučovacích hodin. Podle informací, které se ihned rozšířily mezi rodiči, jsou tyto dvě jmenované zaměstnankyně osočovány vedením školy ze skutků, které nebyly prokázány nebo je jejich podstata velmi vágní. Dále jsou osočovány z nekvalitní výuky a špatných vztahů s dětmi.

Protestujeme proti výslechům dětí ze sedmé třídy, při kterém byly nuceny ředitelem školy hodnotit lidské kvality paní učitelky Mgr. Kytkové a paní asistentky Vavřinové. Spolužáci o incidentu spolužáka vůbec nevěděli. Nebyly na něj ani dotazováni. Rodiče nebyli o těchto výsleších vůbec informováni. Přestože děti mají své učitelky rády, v následných vytýkacích dopisech se objevilo opačné hodnocení a učitelky byly ihned postiženy i finančně.

Z pohledu rodičů jsou pedagogické kvality paní učitelky Mgr. Petry Kytkové na velice dobré úrovni, její výuka je pro žáky přínosem. Svým přístupem vzbuzuje v žácích zájem o učivo, její hodiny jsou obsažné, zajímavé a každopádně pro děti zajímavé a poučné. Děti považují paní učitelku za přísnou, ale spravedlivou a žáci, kteří již školní docházku dokončili, zúročují nejen na středních školách znalosti, které jim paní učitelka Kytková předala, a to především v matematice. Je nápomocná dětem v doučovacích hodinách a připravuje je ve speciálních hodinách na přijímací zkoušky ke střednímu vzdělávání. Dětem se věnuje i v době svého volného času, pořádá s nimi výlety, exkurze či různé dobročinné sbírky. Děti se těchto aktivit rády zúčastňují.

Paní asistentka Andrea Vavřinová se chová k dětem velmi trpělivě a laskavě a pomáhá žákům zvládnout učivo ve všech předmětech. 

Spolek rodičů při Základní škole v Peruci již zaslalo žádost o uklidnění situace zřizovateli, kterým je Městys Peruc. Od té doby bohužel došlo naopak k eskalaci napětí, a to už nejen na půdě Základní školy v Peruci, ale především na internetu a sociálních sítích. Lživé a štvavé články a jejich komentáře získávají podrobné informace přímo od vedení školy. Tato situace vnáší velkou nervozitu mezi žáky naší školy a do debat na těchto sítích se zapojují současní i bývalí žáci naší školy, kteří paní učitelky hájí a komentují situaci ve škole.

Obáváme se, že dobré jméno perucké školy je ve vážném ohrožení a hrozí hromadný odchod dětí především z vyšších ročníků, což by kromě poškození pověsti znamenalo také odliv finančních prostředků na činnost školy. Rodiče se obávají, že při odchodu paní Mgr. Kytkové dojde ke zhoršení kvality vyučování především matematiky a tím zhoršené přípravě k přijímacím zkouškám na střední školy. Stávající situace vyvolává velký stres nejen mezi dětmi a jejich rodiči, ale i mezi pedagogickými a nepedagogickými pracovníky školy, kteří vidí, jakým způsobem se zachází s nepohodlnými zaměstnanci.

Spolek rodičů při Základní škole v Peruci žádá o vyřešení této situace. Navrhujeme stažení dle nás neopodstatněných vytýkacích dopisů adresovaných Mgr. Petře Kytkové a asistentce Andree Vavřinové a vrácení finančního ohodnocení, které si obě zaslouží. V opačném případě požadujeme odchod Mgr. Tomáše Hosnedla z pozice ředitele Základní školy v Peruci pro manažerské pochybení. Neuspokojivá personální situace na naší škole trvá pod jeho vedením již několik let, během nichž došlo k odchodu několika kvalitních učitelů především na druhém stupni.

 

Za Spolek rodičů při Základní škole v Peruci petiční výbor:

Helena Růžková, předsedkyně

Gabriela Trbušková Turková

Ing. Hana Volfová

Ing. Lenka Tůmová

Kateřina Grundová

Daniela Charvátová

Markéta Krichová

Eva Rytinová

 

 

 

V Peruci dne 5. května 2024

 

Autor: Helena Ruzkova | 230 podpisů

Více >
Petice proti výstavbě lanovky z Pisárek do Univerzitního kampusu v Brně 4288 podpisů

Petice proti výstavbě lanovky z Pisárek do Univerzitního kampusu v Brně

Vážení zastupitelé města Brna,

 

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

 

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

 

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

 

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

 

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

 

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

 

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

 

Děkujeme.                                   19. února 2024

 

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

 

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

 

 

Autor: Jan Sychra | 4288 podpisů

Více >
PETICE PRO ZACHOVÁNÍ PROVOZNÍCH ZAMĚSTNANCŮ ČD, a.s. (vlaky Moravia) 1357 podpisů dosaženo

PETICE PRO ZACHOVÁNÍ PROVOZNÍCH ZAMĚSTNANCŮ ČD, a.s. (vlaky Moravia)

PETICE PRO ZACHOVÁNÍ PROVOZNÍCH ZAMĚSTNANCŮ ČD, a.s. (vlaky Moravia)

 

My, níže podepsaní občané, zaměstnanci dráhy, dopravců, jiných útvarů veřejných či neveřejných, uživatelé a podporovatelé železniční dopravy, vyjadřujeme svůj nesouhlas s rozhodnutím kraje o zrušení provozních železničních zaměstnanců, zahrnujících vlakvedoucí, pokladní a také ohrožení nekterých strojvedoucích, v rámci akciové společnosti České dráhy, státního dopravce. Toto rozhodnutí má negativní dopad nejen na fungování dopravce, ale zejména na psychický stav dotčených zaměstnanců, kteří mají být propuštěni.

 

Způsobený rozklad dopravce povede k nedostatečnému zajištění bezpečnosti cestujících a k narušení spolehlivosti provozování drážní dopravy, například způsobem svévolného pohybu pochybných osob/cestujících ve vlacích, kteří záměrně poškozují nejen majetek uvnitř i vně vlakové soupravy, ale i obtěžují ostatní spolucestující. Tím dochází k porušení základního práva na bezpečnou a spolehlivou veřejnou dopravu, jak je stanoveno v zákonech o provozování drážní dopravy (č. 266/1994 Sb.) a o drážní dopravní obslužnosti (č. 77/2017 Sb.).

 

Dále zdůrazňujeme, že uváděná bezpečnost elektrických vlakových jednotek Moravia, řada 530 a 550, je pochybná. Ne vždy je zajištěna bezpečnost jak cestujících, tak i provozování drážní dopravy, zejména při nedostatku personálu na vlakových soupravách, jak je uváděno. Tento stav odporuje pravidlům a povinnostem pro železniční dopravce, stejně jako předpisům, které zakazují provozování nedoprovázených vlakových souprav vlakovým personálem. Také při mimořádné události je též povinností vlakového personálu aktivně se věnovat cestujícím, podávat jim informace, starat se o jejich bezpečí a pohodu, zajišťovat čistotu a upotřebitelný stav soupravy, komunikace s dispečinkem, přepravu služebních zásilek, zajišťování přípojů, řešení a vyrovnání konfliktů, vylučování z přepravy, sčítání cestujících a jejich odbavení.

 

Dále co se týče k omezení pokladních přepážek či jejich úplné zrušení je zcela jistě špatný tah k nafouknutí problému zvanému černí pasažéři a je zřejmé, že cestující nebudou mít přístup k informacím ve stanici, ze které chtějí například cestovat, informace a vyřízení jednotlivých jízdenek, slev, doplatků, dokladů, jejich správnému odbavení, informace k jednotlivým spojům, a dále i prodeji návazných dokladů a místenek, také pokladní řeší služební zásilky, služby ztrát a nálezů, distribuci letáků a informačních plakátů a mnoho dalšího.

 

Vyzýváme proto k přehodnocení rozhodnutí kraje, prověření této situace Ministerstvem dopravy, Drážním úřadem a Drážní inspekcí a k nalezení alternativních řešení, která budou respektovat bezpečnost cestujících, zachování pracovních míst a udržení kvality a spolehlivosti železniční dopravy v České republice, respektive v Jihomoravském kraji.

 

Zde uvádíme některé předpisy a dokumenty, které o těchto tématech hovoří:

zákon 266/1994 Sb.
zák. 1/2000 Sb.
zák. 86/1937 Sb.
zák. 77/2017 Sb.
zák. 101/1995 Sb.
zák. 194/2010 Sb.
zák. 77/2002 Sb.
zák. 376/2006 Sb.
předpis SŽ D1
předpis ČD D2 a předpisy vztahující se k doprovodu vlaku, 

a další

Autor: Michal Vonderka | 1357 podpisů

Více >
Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR 35855 podpisů

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:


Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 


Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.


Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

 

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Autor: Zvířata Nejíme | 35855 podpisů

Více >
Také mi to není jedno! Za dostupnost pomoci pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiny. 140 podpisů

Také mi to není jedno! Za dostupnost pomoci pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiny.

My, níže podepsaní,

žádáme orgány veřejné moci, aby se zasadily o  dostupné sociální služby pro děti s postižením a jejich rodiny ve Středočeském kraji.

Může se zdát, že téma pomoci dětem s postižením se týká poměrně malého počtu lidí. Ve skutečnosti je to ale téma, na kterém záleží většině z nás. Vždyť dostupnost služeb pro děti s postižením je vizitkou nás všech. Rodiny by na péči neměly být samy!

 

Aktuální situace:

Ve Středočeském kraji žije bezmála 4 000 dětí se zdravotním postižením, které jsou ve svém životě závislé na osobní pomoci. Kvůli nedostupnosti vhodných sociálních služeb tak zůstává péče o děti obvykle jen na bedrech rodiny.  Skloubit takovou péči se zaměstnáním, péčí o další sourozence a dalšími povinnostmi bývá zpravidla velmi náročné, mnohdy až za hranicí možností. Rodiny se tak velmi často potýkají s finančními problémy a společenskou izolací. Absence času na odpočinek a obnovu sil vede k dlouhodobému stresu a prohlubování již tak náročných podmínek, ve kterých rodina žije.

 

Děti se zdravotním postižením by měly mít možnost ŽÍT TAK, JAK JE pro většinu jejich vrstevníků BĚŽNÉ: chodit do školy, bydlet s rodinou, trávit volný čas mezi kamarády, rozvíjet se, ... A právě sociální služby jim v tom mohou výrazně pomoci!

Navíc, zajištění dostupných služeb na míru každému dítěti s postižením umožňuje pečujícím rodičům pracovat, pečovat o sourozence a udržovat rodinné i přátelské vztahy.

 

Tak PROČ jsou sociální služby aktuálně nedostupné, nebo ohrožené nedostupností? 

Ve Středočeském kraji jsou obecně služby pro děti se zdravotním postižením zastoupeny velmi málo a nerovnoměrně (v některých okresech je pouze 1 služba).

Způsob financování terénních služeb (např. osobní asistence) nezohledňuje jejich spádovost a dojezdové vzdálenosti. Služby, které dojíždí za dětmi a rodinami i několik desítek kilometrů (protože místně není dostupná žádná jiná služba), nemají v dotacích z veřejných zdrojů zvýšené náklady nijak zohledněny. Jsou tak nuceny dofinancovávat náklady ze soukromých zdrojů, a/nebo omezovat dojezdovost služby a snížit tak okruh rodin, pro které je pomoc dostupná.

Stávající systém příspěvku na péči je nevyhovující a má své výrazné limity. Díky tomu nejsou u řady dětí s postižením adekvátně posouzeny jejich skutečné potřeby a situace, ve kterých se nacházejí (tzn. kolik podpory a jak náročnou péči potřebují). Výše příspěvku na péči, který může rodina využít na nákup služeb, je pak zcela nedostatečná.

Poskytovatelé služeb jsou pod tlakem MPSV / krajského úřadu nuceni k navyšování úhrad za služby (zdražování cen za terénní a ambulantní služby), aniž by s tím šlo ruku v ruce zvyšování příspěvku na péči a jeho valorizace.

 

DĚKUJEME, ŽE VÁM TO NENÍ JEDNO! 

 

Jak s peticí naložíme?

Předáme ji Krajskému úřadu Středočeského kraje.

Iniciujeme osobní jednání se zástupci Kraje.

Zvýšíme tlak na dostupnost služeb pro děti s postižením a jejich rodiny.

Zvýšíme tlak na zlepšení financování terénních služeb ve Středočeském kraji.

 

Organizátor petice: Rytmus Střední Čechy, o.p.s.

http://www.rytmusstrednicechy.cz/

Jsme regionální nezisková organizace, které velmi záleží na tom, aby děti a dospělí s postižením žili běžný život v přirozených podmínkách. A pokud k tomu potřebují podporu, tak aby ji měli skutečně dostupnou – v potřebné kvalitě i rozsahu (zkrátka „šitou na míru“).

Umožňujeme dospělým i dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám žít tak, jak je pro většinu jejich vrstevníků běžné. Usilujeme o naplněný a důstojný život lidí s postižením. Přispíváme k vyšší kvalitě jejich života. 

Už 20 let.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Rytmus Střední Čechy, o.p.s. | 140 podpisů

Více >
Nechme koně na Staromáku 454 podpisů chybí 546

Nechme koně na Staromáku

My, Cech fiakristů a povozníků Čech a Moravy, chceme vyjádřit náš nesouhlas se zrušením míst pro koňské povozy na Staroměstském náměstí a ve Stromovce.

Rada hlavního města Prahy v této věci rozhodnula dne 20. prosince 2021. Náš cech nebyl ani informován o tom, že se tato věc bude na schůzi rady řešit, čímž mu byla odepřena možnost se k věci vyjádřit a bránit se. I s výsledkem jsme se poprvé setkali až na Twitteru.

Hlasování o zrušení koňských povozů bylo reakcí na tendenční kampaň Kůň není stroj. Kampaň je postavena na lživých informacích. My, jakožto majitelé koní, zásadně odmítáme všechny body zmíněné kampaně. Chceme dostat možnost bránit se proti verdiktu Rady hlavního města Prahy.

Prvním bodem kampaně Kůň není stroj je tvrzení, že kočár je pro koně extrémně těžký. Toto tvrzení je lživé. Kočáry, které používáme, váží mezi 500-550 kg. Skutečnost, že na rovném povrchu kůň utáhne až trojnásobek vlastní váhy, zde byla kompletně opomenuta. I pokud je kočár plně naložený, tak jeho váha nepřesáhne 1200 kg. Pokud dva koně váží dohromady 1400 kg, tak se stále jedná pouze o méně než jednonásobek jejich vlastních vah.

„Kočáry dnes mají taková kuličková ložiska, že ty koně by je v pohodě utáhly i na ocase. Jezdí se okruh asi dva kilometry, pro koně malá procházka.“

Ing. CSc. Jan Navrátil pro Mladou frontu DNES dne 5. ledna 2022

Další argumenty kampaně zmiňují nevhodné prostředí pražských ulic, které koně údajně příliš stresuje, což má za následek jeho splašení a následné ublížení na zdraví sobě, nebo osobám v jeho okolí. Tyto argumenty lze vyvrátit faktem, že v Praze nikdy k žádnému takovému incidentu nedošlo. Je pravda, že ne každý kůň se k této práci hodí, a proto si koně pro tuto činnost pečlivě vybíráme. Naši koně prošli potřebným výcvikem a mají vhodné povahové vlastnosti. I díky tomu a naší prvotřídní péči se naše koně těší dobrému zdraví, jak ostatně dokazuje nespočet veterinárních zpráv, kterými jsme schopni naše tvrzení podložit.

V kampani se také dočteme, že koně jsou v letních vedrech tak přepracovaní, že někteří z nich kolabují a mohou zemřít na přehřátí organismu. Tento argument je opět lživý. V Praze neevidujeme žádný takovýto případ. Přesto jsme však na stanoviště na vlastní náklady pořídili napojení hydrant, ze kterého koně během směny napájíme, případně chladíme.

„Kůň je stepní zvíře, má perfektní termoregulační systém, je zvyklý být na slunci, ostatně v přírodě je na něm taky.“

Aleš Fiala, prezident Asociace svazu chovatelů koní pro Mladou frontu DNES dne 5. ledna 2022

Dalším argumentem kampaně je nevhodný povrch, po kterém jsou koně nuceni chodit. Proto naše koně chráníme speciálními podkovami s tlumící pryží, které jsou schopny eliminovat tvrdé nárazy. Koním s tímto typem podkov chůze po asfaltu a dlažbě nevadí.

Posledním argumentem kampaně Kůň není stroj je tvrzení, že kočáry tažené koňmi do historického centra města nepatří. K vyvrácení tohoto argumentu budeme potřebovat právě Vaši pomoc. My, Cech fiakristů a povozníků Čech a Moravy, Vás proto žádáme o podpis do naší petice, kterým vyjádříte svůj nesouhlas se zrušením této činnosti.

Děkujeme,

Členové Cechu fiakristů a povozníků Čech a Moravy s rodinami

https://www.facebook.com/CechFiakristu

Autor: Jiří Brejcha | 454 podpisů

Více >
Petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů u lidí s RS 5910 podpisů chybí 14090

Petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů u lidí s RS

Dobrý den,

ráda bych Vás touto cestou požádala o podpis petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Momentálně je míra invalidity u těchto pacientů posuzována zejména podle Kurtzeovy stupnice (EDSS), která se zaměřuje zejména na fyzické projevy roztroušené sklerózy, jako jsou například problémy

s chůzí, řečí a motorikou.

Pravdou ale je, že jsou často nejvíce omezující symptomy jako chronická únava, nebo deprese. Na ty se ale při posuzování nároku na invalidní důchod nebere ohled.

Únava, o které je řeč, není běžná únava, kterou zažívá každý po fyzické nebo psychické námaze. Nejbližší, co může zažít i běžný člověk, je únava spojená s nemocí a horečkou. Není možné jí příliš dlouho odkládat a ani po spánku neodeznívá. Lidé s roztroušenou sklerózou tak zažívají celé dny, kdy nejsou schopni vstát z postele, ačkoli podle škály EDSS, jsou schopni chůze ať už s oporou, nebo bez ní. Případně potřebují během dne často odpočívat i po běžných a pro ostatní lidi nenáročných aktivitách.

To je omezuje v mnoha oblastech života – v oblasti sociální, pracovní, partnerské, v oblasti zájmů, seberealizace, péče o sebe, o domácnost aj.

Chronická únava, je všeobecně známým průvodním jevem roztroušené sklerózy a je možné se o ní dočíst v odborné literatuře. Z části je důsledkem nemoci a z části ji může mít na svědomí i samotná léčba, jejíž cílem je pozastavení rozvoje nemoci a zmírňování jejích příznaků.

Roztroušená skleróza je v současné době nevyléčitelná.

Nejistá sociální situace - nestabilní a nejisté finanční zázemí, neustálé přetahování se o každý stupeň invalidity, odvolávání se proti rozhodnutím posudkových lékařů a absolvování opakovaných návštěv posudkových komisí - pak způsobuje i zvýšenou míru stresu. Stres a nutnost překonávat vyčerpání, mnohdy negativně působí na zdravotní stav pacienta a zvyšují riziko ataky (náhlého a často i nevratného zhoršení zdravotního stavu).

Apeluji na to, aby krom Kurtzeovy stupnice byla používána alespoň pro účely posouzení nároku na invalidní důchod, stupnice hodnotící míru únavy. Takové nástroje (např. FFS – Fatigue Severity scale) se již používají v zahraničí.

Kurtzeova stupnice (EDSS), je vhodný nástroj pro potřeby neurologů (nastavení léčby, sledování vývoje nemoci), ale sama o sobě nereflektuje stav a míru postižení u daného člověka.

V České republice žije přibližně 17 – 20 tisíc lidí s diagnózou RS. Mnozí z nich nedosáhnou na invalidní důchod, mají nižší stupeň než který odpovídá jejich reálnému stavu, nebo žijí ve strachu

z jeho odebrání.

Podpisem této petice se budete spolupodílet na iniciativě, která má za cíl pozitivně ovlivnit kritéria hodnocení nároku na invalidní důchod u pacientů s roztroušenou sklerózou.

Petici může podepsat každý občan ČR starší 16 let.

 

Děkuji za každý podpis, jménem všech pacientů s roztroušenou sklerózou,
Bc. Kateřina Šmídová

 

Autor: Kateřina Šmídová | 5910 podpisů

Více >
Petice za záchranu Roklanské chaty 5352 podpisů chybí 4648

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 5352 podpisů

Více >
Rovnoprávnost zrzavých lidí 8 podpisů chybí 9992

Rovnoprávnost zrzavých lidí

Jménem všech zrzavých lidí touto peticí vyzývám všechny obyvatele České republiky k zastavení veškeré diskriminace vůči zrzavým spoluobčanům.

Určitě se každý s nějakým zrzavým spoluobčanem potkal. Jsou všude kolem nás. Jsou součástí společnosti, i když neprávem diskriminovaní a utlačovaní!

 

Snad každé zrzavé dítě se setkalo s šikanou a to jen kvůli vyšší koncentrací světlého pigmentu feomelaninu. Od spolužáků musí psolouchat "vtípky" typu "zrzi zrzi, co tě mrzí" nebo "zrzku, dej mi zmrzku". Když se zrzavé děti dožijí dospělosti, tak tím jejich strasti nekončí, ba naopak. 

 

Každý zrzek se dozajista také setkal s opovrhnutím. Jste v práci a potřebujete pomoc. Řeknete tedy kolegovi, ať vám pomůže, ale jediné čeho se vám dostane, je úšklebek a poznámka, že zrzkům nepomáhá! 

Ve středověku byly zrzavé ženy často považovány za čarodějnice a nezřídka končily na hranici. Dnešní zrzky se potýkají s říkankou "čím zrzavější střecha, tím vlhčí sklep". Ne všichni si totiž uvědomují, že i zrzaví lidé mají city.

Ve společnosti panují vážné předsudky, například že zrzaví lidé nemají duši. Tento předsudek hojně podporuje i neblaze proslulý seriál Městečko South Park, ve kterém opakovaně vyzývají k násilí vůči zrzkům. Představte si, že místo zrzků by to byli černí lidé, najednou vám to vadí, že?!

Sdílel jsem fotku z dovolené, kde jsem měl zelené tričko. Obratem se mi foto vrátilo s velký nápisem "LEPRIKÓN". To mě tak zasáhlo, že jsem musel odstranit z šatníku vše zelené. 
 

Česká republika má 200 poslanců a 81 senátorů. Možná se ptáte, kolik z nich je zrzavých. Odpověď je 0! Další jasný důkaz diskriminace a utlačování.

Všichni určitě znají Winstona Churchilla z černobílých fotografiích. Ale to jen kvůli Britské cenzuře. Žádný fotograf nesměl Churchilla vyfotit barevným aparátem. Ptáte se proč? Protože by lidé zjistili, že je zrzavý!!

Vincent van Gogh. Nizozemský malíř, jehož není potřeba představovat. Za svůj život prodal pouze jedno dílo a nedočkal se výraznějšího uznání. Byl zničen životem a neúspěchem. Spáchal tedy sebevraždu. Až 11 let po jeho smrti se konala výstava s jeho uměním. Dokud byl živ, nikdo se o něj nezajímal, protože byl zrzavý. Po 11 letech lidé zapomněli na jeho zrzavé kadeře a začali oceňovat jeho kvalitu.

Je smutné, že i v dnešní době probíhá něco tak ohavného, jako je vyčleňování jisté skupiny lidí ze společnosti. Podpisem této petice pomůžete všem zrzavým!! 

Autor: Kryštof Zrzek Kudr | 8 podpisů

Více >
Petice  za revitalizaci veřejného prostoru hlavních dopravních tahů v Plzni 5 podpisů

Petice za revitalizaci veřejného prostoru hlavních dopravních tahů v Plzni

My, níže podepsaní, tímto žádáme příslušné orgány a složky Statutárního města Plzně, IČ 00075370, o urychlenou přípravu a realizaci opatření k revitalizaci veřejného prostoru v oblasti hlavních dopravních tahů v Plzni směřující k:

- celkovému zklidnění automobilové dopravy;

- výraznému zvýšení nyní minimálního podílu ploch   veřejné zeleně a k průběžné péči a údržbě o ně

- všestranně vyváženému vyřešení vztahu jednotlivých druhů dopravy včetně současného nevyhovujícího vzájemného vztahu dopravy pěší a cyklistické (v to počítaje elektrokola, elektrokoloběžky a podobné moderní/módní druhy dopravy).

Máme za to, že poslední dobou zprovozněné komunikace, například silnice I/20 (v úseku I/27 až II/231) a II/215 (propojení silnic I/20 a I/26, tzv. západní okruh), zprovoznění záchytných parkovišť (například P+R Dobřanská, P+R náměstí Emila Škody, P+G Kotkova ulice) a další připravovaná opatření snížila dopravní zátěž některých dopravních tahů natolik, že je možné přistoupit k intenzivní přípravě a následné postupné realizaci opatření směřujících k tomu, aby se z původně tranzitních tras staly třídy plné zeleně a života.

Zároveň se domníváme, že vhodně zvolená opatření umožní další kvalitativní rozvoj revitalizovaných oblastí a jejich nejbližšího okolí a přispějí ke všestrannému zvýšení kvality života včetně zvýšení kvality bydlení, zvýšení bezpečnosti a rozvoje podnikání.

Poznámka: Tato petice vznikla v reakci na četné požadavky rozšířit Petici za revitalizaci oblasti ulic Skvrňanská a Přemyslova (nebyla podána) na celé území města.

Autor: Jiří Krýsl | 5 podpisů

Více >
Ne zastavování sportovišť aneb zachovejme sportovní areál Erpet Smíchov vedle železničního mostu na 87 podpisů

Ne zastavování sportovišť aneb zachovejme sportovní areál Erpet Smíchov vedle železničního mostu na

Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).

 

Jak můžete nyní pomoci vy?

Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.

Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).

 

Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.

Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.

Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.

V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.

 

Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,

 

Spolek Za lepší Smíchov

www.zalepsismichov.cz

www.facebook.com/zalepsismichov

Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html

Autor: spolek Za lepší Smíchov | 87 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj